středa 11. listopadu

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Situace v Rusku:
  • Hladomor v Rusku možná "ohrozí Evropu" Interview se Zdeňkem Šámalem v Lidových novinách:
  • Jak potěšit doktora Šmída (Tomáš Pecina) Česká televize:
  • Centrum českého videa a jeho exkluzívní kontrakt s Českou televizí (Jiří Novák) Školství a české kulturní dědictví:
  • Očité svědectví - jak se učí česká literatura na středních školách (Martin Madera) Soudnictví:
  • Advokáti ex offo nedokáží vymoci od obžalovaného honorář (Michal Škop) Publicistika Václava Klause:
  • To je síla: K článku Václava Klause, proč není sociálním demokratem (Jiří Jírovec)
  • Myslíme jinak - jen ne hlavou (Jan Hurych) Rozhovor s Ivanem Langerem, místopředsedou parlamentu a ODS:
  • Opoziční smlouvu s ČSSD nezrušíme, o koalici budeme jednat s Unii svobody a s lidovci, dvojí občanství nepovolíme a jinak za mnohé mohou novináři." Velká Británie:
  • Lobbystické skupiny platí pohoštění poslancům
  • Britského vrchního velitele spojeneckých vojsk v Bosně prý odposlouchávali Američané Reakce:
  • Dementi Ivo Mathého
  • Pár poznámek k posledním vydáním Britských listů (Tomáš Pecina)
  • Nová trasa metra (Jindra Vavruška) Protest:
  • Protest proti Jiřímu Pelikánovi: Prezident Havel vyznamenal předsedu Akčního výboru, který v r. 1948 vylučoval studenty (Josef Schrabal)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Look at the weekly English-language electronic NEW PRESENCE. - Zde je měsíčník Nová přítomnost.
  • Tady je minulé vydání Britských listů.
  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
  • Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
  • Užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku jsou zde.
  • Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.
  • Stránku diskusního pořadu České televize Na hraně, věnovaného problémům a názorům mladé generace, najdete na této adrese.

    Co je nového v České republice

  • Jan Kavan zahájil v Bruselu vyjednávání o vstupu ČR do EU. Jednal tam o začlenění zákonů EU do českého zákonodárství. ČR vyjednala tři z jednatřiceti kapitol práva EU, totiž o vědě a výzkumu, o školství a vzdělání a o malém a středním podnikání. Další čtyři kapitoly (průmyslová politika, společná zahraniční a bezpečnostní politika, telekomunikace a audiovize) zůstávají otevřené a bude se o nich dál jednat, ale prý zde zbývá jen "velmi málo podstatných obtíží". V oblasti televizního vysílání chce česká vláda požádat o odklad plnění směrnice EU "Televize bez hranic" až do roku 2005. Proti normě, která stanoví padesátiprocentní podíl evropských děl v programové náplni a poskytování prostoru původní autorské tvorbě, se bouří kabelové a soukromé televize, že prý přijdou o zisky, no a co. Těch padesát procent je však ve směrnici jen záměr, nikoliv cíl, uvedl Kavan.

  • Česká republika má další kavanovský skandál. Někteří opoziční parlamentní činitelé požadují rezignaci ministra zahraničí Jana Kavana, za to, že se novinářům zmínil, že je prý v ČR nejmenovaný terorista. Premiér Zeman označil požadavek, aby byl Kavan odvolán, za přehnaný. - Fascinuje mě to, jakou obrovskou pozornost v ČR neustále vyvolává vysílání RSE do Íránu a do Iráku. To nemá Česká republika žádné sebevědomí, aby se musela téměř sesypat, když Írán pošle protest? Ten protest snad měla ČR zcela ignorovat, ne? Jednou bylo rozhodnuto, že se do Íránu a Iráku vysílat bude, tak co se tato okrajová záležitost pořád vytahuje? Anebo že by to bylo opravdu špatné rozhodnutí, protože Česká republika takové "odvážné", "samostatné" rozhodnutí neunese? Anebo jsou čeští novináři a politikové vděčni alespoň za nějaký zahraniční "zájem", že tuto bublinu pořád - uprostřed tolika jiných problémů - vyvolávají? (Ono je to taky velmi srozumitelné téma: potenciálně děsivé a tedy dobře prodejné.)

  • Vrtulník Mi-24 z vrtulníkové základny v Přerově včera kolem 17. hodiny havaroval nedaleko obce Slatinice na Olomoucku. Celá čtyřčlenná posádka zřejmě zahynula.

  • Jana Bobošíková zjistila, že je nyní Studio 6 dvakrát tak drahé a dvakrát tak chabé než před nedávnými reformami. Moderátorka Jedenadvacítky Jana Bobošíková, která má od Zdeňka Šámala zákaz vystupovat na obrazovce, byla požádána, aby vypracovala analýzu provozu Studia 6. Úkol splnila a zjistila, že od doby, kdy došlo ve Studiu 6 před několika týdny ke změnám, jsou náklady na tento pořad dvojnásobné než předtím, pořad přitom nyní obsahuje jen polovinu informací než před změnami. Tato informace by měla být veřejná - konec konců, vedení České televize utrácí peníze občanů, plátců koncesionářských poplatků, kteří by měli vědět, jak se s jejich penězi zachází.

  • Televize Nova informovala o vedlejší pracovní činnosti Ladislava Špačka a Ivo Mathého podle Špačka ve zlém úmyslu. Nova se podle Špačka prý snaží ukázat divákům tendenčním zpravodajstvím prezidenta a jeho okolí "ve špatném světle". Odvysíláním zprávy, že "Špaček a Mathé přednáší prostřednictvím firmy TV Praha pro soukromé firmy o komunikaci s médii", prý chtěla Nova pomoci televizi Prima, která spravuje určitý kanál nad Prahou, o nějž má zájem i firma TV Praha, kde mají Špaček a Mathé pořádat své přednášky.

  • Padesát jedna automobilů se včera k ránu srazilo v obou směrech dálnice D-1 u 187. kilometru. Způsobená škoda je více než 4,5 miliónu korun. Nikdo nebyl usmrcen. Na Brněnsku se vlivem husté mlhy stalo nezávisle na sobě jednadvacet nehod, při nichž bylo pět lidí lehce zraněno.

  • K možnosti, že dochází ke komerčnímu sbližování, tichému srozumění mezi Českou televizí a Lidovými novinami (viz neobyčejně slabý rozhovor se Zdeňkem Šámalem) napsal Petr Holcner: Docela to může souviset s tím, že ČT, ČRo a  LN společně zadávaly v minulých týdnech výzkumy veřejného mínění ohledně senátních voleb a vždy ho uváděly s odkazem na zbývající partnery. V podobě nezastírané reklamy: "Další podrobnosti si můžete přečíst v zítřejším vydání Lidových novin," znělo každý den ve zpravodajství ČT. Dovedu pochopit a připustit vzájemnou reklamu a podporu mezi veřejnoprávními ČT a ČRo, inzerovat takhle soukromé noviny mi připadá dost divoké. - Neměla by se touto otázkou zabývat mediální komise českého parlamentu a přesně určit, do jaké míry je přípustné takováto inzerce jedněch soukromých novin v televizi? JČ

  • Podpora petici proti zdražování telefonních poplatků sílí.Petice je na  internetové stránce http://bojkot.zpravy.cz. Můžete ji tam podpořit. - (K včerejšímu článku Andrewa Stroehleina, navrhujícímu, aby byl v ČR zaveden jednorázový standardní měsíční poplatek za místní hovory, tak jako je to v Americe, přišlo z USA několik dopisů, že na některých místech Ameriky tomu tak je, jinde není, někde je jednorázový telefonní poplatek cca 5 dolarů, jinde více, asi 17 dolarů. - To je stejně v Americe málo.)

  • Poznámka jedné čtenářky. Napadla me horsi vec. Mathe neni moc presvedcivy, Pehe take neoslnuje gejziry tvurciho mysleni (viz napr. jeho clanek v Literarnich novinach o globalizaci - priznavam, ze jsem ho nebyla schopna docist ani z klinickeho zajmu), podobne Prof. Klaus, Zahradil, Jakl, Roucek. Bavim se jejich hloupostmi a rikam si: Oni maji moc, my mame sede bunky. Ale toto je vlastne uroven ceske politicke elity, takze to v dusledcich moc velka zabava neni. - Bohuzel Vam nemuzu ocitovat osobni dopis, ale vezte, ze ve zdravotnictvi je to jeste mnohem horsi, nez pise denni tisk. Pritelkyne byla se zapalem plic nemocna skoro 4 mesice, lekari setrili na lecich, ze nejsou penize. Pro pojistence nebyly, pro soukrome pacienty ano.

  • Rememberance Day. Den vzpomínání. Den 11. listopadu, kdy bylo v roce 1918 uzavřeno po první světové válce příměří, je v Británii tradičně dnem vzpomínání na všechny padlé ve všech válkách, tedy i v nedávné válce o Falklandské ostrovy. Lidé si ve veřejných místnostech berou umělé vlčí máky, dávají za ně příspěvky na rodiny pozůstalých a nosí ty vlčí máky v těchto dnech ve klopě. Týká se to i politiků a např. i moderátorů televizních stanic. - Letošní vzpomínání na první světovou válku, při příležitosti osmdesátého výročí ukončení první světové války, je v Británii zvlášť živé a mohutné - velmi se vzpomíná na nesmyslné vraždění v zákopech, které zkosilo tehdejší mladou generaci. V rádiu se čtou dopisy z fronty, deníky mladých lidí z těch let. - Vzpomeňme i my dnes pietně na  Čechy, kteří ve válkách položili život za českou existenci.

