čtvrtek 29. října

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Otevřený dopis Jakubu Puchalskému:
  • Nemanipulujte skutečnost ve zprávách České televize (Jiří Kliber) Jak jsou zajištěna v ČR zaměstnanecká práva:
  • Zaměstnavatel - chlebodárce nebo upír? - Je bezodkladně nutno založit sociální právní poradny, které by občany informovaly o jejich zaměstnaneckých právech (Iveta Světlíková) Česká televize:
  • Změny ve Studiu 6 - jsou k dobrému? (autor, pracovník ČT, je redakci znám)
  • M. Soukupová: Je přípustné, aby bývalá mluvčí ministra dělala reportérku ČT? (Michal Sojka, Lékařský odborový klub) Jednadvacítka ČT a agrární komora:
  • O umění ptát se a umění odpovědět (Jiří Jírovec) Helmut Zilk:
  • Helmut Zilk - záhadná postava na vídeňském parketu Věda a čeští vědci:
  • Amberzine: Manifest podpory vědy, technologie a principů informační společnosti
  • Stanovisko české vlády k vědě Český podnikatelský etos:
  • Nářky pana Kušky (Vojtěch Kment) Dopisy:
  • Ivo Mathé je zhnusen Janem Čulíkem
  • Ivo Mathé zase neodpověděl na mé otázky (Jan Lipšanský) Děti Země:
  • Schválí zastupitelstvo kvůli hypermarketu retroaktivní vyhlášku?
  • Malešická spalovna: Děti Země odeslaly ministru Kužvartovi petici občanů az snížení emisí dioxinu Češi v Americe a dvojí občanství:
  • "Fuchsová chce sedět jednou prdelí na devíti hodech" (Jindřich Pařík a reakce Jiřiny Fuchsové

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • The weekly English-language electronic NEW PRESENCE, edited by Andrew Stroehlein, is here.
  • Zde je minulé vydání Britských listů.
  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
  • Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
  • Užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku jsou zde.
  • Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.
  • archívu Britských listů jsou nyní k dispozici tematicky uspořádané články, zveřejněné v BL v letech 1996 - 1997.
  • Měsíčník Nová přítomnost je nyní k dispozici na síti.
  • Stránky české skupiny Amnesty International najdete na adrese http://www.amnesty.cz.
  • Stránku diskusního pořadu České televize Na hraně, věnovaného problémům a názorům mladé generace, najdete na této adrese.

    Co je nového v České republice

  • Přibližně devadesáti osobám předal včera na Pražském hradě ve Vladislavském sále prezident Václav Havel státní vyznamenání. V projevu k 80.výročí vzniku Československa Havel řekl, že nastává čas, aby český stát dokončil dílo Tomáše Garrigua Masaryka a určil své postavení v mírové Evropě. Řád Bílého lva mj. obdržel německý kardinál Joachim Meisner a in memoriam ho dostalo pět legionářů . Řád prvního československého prezidenta dal Havel nynějšímu předsedovi Konfederace politických vězňů Stanislavu Drobnému, člence činohry Národního divadla Vlastě Chramostové, světícímu biskupovi pražskému Karlu Malému, historikovi Jaroslavu Mezníkovi a  publicistovi Bedřichu Utitzovi. Medaile Za hrdinství byla udělena například Elišce Pilařové, která se v únoru neúspěšně pokusila ve Vrchlabí zachránit tonoucí Romku. Medaili Za zásluhy dostali např. senátor Václav Benda, hokejista Dominik Hašek, režisérka Věra Chytilová, básník Ivan Jelínek, divadelní režisér Jan Kačer, filozof Erazim Kohák, režisér Otomar Krejča, tenistky Martina Navrátilová a Jana Novotná, sportovec Emil Zátopek, dále předsedkyně správní rady Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové Dana Němcová, ředitel Československé televize v roce 1968 Jiří Pelikán, básníci Jaroslav Strnad a Josef Topol, vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl, předseda Akademie věd ČR Rudolf Zahradník, egyptolog Miroslav Verner, bývalý ministr školství Petr Vopěnka a tři vojáci, kteří se zúčastnili války v Perském zálivu.

  • Žádný politik by podle premiéra Miloše Zemana neměl státní svátek zneužívat k prázdným frázím. Premiér Zeman také uvedl, že by se dnešní ČR měla vydat "úzkou, nepohodlnou a náročnou horskou stezkou", neboť na  rozdíl od široké a jednoduché cesty směřuje k vrcholu. (??) V této souvislosti Zeman uvedl, že je "snadné a pohodlné přestoupit na kulturu hamburgerů a stupidních televizních seriálů". Důležité je podle něj rozvinout národní sebevědomí a hrdost, která vyplývá z jeho genů. Národ by neměl ztratit svoji tvář a důstojnost. Zeman včera položil květiny na hrob prezidenta zakladatele Tomáše Garrigua Masaryka v Lánech.

  • 28. říjen není na Slovensku státním svátkem, je ale nezbytné, abychom to napravili, řekl bývalý slovenský prezident Michal Kováč.

  • Česká televize: Vedoucí zpravodajství Zdeněk Šámal umlčel Janu Bobošíkovou. Moderátorka Jana Bobošíková poskytla minulý pátek Britským listům rozsáhlý a závažný rozhovor. Svědčí v něm znepokojujícím stavu redakce zpravodajství této veřejnoprávní instituce a vysvětluje, proč se rozhodla odejít. Odvetou za její vystoupení v BL i v jiných sdělovacích prostředcích jí Zdeněk Šámal zakázal vstup na obrazovku."Vážený pane Čulíku, možná by vás zajímalo, že mám písemný zákaz moderovat, natáčet šoty a chodit na porady, podepsaný panem Šámalem. To vše pro mé názory v tisku," napsala nám J.B. 27. 10. 1998.

  • Přestože ministr kultury Pavel Dostál tento postoj kritizuje, generální ředitel Jakub Puchalský utajuje svůj projekt, na jehož základě zvítězil letos na jaře v konkursu na svou nynější funkci. Tento jeho postoj schvaluje i Rada České televize, viz tento rozhovor Tomáše Peciny s místopředsedou Rady Vladislavem Kučíkem. (Viz též zde). Šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal odmítl odpovědět na třináct závažných otázek, týkajících se zhoršování úrovně zpravodajství ČT a označil Britské listy za "nenávistný, téměř goebbelsovský list".

    Výběr textů z posledních dní:


    Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.


    Otevřený dopis Jakubu Puchalskému:

    Nemanipulujte skutečnost ve zprávách České televize

    Jiří Kliber

    Vazeny pane Puchalsky,

    tento mail je prvni, ktery vam posilam, podle vasi reakce chci dale reagovat verejnym a otevrenym dopisem resp. snahou o televizni zverejneni.

    S nekterymi vecmi se mnou budete souhlasit. Napr. s tim, ze spolecnost nas obcanu je ruzne vekove odlisna. Ja jsem obcan tohoto statu, je mi 55 let, jsem profesorem na univerzite. Ziju tady v teto zemi a neco pamatuji. Mluvim za sebe, ale snad i za tu vrstvu obyvatel. A ctu noviny a divam se na televizi.

    Posledni radove pulrok se CT1 (CT2 sleduji malo) v oblasti zpravodajstvi vyrazne zhorsilo, podivejte, celych rekneme predchazejicich 5 az 8 let jsem sledoval zpravy na CT a nesledoval Novu proto, ze mi jejich zpravy pripadaly krvave, nekompetentni, podbizive, nic nerikajici, jen shrnujici bez komentare udalosti a to jeste podivne vybirane. Vyse uvedene se nyni zacina vztahovat na CT. Nekolikrat za vecer, denne, jsem schopen vam dokazat, ze ve zpravodajstvi je bud lez (JISTE NEVEDOMA) nebo zamlceni (JISTE VEDOME).

    Ta lez vyplyva z toho, ze bud primo redaktori, nebo moderatori, ci staby, kteri to pripravuji, nemaji zkusenosti. To neni jejich vina, oni jsou jiste velmi aktivni, ale o zivote toho vedi malo a nemaji vnitrni korekci na minulost. Oni nevedi to co vim ja a miliony dalsich lidi teto spolecnosti, neprozili to. Ta nevedomost dale prameni z toho, ze nez by se podivali do archivu a a pri priprave toho co reknou si to overili, tak jednoduse bez jakekoli vazby placnou fakt, ktery v kontextu souvislosti zkresluje obsah.

