Havel se nepřihlásil k vlastní spoluzodpovědnosti za nynější stav ČR
Poznámky k novoročnímu projevu presidenta Havla
(Viz též komentář Jana Čulíka na tomto místě.)
Zla, která Václav Havel vypočítává, se nevracejí proto, že komunistická
minulost nebyla vyhlazena ohněm a mečem, ale proto, že existují ve světě,
jemuž se Československo (a později Česká republika) tak bezmyšlenkovitě
(mimo jiné pod jeho vedením) otevřela.
Havlův projev zní jako projev disidenta, který nic (a za nic) nemůže. Potíž
je v tom, že, obrazně řečeno, řečník již dávno zaměnil Hrádeček za Hrad a
bezmocnost za moc. A s ní zodpovědnost za současný stav společnosti, k níž
se jaksi opomíná hlásit.
Obvykle čtu Britské listy od první stránky k poslední, tak jak mi je
podsouvá tiskárna.
Když mi táž vydala první list prvního čísla roku
1999, rozhodl jsem se změnit pořadí a začít, neovlivněn názorem jiných,
novoročním
projevem presidenta Havla.
V projevu mě zaujalo několik pasáží do té míry, že jsem sedl ke klávesnici
a odložil zbytek BL na pozdější dobu. Následující poznámky tedy nejsou
ovlivněny míněním jiných.
President věnoval, první třetinu svého projevu banalitám. Jak se národ
před deseti lety spojil k odporu proti již (dožívajícímu) totalitnímu
režimu, jak padaly zdi a komu chce k Novému roku poděkovat.
Z této části stojí za zmínku presidentova domněnka, že ČR je dnes vskutku
nazávislý stát (na kom, a jak se to dá dokázat?) a pak konstatování, že
mezi lidmi, kteří prožili celé své mládí a možná i léta zralosti v dusnu
totalitních poměrů (které ovšem nezabránily Havlovi, aby nevystudoval
dramaturgii a nestal se významným dramatikem) se našli takoví, kteří si
zachovali elementární lidskou důstojnost a dnes se sžívají s novou situací
a něco dobrého v ní dělají. To je, jinými slovy, opakování téze o tom, jak
jsme lezli jako opice po stromech a teď, když přišla osvěta, tak pár lidí
slezlo na zem a dělají to neurčité dobro.
Z konce děkovačky, v níž president přechází od singuláru k plurálu, trčí
rada poradců: již nikdy "blbou náladu", pane presidente, je lépe
odvolávat se na dobrou mysl.
Druhá třetina Havlova projevu je podle mého názoru ještě horší než první.
Začíná slibem, že president nebude lhát a že národu sdělí, co ho trápí na
českých poměrech. Hned za ním ovšem následuje výrok, kterým president
posunuje svoji lamentaci do falešné roviny: "Zlo, které jsme před devíti
lety vyhnali dveřmi, se k nám začíná nenápadně vracet oknem."
Problematičnost této věty je v tom, že naznačuje, že se vrací zlo minulého
režimu - nebyli jsme dost bdělí a ostražití. Jenže to není pravda.
President Havel buď žije v dogmatickém odtržení od reality současného
světa (jeho přání jsou otcem myšlenky), nebo tuto realitu úmyslně zakrývá,
což by bylo ještě horší, protože současně napadá "známé a sebeničivé
čecháčkovství jako (krátkozrakou) starost jen o tu část vesmíru která
začíná a končí zdí vlastního dvorku Š ".
Zla, která Václav Havel vypočítává, se nevracejí proto, že komunistická
minulost nebyla vyhlazena ohněm a mečem, ale proto, že existují ve světě,
jemuž se Československo (a později Česká republika) tak bezmyšlenkovitě
(mimo jiné pod jeho vedením) otevřela.
Pozoruhodné je i to, že filosof Havel dává do jednoho pytle rasismus,
který je výsledkem demagogie a nevzdělanosti, s právem vytvořit si vlastní
názor na určitou politickou situaci (třeba zmíněné protiamerické či
protiruské postoje).
Václav Havel rovněž zamlčuje, že mítinkový kolektivismus, vláda jedné
strany a stranická disiplina jsou zcela běžné ve světě, který jsme si zvykli
označovat za demokratický. Je pravda, že k výměně vůdců tam dochází
častěji, než jsme byli zvyklí ve státech komunistických. V těch
později zmíněných totiž neexistoval soukromý sektor, v němž by se daly
výhodně prodat známosti v politických kruzích.
Další pozoruhodností prostřední třetiny je použití zájmene "nás" místo
"vás" ve větě "Mnozí z nás jako by dávali stále viditelněji průchod
vlastnímu latentnímu rasismu, či předstírali, že ho nevidí u jiných Š
atd". President se tím šikovně vmáčkl mezi lid, takže nemusí vysvětlovat,
co sám z titulu své funkce vlastně v tomto směru udělal.
Zbytek prostřední části je věnován barvitému popisu toho, jak je
společnost neautentická, falšuje dějiny, rozkrádá milióny. A opět zdi a
dělící čáry. A vidina, jak z toho ven - přes lidi, kterým prve děkoval.
Prý jde o jediné "aby v sobě obnovili či posílili chuť bojovat se zlem".
Jenže co je to zlo? Bývalí komunisté, ODS, ČSSD?
Nemohu si na tomto místě odpustit poznámku - pokud má Havel pravdu, že
situace v ČR je tak špatná, jak ji líčí, a pokud ví proč, tak mu snad nic
nebrání v tom, aby vstoupil do politiky a z titulu své již poněkud uvadlé
autority zapomněl, že je president, posílil či obnovil svoji chuť bojovat
se zlem a začal se konečně chovat jako autentický občan.
Představa Václava Havla, že se lid tak nějak vzpamatuje, zaplní vyprázdněná
prostranství a tím otočí vývoj k lepšímu - navzdory mocným darebákům či
darebákům u moci - je beznadějně naivní. Stačí si připomenout známý výrok
presidenta Beneše (a to byl uznávaný demokrat), že si nenechá diktovat
ulicí.
Poslední třetina Havlova projevu se zabývá mezinárodními vztahy. Zajímavá
je zde jen úvaha o Slovensku. Zejména na to, jak my Češi jsme si pomalu
zvykli na rozdělení Československa a že "zbyla jen příchuť rozpaku nad
slovenským vývojem" (nejspíš Mečiarem - poznámka JJ). Teď už to je lepší,
Slovensko prokázalo politickou kulturu (Mečiar přijal porážku ve volbách) a
tak se nám to líbí a jako partneři budeme budovat Evropu - což je podle
Havla pravý smysl rozdělení státu. Těžko k tomu něco dodat. Snad jen to,
že za to děkujeme Klausovi, že to tak s Mečiarem, proti přesvědčení většiny
Čechů i Slováků , dohodl. Není ovšem vyloučené, že Slováci ještě jednou
Vladovi vybudují nějaký pomník.
