čtvrtek 1. října

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Výroční sjezd britských konzervativců, pardon, labouristů:
  • Tony Blair se proměňuje v Margaret Thatcherovou? Spiklenecké a futuristické teorie:
  • Plánovala pád komunismu KGB? A vrátí se určitá forma "komunismu" pod názvem "komputerismus"? (Vratislav Kuška) Češi v Americe:
  • Národohospodářské škody (Jiřina Fuchsová) Diskuse o propuštění Jana Lipšanského loni z ČT:
  • "Lipšanský nebyl loajální" (Ivo Mathé)
  • "Veřejnoprávní instituce nemůže skrývat své chyby" (Jan Lipšanský, poznámka JČ) Reakce:
  • K diskusi o rasismu a genetice (čtenářka)
  • Váš článek "Nejsem rasista, ale..." (čtenář)
  • Etnicismus (Václav Pinkava)
  • Střílející policista reagoval jen na útok - onen řidič najížděl na policisty automobilem (Pavel Štěrba) Ekologie:
  • Velkolom Čertovy schody u Koněpruských jeskyní blokuje omezení těžby v chráněné oblasti

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • A selection of articles in English, dealing with the Czech politics and the Czech media, mostly published in the Czech internet-daily Britske listy over the past year or so, is at this address.
  • Zde je minulé vydání Britských listů.
  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
  • Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
  • Užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku jsou zde.
  • Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.
  • archívu Britských listů jsou nyní k dispozici tematicky uspořádané články, zveřejněné v BL v letech 1996 - 1997.
  • Měsíčník Nová přítomnost je nyní k dispozici na síti.
  • Stránky české skupiny Amnesty International najdete na adrese http://www.amnesty.cz.
  • Stránku diskusního pořadu České televize Na hraně, věnovaného problémům a názorům mladé generace, najdete na této adrese.

    Co je nového v České republice

  • Senát navrhuje novelu zákona o nabývání a pozbývání českého občanství. Ve středu ji podpořila senátní komise pro spolupráci s českými "krajany" v zahraničí. Novela má dát exulantům z doby komunismu možnost nabýt lehčeji dvojího občanství. Komise tento návrh postoupí legislativnímu odboru horní parlamentní komory. "Je to varianta, která umožňuje prohlášením si zvolit občanství České republiky," řekl předseda komise pro Čechy v zahraničí Milan Špaček (KDU-ČSL). Senát chce napravit část křivd ve vztahu k českým exulantům. Například čeští uprchlíci v USA nemohli prý na rozdíl od těch, kteří žijí v jiné zemi, žádat lety 1990 až 1993 o české občanství. (Mohli, ale české úřady je chybně informovaly, že nemohou.) Novela by také měla pomoci asi 60.000 Čechů, kteří si v roce 1993 po rozdělení Československa pod tlakem poměrů zvolili občanství slovenské a jsou nyní v podobné pozici jako američtí exulanti. Existuje velká skupina uprchlíků, která nemá české občanství kvůli naturalizační smlouvě mezi USA a bývalým Československem. Tato smlouva byla vypovězena v září 1997. Naturalizační smlouva byla podepsána v roce 1929 a její znění vylučovalo zachování občanství USA při znovunabytí občanství československého. Na nevyřešené otázky dvojího občanství a s tím souvisejícího volebního práva opakovaně upozorňují české organizace v USA, Kanadě a dalších zemích.

  • Ve středu ráno vykolejil vlak na hlavní trati mezi Ostravou a Přerovem. Lidé museli čekat na náhradní autobusovou dopravu, mezinárodní rychlíky měly až několikahodinové zpoždění.

  • Podle prezidenta Havla mají české tajné služby ve světě velmi dobrou pověst. Věděl o ní prý i Bill Clinton. Havel předal některým pracovníkům Bezpečnostní a informační služby tajně prezidentské medaile.

  • Vstup do NATO a do EU, podpora vývozu, orientace na některé zanedbávané trhy a aktivní zapojení do činnosti mezinárodních organizací patří podle Jana Kavana mezi priority české zahraniční politiky. Hovořil o tom včera v parlamentním zahraničním výboru.Kavan připravuje střednědobou a krátkodobou koncepci zahraniční politiky, při níž navazuje na práci svých předchůdců. Kavan chce usilovat i o návrat na trhy rozvojových zemí a východní Evropy a hledat způsoby, jak uspokojit české pohledávky v arabských zemích, v Latinské Americe a v Africe. Ministr připomněl i nutnost posilovat ekonomické vztahy s Ruskem a zdůraznil důležitost dobrých vztahů se sousedními státy. Uvedl, že chce navázat na "ducha Visegrádu" a rozvinout spolupráci zejména s kandidáty na vstup do unie a se Slovenskem.

  • Včerejší Lidové noviny byly zajímavé, píše Vlasta Leporská: Ad "Lidove noviny jsou velmi slabe" - Uroven LN je promenliva. Vcera zrovna staly za precteni, uz kvuli mimoradne priloze "Mnichovske trauma", kde zverejnuji obsah dosud nepublikovaneho dopisu Winstona Churchilla prezidentu Benesovi s  doporucenim, aby se Ceskoslovensko v r. 1938 branilo vojensky nemecke invazi, ktery byl nalezen mezi archivnimi materialy.

  • Mlčením zpochybňuje Česká televize svou věrohodnost. Že by bylo vedení ČT ochotno mluvit jen s těmi, kdo je chválí? Přestože ministr kultury Pavel Dostál tento postoj kritizuje, generální ředitel Jakub Puchalský utajuje svůj projekt, na jehož základě zvítězil letos na jaře v konkursu na svou nynější funkci. Tento jeho postoj schvaluje i Rada České televize, viz tento rozhovor Tomáše Peciny s místopředsedou Rady Vladislavem Kučíkem. (Viz též zde). Šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal odmítl odpovědět na třináct závažných otázek, týkajících se zhoršování úrovně zpravodajství ČT a označil Britské listy za "nenávistný, téměř goebbelsovský list". - Česká televize dosud neobjasnila ani vztahy společnosti Hroch k ČT.

    Výběr textů z posledních dní:


    Jeden čtenář si stěžoval na příliš dlouhý seznam starších článků z BL na tomto místě. Proto jeho pokračování umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Prosím, napište mi, co si o tom myslíte. Mnoho čtenářů se totiž často vrací ke starším textům z BL právě na základě tohoto seznamu.


    Tony Blair se proměňuje v Margaret Thatcherovou?

    Tento týden se koná v severoanglickém letovisku Blackpoolu tradiční výroční sjezd vládnoucí labouristické strany.

