středa 8. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Velká Británie:
  • Nekalé lobbystické praktiky labouristické vlády? Média:
  • Budeme mluvit jen tehdy, když budeme chtít: Jak labouristická vláda manipuluje britské sdělovací prostředky Průzkumy veřejného mínění:
  • Většině Britů se v Británii nyní líbí Vědecký experiment:
  • Posmrtný život? Tajný experiment v jedné britské nemocnici

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Zde je minulé vydání Britských listů.
  • Bylo znovu zprovozněno Fórum Britských listů.
  • Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
  • Týdeník o nových knihách a o literatuře "Knihy online" má adresu http://knihy.internet.cz
  • Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.
  • archívu Britských listů jsou nyní k dispozici tematicky uspořádané články, zveřejněné v BL v letech 1996 - 1997.
  • Měsíčník Nová přítomnost je nyní k dispozici na síti.
  • Stránky české skupiny Amnesty International najdete na adrese http://www.amnesty.cz.
  • Stránku diskusního pořadu České televize Na hraně, věnovaného problémům a názorům mladé generace, najdete na této adrese.
  • Před volbami se konala na internetu debata na téma Informace a informační technologie ve společnosti. Záznam je zde.

    Co je nového v České republice

  • ODS a ČSSD se skutečně dohodly na dělbě politické moci. Návrh smlouvy mezi ODS a ČSSD o "politické stabilitě"je hotov. (Je zajímavé, kolik lidí v Čechách usiluje o "politickou stabilitu". Jen aby to nebyla stabilita pohřební, která potlačí potřebné nové myšlenky. Text budou posuzovat ve středu na samostatných jednáních vrcholné orgány ČSSD a ODS. ODS si prý nárokuje křesla předsedy sněmovny, kterým by se stal šéf strany Václav Klaus, a předsedy klíčového, tj. rozpočtového výboru. Tím by se měl stát dnešní předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý.

  • Zeman zřejmě Havlovi předloží návrh na vytvoření vlády sociálních demokratů s podporou ODS. Ve čtvrtek skončí Zemanovi termín, do něhož měl sestavit vládu. Prezident Havel přijme Zemana ve čtvrtek v 16:30 v lánském zámku. Zeman řekl, že je nyní velmi obtížné, aby ČSSD obnovila jednání s unionisty a lidovci o jakékoli formě koalice. Unie minulý týden odmítla Zemanovu nabídku čtyř ministerských křesel a právo veta ve společné vládě ČSSD, KDU-ČSL a unie. Unionisté a lidovci v pondělí s ohledem na osm podmínek zveřejněných v pátek, nabídli Klausově straně podporu její menšinové vlády, grémium ODS to ale odmítlo.

  • Prezident Havel není dohodou ODS-ČSSD nadšen a pořád doufá, že snad vznikne vláda ČSSD, Unie svobody a KDU-ČSL. Havlův poradce Jiří Pehe hovořil o velké ústavní většině obou stran ve sněmovně, která podle něho vzbuzuje obavy, a o jejich odlišných programech. Známé obrysy tzv.opoziční smlouvy podle Peheho jen potvrzují, že toto spojení je "o dělení moci" a je účelové. - Hrozí jistě nebezpečí, že se ODS i ČSSD u voličů stoprocentně zdiskreditují, vzhledem k tomu, jak energicky před volbami zdůrazňovaly, že se nikdy nespojí. Kde jsou řeči Václava Klause o bolševickém nebezpečí teď?

  • Čestný, ale nepříliš bystrý Jan Ruml opakuje, že nepodpoří kabinet s ČSSD. (V pondělí začalo vznikat v US váhání, ale US možnost jednání s ČSSD nakonec odmítla.) Unie svobody "nebude tolerovat" koalici ČSSD-KDU-ČSL. Podle Rumla a jeho strany znamená odmítnutí ODS převzít odpovědnost v menšinové vládě tolerované unií a lidovci "bezzásadový postoj ODS vedený jednoznačnou snahou o udržení mocenského vlivu i za cenu nedodržení slibů a závazků daných pravicově smýšlejícím voličům." (Tohle je neohrabaná formulace jak vystřižená z někdejšího Rudého práva, jen si nahraďte "pravicově smýšlející" výrazem třeba "socialismus budující".) "Pokud se postoj ODS nezmění, přejeme šťastnou cestu voličům ODS doleva s Václavem Klausem," řekl Ruml. Chce, aby se Unie svobody velmi sblížila s KDU-ČSL a tím vytvořila ČSSD a ODS "pravicovou" konkurenci. Jsem zvědav, jestli to nálepkování "pravičák" a "levičák" vydrží v ČR u těchto lidí ještě dlouho.

  • Nejvíc si po straně vydělal senátor Richard Salzmann (ODS). Z prohlášení o jeho vedlejších příjmech a darech vyplývá, že za funkci předsedy představenstva Komerční banky v roce 1997 získal 5,8 mil. korun. Dalších 290 000 si Salzmann vydělal členstvím v představenstvu dvou zahraničních společností a 125 000 mu vynesl podíl na pronájmu domu. Senátor Pavel Rychetský (ČSSD) si jako advokát vydělal 2,1 mil. korun, Jiří Liška (ODS) získal z pronájmu 540 000 korun, ředitel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Václav Benda (ODS) obdržel za výkon této funkce 424 000 korun a spolumajitel nižborské sklárny Rueckl a synové, s. r. o., senátor Jiří Rueckl (ODA) uvedl v daňovém přiznání příjem 492 000 korun. Nejvyšší vedlejší příjmy za minulý rok v celkové výši téměř pět miliónů korun zaslal v přiznání adresovaném předsedovi Senátu šéf Českého statistického úřadu Edvard Outrata.

