pátek 26. června

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR České volby:
  • Proč volby takhle dopadly? (Jiří Jírovec)
  • Jen hlupák se dvakrát spálí o tatáž kamna. Jak je možné, že lidé stále věří strašáku návratu komunismu? (František Bachan)
  • ČSSD by měla jít do opozice (Petr Klimeš) Česká televize:
  • Stává se Dagmar Havlová českým Danem Quaylem? (Tomáš Pecina) Reakce:
  • Základem demokracie je právo občana vyjádřit svůj názor (Vratislav Kuška) Česká politika:
  • Jak se jedná v českém parlamentě - výňatky z internetových záznamů pro pobavení Reakce:
  • Ještě k debatě o školství (Marek Houša) Internet:
  • Britská vláda se pokusí regulovat internet Zdraví:
  • Náklonnost ke kouření je daná geneticky Reakce:
  • Havárie autobusu: Pan Čulík si zase neověřil informaci (Jan Halva)
  • K nehodě francouzského autobusu (Josef Kaderka)
  • K nehodě francouzského autobusu: Dva způsoby myšlení - který je lepší? (Vratislav Kuška)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Zde je včerejší vydání Britských listů.
  • Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
  • Týdeník o nových knihách a o literatuře "Knihy online" má adresu http://knihy.internet.cz
  • Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.
  • archívu Britských listů jsou nyní k dispozici tematicky uspořádané články, zveřejněné v BL v letech 1996 - 1997.
  • Měsíčník Nová přítomnost je nyní k dispozici na síti.
  • Stránky české skupiny Amnesty International najdete na adrese http://www.amnesty.cz.
  • Stránku diskusního pořadu České televize Na hraně, věnovaného problémům a názorům mladé generace, najdete na této adrese.
  • Před volbami se konala na internetu debata na téma Informace a informační technologie ve společnosti. Záznam je zde.

    Co je nového v České republice

  • Mezinárodním teroristickým skupinám jsou podle BIS různými kanály dodávány zbraně české výroby. Vyplývá to ze zprávy Bezpečnostní a informační služby, která se v tomto ohledu odvolává na  "potvrzené informace partnerských zahraničních služeb". "V ČR existuje silný 'černý trh', na kterém lze získat velké množství neregistrovaných, zejména ručních palných zbraní a munice, včetně trhaviny Semtex," píše se ve zprávě.

  • Tři varianty vládní koalice předložil včera prezidentovi republiky Václavu Havlovi Miloš Zeman při setkání na zámku v Lánech. Zeman dávbá sestavení stabilní vlády zhruba čtyřicetiprocentní šanci. Vyloučil, že by mezi třemi variantami byla koalice sociálních demokratů a ODS. Zeman požádal Havla aby se setkal s šéfy KDU-ČSL a Unie svobody, ten slíbil, že to učiní. Zeman předtím jednal s Luxem a Rumlem. Šéf ČSSD chce vytvořit vládu "rozumné změny", která by korigovala chyby minulé politiky. Křesťanští demokraté jsou k vstupu do koalice s ČSSD připraveni. S Unií svobody by v ní hájili by pravicové hodnoty. Zemanova schůzka s Rumlem nepřinesla sebemenší pokrok. Zeman dal Rumlovi prý určité návrhy. - Je velmi neuspokojující, že při použití proporčního volebního systému sice občané jaksi hlasují, ale o formu vlády se pak tahají politikové v kuloárech tajně, s vyloučením veřejnosti. Ruml pořád opakuje, že Unie svobody nebude ve vládě, v níž by byli zastoupeni sociální demokraté. Ohrožuje bohužel rozumný politický vývoj a rychlé vytvoření stabilní efektivní vlády, které je v ČR z ekonomických i politických důvodů nesmírně zapotřebí. Už jsme psali v BL, že by koalice, v níž by výstřelky ČSSD korigovaly KDU-ČSL a US a výstřelky pravicových stran by korigovala ČSSD, byla pro ČR velmi vhodná. Neměl by si Ruml dát národní úkol blokovat levicové tendence ČSSD, jak o tom psal Andrew Stroehlein? Případný návrat k pravicové koalici bude pro zemi kocovinou, parlament bude rozdělen na dvě téměř stejné poloviny, Ruml a Lux se budou hádat s Klausem a drahocenný čas, kdy je zapotřebí dostat ČR z ekonomické stagnace a vytvořit pevný právní soudní rámec, bude míjet neužitečně. Jde o osudy lidí. Uvědomí si politici svou velkou odpovědnost a budou schopni rozumného kompromisu?

  • Uprostřed vyjednávání o vytvoření nové vlády si Klaus pravděpodobně odletěl osobně trochu přivydělat do USA. V luxusním letovisku a lyžařském středisku Beaver Creek ve státě Colorado se účastní "Světového fóra" většinou bývalých politiků, které zahájí úvodní přednáškou společně s Margaret Thatcherovou. Klaus je tam ubytován v hotelu Hyatt, telefon 970-949-1234. Někdo by mu tam mohl z českých novinářů z Prahy zavolat a zeptat se, jak je možné, že si jezdí v době vyjednávání o utvoření nové vlády do zahraničí na konference a kolik za to dostane zaplaceno. Do Prahy se Klaus vrátí v úterý.

  • Dva piloty české armády, jejichž stíhací letouny MiG-21 se 8. června srazily v prostoru Českých Budějovic, vyšetřovatel obvinil z obecného ohrožení. Oba piloti v hodnosti major-inženýr měli porušením pravidel skupinového letu způsobit srážku letounů. Oběma obviněným, kteří jsou stíháni na svobodě, hrozí trest odnětí svobody na jeden rok až pět let.

    Výběr textů z posledních dní:

  • České volby: Nepouštějte k moci Václava Klause! (Financial Times)
  • Ruml by mohl fungovat v koalici se sociálními demokraty jako "velká brzda proti radikálním levicovým změnám" (Andrew Stroehlein)
  • Anheuser-Busch a Budvar: "Je to moje značka, chlapče!!" Češi a Američané spolu vedou pivní válku (Observer)
  • Kolaps japonského bankovního systému vážně ohrožuje celou světovou ekonomiku
  • Ve volbách zřejmě zvítězil Lux a jeho KDU-ČSL (Jan Čulík)
  • Co skutečně pomůže naší vědě (Jaroslav Král)
  • Neschopní klepetkové v ČT bez rozhledu a kritičnosti vás občany stojí peníze: konkrétní příklad z kapitálových trhů (Autorovo jméno je známo)
  • Husákovská normalizace v České televizi pokračuje - pánové Klepetko, Šámal a spol. budou příčinou, proč vy lidé, žijící v ČR, asi zchudnete (Jan Čulík)
  • Vysoké školy do příštího tisíciletí (Jan Sokol) a další příspěvky k debatě o osudu českého vysokého školsteví v tomto čísle BL
  • Český helsinský výbor znovu protestuje proti policejní brutalitě za nedávných pražských demonstrací
  • Tipy pro českého voliče - anonymní bloudění předvolební zemí - PODROBNÁ, VELMI PODNĚTNÁ ANALÝZA ČESKÉ PŘEDVOLEBNÍ SCÉNY
  • Korupce v České televizi a bezelstný Ota Černý: "Oťas, neblbni, nebo Klaus nepřijde" (Tomáš Pecina)
  • K diskusi o českém školství: Hrozí české společnosti nadbytek vzdělaných lidí? (Tomáš Pecina)
  • Spojené státy se rozhodly rozhlasem podvracet Irák Saddáma Husajna z České republiky. Bude česká rozvědka schopna čelit případným Saddámovým odvetným teroristickým akcím?
  • Hořlavá past českých paneláků (Alex Kelin)
  • Dopis Michalu Prokopovi, členu mediální komise českého parlamentu: Proč jste dopustili vytunelování firmy CET 21, držitele licence TV Nova?
  • Dva dopisy Jana Sokola, českého ministra školství, o koncepci vysokých škol
  • Pokus o sebeanalýzu - asi to dělám špatně, když chci, aby lidi samostatně mysleli (Jiří Jírovec)
  • Volby v ČR: Můžete přijít o hlasovací právo (Andrew Stroehlein)
  • Británie: Míra profesionální zdatnosti chirurgům bude muset být známá pacientům, aby se rozhodli, do které nemocnice jít. A co ČR? (Jan Čulík)
  • Umakartová jádra českých paneláků - smrtící past
  • Pořad "Živím se svým tělem" TV Nova: Kontroverzní Áčko - sex o páté (Tomáš Pecina)
  • Boeing, který kupuje české Aero a dostává k tomu od české vlády obrovské finanční záruky, likviduje nyní svou továrnu v Torontu se 2000 zaměstnanci (Jiří Jírovec)
  • Jak je v porovnání s ostatními středoevropskými zeměmi připravena ČR na vstup do EU? (Independent on Sunday)
  • Firma SDC International, která má údajně převzít Tatru, je jen prázdnou slupkou
  • Televize Nova: Peter Kršák vede proti Železnému malé soudní procesy, ale kam se poděly Kršákovy stamilióny korun?
  • Původní rozhovor pro Britské listy s ing. Vavřincem Fójcikem, předsedou parlamentního Podvýboru pro národnosti: "Romové by měli být pozitivně diskriminováni"
  • Měla Nova vysílat důvěrnou poznámku Václava Havla Vladimíru Mlynářovi? (Petr Jánský, Jan Čulík)
  • Svět a spravedlnost: Bude ustaven mezinárodní trestní soudní dvůr?
  • Předvolební pořad "21" v České televizi (Tomáš Pecina)
  • Slova - spolehlivý nositel obsahu? aneb Chápání demokracie po Česku ("Ondráš")
  • Jak z dnešních politických průšvihů? (Ondřej Hausenblas)
  • Jaké byly "Události" České televize 22. května 1998? (Jan Čulík)
  • "Jednadvacítka" ČT 22.5.: Daniela Drtinová byla jako moderátorka pěkně ubohá (Jan Čulík)
  • Věda, politika a komunikace - o financování české vědy (Jan Konvalinka)
  • Vůli voličů je třeba v demokracii projevit respekt, i když hlasují pro odporné strany - polemika pražského tisku s Andrew Stroehleinem - význam kritičnosti (Jan Čulík)
  • Chabá ochrana soukromých osobních dat v dnešním světě - Databáze (Jiří Jírovec)
  • Pořad Kotel televize Nova - výhodný propagandistický nástroj pro politiky (Jan Čulík)
  • Česká televize: Jakub Puchalský: "Pakliže bude potřeba a prostor, budeme problémy pojmenovávat" (Tomáš Pecina)
  • Shrnutí: Ohrožuje Česká televize svou druhořadostí svou budoucnost? (Jan Čulík)
  • Rozhlasová debata o České televizi: Jakub Puchalský, Michal Prokop, Milan Kruml, Jan Čulík, moderátor Jan Pokorný (27.5.1998)
  • Americký Kongres kritizuje rasovou nesnášenlivost v České republice
  • Debata o financování vědy: Věda v ČR a hlupáci (Jiří Jírovec)
  • Český helsinský výbor: K protiprávnímu zacházení policistů s předvedenými účastníky pochodu Globální pouliční slavnosti 16. května 1998 a k odpovědnosti státu za týrání těchto osob
  • Prvomájové nepokoje v Berlíně: "Už nikdy Německo!" (Jakub Camrda, redaktor Nové přítomnosti)
  • "Normalizace" v České televizi: Čím se hájí obhájci vypuzení Ivana Kytky (Jan Čulík)
  • Je Česká televize nezávislá? (Tomáš Pecina)
  • Výzva: podpořte stížnost na protidemokratický zvrat v České televizi, zaslanou Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
  • Vítězství druhořadosti v české státní televizi (Jan Čulík)
  • Psal Ivan Kytka analýzy pořadů ČT tajně pod jménem Jana Čulíka?
  • Ivan Kytka "rezignoval" na funkci šéfa zpravodajství České televize - pozoruhodný výběr zpráv ČTK k této věci
  • "Zrada v první osobě číhala skutečně tak blízko" - zážitky z četby záznamů Stb o vlastní osobě (Iva Drápalová, Los Angeles Times)
  • Čím museli projít čeští a slovenští Romové, v Británii označovaní za parazity (The Independent)
  • Jak byly ukradeny Zemědělské noviny
  • Dokument: 27. března 1991: Petr Pithart se dopisem ministru zemědělství Kubátovi přimlouvá za ukradení Zemědělských novin

    Poznámka k českým volbám

    Jiří Jírovec

    Jako u každých voleb, tak i u právě proběhlých českých se dá spekulovat o tom, proč to zrovna takhle dopadlo a k čemu to povede v budoucnosti.

    Nejdřív k tomu prvnímu, tedy proč. To, že si ODS, po dvou letech a  dalších několika set ztracených miliardách pohoršila jen o dvě procenta voličské podpory lze nejspíš přičíst kombinaci dvou prvků, nevědomosti a manipulaci voličů.

