Bill Clinton: za jeho potíže mohou americké feministky!
Zdá se to už velmi dlouho od té doby, co si Hillary Clintonová postěžovala, že je její manžel obětí "obrovského pravicového spiknutí", jehož cílem je zničit jejího muže. Všichni jsme se od té doby dověděli mnohem víc, a to v těch nejpozoruhodnějších podrobnostech, napsal v pátek 25. září list Guardian. Nicméně, tvrzení Hillary Clintonové o pravicovém pronásledování jejího manžela zůstává stále dost přesvědčivé. Kenneth Starr se skutečně na veřejnosti definoval jako puritán a jeho stoupenci - jejich hlasy slyšitelné mimo kameru - popichující a zkoumající bez milosti - jsou jako praktikové podivného nového sexuálního mccarthyismu: "Jste nyní anebo jste někdy v minulosti byl ve styku s pohlavními orgány jiné osoby?"
Tváří v tvář tomuto nebezpečí si liberální levice, pokračuje Guardian, po určité počáteční panice a zmatku, uvědomila, na čí straně stojí. Známí světoví spisovatelé a intelektuálové - Carlos Fuentes, Gerard Depardieu, Peter Gabriel a Desmond Tutu - se postavili za Billa Clintona a v dopise, otištěném ve francouzském deníku Le Monde odsoudili Kennethe Starra jako "fanatického vyšetřovatele". Patnáct čelných amerických feministických skupin učinilo ve čtvrtek ve Washingtonu totéž. Je sice možná pravda, že prezident lhal pod přísahou ohledně svého vztahu k Monice Lewinské, šeptají jeho liberální obhájci. A samozřejmě, to bylo nesprávné. Ale - a zde je ona nová mantra - na takové otázky se ho nikdy neměl nikdo ptát.
Potíž je, že to nebylo pravicové, republikánské, na rodinné hodnoty orientované spiknutí, které umožnilo Kennethi Starrovi ptát se Billa Clintona na zipy, doutníky a jazyky na všech možných místech. Ne, nebyla to pravice, která zlikvidovala zeď oddělující veřejné a soukromé záležitosti a které zveřejňovala další a další vlny intruzívního vyšetřování. Ne, jestliže se americkým feministickým skupinám a liberální levici nelíbí hon na čarodějnice, který byl rozpoután proti prezidentovi, měli by se podívat nejprve sami na sebe. Protože to byla levice, a zejména feminismus, které umožnil vznik Starrovy inkvizice - a nikdo jiný než Bill Clinton sám tomuto vzniku velmi napomáhal.
Nezapomínejme, že to všechno začalo žalobou Pauly Jonesové, která obvinila prezidenta Clintona ze sexuálního obtěžování. Konstatovala, že tehdejší guvernér Clinton, její šéf, se před ní odhalil v pokoji v jednom hotelu v Arkansasu. Aby své obvinění prokázala, chtěla ukázat celou řadu dalších případů, že prý Clinton odměňoval ty zaměstnankyně, s nimiž spal, a stranou odsunoval ty zaměstnankyně, které s ním nechtěly nic mít.
Právo Pauly Jonesové vyšetřovat další údajné objekty prezidentovy pozornosti - to nebyl pravicový výmysl Kennethe Starra. Bylo to právo, které vybojovaly americké feministky. Ty totiž trvaly na tom, že vzhledem k tomu, že se obvinění ze sexuálního obtěžování dá velmi špatně u soudu dokazovat, musí záviset na podpůrném svědectví od dalších žen.
Jak napsal minulý týden časopis New Yorker, feministická kampaň, aby bylo u soudu v takovýchto případech připuštěno svědectví i dalších žen, dosáhla úspěchu v roce 1994, kdy Demokratický prezident Clinton se postavil na stranu feministek a změnil v této věci zákon tak, jak si to přály. Tímto jediným činem, napsal New Yorker, Clinton zřejmě nevědomky učinil obrovský krok k likvidaci vlastního prezidentského úřadu
A ironie zde nekončí. Vzpomeňme na smutný případ republikánského senátora Boba Packwooda, který se odehrál před pěti lety. Tento republikánský senátor byl také obviněn, že opakovaně obtěžuje ženy a nakonec byl vyhnán z Washingtonu. Ve snaze dokázat, že Packwood ženy obtěžoval systematicky, Senát rozhodl, že má být zkoumán Packwoodův soukromý deník. Nebylo v něm nic tak dramatického jako ve zprávě Kennethe Starra o Clintonovi a Lewinské, nicméně tam určité podrobnosti byly - třeba o francouzácích ve výtazích amerického Senátu. Americkým levicovým liberálům tehdy ovšem narušení soukromí senátora Boba Packwooda a konfiskace a veřejné zkoumání jeho soukromých deníků nevadilo. Proti vzestupu sexuálního mccarthyismu neprotestoval tehdy nikdo, ani Bill Clinton.