  • Pojistkou pro turisty, aby nepřišli o své peníze, by měl být malý zákon o cestovním ruchu, který bude dnes projednávat vláda. Pořadatelé zájezdů budou muset mít oficiální koncesi a v jejím rámci pojištění pro případ nesolventnosti.

  • Pouze slabé zbytky bakterií legionářské choroby ukázaly první výsledky vyšetření vzorků vody z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Po ohřátí vody v potrubí na 80 stupňů a jejím větším chlorování se situace prakticky normalizovala. Před čtyřmi týdny se krátce po sobě objevil u tří pacientů IKEM po transplantaci ledvin zápal plic, způsobený těmito bakteriemi. Ti na legionářskou chorobu zemřeli.

  • V Roztokách u Prahy vznikla včera Česká rada dětí a mládeže, největší občanské sdružení dětských a mládežnických organizací v České republice, Jeho členové - Junák, Pionýr, Folklorní sdružení ČR, YMCA, Asociace turistických oddílů mládeže, Asociace křesťanských sdružení mládeže, Národní informační centrum mládeže a Česká tábornická unie mají dohromady téměř 140 tisíc členů. Rada byla založena, protože po loňských úsporných opatřeních dostaly dětské a mládežnické organizace o dvě třetiny méně státních dotací. Rada se chce podílet na tvorbě zákonů.

  • Vládní výbor pro zdravotně postižené občany udělí letos už popáté cenu za publicistickou práci, která nejlépe popularizuje problematiku života zdravotně postižených. V soutěži budou oceněny nejlepší práce na toto téma zveřejněné v televizi, rozhlase a v tisku od 1. října 1997 do 30. září 1998. Dílo lze přihlásit na sekretariátu Vládního výboru pro zdravotně postižené občany, nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1 (telefon 02/24002-316, eventuálně 705, fax 24002-207). První cena je 20 000 Kč, druhá 10 000 Kč a třetí 5000 Kč.


    Výzva pro letošní uchazeče o vysokoškolské studium: Zažili jste snad, že nebyly přijímací zkoušky na vysokou školu prováděny poctivě a regulérně?

    Šíří se (nepodložené) zprávy, že se prý na některých vysokých školách letos konaly přijímací zkoušky neregulérně (opakovaně se v této souvislosti hovoří o právnické fakultě UK). Obracíme se tedy na letošní uchazeče o vysokoškolské studium s výzvou: měli jste snad pocit, že se zkoušky konaly někde neregulérně? A pokud ano, vyšla vám vstříc fakulta, kde jste přijímací zkoušku dělali, a poskytla vám zadání testů i vaše výsledky, aby mohl váš výkon zhodnotit nezávislý odborník, jak to přikazuje vysokoškolský zákon? Napište nám, pokud této vaší žádosti na fakultách nebylo vyhověno. Chtějí se tím zabývat i jiné sdělovací prostředky, pokud se ozvou lidé, kteří své zkušební skripty k nezávislému posouzení nedostali. Mladí lidé by se neměli bát ozvat.


    Chcete dělat v létě dva měsíce zajímavou práci v třeboňském ústavu mikrobiologie?

    Ladislav Nedbal

    Vazeny pane Culiku,

    jak jsem se Vam uz asi drive chlubil, vedu projekt evropskeho spolecenstvi Copernicus, ktery je zameren na vyvoj pristrojove techniky vyuzivane k monitorovani znecisteni more. Dari se nam do te miry, ze nektere atraktivni moznosti pro nedostatek hlav a rukou uz ani nestacime sledovat. Nyni mame moznost prispet nasi technikou k  vyznamne expedici do jiznich oceanu zacatkem pristiho roku. Nutne bych ale potreboval alespon docasne posilit nas tym chytrymi a  zrucnymi lidmi - nejlepe VS studenty se zajmem o pristrojovou techniku s durazem na optiku a elektroniku. Byl bych Vam velmi vdecny, kdybyste toto me volani mohl zverejnit v Britskych listech. Nabizim zajimavou prazdninovou praci (2 mesice) v mladem tymu, v  peknem prostredi Trebonska. Muzeme poskytnout ubytovani a mzdu, ktera (na pomery obvykle v Ceske akademii ved) neni uplnym vysmechem a  zalezi na odvedene praci. Moznost pokracovani spoluprace diplomovymi pracemi, doktorandskym studiem a, predpokladam, i civilni sluzbou.

    Ladislav Nedbal

    NRC Photosynthesis & Global Climate Change

    Institute of Microbiology

    Opatovický mlýn

    37981 Třeboň

    Czech Republic


    Výběr textů z posledních dní:

