pondělí 16. listopadu

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Češi a dvojí občanství:
  • Cizincem proti své vůli (Vlastimil Obereigner)
  • Kabaretní výstup pana Paříka (Jiřina Fuchsová)
  • Návrh pro kabinet (Jiřina Fuchsová) Telekomunikace v ČR a jinde:
  • V Německu se zlevňují meziměstské a mezinárodní hovory
  • AmberZine se pripojuje k protestni akci "Internet proti monopolu" Reakce:
  • K Jindřichu Paříkovi: Vzpomínka dětská (Marie Lipoldová) ČT:
  • Distribuce videokazet s programy České televize (Michal Bureš) Bedřich Smetana:
  • Smetana: K mýtu "národního skladatele" (Aleš Zeman) Příloha:
  • Co se čekalo: sociálně demokratická analýza nynější české politické scény z časopisu ČSSD "Pražský demokrat"

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Look at the weekly English-language electronic NEW PRESENCE. - Zde je měsíčník Nová přítomnost.
  • Tady je minulé vydání Britských listů.
  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
  • Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
  • Užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku jsou zde.
  • Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.
  • Stránku diskusního pořadu České televize Na hraně, věnovaného problémům a názorům mladé generace, najdete na této adrese.

    (Podívejte se i na páteční vydání BL, které bylo kvůli výpadku elektřiny k dispozici v pátek až od 18.00 hodin.)

    Co je nového v České republice

  • Komunální a senátní volby v ČR - Předběžné výsledky: Nezávislí kandidáti v komunálních volbách letos celkově získali 57,1 % mandátů, na dalším místě se umístila KDU-ČSL, která získala 11,8 % mandátů. Ve velkých městech dominuje ODS s 30,6 % mandátů následována ČSSD s 22,8 %. Komunisté získali 14,2 %, KDU-ČSL 8,6 %, Unie svobody 7,9 %, ODA 2 %, stejně jako nezávislí kandidáti. Komunálních voleb se zúčastnilo zhruba 45 procent oprávněných voličů. Volilo se do radnic 6 880 obcí. Skoro 180 000 kandidátů se ucházelo o více než 62 000 mandátů.

  • Oficiální jsou již výsledky prvního kola voleb do třetiny Senátu, které se v pátek a v sobotu uskutečnily ve 27 z 81 senátních obvodů. Do druhého kola, které se uskuteční 20. a 21. listopadu, postoupili ve 22 obvodech kandidáti ODS, zástupci vládní ČSSD v 15 obvodech. Volební koalice čtyř opozičních stran Unie svobody, KDU-ČSL, ODA a Demokratické unie bude mít ve druhém kole 14 zástupců. Komunistické kandidáty vyslali do druhého kola voliči ve třech senátních obvodech. Prvního kola senátních voleb se letos zúčastnilo 42,37 procenta zapsaných voličů. Je to o sedm procent více než v prvním kole minulých senátních voleb, které se však konaly ve všech volebních obvodech najednou. Tehdy, v roce 1996 se prvního kola zúčastnilo 35,0 procent voličů, druhého 30,6 procenta. - Když se konají komunální volby či volby do druhé parlamentní komory uprostřed volebního období, dochází při nich skoro pokaždé k poklesu voličské podpory pro vládnoucí stranu. Odráží to bezradnost politiků v dnešním světě a nespokojenost voličů - většinou dnes voliči hlasují z protestu: nevolí nějakou stranu, ale hlasují proti nějaké straně. To není jen typicky český jev. Nespokojenost a bezradnost voličů s českou politickou scénou zdá se naznačuje i relativně malá účast občanů v těchto volbách, i když voleb do komunálních úřadů se tradičně účastní relativně málo voličů. Nicméně mě fascinuje, jak mohli dát relativně velký počet hlasů čeští voliči ODS, která má v čele tak doktrinářského a světa neznalého šéfa, Václava Klause, který uvedl Českou republiku do nynějších hospodářských potíží. Lze to vysvětlit snad několika způsoby: 1. představitelé ODS v komunálních úřadech se vesměs chovají zdatně a podstatně inteligentněji a efektivněji, než nešťastný nejvyšší šéf jejich strany, tzv. "vysoká politika" na volební preference v místech nemá nutně příliš velký vliv, 2. sociálně demokratická vláda má - jistě částečně v důsledku ostré kampaně sdělovacích prostředků - v současné době u české veřejnosti ještě horší image než ODS.

  • Mezi sociálně demokratickou vládou a katolickou církví v ČR, jmenovitě kardinálem Miloslavem Vlkem, vznikl hašteřivý konflikt. Vedení sociální demokracie obvinilo kardinála Miloslava Vlka z "nezodpovědného pokusu o narušení dialogu mezi státem a církvemi". (To je formulace jak z Rudého práva před rokem 1989. Předsednictvo ČSSD "odmítá útoky kardinála Vlka na ČSSD jako nepřípustnou politizaci postavení římskokatolické církve". Vláda a církev se dostaly do sporu poté, co kardinál Vlk uvedl, že církve nemohou v současné situaci jednat se státem o řešení vzájemných vztahů, protože vláda nevzbuzuje jejich důvěru a zpochybňuje svou dříve projevenou ochotu k serióznímu dialogu. K věci by se měla vyjádřit i  vláda, prý ve středu.

  • K volebnímu zpravodajství v českých televizích napsal Tomáš Pecina: Volebni zpravodajstvi na CT bylo (tradicne) uplne pitome; jako zabavny porad by snad uslo: kdyz se reporter informujici z terenu omluvil za vypadek ve vysilani, protoze pry projizdejici nakladni auto zachytilo kabel a nekolik metru vleklo kameru i s kameramanem, mel jsem pocit, ze sleduji Dvaadvacitku (zabavny porad panu Krause & Vadase) nebo Ctvrtnicka a spol. - Nova usporadala tentokrat zrakovy vyter, "virtualni studio" na  bluescreenu, coz bylo vyrazne lepsi, i kdyz ponekud samoucelne. - K tématu se vrátíme zítra.

  • Podpora petici proti zdražování telefonních poplatků sílí.Petice je na  internetové stránce http://bojkot.zpravy.cz. Můžete ji tam podpořit.

  • V Teplicích se připravuje akce proti rasismu. Vazeny pane Culiku, obracime se na vas s prosbou o uvedeni odkazu pripravovane akce proti rasismu v Teplicich. Je-li to mozne uvedte tento link v BL: http://www.teplice.cz/against/ Jinak preji hodne zdaru do vasi cinnosti a hodne sil cele redakci BL - delate potrebnou a kvalitni praci. S pozdravem Jan Strnad.

  • Česká televize: Vedoucí zpravodajství Zdeněk Šámal umlčel Janu Bobošíkovou. Moderátorka Jana Bobošíková poskytla 23. října 1998 Britským listům rozsáhlý a závažný rozhovor. Svědčí v něm znepokojujícím stavu redakce zpravodajství této veřejnoprávní instituce a vysvětluje, proč se rozhodla odejít. Odvetou za její vystoupení v BL i v jiných sdělovacích prostředcích jí Zdeněk Šámal zakázal vstup na obrazovku."Vážený pane Čulíku, možná by vás zajímalo, že mám písemný zákaz moderovat, natáčet šoty a chodit na porady, podepsaný panem Šámalem. To vše pro mé názory v tisku," napsala nám J.B. 27. 10. 1998.

  • Přestože ministr kultury Pavel Dostál tento postoj kritizuje, generální ředitel Jakub Puchalský utajuje svůj projekt, na jehož základě zvítězil letos na jaře v konkursu na svou nynější funkci. Tento jeho postoj schvaluje i Rada České televize, viz tento rozhovor Tomáše Peciny s místopředsedou Rady Vladislavem Kučíkem. (Viz též zde). Šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal odmítl odpovědět na třináct závažných otázek, týkajících se zhoršování úrovně zpravodajství ČT a označil Britské listy za "nenávistný, téměř goebbelsovský list".

    Výběr textů z posledních dní:


    Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.

    Cizincem proti své vůli

    Vlastimil Obereigner

    Považuji za velmi důležité reagovat na článek pana J. Paříka, zabývajícím se problémem českého občanství Čechů, žijících v USA - přesněji skutečností, že byli zbaveni občanství proti jejich vůli. Občanství se nezřekli, bylo jim odejmuto, možno tedy říci "ukradeno!"

    Zákony USA mluví jen o dvou možnostech pozbytí občanství. Osoba se občanství zřekne, vzdá, nebo mu může být odejmuto v případě vlastizrady, či podobného těžkého provinění proti zákonům USA. Myslím, že to je velmi přirozené a logické.

    Ústava České republiky obsahuje tzv. exkluzivitu občanství, jak se zmiňuje J.P. Tvůrcům tohoto dokumentu se podařilo tento anachronický nesmysl do Ústavy prosadit a o důvodech se dá spekulovat.

    Pan Pařík nás vyzývá, abychom se k věci postavili rozumně - nenechali se vláčet emocemiŠ

    Tedy, proč vlastně tolik stojím o to, abych nebyl považován doma za cizince? Někomu by mohla stačit prostá odpověď : právě proto!!! Ale bude dobře rozebrat pár argumentů pan Paříka.

    Nejdříve k tomu "pragmatickému odpůrci" s "kořistnickým vztahem". Pan Pařík má štěstí, ??? že takového zná. Já ne, ale jsou možné výjimky a jako výjimky je můžeme ignorovat. Pokud někdo snad usiluje o navrácení občanství jen z důvodu uspokojit "zákonnou" podmínku k restitučním právům, aniž by měl jinak o občanství zájem, nemusí se nám to líbit, ale uznejme, že tento "pragmatik" nemůže za to, že tato nespravedlivá, nehorázná podmínka, tato další "exkluzivita", v českém zákonu o rerstitucích, je zakotvená. (o důvodech že tam je se zase může spekulovat!)