Přečetl jsem si Havlův projev několikrát a čím víc jsem se do něj snažil
dostat, tím víc by mě zajímalo, kolik lidí vydrželo tyto řeči poslouchat až
do konce. Ačkoli jednu pozoruhodnou skutečnost Havlův text přece jenom
obsahuje - zní jako projev disidenta, který nic (a za nic) nemůže. Potíž
je v tom, že, obrazně řečeno, řečník již dávno zaměnil Hrádeček za Hrad a
bezmocnost za moc. A s ní zodpovědnost za současný stav společnosti, k níž
se jaksi opomíná hlásit.
Jiří Jírovec
Jsou dvojí ceny turistických služeb žádoucí a prozíravé?
Debatu vyvolal článek Andrewa Stroehleina "Jděte do muzea".
Petr Paleta (BL, 5.1.) poukazal ve svem dopisu Andrew Stroehleinovi, ze firma Microsoft mu nabidla, coby ucastniku konference z CR, konferencni poplatek v cene 750 DM namisto anglicky uvedenych 3000 DM, kteryzto poplatek byl zrejme vybiran od ucastniku konference ze Zapadu. Petr Paleta si jiste na takovouto diskriminaci nestezoval a nemam mu to ani v nejmensim za zle. Doufam, ze se mu konference Microsoftu v Nice libila.
Ale zajimalo by me, zda by dostal podobnou slevu pri navsteve casina v nedalekem Monaku, kam se patrne byl podivat, neb z Nice to je jen par kilometru a da se tam dojet i jednoduse vlakem. Ve slavnem casinu zadne dvoji ceny nejsou. Nepusti vas tam ani jen tak v kosili bez saka, dukladne si vas prohlednou a jen za vstup do hraciho salu se vybira vstupne asi 50 FF. Bez rozdilu narodnosti.
Konferencni poplatky jsou neco jineho nezli ceny beznych turistickych sluzeb. Microsoft jiste vi, co cini, kdyz poskytuje slevy pro ucastniky sve konference ze Stredni a Vychodni Evropy. Takoveto slevy jsou na vedeckych a technickych konferencich mozne, protoze poradatele chteji, aby se konference zucastnili lide ze statu s ruznou zivotni urovni. Muze to byt v zajmu ryze komercnim, ale treba i ryze vedeckem.
Jsou konference, na ktere musite byt obvykle pozvani, kde nejsou poplatky zadne. Prikladem takovychto jedinecnych vedeckych dychanku jsou "NATO Advanced Scientific Workshops", ktere jsou organizovany i v CR.
Uvedu jako priklad, ktery je asi podobny konferenci Microsoftu, velekonferenci o zivotnim prostredi a geologii v Atenach, ktere jsem se predloni zucastnil. Tez tam byly podobne rozdily v konferencnich poplatcich, o kterych se zminuje Petr Paleta, aby byla umoznena ucast z nejruznejsich statu sveta. Bylo tam dost ucastniku z CR a ze Slovenska. Nekteri ucastnici tam byli zcela zadarmo na pozvani poradatelu konference. Coby obcan Kanady jsem platil plny poplatek. Pripadalo mi to pochopitelne.
Ale i v Recku neexistuje system dvojich cen v beznych turistickych sluzbach (ubytovani, navsteva pametihodnosti, ceny v restauracich). Tak tomu bylo i pro ucastniky zminene konference v Atenach. Ucastnici konference byli ubytovani v hotelech ruznych kategorii dle cenove dostupnosti. Bez rozdilu narodnosti.
Recko je zeme se zavedenymi turistickymi sluzbami a, i kdyz tam jiste nejakeho turistu osidi, bude to vyjimka. Rekove vedi, ze sidit se nevyplaci. Anglictina ma pro toto cestne obchodni jednani vystizny vyraz "return business"; obchod, ktery zaruci dalsi obchod. Jedno vstupne pri navsteve Akropole ci do slavneho archeologickeho muzea v Atenach, kde v letnich mesicich temer jiste uslysite cestinu.
Recko je z mnoha duvodu jedinecne krasna zeme a Rekove jsou pysni na svou slavnou kulturu a nadhernou prirodu. Kdyz prochazite starymi ulickami Aten nebo navstivite nejakou odlehlou reckou visku, zjistite, ze Recko, pres clenstvi v EU, je misty dosti chuda, az velmi chuda zeme. Mozna, ze v prumeru chudsi nez CR, ale nemam po ruce statistiku, abych to dokazal. Nakonec nejde o tu zivotni uroven, ale spise o narodni hrdost.
Recti pruvodci turistu, treba na Krete, bezne ovladaji plyne nekolik svetovych reci. A sdeli vam spoustu zajimavosti o jejich krasnem ostrovu s minojskou kulturou staroveke Krety. Casto ani nestoji o nejake to obvykle zpropitne na konci turistickeho vyletu. Proste vystoupi z autobusu drive nezli ridic autobusu dorazi k hotelu, kde jste ubytovani. Pred tim, nez tak ucini, srdecne vam podekuji, ze mate zajem o jejich kus sveta.
Jak se nedavno zminoval Jan Culik, byva i dobrym zvykem v civilizovanych zemich nevyzadovat zadne vstupne do nekterych muzeii a galerii, v zajmu propagace vlastni svebytne kultury a tradice.
Tez obcane CR maji co navstevnikum ukazovat a mohou byt pysni na jedinecnou kulturu a historii, nejen treba v Praze, ale i napr. v Chebu ci v Ceskem Krumlove a v mnoha jinych kouzelnych mistech CR.
Dvoji ceny beznych turistickych sluzeb mi pripadaji kratkozrake a skodlive pro propagaci CR v cizine. Jsou-li dvoji ceny v turistice soucasti ceske kultury, jak pise Petr Paleta, pak je to s ceskou kulturou vskutku tristni.
CR si muze vybrat, nasledovat priklad zemi EU a Severni Ameriky, kde dvoji ceny jsou naprostou vzacnosti (jiste by nekdo mohl uvest nejaky anomalni priklad, ze se v tomto mylim) nebo system dvojich cen dale ospravedlnovat.