  • Rozhovor s Petrem Štěpánkem: Proč zahajujete řízení proti televizi Nova?
  • Čtrnáct dní po volbách: Ruml příčinou velké dohody (Petr Jánský)
  • Hlavním rysem Unie svobody je tvrdohlavost (Andrew Stroehlein)
  • O nesmyslných Havlových soudních procesech: Vážné boty (Andrew Stroehlein)
  • O přípravě strategie pro zapojení školství ČR do systému EU "České vzdělání a Evropa" (Sdružení pro vzdělávací politiku)
  • Havel chce jednat s komunisty: Velká změna? (Andrew Stroehlein)
  • Praha: Senzační bonboniéra. Jenže uvnitř nejsou žádné bonbóny (The Guardian)
  • Čím může být lekce z Kosova poučná pro ČR? (Jiří Jírovec)
  • Obraz českého vzdělávání v mezinárodním srovnání - významná analýza (Ondřej Hausenblas)
  • Proč je pro mladou demokracii v ČR nevýhodné opustit systém poměrného zastoupení (Andrew Stroehlein)
  • Havárie francouzského autobusu: Je lepší problémy odstraňovat, anebo usoudit, že se nedá dělat nic? (Vratislav Kuška)
  • Co s dětmi, které nejsou akademicky nadané? (Jan Sokol, ministr školství)
  • Proč volby takhle dopadly (Jiří Jírovec)
  • České volby: Nepouštějte k moci Václava Klause! (Financial Times)
  • Ruml by mohl fungovat v koalici se sociálními demokraty jako "velká brzda proti radikálním levicovým změnám" (Andrew Stroehlein)
  • Anheuser-Busch a Budvar: "Je to moje značka, chlapče!!" Češi a Američané spolu vedou pivní válku (Observer)
  • Kolaps japonského bankovního systému vážně ohrožuje celou světovou ekonomiku
  • Ve volbách zřejmě zvítězil Lux a jeho KDU-ČSL (Jan Čulík)
  • Co skutečně pomůže naší vědě (Jaroslav Král)
  • Neschopní klepetkové v ČT bez rozhledu a kritičnosti vás občany stojí peníze: konkrétní příklad z kapitálových trhů (Autorovo jméno je známo)
  • Husákovská normalizace v České televizi pokračuje - pánové Klepetko, Šámal a spol. budou příčinou, proč vy lidé, žijící v ČR, asi zchudnete (Jan Čulík)
  • Vysoké školy do příštího tisíciletí (Jan Sokol) a další příspěvky k debatě o osudu českého vysokého školsteví v tomto čísle BL
  • Český helsinský výbor znovu protestuje proti policejní brutalitě za nedávných pražských demonstrací
  • Tipy pro českého voliče - anonymní bloudění předvolební zemí - PODROBNÁ, VELMI PODNĚTNÁ ANALÝZA ČESKÉ PŘEDVOLEBNÍ SCÉNY
  • Korupce v České televizi a bezelstný Ota Černý: "Oťas, neblbni, nebo Klaus nepřijde" (Tomáš Pecina)
  • K diskusi o českém školství: Hrozí české společnosti nadbytek vzdělaných lidí? (Tomáš Pecina)
  • Spojené státy se rozhodly rozhlasem podvracet Irák Saddáma Husajna z České republiky. Bude česká rozvědka schopna čelit případným Saddámovým odvetným teroristickým akcím?
  • Hořlavá past českých paneláků (Alex Kelin)
  • Dopis Michalu Prokopovi, členu mediální komise českého parlamentu: Proč jste dopustili vytunelování firmy CET 21, držitele licence TV Nova?
  • Dva dopisy Jana Sokola, českého ministra školství, o koncepci vysokých škol
  • Pokus o sebeanalýzu - asi to dělám špatně, když chci, aby lidi samostatně mysleli (Jiří Jírovec)
  • Volby v ČR: Můžete přijít o hlasovací právo (Andrew Stroehlein)
  • Británie: Míra profesionální zdatnosti chirurgům bude muset být známá pacientům, aby se rozhodli, do které nemocnice jít. A co ČR? (Jan Čulík)
  • Umakartová jádra českých paneláků - smrtící past
  • Pořad "Živím se svým tělem" TV Nova: Kontroverzní Áčko - sex o páté (Tomáš Pecina)
  • Boeing, který kupuje české Aero a dostává k tomu od české vlády obrovské finanční záruky, likviduje nyní svou továrnu v Torontu se 2000 zaměstnanci (Jiří Jírovec)
  • Jak je v porovnání s ostatními středoevropskými zeměmi připravena ČR na vstup do EU? (Independent on Sunday)
  • Firma SDC International, která má údajně převzít Tatru, je jen prázdnou slupkou
  • Televize Nova: Peter Kršák vede proti Železnému malé soudní procesy, ale kam se poděly Kršákovy stamilióny korun?
  • Původní rozhovor pro Britské listy s ing. Vavřincem Fójcikem, předsedou parlamentního Podvýboru pro národnosti: "Romové by měli být pozitivně diskriminováni"
  • Měla Nova vysílat důvěrnou poznámku Václava Havla Vladimíru Mlynářovi? (Petr Jánský, Jan Čulík)
  • Svět a spravedlnost: Bude ustaven mezinárodní trestní soudní dvůr?
  • Předvolební pořad "21" v České televizi (Tomáš Pecina)
  • Slova - spolehlivý nositel obsahu? aneb Chápání demokracie po Česku ("Ondráš")
  • Jak z dnešních politických průšvihů? (Ondřej Hausenblas)
  • Jaké byly "Události" České televize 22. května 1998? (Jan Čulík)
  • "Jednadvacítka" ČT 22.5.: Daniela Drtinová byla jako moderátorka pěkně ubohá (Jan Čulík)
  • Věda, politika a komunikace - o financování české vědy (Jan Konvalinka)
  • Vůli voličů je třeba v demokracii projevit respekt, i když hlasují pro odporné strany - polemika pražského tisku s Andrew Stroehleinem - význam kritičnosti (Jan Čulík)
  • Chabá ochrana soukromých osobních dat v dnešním světě - Databáze (Jiří Jírovec)
  • Pořad Kotel televize Nova - výhodný propagandistický nástroj pro politiky (Jan Čulík)
  • Česká televize: Jakub Puchalský: "Pakliže bude potřeba a prostor, budeme problémy pojmenovávat" (Tomáš Pecina)
  • Shrnutí: Ohrožuje Česká televize svou druhořadostí svou budoucnost? (Jan Čulík)
  • Rozhlasová debata o České televizi: Jakub Puchalský, Michal Prokop, Milan Kruml, Jan Čulík, moderátor Jan Pokorný (27.5.1998)
  • Americký Kongres kritizuje rasovou nesnášenlivost v České republice
  • Debata o financování vědy: Věda v ČR a hlupáci (Jiří Jírovec)
  • Český helsinský výbor: K protiprávnímu zacházení policistů s předvedenými účastníky pochodu Globální pouliční slavnosti 16. května 1998 a k odpovědnosti státu za týrání těchto osob
  • Prvomájové nepokoje v Berlíně: "Už nikdy Německo!" (Jakub Camrda, redaktor Nové přítomnosti)
  • "Normalizace" v České televizi: Čím se hájí obhájci vypuzení Ivana Kytky (Jan Čulík)
  • Je Česká televize nezávislá? (Tomáš Pecina)
  • Vítězství druhořadosti v české státní televizi (Jan Čulík)
  • Psal Ivan Kytka analýzy pořadů ČT tajně pod jménem Jana Čulíka?
  • Ivan Kytka "rezignoval" na funkci šéfa zpravodajství České televize - pozoruhodný výběr zpráv ČTK k této věci
  • "Zrada v první osobě číhala skutečně tak blízko" - zážitky z četby záznamů Stb o vlastní osobě (Iva Drápalová, Los Angeles Times)
  • Čím museli projít čeští a slovenští Romové, v Británii označovaní za parazity (The Independent)
  • Jak byly ukradeny Zemědělské noviny
  • Dokument: 27. března 1991: Petr Pithart se dopisem ministru zemědělství Kubátovi přimlouvá za ukradení Zemědělských novin