    Jan Čulík napsal ve svém komentáři k volbám (BL, 22.6. 1998) svatou pravdu: "Česká republika je natolik svázaná smlouvami s Evropskou unií a s NATO a tlakem mezinárodních finančních kruhů, že jakákoliv vláda bude muset provádět v podstatě tutéž politiku". Tahle skutečnost, k níž se ještě vrátím později, podle všeho českým občanům příliš nedochází, patrně z toho důvodu, že v české politice převažují, jak Jan Čulík píše ve stejném článku, osobní antipatie a nenávisti nad věcným přístupem. Je tedy velmi pravděpodobné, že část voličů, kteří hlasovali pro ODS a US to udělala v domnění, že tím zachrání zemi před levicovým nebezpečím.

    Onehdá jsem se zmínil o tom, že jsem byl s jedním českým podnikatelem na pivu. Samozřejmě řeč přišla na politické strany a volby: Tobě to můžu říct, povídá, že tenhle je gauner a tenhle hlupák (a zmínil několik politiků - jména s ohledem na BL vynechávám), jenže když jdu na pivo doma, tak to tam těm lidem říct nemůžu, protože oni jsou nevzdělaný a volili by socany.

    Jeho sdělení obsahovalo jistou lichotku. Zřejmě mě nepovažuje za primitiva, kterému by se taková věc musela v hospodě tajit. Na druhé straně ovšem demonstroval, že české myšlení je pořád v zajetí pravosti a levosti a podstatné věci se nedostanou na pořad dne.

    Jenže kdo s nimi má vyjít na světlo, když ne sdělovací prostředky. Vratislav Kuška to v  článku (BL, 22.6. 1998) vyjádřil zcela přesvědčivě: "Poslední volby opět prokázaly, že volič v ČR a tím celý národ, jsou rukojmími politické elity, která se formovala v bývalém Prognostickém ústavu, který byl zřízen především za tímto účelem, nebo ve spolupráci s nÍm. "

    Až na pár výjimek, které slouží pouze jako reklama a vnadidlo, většina lidí na politické scéně získala zkušenosti, známosti, možnost se organizovat a počáteční kapitál ve službách komunistického režimu. Jejich pozice, především finanční, umožňující jim téměř absolutní ovládání sdělovacích prostředků, jejichž nezávislost je podmínkou fungující demokracie a demokratických voleb, je zvýhodňuje natolik, že noví lidé, kteří se s nimi nespojí, nebo s nimi dokonce budou ve skutečné, ne zdánlivé, opozici, nemají a ještě asi dlouho nebudou mít šanci.

    Takže nejen předcházející, tyto, ale i budoucí volby budou ještě dlouho dopadat tak, jak dopadají. Dokud nevzniknou nezávislé sdělovací prostředky, které budou bez obav kritizovat všechny nedostatky a špatnosti, kterých je dost i ve slušných a relativně dobře fungujících demokraciích, budou v ČR pouze takové výsledky voleb, jaké současná situace umožní. V ČR vznikl jakýsi druh feudální pseudodemokracie, ve které o moc soupeří a rozdělují si ji pouze různé, zdánlivě a částečně i skutečně názorově rozdílné větve vládnoucího klanu, jejichž hlavní motivace, t.j. touha po moci a výhodách z ní plynoucích, je u všech stejná."

    Podle toho, co jsem se v době předvolební kampaně dočetl (ČT nemohu v Kanadě sledovat), se mi zdá, že vztah politiků a novinářů je podobný tomu mezi ředitelem a sekretářkou z  vtipu: "Tak už ho tam dejte, pane řediteli" povídá roztoužená sekretářka. "Vždyť už ho tam máte", sdělí ji ředitel, a sekretářka na to: "Jů, to je ale macek, pane řediteli".

    Servilnost sdělovacích prostředků je asi jedním z důvodů, proč se, jak píše Daily Telegraph (citovaný v BL, 23.6. 1998), Klausovi podařil pozoruhodný návrat na politickou scénu a to navzdory rozkolu v ODS a  desetiprocentní podpoře této strany v únoru 1998. Troufl si snad některý český sdělovací prostředek na analýzu období 1992-97 a stala se taková analýza středem volební kampaně? Skutečný stav české společnosti včetně ekonomiky, sociální sféry (zdravotnictví, školství, bydlení), připravenost na možné důsledky ochabnutí světové ekonomiky - to jsou věci, které by měly být v popředí zájmu.

    Václav Klaus v rozhovoru pro Literární noviny (BL, 12.6. 1998) dostal tuto otázku: "Kdybyste býval měl na počátku své premiérské éry ty zkušenosti, jaké máte nyní, byl byste prosazoval jinou politiku ve vztahu k vědě, školství, kultuře?" Odpověděl na ni takto: "Ne, určitě bych nedělal politiku ani o milimetr jinou". Místo toho, aby se novinář na tomto místě zeptal, proč si je (Klaus) tak jist, že jeho politika v této oblasti byla úspěšná, když se o mnoha lidem tak nejeví, nechává věci volný průběh, čehož Klaus využívá pro 170 slov naprostého blábolu z nichž s trochou fantasie plyne, že za všechno může Chytilová.

    V uvedeném případu nemusí ovšem jít o neschopnost novináře, ale o normální censuru. Nikdo totiž neví, jak rozhovor probíhal, co nechtěl pustit editor a co třeba odmítl autorizovat Klaus.

    Výsledky voleb nepochybně ovlivnili profesionální vylepšovači veřejného mínění. Dělá se to kdekoli jinde a tak není důvod, aby k tomu nedošlo i v ČR. Je známo, že třeba president Bush najal před válkou v Zálivu jistou firmu, aby vypracovala plán, jak válku prodat Američanům. Co, kde, kdy a jak říct. Kdy se usmát, kdy pohrozit pěstí a kdy zamáčknout slzu.

    Úspěch Jelcina v posledních presidentských volbách (jednu dobu jeho podpora klesla na pouhých 6%) je rovněž připisován jeho spolupráci s (americkými) odborníky. A samozřejmě ovládnutí ruské televise Jelcinovými lidmi, kteří do ní nikoho jiného v podstatě nepustili. Presidentská kampaň se nakonec točila kolem šotu v němž Jecin provozuje jakési tanečky před rockovou kapelou a problémy Ruska šly stranou.

    Bylo by jistě zajímavé vědět, do jaké míry ovlivnilo české volby třeba vyhození Ivana Kytky z ČT. Nic nemohlo vyhovovat vládnoucím stranám víc než zbavit se člověka, který by mohl způsobit, že se na veřejnosti kladou nepříjemné otázky.

    Základním trikem (ten znají dobře kouzelníci) je odvádění pozornosti. Všimněme si například údajného finančního skandálu ODS. Nejdřív to vypadá jako podvod na podvod a najednou, aniž by se cokoli vyšetřilo (jak asi pracuje policie?), využije se nezávazný audit jako argument k tomu, že se ODS vypořádala s minulostí. (Viz například článek v BL, 22.6. 1998, o tom, že se ODS od finančních skandálů očišťuje. To je, podle mého názoru logická nehoráznost, protože tuto ani jinou politickou stranu nemůže očistit nic jiného než výsledek nezavislé kontroly jejich hospodaření a v případě pochyb o možném porušení zákona, prokurátor a soud.)