Zcela jsem byl fascinovan vetou Petra Palety o tom, ze v arabskem svete pevne ceny neexistuji a smlouva se. To bude asi tezko priklad hodny nasledovani. Smlouvani plati v pripade suvenyru, ale napr. v Maroku, ktere jsem pred radou let navstivil, ceny zajezdu a vstupneho k shlednuti historickych pametihodnosti byly pevne.
Ale mozna je, pro me z nejakych neznamych duvodu, prospesne Prahu a jina mesta CR ocistit od cizincu tim, ze jim bude navsteva CR co nejvice zosklivena. Jiz ti prazsti taxikari s elektrickymi kresly pro zakazniky, premrstenymi cenami a jinymi triky si vydobyli zaslouzene svetove proslulosti.
Ještě ke dvojím cenám: měl jsem se vyjádřit trochu jinak
Musím přiznat, že má reakce včerejší na článek A. Stroehleina byla trochu unáhlená. Ono je hrozně jednoduché napsat mail a odeslat ho, ačkoliv by bylo lepší vychladnout a pak si ho znovu přečíst. Dostal jsem několik dopisů čtenářů, většinou nazlobených a kritizujících něco, co si vlastně vůbec nemyslím. Proto bych rád uvedl věci na pravou míru.
Především můj osobní vztah k dvojím cenám je asi stejný jako k letní bouřce. Vůbec se mi nelíbí, když před ní v létě musím utíkat, ale prostě v létě bouřky jsou. Ale když by někdo do Britských listů napsal, že je to špinavý český zvyk, a že by se měl zakázat, ozvu se - jediným způsobem jak zakázat bouřky je změnit tuhle zemi v poušť, a to asi nikdo nechce.
Jinými slovy, opakuji to, co jsem na stránkách BL tvrdil už asi před rokem, dvojí ceny nejsou českou specialitou, ale jsou důsledek určité neobvyklé ekonomické situace, a jakmile tato situace zmizí, zmizí automaticky i dvojí ceny.
Abych to vysvětlil, musím začít trochu ze široka. V jednom mailu jeden čtenář napsal "snažíme se prostě dostat z každého tolik, kolik unese". Jistě. Ale to je přece základ kapitalistické ekonomiky! Ovšem ne jediný, stejně důležité je i pravidlo "volného vstupu do oboru", tedy možnost snadno vytvořit konkurenci. Třetí pravidlo je vynutitelnost kontraktu a práva. Každý podnikatel (v tom dobrém slova smyslu) samozřejmě dodržuje první pravidlo, na tom není nic nemorálního. Ovšem společnost, reprezentovaná státem, musí zaručit ta další dvě základní pravidla (a jistě mnoho dalších), jinak samoregulační mechanismy trhu prostě nebudou fungovat. Klausova doktrína glorifikovala pravidlo jedna, ale vůbec nedocenila pravidla dva a tři. (Omlouvám se za toto školení, je to víceméně odpověď na jeden mail).
I když jsme v České republice hodně na štíru s pravidly dva a tři, v turistickém ruchu (restaurace, hotely atd.) jakž takž fungují, a přesto se zde objevují dvojí ceny. Nejsou tedy důsledkem české deformace tržní ekonomiky, tedy "tržní ekonomiky bez přívlastků", ale něčeho jiného. Pro české podnikatele je za určitých okolností výhodné dvojí ceny mít. Ale proč?
Podívejme se podrobně na motivaci Microsoftu, který od účastníků z východní Evropy požadoval čtyřikrát menší poplatek než od ostatních účastníků konference. To nebyla žádná pomoc, jak uvedl jeden čtenář, ale byznys. Pokud by to u Microsoftu brali jako pomoc, vytrubovali by to z reklamních důvodů do světa nebo by přinejmenším uvedli v materiálech, že jde o pomoc, aby si to mohli odepsat z daní. Pokud znáte Microsoft, určitě víte, že nikdy nedá nic zadarmo, pokud mu z toho nekouká užitek. Ostatně všechny dravé americké i jiné firmy postupují stejně.
Přitom motivace pro takovou slevu je naprosto jasná. Kdyby účtovali Čechům stejnou cenu jako Němcům, přijede jich mnohem méně. Ani ne tak proto, že by si to nemohli dovolit, ale prostě proto, že to nebude obchodně výhodné. Za tu samou práci totiž česká firma dostane méně peněz, než firma německá. Proto že tu práci odvádí hůře? Ne, to nikoliv. Ceny určuje trh, a úroveň těchto cen je ve východní Evropě prostě v současné době nižší než v EU. Pokud by cena za konferenci byla stejná pro všechny, v obchodních kalkulacích české firmy by představovala vyšší procento než u obdobné firmy německé. A je pravděpodobné, že by více českých firem dalo přednost třeba studiu materiálu přes Internet, a nepřijely by. Tím by se uvolnilo pár míst pro západoevropany, a zisk z konference by byl vyšší. Ovšem na východě by bylo méně specialistů na produkty Microsoftu, tyto produkty by byly méně atraktivní, méně lidí by je doporučovalo a celkově by se jich prodalo méně. No, ale třeba ve Francii by těch odborníků bylo více, takže by se to kompenzovalo zde? Touto otázkou se dostáváme k další klíčové podmínce dvojích cen: Marketingoví manažeři Microsoftu pravděpodobně předpokládají, že se situace ve východní Evropě zlepší, a proto má smysl zde investovat. Tedy žádná pomoc, žádné lidumilství, ale racionální obchodní úvaha. Byznys výhodný jak pro Microsoft, tak pro účastníky konference. Zákon žádné takové zvýhodnění nezakazuje a všichni jsou spokojeni.
Myslím, že motivace českých poskytovatelů dvojích cen je úplně stejná. Ano, mám tu drzost srovnávat výkladní skříň americké ekonomiky s českým hospodským, vždyť na oba působí stejné tlaky. Oba chtějí vydělat co nejvíce, oba (víceméně) dodržují zákony (o podvodnících v tomto článku nemluvím, to sem nepatří). Oba mohou stanovit ceny jaké chtějí. Pokud je stanoví vysoké, přijdou o zákazníky. Pokud je stanoví nízké, sežerou je akcionáři (v prvním případě) nebo třeba manželka (v případě druhém).
Rozhodujícím kritériem pro stanovení ceny v tržní ekonomice je úroveň cen na trhu, ne náklady. Pokud budete mít hospodu na Vinohradech, budete muset jít s cenami níže než třeba na Starém městě, i když budete mít třeba stejné náklady, to je jasné. Proč jsou ceny na Starém městě vyšší než na Vinohradech? Protože na Starém městě je vyšší poptávka a díky vysokým cenám nemovitostí a nájmů nelze donekonečna zvyšovat nabídku, samozřejmě, to je stejné jako v Benátkách. Tohle samozřejmě nejsou dvojí ceny, to je zákon nabídky a poptávky, známý všude ve světě.
