|
Aktualizace v neděli dopoledne: skandál ohledně biologických zbraníSunday Times: V České republice se libovolným zájemcům ze světa prodávají za pár šupů bakterie pro biologické zbraněZjistil to investigativní tým týdeníku Sunday Times "Insight". Na titulní straně dnešního vydání Sunday Times se píše:
Podrobnosti v pondělním vydání Britských listů.Co je nového v České republice
Výběr textů z posledních dní: Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.Rasismus - a čeští politikové mlčí, proč, Jane Rumle?Jan Mezdříč
V hezkém českém městečku zhanobili výrostci, které místní lidé viděli i neviděli, památník židovským obětem z českého lidu a to ve výročí "křišťálové noci". Své řádění doprovodili malůvkami, které jednoznačně sdělily, že jde o akt rasistický, konkretněji řečeno antisemitský. Česká policie ráčí vyšetřovat čin poškozování cizí věci. V jiném hezkém, moravském, městě na ouředně nahlášené a nezakázané demonstraci byli její účastníci kamenováni od dohola vyholených a dle letmého záběru v televizi snad i hajlujících mladíků v bomberech. Mladíci ohrožovali skupinu obyvatelstva na zdraví. Česká policie ráčila obě názorově odlišné skupiny oddělit a od některých těch názorově ostřejších hochů si statečně vyžádala i občanku k nahlédnutí.
Poté co mohou být téměř beztrestně házeni pod auta Romové a pobodáni Židé, je možné nyní možné házet i kamení po nedostatečně pravicově smýšlejících občanech a vytlačovat české občany nesprávného náboženství ze země. Policie a vyšetřovatelé jsou k tomu všemu tolerantní.
Je zvykem, tedy v Evropě, ptát se co dělá pan ministr vnitra? No, už něco chystá a krom toho je pár měsíců v úřadě. A ti ministři předtím? No, to nevíme! Snad jen, že nejdéle sloužící pan ministr vnitra nám ráčí kandidovat na senátora.
Je zvykem, tedy v Evropě, ptát se, co tomu říkají nejvyšší morální autority?
No nic, co by říkaly.
Pan president má mnoho nápadů, jak vylepšit svět, a to zabere panečku času!
Pan kardinál-občan Vatikánu má plno starostí s majetkem, který zabavili církvi již rakouští císařové, a hlavně svým symbolickým obdarováním českého národa katedrálou (která mu ostatně nepatřila) sdělil zřetelně české nacionalistické ultrapravici, že není jejím odpůrcem - národ a lid či občanstvo není totéž - a o tom je nacionalismus.
Pan předseda senátu P. Pithart se - a to nikoli poprvé, kriticky vyjádřil, právě tak Petr Uhl, též český rabín K.Sidon. Ale, že by to naši mistři pera cpali na titulní stránky? No, Clintonovy sexyprůšvihy jsou přeci jen lepší tahák!
A co náš budoucí pan senátor - chartista, disident, katolík, úspěšný ministr a muž vzhledu starostlivého Pepka-námořníka a muže z lidu, budoucí 100% senátor, 105%vzorný charakter - co Jan Ruml?
No mlčí, no, - co by říkal!
Divíte se, že si kladu otázku, kterou jsem tento fejeton začal?
Jan Mezdříč
Špión Ladislav Bittman o aféře Zilk v německém týdeníku Focus
Posilam Vam preklad interview s byvalym ceskym komunistickym arcispionem Ladislavem Bittmanem a jeho nazory na aferu Helmut Zilk, jak je tento tyden zaznamenal nemecky tydenik "Focus". Nemohu si pomoci, ale stale mi to pripomina vhodny material pro humoristicke zpracovani v tradicich Jaroslava Haska.
Srdecne zdravi
Aleš Zeman
A.Z.
"Jen malý nástroj ve velké hře": Interview s bývalým agentem ČSSR Ladislavem Bittmanem ohledně aféry Helmut Zilk
Focus, c. 47, 1998, ptal se Peter Gruber
Byvaly agent StB Ladislav Bittman (nyni Lawrence Martin) popira spionazni cinnost byvaleho videnskeho starosty Zilka
Focus (dale F): Patril jste od r. 1966 do 1968 k spickovym spionum Prahy ve Vidni. Jake vztahy jste mel v te dobe s Helmutem Zilkem?