    Premiér Tony Blair tam přednesl velmi důrazný projev, jímž se podle mnoha - často poněkud ironických komentátorů (viz názory Simona Jenkinse z Timesů, níže) velmi připodobnil Margaret Thatcherové.

    Blair konstatoval, že neustoupí od svého odhodlání transformovat Británii a požadoval od Labouristické strany, v jejímž vedení se v poslední době začaly projevovat tradiční "staré", socialistické tendence, aby ho a jeho vládu podpořila.

    Blair konstatoval, že v žádném případě neustoupí od tvrdých rozhodnutí dodržovat nízkou inflaci, nízké veřejné výdaje a relativně vysoké úrokové míry.

    Britský premiér zdůraznil, že žádná část britské společnosti neunikne jeho modernizačním plánům. Požadoval větší efektivnost od školství, od státního zdravotnictví a od policie, a otevřeně promluvil i k britským podnikatelům: "Řekněte to na rovinu: váš hlavní problém nejsou příliš vysoké úrokové míry ani příliš vysoký kurs libry. Váš hlavní problém je, že máte příliš málo prvotřídních manažerů. Příliš málo investujete. Máte příliš malou produktivitu."

    Nekompromisní Blairův projev trval padesát minut a byl přijat na výročním sjezdu jeho strany s nadšením.

    Mimo jiné oznámil britský premiér podstatnou reformu sociálního a invalidního pojištění. Bude zaveden tvrdší režim pro žadatele o podporu. Ti budou zváni na osobní pohovory s "poradci", kteří jim budou vysvětlovat, jak se stát "více nezávislými".

    Blair uvedl, že není důvodu, proč by neměl dobrý ředitel základní státní školy vydělávat 60 000 nebo 70 000 liber ročně (250 000 nebo 291 000 Kč měsíčně). Ale špatní ředitelé "by neměli řídit vůbec žádné školy". Později zveřejnili činitelé britské vlády nový plán, podle něhož budou "vyčerpaní" ředitelé škol přesunuti do méně náročných míst, možná i na část úvazku, anebo budou propuštěni.

    Tony Blair dává velký důraz na zkvalitnění často dosud nepříliš kvalitního, někdy příliš liberálního základního školství. Jeho vláda chce velmi silně preferovat dobré učitele a zbavit školství učitelů špatných.

    Totéž zamýšlí Tony Blair učinit se státním zdravotnictvím, z něhož chce odstranit špatné lékaře. 30 miliónů liber má být vydáno na modernizaci čtvrtiny všech britských nemocničních oddělení pohotovosti.

    Přislíbil také, že do pěti let poklesne v důsledku zefektivnění policie zločinnost v Británii o 30 procent.

    Slovní rozbor

    Deník Guardian podrobil Blairovu konferenční řeč podrobnému slovnímu rozboru. Jeho projev, obsahující 5097 slov, příliš nevysvětlil Blairův oblíbený termín "třetí cesta", který se v textu vyskytl jen dvakrát.

    Blairovo poselství už není příliš nové. V loňském projevu se výraz "nový vyskytl 33x, v letošním jen 19x.Slovo vize také poněkud mizí, bylo použito jen jednou, a v Blairově konferenčním projevu z roku 1997 dvanáckrát. Naproti tomu budoucnost se v Blairově projevu vyskytla letos třináctkrát, loni jen jednou. Atd. Guardian ironicky poznamenává, že slovo socialismus, které je v Labouristické straně potlačeno od roku 1995, se ani letos v Blairově projevu nevyskytlo ani jednou, i když frekvence výrazu odbory stoupla z loňského jednoho použití na letošní tři.


    Blair sice možná v Blackpoolu zastrašuje levici, ale skutečná Labouristická strana se jednoho dne vrátí,

    napsal ve středu 30. září v deníku Times Simon Jenkins a pokračoval:

    Poslouchal jsem včera Blairův projev ve společnosti starého muže s bílým plnovousem a cizím přízvukem. Přišel z čítárny Britské knihovny v Londýně a přísahám, že mu bylo 150 let. Po celou dobu Blairova projevu se vrtěl. Když pak britský premiér povstal, zamumlal: "buržoazie se utopila v ledové vodě sobeckého materialismu". Když Blair hovořil o světové ekonomice, stařec zamával výtiskem deníku Financial Times a vykřikl: "Krize kapitalismu bude vyřešena tím, že vznikne diktatura proletariátu."

    Když Blair začal hovořit o sociální politice, stařec vybuchl: "Existující výrobní vztahy se promění v okovy dělnické třídy ... Buržoazie vyplodí jen své vlastní hrobaře. ... Povstaňte, dělníci světa, nemůžete ztratit nic než své řetězy." Když jsme se rozloučili, pohlédl mi do oka. "Jestliže tohle bude pokračovat," dodal, "dávejte pozor, budu muset založit nějakou Labouristickou stranu. Musím o tom poslat e-mail milému Engelsovi."

    Jenkins varuje, že historie učí, že když nějaký politik říká, že za "žádnou cenu nic takového neučiní", tak je ten nemyslitelný čin přímo za rohem. Pokračuje:

    "Pořád se mi ještě líbí Tony Blair jako premiér. Získává auru příliš silně marketingem prosazovaného zázračného dítěte. Jeho projevy jsou jako účesy ze šedesátých let, jsou načesané dozadu, pečlivě upravené a nalakované, aby udržely tvar. V mírném větru vydrží, ale drsná noc v posteli je zlikviduje. Blairův tým umí velmi dobře "prodávat Blaira". Má výtečný vkus ústavního radikalismu. A je inteligentní.

    Tito lidé ovšem nemají naprosto nic společného s Labouristickou stranou, pokračuje Jenkins. Blair využil podstatnou část svého projevu tím, že se hájil nikoliv před konzervativci, o nichž se skoro vůbec nezmínil, ale "proti těm, kdo nás obviňují, že jsme konzervativci."

    Jenkins však dodává, že Blairovi se podařilo Labouristickou stranu zcela zkrotit : "Blair dosáhl absolutní kontroly nad touto organizací - je to úplně zázračné. Stalin na něco takového potřeboval gulagy. Americká mafie potřebovala masakr na den svatého Valentina. Mussolini musel přimět vlaky, aby začaly jezdit načas. Labouristická strana nepotřebovala nic, aby se rozpustila v blairovštině.