Podívejme se na chvíli do Německa. Kolik tam člověk zaplatí za párek v rohlíku, oběd v restauraci, hotelový pokoj? Několikrát více než u nás. Když potom přijede do Prahy, nebudou mu ceny na Starém městě připadat divné, protože budou odpovídat tomu, na co je zvyklý. Naopak Čech, když je vidí, protáčí panenky. Proč mu připadají drahé? Protože vydělává méně? To také samozřejmě, ale protože ví, jaké ceny jsou na Vinohradech nebo o tři bloky vedle, prostě proto, že je zvyklý na jinou cenovou úroveň!
A teď se podívejme na situaci hospodského třeba někde u Národní třídy. Chodí mu tam spousta cizinců, od kterých může požadovat více peněz. Kdyby ale nastavil vysoké ceny, přestanou mu tam chodit úředníci na oběd. Kdyby dal ovšem ceny nízké, jaké má jeho kolega o tři ulice vedle, prodělá, protože má vyšší nájem. Když zavede "světové" ceny, přijde o české zákazníky. To mu může třeba způsobit problémy mimo turistickou sezónu. A ceny někde uprostřed neřeší vůbec nic. On prostě nemá jinou ekonomicky přijatelnou volbu než zavést dvojí ceny. Buď to bude tak brutální, jako se dvěma jídelními lístky, nebo zavede 50% slevy "v době oběda", případně prostě při placení Čechům naúčtuje méně (i to jsem už zažil).
Všimněte si, že se dvojí ceny nevyskytují v místech, kam chodí většina Čechů (tam ani nemají smysl, ekonomický prospěch získaný vyššími cenami od deseti procent cizinců nevyváží případné problémy). Nejvíce se dvojí ceny vyskytují v "šedé zóně", kde mají sice dost cizinců, ale pouze cizinci by je asi neuživili. Tam je zavedení dvojích cen logické. Někdy mají dvojí ceny i podniky, které by mohly být živy pouze z cizinců. A proč, když to pro ně není zdánlivě ekonomicky výhodné? Proto, že nechtějí přijít o české zákazníky, stejně jako ve výše zmíněném příkladu s konferencí předpokládají, že se koupěschopnost českých zákazníků časem zvýší, a investují s tímto výhledem. Pověst "drahý hotel, kam našinec nepáchne" by jim mohla za pár let vadit.
Je tu ještě jeden příklad dvojích cen, který má trochu jiné ekonomické vysvětlení. Je veřejné tajemství, a četl jsem o tom nedávno i zajímavý článek, že některé (často zahraniční) firmy platí zahraničním zaměstnancům (tedy západoevropanům a američanům) v české republice za stejnou práci daleko více, než Čechům. Ani to určitě není spravdlivé, ale vysvětlení je jasné. Jednak tyto firmy chtějí, aby zde pracovalo pár lidí odchovaných západní kulturou, aby zde usměrňovali své kolegy ve stylu firemní kultury mateřské firmy. A aby přesvědčily třeba Holanďana, aby se sem přestěhoval, musí mu nabídnout více peněz, než kdyby zůstal ve své mateřské zemi. Těchto případů je většina, ale o těch mluvit nechci. Mám na mysli případy, kdy firma (například auditorská) přijme českého a amerického právníka, oba stejně dobré, oba na stejnou práci, oba přinesou firmě stejně peněz. Přesto dostane američan zpravidla vyšší plat. Důvod je jednoduchý - cenu práce opět určuje trh, a američan má více možností dosáhnout vyššího platu, ať už u nás, nebo v USA. I tento faktor, vyšší možnost výběru, hraje u dvojích cen určitou roli.
Častý argument dvojích cen je jejich "nespravedlnost" nebo "nemorálnost". Není to první případ, kdy jdou ekonomické zákony proti morálce. Věci, které dnes považujeme za nemorální, byly dříve běžné. Proto jsem mluvil ve své minulé reakci o těch černých otrocích - mě to dnes připadá odporné, ale tenkrát to byl standard akceptovaný většinou populace. Jiným příkladem může být věková podmínka u pracovních příležitostí. Donedávna to bylo obvyklé i na západě, ale dnes se to považuje za nepřípustné. Podobně to může časem dopadnout i s dvojími cenami, dnes to ale většina populace považuje za přípustné, za pár let to tak třeba nebude. Abych zase nedostal spoustu rozzlobených mailů, zopakuji své stanovisko k této otázce: O morálnosti letní bouřky a dvojích cen neuvažuji, tato otázka pro mě prostě nemá valný smysl.
Pokud by se cizincům dvojí ceny nelíbily, stačilo by, aby si přednostně vybírali ty podniky, kde dvojí ceny nejsou. Pak by zákonitě dvojí ceny zmizely, nebo by alespoň byly silně omezeny. Ale jak ukazuje realita, to se prostě neděje. Tečka. Cizince zjevně nezajímá, kolik za službu platí domácí, porovnávají ceny podle svých měřítek.
Argument, že dvojí ceny nejsou nikde v západní Evropě, nemá smysl. Tam také nemají cenovou hladinu výrazně odlišnou od cenové hladiny okolních států. Pamatuji na "tiché" dvojí ceny v Rakousku, zaměřené hlavně proti němcům. Po vstupu Rakouska do EU se cenové hladiny rychle srovnaly - a dvojí ceny zmizely. Respektivě ne úplně, v mnoha penzionech mají Češi tichou nikde neinzerovanou slevu.
Tvrzení, že dvojí ceny jsou pouze v rozvojových zemích, má pravdě mnohem blíže. I když si to nechceme připustit, bez ohledu na naše členství v OECD nepatří naše ekonomika mezi vyspělé. Prostě se chová jinak, ať chceme nebo ne, a čím dříve si to uvědomíme, tím lépe. Výkonnost naší ekonomiky (HDP podle směnného kursu i podle parity kupní síly) výborně odpovídá třeba Malajsii (s tím rozdílem, že Malajsie má vysoce kladnou obchodní bilanci). A jestli mi někdo bude tvrdit jako argument, že "se nechceme přece srovnávat s Malajsií, ale se západní Evropou", pardon, ale vysměju se mu do očí. Když se bude chtít šedesátikilový boxer srovnávat s devadesátikilovým, dostane pravděpodobně nakládačku. Může ale trénovat a posilovat, a za pár let už bude do vysněné kategorie patřit. S námi je to stejné, zatím jsme jiná kategorie. Pokud se chceme dostat výše, musíme změnit příčiny současného stavu, bojovat proti jeho důsledkům je boj s větrnými mlýny.