  • V Teplicích se připravuje akce proti rasismu. Vazeny pane Culiku, obracime se na vas s prosbou o uvedeni odkazu pripravovane akce proti rasismu v Teplicich. Je-li to mozne uvedte tento link v BL: http://www.teplice.cz/against/ Jinak preji hodne zdaru do vasi cinnosti a hodne sil cele redakci BL - delate potrebnou a kvalitni praci. S pozdravem Jan Strnad.

  • Česká televize: Vedoucí zpravodajství Zdeněk Šámal umlčel Janu Bobošíkovou. Moderátorka Jana Bobošíková poskytla 23. října 1998 Britským listům rozsáhlý a závažný rozhovor. Svědčí v něm znepokojujícím stavu redakce zpravodajství této veřejnoprávní instituce a vysvětluje, proč se rozhodla odejít. Odvetou za její vystoupení v BL i v jiných sdělovacích prostředcích jí Zdeněk Šámal zakázal vstup na obrazovku."Vážený pane Čulíku, možná by vás zajímalo, že mám písemný zákaz moderovat, natáčet šoty a chodit na porady, podepsaný panem Šámalem. To vše pro mé názory v tisku," napsala nám J.B. 27. 10. 1998.

  • Přestože ministr kultury Pavel Dostál tento postoj kritizuje, generální ředitel Jakub Puchalský utajuje svůj projekt, na jehož základě zvítězil letos na jaře v konkursu na svou nynější funkci. Tento jeho postoj schvaluje i Rada České televize, viz tento rozhovor Tomáše Peciny s místopředsedou Rady Vladislavem Kučíkem. (Viz též zde). Šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal odmítl odpovědět na třináct závažných otázek, týkajících se zhoršování úrovně zpravodajství ČT a označil Britské listy za "nenávistný, téměř goebbelsovský list".

    Výběr textů z posledních dní:


    Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.

    Hladomor v Rusku možná "ohrozí Evropu"

    Rusku hrozí v brzké době vážný nedostatek potravin, který by mohl znamenat bezpečnostní ohrožení Západu, varují západní špionážní organizace.

    Tyto obavy, jak napsal deník Times, potvrzují předpovědi Moskvy, že zásoby potravin by mohly být vyčerpány do několika týdnů. V pondělí tohoto týdne navrhla Evropská komise nouzový balík pomoci proti hladomoru v Rusku, v hodnotě 285 miliónů liber.

    Informace získané prostřednictvím satelitů ukazují na březen 1999 jako na dobu, kdy zavládne v některých oblastech Ruska zřejmě nedostatek základních potravin. Britský ministr zahraničí Robin Cook konstatoval, že by to mohlo mít "vážný dopad" na bezpečnost Evropy. V Rusku totiž letos došlo za mnoho let k nejhorší sklizni obilovin a brambor.

    Západní vlády se obávají, že vážný nedostatek potravin by mohl vést k demonstracím a nepokojům, které by svrhly nynější ruskou vládu. To by mělo nepředvídatelné politické následky a tisíce uprchlíků by se vydaly směrem na Západ.

    K nejvážněji postiženým pravděpodobně budou patřit ruští vojáci. Ti už nyní dostávají jen velmi špatný plat a nedostatek potravin je tak vážný, že někteří vojáci v povinné vojenské službě zemřeli hladem. Aleksander Lebed, bývalý ruský generál a nyní vládce velkého regionu Krasnojarsk, nedávno varoval před vojenskou vzpourou, k níž prý dojde, pokud vojáci nebudou i nadále dostávat plat, ani potraviny.

    Moskva soukromě prosí západní vlády o pomoc, ve snaze vyhnout se okamžité hospodářské a  politické krizi, ale formální žádost Bruselu o pomoc Rusko dosud nepodalo.

    Činitelé Evropské unie varují, že padne-li západní pomoc do rukou spekulantů, nikomu to nepomůže. Rusko musí přislíbit, že nebude dodané potraviny znovu vyvážet.


    Jak potěšit doktora Šmída
    Lidové noviny hovoří se Zdeňkem Šámalem

    Tomáš Pecina

    Když před nedávnem podrobil Milan Šmíd z katedry žurnalistiky FSV UK v Praze Britské listy a zejména mé články v nich zdrcující kritice, vzdal jsem se naděje, že bych se kdy mohl stát dobrým novinářem, a omezil své aspirace na úsilí být - v mezích daných vlastní hloupostí, nevzdělaností a charakterovou nedostatečností - alespoň co nejlepším špatným novinářem.

    Přesto využívám všech příležitostí, jak se zdokonalit studiem prací těch, které by pan Šmíd označil za novináře dobré; užitečnou lekcí mi byl rozhovor redaktora Lidových novin Jana Müllera se šéfredaktorem zpravodajství ČT Zdeňkem Šámalem. Snažil jsem se pečlivým studiem proniknout do metody tohoto rozhovoru a svá zjištění se nyní pokusím shrnout do několika bodů:

    1. Ačkoli je rozhovor uveden jako pokračování diskuse vyprovokované předchozím interview LN s Janou Bobošíkovou, nejenže se v celém textu jméno bývalé moderátorky neobjevuje, ale Müllerovy otázky se na to, co kritizuje paní Bobošíková, vůbec nestáčejí. Poučení: Každý interviewovaný má právo na svou třináctou komnatu, na kostlivce ve skříni, který musí být pro novináře absolutním tabu. Pokud si vzpomínám, porušoval jsem tuto zásadu téměř pokaždé a kladl nepříjemné otázky, místo abych se snažil zdvořile vytušit, o čem by můj partner hovořil nejraději a o čem naopak mluvit nechce.

    2. Müller si evidentně otázky připravil předem a nijak je nemodifikoval podle odpovědí tázaného. Pravidlo: Ať tázaný mluví o čemkoli, vy se ptejte na to, co máte napsané. Já, novinář nehodnotný, jsem naopak téměř bez výjimek improvizoval, ba co hůř, snažil se tlačit partnera do kouta, kdykoli jsem cítil, že jeho odpověď je v rozporu s fakty nebo postrádá přesvědčivosti.

    3. Otázky a poznámky novináře nesmějí být impertinentní. Uvedu příklad: Zdeněk Šámal řekl, že "zprávy nemůže uvádět moderátor, který je špatně oblečený, má nudný projev a tváří se smrtelně vážně." Shodou okolností jsem viděl víkendové Události s dvojicí Janeček-Augustová. Protože se mi zdálo, že Jiří Janeček by do Šámalovy definice zapadl úplně přesně, určitě bych se nezdržel nevhodné poznámky a dojem nepředpojatosti by byl ztracen.

    4. Kdykoli je to možné, novinář musí tázanému nahrát na smeč a dát mu příležitost k mírné sebekritice s prvky sebechvály. V provedení dua Müller-Šámal to zní takto: Otázka: "Jste s úrovní vašich reportáží v tomto ohledu spokojen?" Odpoveď: "Řeknu to takto: všichni se máme co učit. Jsem ve funkci půl roku a odstartoval jsem tu určitý proces." atd. ad nauseam...
    Zkrátka, podrobil jsem své psaní důkladné sebekritice a rozhodl se, že hned zítra zajdu na studijní oddělení fakulty sociálních věd a informuji se na možnosti dálkového studia žurnalismu. To by bylo, aby se ze mě pod vedením takových mediálních veličin jako jsou pánové Šmíd, Jirák nebo Pehe nestal novinář vhodný i na stránky Lidových novin!

    Praha, 9.11.1998

    Tomáš Pecina
    http://web.telecom.cz/cleose/tompecina1.html


    Centrum českého videa a jeho exkluzívní kontrakt s Českou televizí

    Jiří Novák

    Praha 7.11. 1998

    Vážený pane Čulíku,

    musím vám složit svůj hold. Dotazoval jsem se na totéž přes Radu České televize, do dnešního dne jsem nedostal odpověď. Mohu konstatovat, že po přečtení pátečních Britských listů jsem byl velmi příjemně překvapen. Domnívám se dokonce, že by Vám ČT měla přispívat na provoz, jako opravdu funkčnímu bulletinu ČT, kde se zájemci dozví o situaci a vztazích v ČT více než na dotaz k legitimním orgánům ČT.

    Posílám vám svůj komentář a další dotazy pro ČT, které by mohly objasnit "vážné důvody" pro spolupráci ČT se soukromou firmou, která neprošla žádným výběrovým řízením.

    Vybral jsem část dopisu pana Kučery, asistenta generálního ředitele, a připojil jsem k němu doplnění:

    Otázka JN: Na základě jakého výběrového řízení byla vybrána firma Centrum českého videa pro výhradní distribuci videokazet?

    Odpověď ČT. Centrum českého videa (dále CČV) nemá výhradní práva na distribuci videokazet ČT.

    Komentář JN: Zde chybí odpověď stran výběrového řízení a zde by jistě bylo na místě, když je jisté, že zisky CČV z prodeje videokazet ČT jsou miliónové. Možná nemá výhradní práva, ale distribuuje 99 procent videokazet ČR a pokud se někdo na ČT obrátí, dostal se k panu Burešovi, který mu oznámil, že CČV je výhradním distributorem pro ČT.

    Otázka JN: Proč ČT nenabízí svůj produkt sama, když existuje více distributorů a obchodních sítí? ČT není specializována na distribuci videokazet, a proto používá služeb jiných distributorů.

    Odpověď ČT. Protože ČT vydává na kazetách hlavně české tituly, spolupracuje zejména s firmou, která se na českou tvorbu specializuje.