    Jenkins vzpomíná na hodnoty dosavadní Labouristické strany. Nikdy jsem nebyl stoupencem staré tradiční Labouristické strany, uvádí, ale velmi živě si pamatuju na tu směsici víry a zájmu, methodismu a marxismu, touhu odstraňovat chudobu přerozdělováním daní, prostřednictvím mechanismů sociálního státu, pracovními příležitostmi ve státním sektoru a ochranářstvím. Labouristické hnutí se snažilo hájit zájmy organizovaných pracovních sil proti monopolnímu kapitalismu. Jeho cílem bylo poskytnout byty a vzdělání pro své lidi a starat se o ně ve stáří.

    Tato Labouristická strana, pokračuje Jenkins, je dnes mrtvá. Pod jejím jménem nyní funguje naprosto odlišná organizace. Blair řídí britskou politickou ekonomiku v podstatě konzervativním způsobem. Všechny interní spory řeší ve prospěch bohatších lidí. I jeho "iniciativy" týkající se školství a policie jsou v podstatě převzaty od konzervativců.

    Blairova vláda pokračuje se thatcherovskou centralizací, stěžuje si Jenkins. Uzurpuje pravomoci místních zdravotnických úřadů, školských a policejních autorit. Ministr školství David Blunkett znárodnil britské školství tak dokonale, jak bylo zdravotnictví znárodněno v roce 1948. Drasticky jsou omezovány pravomoci místních úřadů.

    Toto není žádná "třetí cesta". To je loajální konzervativní politika, míní Jenkins. Předpovídá, že tradiční hodnoty Labouristické strany se ke konci nynějšího funkčního období britského parlamentu začnou znovu prosazovat. Nutně takový program nepodporuje, ale uznává, že je nosný pro každou stranu, která chce zastávat myšlenku "sociální spravedlnosti" a "pozvednutí chudých". Současná vláda se o něj nezajímá. Blairovci se posmívají, že takový program by sice dostal socialistu do nebe, nikoliv však Tonyho Blaira do premiérského úřadu.

    Jenkins se domnívá, že britské sociální problémy, neřešitelná situace městské podtřídy nekvalifikovaných lidí, chycených v pasti špatných škol, a noví "euro-nezaměstnaní" povedou zanedlouho ke vzniku "skutečné" Labour party.

    Pokud nyní labouristé přejdou od většinového systému k systému proporčnímu, to nové "skutečné" Labour party umožní dostat se postupně k moci. Protože proporční volební systém je doslova darem pro disidentské menšin.

    Jenkins uzavírá: "Tak dlouho, jak budou existovat v Británii chudí lidé a komunity v krizi, bude tu existovat i role pro 'pořádnou' Labouristickou stranu. Osud nynějších labouristů je velmi obtížné předpovědět. I liberálové v minulosti tvrdili, že hájí zájmy dělníků. Ale nikdy se nezotavili ze ztráty své ideologie. Život jim vzal i onen podivín z Britské knihovny, který jaksi odmítá zmizet ze scény."


    Spiklenecké a futuristické teorie: plánovala pád komunismu KGB?

    Vratislav Kuska

    Ramcove KGB, detaily STB. Rusove jsou, diky narodni zalibe v sachove hre, vynikajicimi strategy. Plna pravda nevyjde nikdy najevo, castecna snad po letech. Pro dokresleni lze uvest, ze napr. v leteckem vyzkumu byli Rusove v roce 90 podle odhadu americkych odborniku pet let pred Amerikou.

    Kdyby rusti geniove, kterych maji temer v kazdem oboru pozehnane, pracovali v podminkach napr. vedcu americkych, sla by nejen vetsina Nobelovych cen do Ruska, ale Rusko by si nejen vojensky, ale i hospodarsky podmanilo svet, pokud by americke podminky existovaly i pro aplikace prace vedcu, t.j. kdyby hospodarstvi fungovalo.

    V systemu, kteremu absolutisticky vladli dogmaticti politici a chytri sarlatani, vsak ani hospodarstvi, ani veda nemohly dlouhodobe uspesne fungovat.

    To inteligentni spicky, kterych bylo v KGB dost, vedely a snazily se system reformovat. Reformovani vsak nebylo mozne, jedinou cestou by byla zmena systemu a to az do te doby, nez se system sam zhroutil, nepripadalo v uvahu.

    Takze KGB fungovala jako hasici, kteri nehasi, ale jeste pred pozarem v klidu vynaseji nejvetsi a nejvzacnejsi kusy nabytku a zarizeni. Slo o dlouho a peclive pripravovany proces, zahrnujici napr. i takove detaily jako vyber a priprava budoucich vladcu v zemich pod nadvladou, aby nedoslo k absolutni ci trvale ztrate, pricemz absolutni se mysli 100%, trvale se mysli nenavratne, treba jen poloviny toho, co pred ztratou vlastnili, vytvareni financnich reserv pro uspesne podnikani vybranych spolupracovniku a ekonomickou dominanci, vedouci zpet k politicke moci.

    Tak jako v sachove hre se malokdy povede uskutecnit nejvyhodnejsi variantu, tak i ve skutecnem zivote doslo k mnoha ocekavanym i neocekavanym odchylkam od planu, ale plan s vetsinou z nich pocital, mel pripravene pro pripad nutnosti opravne (donucovaci) prostredky a lze v podstate rici, ze se plan v pocatku zdaril a zdari se pravdepodobne i v jeho celkove, t.j. dlouhodobe perspektive.

    Otazkou vsak je, jak hodne tento plan se soucasnymi potizemi v Rusku pocital, nebo je dokonce vytvarel. Navrat k "lepsimu, reformovanemu komunismu" je konecnym cilem. Jestli uz v Rusku a dalsich zemich, vcetne Slovenska a CR zacina, nebo jestli jde o proces, nad kterym jeho iniciatori ztratili prechodne nebo trvale kontrolu, vi v Rusku a mozna i v jinych zemich, jen velmi malo lidi. Pokud ke ztrate kontroly doslo, to, jestli je to ztrata trvala nebo prechodna, nevi nikdo.

    Takze, jak nas historie uci, vsechno je jinak, vsechno dopada jinak, nez bylo planovano. V tom je nadeje nas vsech i kdyz kapitalismus, zvlaste tak, jak je praktikovan v byvalych zemich komunistickeho bloku, ale i v Americe a jinde, vola po reformach nebo i radikalnich zmenach. Na jmene nezalezi, ale komunismus je pravdepodobne blize idealnimu spolecenskemu systemu nez kapitalismus. Nezdareny experiment, ktereho jsme byli vsichni svedkem, dopadl spatne nejen proto, ze slo o experiment, o jednu z mnoha nutnych zkousek, ale vice asi proto, ze se vedeni zmocnili lide, kteri krome nedostatku schopnosti, s vyjimkou schopnosti ziskat a brutalitou udrzovat moc, meli zcela jine cile nez ty verejne proklamovane.