    Pan Pařík se zmiňuje o "střetu zájmů" a o hodnotě přísahyŠ. Tak tam už můžeme najít prvek logiky a důvod k zamyšlení. Je nám předložen příklad Jugoslávie a NATO. Jak by se zachoval občan (voják) s dvojím občanstvím Českým a Jugoslávským? Ať se to panu Paříkovi líbí, nebo ne, tento nešťastník by musel jednat podle svého svědomí! Musí být každému jasné, že by musel porušit jednu z přísah, "zradit" jednu z těch dvou stran. Mnohem horší a rozhodně morálně odsouzeníhodné by bylo, kdyby se slepě, proti své vůli a svědomí snažil splnit přísahu té nesprávné partii. Není snad v historii málo příkladů? (vzpomeňme Norimberský tribunál, dnešní soud se zločinci v Haagu atd.) Jakou cenu měla "exkluzivita" občanství Rakouských Čechů, Moraváků, či Slováků, s přísahou věrnosti CK mocnářství? V dané situaci, podle svého nejlepšího svědomí "zradili" na což přísahali a srdnatě bojovali na straně, kterou považovali za správnou a spravedlivou. Jako Československý občan, až do doby, kdy mě tento status, proti mé vůli, byl změněn, jsem měl určité zákonné povinnosti vůči této zemi. V roce 1968 jsem tuto zemi opustil. Podle tehdejších zákonů jsem zradil. Podle mého svědomí jsem neopustil vlast, nýbrž krutý, totalitní režim, který jsem nepovažoval za spravedlivý a tudíž, tím, že jsem přísahal věrnost zemi, která mě a mé rodině poskytla nový domov a dětem budoucnost, jsem, podle svého nejlepšího svědomí vlast nezradil a mám plné právo být jejím občanem.

    Tisíce Čechů, žijících v zahraničí trvale dokazují, navzdory tvrzení pana Paříka, že je možné být dobrým občanem i dvou států. Proč mluvit o "dvou židlích", nebo "devíti hodech"? Jsem už skoro 30 roků funkcionářem Československé Národní Rady Americké. Mohl bych, ale nebudu se zde rozepisovat o mnoha příkladech, kde se naše organizace (a mnoho podobných jiných) zasloužila o prosazování zájmů naší vlasti v zemi nového působení, či přímo jí pomáhala. Jsme na tuto činnost hrdí a nečekáme ničeho zpět. Ovšem skutečnost, že na nás, kteří se stále považují za občany České Republiky (zákon-nezákon) , dívají naši doma jako na cizince, nás samozřejmě velice mrzí.

    Patřím k těm, kteří tvrdí, že právo restituční a právo na dvojí občanství by nemělo být spojováno a že na občanství máme plné právo. Nikdy jsme se je nesnažili uplatňovat či prosazovat výhrůžkami či jakoukoli "reciprocitou." Mluvíme stejnou řečí a věřím, že si vše v klidu vysvětlíme. Dokonce věřím, že i pan Pařík jednou uzná, že nemusím sedět na dvou židlích a přesto mohu mít dvě občanství a být prospěšný oběma zemím. Jsem Čech, kterého osud přinutil žít a asi život dožít ve Spojených Státech Amerických.

    Vlastimil Obereigner


    Kabaretní výstup pana Paříka

    Jiřina Fuchsová

    Vazeny pane radaktore,

    diky za to, ze jste opet obveselil ctenare BL dalsim kabaretnim vystupem pana Parika...

    Rozebirat jeho galimatyas - Fuchova sice ma narok na dvoji obcanstvi, ma-li ho dnes kde kdo....- ale je to koristnice a chce-li byt doma doma, at se sem prestehuje a na USA zapomene... Byvali ci pritomni clenove partaje zrejme koristnici nejsou, ti jen sedi na cizich majetcich asi ctyricet let, ale ti, dejme tomu, udrzuji co jim nepatri pred chartanim, ze ano?

    K tomu: JF uz je domu prestehovana... Pan Josef Fronek v Plzni na Obvodnim urade Plzen 3 ji uz cela leta odmita zaregistrovat k pobytu ve meste, kde se narodila, vyrostla. rozumbrala, etc... Proc? Protoze pry nema OSVEDCENI O CESKEM OBCANSTVI.... Vzdava t se obcanstvi americkeho na to, aby doma mohla byt DOMA, se JF nemini - sveho druheho obcanstvi se nemini vzdavat ani prvni Sved v ceske vlade, ani prvni ministr zahranicnich veci narozeny v Anglii, "kde zadny urednik poddaneho Jejiho Velicenstva rodneho obcanstvi ZBAVIT NESMI..." (Kavan ma stesti, umel se narodit!)

    K cislu, kolik tisic Cechu v zahranici JF zastupuje nemusel Parik louskat Einsteina: 30.000 v USA, 60.000 na Slovensku, dle obycejnych poctu z druhe tridy cini 100.000,-- Pripocteme-li deti techto Cechu narozene v cizine, snadno dospejeme treba ke 136.000, diky pane Pariku, my jsme do toho zatim ty deti nezahrnovali, ale napriste budeme...

    (Nedavno dovrsil jeden muj syn 25 rok veku sveho.... Kdyz jsem se ptala, co by chtel k narozeninam, rekl: Mami, cesky obcanstvi.....I zaslzela stara maticka Jirinka a pravila tresoucim se hlasem: Mile dite, Ty , ac Cech, jsi se nardodil v Hollywoodu.... Podivej se na mne.... ja jsem se narodila DOMA.... Dnes nedaji to obcanstvi ani mne.....

    Kdyz se Janu Rumlovi narodil druhy syn, gratulovala jsem mu, a prala mu, aby jeho detem NIKDO NIKDY NEPRIPRAVIL O JEJICH CESKE OBCANSTVI, tak , jako o SVE ceske obcanstvi, jejich DEDICTVI!, prisli, take zasluhou jeho vnitroministerskeho cineni, ceske deti moje......)

    Ma-li pan Parik zajem, muze cist evropsky internet, komentuji tam udalosti ve sve rodne zemi denne. Nikdo mne za to neplati, cili z toho nekoristim.... Delam to zdarma, kazdy den rano od peti do deviti....

    Zacte-li se, pan Parik, docte se nasledujici:

    Rychetsky navrhuje obcanstvi bez jakehokoli dopadu na restituce. Ceske obcanstvi musi byt vraceno celoplosne, RETROAKTIVNE, a BEZPODMINECNE, jinak budou opet nekteri pomazani cesti urednici dale kadrovat dle toho, kdy kdo dle jejich prepodivnych nazoru ceske obcanstvi ZTRATIL, NABYL, POZBYL, ZNOVUZISKAL, automaticky nebo ne-automaticty, ad infinitum....

    Bud je zakon jeden Cech=jedno obcanstvi dobry, potom musi pan Rychetsky DRUHE OBCANSTVI vzit vsem Cechum vsude, kdo je maji, aby ten zakon NELHAL...

    Nebo bude muset Praha prestat DISKRIMINOVAT 60.000 Cechu na Slovensku a zbyvajicich 30.000 + v USA.

    Treti cesty neni... Dokud se tak nestane, IAC a ACCGA budou cinit nasledujici:

    1) budou zadat vlady CR. USA a Slovenska o ustaveni fondu obeti devitilete (v USA), petilete(na Slovensku) obcanske a protipravni, zlocinne DISKRIMINACE Cechu. Poodbny fond existuje pro obeti nacizmu, obeti komunizmu si zaslouzi podobny fond.

    2) Do konce tohoto roku preda IAC americkemu State Departmentu seznam osob v CR, kteri se od roku 1993 dodnes podileji v CR na obstrukci spravedlnosti vuci zakonnym narokum a lidskym a obcanskym pravum Cechu v USA ( obcanu USA). IAC bude zadat, aby tyto osoby, pri pripadne turisticke, obchodni, studijni a pod. ceste do USA byly z uzemi teto zeme vykazani, jako osoby nezadouci.

    3) IAC a ACCGA pripravuji class action zalobu vuci CR. Ekonomicke hodnoty, vznikle devitiletym ignorovanim potreb obeti nejnehoraznejsi obcanske diskriminace a rasismu v postkomunisticke Evrope bude muset nekdo zodpovedet. Zaloba nebude, jako mnoho a mnoho zalob tohoto typu zamitnutych ruznymi soudy v CR, podavana v CR (je to vzdy zbytecne), ale bude podana v USA, u U.S. Federal Court.

    Dodatek:

    Tony Blair, pred nekolika minutami, rekl: Hussein musi pristoupit na pozadvky OSN "unconditionally." Slibu uz nadelal dost, ale jeste nikdy jim nedostal... Totez, kuriozne, plati o postoji ceske vlady ke 100.000 svych vlastnich obcanu, KTERI SE NIKDY NICIM PROTI SVE VLASTI NEPROVINILI! ba prave naopak.....

    Na nejake dalsi finesy pana Rychetskeho dnes, po tom, co napriklad jen IAC zemreli jiz ctyri "cekatele" na ceske obcanstvi, neni nikdo zvedav...Ani Cesi v USA, ani USA, ani NATO, ani EU.....

    A jeste neco: Ceska republika pry vydala Husseinovi resoluci, aby ihned uposlechl vyzvy OSN a udelal, o co je zadan... Vypada to, jakoby v situaci kdy po zuby ozbrojeny americky medved stojici proti zuby cenicimu vlcakovi mel vedle sebe polni mys, nadymajici se hrdosti a vyhrozujici vlcakovi drobnym drapkem... Malicka polni mysicka Ceska republika, ktera ma v techto chvilich zakaz veskerych vojenskych letu z duvodu nedostatecnych kvalit zbrojniho parku, by pri pripadnem napadeni sveho prostoru nemohla ani kviknout...... Navzdory varovani stovek expertu v prubehu poslednich tri let, mysicka nedokazala vcas aplikovat obrane systemy, naucit sve vojaky anglicky, obejdnat fungujici letadla, ba ani zavest legislativu naprosto nutnou pro to, aby se mysicka, vubec nejakym zpusobem, mohla nekdy k sikum statecneho medveda priradit.......

    Mysicka nema cas na to, co by delat mela..... Mysicka ceska ma plne pracicky prace, aby svym spolusestram mysickam ceskym, pobyvajicim nekdy na vedlejsich polich, i dale zalepovala vsechny direcky, jimiz by ty mysky za humny prebyvajici mohly nekdy natrvalo, nekdy na cas, nekdo jen tak nekdy, do spolecne rodne mysi diry proklouznout....

    Nu, tak at se, mysicka, i dale snazi..... Mysi mozna i nadale pouhymi mysickami zustanou.... Ale nikdy z nich, z tech prebyvajicih za humny, ze vsech nebudou VOLOVE.....

    Jiřina Fuchsová

    14. listopadu 1998

    Plzeň-LosAngeles-Plzeň

    P.S. Vyse uvedena resoluce ceskeho Ministerstva zahranici Husseinovi je obycejnym pokrytectvim:

    Ceska vlada (vnitro, zahranici) bylo v minulych letech zadano, a obdrzelo resoluce, tykajici se obycejneho DODRZOVANI LIDSKYCH A OBCANSKYCH PRAV v praxi PRO SVE VLASTNI OBCANY od nasledujicich instituci:

  • od Helsinskeho vyboru americkeho senatu, nekolikrat
  • od Vyboru pro Uprchliky OSN
  • od Evropske Unie (napr. v prosinci 1995, naposled minuly tyden ve vyrocni zprave) atd.....