    A ta druha stranka, ta vedomost toho, je odvozena ze snahy nefalsovat, ale zakryvat nektere skutecnosti. Ja dokonce soudim, ze u celkoveho poctu divaku zrejme s timto typem zpravodajstvi asi uspejete. Je to dano strukturou a tu se vracim k tomu memu veku, pro mlade je to pritazlivejsi. Ti totiz take nevedi.

    Pokud nejste primo ci neprimo placen Novou, a jste nezavisly, pak si sednete nekde v krajine na louku a zpytujte svedomi, zda skutecne je nutno, abyste tak dale postupoval. Pokud jste zavisly a vykonavate jen nejake prikazy nekoho jeste silnejsiho, pak mate dve moznosti, pokracovat v tomto vami zapocatem trendu a mlcet anebo se ozvat, vykricet do sveta, ze to neni vase presvedceni, a porvat se nebo to polozit.

    Troufnu si vsak tvrdit, ze vnitrne se zmenou zpusobu zpravodajstvi na CT souhlasite, ze to je dokonce vas cil, ze to je i duvod, proc jste reditelem, (viz vase, vase zavislost ci nezavislost), ze se zacinate snazit dlouhodobeji vymyvat mozky, poskytovat lidem stale vice ploche informace, dostat tent narod na uroven pouze naslouchajicich a neuvazujicich blbecku a to tak, ze v casovem horizontu nejakych deseti let bude pak postacovat, aby vy nebo vas nastupce v televizi rekl, ze od zitrka je cerne bile a vsichni tomu uveri.

    Proste s narodem si budete moci delat co chcete.

    Ja to vim, ze televize je nejsilnejsi medium, ale prave proto protestuji a volam vas k zodpovednosti pred budoucnosti.

    Prof.Jiri Kliber, MSc., PhD
    Department of Materials Forming
    Faculty of Metallurgy and Materials Engineering
    VSB-Technical University of Ostrava
    708 33 Ostrava-Poruba, Czech Republic


    Zaměstnavatel - chlebodárce nebo upír?

    Je bezodkladně nutno založit sociální právní poradny, které by občany informovaly o jejich zaměstnaneckých právech

    Iveta Světlíková

    Nezbohatli jste v kupónové privatizaci, nerestituovali palace ve vilové čtvrti, ani jste v sobě neodhalili podnikatelské buňky? Potom zřejmě i vy patříte k těm mnoha z nás, kterí jsou zcela závislá na svém platu.

    Máte-li navím dospívající děti či splácíte-li kupříkladu novomanželskou půjčku nebo hypotéční úvěr, jste dost možná v situaci, že přežíváte doslova od výplaty k výplatě.

    Všechno jste předem propočítali. Každá koruna má své určení a jedete sice "nadoraz", ale dokud oba pilně pracujete, katastrofa nehrozí.

    Je tomu skutečně tak?

    A co když se výplata o čtrnáct dní opozdí, nedostanete zaplaceno za přesčasy, na výplatní pásce se opakovaně neobjeví slibovaná prémie, či zaměstnavatel vytrvale zapomíná vyřídit vaši nemocenskou?

    Ve velkých podnicích, zvláště těch se státní účastí, vám snad toto nebezpečí nehrozí. Opak je pravidlo ve firmičkách drobných soukromých podnikatelů. Aspoň v mé rodné Ostravě. Nastoupit k "soukromníkovi" je sázka do loterie. Krachují, neplatí, dovolávat se zajištění bezpečností práce je životu nebezpečné.

    Bratr (24) byl přijat místním podnikatelem na práci elektrotechnika. To ještě netušil, že bude fungovat i jako vynálezce protože jeho šéf výrobními postupy nedisponuje a invenci získává špehováním konkurence. Chvíli bylo vše v pořádku. Pak přestal pan majitel platit nájemné a elektřinu - pracovalo se tedy v zimní bundě, v kulichu a šále při nouzovém osvětlení.

    Potom přestal platit i zaměstnance, ale na ukončení pracovního poměru se dohodnout nemíni. Dopis, oznamující okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance, se nepodařilo doručit. Po odeslání tohoto dopisu přestává nicméně bratr docházet do zaměstnání.

    Zkrátka už po třech měsících bez výplaty neměl peníze ani na dojíždění. V tomto okamžiku zaměstnavatel bez meškání vystupuje z ilegality a hrozí "paragrafem 53 zakoníku práce výpovědí pro hrubé porušení pracovních povinností zaměstnancem.

    Nakonec je z toho dohoda. Nejspíš jako odměna za ony tři mesíce vynucené charitativní činnosti. Ty tři platy jsme už nikdy neviděli.

    Snad jen letmo o některých dalších šprýmech vykutáleného podnikatele: opožděné výplaty, blíže neidentifikované srážky, odvoz pracovníků přes půl republiky na montáž v terénu a ponechání vlastnímu osudu (bratr se vrátil ve čtyři nad ránem stopem). Zapomněla jsem na nevydání zápočtového listu. To už je u nás takový milý evergreen.

    A propos, znáte pravý smysl tzv. zkušební doby? Na příkladech z okruhu mých nejbližších bych mohla demonstrovat, že jde v podstatě o to, vyždímat zaměstnance a místo zvýšení platu ho po třech měsících "odejít" bez odstupného, popřípadě mu nedat poslední výplatu. Už ho nebudu potřebovat, proč tedy ještě utrácet?

    Dělá se to takhle. Podnikatel nabere lidi z úřadu práce, dá jim 25 Kč/hod., slíbí prémie. Sliby - chyby, navíc nedá ani korunu a lidi po třech měsících odejdou sami. Perfektní. Milý upír nemusí po skončení zkušení doby zvedat platy, což stejně nikdy neměl v úmyslu. A tak znovu nabere za minimalnáí mzdu houd šťastných, že konečně mají práci. Slíbí prémie. Nedá prémie. A tak dokola.

    Anebo. Malá soukromá firmička. Přiblížíl se čas školních prázdnin. Slunce žhne. Voda láká. Všichni chtějí na dovolenou. A nikdo nechce čekat. Nic snadnějšího. Existuje know how, takové rodinné stříbro drobných podnikatelů. Přijmeš čtyři, pět lidí na podpoře (podle potreby, vždy o něco míň, než vyžaduje tvůj provoz - oni se ti hlupáčci ve "zkušebce" vždycky hrozně snaží) a slíbíš trvalé, dobře placené zaměstnání. A oni jsou u tebe služebně nejmladší...

    Já bych se bránil, můžete namítnout. Podle Zákoniku práce... Jsme přece právní stát!

    Ale když oni v tom všichni ti vychytralí šéfikové umí tak dobře chodit a obyčejný člověk si říká: Kolik by mě ten soud vlastně stál? Jak dlouho by to trvalo? Neuškodím si ještě víc? A právník má převelice naspěch vám sdělit, že už vytočením telefonního čísla jeho kanceláře jste ho stáli čas a "sejme" vás od boku vystřelenou sumou.

    Myslím, že určitým řešením pro nás bojácné a nemajetné by byly sociální právní poradny, poskytující občanům bezplatné informace o našich právech a vůbec pomáhající se zorientovat se v těžkých životních situacích. Pokud u nás něco podobného existuje, nechám se ráda poučit. Téměř v každém větším evropském městě tuto instituci najdete. Operuje pod názvem Citizens'Advice Bureau a kromě státních úředníků (právníků, psychologů) zde nezištně působí i mnoho studentů a dalších dobrovolníků z řad spoluobčanů.

    Stokrát nás může hřát, že máme právní stát a občanská ptáva. Dokud ale tento stát nezajistí, aby každý měl možnost být se svými právy jemu přístupnou formou bezplatně seznámen, budou tato práva jen pro někoho. Jmenovitě, a paradoxně, pro ty, kteří nás na těchto právěch zkracují.

    Iveta Světlíková


    Česká televize: Změny ve Studiu 6 - jsou k dobrému?

    Tento příspěvek, zjevně určený k zveřejnění, přišel z České televize. Na výslovný dotaz, zda si autor přeje publikaci pod vlastním jménem, dosud nepřišla odpověď. Zveřejňujeme text bez uvedení autora, i když jsou autor i jeho adresa známy.