    A pak přijde bamberská aféra, která staví ČSSD do ještě horšího světla než ODS. Zaprodání republiky nějakému podnikateli Vízkovi. Když se rozetře dostatečné množství másla na hlavě Zemana, prohlásí president Havel, že šlo o ohrožení základních zájmů státu (proč se s tím tedy proboha nic neudělá) a to nejspíše pletkami bývalých členů komunistické rozvědky, kteří usilují o destabilizaci poměrů v ČR. Prý to vyplývá z tajné zprávy BIS. To je samozřejmě stupidní argument, protože jakékoli oslabení české levice vede automaticky k posílení pravicových stran a tím ke stabilizaci jejich moci. (Co když to je naopak práce BIS, která teď sama sebe vyšetřuje?)

    Do manipulace voličů patří zjevně i zveřejnění Havlova dopisu Klausovi (proč mu vlastně sděluje něco z pravděpodobně důvěrného rozhovoru) podle nějž je Zeman "unaven" a nechce být ministerským předsedou. Tato akce (načasovaná na dva dny před volbami, kdy již není dostatek času zprávu vyvrátit a případně využít ve vlastní prospěch) totiž naznačuje voličům, že nemá cenu hlasovat pro stranu, jejíž předseda o vedení státu nestojí. Zemana by musel ve vedení strany někdo nahradit, a tak volit ČSSD by bylo riskantní, protože nikdo neví, kdo by na jeho místo přišel a s jakým programem.

    Prognózu budoucího vývoje obsahuje výše citovaný článek Vratislava Kusky. S největší pravděpodobností se nestane vůbec nic, protože není v zájmu nikoho u moci, aby opak byl pravda.

    Je jen zbožné přání, aby si politikové konečně uvědomili, že svými mandáty přijímají odpovědnost za osud deseti miliónů lidí. Aby si uvědomili, že jen velmi chytrá ekonomická politika umožní zajistit republice takovou pozici, aby mohla, alespoň v míře již citovaného výroku Jana Čulíka, udržet vlastní nezávislost.

    Někdy se zdá, že Česká republika žije v jakési ilusi, že přechytračila svět a že se jí nemůže nic stát. Něco jako jistota vojáka, že to trefí toho vedle, ale ne jeho, přičemž ten voják však zapomíná, že vzhledem k sousedovi je on ten "vedle". Pozornosti uniká, že valná část krátké "novokapitalistické" historie republiky spadá do období světové ekonomické stability, v němž není o investory nouze. Málokdo bere na vědomí, že v tomto období relativní prosperity dokázala Česká republika místo reserv nahromadit ohromné ztráty.

    Čím dřiv začnou politikové vnímat tuto realitu a přestanou se zabývat vlastními kapsami (přijmou v parlamentu zákony proti sobě), opojením z červených koberců a titulů, tím líp. Pokud poslední volby oddělily od moci byť jen pár politiků, kteří této proměny nejsou schopni, nemusí být budoucnost zcela beznadějná.

    Jiří Jírovec


    Jen hlupák se spálí dvakrát o stejná kamna

    František Bachan

    Vzpomínáte si? S poněkud tvrdším výrazem místo slova hlupák byla tato věta kdysi volebním sloganem republikánů, kteří jím vyjadřovali svoji maximální míru distancování se od komunistické strany. Podvědomý strach z  necivilizovaných forem vládnutí, které v této zemi praktikovali komunisté pod ochrannou rukou agresorů z mimoevropského prostředí, přetrvává i po mnoha letech. Komunisté museli této zemi provést něco opravdu strašného, protože tento hrůzný zážitek má značná část populace zaryt hluboko pod kůží a zbavuje ji schopnosti racionálního hodnocení reality. Jak asi cynický musí být politik, který jako hlavní páku své volební kampaně užívá tento šrám na duši národa, přestože sám dobře ví, jak trapná je argumentace o - návratu před listopad 1989. Jak servilní musejí být sdělovací prostředky, když takového politika exemplárně neztrapní.

    Komunismus jako mechanismus řízení státu je dávno oddiskutovaná věc.

    Dnes už vybudování diktatury ve středoevropském prostoru není technicky proveditelné: rozvoj průmyslových technologií, vědy a technilky, výrobních vztahů, mezinárodního obchodu a finančnictví, celkové vzdělanosti společnosti, odstranění sociálních extrémů, víra lidí ve fungování demokratických mechanismů - to jsou důvody, které dnes už neumožní žádnému Leninovi či Gottwaldovi po převzetí politické moci fyzicky zlikvidovat oponenty nového režimu a potom situaci dlohodobě ustát za pomoci státního teroru jehož hlavním nástrojem je tajná policie.

    Strašit veřejnost tím, že jistá politická strana po vítězství ve volbách znárodní veškerý soukromý majetek, neprodyšně uzavře státní hranice a začne vytvářet "revoluční trojky" se soudní a exekuční pravomocí je poněkud směšné. Ale vybudování a udržení komunismu není jinak možné. Jakákoliv jiná, mírnější "forma komunismu" není návratem před listopad, ale jen obyčejnou demokracií v níž načas převážily levicové tendence, protože se stále hraje podle stejných předem dohodnutých pravidel. Formulace "návrat před listopad" znamená "návrat k vládě teroru". Situace, která vládla u nás před rokem 1989, byla udržitelná jen díky tomu, že státní režim názorně předvedl zděšenému národu mrtvoly na chodnících, tanky v ulicích a díry po kulkách ve fasádách domů. A neprodyšně uzavřel hranice.

    Slogan o hlupákovi, který se spálí dvakrát o stejná kamna, dnes spíš platí občanům, kteří znovu volí stejnou politickou reprezentaci, která už se jednou neosvědčila. Na začátku devadesátých let jsme si všichni uvědomovali, že se věci kolem nás zásadně mění, že budujeme kapitalismus. Chtěli jsme kapitalismus liberální jako protiklad k všeovládajícímu dusivému úřednickému státu. Chtěli jsme kapitalismus v plném slova smyslu normální a poctivě kapitalistický, kde kapitál je nashromážděná odložená spotřeba, kde čas jsou peníze a peníze vstupenka k volnému času, kde jsou zaručena majetková práva, dluhy se platí i s úroky, krádeže a podvody se trestají a kde se vyplatí žít konzervativně, myslet na zítřek, poctivě pracovat a budovat si své dlouhodobě čisté jméno.