    Ve vsech pripadech se vlada Ceske republiky et al zachovaly presne jako Hussein: naprosto vsechny vyzvy svetovych spolecenstvi IGNOROVALY!

    Proto dnes resoluce adresovane Husseinovi sice vypadaji na oko politicky korektne, ale ve skutecnosti jsou pokrytectvim nejhorsiho kalibru.....


    Návrh pro kabinet

    Jiřina Fuchsová

    Jako obvykle, doublespeak se zda byt naprosto esencialni soucasti ceskych politickych oznameni nasi doby...Bohuzel se jedna, jako obvykle, o z komunizmu prezivajici nesvar michat lez s pravdou... Tedy, JESTE*JEDNOU, a opet:

    1) "Krajanu" je jeden a pul milionu, jsou to Cesi druhe, treti a dalsi generace, csl. nebo ceske obcanstvi NIKDY NEMELI, a ani, pokud je nam znamo, o ne NIKDY NIKOHO NEZADALI!

    V pripade obcanstvi se tedy jedna o "CECHY V ZAHRANICI."

    2) V oznameni se DVAKRAT mluvi o "ZISKANI" ceskeho statniho obcanstvi.

    Cesi v zahranici, ti posledni co dnes (na rozdil ode vsech Cechu vsude jinde, panu ministru, poradcu atd atd KTERI *VSICHNI* DVOJI* OBCANSTVI* MAJI!) nechteji ceske obcanstvi "ZISKAT!" I kdyby je nakrasne znovu "ZISKALI", nezmeni-li se zaroven chapani statutu dvojiho obcanstvi tak, jak se v CR vuci nevinnym praktikuje dodnes, budou obcane, kteri ceska statni obcanstvi "ZNOVUZISKALI" znovu vylouceni z naroku zadat a dostat zpet sve opravnene,

    temto lidem devet let zlocinne zadrzovane restituce.

    Prave ti Cesi v zahranici, kteri z duvodu protipravniho a zlocinneho ODPIRANI*CESKEHO*OBCANSTVI byli dosud diskriminovani nejen v otazkach restitucnich naroku, ale i v zakladnim pravu VOLIT v ceskych volbach, budou, nebude-li jim jejich ceske statni obcanstvi priznano RETROAKTIVNE, CELOPLOSNE a BEZPODMINECNE, diskriminovani OPET!

    Cechum v zahranici,(30.000+ v USA--ti ostatni Cesi v USA dvoji obcanstvi vzdycky meli, restituce maji bud davno vyrizene, nebo jim byla v roce 1981 vyplacena nahrada z americkych fondu!--) a 60.000 na Slovensku musi byt ceske statni obcanstvi, pokud si je preji,

    VRACENO!, a sice OKAMZITE, CELOPLOSNE, RETROAKTIVNE a BEZPODMINECNE! Jestlize toto nebude udelano, budou "novopeceni, opet cesti obcane, kteri ceske statni obcanstvi "ziskali" osobami, ktere nejen, ze byly zlocinne, po leta, kdy v ocich ceskych dosavadnich vlad a uradu

    nebyly t.zv. "opravnenymi osobami," neuveritelne krute diskriminovani, oni temito

    "neopravnenymi osobami" zustanou i nadale, po obdobi

    let, kdy jim jejich "opravneni" bylo protipravne

    upirano. Ve svetle "platnych" zakonu v obdobi jim upiraneho "opravneni" by ovsem OPET, v mnohych pripadech jiz POTRETI! byli o sve naroky na spravedlnost znovu okradeni. Vraceni ceskeho obcanstvi Cechum v zahranici, dotud protipravne diskriminovanym, musi byt

    OKAMZITE, CELOPLOSNE, RETROAKTIVNI, a BEZPODMINECNE.

    3) Pavel Zarecky (Min. vnitra) dle zpravy v radiu uvedl,

    "Vnimame to jako jakysi druh rehabilitace."

    IAC, ACCGA a dalsi zainteresovane organizace Cechu v zahranici uvadi: Cesi, kterych se tato nova uprava ma tykat, jsou prevazne uprchlici z totalit, kterym, chteli-li se vyhnout perzekuci ve sve vlastni zemi, museli z ni uprchnout - legalni vyjezd nebo vystehovani se z komunistickeho Ceskoslovenska s vyjimkou clenu Komunisticke strany, Emila Zatopka, Karla Gotta a  Helenky Vondrackove, pro tyto lidi vetsinou mozne nebylo.

    V letech 1990-91 byli vsichni tito lide, z iniciativy Vaclava Havla, soudne REHABILITOVANI ze vseho, co komuniste v byvalem koncentraku zvanem Socialisticka republika Ceskoslovenska PROTIPRAVNE a proti Charte mezinarodnich lidskych prav a svobod

    (paragrafy o svobodnem pohybu osob) povazovali za "ZLOCIN!".

    Pavel Zarecky et al nemuzou dnes uz Cechy v zahranici povazovat za "zlocince " jen proto, ze ziji trvale, obcasne ci jen docasne v zahranici. Mnoho ceskych obcanu dnes pobyva

    trvale, obcasne nebo docasne v zahranici a nikdo to nepovazuje

    za zlocin! Dvoji obcanstvi dnes plne vyuzivaji i

    Egon Lansky a Jan Kavan, a nikdo je nepovazuje za zlocince...

    Cesi v zahranici NEJSOU ZLOCINCI! Zlocin je to, co temto lidem, na  rozdil od tisicu a tisicu jinych jejich spoluobcanu, kteri ceskeho obcanstvi a prav s timto spojenych vyuzivali celych minulych devet let, cinila ceska vlada, ministertsvo vnitra, a zastupy uredniku na magistratnich, obvodnich, statnich a ceskych zastupitelskych uradech v zahranici.

    Pokud ministertsvo vnitra a vlada chystaji jakekoliv jine oktrojovane usporadani v teto veci, budou opet dosud diskriminovane obeti dodnes nespravedlive nesouci nasledky jak nacistickych tak komunistickych praktik na sve kuzi, znovu obetovani na nas soucasny oltar ceske vlady.........

    4) IAC, ACCGA a dalsi zainteresovane organizace a jednotlivci povazuji dnesni zakon o ceskem obcanstvi za spatny, neodpovidajici novym skutecnostem. Jako takovy musi byt zrusen a nahrazen ]zakonem novym. Navrh noveho zakona o ceskem obcanstvi iniciovany IAC a doplneny na zaklade pripominek vyslych od obcanu Ceske republiky byl v tisicerych kopiich zaslan nejen na vsechny urady v CR v jejichz gesci tento problem je, ale i sdelovacim prostredkum a obcanskym iniciativam v CR i v zahranici. Navrhujeme panum Rychetskemu, Grulichovi, Zareckemu a dalsim, aby nas navrh vzali v uvahu a uvedli jej do prakse. Drive, nez se nase, nami vsemi stejne milovana republika, stane skutecne bezvyznamnou bananovou republikou v srdci jinak demokraticke, svobodne, zakladni prava VSECH! obcanu bez rozdilu prakticky respektujici, Evropy...

    V Los Angeles, 13. listopadu 1998

    Jirina Fuchsova

    dobrovolna, neplacena koordinatorka IAC

    generalni sekratarka ACCG

    ceska basnirka, v roce 1998, jako dalsich 100.000 nevinnych Cechu v USA a na Slovensku

    bez obcanstvi ceskeho

    bez prava na restituci, bez prava volebniho.


    V Německu se zlevňují meziměstské a mezinárodní hovory

    Všichni zákazníci německého telekomu, a ne jen uživatelé ISDN, jak bylo původně zamýšleno, budou mít prospěch z výrazného snížení telefonních poplatků od ledna 1999. Jak řekl Ron Sommer, mluvčí správní rady německého telekomu tisku v pátek v Bonnu, snižování cen se bude týkat od 1. ledna 1999 uživatelů ISDN a od 1. března všech ostatních zákazníků, užívajících analogových spojení. Analogoví zákazníci budou muset platit o něco vyšší připojovací poplatek za zlepšené služby.

    Jedna minuta meziměstského volání od 18 do 9 hodin bude stát jen 12 feniků, jedna minuta telefonování do 50 km od 9 do 18 hodin jen 24 feniků.

    Zároveň budou uživatelé ISDN platit za celostátní spojení od 9 do 18 hodin jen 24 feniků za minutu a 12 feniků v ostatní dobu. Totéž cenové snížení bude platit pro analogové domácnosti od 1. března 1999.

    Price Reduction on Long-Distance Calls

    Bonn - 13 November (rpo.) All customers of German Telekom, and not just ISDN users as originally conceived, will benefit from major price reductions the company is going to make in January 1999. As Ron Sommer, Telekom board speaker, told the press in Bonn on Thursday, price cuts will be effective for ISDN users from January 1st and for all other customers using analogue connections from March 1st. Analogue customers would have to face a slightly higher basic connection rate in exchange for enhanced services.

    One minute of a long-distance connection between 6 p.m. and 9 a.m. would then cost only 12 pfennigs, one minute of a Region 50 connection (meaning a distance of up to 50 kilometers) from 9 a.m. to 6 p.m. only 24 pfennigs. Simultaneously, ISDN users would get the benefit of the following enhancements: all nationwide connections between 9 a.m. and 6 p.m. will then cost only 24 pfennigs for 60 seconds, and 12 pfennigs in the remaining time period. The same reduction will be effective for analogue households from March 1st.


    Manifesto potřetí

    Pavel Vachtl

    Vyzva:

    AmberZine se pripojuje k protestni akci "Internet proti monopolu", ktera probehne 18.11.1998. Tohoto dne nebudou nase stranky provozu.

    Apelujeme na nase ctenare - pripojte se k bojkotu, netelefonujte a pouzivejte tento den sluzeb SPT Telecomu pouze v nejnutnejsich pripadech. Vysvetlujte pribuznym, znamym a kolegum na pracovisti, ze tarifni politika monopolniho provozovatele ohrozuje nejenom jejich penezenky, ale i celkovy vyvoj ekonomiky nasi zeme. Argumentujte a snazte se ziskat co nejvetsi podporu, zvlaste mezi off-line spoluobcany.

    Nejde jen o "nejaky nas Internet", jde o take to, zda do pristiho tisicileti vstoupime jako informacni spolecnost, nebo jako zbidacena bananova republika.