Martin-Bittman (dale M-B): Pratelske vztahy.
F: Byl to Vas agent, neformalni spolupracovnik nebo donasec?
M-B: Neoznacoval bych Zilka jako agenta. Byl nasi kontaktnim clovekem, velmi inteligentni, ktery toho hodne vedel o rakouske politice. Krome toho mel pred sebou skvelou karieru. Tim mel pro nas obzvlastni cenu...
F: Tedy investice pro budoucnost...
M-B: Cim mel vetsi moc, tim byl pro nas cennejsi, a tim tesneji jsme s nim udrzovali kontakt. Mel jsem spojeni se Zilkem od zari 1967 do srpna 1968. Ke vsemu, co se stalo pote, nemohu nic sdelit.
F: Znamena to, ze jste byl vudcim dustojnikem pro Zilka.
M-B: K tomu by on musel byt agentem. Ale tim on za mych dob nebyl. Zadne penize ode me neobdrzel...
F: ...tez ne 66 000 rakouskych silinku?
M-B: To nejcennejsi, co ode me dostal, byl darkovy kos s vinem a tvrdsim alkoholem. Nevzpominam si jiz, kolik ten kos stal.
F: Jake informace Vam Zilk vlastne dodaval?
M-B: Velmi vseobecne rozbory o politicke situaci v zemi. Nemohu se upamatovat na zadny material, ktery by spadal do kategorie "prisne tajne".
F: Ovsem z druhe strany byly Zilkovy rozbory pro Vas tak dulezite, ze jste ho pozadal, aby je nahral na zaznamnik v pripade, ze nebudete doma.
M-B: Pozadal jsem ho, zda by mohl nahrat nektere sve reportaze na kazetu, protoze to casto byva rychlejsi. Obdrzel jsem od neho tehdy dve ci tri kazety.
F: O co v nich slo?
M-B: O prognozy politicke situace v Rakousku. Kdo muze s kym? Kdo udela co? Zcela normalni politicke tlachy, ktere si kazdy muze vyposlechnout na diplomatickych recepcich.
F: A kdo byl tak zvedav na drby z videnske kuchyne?
M-B: Rusove. Moskva byla naprosto posedla obdrzet informace ze Zapadu. My vsichni jsme byli nastroji KGB.
F: Bylo Zilkovi vubec znamo, ze ve Vasem pripade ma co do cineni se skutecnym spionem?
M-B: Ja mu to nikdy nesdelil. Pro Zilka jsem byl tiskovym attache ceskeho (melo by byt ceskoslovenskeho - pozn. prekl.) vyslanectvi. Vsechny nase schuzky se odehravaly bud v me kancelari nebo v me rezidenci. Jednou byl dokonce pritomen muj syn. S opravdovym agentem by takto clovek nikdy nepostupoval.
F: O koho se vlastne jedna v cele historce teto afery?
M-B: Urcite ne o Zilka. Ten je v penzi a tudiz pro tajnou sluzbu bezcenny. V mych ocich je jen nastrojem mnohem vetsi vnitroceske hry. Pravym cilem intrik je Havel. Prave v okamziku, kdy chtel Zilka vyznamenat nejvyssim radem zeme, vyplula afera na povrch a privedla tak Havla do nanejvys trapne situace. Tim chtel nekdo naprosto zamerne udelat na Havla podraz.
F: Kdo muze vezet za akci proti Havlovi?
M-B: Existuje mnoho skupin. Nikoho nejmenuji.
F: Frustrovani byvali agenti?
M-B: Ceska (opetovne ne ceskoslovenska - pozn. prekl.) tajna sluzba byla po KGB druha nejlepsi na svete. Kdyz byla po studene valce rozpustena, doslo pro nektere agenty k zhrouceni jejich svetu. Jsem si jist, ze spolupracuji tez na takovychto spinavostech. Afera Zilk kazdopadne se vyznacuje jejich rukopisem.
F: Existuji z te doby jeste akta o jinych politicich?
M-B: V Moskve jsou jich mnozstvi. Rusove od kazdeho dokumentu obdrzeli kopii - tez akta se jmenem Zilk. Mnozi se dodnes tresou z mozneho odkryti.
F: Kdo napriklad?
M-B: Rakousko bylo v te dobe centrem spionu: brana jak na Zapad, tak i na Vychod. Kazdy politik a novinar byl obklopen agenty ze vsech koutu sveta.