Docela zajímavé je podívat se na motivy lidí, kteří proti dvojím cenám protestují. U pana Stroehleina je to jasné a pochopitelné, i přes své protesty se sžil s českou společností (a českou cenovou úrovní) natolik, že dvojí ceny považuje za svou diskriminaci. Jenomže takových jako on (a také chudých návštěvníků z Bangladéše) je tu statisticky nevýznamné množství, a ekonomické zákony mají statistický charakter. Rozhodující je, že většina návštěvníků je v České republice moc krátkou dobu, než aby pochopila, že tři stanice metrem z centra může dostat oběd pětkrát levněji.
Dalším typem protestujících jsou lidé, kteří zde mají návštěvy ze zahraničí, a netaktní hostinští nebo prodejci vstupenek je dostanou do trapné situace handrkováním o cenách pro jejich hosty. To je samozřejmě problém, zaviněný ovšem neschopností obchodníka nebo nejasnými pravidly, pro koho jaké ceny platí. Tady mám jednoduchý recept. Prostě se podnikům s dvojími cenami vyhýbejte, pomůžete tak jejich likvidaci.
A posledním kategorie protestujících argumentuje rovností, diskriminací cizinců a podobně, prostě aby mohla kritizovat, ovšem bez snahy problém pochopit. Zjednodušeně řečeno, když dvojí ceny praktikuje Microsoft, je to pomoc České republice. Když dělá to samé hostinský, je to lump, který poškozuje jméno státu v zahraničí. Zajímavá logika, ale já jí prostě nerozumím. Kdybych byl například v Bulharsku, a dozvěděl se, že budu platit za hotel 30 dolarů, porovnával bych to s jinými hotely a s dalšími možnostmi. Kdyby mi někdo říkal, že bulhaři zaplatí v tomtéž hotelu 10 dolarů, pokrčil bych rameny a bral to jako zajímavost, ne jako diskriminaci. Jde o přeci obchod mezi mnou a hoteliérem, a nikdo mě nenutí, abych spal zrovna v tomto hotelu. Co je mi do toho, na jaké ceně se dohodne s někým jiným.
Ani v jedné kritice dvojích cen jsem nenašel nějaké řešení tohoto problému. Apelovat na obchodníky, kteří je používají? Jistě, to je možné. Vyzývat k bojkotu podniků s dvojími cenami? Prosím. Zakázat zákonem? A tady říkám rozhodně ne. V předchozích odstavcích jsem vysvětloval, že jsou dvojí ceny důsledek výjimečné ekonomické situace. A historie naprosto jasně ukazuje, že prostě nelze zákonem zakázat něco, co má své kořeny v ekonomických podmínkách a většina populace to nepovažuje za zcela nemorální. Vzpomeňme si na veksláky, kteří využívali nedostupnosti západních měn a nesmyslného směnného kurzu. Nebo na prohibici ve Spojených státech. Na kupčení se státními byty. A tak dále.
Další můj argument proti zákonnému zákazu dvojích cen je do značné míry filosofický. Představoval by obrovský zásah do volné tvorby cen. Zkuste si naformulovat, jak by takový zákon měl vypadat. Bude zakazovat například individuální slevy? Pokud ne, jak zaručíte, že hotely nedají slevu každému českému zákazníkovi? Bude deklarováno, že veškeré zboží a služby musí být za stejnou cenu pro cizince i tuzemce? Pokud ano, zakážete, aby Škodovka prodávala zahraničním partnerům auta za vyšší cenu než partnerům českým? Jak budete postupovat, když budou někde mimo Prahu (a mimo dosah cizinců) prodávány lístky do Národního divadla za nižší cenu než v Praze? A co když pro získání věrnostní karty supermarketu bude potřeba rodné číslo, které cizinci nemají? Co když se někdo rozhodne uspořádat v české republice podobnou akci jako Microsoft v Nice, s podobnými cenovými podmínkami. Zakážete ji? A zakážete Microsoftu, aby inzeroval v České republice příští ročník konference, na kterém třeba budou platit Češi opět méně? Zakážete smlouvání při prodeji suvenýrů nebo obrazů na Karlově mostě? A co když některý hotel dá do (českých) novin česky psaný inzerát s kupónem na padesátiprocentní slevu? Zakážete smluvní platy, aby někdo nemohl být zvýhodněn podle národnosti? Kde je ta hranice, jak ji chcete přesně popsat?
Zkrátka si myslím, že s dvojími cenami prostě musíme ještě nějakou dobu žít. Komu se nelíbí, může takové podniky prostě bojkotovat. Ale nemá smysl se rozčilovat, a už vůbec ne za ně stydět. Vždyť je to obchodní politika docela malého počtu firem, prostě jejich věc. Není to žádné okrádání cizinců, tedy pokud nepřijmeme Marxovy teze o nadhodotě jako příčině všeho zla kapitalismu, protože cizinci si mohou vybrat místa, kde se dvojí ceny neúčtují, a kterých je většina, i když trochu mimo hlavní turistické trasy. Až se vyrovná naše cenová hladina s EU, dvojí ceny zmizí samy od sebe.
Petr Paleta
Lustrace: Proč po devíti letech neexistuje analýza, kolik procent lidí ze Seznamu skutečně udávalo?
Podpis spolupráce s Stb je něco jiného než poškození druhého
Vazeny pane Pecino,
dekuji Vam za nazory vyslovene vcera a dnes v BL,
mj. proto, ze jsem si vedom, ze valna cast nasich
spoluobcanu souhlasi s Vasim protivnikem.
Jsem presvedcen, ze kazdy ruci individualne za sve
ciny. Neodmitnuti setkani s prislusniky StB patri
mezi ne, a je to slusna zatez pro svedomi. Jde vsak
o neco skutkove zcela jineho nez poskozeni druheho.
Ocitl-li jste se v takove situaci, zada se po vas dnes
fakticky, abyste dokazoval svoji nevinu, jakkoli by tomu
tak byt nemelo. Nastesti muzete nyni svemu okoli aspon
rici, ze archiv pro postizene je otevreny, a pozadat
kazdeho, kdo ma libovolne podezreni, aby se tam
vypravil co nejrychleji.
(Toto jsem napsal pred
puldruhym rokem Ondreji Neffovi, kdyz jasal, ze odted se bude
trast kazdy, kdo je na "seznamu". Nikdy mi neodpovedel.)
Myslim, ze ti, kteri byli povereni spravou materialu
one organisace, selhali dvojim zpusobem. S vyjimkou
nekolika pesaku nedokazali potrestat nikoho, kdo skodil -
a promarnili cas, kdy tak bylo mozno ucinit. Mene zrejme
je, ze selhali jako dokumentariste.