    Proc:

    Marek Gregorius : Pariz-Praha aneb Ve veci knihoven

    Pavel Masa : reakce na clanek Marka Gregoria Clinton

    Ivan Klima: reakce na uvahu Jiriho Brossmanna : Nafouknuta bublina

    Pavel Suchmann: Splaskne nase bublina? - volna reakce na tentyz clanek

    Occamova Britva:

    Pavel Koten: Astrologicka predpoved pocasi? - astronom konfrontuje "astrologicko-meteorologicke" predpovedi se skutecnym prubehem pocasi v minulych mesicich

    P. Sebo a J. Syka : Setkani vedcu s mistopredsedou vlady P. Mertlikem - se uskutecni v utery 17. listopadu v 16:00.

    Cenek Zlatnik : Duse vedy ci spise pseudovedy? - Recenze na knihu N.R.Pearcyove a C. B.Thaxtona: "Duse vedy - promeny ve vztahu vedy a nabozenstvi"

    Marta Nachtmannova : Indikativni planovani ve Francii - Racionalni metody v povalecne francouzske ekonomice

    Astro:

    Pavel Koten : Mezinarodni kosmicka stanice, jejiz vystavba zacne pristi tyden

    linkujeme: tiskovou zpravu Ceske astronomicke spolecnosti o meteorickem roji Leonidy

    Zbrane Avalonu:

    Vaclav Pravda : Podzimni porada SF klubu

    SF Beletrie:

    povidka Petra Buryana : Prekoma

    Roman Jiriho Brossmanna : Zakony silnejsiho - literarni shareware

    Anotace SF:

    Radim Broucek : Knizni anotace

    Pozvanky:

    Softmoderna - ve dnech 19.-20.11. se kona sympozium o literature v Siti, rec bude i o AmberZine

    Krakatit vas zve na predstaveni knihy N. Tolsteho Obeti Jalty, ktera probehne 17.11., 16:00 v prostorach knihkupectvi (Jungmannova ul., Praha 1)

    21.11. 13:00-15:00 se bude konat III. burza a drazba SF/F knih a rarit, take v Krakatitu

    ahoj,

    AmberCREW


    Vzpomínka dětská

    Marie Lipoldová

    Vazeny pane Culiku,

    mam malou pripominku k clanku Jindricha Parika Pravice a levice. Svet nekterych ceskych "podnikatelu" je popsan velmi realisticky, tam nelze namitat nic.

    O krizi liberalismu ale nemluvi jen drive rudi intelektualove (ti o ni mluvili vzdycky, takze to neni prilis velke prekvapeni), ale i intelektualove drive velmi pravicovi. A za jednu z dulezitych podminek fungovani systemu povazuji kvalitni pravni kontrolu. U nas se praktikoval "utek ekonomu pred pravniky".

    Pokud jedna nepoctive jeden nebo par lidi, system to unese (jakztakz). Pokud je tech nepoctivych vice, system se zacne hroutit a jsme tam, kde jsme.

    V detstvi jsem hravala v orchestru hudebni skoly. Dirigent byl cholerik. Pokud se nekdo spletl, hodil po nem houbu a strasne rval. Klavirista je sam, tak se snazit musi, ale houslistu je mnoho. Nevim, koho z nas prvniho napadlo, ze je mozne v tezkych mistech skladeb jen tak tahat smycec nad strunami. Zbytek to nejak zahraje. Pohoda. Pak si stale vice hracu rikalo: Proc zrovna ja mam byt ten poctivy hlupak.

    Jiste tusite pointu. Jednou ten okamzik prijit musel. Vsichni jsme tahali smycec nad strunami a ze smyccove sekce se neozval jediny ton.

    M.L.

    PS.

    Ad: poctivci x nepoctivci:

    Myslím, že existují nějaké matematické modely, jaké procento nepoctivců systém snese.

    V popisu současných reakcí západních pravicových intelektuálů jsem zapomněla, že dost zdůrazňují sociální únosnost systému.

    Do reality mě vrátil starý pán v supermarketu. Říkal prodavačce, že ztratil tašku a chtěl po ní polyténové sáčky, v nichž hodlal nést svůl nebohatý nákup domů. (V supermarketu u nás na sídlišti si musíte koupit tašku za 5 Kč.) (...) Vzpomněla jsem si na váš letní článek o květáku, za který vám bylo dost spíláno.


    (A loni jsem psal i o tom, že se v britských obchodech rozdávají igelitové nákupní tašky zadarmo. Taky mi za to bylo spíláno. JČ)


    Distribuce videokazet s programy České televize

    Michal Bureš

    Vážený pane Čulíku,

    přečetl jsem si se zájmem příspěvek pana Jiřího Nováka (jeho jméno mi nic neříká, bratr Johna Doa, zdálo by se, kdyby ovšem jednotlivosti jasně neukazovaly na člověka z branže) v Britských listech a jelikož jsem zde dvakrát zmiňován, myslím, že je nutno vše uvést na pravou míru.

    1. Výběrové řízení

    Česká televize začala s vlastní edicí videokazet v průběhu roku 1992 (do roku 1990 byly pořady ČT na základě smlouvy z 80.let postupovány Supraphonu). Zahájení této činnosti předcházel nejprve průzkum trhu, v jehož rámci byly shromážděny nabídky jednotlivých distribučních firem, následně byly firmám s nejlepšími nabídkami zkušebně svěřeny do distribuce některé tituly. Po prvním roce činnosti byly výsledky zhodnoceny a pro spolupráci byla vybrána nejlepší distribuční firma - Centrum českého videa (dále CČV). Při výběru rozhodlo toto: nominálně nejlepší cenové podmínky, převzetí veškerých nákladů na reklamu a propagační a nabídkové materiály, distribuce jakýchkoliv titulů bez ohledu na jejich komerční či nekomerční charakter (ČT je rovněž vydavatelem například školních kazet, které vyžadují speciální formu nabídky a distribuce), zaměření na českou tvorbu, která se tak při nabídce neztrácí v záplavě často podprůměrných zahraničních titulů. Během následujících let až po dnešek byly podmínky distribuce konfrontovány s novými nabídkami dalších firem, ale vždy se ukázaly jako lepší, navíc podpořené jasnými prodejnými úspěchy.

    2.Exkluzivita

    CČV není jedinou firmou, která distribuuje pořady ČT. U mnoha titulů jsme postoupili distribuční práva jiným firmám, např.z důvodů koprodukčních smluv, autorské účasti nebo návaznosti na předchozí tituly či jiné nosiče. Z dikce dotazu však soudím, že pan Novák - říkejme raději pisatel - napadá exkluzivitu titulovou: proč nejsou stávající tituly paralelně šířeny ještě jinými firmami než CČV. Tento elementární nesmysl bych ani nekomentoval, kdyby mě k tomu ovšem nenutila zmínka o tom, že stačí "oddělení na sběr objednávek od velkoobchodů". S tímto nápadem se totiž nesetkávám poprvé:před časem byl obsažen v nové nabídce jisté distribuční - či velkoobchodní, chcete-li použít tento poněkud socialistický termín - firmy (shodou okolností patří dotyčná firma mezi ty, které jsme vyzkoušeli v začátcích naší činnosti a které se neosvědčily). Zmíněný způsob prodeje je právě tak diletantský, podezřele neprůhledný a tedy obtížně kontrolovatelný, zřetelně zvýhodňující velké firmy před drobnými soukromými prodejci - pod termínem velkoobchod si totiž musíme představit soukromé firmy dodávající do svých sítí obchodů, obchodních domů apod. Jsme výrobcem a vydavatelem videokazet, za jasných podmínek uzavíráme konkrétní distribuční smlouvy a za jasných distribučních podmínek pro všechny odběratele jsou naše videokazety šířeny - nejsme pokoutní obchodníci!

    3.Výroba kazet

    O výběru firem (není totiž jedna, jsou dvě) pro kopírování kazet platí totéž, co jsem již uvedl v bodě 1. Pisatel může být klidný: vyrábíme vždy jen takové množství kazet, které je podle předběžných průzkumů distributora potřebné. Při vyprodání tohoto množství kopírujeme dále podle skutečného zájmu odběratelů - třeba i po několika desítkách kusů - a kazety tak neleží dlouho na skladech. O způsobu pokrytí nákladů na výrobu kazet se nebudu zmiňovat, protože se jedná výhradně o interní obchodní záležitost ČT.

    4.Závěr

    ČT se od nuly vypracovala mezi nejdůležitější vydavatele videokazet v České republice. Společně s Barrandovem, Ateliéry Zlín a dalšími tuzemskými výrobci se snažíme nabízet české tituly coby protiváhu produkci zahraniční. (Mimochodem, většina českých producentů spolupracuje s CČV obdobným způsobem jako ČT, bude útočit pisatel i na ně?) Závazek veřejnoprávnosti ČT v této oblasti prokazujeme jednak výběrem a žánrovou šíří titulů, jednak pokrýváním nelukrativních (rozuměj nekomerčních, ale potřebných) oblastí (edice videokazet se vzdělávacími pořady pro školy). Zde však veřejnoprávnost končí a nastupují běžné komerční zákony. Museli jsme přijmout tvrdá pravidla trhu, daná profesionální a silnou konkurencí zejména špičkových zahraničních firem (Warner Home Video, Hollywood Classic Entertainment aj.). Znovu zopakuji, že probíhají permanentí konfrontace stávajících forem činnosti s novými nabídkami. Posuzování těchto nabídek a následné rozhodování je však zcela v pramovoci ČT: obchodní a smluvní závazky a podmínky jsou interní věcí. V tom, že volíme správné partnery a způsob prodeje, nás utvrzují stoupající počty prodaných kazet. Nemusím podotýkat, že úměrně našim prodejním úspěchům roste i počet různých útoků. Není příliš těžké určit, odkud nejčastěji přicházejí: od těch méně úspěšných, odmítnutých, horších. Na jedné straně se je snažím pochopit. Na druhé straně si myslím, že rozesílání udavačských mailů je způsob z nejspodnější příčky civilizované komunikace, jak ji chápu já. Osobní výpady jakož i některé konkrétní návrhy provokují nejen k úvaze o serióznosti pisatele, ale také k přemýšlení o skutečných pohnutkách jeho náhle probuzeného zájmu o  vydávání videokazet ČT, a to v sedmém roce této stále úspěšnější činnosti.

    S pozdravem

    Michal Bureš

    Česká televize - Telexport


    Smetana: K mýtu "národního skladatele"

    Aleš Zeman

    Dovoluji si Vam zaslat komentar, doufam neprilis polemicky (neni to ucel), k clanku pana Storcka o Smetanovi. Je to spise muj zajiste subjektivni pohled na Smetanu.