Packwood se tehdy bránil, že některé z žen, o něž se ucházel, byly svolné, že s jeho sexuálními hrátkami souhlasily. To je vyloučeno, prohlásila tehdy clintonovsko-feministická klika. Přesně podle teorií Catharine MacKinnonové, průkopnice zákona o sexuálním obtěžování, argumentovali Packwoodovi odpůrci, že mezi mocným nadřízeným mužem a podřízenou ženou, jako je senátor a jeho sekretářka, nemůže být nikdy sexuální vztah, založený na souhlasu. Nyní, když jde o prezidenta a mladou praktikantku v Bílém domě, tak se tento argument jaksi najednou rozplynul.
Samozřejmě nepředstíráme, píše dále Guardian, že je Kenneth Starr jakýsi feminista a upřímně bojuje proti sexuálnímu obtěžování žen. Starr je zcela zjevně republikánský rottweiler a chce Clintona zkrvavit: jen využívá feministických argumentů, aby byly jeho útoky tvrdší. Ale feminismus a americká liberální levice se holt bude muset rozhodnout. V důsledku jejich právního úsilí jsou nyní smilní šéfové vystaveni v Americe každý den u soudu ostrým, ztrapňujícím otázkám, které pronikají do jejich soukromí. Bill Clinton se od nich nijak neodlišuje, jen je známější. Což vede k otázce. Buď dále budeme udržovat v zákonech sexuální obtěžování jako vážný trestný čin, v tom případě však musíme připustit, že jeho vyšetřování a souzení je trapné a traumatické - anebo zákon zrušíme a tím skoncujeme i s nynějším sexuálním mccarthyismem. Nemůžeme však mít obojí, jak to chtějí mít ony americké feministické organizace.
BBC likviduje své vysílání na Slovensko a do Německa
BBC je nuceno po šedesáti letech zlikvidovat zahraniční vysílání v němčině. Ušetří se tím 1,1 miliónu liber ročně, tedy cca 50 miliónů korun. Plán zlikvidovat vysílání BBC do německy mluvících oblastí Evropy je součástí škrtů v celkové finanční hodnotě 20 miliónů liber (1 miliardy Kč), které vnutilo zahraničnímu vysílání BBC britské ministerstvo zahraničních věcí. To totiž zahraniční vysílání BBC financuje. Německé vysílání BBC je poslední rozhlasovou stanicí BBC v Evropě a sleduje ho 2,1 miliónů posluchačů týdně. Loni více než zdvojnásobilo svou poslechovost mezi vlivnými Berlíňany. Během druhé světové války přiznal Josef Goebbels, Hitlerův šéf propagandy, že BBC zvítězilo v "intelektuální invazi do Evropy".
Je pozoruhodné, že BBC také zruší vysílání ve slovenštině, v maďarštině, do Nepálu a do portugalsky mluvící Afriky. Ani prý protesty veřejnosti nezabrání nutnosti zlikvidovat alespoň některé ze 45 jazykových sekcí zahraničního rozhlasu BBC.
Pozorovatelé usuzují, že je zahraniční vysílání BBC (BBC World Service) ve vážné krizi. V pátek na toto téma otiskl v deníku Guardian rozhněvaný článek John Tusa, generální ředitel BBC World Service v letech 1986 - 1992, který je českého původu.