    Komentář JN: CČV se na českou tvorbu specializuje, protože firma byla založena bývalým pracovníkem ČT, panem Králem, se záměrem soustředit se na tvorbu ČT a v její nabídce činí tituly ČT více než padesát procent. Navíc v CČV je zaměstnána přítelkyně dr. Roubíka, bývalého šéfa Telexportu, Voženílková, takto bývalá zaměstnankyně ČT - shodou okolností také Telexportu. Navíc také firma věděla, do jaké koprodukce ČT vkládá své prostředky a v jaké výši, což jí pomohlo v orientaci a k rozhodnutí o případném vlastním koprodukčním vkladu (např. Kolja) a  následnému zisku. Asi před dvěma měsíci zakoupil majoritní podíl v CČV Bonton, a.s., což jistě napomůže rozvoji vztahů s ČT?

    Otázka JN: Proč musí jiný obchodník snášet cca dvacetiprocentní marži CČV?

    Odpověď ČT: Otázku by bylo pravděpodobně třeba nejen upřesnit, ale zejména položit CČV. Krom toho si troufám tvrdit, že obchodník, ať již podniká kdekoli, není ze zásady povinen nic snášet. Je na jeho svobodném rozhodnutí, za jakých podnímek chce uskutečnit svůj obchod.

    Komentář JN: Ano, je skutečně jeho svobodné rozhodnutí, že si může videokazetu ČT (veřejnoprávní) zakoupit pouze s přirážkou cca dvaceti procent od soukromé firmy, protože si ji prostě jinak koupit nemůže! Potom opravdu nemusí nic snášet. I potenciální kupec videokazety v obchodě se může rozhodnout a kazetu za cca 300 Kč si prostě nekoupit. Kdyby věděl, že si ji může koupit za 250 Kč, jistě by se rozhodoval jinak a koupil ji. To by ovšem CČV přišlo o svoji marži.

    Otázka JN: Dělal někdy někdo analýzu výhodnosti této spolupráce?

    Odpověď ČT: Určitě ano, zejména při vzniku tohoto smluvního obchodního vztahu musela být otázka výhodnosti zásadním kritériem.

    Komentář JN: Je možné tato kritéria zveřejnit? Nebo alespoň část této analýzy? Kdo ji dělal? Dr. Roubík?

    Otázka JN: Nese CČV nějaká rizika, když vlastně podniká na náklady ČT?

    Odpověď ČT: Ano, nese, a někdy nemalá.

    Komentář JN: Ano, a někdy nemalá, pokud CČV neprodá, tak to prostě vrátí do ČT, nebo se společně s ČT podílí na ztrátě při výprodeji. Jaká jiná?

    Otázka JN: Kdo nese náklady na výrobu nosičů, ČT nebo CČV? Je správné, když soukromá firma podniká na úkor veřejnoprávní televize?

    Odpověď ČT. Soukromou firmu používá veřejnoprávní televize jenom k činnosti, kterou sama nevykonává a nemá na ni kapacitu. Je to vzájemně výhodná spolupráce. Nejen panu Novákovi, ale ani Vám, pane Čulíku, nemůže ČT sdělovat některé informace či konkrétní smluvní ujednání. Proto Vám neodpovím např. na otázku ohledně nákladů na výrobu nosičů. Pro úzkou spolupráci s CČV máme své vážné důvody a kdyby tomu tak nebylo, nespolupracovali bychom s ním. Myslíme si, že na českém videotrhu zatím není pro distribuci českých titulů lepší firma.

    Komentář JN: Náklady na výrobu nese ČT. Navíc si tuto výrobu objednává u soukromé firmy, která taktéž neprošla žádným výběrovým řizením, když pominu přátelské vztahy pana Bureše (ČT Telexport) s majitelem této firmy.

    Výběr soukromé firmy ke spolupráci s veřejnoprávni ČT jistě podléhá nějakým pravidlům a při obratu v řádech miliónů by měla být jistě velmi přísná. Ptám se, jakým pravidlům? Jak se posutuje vzájemná výhodnost, když jsou ze soutěže vyloučeni všichni ostatní potenciální zájemci? Dále bych se rád dozvěděl něco o vážnosti důvodů, které vedou dodnes ČT k těmto postupům. Ví vůbec ČT něco o českém videotrhu, když s nikým jiným nejednala?

    Na závěr bych rád dodal, že by měla ČT vypsat řádné výběrové řízení na výběr firmy, která bude duplikovat videokazety, podle poptávky na trhu a jistě za lepší cenu než dosud. ČT potom potřebuje jen schopné obchodní oddělení na sběr objednávek od velkoobchodů, které si zboží odeberou přímo na základě obchodního vztahu s ČT. Distribuce do videopůjčoven se může zhostit několik existujících distribučních firem, které se jistě přihlásí. Jsem přesvědčen, že v ČT by se jistě našly kapacity na účetní zpracování tohoto lukrativního obchodu. Odpovědi pana asistenta svědčí o současném stavu v ČT a pan ředitel by měl jistě ještě jednou nechat přezkoumat celý případ.

    S pozdravem,

    Jiří Novák, Praha

    P.S. Na oficiálním internetovém serveru ČT je adresa http://www.czech-tv.cz/komerce/index.htm a v něm rubrika "Videokazety". Mimo jiné je před seznamem videokazet uvedeno: "Všechny kazety vydala a práva vlastní Česká televize, distribuci zajišťuje Centrum českého videa, Komárkova 5, Praha 4, tel./fax 02-79 36 561."


    Očité svědectví - jak se učí česká literatura na středních školách

    Martin Madera

    "Tato slavna ceska myslenkova literarne kulturni tradice se prece studuje i na ceskych univerzitach, a pevne doufam, ze i na ceskych strednich skolach, a ne pouze formou biflovani telefonnich seznamu jmen autoru a nazvu titulu jejich del." (Viz http://www.arts.gla.ac.uk/Slavonic/staff/Kundera.html )

    Vazeny pane Culiku,

    toto je moje reakce na vas podotek na vyse zminene strance. Mam za to, ze podobny nazor jste vyslovil opakovane a ze jste byl za nej i kritizovan. Spolu s Vami se domnivam, ze humanitni predmety jako takove a ceska literatura predevsim jsou ostudou jinak celkem kvalitniho ceskeho stredniho skolstvi a ze tato situace zasluhuje verejnou diskusi.

    Na ceskych gymnaziich jsem pobyval v letech 1993-95. Nejdrive rok na soukromem Moravskem gymnaziu, pote kratsi dobu (asi mesic) na Gymnaziu Elgartova a nakonec na Gymnaziu na tr. Kpt. Jarose, vsechny v Brne. A mohu zodpovedne prohlasit, ze hodiny ceske literatury na _vsech_ patri k mym nejhorsim zazitkum z  ceskych strednich skol, ackoli nemohu uprit snahu pi. prof. Odehnalove z tr. Kpt. Jarose, pred par lety oznacene pruzkumem MSMT za nejlepsi stredni skolu v Ceske republice. Vinen je tedy system, nikoli jednotlivi ucitele, ale skutecnost je nesporna: memorovani telefonnich seznamu _je_ hlavni naplni hodin literatury. Ctenim autoru je traveno mene nez 5% casu, a to nemluvim o rozboru dila ci o jakekoli forme diskuse o nem. (Nemohu ale posoudit, jak moc se situace (ne)zmenila po r.1995. Par veci se v Cechach posledni dobou prece jenom meni k  lepsimu.)

    Po svem prichodu na anglickou stredni skolu (Stamford School, Lincs., jedna z Independent Schools) jsem byl sokovan, jakym zpusobem se probira anglicka literatura na teto instituci, ktera byla jinak po akademicke strance nejmene o jednu tridu pod 'Jaroskou', jak je v Brne G na tr. Kpt. Jarose nazyvano. Centrem vyuky _je_ cteni autoru, i puvodniho Chaucera, jakkoli je jeho jazyk rozdilny od soucasne anglictiny, a vetsina casu ve tridach _je_ travena diskusi nad dilem.

    Nevim, jako prirodovedne orientovany clovek to mozna nedokazu plne posoudit, ale zda se mi, ze hlavnim cilem stredoskolskeho predmetu 'cesky jazyk a literatura' je odratit studenty od cteni cehokoli, co je napsane v cestine. Pokud je tomu tak, v mem pripade se to plne podarilo: ceskou knihu jsem, castecne z  protestu, od r.1995 necetl.

    S uctou,

    Martin Madera
    Trinity College,
    Cambridge

    P.S. Dal jsem si tu praci a nasel jsem si na disku zpracovane maturitni otazky, tak, jak jsem si je v roce 1995 stahl na Jarosce. 'Vami proklamovani' autori Skvorecky, Kundera, Hrabal, Vaculik a Havel zaujimaji necelou jednu ctvrtinu 28. otazky 'Tematicka ruznorodost ceske a slovenske literatury po r.1945', z celkoveho poctu 29 otazek.

    PEVNE DOUFAM, ze tento predmet se od roku 1995 posunul nekam dale, nebot jako cloveku, ktery se hlasi k ceske narodnosti, je mi na Cambridgi trapne, ze jsem zadneho z techto autoru necetl.

    Mel bych si jit koupit anglicky preklad.... ;-)

    Advokáti ex offo nedokáží vymoci od obžalovaného honorář

    Michal Škop

    V Plzenskem deniku v patek 6.11. vysel clanek Sasi Vetkovske Obzalovani obhajce ex offo vetsinou nezaplati. Clanek pojednava o pridelovani obhajoby ex offo a o jejich financovani. S financovanim techto obhajcu jsou problemy.