    Proměny, ke kterým v současné době dochází v celé České televizi, se nevyhnuly ani rannímu vysílání. Z bývalého Studia 6 se tak stalo Dobré ráno s ČT. O  přijetí této inovované relace nejlépe svědčí většinou zdrcující kritiky v tisku, jakož i negativní reakce diváků. Co se sledovanosti týče, nebyl tu zaznamenán žádný nárůst. Malý efekt Dobrého rána naopak ostře kontrastuje s nebývalou výší prostředků vynaložených na jeho výrobu. V normální televizi by tyto skutečnosti stačily k tomu, aby byl stávající model označen za neúspěšný a jako takový byl zrušen. Nikoliv ovšem v České televizi.

    Jaké jsou však důvody neúspěchu Dobrého rána ? Především je to neujasněná koncepce, v níž se nesourodě prolínají různé (často protichůdné) tendence. Základním atributem tu má být přirozenost a "návrat k přírodě" (v tomto duchu byla také vytvořena velmi drahá dekorace - např. kašírovaný kus přírody se stromem a houbami v trávě, akvárium plné rybiček,atp.) Výsledkem je však něco zcela opačného. To, co má působit přirozeně a nenuceně, vypadá ve skutečnosti uměle a pitvorně. Dobré ráno je navíc jakýmsi gulášem uvařeným z různých ingrediencí. Jsou tu prvky čistě zpravodajské - zprávy, příspěvky - stejně jako prvky zábavné - prezentace počasí v "přírodním koutku" , kde na místo grafiky nastupuje magnetická tabulka jako v základní škole. Problém spočívá v dramaturgicky nevhodném a chaotickém řazení těchto prvků. Z Dobrého rána se rovněž vytrácejí informace kdysi přítomné ve Studiu 6. Moderátor již není příjemným, leč seriozním průvodcem, nýbrž pitvořícím se komediantem v duchu Snídaně s Novou. Jeho projev se často mění v bezbřehé tlachání. Snižuje se také počet příspěvků a reportáží. Není divu, musejí ustoupit klipům a živým minikoncertům, vhodným spíše pro jiné pořady než pro ranní vysílání. Řada rubrik je zoufalou ukázkou cesty do slepé uličky. Dopravní informace jsou například čteny z papíru (v 90. letech, kdy je grafika nezbytná!!) zcela nezkušenými moderátorkami. Někdy bývá jejich vystoupení dramatem až do konce, neví se totiž, zda vůbec zvládnou dokončit svou řeč.A podobných příkladů je více. Celkový dojem je však tristní - diletantství a amaterismus jako program. A to není dobré.

    Současně s obsahovými změnami prošla i redakce Dobrého rána v  poslední době bouřlivými změnami. K odchodu byli postupně "přinuceni" špičkový moderátor, šéfdramaturg, dva ze tří dramaturgů, redaktor a hudební editor. Ve většině případů šlo o lidi s televizní praxí, kterým se dalo těžko vyčítat nějaké profesionální selhání. Nové vedení se raději obklopuje kamarádíčky a lidmi zcela a bezvýhradně loajálními, jejichž kompetentnost je však více než diskutabilní. Čistky (neb jinak to nelze nazvat) byly navíc vykonány velmi arogantním způsobem. Možnosti diskuse byly prakticky vyloučeny. Namísto týmové práce panuje strach o vlastní místo a ten plodí fámy a pomluvy. Práce v Dobrém ránu se tak bohužel změnila v malou procházku peklem.

    Dnešní podoba a proměny ranního vysílání bohužel souvisejí s celkovou atmosférou v  ČT a v Britských listech ji reflektovali již mnozí. I když se tomu vedení televize brání a tvrdí opak, musím i já doložit, že ve státě dánském je opravdu něco prohnilého a nejsou to jen slova, slova, slova.

    Doufejme, že odvahu k reakci na tuto neblahou skutečnost najdou i další - podobně smýšlející kolegové. Dost možná, že v té době to ovšem již budou kolegové bývalí.


    M. Soukupová: Je přípustné, aby bývalá mluvčí ministra dělala reportérku ČT?

    Michal Sojka, Lékařský odborový klub

    Pane šéfredaktore,

    nejprve poděkování za Vaše BL, jsou velmi zajímavé a často přinášejí jinde neuváděné (nebo o nich z nedostatku času nevím) informace. Skvělé jsou také Vámi uváděné překlady zahraničních článků.

    Mám na Vás jeden dotaz ohledně ČT: je normální, že jako redaktorka zpravodajství veřejnoprávní (tedy nestranické a nestranné) televize pracuje bývalá mluvčí ministerstva zdravotnictví M. Soukupová, které v té době hájila kroky svého ministra (Stráského)? Po výměně ministra Stráského za  dr. Roithovou M. Soukupová z ministerstva odešla.

    Nyní pracuje ve zpravodajství, kde se má také vyjadřovat ke zdravotnictví (naposledy 26.10. hodnotila odstoupení ředitele VZP Němce z funkce).

    Vzhledem k tomu, že tiskoví mluvčí jsou většinou osoby blízké ministrovi a jeho názorům, nemám k ní jako k redaktorce důvěru.

    Chápu, že novináři odcházejí z médií dělat tiskové mluvčí na ministerstva a jinam. Snad bych pochopil, kdyby nastoupila do komerční televize nebo do diskuzního pořadu, kde by její anamnesa byla vyjádřením určitého názoru či postoje (na Primě třeba M. Prokop atd.), ale v ČT a ve zpravodajství mě to připadá nefér. Jaký je na to Váš názor a jak je tomu v Británii ?

    Díky

    Michal Sojka

    Poznámka JČ: Debatovalo se o tom shodou okolností na fóru čelných angloamerických novinářů v Londýně v květnu 1996 v United States Institute Londýnské univerzity, jemuž jsem byl přítomen. Debatéři se shodli na tom, že jakmile se novinář dá do aktivní politiky, návrat do sdělovacích prostředků už není možný - novinář nemá důvěryhodnost, že je nestranný. Snad po letech by se mohl vrátit.


    O umění ptát se a umění odpovědět

    Jiří Jírovec

    V Britských listech (26.10. 1998) je rozbor Jednadvacítky z 19. října a v něm doslovný přepis jejího rozhovoru s prezidentem Agrární komory Václavem Hlaváčkem týkající se ochrany českých zemědělců.

    S většinou toho, co Jan Čulík napsal lze jen souhlasit. Problém týkajícím se základních zájmů české společnosti, mezi něž ochrana zemědělství nepochybně patří, je nutno veřejnosti vysvětlit srozumitelně a v patřičných souvislostech s tím, co se děje jinde v Evropě.

    Chtěl bych se, ale poněkud zastat Václava Hlaváčka a oponovat Janu Čulíkovi v tom, že novořeč prezidenta agrární komory je důsledkem toho, že komunismus odnaučil lidi mluvit. Přestaňme již konečně, po devíti letech, s těmito výmluvami.

    Projev Václava Hlavačka se totiž pranic neliší od toho, co můžete běžně slyšet třeba v kanadském parlamentu při odpovědích na otázky nebo (méně často) při rozhovorech s místními politiky v rozhlasu a televisi.

    Podle mého názoru šlo daleko víc o mizernou práci týmu Jednadvacítky než o to, co chtěl a mohl president komory v daném okamžiku na její otázky odpovědět. Výchozí situace totiž byla zhruba následující:

  • zemědělci se cití ohroženi (podle nich nesmyslným) dovozem produktů, které mohou sami vyprodukovat

  • žádají o okamžitá ochranná opatření české vlády

  • agrární komora jedná v době rozhovoru o možné blokádě příjezdových cest do Prahy, pokud vláda nepodnikne okamžité kroky

  • vláda nabízí ochranu trhu pomocí zákona, což je dlouhodobé opatření - navíc takový zákon nemusí být vůbec schválen

  • ministr zemědelství Fencl přislíbil určitá krátkodobé opatření, která ovšem musejí mít mít určitou vazbu na existující dohody

  • agrární komora se snaží vymyslet něco na vládu a tak nebude dávat svoje karty na stůl

  • vláda musí vybalancovat vnitro- a zahraničně-politické zájmy a tak nebude dávat svoje karty na stůl, aby (předčasně) popudila EU.

