pátek 30. října

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Lidové noviny a Česká televize:
  • Bohumil Klepetko říká Lidovým novinám, co neodpovídá pravdě: Dvanáct "ojedinělých" odchodů z ČT Jan Kavan: interview, které nebylo:
  • Ministerstvo zahraničí - přesně podle "komunikačního desatera"? (Tomáš Pecina) Rakousko a Čechy:
  • Rozluštění aféry Helmut Zilk? (Der Standard) Zveřejňování parlamentního jednání:
  • František Vízek ze Senátu ČR si stěžuje na Tomáše Pecinu Sobectví v mezinárodním podnikání:
  • Odpověď Aleši Muellerovi (Jiří Jírovec)
  • Neprofesionální úroveň světového finančnictví: Velká pětka terčem kritiky pro nízkou úroveň globálního auditu (Financial Times) Pořad o Jazzové sekci:
  • Karel Mašita: Vydejte mi dokumenty k nerealizovanému pořadu o Jazzové sekci! Dopis šéfproducentce ČT Češi v Americe, dvojí občanství a restituce:
  • Korespondence s Ústavním soudem v Brně (Aja Bufka) Český podnikatelský etos:
  • Ještě jednou o českém internetu - odpověď a vysvětlení panu Kmentovi i jiným (Vratislav Kuška) Jubileum Dětí Země:
  • Devět let Dětí Země - devět let ochrany životního prostředí Oznámení:
  • Jiřina Fuchsová vydala knihu Nejasná zpráva o stavu republiky

    Kompletní Britské Listy

    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • The weekly English-language electronic NEW PRESENCE, edited by Andrew Stroehlein, is here.
  • Zde je minulé vydání Britských listů.
  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
  • Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
  • Užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku jsou zde.
  • Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.
  • V archívu Britských listů jsou nyní k dispozici tematicky uspořádané články, zveřejněné v BL v letech 1996 - 1997.
  • Měsíčník Nová přítomnost je nyní k dispozici na síti.
  • Stránky české skupiny Amnesty International najdete na adrese http://www.amnesty.cz.
  • Stránku diskusního pořadu České televize Na hraně, věnovaného problémům a názorům mladé generace, najdete na této adrese.

    Co je nového v České republice

  • Premiér Miloš Zeman podepsal jmenovací dekrety členů komise, která bude mít na starosti protikorupční akci "čisté ruce". Jejich jména nebudou z bezpečnostních důvodů zveřejněna. Z funkce šéfa analytické komise vládního Výboru na ochranu ekonomických zájmů a hlavního koordinátora akce "čisté ruce" rezignoval před třemi týdny nynější předseda České strany národně sociální Jan Šula. Při rezignací učinil některé výroky, které by naznačovaly, že ho Zeman a Bašta chtěli přimět k určitým nezákonným akcím. Jak uvedla Jana Bobošíková v rozhovoru s Britskými listy, Česká televize se však touto záležitostí odmítla zabývat.

  • Jan Kavan studuje Zilkův spis. "Zatím k tomu mám stanovisko poněkud nevyhraněné," řekl Kavan. Dodal: "Kategorii důvěrný styk důvěrně znám, neboť v této údajné kategorii jsem měl být sám registrován a vím, že to je kategorie, v níž jsou...registrováni lidé, kteří nesměli vědět, že jsou ve styku se zástupci rozvědky." řekl ministr. Prý nešlo u Zilka o důvěrného spolupracovníka, ale pouze o důvěrný styk, doplnil Kavan s tím, že zaregistroval i zmínky o tom, že během Pražského jara měl být Zilk převeden do "závažnější kategorie". "Varoval bych, abychom docházeli k závěrům bez znalosti dokumentace. Vím, že porozumět estébácké terminologii není snadné," zdůraznil Kavan, který sám čelil podezření, že s StB spolupracoval. Ve spise, který má nyní Úřad pro zahraniční styky a informace, má být údajně Zilk veden v letech 1965 až 1967 v kategorii důvěrný styk, ale v lednu 1968 má být označen jako agent. Prezident Havel se rozhodl Zilkovi nepropůjčit Řád Bílého lva vzhledem k informacím, že Zilk měl v 50.a 60.letech spolupracovat s československou Státní bezpečností. Zilk však takové obvinění odmítá. - Bývalý ministr vnitra Cyril Svoboda velmi kritizuje Václava Bendu, že svá tvrzení o údajné spolupráci Zilka s bývalou Státní bezpečností oznámil prezidentovi Václavu Havlovi až na poslední chvíli.Situace měla být podle Svobody "řešena institucionálně" a Benda měl jako senátor sám vyzvat ministra vnitra, aby tuto věc udělal.

  • Redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda pro Írán a Irák zahájí v pátek v Praze činnost.

  • Pražský Kocourkov. Miloš Zeman poděkoval Václavu Klausovi za velký billboard, který ODS umístila v Praze na Letné. Zeman na něm vypadá podle vlastních slov "jako intelektuál, zatímco Klaus jako Mussolini". ODS v pondělí odhalila na místě někdejšího Stalinova pomníku obrovský billboard s barevným portrétem Klause v nadživotní velikosti, za jehož pravým ramenem je našedivělý Zeman. Nyní je billboard kvůli silnému větru, který jej ve středu poškodil, v opravě. Zda je vyvěšení billboardu na železné konstrukci porušením stavebního zákona, rozhodne podle Zemana radnice v Praze 7.Odvolací instancí je pražský magistrát. "A protože šéfem magistrátu je dosud pan primátor Koukal (ODS), nepochybuji o tom, že bude jako obvykle objektivní," řekl Zeman.

  • Oprava. Místopředseda Rady České televize Vlastimil Kučík nekandiduje do Senátu, jak uvedl před několika dny chybný titulek v BL, ale do komunálního úřadu Prahy 2. Titulek byl redakční a vinu za přehlédnutí na sebe plně bere Jan Čulík. Argumentace v článku Tomáše Peciny však plně platí i nadále.

  • Česká televize: Vedoucí zpravodajství Zdeněk Šámal umlčel Janu Bobošíkovou. Moderátorka Jana Bobošíková poskytla minulý pátek Britským listům rozsáhlý a závažný rozhovor. Svědčí v něm znepokojujícím stavu redakce zpravodajství této veřejnoprávní instituce a vysvětluje, proč se rozhodla odejít. Odvetou za její vystoupení v BL i v jiných sdělovacích prostředcích jí Zdeněk Šámal zakázal vstup na obrazovku."Vážený pane Čulíku, možná by vás zajímalo, že mám písemný zákaz moderovat, natáčet šoty a chodit na porady, podepsaný panem Šámalem. To vše pro mé názory v tisku," napsala nám J.B. 27. 10. 1998.

  • Přestože ministr kultury Pavel Dostál tento postoj kritizuje, generální ředitel Jakub Puchalský utajuje svůj projekt, na jehož základě zvítězil letos na jaře v konkursu na svou nynější funkci. Tento jeho postoj schvaluje i Rada České televize, viz tento rozhovor Tomáše Peciny s místopředsedou Rady Vladislavem Kučíkem. (Viz též zde). Šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal odmítl odpovědět na třináct závažných otázek, týkajících se zhoršování úrovně zpravodajství ČT a označil Britské listy za "nenávistný, téměř goebbelsovský list".