    Británie má nový skandál - nebo je to jen novinářská bouře ve sklenici vody?

    Týdeník Observer odhalil, že bývalí poradci premiéra Tonyho Blaira, ministra financí Gordona Browna a mocného labouristického propagandisty, ministra bez portfeje Petera Mandelsona. pracují nyní pro soukromé lobbystické firmy, které prý prozrazovaly důvěrné vládní informace velkým korporacím, organizovaly schůzky podnikatelů s ministry a získávaly podnikatelům členství ve speciálních vládních týmech pro řešení různých politických úkolů. Jde o dost závažná obvinění, protože labouristická vláda loni zvítězila ve volbách právě proto, že slíbila, že se k takovémuto korupčnímu jednání, jímž prosluli za své vlády konzervativci, nebude snižovat.

    Novináři z týdeníku Observer předstírali, že jsou pracovníci jedné americké energetické firmy. Zeptali se britských lobbystů, co obdrží, pokud by byli ochotni si u nich zaplatit služby. Bylo jim řečeno, že mohou očekávat:

  • informace předem o obsahu projevů britského ministra financí. (Zveřejnění takových informací by bylo vážným trestným činem, protože na předem tajně známých exkluzívních finančních informacích se dá velmi dobře vydělávat.)

  • pomoc se získáním místa pro činitele jejich podniků ve vládních týmech pro řešení konkrétních politických a ekonomických úkolů

  • možnost přečíst si analýzy parlamentních podvýborů před jejich zveřejněním

  • oběd s premiérem Tony Blairem

  • setkání s ministry a jejich poradci

  • pomoc při získávání souhlasu pro kontroverzní slučování podniků.

    Podle informací týdeníku Observer poskytl Karl Milner, bývalý poradce ministra financí Gordona Browna, který nyní pracuje pro lobbystickou firmu GJW Government Relations, zprávu parlamentního podvýboru o britské energetické politice den před jejím zveřejněním. Milner odfaxoval tuto zprávu jedné americké firmě, která spolupracovala s týdeníkem Observer. Milner k faxu připsal poznámku: "Toto se bude zveřejňovat zítra. Myslím, že vás to bude zajímat."

    Milner uvedl: Na tuto zprávu dosud platí embargo. Jak jsem vám řekl, máme ve vládě mnoho přátel. Rádi nás předem seznamují se svými rozhodnutími, protože chtějí vědět, jaký na ně máme názor.

    Týdeník Observer podotýká, že ignorování embarga na analýzu parlamentního podvýboru je jasným porušením parlamentních předpisů.

    Jeden bývalý poradce Petera Mandelsona, Derek Draper, se chlubil, že prozradil významné finanční informace z britského ministerstva financí americké investiční bance Solomon Smith Barney.

    Ben Lucas, zakladatel jiné lobbystické firmy, LLM, v jejímž čele stojí tři bývalí poradci Tonyho Blaira a Gordona Browna, tvrdil, že znal obsah významného projevu ministra financí Gordona Browna několik dní předtím, než byl projev přednesen, a že s ním seznámil jednoho svého zákazníka.

    Úřad britského premiéra reagoval na tato novinářská obvinění vůči poradcům a státním úředníkům velmi ostře: důrazně jim zakázal, že za žádných okolností nesmějí poskytovat před zveřejněním podnikatelům důvěrné informace.

    Tony Blair však odmítl přistoupit na požadavky Konzervativní strany, aby suspendoval Rogera Liddla, čelného představitele jeho interního poradenského týmu, který energicky popřel obvinění týdeníku Observer, že nabídl "pomoc" představiteli jedné americké energetické firmy, s nímž se seznámil na jakémsi večírku se šampaňským.