    JUDr. Jiri Silhavy, predseda Krajskeho soudu v Plzni, konstatuje:"Odmenu proplati nase uctarna. Snazime se tuto povinnost ze sebe sejmout. Na poradach u ministra navrhujeme, aby tyto zalezitosti resily financni urady. Castku, kterou obhajce dostane, by meli totiz zaplatit nasledne odsouzeni. Penize od nich musime vymahat my. Zpet se nam podari ziskat tak dvacet procent sumy. Uredni ukony trvaji dlouho, nakonec se dozvime, ze dotycny bud ve vezeni nema praci, a kdyz vydelava, ma jine financni zavazky. Nakonec vetsinu z techto nakladu odepiseme. Pak nam schazeji penize na provoz."

    Jak se maji lide domoci prava, kdyz se to nedari ani samotnym soudum?

    A v temze deniku vysel i dalsi clanek o Krajskem soudu v Plzni, tentokrat s nadpisem Senat obzalovaneho neodsoudil. Z neho vybiram: "Zprostujici verdikt vynesl vcera Krajsky soud v Plzni nad Vaclavem Jandikem, ktereho statni zastupkyne vini z pripravy vrazdy chebskeho soudce Jiriho Kutilka."...." 'Jandik je clovek bez moralnich zasad, ktery zije ze zlocinu a nikdy by ho nenapadlo si poctive vydelavat. Stejny je ale i Menczer [ten informoval policii],' uvedl k verohodnosti obzalovaneho i korunniho svedka predseda senatu JUDr. Petr Poledne." ... " 'Takovy vysledek jsem ocekavala. Jsem spokojena,'uvedla obhajkyne, 'skoda, ze muj klient stravil zbytecne rok ve vazbe, ktera se mu nezapocitava do zadneho trestu, a protoze je nezamestnany, nedostane ani zadnou financni nahradu.'"

    Co k tomu dodat? Nevinny [tedy - jeste se odvolala statni zastupkyne] si posedel rok ve vazbe a pote nedostal ani zadne odskodneni. Ale co, stejne je to clovek bez moralnich zasad, ktery zije ze zlocinu a nikdy by ho ani nenapadlo si poctive vydelavat, ze?

    Michal Škop


    To je síla: K článku Václava Klause, proč není sociálním demokratem

    Jiří Jírovec

    Původně mě napadl Švejk. Když ho může použít cizák Guenter Traxler (viz překlad jeho článku v BL 30.10. 1998, pořízený s láskou k oběma jazykům přítelem Zemanem), tak proč ne já? Tedy něco na tento způsob:

    Tak nám vosolili Václava - a kterýho, já znám dva, toho co sedi na Hradě a pak jednoho, co tady vládnul, ale toho přece zabili - ministerskýho předsedu zabili? - ne knížete, ve Starý Boleslavi, brácha ho tam propích - tak tohle je jinej Václav, píše do novin a podpisuje se Klaus - tak toho neznám, a jak se mu to stalo - ale nějaky Janculik, co je přes noviny a tuhlenctu češtinu v Glasgowě si všiml, ze se ten Klaus neumí gramatikuŠ atd

    Těsně před tím, než jsem do této osnovy začal zasazovat dvojtečky, uvozovky a oslovení, mě napadlo, že ten článek je možná parodie. Třeba mladá paní Paříková vyhnala pruďase Jindru k těm jejich rajčatům a on si to tam sesumíroval, aby trochu rozvířil stránky BL. Konec konců na jméno Václav Klaus jistě neexistuje copyright, a lze je použít jako pseudonym.

    Nejhorší by ovšem bylo, kdyby článek skutečně vzešel z pera bývalého ministerského předsedy. Vrhalo by to velmi nepříznivé světlo na lidi, kteří kdysi navrhli jmenování Václava Klause vysokoškolským profesorem a na presidenta Havla, který nakonec dekret podepsal.

    Domnívám se, že od universitního profesora, jmenovaného v době, kdy se již česká společnost rozloučila s udělováním titulů na základě stranické příslušnosti, je nutné požadovat alespoň určitou úroveň myšlení a vyjadřování, byť jde jen o sprostou (rozumněj primitivní) politiku.

    Zmíněný článek zaráží omíláním hesel o svobodě jednotlivce a zhoubě zasahování státu do života jednotlivce. Povšimněme si účelově použitého výrazu "zasahovat", který implikuje manipulaci s občanem a má nepochybně vzbudit dojem, že to je to jediné o co sociálně demokratickým stranám jde.

    Každá vláda zasahuje do života občanů. To jistě bývalý ministerský předseda docela dobře ví.

    I jeho vláda, která ponechala, nejspíš podle nějaké učebnice, tržní svobodu mnoha šizuňkům, kteří si v době neexistence zákonů (s odpuštěním něco regulujících) namastila kapsu a zanechala za sebou, jak tento politik sám naznačuje "spálenou zemi, snědený krám, blbou náladu, vytunelované podniky a banky" tím zasáhla do života mnoha občanů.

    Připomíná to scénu, kdy Švejk hlásí nadporučíku Lukášovi, že jim ukradli kufry a to nejspíš v tom nestřeženým vokamžiku, kdy on, Švejk, šel Lukášovi oznámit, že je s jejich kufry všechno v naprostém pořádku.

    Klaus taky všude prohlašoval, že je všechno v nejlepším pořádku, a dokonce mu za to tu a tam nějaký ten zahraniční papaláš poklepal na rameno. Pro něj osobně to asi v pořádku bylo. On přece sám uspěl, poté co i jemu "dala svoboda před devíti lety šanci". A teď mu to jacísi sociánědemokratičtí zpozdilci vyčítají a dokonce na tom stavějí svoji volební kampaň.

    Mimochodem jedním z nějpozoruhodnějších odkazů Klausovy vlády (Tošovský už přišel k hotovému) je, že jména lidí, kteří teď mají vyšetřovat údajné machinace v minulosti, nemohou být zveřejněna, nejspíš proto, aby je někdo neodkrágloval. To je opravdu vrchol dosažitelné svobody ve společnosti.

    Než se dostanu k některým názorům z článku, který Klaus podepsal, podotýkám že existuje mnoho pohledů na situaci ČR a tudíž na úspěšnost předcházející vlády. Někteří čtenáři si možná vzpomenou na velice lidské líčení Jana Čulíka o jeho setkání s důchodcem, který neměl ani na nahnilý květák a snažil se zachovat svou lidskou důstojnost alespoň tvrzením, že on peníze má, jen si nevzal dost sebou. Na opačné straně spektra stojí výrok mého známého, který po návratu z Prahy prohlásil, že neví, co se tam lidem pořád nelíbí, a začal mi vyprávět o tom, jakou vilu a za kolik miliónů zrovna staví jeho kamarád. Toliko se mu nelíbilo, že ačkoli jeho kamarád má BMW, moc si ho neužije, protože se bojí, že mu ho někdo na ulici ukradne. A někde mezi tím je názor podnikatele, o němž jsem před časem psal - že tam u moci byli pěkný gauneři, ale to že nemůže říct u piva v hospodě, protože ti lidé by pak mohli volit socany.

    Člověk, který odmítá vidět chudáka, se dopouští podvodu sám na sobě. Politik, který odmítá realitu, protože mu nepasuje do učebnicových pouček, a pro chudáka nehne prstem, aby si nezadal, se mírně řečeno zpronevěřuje svému poslání.

    Klaus se ve svém článku píše: "Paul Heyne (z překladu jeho učebnice Ekonomický způsob myšlení se u nás učila spousta studentu ekonomie devadesátych let) hezky říká, že tržní ekonomika se týká závislosti na jiných , ale že se tato závislost vyznačuje mimořádnou mírou svobody, protože nevyžaduje závislost na nikom konkrétním jiném."

    Jenže co když tahle učebnice už neplatí? Zdá se totiž, že globální ekonomika naopak přinesla mimořádnou míru nesvobody, protože uvolnila síly, které narušují ne-li znemožňují svobodné vytváření "závislosti na jiných". Stačí se podívat na ekonomický chaos posledního půl roku vzniklý iracionálním uvažováním tak zvaných nervozních investorů.

    Václav Klaus rovněž píše o regulaci, což je prý cudný název pro státní řízení. Bohužel shrnuje všechno do jednoho pytle, takže není jasné, co tím vlastně chtěl říct. Výraz státní řízení je opět zavádějící a vlastně nesmyslný. Stát má vládu od toho, aby vládla, a parlament, kterému je odpovědná. Tyto dvě instituce mají povinnost ohlídat zájmy vlastního národa. Nic víc, ale ani nic míň. Každé rozhodnutí vlády nebo parlamentu něco ovlivňuje (tedy reguluje). Jako s čímkoli jiným je i zde příliš mnoho stejně špatné jako příliš málo.

    Umění vládnout je právě umění najít přiměřenou míru. Regulaci nemůžeme odsuzovat en bloc jako nebezpečnou kratochvíli určitého politického směru.

    Pozoruhodné na regulaci je to, že impuls k ní často přichází zdola, tedy v podstatě demokratickou cestou. Typickou ukázkou je požadavek části severoamerické veřejnosti na regulaci násilí a sexu ve filmech a televizi. Z obchodního hlediska to, pravda, nedává smysl, protože právě tyhle věci přitahují publikum a regulace nutně ovlivňuje zisk v tomto odvětví podnikání.

    Podobná situace je v oblasti životního prostředí. Zde Klaus argumentuje tím, že platí-li životní prostředí především, znamená to, že svoboda jednotlivce je druhořadá. Jde samozřejmě o demagogii ne-li přímo o stupiditu. Ostatně v čem je svoboda jednotlivce v protikladu k životnímu prostředí? Nejde přece o to, jestli jedno nebo druhé, ale o rovnováhu, o seriózní zvážení pro a proti a kvalifikované rozhodnutí.