    Takze dalsi zkousky, ke kterym nutne dojde, protoze uz je velmi obtizne ridit spolecnosti systemem formovanym devatenactym stoletim, budou pravdepodobne dopadat lepe, i kdyz asi ne nejlepe. Hledani je vzdy plne omylu, kapitalismus vyrostl z otrokarstvi, komunismus, tak jak byl praktikovan, byl tez otrokarstvim, doufejme, ze i z tohoto otrokarstvi vyroste system, ktery svetu hodne da.

    Zmeny soucasnych kapitalismu jsou nevyhnutelne, zda pujde pouze o zmeny dilci, jako napr. ve dvacatem stoleti, kdy napr. odbory ziskaly vliv a moc a zmenily se z organizace zamestnancu v organizace casto i mafianske, takze puvodne dobry zamer dospel casto k velmi nedobrym vysledkum, nebo o zmeny zasadni, vymenu systemu, je tezke predpovidat, i kdyz je to pravdepodobne.

    Pocitace jiz hraji ve spolecnostech velkou roli a je mozne, ze budou hrat roli rozhodujici. Uslechtila idea komunismu selhala na tom, ze ji provadeli lide, majici k uslechtilosti daleko, lide, u nichz osobni neschopnost a sobeckost prevazovaly. Pocitace nejsou ani neschopne, ani sobecke, takze napr. planovane hospodarstvi, ktere bude planovane a rizene pocitaci, ktere budou tak inteligentni, ze nedovoli lidem do procesu s vyjimkou etickych a kulturnich otazek zasahovat, ma nadeji byt efektivnejsi nez hospodarstvi kapitalisticke. Tim by mohl byt odstranen hlavni nedostatek komunistickych modelu soucasnosti, nizka produktivita a vysoka ztratovost.

    Oficialni model rozdelovani v "komunismu" je jiz lepsi nez model kapitalisticky, takze je mozne, ze komunismus, ktery se bude jmenovat treba computerismus, prinese blahobyt vsem a vytvori slibovany "raj na zemi".

    Prejme si to, na jmene nezalezi, na faktech zalezi. A spolecnost, ktera odstrani bidu a da vsem pravo na adekvatni vzdelani, lekarskou peci a zivotni uroven, do jejihoz minima uz davno patri krome veci nejzakladnejsich, vcetne lekarske pece a vzdelani napr. tez pravo na poznavani cestovanim, bude rozhodne lepsi nez soucasna spolecnost kapitalisticka, ktera vetsine lidi sice jiz dost dava, ale ktera mensine krute ublizuje a tem, co dava, dava za prilis vysokou cenu.

    Vratislav Kuska


    Národohospodářské škody

    Jiřina Fuchsová, Los Angeles

    Na muj stul a telefonem, dochazi v posledni dobe mnoho ruznych dopisu a zadosti. Vzhledem k tomu, ze se, byť ceska "cizinka", dost casto vyskytuji doma v rodne republice, stava se dost casto, ze ruznym spoluobcanum, a rada, v ramci moznosti, vyrizuji, zarizuji, kontaktuji, etc...

    Nekolik let prostredkuji styky zaku zakladnich skol s dopisovymi prateli v USA... Kdyz se mlady Cech nebo Ceska ocitne ve vezeni tu, tam ci onde v USA, nevim proc, jejich posledni mozny telefonat nekdy konci u mne... Kdyz nektery Cech nekde na Vychode USA neco potrebuje, nevim proc, vola mne... Kdyz je odkazuji na ceske zastupitelske urady, obvykle volaji zpet, ze "ti nam nijak pomoci nemohou..."

    Zadosti tohoto a podobneho typu vyrizuji dle casu a moznosti, nekdy pomoci mohu, jindy ne...

    Ale je jiny typ zadosti, ktere dochazeji z Ceske republiky.

    Tyto zadosti prichazeji na adresu Klubu ceskoslovenske kultury, a jsou to vetsinou zadosti o pomoc financni, o pomoc s projekty, ktere tim, ze je dnesni vlady CR od roku 1993 zanedbavaji, nemohou byt dobre uskutecneny, neb po pripade uskutecneny nikdy nebudou... Renomovany vedec potrebuje $20.000,-- aby mohl vydat sve zavazne, vedecky spickove dilo v CR tiskem...

    Nemocnice pro postizene a opustene deti potrebuje prostredky na nakup obuvi, osaceni, a rehabilitacnich pomucek. Umelci zadaji o  financi pomoc na uskutecneni vystavy...

    Dalsi vynikajici umelec s celosvetovym renome potrebuje potvrzeni a pozvani, aby mohl uskutecnit turne po USA... Pisi mi fotbaliste z Viktorky Plzen, ze by potrebovali financni injekci na podporu vycviku dorostu...

    Nedavno dosla zoufala vyzva z nemocnice v Trebici, jejiz "gama kamera firmy Nuclear Chicago pracuje nepretrzite, ackoliv je stale opravovana (ma svoji zivotnost deset roku) vic, nez dvojnasobne prekrocenou. Nelze proto kazdym okamzikem vyloucit havarijni stav pri jeji neopravitelnosti." V dopise se dale uvadi, ze podobne moderni zarizeni se da v USA zakoupit, ale stoji 16 milionu Kc...

    Dnes dosel dalsi dopis, od Nadace pro transplantaci kostni drene v Plzni. Reditel Roman Miller popisuje v prilozenem dopisu, jak v Plzni skveli lide, doslova z niceho, vydupali jedno z nejlepsich lecebnych zarizeni toho druhu v CR....

    Sedavam zde nad podobnymi dopisy a premyslim,co delat... Obvykle se nad nimi zamyslim, zaradim je druhe hromadky na svem pracovnim stole, a tam se na ne, den po dni, snasi prach...

    Tech dopisu, den po dni, pribyva... Myslim, ze budu muset sepsat dopis, s vysvetlenim a omluvou, proc se na tyto zoufale hlasy volajici o pomoc pro vsechny v pritomne dobe pouze snasi prach.

    (Nase Asociace Cechu pred rokem rozeslala sest set vyzev na financi pomoc obetem ceskych povodni. Melo to dobry ohlas... Bohuzel, financni prostredky, po peti letech papirove vojny o zakladni lidske pravo, ceske obcanstvi ktere dnes maji vsichni krome Cechu v USA, jsou dnes hluboko pod nulou. Na rozdil od konzulatu CR nedostavame od ministerstva zahranici zadne dotace....)

    Drazi pratele, v dopise tem, kdo sena nas obratili v dobre vire, ze pomuzeme,bude psano...