Tusa ostře kritizoval skutečnost, že minulý týden byl náhle donucen k odchodu nynější ředitel BBC World Service Sam Younger. Nebylo zveřejněno žádné vysvětlení, proč musel odejít. Na jeho místo byl jmenován Mark Byford, dosavadní ředitel regionálního domácího britského vysílání BBC, který, na dotaz novináře na tiskové konferenci, jak hodlá řídit více než 40 cizojazyčných redakcí zahraničního vysílání BBC reagoval slovy: "Jaká cizojazyčná vysílání?" a přiznal, že se "bude muset v nové funkci hodně naučit".
John Tusa v Guardianu konstatoval, že je velmi znepokojující, že do funkce ředitele zahraničního vysílání BBC, "do nejvýznamnější funkce instituce, která zosobňuje hlas Británie šířící se do světa, byl jmenován člověk z domácího vysílání BBC, který nemá naprosto žádné znalosti ohledně zahraničního vysílání, nechápe jeho složitost, nechápe, proč ho lidé po celém světě poslouchají, nemá žádné zkušenosti z mezinárodní novinářské práce ani z praktického rozhlasového vysílání v Británii či v zahraničí."
Tusa se zamýšlí nad tím, jaká by asi byla reakce britské veřejnosti, kdyby do funkce britského ministra zahraničních věcí byl jmenován politik, jehož jedinou zkušeností byla práce v oddělení regionální politiky na ministerstvu obchodu a průmyslu. "Léta jsem já i mí předchůdci ve funkci ředitele zahraničního vysílání BBC tvrdě vyjednávali s ministerstvem zahraničních věcí ohledně redakční nezávislosti a ohledně financování. Přece by jistě mělo ministerstvo zahraničních věcí nyní vyjádřit své znepokojení BBC, do jaké míry domácí politické priority zcela potlačují potřeby zahraničního vysílání BBC."
Jenže, poznamenává trpce John Tusa, ministerstvo zahraničních věcí nehne ani prstem, jako neučinilo nic před dvěma lety, když byla zlikvidována redakční nezávislost zahraničního vysílání BBC a bylo včleněno do celkové struktury domácího vysílání BBC. Jde o postupnou erozi nezávislosti zahraničního vysílání BBC. "Znalosti dnes v BBC neznamenají nic," poznamenal jeden vysoký představitel zahraničního vysílání BBC.
Británie: "Korupce v policii je tak rozšířená jako v třetím světě"
Podle důvěrného dokumentu, který získal britský týdeník Sunday Telegraph, je korupce v policii v Británii tak rozšířená, že dosahuje míry korupce v třetím světě. Policie je tím tak znepokojena, že uvažuje o tom, že by se měly zavést mezi jejími zaměstnanci testy pro užívání narkotik a detektory lži. Podle jiných informací však vedení jednotlivých britských policejních sil (v Británii neexistuje jednotná celostátní policie, aby se nemohla diktátorským způsobem zmocnit vlády nad zemí, existují jen decentralizované, zcela samostatné regionální policejní síly) míru korupce před veřejností utajuje, aby nedošlo k diskreditaci policie.
Podle jednání organizace National Criminal Intelligence Service patří prý mezi "běžnou činnost" zkorumpovaných policistů krádež majetku a narkotik při prohledávání zadržených, umisťování narkotik nebo kradeného zboží u nevinných osob, které jsou pak obžalovány z trestných činů, poskytování podrobností tajných policejních operací kriminálním živlům, a ničení důkazového materiálu. Záznamy National Criminal Intelligence Service také konstatují, že "ve vážných případech páchají policisté závažné trestné činy, včetně ozbrojených loupeží a prodávání narkotik,
Podle informací deníku Independent je vyšetřováno více než 110 policistů v sedmi jednotlivých policejních organizacích v Anglii a ve Walesu kvůli podezření, že prodávali narkotika, přijímali úplatky anebo se účastnili na loupežích.
Ve čtvrtek byl odsouzen do vězení na pět let nepodmíněně Detective Chief Inspector Elmore Davies z liverpoolské policie za to, že prodal důvěrné policejní informace za 20 000 liber (1 milión Kč) zločineckému syndikátu.
Situace v liverpoolské policii vyústila ve vážnou krizi, když v ghettu ve čtvrti Liverpool 8 byly dva staré ocelové kontejnery polity benzínem a podpáleny. Někdo informoval prodejce narkotik, že kontejnery používá policie jako pozorovatelny činnosti prodavačů drog.
