Podivná dvojice
Je to podivný svazek, napsal o nové české vládě britský hospodářský týdeník Economist. V týdnech, které následovaly po všeobecných volbách minulý měsíc, se nepodařilo šéfovi české hlavní levicové strany, která volby vyhrála, ani šéfovi hlavní pravicové strany, která skončila na druhém místě, získat dostatečný počet spojenců k vytvoření vlády.
Tak nyní Miloš Zeman, od sociálních demokratů, a Václav Klaus, od občanských demokratů zřejmě budou vládnout spolu. Očekává se, že Zeman bude premiérem v menšinové vládě a Klaus, který byl ministerským předsedou až do loňského podzimu, kdy byl z funkce vypuzen, se stane šéfem parlamentu a bude mít významné slovo v jeho legislativní práci. Zároveň rámcově podpoří Miloše Zemana, svého nejúhlavnějšího soupeře v minulých letech.
Zeman se domnívá, že jeho vláda potrvá celé čtyři roky. Klaus konstatuje, že se v důsledku jejich dohody do ČR vrátí stabilita.
Navrhovaná nová dohoda určuje dlouhodobé rozdělení moci. Pánové Zeman a Klaus, jejichž strany celkem získaly šedesát procent hlasů a 137 z 200 křesel v parlamentě, chtějí změnit ústavu a zavést většinový volební systém. Už sestavili tým právníků, který jim to umožní.
Změna ústavy by mimo jiné omezila Havlův vliv, který navzdory jeho v podstatě formální roli v poslední době rostl. Oba šéfové politických stran považují Havla za moralizujícího starého dědulu, který jim nepříjemně zasahuje do práce. A co je důležitější, zavedení většinového volebního systému by drasticky omezilo zastoupení dvou malých středopravicových stran v parlamentě, křesťanských demokratů a Unie svobody. Komunisté by také utrpěli ztráty. Josef Lux, šéf křesťanských demokratů, konstatuje, že dohoda Klaus - Zeman podvedla voliče. Havel se prý také zlobí. Jeden z jeho blízkých poradců to nazval "špinavým trikem".
Je velmi obtížné porozumět, jak bude moci Klaus, arcivyznavač svobodného trhu, vyjít se Zemanem, jehož socialismus byl teprve poslední dobou zmírněn vírou v trh. Ale oba si prý vypracovali kompromis. Bylo dohodnuto, jak se zdá, že činže a ceny veřejných služeb budou zvyšovány pomaleji. Prodej podniků veřejných služeb bude také postupný. Státem vlastněné banky budou zprivatizovány až po roce 2000. A Klausovi lidé, v naprostém obratu vůči své předchozí politice, nyní tvrdí, že je pro ně rozpočtový deficit přijatelný. Jak dokáže moc měnit názory lidí, uzavírá Economist.
Slušná společnost se vždycky ptá, jak se v ní žije jejím nejchudším a nejslabším členům. To není žádná socialistická ideologie, když už nic jiného, je to obyčejná křesťanská etika.
Pro ty, jejichž ideologické stereotypní myšlení se okamžitě uvádí do provozu, bych rád poznamenal, že svou poznámkou jsem nepožadoval žádné státní dotace pro chudé lidi, ale něco podstatně jiného: inteligentní veřejnou debatu o tom, jak dosáhnout životně důležitého hospodářského růstu - bez něhož Česká republika opravdu zchudne, a nebude to příliš příjemné.
Diskutérům možná ušly zprávy v českých novinách v posledních několika dnech, podle nichž má prý dosti značné procento české populace už určité potíže s hrazením výdajů za potraviny pro rodinu. Dívejme se na věci realisticky: shodou okolností mám chatu ve vesnici asi dvacet kilometrů od Prahy, a tam v místním konzumu nakupuje pravidelně určitá část místních lidí na dluh. Domnívají se diskutéři, že nulový, případně mínusový růst hrubého národního produktu ČR nebude mít vůbec žádný záporný vliv na životní úroveň lidí v této republice?
Sdělovací prostředky jistě mají povinnost zabývat se informovaně, věcně a kriticky případnými poklesky kandidátů na ministry, neměly by to však dělat povrchně, amatérsky a emocionálně.
Pro ty, kdo můj argument o květáku, penzistovi a Janu Kavanovi nepochopili (jistě je to moje vina, nevyjádřil jsem se asi jasně): zdá se mi v nynější hospodářsky krizové situaci ČR podstatně důležitější, aby sdělovací prostředky stimulovaly intenzívní veřejnou debatu o tom, jak se dostat z hospodářské slepé uličky.