    Drazi pratele! Na mem stole jiz pet let lezi hromadka spisu cislo jedna...

    Pred peti lety jsem se ujala ukolu, ktery, den po dni, se stale vice a vice jevi nad me obycejne lidske sily...

    Ujala jsem se dobrovolne, neplacene prace v souvislosti s nedoresenou otazkou ceskeho obcanstvi pro - bez rozdilu - vsechny Cechy dnes v zahranici, kteri si je preji...

    Moje prvni povinnost, k te jsem se zavazala, je delat vse, co je v me moci, schopnostech a moznostech, abych tuto kauzu dovedla do konce.

    Sama o sobe bych to, vshledem k netecnosti, neprateleskemu postoji, skutecne ci pouze hrane ignoranci ceskych vlad a oficialnich mist byla byvala davno vzdala...

    Kdyby nebylo jinych dopisu: "Vazena pani Fuchsova, kdyz se nas Vy nezastanete, nezastane se nas nikdo..."

    Pisateli techto dopisu jsou obvykle 50-80 tnici, rodili Cesi, nekdy i jejich anglicky pisici take-Cesi uz narozeni v USA...

    Jim patri moje prvni povinnost, kvuli nim, ano poslednich pet let, posilam ja a moji pratele do Washingtonu, D.C. stovku dopisu kazdy mesic, uz poslednich temer PET LET... Kolik casu, papiru, inkoustu, postovneho, penez za kopirovani, FAXy a telefon tato akce stoji, se mne radeji neptejte...

    Pisu do Washingtonu, musim psat, byt se to jeho excellenci, ambasadoru Vondrovi vubec nelibilo... Ani mne, drazi pratele, se to nelibi...

    Dovedete si predstavit, kolik radosti a uzitku by finacni prostredky a dobrovolna prace Cechu v USA jako jsem ja nadelaly doma mezi vsemi temi chudaky zadateli o pomoc v USA???

    Kolik vystav a potvrzeni by mohlo byt vydano a podporeno, kolik lekarskych pristroju by mohlo byt v USA nakoupeno a dopraveno, financovano Cechy v USA, do jejich rodne zeme k uzitku vsech tam zijich?

    Bohuzel, dopisy do Washingtonu, ktere se nelibi panu Vondrovi ani nam, zaberou stejny cas a schopnosti, ktere by bylo misto toho mozno vynalozit na kontaktovani podniku a charitativnich organizaci v USA schopnych pomoci skutecne potrebnym zadatelum v CR...

    Nevim, jestli nekoho z tech prazskych uredniku, kteri nam Cechum v USA den po dni zamitaji nase ceske obcanstvi ( prave mne zastihl dopis od Ing. Zdenka Petricka, namestka ministra financi CR. Pise v nem, jako obvykle, ze k vyrizeni jakychkoli restituci v mem pripade - dle jakychsi 17 paragrafu zakonu, zakonu prevzatych namnoze z dob komunismu, ktere cituje, pry milostive lhuta pro zadatele -opravnene osoby- byla PRODLOUZENA! do 8. cervence 1999, ovsem jen pro OBCANY CESKE, a jak kazdy vi, to my, my Cesi v USA, tedy jen nekteri z nas... NEJSME....) nevim tedy, jestli nekoho z tech urednicku, ci jestli nekoho z panu ministru dnes honosicich se DVOJIM obcanstvim!, jestli nekoho z tech mladych, schopnych panu poslancu stran te ci one v nasi spolecne vlasti, vubec zajima, ci bude nekdy zajimat to, ze  protiustavnim a protizakonnym upiranim ceskeho obcanstvi Cechum v USA vznikaji NARODOHOSPODARSKE SKODY pro vsechny obyvatele CR? Na uplne jinych mistech, ale NARODOHOSPODARSKE SKODY nicmene? kdo, ptam se dnes, dokud je jeste cas, se za TOTO! bude jednou obyvatelum CR zodpovidat?

    Mne, rodile Cesce, ktera ma sice v USA dost kontaktu na to, aby mohla byt tak ci onak uzitecna tem lidem ve sve vlasti, kterym by nejradeji pomahala, ale do vyreseni tohoto zasadniho problemu nemuze, nezbyva, nez se vsem tem skvelym lidem, vsem kdo na pomoc zoufale cekaji, omlouvat...

    Do te doby, nez splnim ukol dany pred peti lety jinym Cechum... Tem, kteri jeden po druhem umiraji daleko od vlasti... bez OBCANSTVI CESKEHO....

    Umiraji daleko od vlasti, jejiz nevinni obyvatele je a jejich pomoc nalehave potrebuji, ale ktere se jim vinou nemoudre, sobecke a provincialni vlady dostane bud pozde, anebo take vubec ne...

    Opet, kdo bude, kdo JE! za toto zodpovedny?

    V soucasne dobe, bohuzel, zustavaji tolika tolik potrebnym doma, a  nam, jiz devet let potrebnym a zavrzenym zde, v USA, pouze ty prislovecne oci pro plac.....

    Jirina Fuchsova
    ceska basnirka bez obcanstvi dobrovolna, neplacena koordinatorka
    MEZINARODNI ASOCIACE PRO DVOJI OBCANSTVI, RESTITUCE A VOLEBNI PRAVO (od r. 1993)
    generalni sekretarka
    PORADNI SBOR PRO CESKOU VLADU V ZAHRANICI
    dobrovolna, neplacena kuratorka PAMATNIKU ZAHRANICNICH CECHU v Plzni.


    Lipšanský nebyl loajální

    Ivo Mathé

    Pane Lipšanský,

    upřímně bych se podivil, kdybyste nevyužil jedné z mých odpovědí v nedávném rozhovoru pro BL k ohřátí své již poněkud odstáté polívčičky. Pozorný čtenář disponující dostatkem času nepotřebuje ode mne bohatý komentář, neboť takřka vše, byť intepretované jednou stranou, lze při nadání průměrnou představivostí nalézt v dobových textech, na které odkazujete. Vaše vyprávění mělo již tehdy jistý odklon od skutečnosti (např. ona argumentace mojí spokojeností), ale nechť se čerství návštěvníci BL třeba i domnívají, že Váš případ (nadšená a nekonzultovaná ochota veřejně informovat o strategických alternativách skladby programu, komplikovaném diskrétním jednání o nákupu práv k některým archivním snímkům KF či o křehkých problémech s termíny licenčních práv) se podobá těm současným, jejichž protagonisté byli loajální k České televizi (i pod novým vedením - a na rozdíl od Vás).