Stejným způsobem byla zničena videokamera, která zaznamenávala vyjednávání mezi prodejci narkotik miniaturním otvorem v okně, které bylo jinak zcela zazděno. Pro jistotu útočníci celý byt podpálili.
Liverpoolští příslušníci narkotikového gangu spolupracovali od roku 1988 s vysokým policejním důstojníkem, Elmorem Daviesem, zástupcem šéfa oddělení liverpoolské policie pro boj proti nezákonnému šíření drog. Davies se také pokusil o osvobození syna jednoho narkotikového barona, který měl jít před soud za nezákonné vlastnictví střelných zbraní.
1. října 1998 zahajuje v Británii provoz digitální televizní vysílání.
Co to znamená? Novou informační éru? Nebo bude spíše zahájení digitálního vysílání pomalé a prodělečné?
Od nadcházejícího čtvrtka 1. října se televizor navždy radikálně změní. V Británii přestává být skromným přijímačem, na němž bylo možné jen pasívně sledovat seriály, dokumentární filmy a celovečerní filmy, podle toho, jak je vysílaly televizní stanice. Od nynějška bude televizor schopen divákovi poskytnout televizní pořady a filmy podle jeho individuálních požadavků. Zároveň bude moci divák televizní přijímač používat k brouzdání po internetu a k provádění složitých finančních a obchodních transakcí.
Všechny tyto možnosti se otvírají proto, že televizní vysílání přechází na digitální technologii. Televizní stanice začínají vysílat svůj televizní signál jako komprimovaný (stlačený) proud digitálních povelů. Proto mohou stanice vysílat více informací. Umožňuje to vznik množství nových televizních okruhů a služeb.
Změna, k níž dochází v televizním vysílání, je tak hluboká, jako změna, která nastala v rozhlasovém vysílání, když v roce 1925 vynalezl skotský inženýr John Logie Baird televizi.
Proč si mají lidé digitální televizi pořídit? Zaprvé má daleko kvalitnější obraz a zvuk. Vysílá v širokoúhlém formátu a zvuk má kvalitu nahrávky na digitálním cédéčku. K dispozici bude více televizních okruhů: 140 od BSkyB, 30 od firmy ONdigital a potenciálně 200 okruhů od kabelové televize. Existující terestrické televizní stanice, tedy veřejnoprávní BBC, která v Británii provozuje dosud dva okruhy, a komerční celostátní televizní stanice ITV, kulturní Channel 4 a ("mladý") Channel 5 začnou vysílat další okruhy zadarmo. Podstatně technicky zlepšený bude i teletext, který bude vypadat daleko více jako internetové stránky. Digitální televize bude nabízet elektronické programové informace a divák si bude moci předem naprogramovat, které pořady chce, aby jeho televize přijímala. Od začátku příštího roku budou všichni tři terestričtí broadcasteři nabízet interaktivní služby, jako nakupování a bankovnictví.
Pozorovatelé poukazují na to, že technická kvalita digitální televize je podstatně lepší než dosavadní televizní obraz. Víc připomíná obraz v kině na filmovém plátně. Digitální televize je schopna dosáhnout daleko větší hloubky barev. Ideální kombinací je prý sledovat v digitální televizi staré barevné filmy, natočené systémem Technicolor, jako například film z roku 1961 Snídaně u Tiffanyho. Určitou dobu ale prý trvá zvyknout si na vnímání videonahrávek, vysílaných digitální televizí. Tradiční televizní obraz v Evropě totiž používá systém PAL, který směšuje barvy s dalšími informacemi. Digitální televizní obraz to však nedělá. BSkyB vysílá čistý červený, zelený a modrý signál aniž by k tomu využívala kódovacího formátu PAL nebo NTSC. Vzniká tak velmi měkký obraz, který může divákovi připadat zpočátku trochu nezaostřený. Největší výhoda je ta, že titulky či písmo na obrazovce nemá černé kontury jako při tradičním analogovém televizním vysílání.
Poněkud matoucí je prý i elektronický průvodce toho, co se vysílá. Divák se totiž musí prodrat desítkami nabízených kanálů. Elektronický průvodce BSkyB seřazuje nejrůznější okruhy tematicky a aktuálně informuje o tom, jaký program právě na všech z nich běží.