    Je omezením osobní svobody třeba zákaz olovnatého benzínu nebo povinnost mít katazátor na výfuku? Je omezením osobní svobody regulace obsahu síry v benzinu distribuovaném v Ontariu? Místní velmi pravicová vláda teď nařídila desetinásobné snížení hranice, protože přibývají zdravotní potíže obyvatelstva (a zvyšují se náklady na lékařskou péči).

    Do sféry regulace podnikání spadá spor mezi federální vládou USA a společností Microsoft. Týká se integrace internetového browseru do Windows, která může vést k monopolnímu postavení Gatesovy společnosti na trhu (na úkor firmy Netscape). Regulace Microsoftu je samozřejmě proti jeho zájmům vydělat co nejvíc, ale zase v zájmu menšího výrobce a veřejnosti, jíž, alespoň teoreticky, zaručuje konkurence nižší cenu výrobku. Nejde o černobílou situaci, v níž se socialnědemokratická vláda (kde by se, probůh, v USA vzala) snaží ukojit svůj regulační chtíč. Ve hře jsou zájmy veřejnosti a dvou konkurenčních podniků.

    To, o čem Klaus už vůbec nemluví, je sociální aspekt regulace. Konzervativní vláda v Ontariu například deregulovala nájemné. A taky převedla mnoho duševně nemocných z nemocnic do domácího ošetřování - že prý to je levnější. Ti, kteří domov neměli, skončili na ulici a najednou stejně konzervativní starosta Toronta volá po regulaci nájemného a polehávání několika tisíc lidí po ulicích největšího kanadského města označuje za národní pohromu a ostudu. Někteří novináři a politikové, kteří by si zřejmě docela dobře rozuměli s Klausem, pokud jde o to, kdo za co může, řadí tyto nešťastníky do kategorie obtížného hmyzu - nuisance people.

    V Kanadě se v nejbližší době očekává rozhodnutí vlády týkající se vytvoření dvou velkých bank z původních čtyř menších. Zase, z hlediska jednotlivcovy svobody podnikat je pravděpodobný nesouhlas vlády s bankovní fúzí učebnicově špatný. Tedy, pokud nebereme v úvahu dopad zamýšleného spojení na kanadskou ekonomiku, zejména na malé podniky, pro které by znamenala omezenější přístup k půjčkám, a na komunity, v nichž banky zruší pobočky a propustí lidi.

    Václav Klaus dále píše: "Dnešní sociáldemokratismus je i problémem lidským. Je problémem absence víry v sebe, problémem obavy z vlastního selhání, problémem spoléhání se na něco nebo někoho jiného. Sociáldemokratismus nabízí výmluvu, a to velmi nebezpečnou, že za své selhání nemohu já, ale někdo jiný."

    Jaký to blábol. Ano, je pár lidí, kteří se dostali buď vlastními schopnostmi nebo shodou okolností do pozice, v níž mají svůj vlastní osud víceméně ve vlastních rukách. Naprostá většina lidí je však vystavena riziku selhání respektive libovůli druhých. Proto chtějí žít v systému, který jim poskytuje určitou ochranu v situacích, které jsou mimo jejich kontrolu.

    Mr Stiglitz, hlavní ekonom Světové banky, nedávno prohlásil: "Nevinní přihlížející, kteří nemohou ovlivnit okolnosti vedoucí ke krizi, pak nesou její největší břímě". Tento pán, kterého lze jen těžko považovat za socana, řekl prostou pravdu, v jejímž světle nabývá Klausův argument o nepřipouštění si vlastní viny za neúspěch jiný smysl. Zcela zjevně se nabízí otázka, zda tvrzení, že za selhání si může každý sám, není pouhou zástěrkou pro zastírání neschopnosti mocných.

    Závěrem ještě několik slov o dalším nesmyslu v Klausově článku, totiž o mediální zabydlenosti politiků. Jeho výrok "Sociáldemokraté dobře pochopili, že pravda je vždy méně senzační, a proto i méně zajimavá než nepravda a na tento stary trik vsadili" patří mezi to nejsmutnější, co lze v české politice najít.

    Klaus sám se v mediální sféře zabydlel, díky servilnosti novinářů, na dost dlouhou dobu. Teprve ve druhé polovině devadesátých let se tu a tam někdo zmínil o nahotě císaře. Neplatí právě pro Klause, že "image triumfoval nad realitou", že "nebylo důležité, jaky politik je a co dělá", že "stačilo, jaký se kolem něj vytvoři mediální obraz"? Nebyl zrovna on "komu se víc než komukoli jinému dařilo mást méně přemýšlivé občany"?

    Navíc Klausovi jistě nikdo nebrání, aby řekl pravdu o těch vytunelovaných bankách, záhumenkové činnosti politiků, postavení vědy a školství ve společnosti, stavu státní pokladny, údajných konfliktech osobních zájmů atd.

    No a pokud jde o to, proč není sociálním demokratem? Nejspíš ví, že mezi přemýšlivými lidmi nemá naději na úspěch, tak co by tam dělal.

    Jiří Jírovec

    PS: Pouze Bůh a Klaus vědí, kde se v USA bere sociální demokracie.


    MYSLÍME JINAK - JEN NE HLAVOU

    Jan Hurych

    Historie se prý opakuje. Asi ne, ale zato se dost kopíruje - výše uvedené heslo MYSLÍME JINAK je totiž téměř doslovným překladem applovského THINK DIFFERENT, snad jen ten pátý pád je zaměněn za pád první (a doufejme i poslední).

    Jenže ani to THINK DIFFERENT není vlastně první - většina z nás ještě dobře pamatuje heslo THINK, které razila IBM a možná že tohle už dávno říkal Pythagoras svým žákům. Ono totiž nejde ani tak o originalitu, jako o spíše význam toho hesla. Zatímco THINK nabádá lidi, aby nedělali věci jen tak bez přemýšlení, THINK DIFFERENT je více tajnosnubné: ono neříká Think Differently nebo Think Difference, ono dává důraz na odlišnost: hele, my to děláme jinak! Je te tedy hlavně sales pitch, tedy nákupní slogan.

    Podobně MYSLÍME JINAK je nákupní heslo politiků a jako takové je ovšem dost neúčinné, snad proto, že se snaží říci vše a přitom neříká skoro nic: každý přece myslíme jinak. Dovoluji si proto tady navrhnout hesla jiná, podle mého názoru určitě přitažlivější. Posuďte sami:

    MYSLÍME - NĚKDY I HLAVOU.
    Všimněte si, že je to zaměřené na daleko širší sféru - tedy nejen na voliče, kteří myslí hlavou, ale i na ty, co myslí jinak, případně vůbec nemyslí.

    MYSLÍME, TUDÍŽ JSME CHYTŘEJŠÍ
    Tady jsem (jedním slovem navíc) vylepšil pana Descartese, což by mělo nalákat akademicky vzdělané, i když jinak naivní voliče. Přitom se tu víceméně nenápadně naznačuje, že naše konkurence nemyslí.

    PŘEMÝŠLÍME JAKO PŘEMYSL
    Zaměřeno na české vlastence, na ty, co mají rádi naše kořeny. Navíc se s Přemyslem rýmuje nejen Nezamysl a Křesomysl, ale i Nesmysl.

    MYSLÍME - ALESPO- SI TO MYSLÍME
    Toto heslo svou skromností jistě přitáhne ty, co ještě váhají. Navíc nic neslibuje - člověk se přece může mýlit, ne?

    MYSLÍME JINAK, ALE VÝSLEDKY JSOU STEJNÉ
    Tohle musí zabrat i na ty nejkonzervativnější voliče. Pokud výsledky nebudou stejné, budou přinejmenším ještě horší a to samotné už za to stojí.

    JINAK SI MYSLÍME, JINAK DĚLÁME
    Rafinovaný způsob, jak přilákat oportunisty. Nikdo přece není takový, jaký se dělá. Rafinovanost je tady v tom, že se to přizná předem - to tady ještě v politice nebylo.

    Všechny tyto návrhy podávám zcela zdarma a za výsledky jako obvykle neručím. Pokud přesto chcete mermomocí poslat nějaké peníze někam, zašlete je na Fond pro propadlé politiky v Praze.

    Jan Hurych,

    hurychj@hurontel.on.ca

    "Opoziční smlouvu s ČSSD nezrušíme, o koalici budeme jednat s Unii svobody a s lidovci, dvojí občanství nepovolíme a jinak za mnohé mohou novináři." Rozhovor s místopředsedou Poslanecké sněmovny PČR a ODS Ivanem Langerem pro Britské listy

    Rozhovor se uskutečnil v neděli 8. listopadu 1998. Za Britské listy se ptal Jiří David.

  • Pane místopředsedo, Václav Klaus před nedávnem připustil možnost, že do dvou let se budou konat nové sněmovní volby. Počítáte s tím?

    Já si nevzpomínám, že by o tom Václav Klaus někdy takto hovořil. Myslím si, že pokud by toto někdy řekl, tak by to implicitně znamenalo, že zpochybňuje opoziční smlouvu, že naznačuje její jednostranné vypovězení ze strany ODS. Já se nedomnívám, že by k tomu kdy došlo tímto způsobem.

  • Myslíte, že vypovězení smlouvy je reálné?

    Smlouva se vypovídá za situace, kdy partner, který ji signoval, nedodržuje pravidla a závazky, které z ní vyplývají. V tuto chvíli nevidím na politickém obzoru žádnou tak zásadní věc, aby zbortila konstrukci opoziční smlouvy.