    Pokud se dobře pamatuji, Vy jste nepůsobil ani tolik jako pracovník public-relations České televize, ale spíše coby soukromý vlastník odcizených informací, s kterými jste si budoval osobní popularitu na účet České televize.

    Zkuste se, prosím, ucházet nyní o zaměstnání v České televizi. Bez ironie se domnívám, že redaktora pro PR či internetové stránky potřebují (vždyť musíte vidět i vy, že připravovaný a částečně realizovaný kvalitativní skok jakoby někde zbytečně uvízl). I slečna Fuchsová, která tehdy figurovala ve Vašich PR "střípcích" ze života ČT, se dostala zpět na obrazovku, aby z  ní balamutila diváky např. vysvětlováním termínu "sitcom" (podle Fuchsové se jedná o jakousi "sitting comedy", kde snad "aktéři sedí kolem stolu" nebo co...).

    Z Vašeho pohledu - jejího tehdejšího advokáta - by bylo zřejmě "nečestné" diváky podobných zážitků zbavit.

    Věřím, že i Vy v sobě najdete dostatek poctivosti, abyste dokázal diferencovat mezi "svými soubory" (rozuměj soukromými na služebním PC) a pracovní databází manažera, který je ve funkci dokonce ještě podle zákona.

    Přeji Vám méně hořkosti při vzpomínkách na Českou televizi v době, kdy jsem ji měl čest vést.

    S pozdravem

    Ivo Mathé


    Jan Lipšanský reaguje: "Veřejnoprávní instituce nemůže skrývat své chyby"

    Jan Lipšanský

    Chtel bych reagovat na dopis, jimz pan Mathe reaguje v tomto cisle BL na muj otevreny dopis jemu ze stredecniho vydani BL.

    Panu Mathe jsem napsal delsi soukromy e-mail, v nemz se mu pokousim vysvetlit svuj postoj.

    Pro ctenare BL bych jen chtel sepsat jakesi shrnuti:

    Myslim, ze se s panem Mathe neshodujeme v nekterych pohledech na vec, mezi nez patri:

  • vyklad loajalnosti uvnitr verejnopravniho subjektu (znamena loajalita nutnost hajit firmu, i kdyz ze statutu verejnopravnosti ma informovat o vsech svych aktivitach, byt spatnych ci nedotazenych?)

  • primo vyklad slova verejnopravni (jak mohou uvnitr verejnopravniho subjektu existovat TAJNE informace? Napr. o "krehkych problemech licencnich prav", "strategickych aktivitach skladby programu" ci "komplikovanem diskretnim jednani ohledne prav k nekterym poradum KF"? Ostatne, o licenecnich jednanich jsem nepsal, a o Kratkem filmu psala Mirka Spacilova v Mlade fronte, aniz bych ji k tomu poskytl jakekoliv informace.)

  • a v neposledni rade se neshodujeme v pohledu na moderni public relations, ktere obnasi i zverejnovani NEGATIVNICH informaci o spolecnosti.

    Timto vsak nechci rici, ze soucasne public relations CT pokladam za moderni -- zatim jsem jeho aktivity prilis nezaznamenal.

    K Dite Fuchsove -- tehdy byla direktivne stazena z obrazovky jen proto, ze si dovolila byt v deniku Blesk vuci CT kriticka. Tuto skutecnost, ktera s verejnopravnim charakterem CT podle mne koliduje, jsem sdelil verejnosti, protoze, opakuji, ve verejnopravnim subjektu jde o spatnou vec. Byt to v soukrome komercni firme, bylo by to pochopitelne. Tim vsak neschvaluji, ze v nynejsi dobe Dita Fuchsova ve "svem" poradu uvadi nekorektni informace.

    A abych uz konecne uklidnil vsechny, kdo mi to potaji predhazuji -- do CT se nechci vratit. Ostatne, ani tehdy, a myslim, ze ani nyni, bych se praci pro CT moc neuzivil. :-)

    Jan Lipšanský


    Poznámka Jana Čulíka:

    Osobně bych si "neloajality" pana Lipšanského jako případný zaměstnavatel vážil. Velmi totiž může napomáhat prospěchu podniku. Kromě toho, představa, že se v podniku se mohou dělat jakékoliv špatnosti, a loajalita zaměstnance zavazuje, aby je utajoval, je pochybná. (Vezměme extrémní příklad: když víte, že váš šéf udělal něco trestného, nemáte povinnost to oznámit policii? Není to trestný čin to zamlčet?) - Kromě toho, pokud vím, včerejší dopis pana Lipšanského nebyl o důvodech jeho vyhazovu (jistě pochybných) ale o způsobu jeho vyhazovu, podobném způsobům jaké nyní kritizuje pan Mathé. - Mimochodem, pan Lipšanský nehájil inteligenční kvocient Dity Fuchsové, pouze poukazoval na to, že je asi pochybné, je-li z ČT náhle donucen odejít někdo, kdo vyjádří vůči jejímu vedení kritiku, ať už jakkoliv omylem a primitivně (nad pivem kdesi v hospodě soukromě před novinářem, který to pak zveřejnil). Vytváří to totiž atmosféru strachu. Není také dobré, když se pak vedoucí oddělení pro styk s veřejností dr. Jiří Moc tuto věc snaží v rozhovoru s Britskými listy zatušovat, případně podivným způsobem redaktora BL vydírat. Nemluvě o mnoha jiných, podivných okolnostech. To se všechno také událo bohužel v době, kdy byl Ivo Mathé generálním ředitelem ČT.

    Všechno si to můžete přečíst - i to třeba, že Rada České televize případ vyšetřovala, ale vyslechla pouze Českou televizi, nikoliv Jana Lipšanského, druhou stranu - v Britských listech z 28. listopadu 1997. To, že je to, jak píše pan Mathé, "polívčička trochu odstátá" (tento způsob vyjadřování se mi vůbec nelíbí, není férový) je zcela vedlejší. Nespravedlnost zůstává nespravedlností, bez ohledu na to, že se odehrála už loni.


    K diskusi o rasismu a o genetice

    Čtenářka

    (Toto je pokračování diskuse k článku Andrewa Stroehleina "Nejsem rasista, ale...". Diskuse pokračovala už v předchozích číslech BL, viz jejich archív. JČ)

    A.S. ma vice pravdy nez jeho oponenti, ale opet zjednodusuje:

    "Mnozstvi studii ukazuje, ze geneticke rozdily mezi dvema libovolnymi bytostmi, nahodne vybranymi uvnitr jedne rasy, jsou daleko vetsi nez prumerne geneticke rozdily mezi dvema rasami."