F: Vy jste se po Prazskem jaru usadil v USA a vedete nyni centrum pro dezinformaci na Bostonske univerzite. Co prednasite svym studentum?
M-B: Ze maji byt skepticti ohledne informaci, kterym je jeste mozno duverovat.
F: Jak vlastne tajni agenti vyrabeji dezinformace?
M-B: Ovlivnovanim osob, ktere rozhoduji a vytvareji mineni zeme, tak aby z toho mela uzitek jejich vlastni zeme.
F: Jak k tomu konkretne dochazi?
M-B: Vetsinou prostrednictvim osobnich kontaktu k politikum a novinarum, jak jsem to delal ja coby spoluzamestnanec vyslanectvi. Mohou take inscenovat zdanlive udalosti, aby uvedly veci do pohybu...V jednom pripade mela tajna aktovka se spisy dokazat, ze ceska spionaz kontroluje socialni demokraty v jejich vlastni zemi. Ovsem jenom male mnozstvi dokumentu bylo pravych a zadny z nich nijak usvedcujicich. Ale ucinek se dostavil.
F: Pak je tez pripad Zilk klasickou dezinformaci?
M-B: I zde jde v prvni rade o ovlivnovani.
F: Ktere zeme byly ve Vasi dobe na seznamu manipulace?
M-B: USA. Spojene staty byly nepritelem cislo jedna. Potom prisly staty NATO a Zapadni Nemecko. Chteli jsme vrazit klin do NATO za ucelem toto oslabit.
F: Jakymi metodami?
M-B: Casto jsme vytvareli naladu pomoci pomluv. To se darilo nejlepe prostrednictvim tisku. Tim jsme mohli usmernovat verejne mineni temer kazdodenne.
F: Vznika dnes dezinformace jinak nez za Vasich dob?
M-B: Mnohem rafinovaneji. Mnozi si mysli, ze dezinformace vzala za sve se skoncenim studene valky. Pritom je dnes napr. hure kontrolovatelna, napr. na internetu. Z informacni superhighway se vyvinula dezinfomacni superhighway. Tak jsou sireny falsovane informace a v protismeru vznikaji napojeni na pocitace Pentagonu.
F: Vlada USA stale vyviji ochranna opatreni proti utokum prunikaru (hackers).
M-B: Meli by si s tim pospisit. Nase pristi velka valka bude informacni valkou. Brzo tajne sluzby zaplavi pocitacovymi viry systemy svych protivniku - az tyto zkolabuji a vse ochromi. To je bitevni pole budoucnosti. Jen si pomyslete: jedna briliantni hlava u pocitace muze predstavovat ohrozeni cele velmoci USA.
(Prelozil Ales Zeman. Je jiste "potesujici" se dozvedet, ze "ceska" StB byla hned za KGB druhou nejlepsi zpravodajskou sluzbou sveta. Holt, nejen ty prislovecne zlate ceske ruce, ale i mozky se stribrnou spiclovskou medajli. Ze by pokracovani slavne tradice legendarniho Haskova Brettschneidera?)
O elitářstvíJindřich Pařík
Není to tak dlouho, co se president Havel pokusil ve svém projevu definovat zvláštní a jedinečný živočišný druh - intelektuála. Ano, nevymýšlím si, intelektuál v Havlově pojetí není označení člověka živícího se duševní prací, člověka jehož pracovním nástrojem je mozek namísto mozolnatých dlaní, svalnatých ramen nebo hbitých prstů. Havlův intelektuál - a teď prosím pozor - je člověk, který si šířeji, hlouběji a lépe než ostatní cosi uvědomuje.
Tedy ani slůvko o intelektu jako lidské vlastnosti nebo vzdělání jako výsledku lidské píle, kdepak nic takového.
Havel definuje intelektuála na základě vlastního subjektivního pocitu definovaného "intelektuála", jde přeci o to jestli se zmíněný "intelektuál" vzpupně a neskromně domnívá, že si cosi uvědomuje lépe než ti "obyčejní" druzí. Může ovšem být ještě hůře, onen člověk "intelektuál" se snadno stane " intelektuálem" ve smyslu oné definice tak, že o intelektuálech a jejich úloze v dějinách dlouze a při všech příležitostech hovoří.