    Výběr textů z posledních dní:

    Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.

    Bohumil Klepetko vykládá Lidovým novinám, co neodpovídá pravdě: Dvanáct "ojedinělých" odchodů z ČT

    Bohumil Klepetko, dosavadní šéf redakce domácího zpravodajství České televize, který má být v této funkci brzy nahrazen, aby se plně mohl věnovat práci moderátora Událostí, se dopustil pozoruhodné nepřesnosti, když minulý čtvrtek potvrdil Lidovým novinám, že “odchod [Jany] Bobošíkové je v redakci zpravodajství ojedinělým jevem".

    Podle informací, které mají Britské listy k dispozici, totiž v uplynulých týdnech a měsících odešli z redakce zpravodajství, nebo jsou ve výpovědní lhůtě:

  • šéfkameraman
  • dva (bývalí) zástupci šéfredaktora,
  • dva (bývalí) editoři Událostí a "21",
  • dramaturg studia 6 a moderátor studia 6,
  • dva produkční domácí rubriky
  • tajemník redakce
  • redaktor zahraniční rubriky
  • moderátorka "21"

    Celkem tedy dvanáct "ojedinělých odchodů".

    Nejde přitom o to, že by šéfredaktor Zdeněk Šámal neměl mít právo na volbu svých nejbližších spolupracovníků a zaměstnanců redakce, nebo že by nad všemi výše uvedenými “ojedinělými" odchody musel kdekdo naříkat.

    Jde o to, že Bohumil Klepetko byl jako šéf domácího zpravodajství poněkud nepřesný. Seriózní list v rukou nového vlastníka by si měl příště Klepetkovy informace lépe ověřovat, než jim uvěří a otiskne na svých stránkách.

    Nicméně, vyhazování produkčních je docela závažná záležitost. Zdá se to být omyl. Právě produkční by měli pomáhat reportérům dělat research a vytvářet pro ně efektivní informační zázemí. Zdá se však, že redaktoři neumějí s produkčními pracovat.

    Jan Kavan: interview, které nebylo

    Ministerstvo zahraničí - přesně podle "komunikačního desatera"?

    Tomáš Pecina

    O peripetiích, které provázely mou snahu získat rozhovor s ministrem zahraničí Janem Kavanem, věnovaným mimo jiné otázce přiznání dvojího občanství americkým Čechům, jsem psal v Britských listech na jiném místě. Po telefonické urgenci se nakonec podařilo sjednat termín. Vzhledem k předpokládané době interviewu třicet až čtyřicet pět minut rezervoval pracovník tiskového odboru MZV v ministrově programu volnou hodinu.

    Když jsem se v domluvenou dobu dostavil do Černínského paláce, čekalo mě překvapení: začátek schůzky byl odložen o třicet minut a délka byla zkrácena na půl hodiny. Nakonec byl ministr Kavan tak zaneprázdněn, že věnoval Britským listům jen necelých osmnáct minut, a to k probrání plánované tematiky nestačilo.

    Pan ministr byl zjevně ve špatné náladě. Nedostalo se mi nejen omluvy za to, že ministerský aparát ztratil po sobě dva dopisy se žádostí o rozhovor, ale když jsem namítal, že byla sjednána hodinová schůzka a ne ani ne půlhodinová, dozvěděl jsem se, že Jan Kavan přece nebude poskytovat kdejakému novináři hodinové rozhovory.

    Dojem, který ve mně osobní setkání s Janem Kavanem zanechalo, je velmi špatný. Nezbývá mi, než věřit, že do Černínského paláce se co nejdřív vrátí politik, který bude tento prestižní úřad zdobit tak, jako ho zdobívali Edvard Beneš a Jan Masaryk.

    Praha, 29.10.1998

    Tomáš Pecina

    Rozluštění aféry Helmut Zilk?

    Aleš Zeman

    "Velika doba zada velke lidi", jak pravi cesky klasik. Zatimco cetne rakouske a nemecke bulvarni platky se rozhorcuji na nestoudnosti Vaclava Bendy a jinych Cechu kvuli obzalobe byvaleho starosty Vidne Helmuta Zilka z  udajne spoluprace s byvalou ceskoslovenskou komunistickou StB, objevil se tez clanek odvazneho rakouskeho zurnalisty, ktery vrha na aferu zcela jine svetlo. Cenna uvaha pana Guentera Traxlera "Sumeni Vltavy" doklada, ze  vysvetleni teto afery nutno hledat jiz v davne rakousko-ceske minulosti, kterou jsme si v tyto dny u prilezitosti dne 28. rijna opet mohli pripomenout (pozn. prekl.).

    Šumění Vltavy

    Guenter Traxler

    Der Standard, 28. října 1998

    "Tak nam vodhalili Helmuta", rekla posluhovacka panu Svejkovi, ktery opustiv pred lety spionazni sluzbu, kdyz byl definitivne prohlasen vojenskou lekarskou komisi za blba, zivil se nyni prodejem osklivych dokumentu, jejichz puvod vezel v temnotach. Krome tohoto zamestnani byl stizen revmatismem a mazal si prave kolena opodeldokem.

    "Keryho Helmuta, pani Muellerova?" otazal se Svejk, neprestavaje si masirovat kolena. "Ja znam dva Helmuty. Jednoho, ten byl nemeckym kanclerem a kdysi nasliboval rozkvetly luhy a haje svym znovusjednocennym spoluvobcanum, a potom znam jeste Helmuta Thomu z nemecky televizni bedny. Voba nebyli vodhaleny."

    "Ale, milostpane, pana bejvalyho starostu Helmuta, toho z Vidne, toho hlasityho, naboznyho."

    "Jezismarja", vykrikl Svejk, "to je dobry. A kde se mu to, panu bejvalymu starostovi, stalo?"

    "Vodhalili ho v Praze, milostpane, s jednim dokumentem, vedi. Mel tam se svoji bejvalou starostovou vobdrzet rad bilyho lva ctvrty tridy."

    "Tak se podivejme, pani Muellerova, rad bilyho lva. Jo, takovej pan si to muze dovolit, a ani si nepomysli, jak takova nominace radem ctvrty tridy muze nestastne skoncit. Tak vida, pani Muellerova. Von uz tedy ma pan bejvalej starosta po tom strasnym maleru. Trapil se dlouho?"

    "Von pan bejvalej starosta byl z toho celej pryc, milostpane, tak nak lidsky postizenej. To vedi, ze s tim vodhalenim nejsou zadny hracky."

    "Nektery vodhaleni se nevyvedou, pani Muellerova, kdybyste se zblaznili. Takovejch systemu je moc. Ale na pana bejvalyho starostu si vyhledali jiste neco lepsiho, a taky bych se chtel vsadit, pani Muellerova, ze ten clovek, co mu to udelal, se na to pekne voblik. To vedi, vodhalit pana bejvalyho starostu, to je moc tezka prace. To neni, jako kdyz Vaclav Klaus strili na  Vaclava Havla. Tady jde vo to, jak se k nemu dostat, na takovyho pana nesmite jit s nejakejma fingovanejma papirama. To musite jit uz skrzeva to vodhaleni s proverenejma dokladama."