    Snad i proto dostal naši obrovskou důvěru právě profesor ekonomie, který působil velmi vzdělaně a kultivovaně a dokázal rozhodně a energicky hájit právě ty ideje, které nám připadaly přirozené a normální. Vláda se silným mandátem k vybudování tohoto normálního prostředí však svým voličům okamžitě po převzetí moci naplivala do obličeje a s cynickým úšklebkem začala systematicky budovat poněkud jiné prostředí: kapitalismus mafiánského typu.

    Provázanost politických představelů a podnikatelských špiček zákonitě přináší tento druh dlouhodobě neefektivního prostředí. Dlohodobé cíle byly za režie toho ekonomického odborníka obětovány krátkodobým osobním cílům politické elity. Komunisté po celou svoji vládu neumožňovali lidem činit konkrétní osobní mikroekonomická rozhodnutí a odebírali jim většinu peněz, aby s nimi mohli nakládat sami. Investovali tento kapitál mnohdy neefektivně, ale přesto není pochyb o tom, že tento společný kapitál (jehož základem byl mimochodem majetek konkrétních lidí, kterým byl ukraden - vyvlastněn) existoval a za dobu jejich vlády se mírným tempem i zvětšoval.

    Rozhodující otázkou dnešní postklausovské reality je otázka, co se stalo s tímto kapitálem. Koncem osmdesátých let jsem si v našem socialistickém státě, kde všechen výrobní kapitál byl společným majetkem občanů tohoto státu, pokládal otázku, jaká je asi hodnota tohoto kapitálu připadající na jednoho občana.

    Jednalo se o hodnotu průmyslové základny znárodněné po druhé světové válce, průběžně zhodnocované kapitalizací vytvořeného zisku po celou dobu dobu vládnutí komunistů a samozřejmě i znehodnocované jejím vlastním provozem a odčerpáváním peněz pro financování potřeb sociálního státu. Rovný podíl jednoho občana na státním majetku jsem odhadoval řádově na statisíce až miliony korun.

    Dnes je náš společný majetek prakticky nulový.

    Vždycky jsem považoval za samozřejmé, že privatizace znamená normální změnu vlastnických vztahů: že stát vlastnící fyzické výrobní prostředky jen provede změnu ve struktuře jím vlastněného kapitálu, se zachováním jeho výnosové hodnoty - místo fyzického bude vlastnit finanční kapitál, a ten v plné výši shromáždí na jistém účtě, kde bude použit pro financování celospolečensky potřebných aktivit.

    Jedná se o obrovský kapitál hodnoty tisíců miliard korun, který by tedy měl nést roční kapitálový výnos řádu stovek miliard. Nezanedbatelný příspěvek do státního rozpočtu, nemyslíte? Mohli bychom podstatně snížit daně, tím přilákat zahraniční kapitál a zažít období značného technologického rozvoje. Nebo profinancovat změnu důchodového systému a tím opět snížit daně resp. sociální odvody za stejným účelem.

    Ptám se tedy Václava Klause: pane profesore, jak naložila vaše vláda s tímto kapitálem? Ano jistá část byla občanům rozdána v kupónové privatizaci (mnozí ani nepochopili, že výnos, který stržili za kupónovou knížku, není zhodnocením vložené tisícikoruny, ale výnos za 40 let jejich nedobrovolného investování do společného "podniku"), ale to byla část poněkud malá: průměrný výnos pro jenoho občana činil řádově desetitisíce korun.

    Společný majetek prostě zmizel vládě pod rukama, což se dá chápat tak, že Klausova vláda stihla za 6 let udělat tomuto státu škodu v řádu tisíců miliard.

    Najde se vůbec v civilizovaném světě obdoba tohoto výkonu?

    A pak mi něco povídejte o odborné fundovanosti našeho bývalého předsedy vlády - profesora ekonomie, trpícího iracionální komunistofobií.

    Dvaceti sedmi procenům voličů, kterým jeho politická praxe vyhovuje, bych chtěl vzkázat dvojí poselství. Jedné části z nich větu: bohatsví získané nepoctivým způsobem je vžycky jenom krádež, ať už je to technicky provedeno jakkoliv. A té druhé části heslo z  úvodu tohoto článku.

    V letošních volbách jsem volil levici, protože je to v dlouhodobém zájmu pravice v tomto státě - je to totiž jediná cesta, jak ji zbavit mafiánských politiků a praktik.

    František Bachan


    ČSSD by měla jít do opozice

    Petr Klimeš

    V povolební situace se mnoho politologů a novinářů zamýšlí nad dalším politickým vývojem v České republice. Tématem těchto dnů jsou možné varianty koalic respektive nové vlády. K tomu jen malou poznámku.

    Tyto volby ukázaly zcela přesvědčivě dvě věci. Jednak to, že primitivním strašením z návratu "komunismu" a popěvky typu "Když mi dáš pac" se dají nahnat voliči, a jednak to, že v České republice je poměrně velká část občanů nespokojena a chce změnu (ČSSD i KSČM). Tato změna se však, vzhledem k patovému výsledku voleb, jeví jako nemožná. ČSSD nemá na politické scéně žádného partnera, s kterým by mohla plně prosazovat svůj volební program a s který by nezradila své příznivce.

    Tímto partnerem by mohla být KSČM, ale to by se nejdříve musela tato stále stalinismem a dokonce i nacionalismem zaslepená strana reformovat v moderní levicový subjekt. ČSSD je v podstatě sama a snahu o sestavení vlády by měla přenechat pravicovým stranám. Vláda sestavená z ODS, US a KDU-ČSL bude totiž velmi křehká. Zvláště proto, že lidi jsou čím dál tím více znepokojeni a tyto strany to na sebe budou navzájem "házet". Dále zřejmě bude stoupat i nespokojenost řadových odborářů a šéfové odborů již nebudou moci tlumit jejich snahu dát to silně najevo. Nepochybně se na tom podepíše i dnešní ekonomická situace, mínusový HDP a klesající reálné mzdy.

    ČSSD by měla jít do opozice a soustředit se na silnou vládu. Chce-li si zachovat tvář, věrohodnost a plnit předvolební sliby a program, je cesta jen jedna - stát se opozicí. Jakékoliv bratříčkování s jinými stranami bude znamenat fakt, že ČSSD musí ustoupit ze svých cílů a vizí, což opět vynese do sedla Sládkovy republikány (kteří dojeli na to, že se jejich kampaň netýkala sociálních a ekonomických témat a rozhodně nejsou poraženi; znechutí voliče ČSSD; dále vyhrotí napětí ve společnosti; nepřinese změnu, kterou lidi očekávají. Nové volby můžeme čekat maximálně za dva roky.