  • Nevypoví ODS opoziční smlouvu tehdy, když se jí to bude hodit, například v okamžiku výrazného rozdílu volebních preferencí?

    Určitě ne. Víte, politika je běh na dlouhou trať a politická strana musí být důvěryhodná nejenom vůči veřejnosti, ale i vůči druhým politickým subjektům. Politická strana, která není schopna dostát závazkům, k nimž se zaváže, není důvěryhodnou politickou stranou a velmi těžko by do budoucna hledala partnera pro spolupráci.

  • Hovoříte o partnerech pro spolupráci. Vidíte v tuto chvíli nějaké případné koaliční partnery?

    Koaliční partnery? Spíš lze hovořit o politických subjektech, které mají k ODS programově blízko. Určitě lze za takovou označit Unii svobody, jakési rysy nebo prvky spojitosti snad by se daly hledat u KDU-ČSL, nicméně tam to bude vždycky problematické spojení.

  • O lidové straně jste řekl, že lidovci jsou stále lidovci. Co jste tím měl na mysli?

    To je to věčné lavírování z prava do leva, neustálé obchodování a využívání nebo zneužívání situací ve svůj vlastní prospěch.

  • Když jste se stal místopředsedou ODS, řekl jste, že chcete být divokým vínem. Jste jím?

    To by měli posoudit jiní, já mám pocit, že mladému člověku je přece jen bližší větší dynamika, energie při jednání, mnohdy větší přímočarost při vyjadřování. Já se domnívám, že to o čem jsem mluvil, je mi vlastní. Je-li to divoké víno, potom jsem opravdu stále tím divokým vínem.

  • A co ODS? Změnila se k lepšímu od loňského listopadu?

    Určitě. Já si myslím, že platí, a u ODS se to ukázalo stoprocentně, to úsloví, že všechno špatné je pro něco dobré, že každá zkušenost bez ohledu na to, zda je dobrá nebo špatná, je ve svém důsledku dobrá. ODS ta krize velmi prospěla, ta strana se vnitřně zocelila a mnozí si také z té krize odnesli ponaučení a to si myslím, že je dobře. Takovou zkušenost žádná jiná politická strana v České republice ještě neudělala a chybí jim to.

  • Dokáže zkušenější ODS nejen “podat pac", ale program? Nenabízí místo něj jen pár předvolebních “megašou"?

    Dovolím si velmi razantně nesouhlasit. Není to vinou ODS, že média informují pouze o těch okrajových součástech předvolební kampaně. ODS, tak jak já si toho všímám, jako jediná míní kampaň vážně a zodpovědně a jde do této kampaně s jasnými programovými tezemi. Teď bych se spíš obrátil s výtkou na novináře, že namísto programů je zajímají ty vnější prvky, které nejsou tak podstatné.

  • Měli by novináři o Vaší straně více psát?

    Myslím si, že by měli spíše než spekulovat, a to mnohdy účelově a velmi jednostranně, o tom, zda byl nebo nebyl porušen zákon, zda někdo zesměšňuje někoho nebo nezesměšňuje, tak by měli rozebírat program, kritizovat ho tam, kde si myslí, že si zaslouží kritiku a pochválit ho tam, kde si myslí, že tu pochvalu zaslouží. To je věc, které souvisí s informováním veřejnosti a právě tak já si představuji, co znamená informovat veřejnost.

  • Ale i případné porušení zákona o něčem vypovídá.

    To nepochybně. Já jsem rád, že říkáte slovíčko “případné", protože až dosud všechna média v titulcích informovala o tom, že ODS porušila zákon, zatímco to je jednostranný výklad Městského úřadu v Praze.

  • Teď se Vás zeptám na ten program, který novináře málokdy zajímá. Jaký máte pro nadcházející volby?

    Podle našeho názoru se politika nedělí na velkou a malou. Tvrdíme, že politika je jen jedna a že se, bez ohledu na to, zda ji v rámci politické strany reprezentují reprezentanti v Poslanecké sněmovně, v Senátu nebo na radnicích, řídí podle stejných principů. Pro ODS jsou tyto volby jakýmsi druhým kolem voleb v červnu. V prvním kole byla sociální demokracie lepší a teď jí chceme porážku vrátit. Z toho důvodu také navazujeme na některé věci, které byly řečeny v červnu. Především to jsou naše čtyři poděbradské artikuly. Ty mají stejnou platnost na úrovni státu i na úrovni obce.

  • Teď o něčem trochu jiném. Jste stínovým ministrem vnitra. Jak hodnotíte ministry Baštu a Grulicha?

    O panu ministru Baštovi bych raději vůbec nemluvil, jeho účast ve vládě mi zůstává až do teď přikryta rouškou tajemství a je to spíš takové tajemství, kterého se bojím než na které bych se těšil. Pokud jde o ministra Grulicha, tam problém zatím spočívá v tom, že až dosud nepředložil jasnou, ucelenou a konkrétní koncepci svého rezortu. Ta naprosto chybí, takže těžko se člověk k němu a jeho působení na ministerstvu může vyjádřit jako celku a těžko potom může posuzovat, zda plní jednotlivé kroky takové koncepce. V každém případě personální politika je podle mého názoru žalostná a já mám pocit, že do vedoucích funkcí na ministerstvu vnitra mohou být uvedeni pouze lidé, kteří byli nejméně 20 let předtím členy KSČ. Současně také platí podle mého až příliš velká orientace ministerstva vnitra na reformu veřejné správy a že je opomíjena oblast vnitřní bezpečnosti, tedy policie. Já si myslím, že policie jako taková a její specializované složky by si zasloužily zásadní změnu.

  • Ministr Grégr v rozhovoru pro Britské listy naznačil, že útoky vedené proti některým členům vlády nejsou ani o politice, ani o kompetenci, ale o zálusku některých lidí privatizovat zbývající majetek státu.

    Já nechci spekulovat o temných vizích pana ministra Grégra. Především si myslím, že jeho úřad by měl dělat pravý opak toho co dělá. Tím, jak připravuje různé programy, v jejichž rámci někoho podle ne příliš čitelných podmínek bude zvýhodňovat oproti druhému, to je vytváření korupčního prostředí a potom se zcela logicky může stát předmětem zájmu mnohých.

  • Myslíte si, že korupce přišla do Česka až se sociální demokracií? Za Vaší vlády nebyla?

    To určitě ne. Korupce tady byla dávno před tím, než jsme se oba narodili a bojím se, že jako ono nejstarší řemeslo nás lidstvo bude provázet až do skonání věků. Jde jen o to, aby prostor pro korupci se zmenšoval a to si myslím, že v politice sociálně demokratické vlády není. Její konání směřuje k přesně pravému opaku, k zneprůhlednění toho systému rozhodování, k zvýhodňování a znevýhodňování některých subjektů bez existence jasných pravidel. To znamená zvýšení prostoru pro korupci oproti dřívějšímu stavu.

  • Do agendy ministerstva vnitra patří i občanství. Vláda naznačila ochotu vrátit české občanství lidem, kteří o ně přišli při rozdělování federace. Podpoříte případné návrhy?

    V tomto ohledu jsem velmi konzervativní. Tak jako má člověk jenom jednu vlast, tak by měl mít i jednu státní příslušnost . Spíše než cestou několikanásobné státní příslušnosti bychom měli jít směrem bourání bariér mezi státy a vytvářet rovné podmínky pro všechny občany, kteří žijí například v Evropě, bez ohledu na to, zda jsou státními příslušníky té či oné země. Z toho důvodu nejsem zastáncem dvojího občanství a nedokážu si představit plošné zpětné udělení českého občanství některým ze stávajících státních příslušníků Slovenské republiky.

  • A občanství těch, kteří z Česka odešli například za komunismu?

    Myslím si, že lidé, kteří chtějí žít zde, zde také žít mohou. Potom nechť mají všechna práva a také všechny povinnosti, které z občanství vyplývají. Lidé, kteří žijí mimo tuto republiku, nechť vědí, že jsou zde vždy vítáni, budou-li k této zemi a k jejím lidem přátelský vztah. Nemyslím si ale, že by měli spolurozhodovat o věcech naší země, aniž by na ni měli bezprostřední pracovní a životní vazbu.

  • Představitelé ODS v poslední době často hovoří o vlastenectví. Není to u Vaší strany novinka?

    ODS je liberálně-konzervativní stranou a myslím si, že v prohlášení jejích politiků najdete slova jako český národní zájem a s ním související vlastenectví. Já se nebojím k vlastenectví přihlásit, nebojím se právě v okamžiku, kdy se začleňujeme do Evropské unie, říkat, že existuje něco jako český národní zájem, který musíme prioritně chránit, aby se Česká republika nerozplynula jako kostka cukru v šálku čaje zvaném Evropská unie.


    Lobbystické skupiny platí pohoštění poslancům

    Desítky britských parlamentních skupin, působících mimo Dolní sněmovnu, jsou řízeny externími komerčními seskupeními, napsal deník Independent.

    Tyto všestranické skupiny poslanců se zabývají nejrůznějšími činnostmi, od vědy až po lyžování, jachtaření a potřeby dětí. Scházejí se pravidelně v Dolní sněmovně Některé tyto skupiny organizují recepce, jichž se účastní i pracovníci komerčních organizací, jiné mají formální semináře, na nichž hovoří zvaní mluvčí. Bohatší skupiny nabízejí luxusní výhody a cesty do zahraničí.