    Srdecne pozdravuje

    A.Z.

    K mýtu "národního skladatele"

    Ales Zeman

    Se zajmem jsem si precetl pojednani Christophera Storcka (BL, 12. 11) o  Bedrichu Smetanovi. Je to solidne sepsana prace, pan Storck na tomto tematu pracuje jiz nejaky patek (viz delsi verze na jeho webove strance) a je to videt. Ja se k takoveto odbornosti priznat nemohu, protoze se toliko povazuji za amaterskeho ctitele operni hudby. A z teto perspektivy se mi jevi Smetana zcela jinak nezli panu Storckovi.

    Mytus znamena jak v nemcine, tak i v cestine baj, povest, legendu, vypraveni z davnoveku, ktere muze, ale vetsinou neni pravdive. V clanku je Smetanuv "mytus" popsan nasledovne (v ceskem prekladu pana Peciny): "Uspechem nekolika svych del v zahranici rovnez podstatne prispel k  mezinarodnimu uznani existence ceskeho naroda. Bez ohledu na to, ze  Smetanova role pri "zalozeni ceske hudby" byla v prve rade poznamenana jeho usilim o profesionalni uspech a socialni zajisteni, ceska politika ho akceptovala a jeho priznivci z nej ucinili narodni symbol". Pokud se tyka snahy o profesionalni uspech a socialni zajisteni, necini totez kazdy neprilis majetny umelec? To, ze bylo Smetanovo dilo pouzito a snad i  zneuzito pro politicke cile je tez mozne, ale se Smetanovou hudbou to ma malo spolecneho.

    Cesky muzikolog Jan P. Kucera vydal knihu o Richardu Wagnerovi "Drama zrozene hudbou" (nakl. Paseka 1995). Nikde tam neprobira Wagneruv mytus "narodniho skladatele", i kdyz zrovna u Wagnera by to nebylo tezke. Je tam na zacatku knihy citat z G.W. F. Hegela, sepsany v hegelovsky idealisticko-panteisticke terminologii, ktery vsak myslim plati jak pro Wagnera, tak i pro Smetanu, pri vsi ruznosti jejich charakteru. V ceskem prekladu odstavec z Hegelovy "Prednasky o filozofii dejin" zni takto:

    "Jsou velci svetodejni lide, kteri se chopi vyssiho obecna a ucini je svym cilem, uskutecnujici cil odpovidajici vyssimu pojmu ducha. Podivame-li se na osud techto svetodejnych jedincu, vidime, ze meli stesti byt jednateli ucelu, jenz je stupnem pokroku svetoveho ducha. Ale oni sami, jakozto subjekty lisici se od sve substance, nebyli, jak se obecne toho slova uziva, stastni. Ani nechteli byt stastni, nybrz dosahnout sveho cile. A  cile dosahli jen namahavou praci. S tak velkym cilem nabyli smelosti ujmout se ho proti nazorum vetsiny. Nezvolili stesti, nybrz namahu, boj, praci pro svuj cil. Kdyz cile dosahli, nestali se stastnymi. Cim jsou, je prave jejich skutek: tento jejich patos, vasen, tvorila jejich celou prirozenost, jejich charakter."

    O cem se pan Storck zminuje pro me zcela okrajove a nedostatecne je Smetanova hudba a jeji vztah k celoevropske hudbe jeho doby. Toto bude jiste zamerne a tak mu to nevytykam. Ale coby zajemce o operni tvorbu toto v jeho pojednani postradam. Osobne je mi vcelku vedlejsi, zda tato tvorba pochazi od "narodniho skladatele" ci nikoliv, zda je smetanovska ci wagnerovska, zda je produktem "zaostaleho" naroda ci nikolv. V predchozi vete pouzil pan Storck v nemcine termin "opozdeny" narod, coz je v teto souvislosti zrejme dost nestastne prevzeti znameho titulu knihy nemeckeho filozofa Helmuta Plessnera "Opozdeny narod" (Die verspaetete Nation). Ale to je toliko nepodstatny detail.

    Pro me rozhodujicim kriteriem je jen a jen, zdali je hudebni dilo, jak samostatne tak i celozivotni, kvalitni ci nikoliv. A zde nemam nejmensich pochyb, ze Smetana nebyl toliko "narodni skladatel", ale skladatel svetoveho formatu. S touto vetou by pan Storck zrejme souhlasil, kdyz je pro neho Smetana "prvnim ceskym skladatelem mezinarodniho vyznamu". Muzeme se prit, zda toto tvrzeni je historicky presne, kdyz uvazime jmena predchozich generaci jako Stamic, Myslivecek, Benda, Tuma a Zelenka, kteri sice byli puvodem Cesi, ale mistem jejich pusobeni byla mesta jako Pariz, Milan, Viden nebo Mannheim.

    Hodnotit Smetanovo dilo na zaklade spisu Otakara Hostinskeho a zejmena Zdenka Nejedleho, spise nez primym rozborem hudebnich del, mi pripada problematicke. Jak znamo, Nejedly dotahl svoji neblahou karieru v ceske kulture az na ministra skolstvi komunistickeho Ceskoslovenska a obdrzel od nekomunistickych studentu prezdivku "rudy dedek". Nejedly byl nekritickym a  ideologickym vykladacem Smetanovy hudby.na ukor hudby Dvorakovy. O  Nejedleho rozvlekle biografii o Smetanovi pry mel prof. Josef Pekar jednou v zertu prohlasit, ze jsou to skvele "Dejiny ceskeho pivovarnictvi". Tez nevim, zda byla tato studie vubec dokoncena, neb Nejedly maloktery spis dokoncil. Asi nejtrefnejsi zhodnoceni Nejedleho coby opevovatele Smetany a  zaroven hubitele ceske kultury obsahuji "Pameti" Vaclava Cerneho.

    V anglictine existuje znamenita monografie o Smetanovi a to kniha britskeho muzikologa Briana Largeho: "Smetana", Praeger Publishers, New York, London, 1970. V teto knize je velmi detailne a odborne zarazen do dejin evropske hudby a ctenar se z teto knihy systematicky dozvi (na 473 stranach) o  Smetanove hudbe, vcetne charakteristik jeho 8 dokoncenych a jedne nedokoncene opery.

    Poslechem a studiem Smetanovy hudby lze dospet k zaveru, ze Smetana byl jedinecne talentovany skladatel a teprve pote "narodni symbol", "ustredni propagandisticky nastroj", "narodni skladatel" atd. Tentyz nazor mam na  hudbu Verdiho, Wagnera, Griega ci Chopina, abych se drzel prikladu uvedenych panem Storckem. Nacionalismus u techto umelcu pochopitelne existuje, ale v tomto druhu nacionalismu nevidim nic spatneho. Jiz byla rec o tom, ze muze byt zneuzit pozdejsimi pochybnymi interprety. Spojeni Smetanovy hudby se ziskanim ceske (ceskoslovenske) samostatnosti (posledni odstavec clanku p. Storcka) snad nevyzaduje komentare.

    Zastavme se kratce u te snad nejnacionalnejsi Smetanovy opery "Libuse". Smetana ji povazoval za mimoradnou ceremonialni operu slozenou pouze pro slavnostni prilezitosti, jakymi jsou statni svatky. Tak je i v soucasnosti tato opera na ceskych scenach uvadena. Autor libreta "Libuse" Jan Wenzig byl puvodem Nemec, coz mu nebranilo napsat libreto na nacionalni ceske tema, jakoz i sepsat libreto pro ceskou dejinnou operu "Dalibor".

    Mam vyhrady k tvrzeni:"...Smetana se az do roku 1861 nicim neproslavil...". Jako by v umeni zalezelo na tom, kdy se stane umelec slavny! V roce 1861 mel jiz Smetana za sebou pobyt ve svedskem Goeteborgu a zkomponoval velke mnozstvi komornich, orchestralnich a klavirnich skladeb. Mimochodem Smetana byl schopen hrat na housle Haydnova kvarteta ve veku 4 let a o dva roky pozdeji se objevil na jakemsi podiu jako solovy hrac na piano. Neni to dulezite, ale dokresluje to Smetanuv hudebni talent od utleho detstvi.

    Pan Storck pise: " "Prodana nevesta" zprostredkovala prazskym intelektualum, hledajicim sve koreny, romanticke pojeti zivota na venkove, kde podle jejich nazoru mohla ceska svebytnost v nezkreslene podobe prezit celych tri sta let trvajici obdobi narodniho "temna" ". Kde je v komickem a  lidovem Sabinove libretu ukryta nejaka zminka o narodnim utisku ci dobe temna, kde tam najdete nejakou vlasteneckou ideologii? Nehlede na paradox, ze udajne nacionalisticky libretista Sabina byl pozdeji odhalen jako agent rakouske policie.

    Podobne v "Me vlasti" neni vubec zminka o bitve u Lipan, ktera byla vybojovana mezi dvema proudy ceskeho husitstvi na rozdil od predchozich bitev v nichz husite bojovali proti prevazne nemeckym krizackym vojskum. Cela kompozice "Tabora" je zalozena na husitskem choralu "Kdoz jste Bozi bojovnici", ne na liceni bitvy u Lipan.

    Zkratka, pro me existuje Smetana predevsim jako skvely hudebni skladatel, ktery me potesi svymi krasnymi melodiemi zrovna tak jako genialni Carl Maria von Weber napr. svym znamym loveckym chorem: "Was gleicht wohl auf Erden dem Jaeger Vergnuegen? Wem spricht der Becher des Lebens so reich?" Neni bez zajimavosti, ze Smetana s "Carostrelcem" ("Der Freischuetz") zahajil v roce 1866 svuj urad kapelnika v Prozatimnim divadle v Praze. Ano, Smetana byl narocny hudebni kritik a ne vse se mu libilo. Jeho repertoir Prozatimniho divadla mi pripada zajimavejsi nez ten, ktery v soucasne dobe nabizeji mnohe operni sceny.

    Tazi se na zaver meho komentare o Smetanovi a jeho hudbe, co asi pan Storck chtel svym akademicky serioznim a poctivym pojednanim o mytu "narodniho skladatele" Smetany sdelit? Ze byl "o spolecensky vzestup usilujici kulturni malomestak", jak jsem se k memu nemalemu prekvapeni docetl.? Ze  mel Smetana profesionalni ambice a starosti o zivobyti? Takovych ceskych a  jinych umelcu bylo habadej! Maloktery z nich vsak dokazal to, co prave tento nesmirne pilny a tvrdosijny umelec. Kdyz Smetana v roce 1884 v  prazskych Katerinkach, hluchy a sileny, zemrel (patrne na syfilis), napsal Franz List Karlu Navratilovi: "Ve spechu Vam musim sdelit, ze smrt Smetany me hluboce zasahla. Byl to vskutku genius!"