Avšak, konstatují pozorovatelé, technologický potenciál nestačí. Bude nutno přesvědčit veřejnost, že je pro ni digitální interaktivní televizní vysílání výhodné. Konec konců, televize sice byla vynalezena už v roce 1925, ale masově se rozšířila v Británii až v roce 1953, při příležitosti korunovace královny Alžběty II. Protože měla ceremonii poprvé přenášet televize, Britové si houfně pro tuto příležitost pořídili televizní přijímače.
A to, že John Logie Baird televizní vysílání vynalezl jako první, vůbec nic neznamenalo. Bairdova technologie byla pominuta a využity byly posléze konkurenční systémy firem EMI a Marconi.
Nyní, o půl století později, zuří v televizním průmyslu opět konflikty v důsledku konkurence rivalizujících technologií. Televizní stanice nyní budou muset investovat podstatné finanční prostředky do digitálního televizního vysílání, a není dosud jasné, že se to vyplatí.
Průkopníkem je Murdochovo British Sky Broadcasting, jedna z nejvýdělečnějších televizních stanic této velikosti na světě.
Murdochovi se podařilo proniknout svým satelitním televizním vysíláním do velkého množství domácností. Nyní se Murdoch rozhodl, že vsadí na digitální televizi. Je na trhu první a začíná organizovat agresívní marketingovou kampaň. Pravděpodobné zisky však budou zpočátku asi velmi malé.
BSkyB nabízí novým zákazníkům satelitní talíř a dekodér, který se připojí k existujícímu televiznímu přijímači, obojí celkem za 199.99 liber (10 000 Kč). K tomu musí zákazník zaplatit připojovací poplatek 25 liber (1250 Kč) a musí souhlasit, že mu bude zavedena na jeden celý rok nová telefonní linka. Existující subskribenti BSkyB dostanou totéž zařízení se slevou: celkem za 159.99 liber. (8000 Kč).
Firma British Sky Broadcasting bude muset zavádění nového zařízení tvrdě dotovat: každou instalaci zařízení v domácnosti částkou cca 100 liber (5000 Kč). Kromě toho, cena satelitního talíře a dekodéru je také dotována další částkou cca 100 liber. Znamená to, že návratnost zisků bude asi pomalá, vzhledem k tomu, že zisk z jednoho zákazníka, který si objedná základní službu poplatkové televize bude cca 3 libry (150 Kč) měsíčně.
Terestrický soupeř BSkyB, firma ONdigital začne vysílat od listopadu. Bude pravděpodobně nabízet menší počet televizních okruhů než BSkyB, ale její výhodou bude, že digitální televizní signál bude možno přijímat prostřednictvím tradiční televizní antény. Televizní přijímače bude nutno přeladit a diváci si budou také muset koupit konvertor.
Firma ONdigital, kterou vlastní komerční televizní stanice Carlton a Granada, konstatuje, že pokud se jí podaří získat 1,7 miliónu subskribentů, navrátí se jí všechny vynaložené výdaje, a pokud získá 3 milióny subskribentů, zaznamená zisk ve výši 100 miliónů liber (5 miliard Kč). V Británii žije cca 60 miliónů lidí a je tam asi 25 miliónů domácností.
BSkyB je už televizní stanice, která je v Británii dobře známá. ONdigital si však bude muset získat zákazníky úplně znovu. Je paradoxní, že bude-li firma ONdigital finančně úspěšná, posílí to i podnik BSkyB. Ten totiž bude vydělávat velké částky i na dodávce programů pro firmu ONdigital.
Kabelový televizní průmysl nabídne svým subskribentům digitální televizní konvertor zadarmo. Vzhledem k tomu, že každý takový konvertor stojí 500 liber (25 000 Kč), tyto investice budou obrovské. Jako BSkyB, i kabelová televize však doufám, že vydělá dostatečné množství zisků z interaktivního televizního nakupování a z interaktivních televizních bankovních služeb.
Pozorovatelé v Radě pro britské komerční televizní vysílání usuzují, že by to mohlo trvat až dvacet let, než se digitální televizní vysílání řádně etabluje.
BSkyB, ONdigital a kabelový průmysl budou financovat nové televizní okruhy, budou kupovat drahé televizní pořady a bude muset vést rozsáhlou reklamní kampaň.
