Táňa Zajícová nesouhlasí s článkem Petra Palety
Vážený pane Paleto,
dovolte mi nesouhlasit s několika Vašimi závěry. Nevěřím na rozdíl od
Vás, že se zóny volného obchodu uzavírají jen z důvodů ekonomických, ale
ne politických. Já se domnívám, že zóny volného obchodu budou
podporovány vůlí evropských politických establishmentů až v momentě, kdy
nebude zbytí. Proč? Kvůli politice.Vaše tvrzení totiž odporuje například
realitě politické síly odborů, které se budou zuby nehty bránit
proniknutí konkurence. Vy tvrdíte, že Německo podporuje vstup Čechů a
hlavně Poláků do Unie. Já jsem ale zcela nedávno četla, že se naopak
Němci bojí přílivu levné pracovní síly. Německé odbory mají politický
vliv a budou na něm stavět. Jestliže dají politici přednost volební
základně odborů, kterou potřebují k politickému přežití před otevřením
svých trhů, pak to bude politické rozhodnutí. Odbory budou bojovat vší
svou politickou mocí pro status quo.
Na Váš argument, že obchodní výměna se členskými státy NAFTA by
nepřinesla prospěch ani České republice ani členům NAFTA, bych Vám
nabídla k prostudování program předložený Kongresu po politických
změnách ve východním bloku
washingtonskym think tankem The Heritage Foundation na začátku
devadesátých let, který Vám přibíží možný americký pohled na věc.
Program se skládá z pěti bodů:
1) Nabídnutí dohod svobodného obchodování mezi Amerikou a východní
Evropou a bývalými sovětskými republikami.
V momentě, kdy země ve východní Evropě potřebují přístup k volnému trhu,
setkávají se s odporem evropské komunity. Pokud by Spojené státy nabídly
východní Evropě dohody o "free trade area" pak by východoevropské země
mely v rukou nástroj vlivu k dohodám se západní Evropou, protože by
vlastnily alternativního ekonomického partnera. Takové dohody by zvýšily
americké investice a otevřely by východním Evropanům přístup na americký
trh. Američanům by to pak umožnilo se vyhnout obchodním barierám
východo-západních trhů v budoucnosti. Východním Evropanům by tyto dohody
přinesly dlouhodobé výhody, protože jejich pozice obchodních partnerů s
Amerikou by nutila západní Evropu otevřít svoje vlastní trhy a soutěžit
na stejné úrovni s Amerikou.
2) Snížit americké obchodní bariéry pro zboží a servisy z východní
Evropy (a bývalých sovětských republik) a zrušit v případě jejich
exportu všechny tarify.
Smlouvy o svobodném obchodu s východní Evropou mohou trvat kvůli
politické situaci několik let. Amerika však může unilaterálně
(jednostranně) snížit obchodní bariéry pro východoevropské produkty.
Bariéry by měly být odstraněny, nebo prudce sníženy v importování sýra,
oděvů, oceli a textilu. Tyto výrobní sektory jsou v Americe nejvíce
blokované proti zásahu z venku, ale jsou to sektory, ve kterých má
východní Evropa největší šanci soutěžit na americkém trhu.
Prvním krokem by byla eliminace celních povinností na import. Měl by být
navržen East European Trade Preference Act, který by eliminoval celní
povinosti pro východní Evropu na pět let. Taková strategie by otevřela
obrovský trh pro východoevropský export, následovně by došlo k
povzbuzení vývoje dynamického soukromého sektoru s potenciálem
exportovat.
3) Zastavit americké financování New European Bank for Reconstruction
and Development (EBRD) dokud evropská komunita nebude souhlasit s
podstatným snížením obchodních bariér pro východoevropské produkty.
4) Ustavit "tax sparing" se zeměmi východní Evropy. Americké
společnosti by neměly platit vyšší americké daně, jestliže jejich daně
jsou v zahraničí sníženy, protože to se odráží na jejich soutěživosti s
jinými západními korporacemi operujícími ve východní Evropě, kterým
jejich původní země daně tímto způsobem nezvyšují.
5) Snížení daní Američanům pracujícím ve východní Evropě a bývalých
sovětských republikách.
Američané, kteří vydělávají víc než 70 tisíc dolarů musí platit k
zahraničním daním americké daně. Vysoké daně pak nedávají lidem, kteří
vydělávají víc než 70 tisíc dolarů ročně důvod trávit čas ve východní
Evropě a tito lidé, kteří mají know-how, jsou právě na východě nejvíce
potřeba.