    Václav Hlaváček dostal tři otázky, které za dané situace neměly příliš velký smysl. Jak hodnotí příslib zákona, jaká je stanovisko komory (ta na něm ovšem v době rozhodnutí teprve jedná!) k jednání vlády a co konkrátního ministr slíbil. Odpověděl na ně způsobem, jaký si zasloužily.

    Jana Bobošíková se spíš měla zaměřit na to, jaké konkrétní krátkodobé požadavky komora vladě předložila, a jak si komora představuje dlouhodobou koncepci českého zemědělství v souvislosti se vstupem do EU.

    Rozhovoru s Václavem Havlíčkem mělo předcházet kvalifikované vysvětlení toho o co vlastně jde, aby byl občan v obraze. Stejně tak důležité je pozvat i představitele druhé strany (vládu), aby vyjádřila svoje stanovisko.

    Ochrana zemědělství není žádná prkotina, ale zatraceně reálný problém, který není zdaleka vyřešen ani v zemích EU. Pokud je zmíněná "Jednadvacítka" typická pro způsob, jak ČT diváky o podobný životně důležitých otázkách informuje, pak je možné s úspěchem pochybovat o kompetentnosti jejího vedení.

    Je ovšem možné, že Jakub Puchalský vidí smysl své práce v odvádění pozornosti diváků od zbytečně stresujících problémů a pak je v ČT vše v nejlepším pořádku.

    Jiří Jírovec


    Helmut Zilk - záhadná postava na vídeňském parketu

    Aleš Zeman

    Takto nazval svuj clanek pro "Die Welt" (28. 10.) zurnalista C. G. Stroehm. Prispiva tak ke znacnemu mnozstvi informaci o afere s byvalym videnskym starostou. Jak bohate popsano v ceskych mediich, Helmut Zilk mel byt vyznamenan prezidentem Havlem u prilezitosti 80. vyroci vzniku CSR a pote jeho vyznamenani bylo odvolano kvuli narceni ze spoluprace s komunistickou StB. Zejmena podrobne informace ma CTK v Ceskych novinach v rubrice "prezident".

    Stroehm informuje, ze videnska verejnost se v nazorech na tuto aferu rozdelila do dvou taboru. Afera sama ma dle neho dimenze mezi "melodramatem, mydlovou operou (televizním seriálem) a pravou kriminalkou, s herci razu Jamese Bonda, dobreho vojaka Svejka, vcetne operetni zpevacky, alkoholu, penez a  mnozstvi tajnych agentu".

    Prvy nazor zastavaji popularni noviny "Kronenzeitung", s kterymi Zilk v  minulosti spolupracoval jako "ombudsman". Dle techto novin je obzaloba Zilka ceskym vymyslem a intrikou, ktera ma sve koreny ve vnitropolitickych mocenskych bojich CR, jejichz cilem je zdiskreditovat prezidenta Vaclava Havla.

    V  ceskych mediich existuji lide, kteri Vaclava Havla nemaji radi, a tudiz ho chteli udelenim radu Helmutu Zilkovi zkompromitovat. Z tohoto duvodu byly informovany predni bavorske noviny "Sueddeutsche Zeitung", ktere jako prvni informace o udajne spolupraci Zilka s StB zverejnily. Havel tak mel byt usetren mezinarodni blamaze. Televize Nova rozhodne odmitla, ze by mela neco spolecneho s touto aferou.

    Konkurencni vidensky denik "Taeglich alles" naopak ochotne zverejnuje podrobnosti o udajne spolupraci Zilka s StB. Tyto noviny uverejnuji podezreni a obvineni vznesena proti Zilkovi v "Sueddeutsche Zeitung", kde je i s otazniky naznacena moznost, ze atentat na Zilka pomoci zasilkove bomby v r. 1993 byl spachan agenty StB, nikoliv "rasistickymi zlocinci", coz bylo nejcastejsi vysvetleni. Je pripominana role mesta Vidne behem studene valky, kdy zde mely sva centra spionazni organizace jak Vychodu, tak i Zapadu.

    A tak je Zilk (rocnik 1927), byvaly novinar, zpravodaj rakouske televize (ORF) a pozdejsi vidensky starosta (v letech 1984-1994) obvinen z toho, ze  v 60. letech predaval filmove soty s disidenty StB. Pocinaje polovinou 60. let prinasel zive reportaze z Prahy, ktere byly tehdy vysilany i Cs. televizi pod vedenim Jiriho Pelikana. Zilk se aktivne angazoval behem Prazskeho jara podporou ceskych reformistu a intelektualu.

    Helmut Zilk ma sve nepratele mezi rakouskymi politiky. Dle Stroehma se tehdejsimu rakouskemu spolkovemu kancleri Bruno Kreiskemu nelibila Zilkova "zmena zivotniho stylu", v dobe, kdy se Zilk ozenil s operetni zpevackou Dagmar Kollerovou. Behem sve politicke cinnosti se Zilk pohyboval na obou polech politickeho spektra. Zilk se vyskytoval casem mezi rakouskou levici, jindy byl opet mluvcim pravicoveho populisty Joerga Haidera. Zastaval se byvaleho rakouskeho prezidenta a genralniho sekretare OSN Kurta Waldheima. Kdyby po atentatu v r. 1993 neodesel z rakouske politiky, mel sanci byt zvolen spolkovym prezidentem.

    Clanek konci oznacenim Zilka jako jednoho z nejpozoruhodnejsich, ale tez nejzahadnejsich politiku na videnskem parketu. Mimochodem Zilk ma byt alespon castecne ceskeho puvodu a jeho predci pry psali sve prijmeni jako "Zilka". Jiste tato afera bude mit dalsi pokracovani, jak v ceskych, tak i  v nemeckych mediich.


    Amberzine: Manifest podpory vědy, technologie a principů informační společnosti

    Vazeni pratele,

    skupina kolem elektronickeho casopisu AmberZine planuje zhruba do konce roku 1998 sestavit a vydat

    "Amberzine: Manifest podpory vědy, technologie a principů informační společnosti".

    Chceme tak zareagovat na akutni nedostatek reflexe dulezitosti vedy a modernich technologii v soucasne ceske spolecnosti a na vedecko-technologicke, informacni i ekonomicke zaostavani nasi spolecnosti za vyspelym svetem, ktere vsak nezavinili cesti vedci, technici apod. odbornici, ale spise ceska politicka a urednicka sfera, ktera je tvorena vetsinou lidmi, nemajicimi v tomto svrchovane dulezitem oboru dostatecne znalosti ani motivace, a ucpane informacni kanaly, ktere znemoznuji dostatecny a nefiltrovany pritok zivotne dulezitych aktualnich dat z vyspeleho sveta (nekdy je to problem technologicky, spise vsak hraje vetsi roli tzv. "lidsky faktor") a brani vnitrni komunikaci nasi spolecnosti.

    Chceme na zaklade tohoto manifestu dat dohromady lidi, kteri se zabyvaji popularizaci vedy ci technologie a lidi "od pocitacu a Internetu", kteri v tomto mluvi nepochybne casto spolecnym jazykem (nebot pouze znalostni-informacni spolecnost umoznuje poznatky vedy a technologie sdilet a pouzivat).

    Chceme take umoznit zastreseni dosavadnich ci vznikajicich aktivit na obranu vedy nebo tech, ktere se tykaji prosazovani informacnich ( = negentropickych) technologii a racionalizace spolecenskych mechanismu.

    Uvitame jakoukoliv plodnou spolupraci a diskusi na toto tema, smerujici k zminenemu manifestu.

    Tento manifest by vsak nemel byt samoucelny; budeme se snazit na jeho zaklade shromazdit nejen podpisy sympatizantu, ale vytvorit i skupinu aktivistu, kteri budou potom cile manifestu prakticky prosazovat.

    Budeme vdecni za pripadne zverejneni teto vyzvy na vasich www-strankach.

    Pozn.: Jistym inspiracnim zdrojem je pro nas napr. Manifest britske verze casopisu WIRED, viz: http://amber.zine.cz/az/AWL.exe?Windows+/amberzine/overdrive/manifesto.htm

    Za

    AmberZine

    S pozdravem Pavel Vachtl (Zivel, Sisyfos, AmberZine= http://amber.zine.cz/)

    UNIVERSUM, antikvariat odborne literatury (4000 titulu)

    + individualni reserse na Internetu

    e-mail: univers@comp.cz

    nebo: vachtl@scientist.com

    telefon 02/302 48 60

    Praha 6

    www: http://www.universum.cz/

    Jinou výzvu na podporu vědy publikoval Amberzine na jaře 1998 zde.