Po deviti letech
je tezko pochopitelne, ze neexistuje (ci nebyla zverejnena,
coz je v teto souvislosti totez) zadna statisticka analyza.
Je opravnene se ptat, kolik procent z lidi, o nez jde,
skutecne udavalo, kolik tak cinilo systematicky, kolik
za to bralo penize, kolik se naopak touto historii
dokazalo "prosvejkovat" apod. A co je nemene dulezite, kolik
lidi poskytovatovalo skodici informace bez toho, aby byli
registrovani - takove pripady jiste existovaly.
Hodit kamenem, jak znamo, si muze dovolit malokdo z nas.
Mam-li rici, proc shledavam ochotu, s niz "neregistrovana"
vetsina prijima postoj pana N., nebezpecnou, dovolte mi
ocitovat vysvetleni meho rakouskeho zidovskeho pritele,
proc se podpora extremistickym stranam v Rakousku a Nemecku
tak vyrazne lisi: Rakusane byli prece pouze obeti!
Srdecne Vas zdravim,
P.E.
P.S. Sve nazory neskryvam, ale pokud byste me chtel citovat,
cinte tak beze jmena. Polemiky stoji spoustu casu, ktery u
ne-novinare jde na ukor vlastni prace. A jak rikali V+W, casu
nam byl udelen jen lichvarsky vechytek.
Poznámka JČ: Aby nebylo mýlky (to jste to lidi už tak rychle zapomněli?) Když vás pozvala Stb na výslech, tak jste tam nemohli nejít. To nebyla otázka morálky.
A dále, dovoluji si znovu citovat z doslovu Josefa Škvoreckého, v knize Osočení (68 Publishers, Toronto, 1993), citát, který jsem zveřejnil už v pondělí. Vzhledem k tomu, že chodí neinformované čtenářské reakce, soudím, že tito lidé výše zmíněný blok o občanech, tvrdě postižených Cibulkovým Seznamem, nečetli.
Ondřej a Vladimír Neffovi
Citim potrebu se vyjadrit k otci a synovi.
Obou techto muzu si velice vazim za jejich literarni dilo.
Zejmena Neff st. mi je velice blizky a v prubehu let jsem jej snad precetl
kompletniho. Ovsem nejvice se mi libily Snatky z rozumu a Srpnovsti pani.
Ja na rozdil od vetsi casti prispevatelu do Fora BL a NP si nemyslim,
ze je neco zrudneho mit socialni citeni. Byt nalevo pro me neznamena
nadavku.
Nevim, proc byl V. Neff diskriminovan po r. 1969,
ale stejne bylo diskriminovano mnoho dalsich lidi. Antichartu podepsal
na pr. Jan Werich, ktery pozdeji se pokousel vysvetlit (ne prilis
presvedcive),
ze podepisoval prezencni listinu. V jednom pozdeji publikovanych rozhovoru
se priznal, ze nechtel poskodit svou dceru (nebo snad vnucku).
Diskriminovan byl i Emil Zatopek, pozdeji malinko rehabilitovany,
po trapne sebekritice v televizi.
Stejne dopadli hrdinove meho detstvi Hanzelka a Zikmund.
Vladimir Neff je pro me levicovy spisovatel, stejne jako na pr. Ivan
Olbracht
nebo basnici Jiri Wolker ci Petr Bezruc. Pokud se rozdavaly tituly narodni
umelec,
zcela nepochybne si ho zaslouzil.
Jeho syna jsem poznal az po pristupu na Internet. Jsem priblizne stejne
stary.
Trochu me zarazela jeho vyrazna pravicovost.
Coz o to, Vladimir Mlynar je take na opacne strane politickeho spektra nez
byl jeho
otec. Ale on se svym otcem nechlubi. Ondrej Neff se vsak k odkazu sveho otce
hrde hlasi.
A to mi trochu nesedi. Nemyslim, ze socialne kriticke romany V. Neff napsal,
aby podporoval komunisticky rezim. Napsal je proto, ze to tak citil.
Ctu rad vtipne komentare v NP, i kdyz v posledni dobe, jako by dochazel
dech.
One man news se daji delat asi jen urcitou dobu.
Ale antologie O.Neffa o J. Verneovi, o ceskych i svetovych autorech sci-fi a nakonec
Encyklopedie sci-fi jsou mistrovska dila. V mladsich letech jsem byl velkym
fandou
a mohu potvrdit, ze nic z toho, co jsem cetl, zde nechybi.
Zajimave jsou i rozbory hrdinu Verneovych romanu, co na svych cestach vypili
a vykourili
a jine kuriozity.
O lonskych prazdninach jsem se pokusil precist cele dilo Ondreje Neffa.
Nepodarilo se mi to, protoze mnoho svazku je trvale rozpujcovano.
Ale tvrdim. Ondrej Neff si na pravicaka jen hraje. Nebo se jim stal az ted.
Ovsem jeho knihy svedci o tom, ze duch jeho otce nezemrel.
Sepp
Poznámka JČ: Mně se od Vladimíra Neffa velmi líbí román Trampoty pana Humbla. Je to drastický portrét bezpáteřního kolaboranta se všemi režimy, jaké se kdy vyskytly.
Přiveďte mi toho fízla
Psáno v reakci na pondělní blok textů vybraných z knihy Osočení (68 Publishers, Toronto, 1993).
Chci ji vidět, svini. Ukažte mi ale pořádnýho hajzla. Ne, nechci nějakýho osočenýho chudáka z Cibulkova seznamu, co nasliboval chlupatejm, že když se něco šustne, oni budou první, kteří se to dozvědí. Nestojím o nešťastníka, co si pouštěl doma moc nahlas Hlas a někdo ho napráskal a tak musel podepsat nějaký bezcenný lejstro, aby ho pustili za tetou do Švajcu.
Taky si nepřeji žádnýho urousanýho Bretschneidera s povytaženou manžetkou, nějaké to nešikovné Husákovo ouško.
Když říkám fízla, myslím tím skutečnýho, odpornýho bonzáka.
Třeba takovýho, který pořádal hlučné večírky rockerů jen proto, aby večer usedal k psacímu stroji a psal hlášení, kolikrát kdo znevážil vedoucí úlohu strany. Nebo špicla nasazenýho špehovat skupinku turistů s Čedokem za hranice všedních dní. Dejte mi práskače, co udával pro mrzkej peníz, malichernou výhodu, získání postavení, protlačení netalentovanejch dítek, povolení vycestovat, nebo jen tak - ze zbabělého strachu.