    Parlamentní Výbor pro úroveň veřejného života se chystá zkoumat činnost těchto skupin v rámci své analýzy, jak se chová parlament. Některé bohaté poslanecké skupiny dostávají od soukromých podnikatelů ročně až 40 000 liber (2 milióny Kč) zatímco jiné důležité poslanecké skupiny nemají žádnou finanční podporu.

    Asi třicet poslaneckých skupin je řízeno podnikatelskými organizacemi jednotlivých průmyslových sektorů, jako je například Federace výrobců papíru ve Velké Británii, která podporuje Všestranickou skupinu pro papírenský průmysl, nebo Asociace chemického průmyslu, která podporuje Všestranickou skupinu pro chemický průmysl.

    Liberální demokraté požadují, aby parlamentní Výbor pro úroveň veřejného života změnil předpisy práce těchto skupin. Poukazují na to, že poslanecké skupiny, které nejsou financovány z průmyslových kruhů, mají v parlamentě daleko menší vliv než bohaté skupiny. "To není zrovna moc dobrá demokracie," dodal jeden liberálně demokratický poslanec.

    Jedna bývalá lobbystická aktivistka upozornila Výbor pro úroveň veřejného života, že byla svědkem toho, že poslanci prosazují během zahraničních cest své vlastní podnikatelské zájmy. Poslancům by mělo být zakázáno, aby se účastnili podnikatelských jednání během oficiálních cest.

    Většina těchto zájmových parlamentních skupin stále ještě nedeklaruje veškerou finanční podporu, kterou dostává, i když britské parlamentní předpisy byly v tomto smyslu nedávno poněkud zpřísněny.


    Britského vrchního velitele spojeneckých vojsk v Bosně prý odposlouchávali Američané

    Britský generál Sir Michael Rose, bývalý vrchní velitel vojsk OSN v Bosně, v pondělí sdělil novinářům, že jeho vrchní velitelství v Sarajevu bylo pravděpodobně odposloucháváno Američany, protože ti byli přesvědčeni, že Michael Rose podporuje Srby. Napsal to v úterý deník Times.

    Washington, který podporoval muslimy, chtěl, aby mírové sbory OSN zaujaly vůči Srbům agresívní přístup a postoj generála Rosa je iritoval.

    "Nebyl jsem ani prosrbský, ani promuslimský. Měl jsem být v Bosně prostředníkem a musel jsem vychovávat Američany, než pochopili, co bylo účelem vojenské mise OSN v Bosně," uvedl Rose.

    Generál Michael Rose dospěl k závěru, že určití činitelé amerického ministerstva zahraničních věcí se snaží záměrně ochromit jeho úsilí jako vrchního velitele mírových sborů.

    Generál Rose, bývalý velitel zvláštních jednotek, který jim velel během války o Falklandské ostrovy v roce 1982, dospěl k podezření, že jeho kanceláře na vojenském velitelství v Sarajevu jsou odposlouchávány, protože se ve Washingtonu začaly objevovat zkreslené zprávy o tom, jak řídí operaci OSN v Bosně.

    Generál Rose nyní vydal knihu memoárů o době, kdy v letech 1994 - 1995 velel vojskům OSN v Bosně, má titul Fighting for Peace, vyšla v nakladatelství Harvill Press a stojí 18 liber. Rose konstatuje, že než vyslali Američané do Bosny vlastní pozemní jednotky, uvědomil si, že veškeré jeho komunikace jsou elektronicky odposlouchávány.

    Když se posléze zeptal Američanů, jestli taky odposlouchávali jeho velitelství, "nepopřeli to".

    I když Rose chválil to, jak významnou měrou nakonec Američané přispěli k dosažení míru v Bosně, svědčil o tom, že zpočátku měl s Američany ostré konflikty.

    Během svého prvního týdne v Sarajevu v lednu 1994 Rosa navštívila "podivná, nejasná figura, přímo z románů Grahama Greena". Osoba se jmenovala Fred Cuny, byl to bývalý americký vojenský námořník a organizoval v Sarajevu vodárenský projekt.

    "Předpokládali jsme, že dělá pro CIA," řekl Rose. Tento Američan se vyjadřoval silně kriticky o OSN a požadoval "tvrdé vojenské akce proti bosenským Srbům". I když mu Rose vysvětloval, že OSN se chystá přijmout strategii tvrdšího vojenského přístupu k udržování míru, Američan mu nevěřil.

    "Řekl mi, že udělá vše, co bude v jeho silách, aby ochromil mou práci, pokud mu nedokážu svou rozhodnost konkrétní akcí na bojišti. Tak jsem ho vyhodil," konstatoval generál Rose.

    Jindy, při návštěvě amerického generála Johna Galvina, bývalého nejvyššího spojeneckého velitele v Evropě, byla v jeho doprovodu žena z amerického velvyslanectví, která, jak uvádí generál Rose, "byla nejvíce nepřátelským americkým občanem, jakého jsem kdy v Bosně poznal." Letěli vrtulníkem směrem na sever k městu Tuzla a tato Američanka ukazovala na zničené vesnice v pohoří Zviezda a vzrušeně vykřikovala generálu Galvinovi: "Podívejte, co udělali ti zločinečtí Srbové." Ve skutečnosti však, konstatoval generál Rose, to byly vesnice bosenských Chorvatů, které etnicky vyčistili muslimské jednotky. Posléze navštívili na jihu země město Mostar, kde Chorvati téměř úplně zničili muslimskou čtvrť, americká diplomatka dala ruce v bok a vykřikla: "No, tak alespoň tohle způsobili zločinečtí Srbové." Podle generála Rosa vypukla žena v pláč, když jí bylo vysvětleno, že čtvrť zničili Chorvati.

    Generál Rose, který odešel z armády v roce 1996, uvedl, že poučení z vojenské mise v Bosně vedlo k nynějšímu daleko zralejšímu přístupu při mírových akcích. Co se týče velitelů bojujících místních stran v Bosně, generál Rose uvedl: "Mám pro ně naprosté pohrdání."


    Dementi Ivo Mathého

    Ivo Mathé

    (Jde o komentovanou agenturní zprávu z včerejšího vydání BL, která se objevila obecněji v českých sdělovacích prostředcích, odkud ji BL převzaly.)

    Pane Culiku,

    nechci zpochybnovat Vase svate pravo domnivat se, ze byste se ode mne nic nedovedel. Dokonce nenapadam ani Vase presvedceni, ze jste bezkonkurencni televizni moderator (viz Vas dopis panu Baldynskemu) a Vasi jistotu, ze (prakticky) vsichni mimo Vas (napravo, nalevo, na Jihu, Zapade i Vychode) jsme idioti.

    Jde mi jen o informacni hodnotu Vasi dnesni zpravy setrvavajici na urovni Radia Jerevan. Uz po Vasem nepovedenem rozhovoru s Ivanem Kytkou (zrejme mi sve vlastni chyby nikdy neodpustite) jsem dolozil, ze chtel-li byste byt televiznim zurnalistou (za nas), musel byste byt zarazen spise mezi ty podprumerne a druhorade. Priklady:

    Vedlejsi pracovni cinnost maji i ...L.S. a ...I.M.

    Nikoliv, pane Culiku. Jedna se o cinnost pedagogickou, publicistickou, vedeckou, literarni atd., majici v ceskem zakonnem ramci zcela jiny popis a charakter nez pracovni pomer ci vedlejsi pracovni cinnost. Ostatne, na ruznych konferencich, seminarich a kongresech, stejna jako osm let na FAMU, prednasim vicemene pravidelne.

    ...kteri pro soukrome firmy prednaseji...

    Nikoliv, pane Culiku. Nezahrnujete-li sumu mych shora uvedenych aktivit, vetsinou v dobe meho pusobeni v CT, do prednasek pro soukrome firmy (i kdyz pravda, treba Adam Smith Institute je tez soukroma firma a na ji poradanych konferencich jsem prednasel hned nekolikrat), tak jeste neprednasime. Cely skandal vyvolany TV Nova (proc asi?) se tyka tri seminaru, ktere se teprve budou konat na prelomu listopadu a prosince!

    ...prednaseji teorii masove komunikace...

    Nikoliv, pane Culiku. Seminare se jmenuji Umeni komunikovat s medii, coz je opravdu neco jineho nez umely obor pana Jiraka stejneho nazvu jako Vase dezinterpretace (v Jirakove provedeni pak teorie masove manipulace).

    ...nechtel bych, aby mi I.M. prednasel teorii masove komunikace.

    Nikoliv, pane Culiku. To by se Vam nemohlo stat. Jednak pro muj odpor k umelemu pseudooboru (tudiz mu nerozumim) a jednak proto, ze moje prednaska je na tema medialni situace v  Evrope a v Ceske republice (atd.). Samozrejme, ze i v teto odbornosti jsem zrejme za Vami, ale uznejte, neco vedet muzu...

    ...Petr S. prednasi pro soukrome firmy..

    Nikoliv, pane Culiku. Jedna se o jednorazovou akci, poradanou jednou soukromou firmou, ke ktere lze mit navic duveru, nebot jejim majitelem je byvaly reditel vyroby a techniky CT.

    ...v normalnich demokratickych zemich je to nepripustne.

    Nikoliv, pane Culiku. V jednom odstavci michate hrusky s jablky. Vzbuzujete dojem, ze omezeni, ktera by se mela (mozna - ja si myslim, ze Klaus prednaset klidne muze a odmeny by mel venovat na nejakou bohulibou humanitarni cinnost) tykat ministerskeho predsedy, se automaticky tykaji v normalnich demokratickych zemi vsech statnich uredniku.