    "Vono prej jich bylo vic, milostpane."

    "To se samo sebou rozumi, pani Muellerova", rekl Svejk, konce masirovani kolen, "kdybyste chtela vodhalit nejakyho pana bejvalyho starostu nebo prezidenta, tak byste se jiste s nekym poradila. Vic lidi ma vic rozumu. Ten poradi vodhalit pred udelenim radu, ten teprve potom, co je rad udelen, a pak se dilo podari, jak je mozno se docist v "Sueddeutsche Zeitung". Tam vysvetluje sef uradu pro dokumentaci zlocinu proti komunismu, i kdyz tim sefem jiz dnes vubec neni, ze bejvalej starosta je jednoznacne vodhalen. Falsovani dokumentu komunistickych zlocinu je vylouceno, pravi ten pan, ale odkud to ma, o tom se nezminuje. Pravdepodobne von sam vodhalenej nebude.

    Hlavni veci je vycihat na ten moment, az takovej vysokej pan jede kolem, aby vyfasoval vysokej rad. Jako, jestli se pamatujou na toho Lucheniho, co probod nasi nebozku Anezku - prave tomu bude sto let - tim pilnikem. Pak verte nekomu. A vono to ceka jeste na mnoho osob, vod tedka nikdo nebude chtit zadnej ceskej rad. A uvideji, pani Muellerova, ze jeste dalsi prijdou na radu v tom vodhalovani, a muze byt, nedej panbuh, i na videnskyho starostu, kdyz uz to zacli s tim jeho predchudcem. Jo, pani Muellerova, dneska se dejou veci. To je zas ztrata pro Rakousko."

    (Z krasneho jazyka nemeckeho prelozil zpet do jazyka skromneho, nepoznaneho hrdiny Svejka, ktery nezapalil chram bohyne v Efesu, jako to udelal ten hlupak Herostrates, aby se dostal do novin a skolnich citanek, Ales Zeman s  pouzitim originalu Mistra Jaroslava Haska.)

    František Vízek ze Senátu ČR si stěžuje na Tomáše Pecinu

    V Praze dne 13. října 1998
    Č.j. 12706/98-123

    Věc: Předání přepisu zvukového záznamu

    Vážený pane Čulíku,

    náš výbor se dne 2.9. 1998 na své 13. schůzi zabýval podnětem Českého helsinského výboru ze dne 24.5. 1998 K protiprávnímu zacházení policistů s předvedenými účastníky pochodu Globální pouliční slavnosti 16. května 1998 a odpovědností státu za týrání těchto osob.

    Přesto že, (sic) byl po celou dobu projednávání tohoto bodu programu přítomen redaktor Vašich listů pan Tomáš Pecina, požadoval zpracování a předání přepisu zvukového záznamu jeho průběhu. Členové výboru tento požadavek posoudili a došli k závěru, že vzhledem k osobní účasti redaktora T. Peciny na jednání není důvod, proč takovýto přepis pořizovat. Dne 3.9. 1998 v Britských listech váš redaktor uveřejnil článek "Demokracii si rozvracet nedáme!!", v němž uvedl nepřesné informace vystoupení některých členů výboru a současně dopisem předsedovi Senátu PČR panu Petru Pithartovi podal stížnost na výboru a požádal ho o zásah v této věci.

    Tlak, který nejen pan Tomáš Pecina, ale i další zúčastnění hosté zastoupení panem Stanislavem Pencem z Dokumentačního střediska pro lidská práva vyvíjeli na výbor, aby byl pořízen a předán přepis, vedl výbor dne 24.9. 1998, aby na své 14. schůzce přijal usnesení č. 104, jímž rozhodl o pořízení přepisu, který předá předsedovi Senátu PČR, předsedovi Českého helsinského výboru a Vám, jako vydavateli Britských listů, abyste srovnal skutečná vyjádření jednotlivých senátorů s jejich interpretací podanou ve výše citovaném článku pana redaktora T. Peciny.

    Pan redaktor T. Pecina měl možnost konfrontovat znění přepisu se zvukovým záznamem a neshledal v nich žádné disproporce a to ho vedlo také k omluvě panu senátoru Antonínu Petrášovi za zkreslující interpretaci jeho výroků v uvedeném článku.

    Souhlasíme s tím, že veřejnost má být informována o dění ve společnosti, ale vždy za zachování přísné objektivity a pravdivosti.

    Vízek

    podpis

    Parlament České republiky
    Senát
    František Vízek
    Předseda výboru petičního, pro lidská práva, vědu, vzdělávání a kulturu

    Poznámka Jana Čulíka:

    Není mi jasné, na co si František Vízek stěžuje. Žádné konkrétní zkreslení, které by zůstalo v Britských listech neopraveno, F. Vízek v dopise neuvádí.

    Celkově působí dopis poněkud provinčním dojmem. Domníval jsem se, že v parlamentě zavedenější demokracie, za niž se jistě po téměř deseti letech už ČR považuje, je automatickým zvykem, že je systematicky a hned zveřejňován doslovný záznam jednání obou komor parlamentu.

    Pokud vím, Tomáš Pecina a Stanislav Penc se před začátkem výše zmíněného jednání dotazovali, jestli si ho mají nahrát. Bylo jim řečeno, že to není třeba, že se přepis pořizuje profesionálně. Pak se setkali s neochotou pracovníků Senátu, když požadovali zveřejnění přepisu. Teprve na zásah Petra Pitharta (po dopise, který mu adresoval Tomáš Pecina) došlo k publikaci záznamu z jednání, který měl být k dispozici přece proboha automaticky!!

    Těchto pár vět pana Vízka mluví samo za sebe:

    Přesto že, (sic) byl po celou dobu projednávání tohoto bodu programu přítomen redaktor Vašich listů pan Tomáš Pecina, požadoval zpracování a předání přepisu zvukového záznamu jeho průběhu. Členové výboru tento požadavek posoudili a došli k závěru, že vzhledem k osobní účasti redaktora T. Peciny na jednání není důvod, proč takovýto přepis pořizovat.

    Je toto skutečně profesionální přístup parlamentu, zástupců občanů, k veřejnosti?

    Tomáš Pecina učinil v první zprávě z jednání parlamentu (KDY NEMĚL K DISPOZICI PŘEPIS!!) věcnou chybu, neboť výrok jednoho přítomného omylem připsal přítomnému jinému. Jakmile získal k dispozici přepis, chybu v BL opravil.

    Kdyby byl záznam k dispozici operativně ihned, k chybě by nedošlo.

    Sobectví v mezinárodním podnikání: Odpověď Aleši Muellerovi

    Jiří Jírovec

    Aleš Muller se mi nemusí omlouvat, že reaguje na můj příspěvek do diskuse o volném obchodování (BL, 12.10. 1998). Jednak nejsem "háklivej" na jiné názory a navíc se jeho názor na věc se od mého zas tak moc neliší. Snad až na to, že si myslí, že jsem chtěl radit.