K tomu, aby východní Evropa (a bývalé sovětské republiky) uspěla v
přechodu na pole volného trhu, obchodování se Západem, jejich schopnost
přilákat západní investice se musí dramaticky zvýšit. Dveře do ekonomií
západní Evropy však nejsou dostatečně otevřené a západní investice jsou
limitované. Jsou tedy nutné přesvědčivé iniciativy Spojených států a
západní Evropy otevřít své trhy východní Evropě a zbavit se překážek,
které zastavují západní investice do východní Evropy. Amerika podnikla
kroky tímto směrem, další americké iniciativy by signalizovaly
Východoevropanům, že Američané na rozdíl od mnoha Západoevropanů
důvěřují schopnosti východní Evropy transformovat své vlastní hospodářství.
Dále tvrdíte, že ekonomická výměna s NAFTA by komplikovala obchod s
největšími partnery České republiky, kteří by nepatřily mezi členy
NAFTA. To se nezakládá na pravdě. Příklad:
Každý člen NAFTA si může podržet obchodní bariéry se zeměmi, které členy
NAFTA nejsou. Takže Mexiko a Kanada může nakupovat kubánské doutniky,
přestože ve Spojených státech je dovoz havanských doutniků ilegální.
Jestliže Kanadané otevřou kompletně svůj trh oděvům ze všech zemí světa,
nikdo jim v tom nemůže zabránit. Výrobci oděvů v Americe by v tomto
případě drželi pomocí uzavřených amerických trhů americké zákazníky v
nevýhodě, co se týče výběru a ceny, oproti Kanadanům.
Váš následující argument, kde prezentujete měřítko ekonomické úrovně
hrubého národního produktu na osobu v Evropě a v Americe je chybný.
Proč? Protože můžete úspěšně srovnat Švýcarsko s Kalifornii, ale
nemůžete srovnat Švýcarsko se Severní Dakotou. To znamená, že pokud
byste se chtěl přiblížit pravdě, pak byste musel získat průměr hrubého
produktu na osobu v celé Evropě. Vezmeme-li například 18
západoevropských států (Amerika má padesát) pak nám vyjde na Evropana
22,7 tisíc dolarů. K výpočtu bylo použito dat s INFONATION OSN a šlo o
tyto státy - Dánsko, Finsko, Francii, Holandsko, Irsko, Island, Itálii,
Lucembursko, Maltu, Německo, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko,
Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velkou Británii.
Je dobré si také povšimnout, že země s vyšším hrubým národním produktem
na hlavu než je americký, jsou země, které se brání nebo nebyly v
minulost vystaveny přílivu imigrantů. Jestliže budou přinuceny otevřít
se imigraci, pak bude jejich sociální systém využíván mnoha lidmi, kteří
nebudou ochotni nebo schopni zpět přispět do systému, ze kterého
odčerpávají, a ten bude tedy jako takový ohrožen.
Pozapoměl jste též na velice důležité ekonomické indikátory, jako je
procento nezaměstnanosti, které je v Evropě vysoké (německá
nezaměstnanost dosahuje předválečného procenta). Potom výšku daní
(Amerika má nižší daně), ceny zboží. Vysoké evropské ceny benzínu by
například v Americe podstatně ovlivnily americký životní styl. Schopnost
pružného vytváření pracovních příležitostí má Evropa proti Americe
velice malou.
Nikdo netvrdí, že Evropa nemá cutting-edge (nejmodernější) technologie. Otázka je,
budou-li schopny tvrdé soutěže na opravdu otevřeném trhu. V případě
Vašeho příkladu leteckých společností, jste zapomněl na to, že americké
letecké společnosti jsou soukromé a nikdo jim nemůže nařídit, jaká
letadla si mají kupovat a za kolik. Business musí dělat s velkou
finanční efektivností a kvalitou, jinak je čeká osud Pan American. Je
vůbec možné, aby zkrachovaly např. British Airways, když by soustavně
prodělávaly? Ríkáte, že Air France má ve svém leteckém parku velmi
vysoké procento boeingů. Proč Air France nepoužívá výhradně Airbusy,
když jsou stejné kvality jako boeingy? Nevím. Můžete mi to vysvětlit?
Mimochodem deregulace amerického leteckého průmyslu srazila podstatně
ceny letenek.