Noviny by měly tlačit vládu k tomu, aby přijímala rozumná opatření, než aby se chabě zabývaly virtuální realitou hašteření mezi politiky případně nepřesvědčivému rozbírání nepříliš přesvědčivých podezření, týkajících se Jana Kavana. Už jednou česká média - v posledních osmi letech - spektakulárně selhala a nesou velkou vinu na nynější hospodářské krizi. Bude se tato jejich vina dál prohlubovat?
Jedine, co jsem snad pochopil, je nesmyslny udaj, ze jsem nechal v CT pracovat 100 lidi (!) nahraditelnych tremi odborniky, kteri by vse hrave zvladli na jednom Henry. Takove tvrzeni sice hezky zni, laikum malem jako rajska hudba, ale platnost ma nulovou.
Takze; ac neznam soucasnou situaci v Ceske televizi (a shodne s autorem mi znelka poradu V prave poledne - vyrobena dodavatelsky za vysokou cenu - pripada technicky i vytvarne velmi zajimava, avsak pro porad nevhodna), nikdy nepracovalo na poli elektronicke grafiky dohromady vice nez 20 (!) osob, z nichz prirozene nejvice, v prakticky trismennem provozu pri vysokem stupni vyuziti disponibilnich vyrobnich kapacit, ve zpravodajstvi (kde je to v poradku i podle kritika).
Navic krome kazdodenniho servisu pro zpravodajske a sportovni porady stacili poskytnout vysoky pocet sluzeb pro ostatni ceskotelevizni produkce, vyrobit celou radu znelek pro jednotlive porady i hodne obrazoveho materialu a podkladu pro programovou skladbu obou okruhu. Ty musely zustat, stejne jako tzv. upoutavky a cela vizualní self-promotion, v intencich projektu dodaneho Ceske televizi snad nejrenomovanejsi firmou na svete (mimochodem i dodavatelem BBC vcetne soucasne videoprezentace BBC2), londynskou Lambie-Nairn Comp.
Jeji tym pred nekolika lety dodal krome manualu komplexni studii brand-identity Ceske televize i zakladni sadu v Londyne vyrobenych znelek (Udalosti, "21", CT1, CT2), paletu obrazovych podkladu a souvisejicich grafickych fragmentu. Vse se pak ozvucovalo v Cechach, vcetne puvodni hudby.
Mezirocni obnovu a vysoky pocet mutaci zajistovala Ceska televize vlastnimi silami. Podle meho nazoru patri uzivane znelky zpravodajskych poradu ke svetove spicce (a kazda zbrkla zmena povede bohuzel k horsimu), podobne jako graficka podoba CT1 a CT2 nalezi k tomu nejdukladneji promyslenemu, co lze dnes videt.
Kazdodenni aplikace manualu se neobesla bez problemu, zejmena v oblasti autopropagace, kde realizatori narazeli nekdy i na technologicke nedostatky kompletovacich zarizeni.
Anonymni odborny kritik ma urcite pravdu shrnutou v titulu sveho prispevku - technicke vybaveni Ceske televize neni dokonale. Neznam televizi, ktera muze pri dnesnim tempu technologickeho vyvoje opravnene deklarovat dokonalost vybaveni.
Paklize se v urcitych sektorech nektera televizni technologie blizi nejnovejsim trendum, pak v jinych zaostava ci stagnuje, leckdy vsak z racionalnich, nikoli jen financnich, duvodu.
Nase strategie (nevim, jaka je dnesni), znamenala velmi progresivni formou udrzovat v obecnem vybaveni krok s prvni evropskou linii. V oblasti elektronicke grafiky, jejiz HW je jen tezko vyuzitelny kazdodenne (typickym prikladem je Henry), jsme neustale testovali situaci na tuzemskem i zahranicnim produkcnim trhu a vyuzivali nejefektivnejsi nabidky.
Jsem si jist, ze za soucasne rychlosti obnovnovane nabidky, prislibu upgradu, pensa informaci o novinkach a jejich distribuci mezi zainteresovanymi techniky, neni realne prekvapovat investicni politikou, leda tak marne ocekavat pochopeni promyslene koncepce technickeho rozvoje.
Auto-xenofóbie
Česká populární písnička sice tvrdí, "Modrá je dobrá", avšak pochybuji, že to odpovídá duchu českého zákona, který požaduje, aby měli cizinci, žijící v České republice na svých automobilech poznávací značky odlišné barvy. Registrujte si auto v České republice a zjistíte, že je tato absurdita skutečně pravda: čeští občané mají na autech bílé poznávací značky, cizinci mají modré.
Mohl by někdo vysvětlit, proč tomu tak je? Existuje pro to nějaký důvod, anebo je to prostě proto, aby se cizincům daly dělat lehčeji obtíže?