    Nevím v jakém světě Ales Muller žije, ale v tom svém nevidím sebemenší náznak toho, že by někdo jednal podle zásady "Pokud udělám to a to, neublížím tím nikomu?".

    Zásada Aleše Mullera je neobyčejně lidská. Potíž ovšem je v tom, že její uplatnění závisí na cíli, k němuž chce lidská společnost obecně dojít. Danou otázku lze, aniž by ztratila původní význam, poněkud zobecnit na: Pokud udělám to a to, neublížím tím věci, k níž chci dojít? Věcí pak můžeme rozumnět zisk, životní úroveň obyvatelstva, vztahy mezi národy, prostě cokoli.

    Můj článek se týkal ekonomiky, tedy oblasti v níž platí jediný ohled a měřítko - zisk. Přesněji řečeno bezbřehý zisk.

    Snažil jsem se upozornit na to, že právě v současném světě je naprosto nutné, aby vláda zvažovala, zda to či ono rozhodnutí je dobré pro vlastní lidi. Globalizace ekonomiky totiž posunula mnohé do dříve neznámých rovin a s tím i problémy, které je nutné řešit. Jedním z průvodních prvků globalizace je silné narušení vztahu mezi podnikatelem a komunitou (městem, zemí). Hodný pan továrník Baťa, který staví vilky pro zaměstnance, pečuje o nemocné a dává každému vyučenci spořitelní knížku s něčím do začátku, byl nahražen globálními manažery, kteří kdesi vyhodnocují svoje "dal - dostal" a jim je získané málo, tak zavřou kšeft a posunou se jinam.

    Je velmi naivní domnívat se, že by si lidé odpovědní například za spojení společnosti Compaq s ottawskou firmou Digital nějak nadměrně lámali hlavu nad osudem asi 5000 zaměstnanců, kteří ztratí práci a tím, co to udělá s komunitou v níž žijí. Nemají to v náplni práce. V jejich zájmu je především to, aby ekonomické ukazatele směřovaly, skoro jako na socialistických plakátech, stále vzhůru - čím strměji, tím lépe.

    Diskuse o volném obchodování nemůže pominout dva základní prvky současného vývoje. Zaprvé, cílem podnikání je akumulace a nikoli sdílení bohatství. Jinými slovy společnosti Niké je srdečně jedno, jak žijí její zaměstnanci někde na Filipínách nebo Indonésii. Stejně tak je lhostejné firmě VW, co bude v Mladé Boleslavi.

    Druhá skutečnost, která uniká pozornosti, se týká dogmatu, že se vláda nemá míchat do ekonomiky, protože tu dovede dělat jen soukromý sektor. Tato poučka, proklamovaná především tam, kde je ještě co privatizovat, bylo nahraženo heslem "partnerství vlády a soukromého sektoru". Vláda má vytvářet podmínky pro podnikání. Ze strany soukromého sektoru jde o implicitní výzvu, aby se vláda míchala do ekonomiky, tedy do záležitostí, kterým podle původní poučky vlastně nerozumí.

    Je třeba podotknout, že vytváření podmínek znamená v novořeči subvencovat podnikání z peněz daňových poplatníků. Majitel hokejového klubu The Ottawa Senators, pan Bryden, si například v pravidelných intervalech stěžuje, že platí příliš velké daně a nemůže přežít v konkurenci klubů z USA. Vláda a město mu tedy mají slevit. Podle mého názoru jde o běžné vydírání vlády soukromým sektorem. Vtip celé věci totiž je v tom, jak definujeme přežití. V případě sportovních klubů je laťka neustále posunována chamtivostí majitelů i hráčů. Pan Bryden moc nezdůrazňuje, že přežití znamená platit hráčům horentní platy (které navíc nemají žádnou souvislost s kvalitou hry, kterou hokejisté produkují), ale o to víc hrozí nedozírnými škodami pro poottawí, bude-li nucen klub prodat do USA.

    Pozoruhodné na nově definované účasti vlády na podnikání je posun rozhodování do sféry politické, tedy do rukou lobbovatelných neodborníků. Kupodivu tento fakt nikoho příliš nepopuzuje, přestože dopad jednotlivých rozhodnutí na ekonomiku může být enormní.

    Aleš Muller se zmiňuje o spoušti, k níž by otázka "je to pro mě dobré?" vedla. Trochu při tom zapomíná, že tuto otázku si nikdy neklade jen jedna strana, takže celkem přirozenou cestou dochází k určitému zprůměrování.

    Není rovněž důvod, proč by se zmíněná otázka nemohla rozšířit. Například v případě rozšiřování severoamerické zóny volného obchodu na některé evropské státy se můžeme ptát: Je to dobré pro nás pro Čechy a Evropu? Situace výhra - výhra třeba spočívá v neokázalých dvoustranných mezistátních dohodách mezi ČR a USA a nikoli v aktu, který může být považován za projev nezájemu o EU.

    Aleš Muller píše, že "Otevření se a zapojení do světových struktur přinese rozhodně lepší výsledky než taktizování, které (zřejmě) doporučoval p. Jírovec. Toto otevření ale nese pochopitelně i náklady, nutnost změn, nutnost nových pohledů na problém a někdy i potíže, zklamání, strach."

    S tím se dá souhlasit za předpokladu, že víme, co a komu mají tyto světové struktury přinést. Navíc požadavek nových pohledů by měl platit v plné míře i pro tyto struktury samotné. V této souvislosti lze poukázat na rozhodnutí Francie vystoupit z jednání o mezinárodní ochraně investic - a to nikoli y malých lokálních zájmů, ale proto, že existuje obava z toho náklady na zamýšlenou změnu (tedy ochranu investorů) stejne jako potíže, zklamání a strach dopadnou až příliš na řadového občana. Se všemi ekonomickými, politickými a sociálními důsledky. Stanovisko Aleše Mullera je jinak s tím mým vcelku dobře slučitelné: V okamžiku, kdy se silnější začnou ptát, zda tím či oním rozhodnutím někomu neublíží, zmizí otázka slabších, zda to či ono je v jejich zájmu. Teď záleží na tom, kam se řadíme.

    Jiří Jírovec

    Neprofesionální úroveň světového finančnictví:

    Velká pětka terčem kritiky pro nízkou úroveň globálního auditu

    Světová banka nařídila pěti nejznámějším globálním auditorským firmám, tzv. Velké pětce, aby přestaly poskytovat jména svých firem pro podnikatelské a ekonomické analýzy, zveřejňované v asijských ekonomikách, jestliže tyto analýzy nebyly vypracovány podle nejpřísnějších mezinárodních inspekčních finančních norem, napsal deník Financial Times.

    Vedoucí pracovníci pěti největších globálních auditorských firem byli povoláni na dvojí jednání ve washingtonském ústředí Světové banky. Bylo od nich požadováno, aby přiměli své klienty přizpůsobit se mezinárodním auditorským normám. Jinak musejí tyto známé auditorské firmy odmítat podepsat pod auditorské zprávy.

    Tato akce Světové banky zřejmě povede k tomu, že bude celosvětově přijat globální auditorský finanční kód, který bude založen na mezinárodních auditorských předpisech, které sestavila Mezinárodní federace účetních pracovníků. Světová banka bude také v tomto smyslu vyvíjet nátlak na místní regulátory v jednotlivých zemích, zejména v oblasti bankovnictví.