Toužím konečně spatřit alespoň jednoho jedinýho skutečnýho estébáčka. Osůbku dvojí tváře a rozpolceného života. Navenek disident uvnitř konfident. Obdivuhodné kamenné svědomí a nezkrotná vůle. Vůle lhát, přetvařovat se a pitvořit. Léta klamat rodinu, přátele, známé.
“Ještě panáka, Jene?"
“Ne, fakt ne, zejtra musím do háku!"
“Že by ses na ty kurvy rudý nevykašlal."
Nahodit a trpělivě pozorovat splávek...
Prý jich v naší vlasti bylo na tisíce, desetitisíce.
Kde jsou ti zmetci? Vymřeli? Nebo že by snad nikdy nebyli? Že by nám zase lhali?
Žádní nečestní udavači, jen nešťastní spravedliví lidé. Odpůrci režimu přistižení na švestkách. Ti co měli odvahu podepsat udavačský slib a pak neudávat.
A když už udat, tak nikomu neublížit!
Nekouřit umí každej - přestat kouřit, to chce kus chlapa!
Že nekouřit je normální?
Pcha...
Co my obyčejní mlčící človíčkové víme o statečnosti. O ohromující mravní síle, o ...
Mám strach, že svého fízla nikdy nespatřím.
No co, viděl jsem tu kometu. Nemůžu mít v životě všechno.
Kdybyste ale náhodou potkali někoho kdo se bez vytáček k fízlování přizná, pošlete ho Na Stadion do Velkých Popovic, prosím.
Zaplatím mu pivo...
Jindra Pařík 5.1. 1999
Britské listy, Tomáš Pecina, Jan Kavan, Andrew Stroehlein -aneb Od Ondřeje Neffa přes kolektivní vinu až k padesátým létům
Byla doba, kdy jsem BL cetl rad. At to bylo jeste jako soucast NP nebo v pionyrskych tydnech
po osamostatneni.
Bohuzel, posledni obdobi, dost dlouhe obdobi - cca 10 mesicu, se zacala v BL projevovat snad ponorkova nemoc jednoho cloveka (Jan Culik) snad pycha na kontakty a informatory z nejkritizovanejsich mist (Kytka, Stroehlein, CT ) predtucha vlivneho "strycka" ktery ochotne poskytne BL cokoliv o co bude pozadan (Jan Kavan) (ale my toho nezneuzijeme, jen dame najevo ze ta moznost tu je ) proste zmena, ktera mi brani cist BL tak jako drive.
Kdyz vynecham vesmes zbytecne a nicnerikajici clanky horlivych prispevovatelu, pana Jirovce a pana Kusku, zustane mi jen sam Jan Culik, Tomas Pecina (nekdy) a Andrew Stroehlein.
Nekdy se objevi jeste Jindra Parik, vesmes s kritickym a trefnym prispevkem-balzam pro oci po vypotcich pana Kusky, nebo Jirovce (ten nekdy dokaze psat neuveritelne moc o nicem)
Na pana Culika jsem si nejak zvyknul, respektuji ho a jde s nim o nekterych tematech dokonce vest polemiku. Tomas Pecina udelal obrat proti tomu, cim se prezentoval na forech NP a pak BL
dal se do sluzeb BL a v nekterych prispevcich je "druhy" Jan Culik-bohuzel horsi.
Andrew Stroehlein je snad jeste tvrdsi kritik vseho ceskeho nez Jan Culik. Bohuzel casto lze.
Vezmu to vse na preskacku. Jednak jsem opravdu casove doslova pretizen a jednak to chci vse nacpat do jednoho prispevku.
Tomas Pecina - vyprovokoval cely tento prispevek.
Zacalo to zbytecnym, hloupym a nechutnym vypadem na Ondreje Neffa. Kdyby slo jen o nej, snad je to prehlednutelne. On si ale vybere za cil cloveka, ktery se jiz nemuze branit. Jeho otce.
Pres nej dojde az k synovi. Tak se dozvime, ze Neff starsi se zachoval jako valna vetsina tehdejsi kulturni spolecnosti v cele s Werichem, a pod zrejmym natlakem podepsal ANTICHARTU.
Jak velky to byl natlak vi snad jen Ondrej Neff. Tomas Pecina vi o te dobe houbelec.
Ovsem vrcholem je vytka a vlastne konstatovani, ze si Ondrej Neff svym pusobenim ve svazacke Mlade Fronte, vytvoril nejake moralni trauma. To si vytvoril velkou mirou spoluprace s tehdejsim rezimem, protoze byl zamestnancem SSM ci komu tehdejsi MF patrila.
Opravdu uchvacujici vysvetleni, vcetne dodatku, ze si toto trauma prenesl do nasledujiciho obdobi. Nevidim rozdil v tom, jestli nekdo pracoval jako novinar - nepolitik (O. Neff) a nebo zda byl nekdo zamestnan v libovolnem statnim podniku, kde byl zdatnym clenem BSP, SCSP, ROH
a jinych organizaci.
Copak delal v teto dobe Tomas Pecina? Studoval? Ale to prece take nebylo pro vsechny a navic to bylo zase naraficeno tak, ze vsichni (skoro, ja byl treba vyjimka) museli
byt cleny SSM a podobne (Vyjimka jsem byl pro to, ze jsem v te dobe za a: vrcholove sportoval
tim jsem mel moznost se vyvliknout ze vsech organizaci od Jisker pres Pionyr az po SSM a za b:
diky strejdovi a hlavne sobe, take nedostudoval).
Pokud Tomas Pecina stihnul nekde zacit pracovat, jiste byl clenem BSP, SCSP, SSM ci v necem jinem. Mnohdy se ho totiz na nic nikdo neptal a proste se stal clenem.
Sam Tomas Pecina napsal, ze si clovek v totalite vybiral mezi spatnymi a jeste horsimi variantami. Asi takto take postupoval Ondrej Neff. Kdyby si pan Pecina dal tu praci, tak zjisti, ze Neff pracoval v nekolika ruznych profesich a povolanich, vesmes zcela jinych, nez na ktere vystudoval.
Pokud by to byl tak podly clovek jak nam jej vykresluje, jiste by neprebihal od kulisaka k fotografovani a jinde, ale v necem by si vybudoval uspesnou karieru bezpaterniho cloveka. Tak nam ho prece pan Pecina popisuje.
Dluho jsem nemohl prijit na to, proc mu tak Ondrej Neff lezi v zaludku.
Ze by to bylo za to, ze odmitnul nektere jeho prispevky v davnych dobach?
Skoro jsem tomu uveril.