    Nejvice rozdilu existuje mezi Africany, ostatni rasy se lisi mene. Mezi dvema teritorialne blizkymi africkymi kmeny muze byt vice genetickych rozdilu nez mezi Africany a Evropany.

    Vetsinou vedcu je prijimana hypoteza, ze lidstvo pochazi z Afriky. Cestou do ruznych oblasti se cast geneticke variability ztratila a prezila jen cast znaku. Tyto tendence byvaji posilovany prirodnimi katastrofami (treba Finove jsou geneticky vysoce homogenni; predpoklada se, ze v drsnych podminkach velka cast populace vymrela a dnesni lide jsou potomky jen nekolika rodin) nebo socialnimi tragediemi (na rozsireni ruznych genotypu evropskych Zidu se podepsaly pogromy a holocaust).

    Co se tyka "hodnotovych stupnic, ktere se vyvijely po staleti" (P. Veltrubsky), neprecenovala bych je. Jeden muj predek vyrustal v rodine, ktera zila zpusobem, jenz je dnes popisovan jako typicky pro romskou populaci. Staci jedna, dve generace, a hodnotova kriteria se mohou zmenit.


    Váš článek "Nejsem rasista, ale..."

    Autorovo jméno a adresa jsou známy.

    Mel bych k clanku nekolik zasadnich pripominek.

    Sam sebe rozhodne za rasistu nepovazuji, ale cas od casu moje myslenky rasismem zavaneji. Chtel bych se zeptat, jakym zpusobem odlisite skryty rasismus cloveka a jeho opakovanou spatnou zkusenost? Uvedu priklad: Dnes si ve vlaku nebo v autobuse nesednu k zadnemu zapachajicimu ci podnapilemu individuu, ale velmi si rozmyslim, jestli si mam sednout k cikanovi (nebo Romovi, chcete-li. Vubec tahle hricka se slovy by stala za podrobnejsi rozbor, protoze spisovne je opravdu spravne cikan. Romove rikaji, ze je to urazi. Proc? Me taky muze urazet jejich Gadzo, a oni mi tak neprestanou rikat. Jedna se o oznaceni skupiny a dnes uz diky mediim ma "Rom" stejne hanlivy vyznam jako "Cikan". Ale to jsem trochu odbocil.). Mam s podobnymi spolucestujicimi spatne zkusenosti, i okrast me nekolikrat chteli, nemluve o dost obtezujicim chovani.

    Jak tedy byt neustaly optimista (abych se nedostal do konfliktu se zakonem jako rasista)? Vzdyt temer 80% romu melo nebo ma potize se zakonem, vychova v tomto etniku prakticky neexistuje a v noci se do baraku obyvaneho romy boji i policiste.

    V Nemecku (zvlaste v pohranici) me urazeji cedule v obchodech "Cesi nekradte", ale nebudu kricet o rasistech, protoze ta cedule tam ma realny podklad v chovani mych spoluobcanu. Spis se v tom okamziku stydim, ze jsem Cechem. Stejny postup bych doporucil i Romum, aby si udelali poradek take ve vlastnich radach. Jak se ostatni nemaji divat na jednoho clena rodiny spatne, kdyz skoro vsichni jeho pribuzni kradou?

    Kdyz se podivame na procentualni pomer mezi trestnymi ciny zpusobeny Romy a procentualnim zastoupeni Romu v nasi populaci, dojdeme k prekvapivym zaverum.

    Moje nazory muzete klidne zverejnit, neuverejnujte prosim jmeno (v pripade potreby jen inicialy). Jsem vysokoskolsky ucitel, je mi 26 let.

    P.S.: Uz mi vadi neustale diskuse o rasismu, zvyhodnovani Romu, apod.


    Etnicismus

    Václav Pinkava

    Puvodni darwinismus sice zni, jak jej p. Stroehlein popisuje, ale v  nekterych vykladech se dnes jiz nezda byt tato teorie na miste. Staci si precist neco od vytecneho Edwarda O. Wilsona (prave mu vysla nova kniha, zmineno v BBC World Service). Doporucuji take ponekud cholerickeho oxfordskeho profesora Richarda Dawkinse. Zajimave jsou jeho evolucni pocitacove stvurky, ktere vyse zminene principy ilustruji.

    Klasicky darwinismus dnes propaguji nejradeji tzv vedecti creationiste, kteri vyuzivaji slabin, aby diskreditovali celou evolucni teorii. Pak smahem nabizeji sve vlastni dogma. To je ovsem ucelova demagogie.

    Bylo by smutne, kdyby demagogii podlehl i pan Stroehlein, a krecovitou obranou sve pochybne argumentace o genesi hudebniho talentu (ktera je zcela vedlejsi!) dale odvadel pozornost od samotneho tematu - ze mnozi Cesi pomlouvaji a nesnaseji Romy (a cokoliv cizorodeho vubec), leckdy bez osobnich zkusenosti. (Pokud mohu posoudit).

    Jde vsak spise o  nesnasenlivost vuci kulturnim, nez genetickym odlisnostem - ale ty nejsou tak okate jako barva pleti, takze je barva pleti zcela zastupuje, az se to zda byt jen o barvach. (Tma je bohuzel cerna.)

    Nejde vsak o rasismus, presnejsi je nazvat to etnicismus. Etnikum neni pojem geneticky, ale narodopisny, vcetne kulturnich prvku. Zvazme Severni Irsko, nebo otresne jihoslovanske valceni. Je to rasismus?

    Premyslel jsem, proc jsou mezi lidskou populaci (geneticke?) sklony k  etnicke nesnasenlivosti. Z evolucionistickeho hlediska je to zajimava otazka. Napadla mne podobnost s imunitnim obrannym mechanismem tela. Pokud by nas prepadli nejaci vetrelci, bude nas osud zaviset na  rasistech a vrazich, kteri s vetrelci budou bez zabran vest etnickou valku? Asi ano, mozna k tomu to v nasi populaci je.

    Obranny system tela muze byt na skodu, kdyz odmitne transplantovane srdce, nebo kdyz se obrati proti vlastnimu telu ve smyslu autoimmuni choroby. (Dluzno rici, ze nejvice zhoubna muze byt zakerne bujici vlastni tkan, kterou tento system prehlidne, proto, ze se zda byt vlastni.)

    Dle teto analogie se nahodila spatna zkusenost s jedincem ciziho etnika (i prevzata z legend) podoba ockovani, ktere burcuje nesnasenlivost do budoucna. Proti tomu by slo (stejne jako pri transplantaci) bojovat. V medicine jde o prostredky, ktere za  pritomnosti darcova organu imunni reakci tela tlumi, a ktere je treba dlouhodobe aplikovat, protoze netolerance je tu nadlouho. Ve spolecnosti by tuto roli zastoupily vzdelavaci programy, media, ba i  dohled nestranne policie. Pro neduverive zbyva otazkou, zda je odlisna tkan v tele spolecnosti prinosem, pokud se neasimiluje a zustava zaryte svebytna.