    Světová banka je znepokojena, že globální auditorské firmy, které rychle expandují do zemí třetího světa, podepisují svým jménem auditorské zprávy, které jsou založeny na místních auditorských zvyklostech. Takové zprávy často skrývají zadluženost analyzovaných firem a mohou vyvolávat falešnou důvěru investorů.

    Některé firmy z Velké auditorské pětky rozvázaly už kontrakty s auditorskými firmami v rozvojových zemích, když se setkaly s odporem při zavádějí přísnějších auditorských norem.

    Avšak Světová banka požaduje, aby globální auditorské firmy přestaly propůjčovat svou značku místním auditorským podnikům. Světová banka je znepokojena, že v mnoha zemích světa nejsou finanční analýzy a podnikatelské výroční zprávy dostatečně průhledné. Odmítla však jmenovat, o které země konkrétně jde.

    Je nejasné, zda bude Velká auditorská pětka ochotna přijít o zákazníky při prosazování vyšší auditorské úrovně svých analýz. Existují také praktické problémy, protože se mezinárodní auditoři pravděpodobně střetnou při zavádění přísnějších norem s místními zákony v jednotlivých zemích.

    Karel Mašita: Vydejte mi dokumenty k nerealizovanému pořadu o Jazzové sekci! Dopis šéfproducentce ČT

    Vážený pane Čulíku,

    Zasílám Vám na vědomí svůj dnešní dopis šéfproducentce ČT (viz záhlaví dopisu), který dle Vašeho uvážení můžete zveřejnit.

    Karel Mašita

    V Praze dne 20.10.1998

    doporučeně
    Česká televize - producentské centrum
    šéfproducentka paní Alena Müllerová
    Kavčí hory, 140 70 Praha 4

    Praha 20. 10. 1998

    věc: vydání dokumentů k nerealizovanému pořadu o Jazzové sekci

    Vážená paní šéfproducentko!

    Jelikož Česká televize prokazatelně odmítla ucelený a objektivní dokument o nejrozsáhlejší protikomunistické organizaci Jazzová sekce Svazu hudebníků ČSR, dovoluji si Vás tímto vyzvat k okamžitému vydání všech podkladů, které divácí k tomu pořadu zaslali ČT jako reakci na dva nabírací spoty - ty podle mých a mně dosud nezaplacených scénářů ČT odvysílala letos v únoru - dubnu.

    Zajisté chápete, že za tohoto stavu "věci" drží ČT tyto divácké ohlasy neoprávněně a tedy mi je jako jedinému autoru tohoto dokumentu a scénářů k jejich získání právem náleží. A to zejména proto, že veškerou dokumentaci k Jazzové sekci jsem shromáždil od začátku roku 1991 jak z příslušných archivů (např. ÚV KSČ, ministerstev vnitra, kultury, z celé řady dalších státních úřadů až po úroveň bývalých národních výborů, ze soudů, prokuratur, ze zahraničí, z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR), tak z archivů Jazzové sekce i Svazu hudebníků a z celé řady dalších zdrojů. Bez sebemenší domýšlovosti tedy mohu říci, že nikdo nemá tak rozsáhlou dokumentaci o Jazzové sekci a i o celém Svazu hudebníků jako já, což je právě výsledek mé dlouholeté novinářské investigativní práce na tomto tématu. Ty další, které ČT od diváků získala de facto podvodem, tedy je nutno přiřadit k těm již dosud shromážděným, a proto ČT, kterou v tomto případě zastupujete, o ně tímto žádám.

    Tuto žádost Vám zasílám s vědomím předsedy Jazzové sekce pana Karla Srpa a zároveň Vám sděluji, že spolu se svými právníky připravujeme žalobu k soudu na zamezení vysílání části seriálu ČT "Bigbít", v níž se má objevit Jazzová sekce. Neboť zde lze předpokládat, že zejména v této části mě budete de iure "vykrádat".

    Děkuji za rychlé vyřízení této výzvy a s úctou se znamenám.

    Karel Mašita

    Češi v Americe, dvojí občanství a restituce

    Tomáš Pecina před časem doporučoval, aby se Češi v Americe místo protestů ve věci dvojího občanství žalovali českou vládu: české zákony byly totiž, jak se zdá, českými úřady od revoluce v roce 1989 několikrát v této věci porušeny.

    Ozval se Aja Bufka, který se jménem své dcery o soudní řízení skutečně pokusil. Zde je jeho reakce:

    Ustavni soud, Jostova 8, 66083 Brno
    Sp. Zn. I. US 110/97
    V Brne dne 1.9.1998

    Pan
    Mgr. Aja Bufka
    9903 Santa Monica Bl.,#189
    B.H. CA 90212

    Vazeny pane,

    K Vasemu dopisu ze dne 28.7.1998 Vam sdelujeme, ze podani ze dne 25.3.1997, sp. Zn. I. US 110/97, bylo odlozeno dne 21.4. 1997 a timto odlozenim bylo rizeni pred Ustavnim soudem skonceno. Na dopis Vasi dcery K.B. ze dne 22.12.1997 jsme odpovedeli dopisem ze dne 21.1.1998

    S pozdravem

    Mgr. Vojtech Simicek, Dr.
    asistent soudce Ustavniho soudu

    Komentar:

    Jak je videt, pan asistent se taktne vyhnul odpovedi na dopis moji dcery ze dne 12.2.1998, stejne jako k zadosti o obnovene rizeni na zaklade protiustavniho rozhodnuti Magistratu hl.mesta Prahy 22.12.97 a jak je videt ve vyse uvedenych radcich i jasne odpovedi na otazky kladene v mem puvodnim dotazu ze dne 28.7.1998. Musel jsem je proto opetovne opakovat a zaslat, prozatim bez odpovedi, nasledujici:

    Mgr. Vojtech Simicek, Dr.
    asistent soudce Ustavniho soudu
    Jostova 8, 66083 Brno

    Vazeny pane,

    K Vasemu pripisu ze dne 1.9.1998 je zrejme, ze jste se opomnel vyjadrit k obnovene stiznosti me dcery K.B. ze dne 2.2. 1998, ktera naplnuje pozadavky Ustavniho soudu a zejmena zakonu c.182/1993 Sb., a podle ustanoveni paragrafu 72 odst.1 pism. a) je mozne podat ustavni stiznost v pripade, pokud bylo rozhodnutim, opatrenim nebo jinym zasahem organu verejne moci poruseno zakladni pravo nebo svoboda fyzicke nebo pravnicke osoby zarucene ustavnim zakonem nebo mezinarodni smlouvou podle cl. 10 Ustavy.

    Protiustavni rozhodnuti PhDr. Ivany Odarcenkove z Magistratu hlavniho mesta Prahy ze dne 2.10.1997 (zaslane do Vasich rukou okamzite po doruceni 22.12.1997) naplnuje podminku shora uvedeneho zakona, protoze v pripade moji dcery doslo k poruseni zakladniho prava zaruceneho dle clanku 12 bod 2. Ustavy Ceske republiky.