    Stanovisko české vlády k vědě

    Na
    tomto místě je výzva českých vědců na záchranu vědeckého výzkumu. JČ

    Pane Culiku:

    dovoluji si upozornit i na oficialni stanovisko Rady vlady Ceske republiky pro vyzkum a vyvoj k rozpoctu na rok 1999, ktere je vystaveno na WWW serveru RVV jako http://www.vlada.cz/rady/rvv/public/stanrozp.win.htm

    Tento odkaz by bylo mozna zajimave uvest v souvislosti s vyzvou, kterou jsme delali s J. Grygarem.

    Jeho text bez prilozene tabulky a grafu pomeru podpory vzhledem k HDP je uveden v nasledujicicim.

    Zdravim,

    Jiri Zlatuska

    Stanovisko Rady vlady CR pro vyzkum a vyvoj k navrhu statniho rozpoctu na rok 1999

    Rada s nekolikamesicnim casovym predstihem pripravovala ve spolupraci s jednotlivymi ministerstvy a dalsimi organy navrh rozpoctu za oblast vyzkumu a vyvoje. Bohuzel Ministerstvo financi sestavilo celkovy navrh statniho rozpoctu bez jakychkoliv jednani s Radou nebo vyuziti podkladu za oblast vyzkumu a vyvoje, coz odporuje dikci zakona jak vecne, tak proceduralne. Ministerstvem financi sestaveny navrh statniho rozpoctu, ktery prijala vlada a predlozila ho Poslanecke snemovne, je za cast vyzkumu a vyvoje shrnut v prilozene tabulce.

    1. Ministerstvo financi vyradilo vyzkum a vyvoj ze vsech priorit statniho rozpoctu a to predznamenalo uhrnny objem prostredku, urceny pro tuto oblast v roce 1999 - jde nominalne o 101,7 % financni castky roku 1998. Uvazime-li vliv inflace, skutecnost, ze maji byt posileny prostredky na mzdy a dalsi okolnosti, vyplyva z toho, ze vyzkum a vyvoj bude v roce 1999 v oblasti vecnych vydaju silne podfinancovan, tj. cca realne na 85% stavu roku 1998. To bude mit samozrejme dlouhodoby vliv na jeho vykonnost a tedy i na jeho vysledky. Znamena to napriklad i to, ze podpora novych programu a grantu bude v roce 1999 vyjimkou.

    2. Postupem Ministerstva financi jsou vsak ohrozeny i mezinarodni zavazky Ceske republiky. V prihlasce Ceske republiky do Evropske unie je i zavazek dosahnout ve statni podpore vyzkumu a vyvoje hranice 0,7 % HDP pri prijeti do EU. Republika ale jiz nekolik let nezvysuje statnii podporu vyzkumu a vyvoje, vydaje na civilni vyzkum od roku 1996 trvale klesaji a  celkova statni podpora teto oblasti v roce 1999 klesne na 0,437 % HDP (viz graf v priloze).

    3. Ohrozeny jsou i dalsi mezinarodni zajmy naseho statu a to konkretne vstup a spoluprace v 5. Ramcovem programu Evropske unie. Tento program vyzkumu a vyvoje zemi a asociovanych zemi EU znamena nejen vyznamny prinos pro vyzkum a vyvoj, ale i znacne pokroky v oblasti inovaci, technologicke urovne a  nasledne i exportni schopnosti a ekonomickeho vzestupu. Pro vstup do uvedeneho programu je nutno v roce 1999 uhradit zvyhodneny vstupni poplatek ve vysi 320 mil. Kc. V navrzich Rady bylo s touto skutecnosti pocitano, ale navrh rozpoctu sestaveny Ministerstvem financi ji zcela pomiji.

    4. Navrh rozpoctu, sestaveny Ministerstvem financi indexovym zpusobem, nese radu znaku, ktere jsou v oblasti vyzkumu a vyvoje znacne problemove. Uvedme napriklad skrtnuti vyzkumu u Ceskeho banskeho uradu, naprosto nedostatecne financovani vyzkumu a vyvoje na vysokych skolach a dalsich institucich.

    Navrh statniho rozpoctu na rok 1999 pro oblast vyzkumu a vyvoje ohrozuje tuto vyznamnou oblast a je na hranici likvidace rady vyzkumnych organizaci a programu, na coz Rada v poslednich mesicich durazne a opakovane upozornovala.

    Prilohy:

  • Vydaje statniho rozpoctu na vyzkum a vyvoj - tabulka c. 14/2 - z navrhu statniho rozpoctu sestaveneho Ministerstvem financi a predlozeneho vladou Poslanecke snemovne._
  • Vyvoj statni podpory vyzkumu a vyvoje CR - graf sestaveny Radou z udaju Ministerstva financi.


    Nářky pana Kušky

    Vojtěch Kment

    Mily pane Culiku,

    precetl jsem si narky pana Kusky. Nejak mi neni jasne, zda ma valny smysl takove stesky uverejnovat. Pan Kuska chtel snad udelat dobry skutek a  rozhodl se, ze "chudym krajanum" (najednou jsou krajany domaci Cesi :-) sezene praci, jinak receno, spáruje nabidku a poptavku. Jeho poptavka se ovsem s  ceskou nabidkou minula, z cehoz on razem obvini cele Cechy. Nejak pak prestava byt jasne, proc se vlastne rozciluje, kdyz domaci jeho pomoc v teto cenove urovni asi proste nepotrebuji, jakoby nam to sve dobro chtel vnutit citovym vydiranim. Procpak asi? Ani na moment ho nenapadne zapochybovat, ze chyba muze byt napriklad v jeho mozna ponekud pomylene predstave o poptavce, a o pozadi moznosti nabidky.

    Je zajimave, ze podobne prekroucene predstavy mivaji ovsem nekdy i domaci Cesi. Zatimco nikomu neprijde divne, ze za celkovy navrh prumerneho inzeratu (napriklad reklamni agenturou) do novin se vzdy bezne platily zhruba desetitisicove a vyssi castky, kdyz se jedna o webove stranky, melo by to byt jako radove levnejsi. Pritom je potreba obdobna kvalifikace, technicke prostredky i pracnost (t.j. doba zpracovani).

    Nabizena cena sluzby 1.000 Kc na hodinu neni spatna, je-li zajisten velky objem prace, dejme tomu alespon na mesic v kuse. Jde-li o drobne prilezitostne joby, pak to neni nic moc. Je potreba si uvedomit, ze navrhari webovych stranek potrebuji naprosto spickove vybaveni typu DTP (ma-li jit o profi praci), t.j. SW a HW v radu cca. dvouset tisic Kc a vice. Da se to delat se zarizenim i za mene, ovsem pak to neni profi, ale fuserina. Navic musi byt i pracovnik velmi dobre kvalifikovan, coz znamena primereny plat, s cimz pak souvisi ruzne mzdove naklady jako soc-zdrav. pojisteni a dane, ktere jsou v Cechach rozhodne vyssi nez treba v USA. Rovnez dovazene a pouzivane technologie jsou mirne drazsi nez v U.S.A. Jde-li o malou firmu, muze hrat roli i VAT 22%. Cela oblast webove publikace se znacne vyviji, proto je treba cast usili venovat i soustavnemu doskolovani (s periodou pul roku i mene!) a s tim souvisejicim obnovovanim technologii. Veskere takove zdroje a prostredky si nemohou dovolit byt nevytizeny, prilezitostnymi pracemi je nelze zaplatit. Proto se vcelku logicky budou seriozni strany nabidky branit pozadavkem nejake minimalni urovne objemu jednotlive zakazky, nebo souhrnu zakazek.

    Vtipy o sroubovani zarovky mi prijdou demagogicke a nikdy nikoho nenapadlo takovy vtip vymyslet na tvurce website, protoze by se tomu nikdo nesmal. Ba dokonce nejde puvodem ani o vtip na ceske, ale na americke policajty! Ma-li nekdo zajem, mohu vyhrabat nekolik set "bulb" vtipu. Cesky (historicky) vtip na  policajty je treba "Proc jdou policajti do garaze s pendrekem?". Spravnou odpoved poslu zajemcum mailem.