    Petr Klimeš


    Stává se Dagmar Havlová českým Danem Quaylem?
    Dokument s příchutí parodie

    Když v úvodu dokumentu režisérky Andrey Majstrovičové Sedmnáct měsíců Dagmar Havlové zazněl Pachelbelův Kánon D dur, jeho nasládlé tóny měly být varováním: zanech vší naděje, kdo vstupuješ, neboť zde končí říše racionality a začíná svět ženských časopisů, pohádek o Popelce a ušlechtilém princi-filosofovi a především nezastřeného, krystalického kýče.

    Dokumentu se nezdařilo vůbec nic: Jakkoli usilovná byla snaha vykreslit obraz kontroverzní první dámy pozitivně, toto úsilí naráželo na hráz viditelného intelektového deficitu portrétované osobnosti, jenž spolu s omezenou schopností sebereflexe vedl k účinku spíše parodickému; jsem asi cynik, ale při sledování filmu jsem se na řadě míst neubránil hlasitému smíchu.

    Nemá zřejmě smysl rozvádět dál, jak hloupý a falešný byl Majstrovičové dokument. Po fiasku Lídy Rakušanové se zrodil další barvotiskový portrét. Budiž zapomenut; jsem hluboce přesvědčen, že čím dříve se tak stane, tím lépe jak pro tvůrkyni dokumentu, tak pro samu první dámu.

    Sedmnáct měsíců Dagmar Havlové, režie Andrea Majstrovičová, reprízu vysílá ČT1 v pátek 26.6. v 10:55.

    Praha, 24.6.1998

    Tomáš Pecina
    Domácí stránka: http://web.telecom.cz/cleose/tompecina1.html


    Základem demokracie je právo občana vyjádřit svůj názor

    Zakladem demokracie je pravo obcana vyjadrit svuj nazor. Tak jako zvire, narozene a vychovane v kleci odmita svobodu, kdyz se mu nabizi, tak mnozi obcane CR odmitaji moznost ucinne kritizovat:

    "Re: Co je v CR dulezite, kdyz dulezite neni dulezite?

    Pane Kusko,

    vas vyber z ceskeho tisku neni zrovna optimisticky (ba dal by se nazvat sadistickym)."

    Dopis z CR

    Clovek, vyrostly ve spolecnosti lidojedu, ktery nikdy jinou spolecnost nepoznal by zvlaste po reformach, zakazujicich jist nemluvnata, povazoval asi tez za sadismus kritiku lidozroutstvi, protoze by, podle jeho nazoru, tako kritika primo ohrozovala jeho existenci - ztratil-li by svou zakladni potravu, citil by se ohrozen az do miry mozne smrti hladem. A nechat nekoho umrit hladem by skutecne bylo sadisticke...

    Vratislav Kuška


    Jak se jedná v českém parlamentě - výňatky z internetových záznamů pro pobavení

    (Přišlo bez jména autora.)

    Cau * (nikdo nerikal, ze se wildcards nesmej pouzivat v osloveni)

    Politika hybe nasi okurkovou sezonou, tak dovolte i mne se do toho nejak zapojit. Protoze jsem jaksi odriznut od deni, jedina moznost, jak se neco dovedet je internet. A neda se rict, ze by poskytoval malo informaci.

    Vlastne jsem se k tomu dostal nejak nahodou, protoze jsem nemel tuseni, ze neco takoveho existuje. Poslanecka snemovna ma svuj web a  svete div se, je na nem slovo od slova kazde zasedani poslanecke snemovny. Teda, lidi, to je poctenicko.

    To se mi libi, ze kdyz clovek chce, ma pristup rovnou ke zdroji. Nemusi si nechat zkreslovat veci tiskem, proste si je precte tak, jak byly. Abyste se nemuseli prodirat tunami textu, vybral jsem nejake speky, ktere se tak moc netykaji politiky, ale trochu dokazuji, jak to asi v nasi snemovne vypada :

    Jo kdybyste se chteli kouknout ke zdroji, pak http://www.psp.cz/docs/sten.html nebo jen www.psp.cz

    Jo vetsina poznamek je od Zemana, coz neznamena, ze jsem jeho fanda, ale v nudnem toku zasedani jsou jeho vyroky opravdu perlami :-)

    Kuba


    Vysek reci M. Zemana ze zacatku schuze:

    ... Tolik pokud jde o obvyklé věci, které musíme provést. Předpokládám, že se mi podaří nalézt seznam omluvených, který jsem si díky své nedbalosti kamsi založil. Ano, již se mi to podaoilo, takže vám sdiluji, že omluveni jsou páni poslanci Zdeněk Jičínský a Andrej Gjurie, z členů vlády byl omluven pan ministr Sokol a mám tady také napsaného pana ministra Kühnla, kterého jsem ale viděl zasedat v  životní velikosti do ministerské lavice. Ale pan ministr Kühnl se omlouvá až na 16.30 hodin, kdy má neodkladné jednání, aniž by prozradil v omluvě, o jaké neodkladné jednání se jedná. Nicméně beru jeho omluvu na vědomí. Tím jsme tedy vyčerpali rituální bod omluvy. Pan poslanec Severa má náhradní kartu č. 3. ...

    Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane poslanče. Lituji, že musím použít tento zvon. Prosím znovu všechny poslance, aby se uklidnili, a  pokud si přejí diskutovat, aby tak nečinili v této zasedací síni. Pokračujte, pane poslanče.

    ...

    Předseda PSP Miloš Zeman: Bod bude znít "Usnesení Poslanecké sněmovny". Děkuji vám, budu vás samozřjemě citovat, ale když mi to dáte písemně, bude to přesnější.

    Faktická poznámka - pan poslanec Svoboda.

    Poslanec Václav Svoboda: Dámy a pánové, stala se velmi zajímavá věc.

    Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte. Kolegyně a kolegové, zejména prosím pana poslance Koláře a další, pan poslanec Svoboda nám chce sdělit zajímavou věc. Věnujme, prosím, pozornost.

    Poslanec Václav Svoboda: V tuto chvíli jsem nenalezl svou kartu ve svých dokumentech, kde mila být. Šel jsem si vyměnit kartu a po hlasování jsem zjistil dvě věci. Má legální karta zde v tomto sále s  mým jménem hlasovala a hlasovala ano.

    Teď mám náhradní kartu č. 10, ale v prvním hlasování někdo hlasoval mou hlasovací kartou.

    Předseda PSP Miloš Zeman: Kolegyně a kolegové, nebudeme to pokládat ani za sabotáž, ani za spiknutí, ale za pouhé nedopatření. Prosím všechny poslance, aby se podívali, zda náhodou nemají kartu pana poslance Václava Svobody.

    Jinak můžeme pokračovat v dalším jednání.

    Táži se ještě jednou, zda si ještě někdo přeje vystoupit k návrhu programu. Prosím, pane poslanče.