    Derek Draper, bývalý poradce ministra bez portfeje Petera Mandelsona, byl suspendován ze své lobbystické firmy GPD-Market Access a propuštěn z deníku Daily Express, pro nějž psal poznámky a komentáře, poté, co se chlubil, že jeho komentáře schvaluje před otištěním Peter Mandelson.

    Jiná lobbystická firma, GJW Government Relations, přiznala, že Karl Milner, daňový odborník, který pro ni začal pracovat loni po všeobecných volbách, poté, co odešel z úřadu ministra financí Gordona Browna, skutečně prozradil americké energetické firmě závěry energetické analýzy podvýboru Dolní sněmovny. Její ředitel se omluvil šéfovi tohoto parlamentního podvýboru.

    Tony Blair se vyjádřil, že pokud by týdeník Observer předložil o celé věci skutečné důkazy, byla by to záležitost pro kriminální vyšetřování. K tomu však prý nedošlo. Týdeník Observer ovšem konstatuje, že má k dispozici nahrávky jednání s lobbysty a množství poznámek. Blairova vláda ovšem poukazuje na to, že Observer nezveřejnil žádné pásky rozhovorů s Rogerem Liddlem, protože je nemá.

    Šéf Konzervativní strany William Hague požadoval, aby všechny osoby, o nichž se v nynějším skandálu hovoří, byly suspendovány a vyšetřovány. "Nic se jim nestane, protože jsou to premiérovi kamarádi," uvedl. "Kdyby to byli státní úředníci, už by se konalo oficiální vyšetřování," dodal.


    Budeme mluvit jen tehdy, když budeme chtít: Jak labouristická vláda manipuluje britské sdělovací prostředky

    Každý pátek se scházejí političtí poradci, kteří tvoří vnitřní jádro vlády premiéra Tonyho Blaira. Když se jeden z nich nedávno zmínil o Jeremy Paxmanovi,známém novináři z každodenního publicistického pořadu televize BBC Newsnight, David Milliband, šéf politického oddělení londýnské Downing Street jeho jméno hned odmítl. "Nikdo dnes neposkytuje interviewy pořadu Newsnight," uvedl.

    Trvalo to pouhých 14 měsíců a britská labouristická vláda vede s veřejnoprávní rozhlasovou a televizní společností BBC stejnou válku, jakou s ní předtím vedli konzervativci. Došlo k veřejné výměně útoků mezi Blairovou vládou a vedením BBC na stránce dopisů deníku Times a v denním tisku proti sobě otevřeně vystupují tiskový tajemník Tonyho Blaira Alastair Campbell a nejváženější osobnosti BBC, včetně reportéra Jeremyho Paxmana, proslulého tvrdým způsobem, jímž interviewuje politiky.

    Pozorovatelé labouristickou vládu obviňují, že odmítá vystavovat své členy ostře kritickým reportérům a raději je posílá do zábavných, bulvárních televizních pořadů, jaké například vysílá ranní televizní společnost GMTV (Good Morning Television). Alistair Campbell cituje názor jednoho (nejmenovaného) labouristického ministra, který konstatoval: "Jakou má cenu vážit cestu v noci do televize BBC (pořad Newsnight se vysílá od 22.30, Britové chodí podstatně později spát a ráno pracují od devíti, případně od deseti, JČ), aby mohl Jeremy přesvědčovat diváky, že jsem jakýsi zločinec?"

    Připomíná to osmdesátá léta. Margaret Thatcherová tehdy neustále útočila na BBC a měla pro to ideologické důvody. BBC, veřejnoprávní instituce, financovaná z povinně vybíraného koncesionářského poplatku, byla pro ni typickým příkladem liberálně "levicového" konsensu, jímž pohrdala. Vrcholem bylo pro ni a její stoupence, když v době amerických náletů na Lybii nebo v době války o Falklandské ostrovy informovala rozhlasová a televizní společnosti BBC o těchto konfliktech nestranně a objektivně. (Místo toho, aby BBC hovořila ve zprávách z Falkland o "našich vojácích", jak chtěla Margaret Thatcherová, trvala BBC na tom, že ve zprávách o faklandské válce bude i nadále nestraně referovat o tom, co dělají "britské jednotky" a "argentinské jednotky".)

    Po vítězství labouristů loni v květnu ve všeobecných volbách se několik známých novinářů BBC vzdalo své novinářské kariéry a šli dělat politiku pro Labouristickou stranu, alespoň jako tiskoví mluvčí.

    Jenže BBC je velmi velká organizace a je v ní mnoho lidí, kteří projevují zcela samostatné názory. Labourističtí mistři pro mediální propagandu, tzv. "spin doctors", vědí dobře, že BBC není homogenní organizací. Mediální struktury labouristické vlády dobře rozlišují mezi jednotlivými pořady rozhlasu a televize BBC a často se mezi nimi snaží vytvářet umělé soupeření.

    Za scénou se složitě vyjednává, kdo bude ochoten se dostavit do studia a za jakých podmínek. Politikové argumentují, že to je proto, že se snaží sdělit to, co mají na srdci, voličům co nejefektivněji.

    Ministři jsou ochotni jít do studia pouze pod podmínkou, je-li předem dohodnuto, jaký bude formát rozhovoru, o čem se bude hovořit a kdo bude interviewující novinář. Ministři často odmítají vystupovat ve studiu s jinými politiky, a vymiňují si, že jsou ochotni být interviewováni jedině v přítomnosti opozičních politiků, kteří mají stejně vysoký statut jako oni.