    Ale vazne, na rozdil od statniho monopolu policie funguje na pocitacovem, reklamnim i grafickem trhu dokonala konkurence a v branzi by se dlouhodobe neuzivil nikdo, kdo by sva reseni předražoval neefektivitou.

    Naopak fakt je, ze tvorba dobreho (zvyraznuji dobreho) website bezpochyby je multidisciplinarni (a proto idealne i multi-personalni) zalezitosti. Napriklad potrebujete dovednosti profese grafika (grafikem se jeste nestanete tim, ze si koupite PC, ale je treba mit talent a par let pripadne i studovat!), sazece do web formatu, marketingoveho odbornika, a popr. i dalsi odbornosti. Nelze mechanicky prejmout papirove prospekty, vnimani z obrazovky je jine, proto musi byt vhodne upraveny jak texty, tak i obrazky aj. multimedialni prvky, vse musi rozumne ladit. Chce-li nekdo sesmolit nejakych par stranek bez ladu a skladu, zvladne to jiste i amater za par. Pak je ovsem treba takto formulovat poptavku.

    Podotykam, ze se tvorbou web stranek na zakazku nezabyvam, nijak jsem v danem pripade ve spojeni s panem Kuskou nebyl. Dodavame ovsem technologie, ktere podporuji publikaci na webu, a proto si myslim, ze vim, o cem mluvim. Vice treba viz muj, v casomire Internetu prastary, ale stale platny, clanek na nasem website.

    Vojtěch Kment


    Ivo Mathé: dvě reakce

    Omluva chyby a poznámka

    Samozřejmě, že Nine O'Clock News se vysílají na BBC1. Upřímně se omlouvám.

    (Už ani po sobě nečtu pořádně.)

    Poznámky k příkladům (důkazům) JČ (BL 16.10.) o propojení politiků s novináři:

    "Vadime, neblázni, Klaus je z ODS, Tošenovský také. Tam prostě teď, před komunálními volbami, dva z jedné strany být nemohou."

    "Oťas, neblbni, jinak Klaus nepřijde".

    My jsme s Vadimem léta kamarádi. Když jsem byl externista ve sportovní redakci Československé televize, tak on byl externí spolupracovník zpravodajské redakce jako hudební režisér...Proto ten Oťas a Vadim.

    Černý; Ota: Díky na viděnou Duel 1998, str. 57

    Čtenář BL nechť si udělá sám obrázek o razanci tohoto "důkazu" o spojení politiků s novináři. (Pozn.: Vadim je Vadim Petrov, v té době mluvčí premiéra Klause. Klaus přišel, Tošenovský; nebyl pozván a nepřišel)

    Podobně ani druhý příklad uvedený JČ nesvědčí o nějakém propojení. Na inkriminovaných stránkách dokonce není jediné jméno televizního redaktora ani náznak dohody:

    Honzovými rádci byli: Šubert, Haišmanová, Bigbíta neboli Beata Berníková a já...

    ...Takže jsme vymysleli: Přesvědčil vás ministr Ruml, že se během jeho funkčního období zlepšila práce policie?

    Fendrych Martin: Jako pták na drátě, Torst, 1998, str. 129 -130

    Otázka zřejmě připadala dobrá i producentovi a dramaturgům Arény (nepřišli-li na ní přímo oni a Fendrych pouze fabuluje) a akceptovali ji i pozvaní oponenti. Je jasné, že otázka v Aréně musí být výsledkem konsensu. Ale nikoli jen redaktora s veřejným činitelem v křesle. K pořadu jsou třeba ještě tazatelé, kterým musí formulace otázky též konvenovat. (Což je nejlepší záruka nestrannosti.) Jinak by pořad neměl smysl a aktéry. K vysílání jsou totiž třeba obě strany, resp. člověk v křesle a až pět osob stojících proti němu.

    Vše uvedené zakládá velmi málo k tvrzení JČ o propojení politiků a novinářů v ČT za "mé éry". Setrvávám v přesvědčení, že JČ je autorem sprostého nařčení.

    Ivo Mathé


    PS. Zde je v BL celá diskutovaná pasáž Fendrychovy knížky. JČ


    Interview BL s Janou Bobošíkovou: Jsem zhnusen z Vaší manipulace mými údajnými názory, Jane Čulíku

    Pane Čulíku,

    právě jsem dočetl Váš rozhovor s Janou Bobošíkovou. Myslím, že je to od Vás velmi dobrý počin a od Jany B. záslužný a odvážný výkon.

    Jsem však velmi smutný (správněji vyjádřeno: zhnusen) z Vaší manipulace mými údajnými názory.

    Např. uvádět moje tvrzení o stranické kompozici Rady ČT (několikrát jsem důkazy v BL zopakoval) do souladu s názorem pana Jiráka je nepochopitelné (a donebevolající). Zatímco Jirák popírá stranické zázemí (viz jeho itw s TP), já jsem je prokazoval!

    Za "mé éry" nebyl žádný vedoucí vydání nekompetentní. Nebo nevzdělaný. A již vůbec o "mém období" neplatí - též prokazatelně - metafora o zdravotní sestře operující apendix (JČ: "něco podobného se prý dělo i za pana Mathého"). Proč jste se snažil Bobošíkové podsouvat očernění "předdubnového" vysílání? Ona dobře ví, že tehdy byly zpravodajské relace ostře kriticky hodnoceny i uvnitř redakce a Jana B. měla vždy plné a respektované právo se k problému vyjádřit a kvalitu ovlivnit.

    Opravdu mne mrzí, že jak TP (např. v rozhovoru s Jirákem), tak Vy (nejen) v rozhovoru s Bobošíkovou leckdy porušujete zásady etiky, pečlivé žurnalistické přípravy a nestrannosti, za jejichž nedodržování jste nás (někdy třeba i právem) kritizoval. Snižujete tak zbytečně význam BL.

    Zcela si uvědomuji, že máte právo mi odpovědět (BL jsou Vaše a můžete si s nimi nakládat jak Železný s Novou, nebo ne?) již jednou použitým kontradrajvem: že jsou Vám moje názory na Vaší autorskou a vydavatelskou praxi lhostejné.

    Tak Vás alespoň prosím, citujete-li mne, či uvádíte-li mne jako zdroj nějakého tvrzení, o které se opíráte, čiňte tak laskavě věrně a bez manipulací.

    S pozdravem

    I.M.

    P.S. O zveřejnění se již bojím požádat (prostoje od odeslání mých textů k publikování v BL se prodlužují, čtenář ztrácí návaznost a  jedna malá sada mých naprosto věcných připomínek je již v zástupu čekajících). P.P.S. Některé údaje Jany B. (např. o stavu dokumentačního střediska či o najednou chybějících scannerech - u p. Vaška jich bylo hned několik) by svědčily i o mnohem horší současné péči o  technické zázemí. Navíc začátkem roku 1998 byl "v záběhu" supermoderní a perspektivní redakční systém, víc než pouhý upgrade předchozího. Je vůbec ještě v provozu?


    Poznámka JČ: V původní verzi rozhovoru JČ s Janou Bobošíkovou byla v jedné otázce věcná chyba (v důsledku nedokončené věty tazatele). Otázka nesprávně navozovala dojem, že Ivo Mathé vyjádřil názor, spolu s  Janem Jirákem, že je Rada ČT nestranická. Ve skutečnosti Ivo Mathé prohlašuje opak. Tuto věcnou chybu v textu rozhovoru s Janou Bobošíkovou jsme opravili hned v pátek 23.10. dopoledne, Ivo Mathé však namítá, že je nutno na opravu důrazně poukázat, protože by si jí jinak čtenáři nevšimli.

    Ivo Mathé zase neodpověděl na mé otázky

    Jan Lipšanský

    Ve svem prispevku mi pan Mathe zase nedopovedel na me konkretni dotazy. A to, co napsal, vzbuzuje ve mne nove otazky. Napriklad:

    1. Pan Mathe pise, ze jsem "mel vlastni s nikym neprojednanou strategii". On sam byl muj nejvyssi mozny nadrizeny. Jak to, ze si za rok a pul nevsiml, ze ma ve svem stadecku cernou a nehodnou ovci? Rok a pul jsem pracoval tedy jak? Pokud jsem mel spatnou strategii, mel jsem byt vyhozen uz davno. Jak to, ze pan Mathe mel pod sebou cloveka, o jehoz "strategii" nic nevedel?