Ekonomický úspěch závisí na tom, jaká je zvolena cesta k ekonomické
prosperitě. Politika v této volbě hraje neodiskutovatelně roli. Jestliže
filosofie levicově orientovaných governmentů je masivní státní aparát,
pak sám tento aparát stojí v cestě pružného trhu. Jestliže filosofie
pravicově orientovaných governmentů je snižování role governmentu, pak
flexibilita tím získaná umožňuje ekonomický rozkvět.
Jakkoli si to nepřipouštíte, evropská ekonomie je v procesu pomalu
postupující krize, která pohltila komunistický svět. Zasahování státu do
řízení ekonomie vytvořilo problémy, které nemohou být vyřešeny stejným
politickým rozhodováním, které situaci způsobilo. Ve skutečně otevřené
soutěži je nemožné předpovědět, který business a v jakém momentě nejlépe
vystihne potřeby zákazniků. Základem volné soutěže je nakonec oddělit
úspěšné od neúspěšného podnikání a to je pro statickou Evropu velice
bolestivá medicína. Proto se bude snažit udržet status quo jak nejdéle
to půjde.
Dodatek: K odpovědi pana Jírovce bych chtěla jen podotknout, že po té, co
jsem si přečetla jeho větu - "..boj proti jejím (mým) zrůdným názorům,"
zapochybovala jsem o tom, že hysterie je doménou žen.
Dvě drobné poznámky:
Britské aerolinie British Airways jsou zcela soukromou, nestátní společností. - Je pravda, že deregulace letecké dopravy vedla v USA k podstatně nižším cenám letenek, podle kritiků však také k podstatnému zhoršení kvality letecké dopravy a k snížení její bezpečnosti. JČ
Poznámka k hádance Václava Pinkavy
Kazdou teorii proveruje praze, jak nas poucoval marxismus-leninismus.
Namisto panem Pinkavou (BL 16. 10.) navrhovanych tri krabicek od sirek a
desetikoruny, ktere nemam po ruce, jsem pouzil tabulkovy procesor a tabulku
nahodilych cisel (dostupnou v beznych statistickych tabulkach) a presvedcil
jsem se k vlastni spokojenosti, ze reseni pana Pinkavy je spravne (nejsem
statistik, ktery by jiste takovyto tezkopadny empiricky postup povazoval
nejen za zcela zbytecny, ale i za krajne neelegantni).
V televizni show je treba volit bud jednu alternativu ze dvou ci ze tri.
Nahodile volby (pomoci nahodilych cisel) jednech ze dvou ci ze tri dveri
jsem ucinil jak v pripade umisteni auta, volby cinene divakem a volby
cinene moderatorem, ktere neoznacene dvere otevrit (pokud vybrany divak
uhodne spravne dvere napoprve, moderatorova volba odpada, neb dle pravidel
hadanky nebude odkryvat neoznacene dvere za kterymi je automobil).
I kdyz by skore pri malych cislech mohlo vypadat jinak, po 5 soutezich jsem
obdrzel tento vysledek: Postup A (vzdy trvat na svem), 1; postup B (vzdy
zmenit volbu), 4; postup C (vzdy si hodit korunou), 3. Cislice 1 znaci
jeden vyhrany automobil ci jednu vyhranou kralovnu (pri hazardni karetni
hre, o ktere se zminuje pan Pinkava), popr. jednu odalisku pro soukromy
harem.
Po 10 soutezich jsem obdrzel tento vysledek: Postup A, 2; postup B, 9;
postup C, 6.
V tomto mozno pokracovat libovolne dale, ale je zrejme, ze pri vetsich
cislech vysledek brzo dosahne pravdepodobnosti vyhry uvadenych panem
Pinkavou: A: 1/3; B: 2/3; C jedna polovina.
Vtip hadanky je v tom, ze vybrany divak muze vyhrat jak pri prve volbe (o
cemz v te dobe nevi), tak i pri druhe volbe. Proto zmenou volby zvysi
dvojnasobne svoji sanci vyhrat. Hadanka dobre ozrejmi, proc vselijaka
casina s ruznymi druhy hazardnich her prinaseji zarucene a znacne prijmy
jejim vlastnikum, i kdyz vlastnici casin podstatnou cast svych zisku musi
odvadet do statnich pokladen. A tak si z bezpracnych zisku radosti mnou
ruce jak ta casina, tak i vladni ministri financi.