    Alistair Campbell si stěžuje, že prestižní pořad televize BBC Newsnight má ve zvyku pozvat politika k rozhovoru na určité téma, a pak se ho v živém vysílání začít ptát na něco úplně jiného.

    Úřad Tonyho Blaira se za to mstí tím, že poskytuje rozhovory jiným pořadům. V minulých dnech například Tony Blair poskytl rozhovor komerční kulturní televizi Channel Four o Severním Irsku, do pořadu Newsnight odmítl jít.

    Jeden vedoucí představitel společnosti BBC si veřejně stěžuje, že labouristická vláda se rozhodla ostrakizovat některé konkrétní, ostré novináře a některé pořady. Tak rozhlasový publicistický pořad News at One (Zprávy ve 13 hodin) Rádia 4 a Newsnight prý mají předem danou agendu, být vůči labouristické vládě co nejkritičtější.

    V poslední době se labouristická vláda stále více vyhýbá seriózním, kriticky analytickým pořadům v rozhlase a televizi a poskytuje častější rozhovory bulvárním a povrchním pořadům či sdělovacím prostředkům. Záběry, jak premiér Tony Blair a ministr financí Gordon Brown sledují fotbalový zápas Skotsko - Maroko, se vysílaly jen ve zpravodajství komerční televize, nikoliv však na BBC. Vedení labouristické vlády záměrně experimentuje s nepolitickými, zábavnými televizními a rozhlasovými pořady - Tony Blair i Gordon Brown vystoupili v minulých týdnech v několika z nich.

    Alistair Campbell se za to vůbec neomlouvá, naopak: "Ohledně zavedených publicistických pořadů společnosti BBC vládne v Londýně mediální snobismus," argumentuje. V lidových rozhlasových a televizních pořadech sleduje podle něho britské vládní politiky obrovské množství občanů, kteří se nedívají na pravidelné vysílání z parlamentu ani nečtou noviny. Labouristickým propagandistům se také líbí, že vystupování v bulvárních pořadech prý politiky "humanizuje". A nikdo jim přitom nedává informované, kritické a nebezpečné otázky.

    V krátkodobé perspektivě může být tato strategie Blairovy vlády úspěšná, pozorovatelé však varují, že v delší perspektivě je kontraproduktivní. Vzniká problém, pokud bude vytvořen dojem, že některé pořady jsou vůči vládě "nepřátelské" a jiné naopak přátelské. Zvlášť nebezpečné je pro Blairovu vládu, že se vystavuje obvinění, že se systematicky vyhýbá kritickým a inteligentním novinářským otázkám. Už během loňské předvolební kampaně poukazovali konzervativci na to, že se Blair odmítl střetnout v televizní debatě s Johnem Majorem a zdůrazňovali, že Major byl daleko lépe informovaný a Blaira by určitě v debatě porazil.

    Od té doby, co loni v květnu zvítězil Tony Blair ve všeobecných volbách, poskytl sdělovacím prostředkům pozoruhodně jen jednou delší televizní rozhovor. Bylo to jen výjimečně, v době, kdy čelila labouristická vláda obvinění, že obdržela od šéfa závodnické firmy Formule 1 úplatek ve výši 1 miliónu liber.

    Jestliže se Blairova vláda bude příliš vyhýbat seriózním pořadům, konzervativci to začnou v parlamentě ostře kritizovat jako projev arogance a neochoty se veřejnosti zodpovídat ze své činnosti.

    Bouře ve studiu - nejznámější konflikty BBC s politiky

    John Nott kontra Robin Day (1982)

    První a nejdramatičtější konflikt vlády Margaret Thatcherové s BBC se uskutečnil mezi někdejším ministrem obrany ve vládě Thatcherové sirem Johnem Nottem a známým reportérem sirem Robinem Dayem. Během války o Falklandské ostroy interviewoval Day tohoto konzervativního ministra obrany. Došlo na obrazovce k dosti vzrušené debatě a Day v jejím rámci ministra obrany charakterizoval slovy: "Vy přece nebudete u moci navždycky, jste, mohu-li to tak říci, naprosto dočasný politik, dnes tady ještě jste, ale zítra už budete pryč." Když to John Nott uslyšel, vyrval si při živém vysílání z klopy mikrofon, praštil jim o stůl ve studiu, vstal a odešel. Zahájil tím dlouhou a rozsáhlou kampaň stížností konzervativní vlády na údajnou politickou zaujatost BBC vůči Konzervativní straně.

    Norman Tebbit a televizní seriály BBC (osmdesátá léta)

    Začátkem osmdesátých let útočil ostře na BBC člen vlády Margaret Thatcherové a její přítel sir Norman Tebbit. V roce 1985, jako předseda Konzervativní strany, předložil tehdejšímu generálnímu řediteli BBC Alisdairu Milnovi jednadvacetistránkový seznam údajných projevů politické zaujatosti BBC proti Konzervativní straně. S Margaret Thatcherovou založil v Downing Street oddělení pro monitorování sdělovacích prostředků. Toto oddělení zkoumalo veškeré vysílání BBC, od zpravodajství přes zábavné seriály, a hledalo v nich údajnou zaujatost proti Konzervativní straně. Tebbit se jednou dostavil k rozhovoru pro publicistický pořad Today rozhlasové stanice Radio 4 společnosti BBC s prachovkou a mával jí před obličejem editora pořadu, aby prý "odprášil jeho zaujatost".