Možná to existuje, aby byla policie schopna poznat místní Vietnamce. No, jsem si vědom toho, že naši uniformovaní hrdinové občas potřebují trochu pomoci, ale nemyslím si, že jí potřebují tolik.
Možná věří nějaký xenofób v policii nebo na ministerstvu vnitra, že toto barevné kódování napomáhá policii zavřít víc kriminálníků. Pochybuju, že pro to mají nějaké důkazy, ale existuje vzdálená možnost, že někdo by mohl být natolik omezený, že by v to skutečně věřil.
Anebo možná nějaký úředník někde je přesvědčen, že je to barevné kódování státních poznávacích značek v demokracii běžnou praxí. Avšak - existuje někde na světě nějaká jiná země, kde se tohle také dělá? Vím, že tato oficiální automobilová xenofóbie neexistuje v Německu, v USA, v Británii ani v Kanadě. Nechápu, proč to považuje Česká republika za nutné.
Měli bychom si to říct otevřeně: je to pozůstatek komunistické éry, kdy byli všichni cizinci podezřelí. Dnes je to naprosto neospravedlnitelné. Co bude Česká republika dělat, až vstoupí do Evropské unie? Přežije tento ostudný, xenofobní pozůstatek minulé éry právní požadavky Evropské unie?
Pochybuju. Mělo by se to zrušit už teď, než začne být toto nařízení mezinárodně trapné.
Auto-xenophobia
The Czech pop song may claim "Modrá je dobrá" (Blue is Good), but I doubt this is the spirit of the Czech law which makes foreigners living in the Czech Republic have different coloured licence plates on their cars. Register your car in the Czech Republic and you'll find this absurdity is true: citizens get white plates, foreigners blue ones.
Can anyone explain why this is so? Is there any reason at all for this, or does it exist just to make harassment of foreigners a bit easier?
Perhaps it exists so the police can tell the local Vietnamese apart. Well, I know our uniformed heroes do need a little help once in a while, but I don't think they need that much help.
Perhaps some xenophobe in the police force or the Interior Ministry believes this colour-coding helps the police catch more criminals. I doubt they have any proof of this, of course, but it is remotely possible that someone could be stupid and ignorant enough to believe this.
Or perhaps some official somewhere believes this is just standard practice in a democracy. But is there any other country anywhere in the world which does this? I know this official auto-xenophobia doesn't exist in Germany, the USA, Britain or Canada. Why the Czech Republic finds it necessary is beyond me.
We should face the facts: this is a throw-back to the Communist era when every foreigner was suspect. It is completely indefensible today. What is the Republic going to do when it enters the EU? Will this shameful, xenophobic throw-back hold up to a legal chalenge at the European level? I doubt it. Why not change it now before it becomes a scandalous embarrassment?
Zítřejší Slovo dnes odpoledne
Třetí výročí Slova na internetu
Slovo (puvodne Svobodne slovo, predchudce Ceske slovo) se dostalo na internet 28. cervence 1995. V teto dobe bleskurychleho elektro-technickeho vyvoje, presto ze se behem tri let nic nezmenilo, tato denni publikace zustava prvnim zdrojem zprav z Ceske republiky na internetu.
Predtim jsme pouze cetli slovensky denik SME na serverusavba.sk, ve kterem byly uverejnovany zpravy take z Cech. Tydenni souhrn zprav vydavala a dosud vydava Karlova Universita v tydeniku Carolina. Na serveru svycarsko-nemeckeho vydavatele Ringier se ojevily stopy deniku Lidove noviny a Blesk. Tehdy taktez Jiri Majstr v New Yorku se stal prukopnikem vyberu CTK zprav (na americkem serveru).
V te dobe bylo velice tezke presvedcit redakci a vydavatele (tehdy Melantrich), ze zverejnit denik online je vubec mozne. Ale konecne, se spolupraci Josefa Douska (tehdy zastupce sefredaktora) a pana Houzvicky (inzenyra produkce), bylo rozhodnuto vydavat nejposlednejsi zpravy z CR online. Vlastne to bylo povazovano za jejich osobniho konicka, tedy dalsi praci navic k jejich normalnim redakcnim ukolum.
Taktez bylo velice tezke najit server ochotny tuto novou publikaci hostit zdarma bez komercnich oznameni a inzeratu. Zasluhou Jitky Aksamitove a Alexandry Cernochove z Ceske Technicke University (v Dejvicich) se podarilo umistit tuto publikaci na serveru CESNET (Czech Educational & Scientific Network) v ramci programu PHARE a projectu Evropske unie INSIGHT. Pak tehdejsi spravce CESNETu Jiri Pelech napsal maly program, ktery dodnes usnadnuje redakci Slova prevest zpravy deniku do internetu.