    P.S. Zaver Libusina proroctvi (Obraz V, Jiri z Podebrad), ktere zustalo v  prekladu pana Peciny neprelozeno, zni v cestine (Josef Wenzig a Ervin Spindler) nasledovne:

    Co dal? To mlha oku zahaluje
    a mnoho skryva zkalenemu zraku,
    tajemstvi hrozna - prokleti! -
    Vsak necht se stane cokoli,
    to citim v nejhlubsi svych nader hloubi:

    (s nadsenim a s nejvetsi vrelosti)

    Muj drahy narod cesky neskona,
    on pekla hruzy slavne prekona!

    Co se čekalo

    (Toto je vnitropolitická analýza z aktuálního čísla sociálně demokratického časopisu Pražský demokrat, který není k dispozici na internetu. Redakce BL se přirozeně - jako i u jiných příspěvků - nutně neztotožňuje s názory zde vyjádřenými. JČ)

    Podle očekávání se s blížícími senátními a komunálními volbami přesouvá pozornost medií do oblasti mimoekonomických témat. Dokonce ani příležitost skončení prvních 100 dní vlády nebyla velkou většinou (z pochopitelných a dříve uvedených důvodů) medií využita k hodnocení výsledků vlády v ekonomické oblasti. (V případě MfD či LN jde jen o povrchní materiály.) Škoda jen, že sama vláda svého malého "jubilea" nevyužila a sama při této příležitosti nevyvinula v mediální oblasti žádnou iniciativu. Stává se to ale pro mediální politiku symptomatické.

    Ústup od medializace ekonomických témat je zřejmý zejména v případě diskuse o státním rozpočtu. Co ovšem z tohoto hlediska lze vládě ČSSD vyčítat? To, že ministerští úředníci, zdědění po předcházejících vládách, které po dlouhá léta uplatňovaly politický princip při obsazování míst ve státní správě (zejména tam, kde se reálně rozhoduje), nepřišli s konkrétními náměty na realizovatelné škrty? To asi těžko. Jednak se škrtalo, kde se dalo, již dříve, jednak vláda během krátké doby svého působení ještě nemohla projevit svůj vliv na kvalitu výkonů státního aparátu. (Projevuje se spíše opačná tendence - v případě některých resortů sociálně demokratičtí ministři zděděnému aparátu zjevně začínají podléhat, což se v dohledné době může stát závažným problémem.)

    Aféra Zilk jako politická mediální kampaň vedená zpravodajskými prostředky

    Media se soustředila na aféru "Zilk", která dává sdostatek příležitostí k nejrůznějším spekulacím a skandalizacím. Bohužel - sečteno, podtrženo - její celkové vyznění přispívá k vytvoření obrazu o naší zemi jako o zemi, která si sama nedokáže vládnout. V době 80. výročí je to nepochybně nepříjemné a zvyšují se tím rizika dalšího vývoje. Skandalizuje nejen prezidenta a "sehranost" jeho týmu, v němž odkrývá dosud nepopsané propasti ve vnitřní komunikaci, skandalizuje i "nestrannou" roli pseudoinstituce, která pod rouškou dokumentace období komunismu prováděla za zády ministra vnitra soukromé lustrace řady osob (jak je to vůbec možné??) a informovala o nich ústy svého popleteného šéfa kdekoho, přivádí do trapné situace i ministry této vlády, kteří jsou nuceni činit unáhlené předběžné soudy s ohledem na vnější - diplomatické vztahy (Kavan) či činit provizorní opatření, ze kterých sami radost určitě nemají, ale která jsou nutná (Grulich). Nepřímo se vlastně jedná o útok proti "levému" křídlu rakouské sociální demokracie, neboť není tajemstvím, že vídeňský primátor Zilk nepatřil zrovna mezi příznivce kancléře Viktora Klimy.

    Jsou známé i kontakty Zilka s některými vysokými funkcionáři ČSSD. Je snad i toto v pozadí špinavé pseudošpionážní konstrukce? Plánovači kauzy Zilk spojili řadu protichůdných domněnek a spekulací s řadou polo-faktů, okořenili to "nezpochybnitelnými zdroji" , brilantně odhadli psychologické reakce přímých účastníků, odhadli i typické (a předvídatelné) reakce médií a brilantně s využitím faktoru časového stressu odstartovali operaci. Média se zachovala přesně dle očekávání, někteří editoři si pospíšili a přinesli do kauzy i "svoje zrnko" v podobě archivního - dokumentu o Emilu Zátopkovi (LN). Režie i scénář odpovídá až nápadně "bamberské" kauze. I v unáhlenosti jednání prezidenta, který po půlnočním našeptávání do svého ouška učinil dalekosáhlé zahraničněpolitické rozhodnutí, jež pošpinilo pověst cizího (i když bývalého) politika. Jako pouhá spekulace, vhodná snad pro film "James Bond v Praze" či "Třicátý prvý příběh majora Zemana" vyznívá vtíravá otázka, není-li režijní tým stejný v obou případech. Pak by ovšem nebezpečnost počínání zpravodajce-amatéra senátora Bééeendy byla nesrovnatelně větší a zavdávala by oprávněnost zbavení imunity, případné mlčenlivosti a prošetření celé kauzy státobezpečnostními orgány a  následně pak orgány, činnými v trestním řízení. Parlamentní komise pro kontrolu BIS i ad-hoc sestavený parlamentní výbor by se měl ovšem v každém případě věnovat způsobu bývalého využití archivů StB. Neuvěřitelný šlendrián zde musel panovat po řadu let. Pokud o něm bývalí ministři vnitra informováni byli, je to špatné, pokud ne, je to ještě horší. Nyní je však nutné udělat na Frolíkově písečku jasno. Pikantní je však doba, ve kterou kauza vrcholí. Období před komunálními a senátními volbami umožňuje některým kandidátům do Senátu zviditelňování, kterého by se jim jinak stěží dostalo. A "rudé nebezpečí" nekontrolovatelného bujení bývalých prominentů se mísí s pohrůžkami ČT o opětném zveřejnění seriálu 30 případů majora Zemana, aby tak zanechalo ve voličově žaludku svíravou příchuť strachu nejen z "estébáků" doby minulé, ale z politiků, kteří nechtějí "neviditelnou ruku trhu" třeba v případě protizákonných lustrací kandidátů na vysoké (či nízké) státní pocty. Blamáž ve věci "aféra Zilk" dochází do rozměru, kdy superlativy ztrácejí význam, píše Ondřej Neff v internetovém magazínu Neviditelný pes a pokračuje: - Prezident české republiky pozval významného rakouského veřejného činitele Helmuta Zilka, nařčeného ze spolupráce s někdejší československou komunistickou tajnou policií, aby se podíval na dokumenty, které objasní, prů mu bylo odepřeno udělení Řádu Bílého lva. Podle sdělení ministra vnitra Václava Grulicha se však ukázalo, že Zilk sice do Prahy smí přijít, můžeme mu však ukázat Karlův most a Tančící dům, nikoli však ony dokumenty, protože Zilk není občanem české republiky a nemá tudíž právo podívat se na estébácké dokumenty, které se ho týkají. V komentáři dává Neff do souvislosti s aférou Zilk i aféru, jež má podobné - "mediální příznaky": - My jsme tak nádherně právní stát! V živé paměti přece máme onen případ, kdy - gomyse pro výzkum 17. listopadu předváděla americké televizi neméně tajné materiály týkající se Jana Kavana. Nejsem zase tak dobrý pamětník, abych si vzpomněl, že by kvůli tomu byl někdo potrestán. No, jsme o pár let dál. Takže je asi podle práva, že hlava státu označí občana jiného státu za agenta StB, pak ho pozve na obhlídku průkazních materiálů a nakonec mu ukáže jídelní lístek na Vikárce. Třeba to rozptýlí pochybnosti Evropské komise stran ukotvenosti právnosti v našem státě.

    Komentáře k postřehům spisovatele Neffa netřeba

    Je vidět, že v kauze musejí být zaangažována i veřejnoprávní média, neboť pravá bouře znechucení se strhla po signálech z Českého rozhlasu, jehož redakční týmy si - "lustrovaly" vyznamenané podle tzv. Cibulkových seznamů.

    Obvinění na základě soukromého mimoprávního informačního (nepotvrditelného) zdroje se tak z VEŘEJNOPRÁVNÍHO média dostalo osobám dalším. Přitom celá aféra je věcně postavena na vodě. Věděl vůbec Zilk, s kým se baví? Komunikace s novináři je osou práce řady úředníků a  politiků i dnes. Pokud by současný úředník byl vytěžován zpravodajskou službou, bylo by plkání novinářů v kuloárech Sněmovny či vlády či přestávkách mezi tiskovými konferencemi i dnes vysoce nebezpečnou činností, hraničící se špionáží. V novinářské profesi se stává, že zdroje informací se mísí se zdroji zpravodajskými a někdy se přihodí i to, že osoby s minulostí pracovníků vnitra se stanou novináři. Nemusíme být zrovna intelektuály, abychom si uměli představit, že se tomu může dít i naopak, že se z novinářů stanou pracovníci tajné služby, či dokonce diplomaté. Pokud je doba natolik zjitřená, jako byla v případě roku 1968, lze důvodně předpokládat, že každý stát posílal na cizí území svá vysoce kvalifikovaná - "tykadla" . Že tato tykadla byli lidé, kteří "spolu hovoří" , třeba i v hospodě či nudíce se před zahájením tiskovky, je nabíledni. No prostě, ducha Švejkova nezapře ani evropský intelektuál Václav Havel. Nebo že by nekontroloval a neřídil už ani své nejbližší podřízené ? Nebo že by ztratil zdravý rozum? Proboha, co ještě se v této zemi musí stát, aby nám spadly klapky z očí?

    Mediální amatérismus - úzkost zaviněná poctivostí nebo hloupost?

    Stojí zato si povšimnou dvou ukázkových příkladů, které zcela jednoznačně vypovídají o tom, jak zle se nevyplácí polovičatost v mediální oblasti, zejména z hlediska ekonomických témat. V obou těchto případech jsme byli svědky naprosto stejného vývoje, který by se dal v bodech popsat stručně takto:

    1/ Do vlády ČSSD media bušila, až se z ní kouřilo.