    2. Proc by Ceska televize mela tajit, jake porady chysta v nejblizsi dobe vysilat, pripadne v zahranici nakoupit? Pokud uz je se zahranicnim distributorem Ceska televize dohodnuta, zadna TV NOVA ho nemuze preplatit -- leda ze by Ceska televize neumela delat smlouvy s distributory, kde je ujednani o sankci v pripade odstoupeni od ni.

    3. Jak jinak jsem mel jako pracovnik styku s verejnosti pomerovat sve vysledky prace, nez spokojenosti novinaru?

    4. Kdybych pracoval na svem karierismu, jak se mi pan Mathe snazi celou dobu podsunout (bez dukazu), tak by snad moje kariera za rok a pul v CT vypadala asi ponekud jinak. To, co si bezny clovek predstavuje pod pojmem "kariera", toho jsem byl v CT na hony vzdalen -- nebo snad ctěný ctenar Britskych listu tusi, kdo to je jisty Lipsansky, ktereho by jinak, nebyt nynejsi kontroverze s panem Mathe, neznal?

    5. Pokud nekdo proflakl neco o Marku Ebenovi, mel by pan Mathe hledat dal mezi byvalymi zamestanci CT -- ja o tom ani nevedel. Ostatne, bez dukazu nekoho obvinit je strasne proste.

    6. Cim pan Mathe chce dokazat moji sebestrednost. Neni snad naplni public relations CT komunikace s novinari? A kdyz jsem toto provozoval, jsem sebestredny? Ale fuj!

    Bohuzel mi pan Mathe skutecne na podstatne otazky neodpovedel. A mrzi mne to uz proto, ze bych rad vedel, co KONKRETNE a ZA SVOJI OSOBU mi vycita.

    Sebestrednost? Karieru?

    Jejdananku, kde bych mohl byt, kdybych skutecne takovy byl. Trebas bych i pracoval na Hrade...

    Jan Lipšanský


    Schválí zastupitelstvo kvůli hypermarketu retroaktivní vyhlášku?

    Děti Země

    Rada mesta Plzne zpracovala vyhlasku, kterou by byla k jiz vice nez pul roku vyhlasenemu a platnemu novemu uzemnimu planu (vyhl. c. 39/1997) "prischvalena" prechodna ustanoveni, ktera by se zpetnou ucinnosti upravila jeho platnost. To by umoznilo v rizenich zahajenych pred 31.1.1998 platny uzemni plan obejit a dokoncit tato rizeni podle planu stareho. Radni se pritom nijak netaji tim, ze prechodna ustanoveni pripravili s cilem proklestit cestu investorovi kontroverzniho hypermarketu v Plzni na Roudne, jehoz projekt se dostal do slepe ulicky prave pro rozpor s nove platnym uzemnim planem.

    Pravnici ale poukazuji na skutecnost, ze zpetna ucinnost (retroaktivita) je v ceskem pravnim radu vyloucena a postup prosazovany Radou proto povazuji za neprijatelny. V pripade, ze bude vyhlaska o prechodnych ustanovenich schvalena, skonci s nejvetsi pravdepodobnosti u Ústavniho soudu v Brne. Navrh bude projednavat Zastupitelstvo mesta Plzne na svem poslednim zasedani ve ctvrtek 29.10.1998.

    Dostanou prednost zajmy investora, nebo principy pravniho statu ?

    K navrhu vyhlasky predlozene Radou dnes uvedl koordinator "Petice za zachovani Stare Roudne a okoli" Vaclav Kaspar: "Proti retroaktivnim prechodnym ustanovenim by meli hlasovat nejen ti zastupitele, kteri s projektem hypermarketu nesouhlasi, ale vsichni, kterym zalezi na dodrzovani zakladnich principu pravniho statu. Mezi ne patri zejmena princip rovnosti pred zakonem a princip pravni jistoty, pricemz pripravena vyhlaska porusuje oba z nich. Ti zastupitele, kteri hypermarket chteji, mohou napr. zkusit prosadit korektni zmenu vecne casti uzemniho planu. Doufam ale, ze jim nejsou zajmy investora blizke natolik, aby se kvuli nim snizili k pravne retroaktivni uprave platnych pravnich predpisu".

    Pred pravem si jsou vsichni rovni, ale hypermarket si je rovnejsi

    Na prijeti vyhlasky ma eminentni zajem investor stavby. Ostatnim plzenskym podnikatelum by jeji schvaleni nepomohlo. Naopak, ti stavebnici, kteri maji v soucasnosti podanou zadost o vydani uzemniho rozhodnuti, by museli projektovou dokumentaci prepracovat tak, aby odpovidala staremu, jiz vice nez pul roku neplatnemu uzemnimu planu ! (x principu pravni jistoty). Poskozeni by byli i ti podnikatele, kteri o vydani uzemniho rozhodnuti zadali ve stejne dobe jako investor hypermarketu, ale o jejich veci jiz bylo pravomocne rozhodnuto podle noveho ÚP (x principu rovnosti).

    Proc radni spolecnosti GEBO Immobilia ustoupili, kdyz napr. stavebnik rodinneho domku by byl v podobne situaci bez sance ? Zodpovezeni teto otazky je snazsi, pokud si uvedomime, ze vedouci pravni komise Rady mesta Plzne JUDr. Milan Duda v uzemnim rizeni pusobil jako pravni zastupce investora a namestek primatora ing. Zdenek Grundmann v mediich opakovane aktivne vystoupil jako zapaleny zastance projektu.

    Skonci plzensky hypermarket u Ústavniho soudu ?

    JUDr. Petr Kuzvart ze Sdruzeni pro ekologicke pravo uvadi: "Dodatecne zasahy do ucinnosti radne schvalene, vyhlasene a po delsi dobu prakticky aplikovane vyhlasky mesta je resenim bezesporu nejhorsim a z hlediska ustavne zakotveneho principu pravniho statu (cl. 1 Ústavy CR), neprijatelnym. Neprijatelnym je nadto i z hlediska ucelu, smyslu a zakonne upravy uzemniho planovani. Pokud by s takovym navrhem prisli napr. dnes zakonodarci ve vztahu k novele stavebniho zakona, meli by bezesporu vzapeti na krku spor u Ústavniho soudu." Tento osud by v pripade schvaleni cekal i spornou vyhlasku. Vse nyni zalezi na plzenskych zastupitelich.

    Jan Rovensky
    Deti Zeme - Plzen (Children of the Earth)
    Uslavska 29
    301 44 Plzen
    tel/fax: +42-19-74 55 905
    e-mail: jan.rovensky@ecn.cz
    http://www.ecn.cz/detizeme/dzplzecz.htm


    Malešická spalovna: Děti Země odeslaly ministru Kužvartovi petici občanů az snížení emisí dioxinu

    Informacni kanal o malesicke spalovne: http://www.ecn.cz/malesice

    Deti Zeme zaslaly ministrovi zivotniho prostredi Milosi Kuzvartovi kopie podpisovych archu "Petice obcanu Prahy za snizeni emisi dioxinu" spolecne s pruvodnim dopisem. Petici, pod kterou Deti Zeme sbiraly podpisy predevsim v roce 1997, podepsalo 1640 obcanu. Obsahuje take pozadavek na zavedeni emisniho limitu na dioxiny vypoustene ze spaloven odpadu na urovni zapadoevropskych statu (0,1 ngTEQ/m3). Tento limit malesicka spalovna prekracuje dvacetinasobne.

    V soucasnosti shromazduji Deti Zeme podpisy pod celostatni petici nazvanou "Konec dioxinu v Ceske republice", ktera take obsahuje pozadavek na zavedeni emisniho limitu pro dioxiny. Odbor ochrany ovzdusi MZP CR (v roce 1997 jeste pod vedenim ing. Bohuslava Brixe) propasl prilezitost tento limit uvest v platnost v nove "emisni" vyhlasce vydane pod cislem 117/97 Sb. v kvetnu 1997.

    Petici "Konec dioxinu v Ceske republice" jiz podepsalo pres 6.000 lidi. Jsou mezi nimi i vyznamne osobnosti spolecenskeho zivota - napr. profesor Erazim Kohak (filozof), hudebnici Pavel Zalman Lohonka, Marta Kubisova, Michael Janik a Miroslav Palecek, fyzik Cestmir Jech, prorektor Univerzity Palackeho v Olomouci Josef Tillich a dalsi. Sber podpisu pod ni pokracuje.