Od te doby dodnes se nic nezmenilo. Redakce Slova pripravuje zpravy az do uzaverky, do 21 hodin (3 hodiny odpoledne newyorskeho casu), kdy zalomene stranky jdou do tiskarny a (pouze) text do CESNETu - do internetu.
Dodnes, co se aktualnich novin tyka, je to prvni a jediny zdroj toho, co se deje v Ceske republice a ne jen ohlas toho, co se stalo vcera a predevcirem. To co bude uverejneno v zitrejsim Slove si, hlavne zahranicni Cesi v Americe a kdekoliv jinde ve svete, mohou precist v zitrejsim Vecernim vyberu Slova mezi 3. az 4. odpoledni hodinou newyorskeho casu.
Je to dosud, po trech letech, jediny zdroj dennich zprav ktery (kdyz platite za kazdou minutu casu online) si muzete downloadovat cely, jako jediny soubor (kolem 100 K) a cist ho off-line. Protoze je to pouze text, je lehke si ho uschovat do archivu. Text je v ASCII (bez hacku), aby ho mohl cist v zahranici kdokoliv a na jakemkoliv pocitaci (i nevybavenem ceskym fontem).
Je to dosud, po trech letech, jediny zdroj dennich zprav bez inzeratu, ktery si muzete precist v klidu, bez blikajicich komercnich scriptu.
Ovsem nyni si take muzete precist uz vydane vcerejsi noviny na serveru MEDEA a za poplatek na serveru NEWTONIT.
Vecerni vydani ZITREJSIHO Slova vsak dosud zustava prvnim vyberem hlavne ctenaru v zahranici. Doufame, ze novy majitel deniku Slova zachova tuto formu (bez inzeratu a bez "frames") jako cennou sluzbu zahranicnim Cechum.
Kombinovaný volební systém - další "jednoduché" řešení?
V souvislosti se současnou (vlastně již minulou) politickou nestabilitou se ve všech pádech skloňuje většinový volební systém do Poslanecké sněmovny. A ti, kteří nejsou tak hr, uvažují o systému kombinovaném. Často v této souvislosti poukazují na Německo a Maďarsko, kde takový systém údajně funguje. Jenže jako obvykle, nic není tak horké, jak se to uvaří. Stojí za to, podívat se na jejich volební systémy zblízka.
Německo
Tvrzení že jde o kombinovaný volební systém se nezakládá na pravdě. Křesla v Bundestagu jsou rozdělována striktně na principu poměrného zastoupení.
Jak tento omyl vznikl? Volební lístek je dělen na dvě poloviny, na levé najdete jména kandidátů a na pravé jména politických stran. Volič volí dvěma hlasy, jedním přímo kandidáta a jedním stranu. Nemusí volit oběma hlasy stejně. Také mandáty ve Spolkovém sněmu jsou rozděleny na dvě skupiny polovina je vyhrazena pro přímou volbu prvním hlasem. Ale pozor druhá polovina mandátů není rozdělována podle druhého hlasu. Pomocí druhé poloviny se dorovnává celkový počet křesel tak, aby odpovídal počtu hlasů pro jednotlivé strany.
Osobně se mi německý systém líbí protože první hlas působí podobně, jak u nás hlasy preferenční, ale daleko výrazněji. U nás ovlivňuje preferenční hlas nepatrné procento mandátů, v Německu je to 50%! Dává tedy daleko větší prostor výrazným osobnostem.
Maďarsko
Typický kombinovaný systém: jednokmorová sněmovna, 52 křesel rezervováno pro většinovou volbu v jednomandátových obvodech, dalších 176 křesel se rozdělí na základě poměrného zastoupení z regionálních kandidátek a posledních 58 kompenzačních křesel se doplňuje z celostátní kandidátky. Když se však podíváme na výsledky voleb, zjistíme, že výsledek je téměř stejný, jak kdyby se hlasovalo systémem poměrného zastoupení. Vtip je jednak v malém počtu křesel přidělovaných většinovým systémem a jednak v kompenzačních křeslech které vliv většinového systému dále snižují.
Osobně se mi nezamlouvá. Jde o systém dvoukolový - to je drahé a musíte se k volbám obtěžovat dvakrát za sebou. Výsledek je přitom srovnatelný s nepoměrně jednodušším systémem poměrným. Srovnejte si například zisk mandátů s počty odevzdaných hlasů ve volbách v roce 1998. Pro úplnost musím dodat že se jednalo o hlasy ze druhého kola určené pro volbu z regionálních kandidátek. Odchylky mezi jednotlivými koly a různými hlasy jsou v tomto srovnání nepodstatné.
Ferdinand