    Znovu Vas proto zadam o projednani pripadu moji dcery ze dne 2.2.98, kdy zaslala opetovnou zadost na zaklade matricnich rizeni, k obnoveni pripadu sp. Zn. I. US 110/97 ze dne 21.4.97, vzhledem k nove skutecnosti, kterou je naplneni zakona c.182/1993 Sb., o Ustavnim soudu.

    Zaroven Vas timto zadam o zruseni protiustavniho rozhodnuti Odboru vnitrni spravy Magistratu hl. mesta Prahy, ktery rozhodnutim c.j.: OVS 1684/1997/ Pa ze dne 2.10.1997, je protiustavnim porusenim osobnich prav moji dcery, zasahem organu statni moci.

    S pozdravem,

    Aja Bufka

    Ještě jednou o českém internetu - odpověď a vysvětlení panu Kmentovi i jiným

    Vratislav Kuška

    Prispevek spravce (redaktora) internetove diskusni skupiny Vyuzivani WWW pro komercni ucely dobre ilustruje, jaci lide stoji v cele ceskeho Internetu.

    Je pozoruhodne, ze pana Zajicka vyprovokuje az na pokraj nepricetnosti publikovani vet "Vazeni pratele, nabizim domeny...." a poklada za vhodne publikovat toto (viz nasledujici prispevek pana Zajicka publikovany na "Vyuzivani WWW pro komercni ucely"):

    ">Jak pro koho...v jakem mnozstvi, obsahu etc. Napr. jak by se vam libilo, >kdyby vase sedmileta dcera dostavala zpravy typu "Pojd si zapichat k nam, >mame je nejvetsi" apod.? (doufam, ze tady zadna neni...)."

    Citim potrebu podotknout, ze jsem v konferenci Vyuzivani WWW pro komercni ucely nikdy necetl nic, co by nabizelo sex, nebo se ho tykalo ve smyslu, ktery podsouva pan Zajicek. Nejblize prikladu pana Zajicka je pravdepodobne tento prispevek, uverejneny v konferenci Vyuzivani WWW pro komercni ucely:

    "X-From_: www-commerce@bajt.cz Mon Oct 26 06:47:57 1998
    Date: Mon, 26 Oct 1998 12:16:32 +0100
    Reply-To: www-commerce@bajt.cz
    Originator: www-commerce@bajt.cz
    Sender: www-commerce@bajt.cz From: "J.X. Brown" jxbrown1@hotmail.com
    To: Multiple recipients of list www-commerce@bajt.cz
    Subject: Re: http://ceskykrumlov.cz/ - REAiA consulting s.r.o.
    X-Comment: Vyuzivani WWW pro komercni ucely

    Kuska, proc do tech konferenci furt posilas takovyhle sracky ?!"

    Pokud bych si troufal generalizovat na zaklade pouze techto dvou prispevku, mel bych silny dojem, ze cesky Internet je v rukou lidi, jejichz intelektualni a emocionalni uroven se lisi nejen od spicek v jinych oborech, ale pravdepodobne i narodniho prumeru. Mohlo by to byt tez vysvetleni, proc cesky Internet je ZAMERNE provincialni a ani se nesnazi vyuzivat HLAVNI VYHODY INTERNETU, T.J. JEHO GLOBALNOSTI.

    Staci navstivit stranky jednoho z nejznamejsich a nejbohatsich ceskych hotelu, Grandhotelu Pupp Karlovy Vary (http://www.pupp.cz).

    Neumelost tohoto pokusu, za ktery mozna Pupp zaplatil znacnou castku, je tak zarazejici, ze je az neuveritelna. Internetova firma, ktera toto dilo, ktere pravdepodobne vejde do historie jako jedna z nejlepsich ukazek, jak se propagace na Internetu delat nema, vytvorila, se pro jistotu na strankach neuvedla.

    Jak prijemne vedle toho pusobi skromne, nenakladne stranky jednoho z nejmensich hotelu v CR (devet pokoju) hotelu Dum u cerveneho lva ( http://www.interacta.cz/accol/clev_e.htm), zvlaste jsou-li doplneny casopiseckymi clanky (ukazka na  http://www.sagar.cz/nno/inthotels.html). Neznam rozpocet na reklamu ani jednoho z techto dvou hotelu, ale odhaduji, ze celorocni rozpocet na reklamu hotelu Dum u cerveneho lva neni vetsi nez rocni plat jedne z uklizecek v grandhotelu Pupp.

    I toto vypovida o ceskem Internetu. Pokud vedeni hotelu Pupp neni ochotno utratit za mezinarodni presentaci hotelu na Internetu vice, nez je jednorocni plat jedne z jejich mnoha uklizecek, napovida to hodne nejen o vedeni hotelu, ale tez o stavu ceskeho Internetu. Lide casto meri mistni urovni, casto bohuzel i v pripadech, kdy by meli merit urovni globalni, nebo alespon mezinarodni.

    Mereno mistni urovni (hodne ceskych podniku, i tech s mezinarodnimi styky nebo ambicemi, na Internetu jeste neni, nebo se presentuje pouze o malo lepe nez grandhotel Pupp), takze z tohoto hlediska si vedeni Pupu muze rikat, ze maji to, co maji ostatni, v nejhorsim pouze jen o malo mene.

    Problem je tez v tom, ze vetsina ceskych internetovych firem podcenuje tvurci stranku, ktera je v CR v nejlepsim pripade druhoradou, az za strankou technickou, ktera je povazovana za nejdulezitejsi.

    Mel-li bych pouzit analogii, je to asi jako staveni domu bez planu a architekta.

    Zednici prece nejlepe vedi, jak klast cihly, jak budovat zdi, podlahy a stropy tak proc utracet za nejakeho architekta, ktery si jen vymysli a kresli si jakesi vzdusne zamky (nejde o nic vyjimecneho, kdysi se zednicti mistri bezne stavali "staviteli" a produkovali obcas i stavby, ktere mely vice nez dve mistnosti).

    Takze vetsina ceskych internetovych firem pravdepodobne vyrabi (slovo "tvori" neni v tomto pripade vhodne) internetove stranky bez podrobneho planu, pouze podle jakehosi nacrtu podobneho nacrtu zednickou tuzkou podle ktereho se ridi stavby garazi nebo prasecich ci kozich chlivku a hlavne bez pracovnika, ktery by mel byt pri tvorbe internetovych stranek nejdulezitejsi, t.j. SCENARISTY.

    Tak jako neni uz davno mozne tocit filmy bez scenare a scenaristu a reziseru, tak neni mozne tvorit UCINNE internetove stranky nejen bez grafiku (i ty mnohe ceske internetove firmy nezamestnavaji, najimaji lidi, kteri "umi kreslit"), ale hlavne bez scenaristu, kteri tvori celkovou koncepci a redaktoru, kteri tvori obsah. Zatim je situace takova, ze vetsina ceskych internetovych firem funkci scenaristy ani nezna a redaktory se stavaji lide typu pana Zajicka, tak jako se kdysi "staviteli" stavali zednicti mistri.