    Uz zcela stranou ponechavam otazku pripadne nasi odmeny. Medialni negramotnost je v CR tak vysoka, ze snad pristi kolo prednasek udelam zdarma (ani tentokrat neusiluji o zadny Klausovsky honorar) jako pokus o pomoc verejnosti proti narustajicimu vlivu prisernosti vytekajicich z TV Nova ci z CT.

    Nemanipulujte, prosim.

    I.M.


    Pár poznámek k posledním vydáním Britských listů

    Tomáš Pecina

    Mily pane Culiku,

    spojim do jednoho dopisu nekolik poznamek k poslednimu i predposlednimu cislu Britskych listu:

    1. Klausuv clanek v Lidovych novinach neni takovym soliterem v produkci zminovaneho politika, jak by se z Vasi reakce mohlo zdat. Skoda, ze jste si nedal praci se serioznim rozborem Klausovy demagogie a uchylil jste se k utokum typu "poklesla strana ODS". Vysledkem je v nejlepsim pripade remiza.

    2. Kdyby Kavanuv prohresek byl malicherny a i v tomto pripade slo o  pseudoaferu, stezi by uterni Pravo, jindy vuci CSSD vstricne az k  mazlivosti, otisklo tak ostrou kritiku. Nepredpokladam ovsem, ze by Kavan odstoupil; Zeman rekl jasne, ze za chyby vlady muze tisk.

    3. Jak vite, doposud nebyl schvalen zakon o statni sluzbe, ktery by mimo jine upravil podminky vedlejsi pracovni cinnosti pro statni uredniky. Na  prednaskove cinnosti panu Mathe, Spacka a Studenovskeho nevidim nic spatneho; jinym pripadem by bylo, kdyby na tato temata prednaseli lide doposud v mediich aktivni - pak by samozrejme slo o korupci.

    T.P.

    Jistěže není rovnítko mezi soukromým vyděláváním Václava Klause ve funkci premiéra či šéfa parlamentu, případně ministrů české vlády, a soukromým vyděláváním kancléře či mluvčího prezidentské kanceláře. Neměl jsem v úmyslu implicitně toto rovnítko vytvořit. Vím, že platy na Hradě jsou malé. Nicméně mě poněkud znepokojuje představa vysokého úředníka státní správy, který zároveň pracuje na různých melouších. Když už jsem jednou jmenován do významné funkce, neměl bych se jí věnovat plně? Jistěže to není v ČR nezákonné, zabývat se různými vedlejšími (výdělečnými) činnostmi. - Přesto však obdržely nedávno Britské listy dopis od čtenáře z jedné americké státní instituce, který vyjadřoval podiv, jak je možné, že např. Ivo Mathé píše příspěvky ve své vlastní osobní věci z prezidentské kanceláře z oficiálního státem vlastněného počítače a  zřejmě i v oficiální pracovní době. Čtenář konstatoval, že ve Spojených státech by to bylo nemyslitelné a nepřípustné.


    Nová trasa metra

    Jindra Vavruška

    (Tato připomínka se týká také zprávy, převzaté z českých sdělovacích prostředků, konkrétně citace výroků Martina Bursíka.)

    Dovoluji si Vas upozornit, ze jste se patrne dopustil drobne nepresnosti. Stavbu metra na Cerny most pokud vim nefinancovali "cesti danovi poplatnici", nybrz "prazsti danovi poplatnici". Statni dotace byly jiz vloni nulove a rok predtim velmi skrovne (to se tusim dodelaval Zlicin, Praha 13. Castecne pry tuto stavbu take financovaly firmy Globus a Hornbach, ta prvni otevrela svuj hypermarket blizko konecne metra uz vloni pred Vanoci, ta druha otevre zanedlouho.

    Nehlede na politicke souvislosti, tato trasa metra mi umoznuje dostat se do prace (Smichov) za 25 minut misto obvyklych 50-75 minut (kvuli dopravni zacpe v Praze 9).

    Dale je to prvni stanice metra na trase B na tomto brehu Vltavy vubec, kde muzete zaparkovat svoje auto a jet do centra rychle a pohodlne metrem. Na rozdil od jinonickeho konce trasy B, kde je parkoviste na temer kazde stanici, v Libni a Vysocanech se nedalo zaparkovat vubec nikde. Pokud jste byl dobrodruh, mohl jste nechat auto blizko stanice Ceskomoravska (byvala konecna), ale pokud jste to zacal delat pravidelne, auto Vam v lepsim pripade vykradli, v horsim ukradli.

    Navic primator Koukal pokud vim kandiduje v Praze 6, kde jednak nema sanci proti Rumlovi, jednak Praha 6 je jiny obvod, takze ti, kterym metro pomohlo (jako ja) by ho stejne volit nemohli, a Prahu 6 to nezajima, protoze Cerny Most je na opacnem konci Prahy, asi 20 km od Dejvic.

    Zda se mi, ze tato zprava byla ponekud prepolitizovana. Navic jsem si nestihl vsimnout, ze by novou trasu metra ODS nekde v predvolebni kampani pouzila. Lip se asi mobilisuje v ulicich nez v metru :-)

    S pozdravem...

    Jindra Vavruška

    http://www.qsl.net/ok1fou


    Protest proti Jiřímu Pelikánovi

    Josef Schrabal

    Prezident Havel vyznamenal predsedu Akcniho vyboru, ktery vylucoval studenty

    Vazeny pane presidente,

    s poverenim svych byvalych kolegu, studentskych funkcionaru, kteri byli vylouceni brzy po komunistickem puci ze vsech vysokych skol v Ceskoslovensku a dnes ziji v Americe a v Kanade

    Miroslav Fic, Canada

    Jaroslav Hruby, Canada

    Vaclav Hyvnar, USA

    Frantisek Jerabek, Canada

    Vaclav Opratko, Canada

    Josef Schrabal, USA

    Frantisek Sliva, USA

    Vratislav Stafl, Canada

    se pripojujeme k protestum, ktere Vam prave zaslali Vladislav Slavik, starosta Sokola a Oldrich Holubar, nacelnik Orla v zahranici proti udeleni medajle za zasluhy Jirimu Pelikanovi.

    Prikladam fotokopie ze studentskeho casopisu Predvoj z 13. brezna, 1948 z nichz je zrejme, ze Pelikan byl predsedou Akcniho vyboru, s jeho fotografii u predsednickeho stolu pri prvnim zasedani Akcniho Vyboru prazskych vysokych skol a kopii dopisu v casopise Student Ivana Svitaka z 28. unora,1948 Jirimu Pelikanovi ve prospech vyloucenych studentu.

    Jiri Pelikan, ktery pred pucem i po nem falesne obvinoval predsedu SVS Emila Ransdorfa z clenstvi v nacistickem Kuratoriu, se konfrontaci se zastupci vyloucenych studentu vyhybal a vinu nepravdive svadel na urednika ministerstva skolstvi stejneho jmena.

    Poukazuji take na svuj dopis ze 17. unora 1996 a odpoved Vasi tajemnice Pani Duskove (c.j. 2072/96). Jiz v roce 1991 se pan kancler Schwarzenberg vyjadril k delegaci vyloucenych studentu, ze kancelar Hradu je si vedoma Pelikanova jednani a provineni ve veci vylucovani, ale zaroven ocenuje jeho pozdejsi cinnost.

    Neni dost na tom, ze diky sametove revoluci zustala jeho zlocinna cinnost nepotrestana, zaslouzi si vsak statni vyznamenani osoba s takovou minulosti? Neni snad odpusteni jiz dostatecnym dukazem dobre vule? Odkud se cerpa tak velika davka bezohlednosti a potupy postizenych a jake to temne sily ovladaji znovu Hrad? Je to jen dalsi dukaz moralniho marasmu Jiriho Pelikana, ze takovou poctu muze vubec prijimat.

    V dokonale ucte

    Jan Renner (v.r.)
    posledni demokraticky zvoleny predseda
    Zastupitelstva SVS v Praze

    Dlouhy dopis Jirimu Pelikanovi (z 28. unora 1948) konci:

    Nezbyva mi tedy nez poprosit Te jmenem svych i Tvych kolegu, abyste trest zmirnil v jednorocni vylouceni ze studia nebo alespon pocital s brzkou amnestii. Nezbavil-li se socialismus vseho toho, z cehoz vyrostl: soucitu s ponizenym.

    Ivan Svitak

    PS: Spravedlnost je matematika humanity
    T.G.M.


    Tydenik PREDVOJ z 13. brezna 1948 popisuje revolucni shromazdeni a "jen dva hosty vita predseda akcniho vyboru kol. Jiri Pelikan. Jen dva mile, vzacne hosty vita bourlive cele shromazdeni:"

    Zastupce prazskych delniku nekolikrat opakuje: "Soudruzi, soudruzi . . . " a pak "jsme vasimi nejoddanejsimi prateli".

    Dalsi clanek popisuje Akci H Akcniho vyboru z 2. brezna, 1948. Hned vedle je fotografie s textem: Predsednicky stul pri prvnim zasedani AV prazskych vysokych skol. Zleva: Soutar, Filip, Pelikan, Homola.


    Lidove noviny ze 3. listopadu na prvni strane, asi treti clanek, maji podrobnejsi informace o Pelikanove kariere. Uz dva dalsi moji kolegove posilaji protest na Hrad. Mne se to zda uplne nechutne, co v Praze delaji, kdyz se staraji zda nekdo byl nebo nebyl na seznamu tak zvanych spolupracovniku, a pritom jim vubec nevadi komunisticke elity jako Pelikan, ci oslavovany Smrkovsky, Hajek a podobne.

    Alex Wynnyczuk

    Protest zaslany Hradu proti Pelikanovi:

    http://www.erols.com/schrabal/nlol/protest.html


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|