    2/ Činitelé z okruhu vládní reprezentace v rámci svých omezených možností se snažili uvádět věci na správnou míru. Více či i méně zdařile. Především pak bez dostatečné koordinovanosti, bez respektování toho, že platí, - kdo se dal na vojnu, musí bojovat (a - dodejme - i vyhrát). A bez využití veškerého prostoru, který k prezentaci postojů v mediální oblasti existuje, bez dostatečné invence.

    3/ Když tendenčnost mediální politiky v dané kauze už doslova bila do očí, když občanovi začalo docházet, že tady není v objektivitě medií něco v pořádku, a když se argumentace vlády ČSSD začala v dané kauze zlepšovat, media z dané kauzy okamžitě vycouvala a okamžitě ji překryla jinou.

    4/ Vláda ČSSD místo toho, aby daný moment využila a dotáhla příslušnou kauzu ve svůj prospěch, místo toho, aby sama vyvinula aktivitu v jejím připomínání, nechala věc plavat. Nedokázala danou kauzu obrátit ve svůj prospěch. Jako kdyby si řekla - zaplaťpánbů, už to máme za sebou. A to byla samozřejmě největší chyba ve způsobu mediální prezentace.

    5/ Jenže s odstupem času media na povědomí, které vzniklo, navázala a sama ji začala připomínat danou kauzu jako zcela samozřejmý případ dalšího selhání ČSSD, jako další příklad toho, že vláda ČSSD je úplně vedle.

    Nyní ke dvěma případům (z mnoha dalších), kterých se to týká:

    Vysílání RFE do Iránu

    Smlouva, kterou podepsala s RFE ještě Klausova vláda, je svým obsahem naprosto neuvěřitelná, nemá nic společného s chováním suverénní země (a to ani v případě, když taková země respektuje zájmy silnějšího a snaží se jim vyhovět). Toho si byla vědoma již Tošovského vláda, která mj. zmínila kromě bezpečnostních i ekonomická rizika tohoto vysílání. O tom, že jde právě o tato ekonomická rizika, jsme již podrobně psali.

    Od počátku nešlo o nic jiného, než vytlačit ČR z obchodu s Iránem. Přitom nejde jen o něco víc než miliardu našeho vývozu. Jednak (i z hlediska příznivého vývoje v této zemi) je zde perspektiva zvýšení vývozu, jednak se jedná o typický příklad, kdy se taková jedna miliarda v důsledku multiplikačního efektu v naší vnitřní ekonomice mění v dobrých 10 miliard. (Podíváme-li se na strukturu vývozu do Iránu, pak tento odhad není nijak nadsazený.) A z těchto 10 miliard zhruba polovina odpovídá ušlým příjmům do státního rozpočtu či naopak zvýšeným výdajům ze státního rozpočtu (jednak prostřednictvím daní, jednak prostřednictvím toho, co se bude muset vynaložit na řešení problémů firem).

    Za zmínku stojí i to, že v diskusích o RFE a jejím vysílání - "z Čech až na konec světa" nezazněla otázka ekonomických rizik (zmíněná ve vládním materiálu), která jsou ovšem nejvýznamnější. Zatímco např. v případě Íránu USA svou pozici na tomto trhu neztratí (v důsledku své pozice na globálním trhu), a to ani v případě, že obsah vysílání íránskou vládu popudí, naše pozice je snadno nahraditelná. Pro českou ekonomiku tak mohou vzniknout značné ztráty, které bude ztěží kdo kompenzovat. (Samozřejmě, že jednáním - a právě jednáním - lze tato rizika omezit.) Polovičatá, zprvu rozpačitá reakce vlády ČSSD na kauzu vysílání RFE do Iránu, vycouvání vlády z této kauzy, když mohla převzít iniciativu, vede dnes k tomu, že se vzniklý ekonomický problém obrací proti vládě ČSSD. Přitom od počátku bylo zřejmé, že za ty - odhadem - 4 miliardy, které se nutně projevují jako "díra" v rozpočtu plně svou politikou odpovídá Klausova vláda. Tak by bylo možné na adresu postoje ODS k návrhu státního rozpočtu klidně říci - pánové, to není naše, ale vaše rozpočtová "díra". Jen tyto 4 miliardy jsou vaše dílo a takových "děr" jste svojí přihlouplou politikou nadělali mnohem víc než za 31 miliard.

    Jsme zavlékáni stále více do amerických válečných her a následky vládní kruhy USA nenesou, poneseme je my. Ne vláda (i když místopředseda vlády Lánsky diplomaticky žebrá, aby si Američané odkoupili naše pohledávky v Iránu), ale my všichni - občané, kteří zaplatí ještě po letech ze svých daní diletantství či nehoráznost vlády profesora ekonomie bez přívlastků Klause, které do hořkých neodvratitelných důsledků dovedla vláda prognostika Zemana.

    Media versus Zeman - nebo Zeman versus media?

    Kritika (některých) redaktorů (některých) medií ze strany M. Zemana byla oprávněná. Muselo se ovšem vědět, že se píchne do vosího hnízda. A také podle toho postupovat. Trumfy v ruce měla vláda ČSSD např. v podobě nehorázných a prokazatelně lživých výpadů Lidových novin a následně MF Dnes vůči P. Mertlíkovi. (Tomu jsme rovněž věnovali podrobnou pozornost - viz analýza v č. 9/98, ale nedošli jsme k paušálnímu odsudku celé redakce LN.) Opět se vycouvalo v kritický moment. Přitom byla možnost zvrátit mediální dojem. Mělo by to značný význam pro samotnou pozici ČSSD a její vlády v mediální politice. Věc se nedotáhla. Nezaslouženě se ovšem paušalizovalo, a tak věcné argumenty nezbyly a vařilo se z vody demagogií. Výsledný projev M. Zemana na ÚVV byl urážlivý pro řadu žurnalistů, od LN po Právo (což také dávali komentátoři najevo), včetně redakce Pražského Demokrata. I když jsme si vědomi částečné oprávněnosti rozhořčení Zemana na redakci LN za - samozrušitelnost "proroctví" (termín, který rád používá Zeman jako prognostik - pamatujete si ještě, pane premiére?) o potřebě výměny některých ministrů, nedomníváme se, že by realita života se dala ostrouhat do podoby, která by se premiérovi v dané chvíli hodila. Premiér nemůže být naštvaný na novináře do té míry, aby bylo oprávněné pořekadlo "Na každém šprochu je pravdy trochu". Nemyslíme si ani, že postoj LN by byl (alespoň v této věci) plný nenávisti, jak se to Zeman snažil podsunout členům ÚVV. Naopak. Zcela otevřeně se o nutnosti podobného kroku v nejbližší budoucnosti diskutovalo i mezi některými členy ÚVV a hosty, včetně novinářů v kuloárech hradecké Střelnice. Stejně tak se diskutovalo i o výměně místopředsedů, z nichž činnost (či nečinnost) jednoho už je do nebe volající. Nicméně stalo se, co se stalo a Miloš Zeman nyní stojí před opačnému extrému novinářů - lhostejností. Možná mu bude vyhovovat více, ve svém důsledku ale zakonzervoval daný stav. Nejen v LN, kde zaujatost zase na čas zvítězila, ale například i v ČT, jejíž vedení pouze posílilo hrozby proti "neposlušným" redaktorům (na které doplatil i M. Maňák, kterého snad ani Zeman nemůže podezírat ze sympatií ke své osobě a k ČSSD). Protizemanovské výpady činí dnes i redaktoři Novy - je to reakce na útok Zemana proti médiím, nebo pokračování politické orientace vávrovského manipulativního zpravodajství a publicistiky? A tak se nyní může třeba M. Jílková nechutně otřít o M. Zemana v Kotli (4. 11. 1998). Přitom v úplně absurdním kontextu - M. Žantovský zde prezentuje své americké zkušenosti a hovoří o kritickém vztahu medií k senátorům, M. Jílková k tomu dodá, v našich podmínkách je M. Zeman ve vztahu politiků a medií jiného názoru. Na druhé straně vláda zatím nepůsobí dojmem sehraného týmu a mediální politika ČSSD je velmi slabá.

    Mluvčí by neměl být mluvka

    Praktickou ukázkou tohoto mediálního amatérismu se stalo vystoupení mluvčího vlády v pořadu "21" , kde nevybíravým způsobem napadl veřejnoprávní televizi. Ne že by věcně neměl pravdu, je ale pod úroveň vládního mluvčího způsob, který použil. Samozřejmě, že ČT měla u jména jeho protihráče v diskusi zmínit jeho vazby na ODS, nic to však nemění na tom, že pan Rouček svým výpadem výrazně oslabil váhu svých dalších argumentů. To by se profesionálovi stávat nemělo. Podobných případů toho, jak se nyní vrací nedůslednost v kauzách, je více a budou se vyskytovat ještě hodně dlouho. Novináři, na rozdíl od politiků, nepotřebují být zvoleni a proto nemusí uzavírat se svou "lovnou zvěří" - politiky - dočasné účelové ad-hoc koalice. A nezapomínají. Zvláště ne nezasloužené urážky. Připomenou je Miloši Zemanovi ve chvíli, kdy bude možná potřebovat právě jejich pomoc či alespoň neutralitu. Bude se ještě pak premiér divit zaujatosti?

    EU a Potěmkinovy vesnice

    Nyní se otevírá nová kauza spojená s kritickým hodnocením naší země EU. Svým způsobem se jedná o tvrdší kritiku než tu, která byla obsažena v modré předvolební knize. Zdálo by se, že vláda ČSSD bude mít zjednodušenou roli při zpracování dokumentu o stavu naší země, který přislíbila. Jakkoli je zřejmé, že dokument EU popisuje bezprostřední důsledky politiky Klausovy vlády, okamžitě se projevila snaha obrátit jej proti vládě ČSSD.

    Lze očekávat rozehrání kauzy kolem dokumentu EU se zjevnou snahou obrátit jej i proti vládě ČSSD. Ze strany ODS nepochybně. Takových, co pod Klausem vyvedeným v nadstalinské velikosti natloukli občanovi, který si dovolil oponovat, když mu dva skalní klausovci tvrdili, že za všechny problémy může M. Zeman, který tu vládně již dva roky, je dost.

    US vzhledem k souboji Koukal-Ruml takovou interpretaci nepodpoří, ale o vládu ČSSD se při této příležitosti rovněž otře. Uvidíme, jak si vláda ČSSD tentokrát v této kauze povede. Volby jsou přede dveřmi, všechny trumfy má v rukou, možnosti mediálních výstupů však minimální.