    Vratislav Kuska

    >X-From_: www-commerce@bajt.cz Mon Oct 26 17:11:18 1998
    >Date: Mon, 26 Oct 1998 22:51:48 +0100
    >Reply-To: www-commerce@bajt.cz
    >Originator: www-commerce@bajt.cz
    >Sender: www-commerce@bajt.cz
    >Precedence: bulk
    >From: Ladislav Zajicek elzet@watson.bajt.cz
    >To: Multiple recipients of list www-commerce@bajt.cz
    >Subject: Re: Spaming co to vlastne je?
    >X-Comment: Vyuzivani WWW pro komercni ucely
    >MIME-Version: 1.0

    On Mon, 26 Oct 1998, Radoslav Fasuga wrote:
    RF:Nemohu si pomoci pouze pozorovat vasi konverzaci ohledne spamingu.

    Podle me je zakladnim dotazem CO TO VLASTNE SPAMING JE?

    Podle me je spaming vec, kdy vam nekdo posle 100 emailu na vase konto, nebo vam zasila rozmerne soubory.

    LZ: Ani zdaleka nejen tohle.

    RF:Jednoducha kratka inzerce v nekolika radcich a v pripade, ze se dotazovany neozve, jiz nezasilani dalsich zprav, je podle me normalni obchodni postup.

    LZ:Jak pro koho...v jakem mnozstvi, obsahu etc. Napr. jak by se vam libilo, kdyby vase sedmileta dcera dostavala zpravy typu "Pojd si zapichat k nam, mame je nejvetsi" apod.? (doufam, ze tady zadna neni...).

    RF: Myslim si, ze pokud jste obtezovateli v konferenci chteli neco rici, meli jste to poslat primo jemu a ne tady obtezovat ostatni trapnymi replikami, TO NENI SPAMING?

    LZ: To neni spamming, ale vyjadreni podpory antispammingovym tendencim. Zadejte do prohledavacu Internetu slova jako spam, spamming, junk junk mail v dalsich kombinaci s law, congress, senate, anti-spam, organization etc. etc. Tak se dozvite, co to je spam, jake skody pacha a co se ve svete proti nemu dela a chysta i po pravni linii.
    L. Zajicek, Bajt

    Vratislav Kuska

    Specificky pohled na Cesky Internet:

    http://www.scenemaker.com/anon/1582/cover.dhtml

    Devět let Dětí Země - devět let ochrany přírody a čistého prostředí

    Ekologicke sdruzeni Deti Zeme v uplynulem mesici vstoupilo do desateho roku sveho zivota. Bylo zalozeno na dvou schuzkach (28. zari a 27. rijna) jeste pred listopadovou revoluci v roce 1989. Od svych pocatku se Deti Zeme vyvinuly v celonarodni organizaci citajici pobocky ve ctrnacti mestech a obcich Ceske republiky. Patri mezi nejvetsi ceske ekologicke neziskove organizace. Za uplynulych devet let zaznamenaly na jedne strane radu uspechu (viz pripojeny seznam), ale dokazaly se smirit i s prohrami.

    V nejblizsim obdobi se chceme soustredit predevsim na dve kampane: "Za snizeni emisi dioxinu v Ceske republice" a "Za zachranu veseckeho udoli".

    Nejblizsim cilem kampane "Za zachranu veseckeho udoli" je zabranit realizaci prehrady a navazujiciho rekreacniho arealu v udoli Lucniho a Mlynskeho potoka v Liberci - Vesci. Prehradu o rozloze 15,5 ha hodla postavit liberecka firma AKVA KB a prosazuje ji i soucasny primator Liberce a poslanec Poslanecke snemovny Parlamentu CR, ing. Jiri Drda (ODS). Vesecka prehrada je jednim z duvodu, ktere vedly Deti Zeme k Drdove kandidature na Ropaka roku 1998.

    Kampan "Za zachranu veseckeho udoli" je aktualnim tematem pro ministra zivotniho prostredi Dr. Milose Kuzvarta, protoze v jeho rukou je nyni rozhodnuti o udeleni ci neudeleni vyjimky z ochrany ohrozenych druhu zivocichu a rostlin (chranenych zakonem c. 114/92 Sb. o ochrane prirody a krajiny), ktere se v udoli vyskytuji. V pripade Vesce se tak da rici, ze se opakuje v mensim meritku pripad Rajcherova s tim rozdilem, ze AKVA KB je ceskou firmou.

    Kampan "Za snizeni emisi dioxinu v Ceske republice" ma jasny cil: uzakoneni limitu pro emise dioxinu ze spaloven odpadu a realizaci dalsich opatreni ke snizeni emisi dioxinu (napriklad zakazat paleni chlorovanych odpadu v zarizenich, ktera k tomu nejsou urcena). Soucasti teto kampane je take snaha Deti Zeme o sladeni ceske legislativy v oblasti ochrany ovzdusi s predpisy Evropske unie. Deti Zeme nyni sbiraji podpisy pod petici "Konec dioxinu v Ceske republice". Tu jiz podepsalo pres 6.000 lidi. Jsou mezi nimi i vyznamne osobnosti spolecenskeho zivota - napr. profesor Erazim Kohak (filozof), hudebnici Pavel Zalman Lohonka, Marta Kubisova, Michael Janik a Miroslav Palecek, fyzik Cestmir Jech, prorektor Univerzity Palackeho v Olomouci Josef Tillich a dalsi.

    Posun Deti Zeme nejlepe vystihuje cast uvodu ve Vyrocni zprave za rok 1997: "Ve srovnani s pocatky jsme se vice zprofesionalizovali. Vyssi odbornost nasi prace se projevuje v realnosti reseni, ktera nabizime a nakonec i v jejich vyssi ekonomicke vyhodnosti. Stale vice s nami spolupracuji ti, kdo musi resit konkretni ekologicke problemy obci - starostove a poslanci zastupitelstev."

    Přílohy:

    Vesecká přehrada - stručné shrnutí

    Zatimco vetsina obyvatel Liberce se domniva, ze projekt vesecke prehrady uz neni na poradu dne, v zakulisi stale probihaji o tomto dile diskuse a bourliva uredni jednani. Projekt je sice ekonomicky mrtvy, ale politicky zivy.

    Spor o prehradu u Vesce se tahne od zverejneni studie jejiho vlivu na zivotni prostredi (v lednu 1995).

    Projekt prehrady a navazujiciho rekreacniho arealu planuje ve veseckem udoli postavit firma AKVA KB. Jeji projekt by znamenal likvidaci ekologicky a rekreacne hodnotneho uzemi, ktere se v udoli vyvijelo po desitky ci stovky let. Podle posouzeni, ktere si nechaly Deti Zeme vypracovat od ing. arch. Ivana Plicky, je uzemi Vesce z hlediska stavby rovnez dopravne malo kapacitni. Potvrdil to i odbor dopravy libereckeho magistratu.

    Plocha prehrady puvodne presahujici 20 ha byla pod tlakem ekologu snizena na 15,5 ha. AKVA KB se stale snazi oddelit jednani o prehrade a na ni navazujici stavbach. Jeden z korenu tahleho sporu tkvi ve spatne provedenem procesu EIA a nedokonale zpracovane studii vlivu na zivotni prostredi (firma Rustical B).