Nechci se stát praporečníkem průměrnosti. Jsem si jist, že mnozí lidé převyšují svým myšlenkovým obzorem nám ostatním smrtelníkům běžný horizont. Právě díky onomu duševnímu přesahu či nadvýšení skuteční velikáni ducha často zůstávají ve své době nepochopeni a jejich moudrost a velebnost bývá oceňována až po generacích, a to chvála Bohu nikoliv presidentskou dekorací metály "in memoriam" či úryvky v čítankách, ale tím, že jejich myšlenky a nápady jsou uskutečněny a žijí.
Ale i ti ostatní, kteří se díky svému intelekuálnímu rozpětí, inteligenci, vzdělání a nespornému přínosu pro všechny z nás uskutečnění svých myšlenek dočkali, ani těmto lidem není a nebyla vlastní soběstředná pýcha, ješitná nabubřelost a samochvalné velikáštví.
Nemyslím si, že zevšeobecňující označení "intelektuál" má své opodstatnění. Jsou dobří učitelé, znám skvělé lékaře, znamenité inženýry, nápadité vědce, umím jmenovat i hloubavé historiky nebo přemýšlivé filosofy. Potkávám i ve své profesi lidi průměrné a rozčilují mě pracovníci nedbalí, špatní, žvaniví či leniví.
Ale nenacházím v sobě odvahu prohlásit, že si tito lidé uvědomují něco hůře či lépe než třeba já, ty, vy nebo třeba a popovický strýc Jaroslav.
V tom je princip elitářství, který ve svém důsledku je vždy tragicky zničující. Představa, že existuje jistá "intelektuální smetánka" není tolik vzdálená od představy "panské rasy" nebo "historické úlohy dělnické třídy". Ze stejného rodu je i nápad posílat jednotky NATO tam či jinam (viz BL - Jírovec), představy potřeby či nutnosti zviditelňování jakýchsi elit jsou bláhové jen na první pohled.
Obloukem dospěji k zjištění, že vlastně havlovská definice "intelektuála" je přesná. Lidé, o kterých Havlel mluvil jsou přesvědčení o své výlučnosti, nadřazenosti a tím jsou potencionálně nebezpeční.
Považuji za svou povinnost toto Havlovo elitářské dělení spoluobčanů co nejhlasitěji odmítnout.
Jindra Pařík14.11. 1998
Jak se c.k.mocnářství podobalo komunistické normalizaci?Aleš Zeman
Matthias Roeser
Mily pane Culiku,
pan Roeser z Drazdan byl natolik laskav, ze mi pomohl s temi nepochopenymi paralelami mezi c. & k. mocnarstvim a komunistickou normalizaci v clanku prof. Kohaka. Doufam, ze z toho vznikla zajimava debata, ktera ty mozne podoby ozrejmi. Kazda doba zajiste krome spickovych vykonu vyrabi znacne mnostvi braku. Skutecny problem ma asi ta doba, v ktere vznika jen ten brak ci optimalne chaby prumer.
Me upravy vet a nazoru pana Roesera jsou naprosto kosmeticke a nepatrne. Stale se nestacim podivovat jeho skvele cestine.
Pozdravy do Glasgowa a Drazdan zasila
Aleš Zeman
Jak se c.k.mocnářství podobalo komunistické normalizaci?
Debatu vedli Matthias Roeser a Ales Zeman
M.R.:
Reaguji na Vas prispevek v BL. Nejsem expertem na literaturu, takze si nedovolim posudek ohledne Schnitzlera, ale myslim si, ze vseobecne lze dat Kohakovi za pravdu. Komunisticky rezim v CSSR a mimochodem i v NDR nabidl obcanum v 70. letech pomerne slusne zivobyti vymenou za politickou poslusnost, ovsem na ukor udrzby, reinvestic atd. - zkratka, na dluh. K tomu patrila i urcita kulturni nabidka, ktera se samozrejme musela prizpusobit potrebam pozdniho 20. stoleti. Neslo tedy o literaturu, ale treba o film a televizi. Zminil bych v teto souvislosti "Vesnicko ma strediskova", "Zena za pultem", "Nemocnice na kraji mesta", v NDR "Polizeiruf 110" a "Ein Kessel Buntes". Ideologicka napln techto filmu a poradu byla mala, alespon ve srovnani s tim, co musel divak trpet v letech 50./60., a sledovanost byla skutecne vysoka.