    O peníze jde vždy především

    Pozitivním prvkem se stal obrat ČNB k racionálnější politice, když v několika krocích výrazně snížila základní úrokové sazby.

    Nejzajímavější událostí bylo patrně "turné" autora poměrně radikální liberální ekonomické reformy (která se zapsala do teorie hospodářské politiky pod názvem Rogernomics), bývalého novozélandského ministra financí v labouristické vládě Sira Rogera Douglase. Přestože Nový Zéland má řadu specifik, např. výrazně odlišný způsob, kterým se zde utvářela infrastruktura a výjimečné postavení v geoekonomice, mnohé z toho, co prezentoval, bylo pro hledání cest dalšího vývoje u nás jak inspirativní, tak i poučné.

    Bohužel nevyšlo to, co mohlo být skutečným vrcholem celé akce připravené Liberálním institutem - 26.10.1998 měl na Výroční přednášce Liberálního institutu za tento rok s komentářem k  hlavnímu referátu R. Douglase s názvem "Kritéria hodnocení úspěšné hospodářské reformy" (a Douglasova reforma skutečně úspěšná byla a je) vystoupit místopředseda vlády P. Mertlík. Ten se však nemohl dostavit, protože právě v době, na kterou bylo jeho vystoupení plánováno, bylo svoláno mimořádné jednání, kterého se musel zúčastnit. Media tak zaznamenala hostování R. Douglase u nás pouze okrajově, což je nepochybně škoda. Již proto, že podrobnější seznámení veřejnosti s obsahem hlavního referátu i bohatou diskusí k němu mohlo vést k překonání schémat a stereotypů, v rámci nichž se u nás pohybuje prezentování ekonomických témat a ekonomické politiky.

    R. Douglas mj. ukázal, jak prostřednictvím liberalizace dosáhnout toho, aby se vzájemně vykompenzovaly ztráty privilegií velkých lobbystických skupin, aniž by se tím zhoršilo jejich postavení, čímž se současně otevírá cesta k účinnému působení konkurence tam, kde byla dříve potlačena, nebo jak vystavit samotnou státní správu účinnému vlivu konkurence tak, aby se zvýšila její výkonnost a současně poklesly náklady na její provoz.

    Dva se perou, třetí se nesměje

    Výsledek senátních a komunálních voleb bude patrně konzervovat současný stav. ČSSD ani nezíská ani neztratí, pokusy o paušální kritiku její vlády nejsou příliš úspěšné.

    Z taktiky ODS, kterou zvolila, je zřejmé (a většině občanů to dochází), že tato strana zatím není schopna předložit nosnou alternativu, dokonce ani nebyla schopna reflektovat příčiny neúspěchu svého vládnutí. (Laciná až přihlouplá kritika, kterou V. Klaus častuje vládu ČSSD, např. v anketě MF Dnes 30.10.1998 při příležitosti prvních 100 dnů této vlády, vyvolává pouze iracionální vášně jeho omezenějších "skalních" příznivců, na veřejnost nepůsobí, vede ODS do izolace a může dokonce vyvolat uvnitř ODS silné tlaky radikálů právě proti předsedovi této strany. Je to zbytečná a neúčinná hra s ohněm.) Opakovaná negativně založená volební kampaň má vždy menší efekt. Například i v trochu komickém zásahu Svatého Petra proti absurditě megalomanského bilboardu. (I Bůh se se socany spojil proti Václavu Klausovi.) Opakování mobilizací povede ke zvýraznění směšnosti a prudkému poklesu účinnosti takovýchto výkřiků. A pokud nebudou následovány zvýšením koaličního potenciálu ODS (což je možné pouze po vypovězení smlouvy s ČSSD a vnitřním převratu ve straně), povedou k zvýraznění poklesu volebních výsledků ODS a názorovému roztříštění jejího hardcore. Ostatní strany nebudou v celkovém výsledku zejména senátních voleb hrát příliš velkou roli.

    Pokud se týká rozpočtu, lze očekávat větší rozruch až při druhém čtení, kde patrně bude vyvinut silný tlak na škrty směřující ke znemožnění vytváření týmu odborníků v rámci kompetence předsedy a místopředsedů vlády, což by mělo za následek, že se M. Zeman se svým nejbližším okolím dostane do vleku aparátu jednotlivých ministerstev, kde si některé aparáty již "svoje" ministry "osedlaly" či izolovaly do "virtuálního světa" , ve kterém ministři mají pouhý pocit, že rozhodují. Pokud je takovým ministerstvem například resort vnitra, mohou být následky nedozírné. Je vidět, že metodu "malých bílých psíků" pochopili protivníci v řadách ministerských úředníků dokonale. Druhý "obkličovací manévr" z hlediska oslabení pozice M. Zemana se vede uvnitř č ČSSD v souvislosti s přípravou sjezdu. Z Prahy nejsou vnitřní posuny v kádrovém obsazení vidět, nemají-li tak křiklavou mediální dohru jako kandidátka v Hradci Králové. Změny se však týkají i nejsilnějších regionů, jako je např. jižní Morava. Vše se děje nenápadně, jakoby mimochodem. O to více bude předseda ČSSD překvapen na sjezdu delegáty. Pak už ale bude "vymalováno". Na dlouho dopředu. A cesta k "velké" koalici se může "demokratickým způsobem" otevřít. Poradci některých vysokých funkcionářů strany o ní sní už dlouho.

    Je čas se odhodlat

    Pokud má vláda ČSSD vyvést zemi z tíživé situace, nezbývá jí, než převést vizi vtělenou do jejího Programového prohlášení z  podoby deklarované do podoby realizovatelné. Je to nejen nutné, ale i možné. Bez toho povede dosavadní nesehranost vládního týmu k rozháranosti, rozhádanosti a vzájemnému obviňování. Další kroky by měly následovat i směrem k vlastním odborným orgánům strany, aby se tyto skupiny odborníků nedostávaly do oponentní role vůči vládním návrhům a koncepcím. Podcenění profesionální hrdosti členů odborných komisí by mohlo vést i k urychlení a rozšíření vnitrostranických rozmíšek. Kde se dva perou, třetí se obvykle směje. Mj. - nutnost připravit radikálnější kroky, které by znamenaly skutečnou reformu hodnou pozitivních trendů, které se u některých sociálních demokracií projevují, souvisí i s naší pozicí, která se ve vztahu k EU (ze strany EU) patrně vytvoří. Země "Visegrádu" zůstanou patrně citelně delší dobu než do roku 2003 "vystrčeny" za dveře. Neměly by se marně pokoušet na tyto dveře klepat a neměly by se tím nechat zaskočit. Nouze naučila Dalibora housti a nám nezbude, než přijít se smělým projektem, jak nepříznivému vývoji čelit a jak si uchránit to nejdůležitější (což je zejména udržení a zvyšování úrovně vzdělanosti a infrastruktury).

    Myslíme jinak, konáme stále stejně

    Je nutné, aby ČSSD v Praze využila příležitosti a nenechala usnout PORUŠENÍ ZÁKONA a vyhlášek při instalaci megaboardu na Letné i s ohledem na možné obecné ohrožení. Není únosné se spokojovat s Koukalovým konstatováním, že si ODS dá pokutu. Dala si ODS (Koukal Koukalovi) pokutu i za nepovolené shromáždění u sv. Václava (kde Livie Klausová četla dopis "Ahoj tati" )? Toto je již druhý příklad flagrantního porušení pravidel, kterého se ODS dopouští naprosto veřejně. A přitom beztrestně. V druhém případě ovšem za jiné vlády. Jak má národ uvěřit upřímnosti proklamované snahy po "čistých rukou" , kdyby toto ODS prošlo beztrestně?

    Autorská práva zřejmě ODS nic neříkají. Přeed rokem si stěžoval ve specializovaném časopise pro grafiky FONT jeden z autorů propagační koncepce ODS ve volbách 96, jak byl podveden a nebylo mu zaplaceno. Nyní se ODS zdráhá přiznat, že OBČAN (i Zeman či Ruml) má právo na ochranu své osobnosti v případě uvedení svého obličeje na reklamě. Před časem takhle jedna agentura uvedla DVOJNÍKA Luxova jako reklamu na iontový nápoj Erektus, musela však své bilboardy stáhnout. Stalo se tak na nátlak arbitrážní komise, která bdí jako samoregulátor nad dodržováním EVROPSKÉHO reklamního kodexu i v ČR.

    Poslední případ porušení pravidel ze strany ODS už má fraškovitý charakter. Použít cizí slogan na kampaň zavání rozkladem všech struktur Občanské demkratické strany, včetně jejího reklamního zázemí. Předseda netuší, jeden funkcionář popírá, druhý říká: "to ne my, to někdo jiný" , třetí říká, že mezi rozkazovacím tónem "Think different" a oznamovacím tónem "Myslíme stejně" zeje nepřekonatelná propast. Je. Pouze v tom, že Václav Klaus není stejný génius, jako Albert Einstein. To je stejně jednoduchá rovnice, jako E=mc2. Je vidět, že jablko padlo hodně daleko od stromu. Pokud ne, naskýtá se otázka, není-li prostředí zázemí ODS infiltrováno prohnanými agenty unionistů či socanů a nebude-li vedení ODS po nějakém čase (v případě prohraných komunálních či senátních voleb) opět fňukat, jak jim všichni ubližujou.

    Globální otázky, lokální odpovědi - nebo ticho po pěšině?

    Je nezbytné mediálně reagovat na nové otázky, které před vládu klade globální krize a dát makroekonomické koncepce i do těchto souvislostí. Někteří ministři vypadají, jako by si tuto krizi vůbec neuvědomovali. (Grégr, Svoboda) Souvisí to i s přípravou jednání o MAI (Mnohostranné dohodě o investicích), kde není naprosto jasné KDO a s JAKÝM ZÁMĚREM se bude za Českou republiku jednání účastnit. Vláda by měla odkrýt karty a říci svým občanům, jaké následky mohou nastat v případě podepsání této "dohody" , či v případě jejího nepodepsání. Tato vláda snad nemá důvod tajit obsah proběhlých jednání, jejichž předchozím garantem byl ministr financí Pilip. času není mnoho. Následky mohou být ale tragické na dvacet let. Po tuto dobu totiž není možnost případně podepsanou smlouvu vypovědět. Past globálního liberalismu sklapne. A Václav Klaus se bude smát (nejen) při pohledu na "sklaplého" ministra financí Svobodu. Pak totiž bude v zásadě jedno, vládne-li ODS, nebo ČSSD. Vládnout bude MAI.


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|