    Deti Zeme a Obcanske sdruzeni Vesec navrhuji zmenu uzemniho planu mesta podle studie ing. arch. Ivana Plicky a ing. Ivana Dejmala - cili rekreacni vyuziti veseckeho udoli bez prehrady a s klidovou oblasti a chranenymi uzemimi. Obe sdruzeni jsou take ucastniky dalsich spravnich rizeni. Krome nich se proti stavbe prehrady stavi i rada odborniku (olomoucky univerzitni profesor Jaromir Demek, biolog Pavel Pecina, botanik Karel Kubat z Univerzity J. E. Purkyne v Usti nad Labem a pres sto dalsich) a nedoporucuji ji ani pracovnici Agentury ochrany prirody a krajiny CR.

    Se stavbou prehrady ve Vesci vyjadrili nesouhlas take ucastnici mezinarodni konference zamerene na problematiku tzv. "Cerneho trojuhelniku", konane v kvetnu lonskeho roku v polskych Piechowicich za ucasti Nemcu, Polaku a Cechu, ale take zastupcu vyznacnych mezinarodnich organizaci - napriklad WWF (Setovy fond ochrany prirody), REC (Regionalni environmentalni centrum) ad.

    AKVA KB pocitala puvodne s tim, ze v cervenci 1995 zacne stavet. Dodnes se ji nepodarilo ziskat na stavbu nutne finance. Projekt je ekonomicky mrtvy od momentu, kdy AKVA KB neziskala od mesta Liberce zaruku za dalsi pujcku od banky - cili od podzimu 1996. Presto tento projekt i nadale poziva politickou podporu predstavitelu mesta. Dalsi prodluzovani komatu vesecke prehrady je nemusi trapit, protoze cinnost statnich uredniku plati v danich vsichni obcane.

    Spolecnost AKVA KB dosud nema vsechny potrebne vyjimky a vyjadreni ze zakona o ochrane prirody a krajiny. Prave kvuli nim vyviji tlak na Ministerstvo zivotniho prostredi CR a vyhovuje ji, ze vse se odehrava skryto zrakum verejnosti.

    Mesto Liberec v projektu ztratilo 23,26 milionu korun, za ktere ziskalo od AKVy KB pozemky. Zodpovednost za to jednoznacne pada na hlavu soucasnych politickych spicek Liberce.

    Úspěchy Dětí Země

    1991 - 1998

  • zachrana desitek mladat raroha velkeho a orla kralovskeho na Slovensku a sedmi druhu ohrozenych rostlin v zapadni casti Ceskeho stredohori

    1992

  • zastaveni projektu jadernych vytopen v Cechach vcetne projektu jaderne vytopny firmy Siemens v Plzni

    1993

  • zakaz vyroby freonovych spreju

  • zachrana slepeho ramene Labe u mestecka Sadska

  • ukonceni provozu nebezpecne skladky toxickeho odpadu u Liberce

    1994

  • zastaveni projektu vystavby podzemnich parkovist v Decine

    1995

  • spolecne s Hnutim DUHA prosazeni novely zakona o ochrane ozonove vrstvy Zeme a obrana jeho eroze lobbysty freonoveho prumyslu

    1997

  • spolecne s mistnimi obcany jsme dosahli zastaveni projektu spaloven nebezpecnych odpadu v Cepi na Pardubicku a v Teplicich nad Metuji

  • spolu se starosty obci a s obcanskymi sdruzenimi jsme docilili zruseni uzemniho rozhodnuti na z ekologickeho i ekonomickeho hlediska mene vhodnou variantu dalnicniho obchvatu Plzne

  • se starosty obci, pravniky a mistnimi obcany jsme dosahli zruseni uzemniho rozhodnuti na vystavbu cementarny u Tmane v Ceskem krasu

  • obcanum v Predenicich na Plzensku jsme pomohli zabranit otevreni kamenolomu, ktere by vedlo k poskozeni vyznamnych krajinnych prvku

    1998

  • zakaz odstrelu kormoranu na Prerovsku

  • se skupinou dalsich obcanskych sdruzeni zastaveni projektu rekreacniho parku u Rajcherova, ktery by vedl ke zniceni panenske prirody Ceskomoravske vysociny

  • spolu s radou obcanskych sdruzeni jsme dosahli toho, ze FIS neodsouhlasila konani MS v klasickem lyzovani v CHKO Jizerske hory, kde by chystane upravy vazne poskodily lesni a mokradni ekosystemy

  • mistnimu obcanskemu sdruzeni v Krecovicich u Rovenska pod Troskami jsme pomohli zabranit otevreni noveho lomu na kamen

  • prosazeni posuzovani dopravni koncepce v procesu EIA

    Deti Zeme
    Chlumova 17
    130 00, Praha 3
    Tel. + fax: 42-2-22 78 00 52
    Email: deti.zeme@ecn.cz
    http://www.ecn.cz/detizeme

    Oznámení

    pro ty, kdo si preji podporit PAMATNIK ZAHRANICNICH CECHU v Plzni:

    Jirina Fuchsova

    NEJASNA ZPRAVA O  STAVU REPUBLIKY

    (samizdat)

    Vesela i smutna reportaz Jiriny Fuchsove o nekterych planovanych i neplanovanych setkanich s dnesnimi prednimi ceskymi politiky v Praze, Plzni i jinde, zajimave uvahy nad ceskou historii a prehrsle impresi ceske basnirky z polistopadoveho ceskeho zivota doma i v zahranici je, byt se zpozdenim, pripravena k distribuci jako samizdat velkeho formatu.

    Cena $25.00 ( v USA, zajemci z Evropy necht zaslou o $5.00 vice na postovne, diky!).

    Dokumentarni kazeta:

    JIRINA FUCHSOVA V  CHICAGU

    Audiokazeta se zaznamem besedy basnirky Jiriny Fuchsove o dvojim obcanstvi, restitucich a volebnim pravu, natocena prislusniky trampske osady v krajanskem Chicagu v listopadu 1995 se doprodava. ( Upozorneni: dokument je porizen z puvodniho amaterskeho zaznamu, a je zvukove nedokonaly. I tak se jedna o zajimavy dokument nasi doby.)

    Cena kazety je $12.00.

    Oboji mozno objednat zaslanim seku vystaveneho na: Jirina Fuchs, v prislusne vysi na adresu:

    Jirina Fuchs, P.O.Box 66453, Los Angeles, Ca 90066, USA.

    Cisty vytezek z prodeje je venovan na treti transport zahranicnich krajanskych archivu do PAMATNIKU ZAHRANICNICH CECHU v Plzni a na literarni KCK FOND JANA ZAHRADNICKA. V lednu 1999 bude pod zastitou KCK a PZC jiz po osme udelena KCK CENA JANA ZAHRADNICKA ZA  CESKOU POEZII, ktera je dotovana $1000,--.Basnik pocteny cenou obdrzi diplom vytvoreny ceskym malirem a grafikem Jirim Kargerem. V minulosti obdrzeli tuto cenu: Ivan Jelinek, Ivan Divis, Karel Kryl, Zdenek Rotrekl, Rio Preisner, Frantisek Daniel Merth a Ivan Slavik.


    • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|