    V dopise ministru Kuzvartovi se ho Deti Zeme mimo jine ptaji:

    1. Kdy se predpoklada zavedeni limitu 0,1ngTEQ pro dioxiny pro spalovny v Ceske republice? Problematiku zpracovala tzv. Dioxinova komise MZP.

    (Dle poslednich zprav se predpoklada v EU v roce 2005 produkce dioxinu ze vsech spaloven ve vysi 11 g, tj. ctyrnasobek toho, co vypusti rocne do ovzdusi malesicka spalovna podle letosniho mereni firmy INPEK a mene nez inzerovaly vloni na podzim ve svych letaccich Prazske sluzby jako limit pro mnozstvi vypoustene z malesicke spalovny, tedy cca 15 g. Naklady na upravu spaloven v Evropske unii pritom maji byt pritom nizsi nez vznikle uspory ve zdravotnictvi.)

    2. Pokud bude tento limit u nas zaveden, za jak dlouhou dobu ho bude muset splnovat take spalovna TKO v Malesicich?

    3. Jiz dnes by melo byt vydano jednoznacne stanovisko ke stavbam novych spaloven, ktere by jiz mely tento limit splnovat. Uvazujete o tom?

    Predejde se tak konfliktnim situacim zvlaste u velkych spaloven, jakymi jsou ta v Malesicich a v Liberci-Rochlicich, az po nich MZP bude v budoucnu pozadovat dovybaveni filtry zachycujicimi dioxiny.

    Příloha: Petice občanů Prahy za snížení emisí dioxinu

    V posledni dobe se venuje predevsim v prumyslovych mestech Evropy a Ameriky zvysena pozornost emisim dioxinu, protoze se jedna o latky nebezpecne jiz ve velmi malych mnozstvich. Jsme si vedomi, ze jde jen o cast emisi nebezpecnych latek do ovzdusi v nasem meste, presto se domnivame, ze reseni prave jejich emisi pomuze vyrazne zlepsit zdravotni stav obyvatel mesta. Obracime se na sve volene zastupce v zastupitelstvu mesta a predevsim pak na pana primatora, aby prosazovali:

    1) Sledovani znecisteni ovzdusi v Praze dioxiny (jak emisi tak imisi) na urovni stanovene predpisy Evropske unie

    2) Prevod lokalnich topenist a kotelen na druhy vytapeni, ktere neprodukuji tak vysoke procento nebezpecnych skodlivin do ovzdusi at uz v Praze ci jejim okoli (nejlepe na plyn)

    3) Zredukovani paleni odpadu obsahujicich chlorovane latky na minimum (nejlepe jeho uplne vylouceni)

    4) Eliminaci vsech dalsich zdroju dioxinu (at uz jsou vypousteny do ovzdusi, vody ci jinak)

    5) V pripade, ze dojde k dostavbe spalovny komunalniho odpadu v Praze10 - Malesicich, zadame, abyste prosazovali jeji vybaveni filtrem zachycujicim dioxiny (ucinne technologie overene na jiz provozovanych spalovnach) a pravidelne sledovani emisi nebezpecnych latek z ni (specialne potom emisi dioxinu)

    6) Verejnou pristupnost dat o dioxinech a planovane spalovne odpadu

    Poslance Parlamentu CR a ministra zivotniho prostredi CR zadame, aby prosadili doplneni ceskych zakonu o limity na emise dioxinu bezne pouzivane napr. v Nizozemi a zpristupneni dat o nich verejnosti.

    Petice je krome ministra zivotniho prostredi adresovana primatoru Janu Koukalovi, poslancum prazskeho zastupitelstva a poslancum Parlamentu CR.

    Deti Zeme
    Chlumova 17
    130 00, Praha 3
    Tel. + fax: 42-2-22 78 00 52
    Email: deti.zeme@ecn.cz
    http://www.ecn.cz/detizeme


    "Fuchsová chce sedět jednou prdelí na devíti hodech"

    Jindřich Pařík

    Pani Fuchsova mela dozajista moznost ziskat zpet ceske obcanstvi. Pani Fuchsova chce proste sedet jednou prdeli na deviti hodech, jak jaksi rikala moje babicka. Pani Fuchsova mela dozajista moznost ziskat zpet ceske obcanstvi - ale ponevadz je toto ze zakona exklusivni musela by se vzdat americkeho (mimochodem ta dohoda s USA byla tusim sepsana jiz v roce 1928). Pani Fuchsova obtezuje svymi vypady proti memu statu nekolik let vsechna media pod vznesenou ideou prava na obcanstvi potazmo vlast - v podstate jde jen o ty zlataky. Je-li v Cechach zakon platny pro vsechny, nemuze cinit vyjimku pro pani Fuchsovou.

    Chci-li ja ziskat obcanstvi jineho statu, musim se nejdrive vzdat ceskeho- tak zni zakon. Nevidim duvod, proc by pani Fuchsova mela byt pred zakonem zvyhodnena. Je to nedemokraticke a tedy nespravme.

    Na druhe strane, OK, nedavejte Fuchsove obcanstvi, ale vratte ji ten chlivek po dedovi. Nikoliv v americke mene, ale v realu, akciich ci jak, stejne jak je zachazeno s radou restituentu v nasi vlasti.

    Zadne zvlastni vyhody pro Fuchsovou, jen stejne pravo. Tedy pravo na exklusivni obcanstvi ceskeho statu a s nim nespojovane pravo na restituci.

    Ing. Jindrich Parik
    vnuk ceskeho dlazdice a nemecke pradleny

    Poznámka JČ: V původní verzi dopisu Jindřicha Paříka, zveřejněné ve čtvrtek o půlnoci, chybělo několik vět. Uvědomil jsem si, že je to proto, protože jsem text dopisu i odpovědi převzal z mailu Jiřiny Fuchsové a nevšiml jsem si, že Paříkův dopis v odpovědi zkrátila. Jindřich Pařík mě mezitím obvinil ze svévolného zkracování jeho textů a ze záměrného lhaní. - Jsem rád, že nemusím žít ve společnosti, kde si lidé jako pan Pařík (týká se to i pana Mathého) musejí automaticky myslet o svých bližních jen to nejhorší - že jsou to podvodníci, manipulátoři a lháři. - Dále jsem rád, že mě upozornil, že z jeho textu vypadly důležité věty. Jaká je nejdůležitější věta, klíč k myšlení pana Paříka? Pan Pařík píše: "Jde v podstatě jen o ty zlaťáky." - Ano, paní Fuchsové jde o majetek, který jí byl v ČR ukraden. V Los Angeles žije v nepříliš záviděníhodné finanční situaci. Civilizovaná společnost by právě v těch situacích, kdy jde o ukradený majetek se snažila bezpráví odčinit. Je mi líto, že panu Paříkovi toto není jasné. Možná, až jemu ukradnou v Praze auto a on se půjde na policii dožadovat, aby byl případ vyšetřen, policisté mu také řeknou, "vám jde v podstatě jen o ty zlaťáky". - Jak to, že když někdo někomu v ČR ukradne majetek, považuje se za neslušné se domáhat jeho vrácení? Nechápu.


    Jiřina Fuchsová odpovídá:

    Vazeny dlazdici,

    jsemť poctena Vasimi nadavkami!

    Ceska vlada ma ve stavajici situaci dve moznosti: BUdto vratit Jirine a 60.000 Cechu na Slovensku a 30.000 Cechu v USA jejich ceske obcanstvi bez vydirani, aby se druheho obcanstvi vzdali..

    Nebo muze zacit treba Kavanem, Lanskym, Medkem, hokejistou Svobodou, fotbalistou Sieglem, Cechy v USA naturalizovanymi do roku 1957, Cechy v USA, kteri lhali po roce 1957, Cechy v Kanade, Australii, Jizni Africe, Svycarsku etc etc etc, a jejich DRUHA OBCANSTVI demokraticky a svobodne ZNARODNIT...

    Tim by byla nastolena ROVNOST v lidskych pravech pro vsechny, ZADNI CESI by "nesedeli jednou prdeli na dvou zidlich!", a Jirina Fuchsova by byla hezky tise....

    Takze, co udela nase vladicka ceska???

    Ciao.

    Jirinka - ceska

    Cizinka.....


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|