    V zajmu dobrovolne asimilace je namiste mluvit o kladnych vlastnostech druhych, ne jejich odlisnosti programove popirat a pritom zjevne odlisne navzajem tlacit k sobe.

    Tvrzeni, ze jsme si vsichni podobni, je stejne platne jako ze se lisime. Je to otazka pohledu, a k cemu je to dobre.

    Dlouhy, Siroky a Bystrozraky jsou si docela podobni ve srovnani se zlym carodejem.

    Václav Pinkava


    Střílející policista reagoval na útok - onen řidič najížděl na policisty automobilem

    Pavel Štěrba

    Vazeny pane Culiku,

    doufam, ze Vam pan policejni president odpovi a jeho odpoved zverejnite.

    Pokud je mi znamo z ceskeho tisku, onen ridic pouzil zbran proti policii jako prvni (najizdel na policisty automobilem) a jednoho policistu pritom zranil. Zvlaste v tomto pripade mi pripada pouziti zbrane ze strany policie opravnene.

    Posledni veta dopisu (o trestu smrti vykonanem na miste) mi pripada naprosto demagogicka. Evidentne prece neslo o "trest smrti". Ten clovek byl zastrelen pote, co prchal z mista cinu po utoku na policejni hlidku a  neuposlechl vyzvy k zastaveni.

    Mozna by nebylo spatne, kdyby pan Pecina uvedl v BL zpusoby, jak se takova situace resi v "policejni praxi vyspelych zemi" (jak se zminuje v clanku), at tedy muzeme porovnavat.

    Pavel Štěrba


    Velkolom Čertovy schody blokuje omezení těžby v chráněné oblasti

    Děti Země, Praha

    Deti Zeme zaslaly pocatkem cervna tohoto roku tezebni spolecnosti Velkolom Certovy schody dopis, v nemz ji upozornuji na jeji zakonnou povinnost umoznit provedeni odpisu zasob vapencu z konepruskeho loziska na Berounsku. Kdyz vedeni spolecnosti na dopis nereagovalo, odeslaly dnes Deti Zeme korespondencni listky se zadosti o  vydani dokumentace k lozisku, podepsane peti stovkami obcanu.

    Spolecna kampan Deti Zeme, mistnich obci a obcanskych sdruzeni "Za zachranu Ceskeho krasu" byla v minulych peti letech zamerena na zastaveni vystavby Nove kralodvorske cementarny u Tmane na hranici chranene krajinne oblasti. V prosinci minuleho roku Vrchni soud v Praze zrusil uzemni rozhodnuti na planovany zavod a investor Ceskomoravsky cement od kontroverzniho projektu definitivne ustoupil. Od te doby se jiz Deti Zeme mohou venovat samotnemu jadru problemu a tim je tezba vapencu, ktera probiha uvnitr chranene krajinne oblasti a likviduje zdejsi krajinu.

    Velkolom Certovy schody je nejvetsim vapencovym lomem v Ceske republice. Nachazi se uvnitr chranene krajinne oblasti v tesnem sousedstvi Konepruskych jeskyni a nekolika prirodnich rezervaci. Jeho tzv. dobyvaci prostor (stanovene uzemi, na nemz je mozne provadet tezbu) je neprimerene velky (3 hektary) a zasahuje i do I. zony chranene krajinne oblasti, kde by mela byt tezba vyloucena.

    Na nutnosti upravy dobyvaciho prostoru se shoduji odbornici, sprava CHKO i ministerstvo zivotniho prostredi. Navrh na odpis zasob podalo ministerstvo zivotniho prostredi jiz v roce 1995, ale rizeni bylo preruseno.

    Spolecnost Velkolom Certovy schody odmitla vydat dokumentaci k lozisku, bez ktere nemuze byt odpis proveden. "Tezar balancuje na hrane zakona a vyuziva nedokonale legislativy. Horni zakon mu totiz uklada dokumentaci k lozisku vydat, ale neuvadi dokdy," vysvetluje Michal Stingl z Deti Zeme.

    K problemu tezby konepruskeho loziska se vyjadril i jeden z prednich geologu prof. Ivo Chlupac (prirodovedecka fakulta UK): "Dlouholeta tezba ve velkolomu Čertovy schody jiz nenavratne znicila podstatnou cast jedinecne a svetove unikatni prirodni pamatky - konepruskeho utesu, spolu s rovnez nenavratne znicenymi spodnodevonskymi ekosystemy s nesmirne bohatou faunou. Tak nase zeme prisla o geologickou pamatku, jejiz ztrata je nenahraditelna a jez by se v cizine nepochybne tesila nejvyssimu stupni ochrany. Proto je alespon zbytky teto pamatky nutno co nejdusledneji chranit."

    Deti Zeme dnes zaslaly tezari pet set korespondencnich listku s podpisy obcanu nesouhlasicich s rozsirovanim tezby v Ceskem krasu s nasledujicim textem:

    Vazeni, chranena krajinna oblast Cesky kras je zatezovana tezbou vapencu, pricemz zjevne nejzavaznejsim problemem je lom Certovy schody. Jeho dalsim rozsirovanim bude likvidace zdejsi krajiny pokracovat. Zajistit alespon castecne zachovani loziska by bylo mozne provedenim tzv. odpisu zasob, jehoz navrh podalo ministerstvo zivotniho prostredi jiz v roce 1995. Vase spolecnost vsak tomuto potrebnemu kroku brani tim, ze dodnes nevydala dokumentaci k lozisku, bez niz nelze zahajit dalsi jednani. Zadame, aby spolecnost Velkolom Certovy schody zpristupnila dokumentaci k lozisku Koneprusy prislusnemu organu statni spravy, jak ji to uklada horni zakon.

    Deti Zeme ocekavaji, ze se tomuto problemu bude venovat nejblizsi schuze predstavenstva akciove spolecnosti Velkolom Certovy schody.

    Kampan "Za zachranu Ceskeho krasu" podporila Nadace Partnerstvi a Nadace rozvoje obcanske spolecnosti - Program PHARE

    Michal Stingl
    Deti Zeme - Children of the Earth
    Chlumova 17
    130 00 Praha 3
    tel./fax: 0042 2 22780052
    e-mail: michal.stingl@ecn.cz
    http://www.ecn.cz/private/detizeme


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|