    Zdá se, že muj jmenovec Eduard Zeman byl nechtěnou obětí pana poslance Václava Svobody. Prosím, abyste si to vyřídili mezi sebou a  nezatěžovali nás svými dílčími spory.

    Prosím, pane poslanče.

    ...

    Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte. Kolegyně a kolegové, jsou mezi námi někteří poslanci, kteří sami sebe označují jako divoké víno. Prosím tedy toto divoké víno i kohokoli dalšího, aby vykvasili a buď přestali nahlas diskutovat, nebo pokračovali v diskutování v  kuloárech.

    Máte dále slovo, pane poslanče.

    ...

    a mohl bych pokracovat dal, ale narkli byste me, ze vas zdrzuju od prace


    Ještě k debatě o školství

    Marek Houša

    Pane Jirovce,

    Ani vase omluva na konci vasi poznamky k debate o skolstvi me neodradila od toho, abych si postezoval na vytrzeni mych nazoru z kontextu.

    Zvlast to, ze jste si vybral citaci prikladu o marketingovem uvazovani zpusob jakym jste s tim nalozil me rozladilo. Chyba je ale asi na me strane - nemel jsem takovy priklad pouzivat. Tem kdo mene pozorne ctou mohl ulpet v pameti prave jen takovy provokativni nazor, ackoliv nevyjadruje podstatu sdeleni. Uznavam ze nadpis clanku k tomu svadi- ale ten zformuloval pan Culik ... Mimochodem nadpis vaseho clanku je v textu reflektovan kde?

    K platum ucitelu. Beru vas argument, ale zaroven me napada hned nekolik cest jak ho zrelativizovat. Abych se vam priznal, poslouzila mi zminka o  platech ucitelu jen jako odrazovy mustek k upozorneni na  nutnost lepe materialne vybavit ucitele strednich a zakladnich skol k vyuce. Zatim si nemohou volne kopirovat kolik a ceho chteji, nemaji dobre vybavene knihovny, nemaji volny pristup k internetu vcetne audiovizualnich pomucek. Nejmodernejsi metodou predvadeni je promitani rucne sepsanych poznamek z folii zpetnym projektorem.

    Ale jen v pomuckach to neni, je to i o schopnosti reditelu davat ucitele dohormady, zorganizovat ve sborovnach dobrou atmosferu spoluprace atd.

    Cenim si vaseho postrehu o fascinanci rodicu ditem hrajicim si s  modernimi hrackami- technologiemi, ktere rodicum nahani hruzu. Ale nepodcenoval bych to. Ja sam jsem se stal odbornikem na automatizaci a  na implementaci informacnich systemu take diky tomu, ze jsem si mohl s  ruznymi pocitaci hrat od mladi.

    Naprosto nesdilim vas nazor o vyznamu uceni se nazpamet. Pokud jste to tedy myslel tak, jak ja to pochopil. Ackoliv, ted me napada, ze  by to zakladalo opodstatneni pro nazev vaseho clanku- Komenský postavený na hlavu.

    Marek Houša


    Britská vláda se pokusí regulovat internet

    Britská vláda usiluje o regularizaci publikační praxe na internetu tím, že by znemožnila zveřejňování pomlouvačného materiálu, jehož objem na internetových stránkách stále roste, a pokusila by se zamezit porušování autorských práv.

    Barbara Rochová, náměstkyně ministra průmyslu, zkoumá možnost ustavení nezávislé komise, která by vyšetřovala stížnosti na internet. Vznik komise by byl součástí návrhu na regulaci internetu, který se britská vláda chystá zveřejnit na podzim.

    Není vyloučeno, že proti tomuto návrhu budou ostře protestovat právníci, kteří budou poukazovat na zákony, zajišťující svobodu projevu, a také aktivisté, pro něž internet představuje poslední výspu individuální svobody.

    Malcom Hutty, mluvčí organizace Campaign against Censorship of the Internet in Britain konstatoval:" Jestliže bude mít tato komise právo určovat, co je na internetu přijatelné a co ne, znamená to, že bude velmi pravděpodobně daleko přísnější než platné zákony."

    Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí, že reaguje na znepokojení britských poskytovatelů internetových služeb, kteří se obávají, že by mohli být vtaženi do soudních sporů týkajících se pomlouvačného či jinak kontroverzního materiálu, zveřejňovaného na jejich serverech.

    Nová komise by se zabývala stížnostmi na materiál zveřejněný v debatnich skupinách i na jednotlivých domovských stránkách, ale neměla by žádné pravomoci vůči poskytovatelům internetových služeb, kteří nepůsobí v Británii.

    Komise by měla zkoumat jen občanskoprávní stížnosti. Byla by pravděpodobně rozšířením nadace Internet Watch Foundation, která vyšetřuje dětskou pornografii. IWF je financována internetovým průmyslem, podporuje ji vláda a radí jí policie. V důsledku stížností na její telefonní linky bylo z britských internetových stránek během jediného roku odstraněno 2000 materiálů.

    Poskytovatelé internetových služeb dosud nevědí, jaké je oficiální stanovisko vůči občanskoprávním sporům, a tak raději likvidují kontroverzní domovské stránky, než aby riskovali, že budou zataženi do soudních procesů.

    Vznikají z toho obavy, že arbitrární cenzura bude potlačovat informace, které by měly být publikovány ve veřejném zájmu.

    Lord Avebury, aktivista za lidská práva, konstatoval: "Poskytovatelé internetových služeb prováději dosti přísnou cenzuru, v důsledku nejistoty ohledně zákona. Nemají čas zkoumat jednotlivé stížnosti, tak raději kontroverzní domovskou stránku zlikvidují." Lord Avebury uvedl, že zákazníci, kteří takto přišli o své domovské stránky, si budou moci stěžovat na porušování práva na svobodu projevu podle Evropské konvence o lidských právech, která je právě začleňována do britských zákonů.

    Poskytovatelé internetových služeb velmi znervózněli poté, co byl v květnu v Německu odsouzen bývalý šéf firmy Compuserve k podmíněnému vězeňskému trestu poté, co byla na stránkách umístěných na jeho serverech nalezena dětská, zvířecí a násilná pornografie.


    Půjde vyléčit kuřáky genovou terapií?

    Vědci zjistili, že mezi kuřáky a nekuřáky existuje určitý genetický rozdíl. Znamená to, že by bylo pravděpodobně možno vypracovat nové léčebné metody, jak přimět kuřáky, aby přestali kouřit.

    Nekuřáci mají v těle dvakrát častěji než kuřáci méně efektivní mutaci genu, který pomáhá tělu zbavit se nikotinu. Ti kuřáci, kteří mají v těle tuto mutaci, kouří daleko méně cigaret než normální kuřáci.