    Nigel Lawson kontra Brian Redhead (1987)

    Při vysílání živého pořadu Today na stanici Radio 4 řekl thatcherovský ministr financí Nigel Lawson, když byl interviewován o státním rozpočtu, reportéru Brianu Redheadovi toto: "No, podporujete Labouristickou stranu po celý život, Briane, takže jsem očekával, že něco takového řeknete." Redheadova reakce byla velmi dobrá: "Myslím, že bychom měli v tomto interview nyní držet minutu ticha, jednak, abyste se mi mohl omluvit za to, že jste se odvážil říci, že snad víte, jak já hlasuji při volbách, a jednak na památku monetarismu, který jste nyní odvrhl."

    Jonathan Aitken kontra John Humphrys

    Tehdejší (od té doby svými podvodnými intrikami zcela zdiskreditovaný) konzervativní náměstek ministra financí Jonathan Aitken řekl, že BBC je prý vlastně "Blair Broadcasting Corporation", blairovská vysílací korporace. (V osmdesátých letech nazývali lidé kolem Thatcherové BBC "bolševickou vysílací korporací".) V témže projevu charakterizoval Jonathan Aitken známého reportéra pořadu Today stanice Radio 4 Johna Humphryse jako "stranicky zaujatého bojovníka" a kritizoval ho, že v rozhovoru s ministrem financí Kennethem Clarkem v únoru 1996 Humphrys Clarka v asi čtyřminutovém interview přerušil dvaatřicetkrát.

    Alistair Campbell kontra Panorama, publicistický pořad televize BBC (1996)

    Alistair Campbell, tiskový mluvčí a propagandista labouristického premiéra Tonyho Blaira si stěžoval na publicistický pořad BBC Panorama, která analyzoval práci stranicko politických propagandistů, tzv. "spin doctors". Podle Campbella se ho BBC "pokusila zničit". Pořad byl prý "neobyčejně nudný a stupidní". Předtím, v říjnu 1995 poslal Alistair Campbell vedení zpravodajství BBC fax, v němž požadoval, aby hlavní zprávou toho večera ve zpravodajství BBC byl projev Tonyho Blaira na labouristické výroční konferenci a nikoliv americký rozsudek nad O.J. Simpsonem. Generální ředitel BBC John Birt tento fax charakterizoval jako "zabedněný a nevhodný".

    Ministryně sociálních věcí Harriet Harmanová kontra John Humphrys (1997)

    Labouristická strana pohrozila, že zakáže svým ministrům poskytovat interviewy pro pořad Today, poté, co se labouristická ministryně sociálních věcí Harriet Harmanová zcela rozložila v živém vysílání před útoky reportéra Johna Humphryse. "Válečná rada" informovala BBC, že Labouristická strana přeruší veškerou spolupráci s pořadem Today, dokud nezačnou reportéři jednat s ministry "jemněji". Harmanové se v rozhovoru s Johnem Humphrysem naprosto nepodařilo obhájit své rozhodnutí omezit sociální podporu pro svobodné matky. David Hill, hlavní mluvčí Labouristické strany pro sdělovací prostředky, napsal Jonu Bartonovi, šéfredaktorovi pořadu Today, že Labouristická strana uvažuje o tom, že bude pořad Today bojkotovat, a v dopise se zmínil o "problému jménem John Humphrys". Jediným lékem proti takovému vydírání je ho zveřejnit, což BBC většinou činí.


    Většině Britů se v Británii nyní líbí

    Podle výsledků průzkumu firmy ICM, provedené v červenci pro deník Guardian, souhlasí 90 procent britských občanů s názorem Tony Blaira, že je "Británie dobrým místem k životu", 81 procent s názorem, že je to dobré místo na vychovávání dětí a 63 procent se stanoviskem, že je příjemné v Británii stárnout.

    Britští občané se příliš neshodují v tom, zda je ještě stále Británie "snobskou společností". Většina z nich je ale přesvědčena, že je snášenlivost prý hlavní britskou národní vlastností.

    Průzkum veřejného mínění ukazuje, že je většina Britů ve své zemi v současnosti relativně šťastna a že souhlasí s politikou labouristické vlády, navzdory příznakům vznikající hospodářské recese.

    Nicméně, dvěma třetinám Britů se nelíbí, že je prý Británie ostře třídně rozdělenou zemí. Každý třetí Brit konstatoval, že by emigroval do zahraničí, kdyby měl možnost se usadit kdekoliv na světě. 63 procent Britů uvedlo, že by zůstali v Británii. Jenom ve skupině odvážnějších mladých lidí ve věku 18-24 let je většina osob, které by se chtěly vystěhovat.

    Když se v únoru 1993, tedy před více než pěti lety, v době vlády konzervativce Johna Majora, dotázala firma Gallup na tutéž otázku, tehdy chtělo z Majorovy Británie navždy emigrovat 49 procent obyvatel.

    Většina Britů by se přestěhovala do evropských zemí, zejména do Francie a do Španělska. Mimo Evropu je nejčastějším toužebným cílem Britů Austrálie (18 procent), USA (16 procent), Kanada (10 procent).

    29 procent Britů je přesvědčeno, že Británie hraje ve světové politice "velmi významnou roli". Jsou to hlavně voliči Konzervativní strany.

    34 procent Britů vidí sice Británii jako významnou mocnost, ale jen v Evropě. To byl převažující názor mezi labouristickými voliči.

    16 procent britských občanů zastává názor, že Británie nemá ve světě žádný vliv nikde. Byli to především voliči třetí britské politické strany liberálních demokratů.



    Posmrtný život? Tajný experiment v jedné britské nemocnici

    Nová výzdoba se v té nemocnici objevila nedlouho před loňskými vánocemi. Je umístěna na zdech v  nemocničních pokojích, dosti vysoko, mimo dosah a dohled stojícího člověka . Jsou to zezpodu hleděno, podivné tvary z tvrdé lepenky.