V nemcine se mluvi v teto souvislosti o "Fuersorgediktatur".
Problematikou "tiche spolecenske smlouvy" se zabyva nejnoveji (avsak jen okrajove) v cestine Karel Durman: "Utek od praporu". Praha: Karolinum 1998.
A.Z.:
Dekuji za Vas zajimavy komentar k memu prispevku pro BL. Jen sam prof. Kohak by asi mohl spravne vysvetlit to srovnani konce rakousko-uherskeho mocnarstvi a komunisticke normalizacni kultury, ktera, jak uvadite, ma sve analogie i v kulture tehdejsi NDR.
K tomu, co pisete. Nemam zadnych idealu o umelecke kvalite cs. televiznich serialu z te doby a vim, ze byly velmi popularni. Kdyz k tomu priradite film Jiriho Menzla: "Vesnicko ma strediskova", tak jiste nejde o film ideologicky (tech jiz jsme meli probuh dost), ale o komedii. Pro me to spatny film nebyl a Menzla povazuji za jednoho z nejtalentovanejsich ceskych reziseru (jeho "Ostre sledovane vlaky" na Hrabaluv namet bych asi radil na prve misto). Nemam tez prilis valne mineni o soudobe ceske literature, ale to je jine tema.
Ted to srovnani s "duchem doby" (Zeitgeist) poslednich let habsburske Vidne. Ja bych se spise domnival, ze vidensky zivot v letech pred prvni svetovou valkou byl velmi plodny, originalni a tvurci. Na mysl prijdou napr. lide jako Robert Musil, Arnold Schoenberg, Gustav Klimt, Egon Schiele, Oskar Kokoshka, Ludwig Wittgenstein a v neposledni rade i Arthur Schnitzler. Mlady Tomas Masaryk se svoji sociologickou studii o sebevrazde, sepsanou prave ve Vidni tusim u Franz Brentana, mi tez plne zapada do tohoto pestreho kulturniho milieu. V cem ma umelecky velmi liberalni habsbursky rezim, jehoz socialni a kulturni prostredi tihne k nihilismu, pesimismu, pozitivismu (filozofickemu programu Wiener Kreis), ale i k hodnotnym avantgardnim umeleckym formam (rozhodne ne libivym), podobu s tou divaka konejsici kulturni "smirou" popularnich televiznich serialu a sedeho umeleckeho prumeru normalizacnich let? Je to nejak podobna "Fuersorgediktatur" (za tento termin, ktery neznam, jsem Vam povdecen)?
M.R.:
Na jedne strane Vam dam urcite za pravdu - videnska kultura na sklonku c.k. mocnarstvi byla mnohem bohatsi nezli ta ceskoslovenska. nebo enderacka, ale na druhe strane se dnes vzpomina jenom na jeji nejsvetlejsi stranky a zapomina se na mnohem pocetnejsi "brak", treba hloupe (a brzo zapomenute) operety druhoradych skladatelu a ekvivalenty "rodokapsu". Tato "kultura" byla urcite vyznamnejsi pro masy; "avantgarda" je, jak uz naznacuje samotny nazev, "predvoj" a tudiz najde ohlas jen v malych kruzich spolecenskych elit. [Jeden z podprumernych videnskych umelcu se prece nakonec vypracoval do nejvyssich statnich funkci v Nemecku.]
Druha vec je, ze asi najdeme Vami postradane paralely, jakmile se podivame na stav videnske kultury za prvni svetove valky. Spolecnost byla stejne jako cesk(oslovensk) a v 70./80. letech ve vyjimecnem stavu - pluralita nazoru byla zakazana, Jeho Velicenstvo se nesmelo urazet atd. Jestli do tohoto obdobi patri Schnitzler, to nevim, ale urcite tam patri brakova literatura vyrabena na bezicim pasu, lehke operety atd., urcite za blahovolneho prihlizeni statu, kteremu se timto zpusobem zajistil politicky klid. V base sedeli jenom nepoucitelne zivly z okrajovych provincii, nejaci Rasinove, Kramarove, Preissove... ;-)
Problem je opravdu, ze prof Kohak se nevyjadril prilis presne, a my se muzeme jen dohadovat, co asi mel na mysli.
Dálniční obchvat Plzně: Otevřený dopis 15 ekologických organizací ministru Kužvartovi
Děti Země
Ministr životního prostředí |