    Gen jménem CYP2A6 pomáhá rozkládat nikotin v krvi a v mozku. Vědci jsou přesvědčeni, že lidé, kteří mají v organismu defektní verzi tohoto genu mají větší přirozený odpor vůči tabáku než jedinci s plně výkonným genem CYP2A6.

    Vědci identifikovali tento gen už loni, ale nyní zjistili, prostřednictvím studie více než 400 lidí, že, jak se zdá, tento gen určuje, zda člověk začne či nezačne kouřit.

    Tento nový výzkum ukazuje, že mají milióny lidí přirozenou ochranu před kouřením.

    Vědci zjistili, že defektní gen, urychlující rozklad nikotinu, má v organismu 20 procent nekuřáků, ale jen 10 procent kuřáků.

    Kuřáci, kteří mají v těle tento defektní gen, kouří málo, protože nikotin jim není rychle odstraňován z mozku a z krve.

    Kuřáci, kteří mají v organismu plně efektivní verzi tohoto genu, kouří více, aby nahradili nikotin, který je jim rychle odstraňován z těla, konstatují vědci v časopise Nature.

    Článek také uvádí, že lidé s defektním genem neúčinně rozkládajícím nikotin, méně častěji onemocní chorobami, způsobovanými kouřením, jako je rakovina plic a srdeční choroby.

    Lidem s defektním genem se také méně častěji v organismu přeměňují chemikálie přítomné v tabáku na karcinogenní látky.

    Rachel Tyndalová, náměstkyně profesora farmakologie na University of Toronto, uvedla, že kuřáci, kteří mají v těle tento defektní gen, kouří v průměru 129 cigaret týdně, zatímco kuřáci s normálním genem kouří v průměru 159 cigaret týdně.

    Profesor Edward Sellers, člen téhož vědeckého týmu, konstatoval, že by mělo být možné vypracovat metodu, která by chemicky ochromovala účinnost enzymu, rozkládajícího nikotin, onoho enzymu, který je produkován genem CYP2A6. Tím by se dalo kouření léčit preventivním způsobem.


    Pan Čulík si zase neověřil informaci

    Jan Halva

    Smrt 74letého muže a zranění dalších 23 cestujících způsobila havárie autobusu Renault s francouzskými důchodci v důsledku katastrofálního stavu silnice. Řidič autobusu míjel v úterý kolem sedmnácté hodiny na úzké silnici za Pernekem na Českokrumlovsku nákladní vůz Tatra. Přitom se pod autobusem utrhla krajnice a sjel do příkopu, kde se převrátil na pravý bok. - Ale jak na to reagují české úřady? "Řidiče autobusu jsem obvinil z trestného činu obecného ohrožení," řekl českokrumlovský vyšetřovatel Petr Bleha.

    Tolik Britské listy dne 25.6.1998. Stačilo ale sledovat šot na ČT1 a situace vypadala zcela jinak. Nehoda se stala na úzké okresní silnici, na níž se potkal francouzský autobus s nákladním automobilem. Řidič autobusu najel na krajnici a ta se pod ním utrhla a autobus se převrátil. Na rozdíl od pana Čulíka jsem však slyšel rozhovor s řidičem náklaďáku. Ten jednoznačně řekl, že řidič autobusu, místo aby snížil rychlost a *proplížil se* kolem jeho stojícího vozidla, pouze přibrzdil a uhnul na krajnici. Ty u podobných silnic nebývají zpevněny (proto existuje mezinárodní dopravní značka Pozor, nezpevněná krajnice) a výsledek byl jeden mrtvý a 23 zraněných. Podobná nehoda se stala již mnohokrát.

    Co ale plyne z komentáře pana Čulíka? České silnice jsou nebezpečné a úřady (policie) silničáře kryjí. Je to dalš í *podpásovka*, další zbytečné (a neopodstatněné) rýpnutí, jehož jediným výsledkem je blbá nálada. Proč další? Není to totiž poprve, kdy pana Čulíka upozorňuji na úmyslně zavádějící komentář. Doufám, že tentokrát můj příspěvek uveřejní, protože věřím, že tyto komentáře nemyslí ve zlém, ale pouze se nechal strhnout obecně špatným stavem ČR a nedostatečně si ověřil údaje.

    Jan Halva


    Připomínka k článku o nehodě francouzského autobusu

    Josef Kaderka

    Dobry den,

    zdravim a preji mnoho dalsich uspechu ve vydavani BL. Rad je ctu a nejednou me primely premyslet o vecech, ktere bych normalne povazoval za samozrejme nebo ve kterych bych nehledal skryty vyznam (a plati to universalne :-) ).

    Nyni k clanku - predevsim je mi velice lito pana, ktery zemrel pri nehode na infarkt i dalsich zranenych. Ovsem domnivam se, ze onen clanek se dopousti urciteho prohresku proti casto proklamovane etice sdelovani informaci. Je veden jako "udalost v CR", obsahuje vsak nejen fakta, ale take osobni postoj autora. To bych u BL na tomto miste necekal.

    Mam na mysli predevsim slova "v důsledku katastrofalního stavu silnice". Takovou formulaci bych pripustil jako zaver setreni prislusneho znalce, nikdy ne jako seriosni informaci o udalosti.

    Dale: "Ale jak na to reagují české úřady? 'Řidiče autobusu jsem obvinil...' ". To na mne pusobi dojmem, ze autor clanku vi, ze 'úřady' reaguji jinak nez by mely a to samozrejme spatne.

    Proc jsem se vlastne nechal vyprovokovat k psani tohoto mailu:

    Nahodou jsem vcera zahledl v televizi zaber z one nehody. Ona silnice nevypadala na katastrofalni stav. Normalni venkovska silnice, prehledny usek, okraj vozovky znacen bilym pasem, pak jeste uzky pruh asfaltu a teprve potom travnata krajnice, prechazejici v mirne se svazujici nasep. Ta nestastna silnice se mi nezdala ani prilis uzka :-( !

    Jinak preji krome vyse uvedeho take pekne leto :-).

    Josef Kaderka

    Vojenska akademie Brno

    katedra pocitacu

    kade@vabo.cz


    Dva způsoby myšlení

    "Ridic autobusu najel na krajnici a ta se pod nim utrhla a autobus se prevratil. Podobna nehoda se stala jiz mnohokrat."

    Reakce 1:

    Je to jeho vina (ridice). Nemel na krajnici najizdet.

    Reakce 2:

    Nezpevnene krajnice UZKYCH silnic, na kterych neni jina moznost vyhnuti, jsou nebezpecne a zavinuji i smrtelne nehody. Problem musi byt odstranen, aby nedochazelo k dalsim nehodam.

    Dva nazory. Ktery je lepsi? Ktery je pro lidi v CR typictejsi?

    Vratislav Kuška


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|