    Výzdoba je umístěna ve velké nemocnici v jednom britském městě. Nemocniční pokoje jsou tam svědky četných pokusů o resuscitaci i úmrtí.

    Osmadvacetiletý íránský lékař dr. Aziz Zemouri (to je pseudonym) pobíhá po nemocnici stejně rychle jako všichni jeho kolegové. Občas přitom pohlédne na lepenkovou dekoraci.

    Když to vidí jeho kolegové, ptají se, jak experiment pokračuje.

    O co jde? Lepenkové dekorace umístěné blízko u stropu nemocničních pokojů jsou součástí experimentu, kteří dr. Zemouri řídí od konce minulého roku.

    Jde o první experiment na světě, který má prokázat existenci či neexistenci tzv. zážitků blízkých smrti - zvláštních stavů, o nichž svědčí lidé, kteří zažili stavy vážného traumatu, přiblížili se smrti a jsou přesvědčeni, že na okamžik zažili "posmrtný život".

    Experimentu se nevědomky účastní asi 300 pacientů. Samotný experiment se odehrává v tajnosti: proto nelze zatím zveřejnit, v které britské nemocnici se koná. Zkoušky začaly koncem loňského roku a budou pokračovat až do letošního podzimu. Poprvé by měli být lékaři schopni odpovědět na jednu z nejspornějších otázek naší doby.

    Nejčastěji zažívají ony "zážitky blízké smrti" oběti automobilových nehod a srdečních infarktů. Typické příznaky mají pět etap: Nejprve začne pacient pociťovat bezbolestný stav blaženosti. Pak následuje pocit, že pacient cestuje tunelem k ostrému světlu. Posléze dorazí na "místo světla". Tam ho přivítají jeho známí z minulosti, někteří z nich jsou mrtví. Někdy pak následují i náboženská vidění.

    Podle průzkumů, které prováděli američtí lékaři, jdou možná tyto zážitky ruku v ruce se zážitky, kdy člověk v bezvědomí opustí své tělo. Mnoho pacientů svědčí o tom, že jak leželi na posteli nebo na operačním sále, opustili své tělo a vzlétli ke stropu nemocniční místnosti, odkud pozorovali své bezvládné tělo i všechno, co se v místnosti dělo. A právě tyto zážitky jsou jádrem experimentu dr. Zemouriho.

    Zážitky blízké smrti poprvé zaznamenal v sedmdesátých letech americký lékař Raymond Moodie . Jeho svědectví bylo zpočátku odmítáno jako nesmysl, jako sci-fi, ale pak začalo o těchto zážitcích svědčit stále větší množství lidí. Podle jednoho amerického průzkumu tvrdí dvacet procent Američanů nad čtyřicet let, že sami měli takovýto "zážitek blízké smrti".

    Nyní začali tyto jevy zkoumat lékaři. Etapy blížící se smrti lze vysvětlit neurologicky: pocit blaženosti a ukončení bolesti v důsledku toho, že tělo záměrně svůj otupuje nervový systém vyměšováním endorfinů, je stimulován optický kortex, což vyvolává pocity světla a tmy a paměť přivolává životní zážitky.

    V důsledku výzkumu, prováděného v Británii a na berlínské univerzitě, začali vědci souhlasit, že zážitky "blízké smrti" skutečně svědčí o tom, jaké to je, když člověk umírá. Nedá se ale dokázat, co se děje, jestliže člověk skutečně zemře - "vidění posmrtného života" jsou označována za výplody imaginace, založené na zkušenostech pacienta, v důsledku traumatu jimž pacient prošel. Jak řekl jeden německý vědec: "Kdyby měl při těsném předsmrtném zážitku vidění Krista jihoamerický Indián, který v životě neslyšel o křesťanství, to by bylo pozoruhodné. V křesťanské společnosti to ale pozoruhodné není."

    Zajímavou otázkou jsou ale právě zážitky uvolnění pacientů z vlastního těla. Pacienti mnohdy svědčí o tom, že "vypluli" ze svého těla směrem nahoru, pluli ke stropu místnosti a někdy odpluli z místnosti pryč. Přitom rekapitulují rozhovory, které se v místnosti odehrály, když byli sami v bezvědomí.

    Takových případů byly zdokumentovány stovky, ale až do experimentu dr. Zemouriho je nebylo možno vědecky spolehlivě podvrdit ani odmítnout.

    Jeho experiment je jednoduchý, vědecky přijatelný a nijak nenarušuje léčbu pacientů.

    "Má-li být experiment důvěryhodný," vysvětluje lékař, "je nutno sledovat větší počet pacientů po určitou, delší dobu. A musíte být schopen dokázat, že když vám říkají, že "vyplavali" ze svého těla a pluli u stropu místnosti, že tam viděli něco, co není vidět z postele, že si tam povšimli něčeho výrazného, o čem nemohli vědět, že to tam je."

    A proto je na operačních sálech a v nemocničních pokojích zmíněné britské nemocnice ona "výzdoba". Je v ní něco, co je možno spatřit jedině, pokud se člověk pohybuje těsně u stropu místnosti. Ani lékaři v této nemocnici nevědí, co to je. Budou potvrzovat svědectví pacientů teprve, poté, co je obdrží.

    Dr. Zemouri je přesvědčen, že bude mít "pozitivní výsledky" už koncem léta. Možná je má už teď, ale výsledek experimentu bude nejprve zveřejněn ve vědeckých časopisech.


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|