Pak ale se nam sam pan Pecina priznal. Dorazila ho reportaz z roku 1968.
Well, kdyby se zachovala aspon polovina naroda tak jak Ondrej Neff, mozna mohlo byt vse jinak. A to nam pan Pecina nemuze unest. (nevim jak je presne pan Tomas Pecina star, ale asi v te dobe, tedy v roce 1968 byl bud hodne maly, nebo jeste nebyl).
To mu ale nebrani napsat, ze si to Neff vyvmyslel a vylhal se tak az k obrazu hrdiny. (Nikdy nikde se takto netituloval a ani z te reportaze, navic lehce overitelne, to nijak nevyzaruje).
Vyuzil meho prispevku na obranu Ondreje Neffa v mistni hospode (forum BL) a podal nam tom vsem svedectvi. Vyrok "fizl" na adresu Jana Kavana ho asi nastval.
Jenze pokud veri pan Pecina vsemu co napsal o Neffovi, pak ja muzu verit tomu, ze Kavan fizl byl. Tak jako ho nepresvedci nic, tak ani mne nikdo nepresvedci o opaku. Snad jedine sam Jan Kavan by to mohl udelat. Z reci jeho obhajcu jsem zatim k jinemu stanovisku nedosel.
A jsme u nej- Jan Kavan. V politice je od roku 1990.
Od teto doby se s nim vlece jeho kotroverzni minulost.
Existuje videonahravka na ktere je zachycen, jak si pripiji s pracovniky StB.
Jan Culik mi k tomu napsal, ze je to pouze zaver druheho tvrdeho vyslechu. Prvni vyslech byl pry horsi. Take z nej existovala nahravka. Pak je zde druhy vyslech na jehoz konci Kavan pije sampano. Byl nam udajne predlozen jen tento kousek. Prvni nahravka se zahadne ztratila, druha
je porizena skrytou kamerou a zname jen ten zaver. K nemu doslo na konci vyslechu, kdy byla Kavanovi nabidnuta bud kava, nebo sampanske . Zvolil si sampanske a to je ta cast, kterou nam TV NOVA pousti. Prvni co mne napadlo, po precteni vysvetlujiciho dopisu od JC, je to, ze nakonec ta StB prece jen nebyla tak zla. Na konci vyslechu, kdy zpravidla chybeji vyslychanemu zuby, ci je aspon fyzicky a psychicky na dne, nabizi najednou nekomu kavu, nebo sampanske.
S tou kavou - no je to mozne, ale sampano?
Dobra preskocme tento fakt. Asi se chlapci polepsili.
Pak je zde dalsi zahada. Ztrata, ci zniceni prvni nahravky. Proc? Dokazuje snad silu nezlomnosti Jana Kavana, nebo je na ni neco, co by ho definitivne dorazilo v ocich verejnosti?
V prvem pripade by to vypadalo, ze se nekdo snazi Kavana z politiky odstranit. Ve druhem pak naopak, jeho spolupraci. Je to nerozhodne. Kazdy at se prikloni k svemu.
Spis oznaceny krycim jmenem KATO.
Neprokazuje ani spolupraci, ani opak. Znovu z nej spousta stranek chybi.
Stejna moznost jako s videonahravkou. Stale je to nerozhodne.
Kavan lze u soudu. V tomto bych ho neodsuzoval, pokud by opravdu bylo jasne, ze lhal ve snaze ochranit disidenty v CR. Ale ani to neni tak jasne.
Pak jsem se docetl v novem mesicniku SPY ze "soud rozhodl, ze Jan Kavan krive prisahal, kdyz rekl, ze nikdy nebyl ve styku se statni tajnou policii. Prokazalo se, ze Kavan se s agenty nejen stykal, ale dokonce za to bral penize. "(nebylo uvedeno ktery soud a kdy takto rozhodl).
Za tohle by mel prece Jan Kavan pozadovat minimalne omluvu.
Kdyz vsechno hodim za hlavu a dale budu Jana Kavana povazovat za bezuhoneho, nevyhnu se jedne otazce. Je Jan Kavan naivni, nebo opravdu "fizl" navic prolhany?
Proc? Protoze jeho volebni senatorskou kampan opet organizovala osoba znacne podivna-vysoky urednik byvale StB.
Pokud se od roku 1990 nekdo snazi Kavana z politiky definitivne vyradit, musi byt prece v dobe
kdy kandiduje do Senatu, jiz natolik opatrny, ze si takove veci hlida. Jak se muze do jeho blizkosti dostat takovy clovek a nakonec mu jeste delat kampan?
Nebo je to "kamos" a Kavan nepocital s tim, ze by nekdo sledoval kdo stoji za kampani.
Po tomto prece novinari nikdy nejdou. Jenze Kavan na takoveho naivku nevypada. Pri jeho navsteve USA pusobil velmi dobrym dojmem a nebyt te jeho zatracene minulosti, clovek by byl celkem hrdy na takoveho ministra zahranici.
A tak jsem zatim stale naklonen faktu, ze to Jan Kavan koulel na "obe strany"
Nezpochybnuji jeho vyznamnou ulohu v disentu. Ale neverim mu.
Pokud je to opravdu vse komplot s cilem ho znicit, mel jiz davno verejne vystoupit, vyzvat vsechny, co proti nemu neco maji, at predlozi fakta, a aspon sehnat ty estebaky kteri jej podrobili vyslechu a dotlacit je k soudu at reknou, jak to bylo.
(Pomijim dalsi "boty" jako treba to, ze nekdo proti jeho jmenovani ministra drzel hladovku, ze jezdil opily Prahou a boural a podobne. Argument ze ten hladovkar je podivin a auto chtel jen preparkovat, neuznavam)
A je tady Andrew Stroehlein.
Andrew nam lhal. Kdyz jsem se jej na to dopisem zeptal, odpovedel zcela nedostatecne.
Takhle prece nemuze novinar - kritik, psat.
Slo o clanek, ve kterem nam dokazuje dalsi ceskou obludnost v chovani k cizincum.
Nechci jej jiz rozebirat podrobne.
Vezmu to jen v bodech na ktere jsem upozornoval dopisem.
D. N. - Pri zadosti o trvaly pobyt v USA jsem musel predlozit vypis z rejstriku trestu. Stejne jako v CR dle noveho zakona. Byl jsem tedy take obvinen.
A. S. Srovnaval jsem CR s UK.
(V tomto pripade je stejne xenofobni, simplistni a neprakticky predpis take v USA a zrejme i v jinych zemich. V cem je tedy problem?Z clanku vyzarovalo, ze takto se chova pouze CR )
D. N. Dale, pokud jste obcanem, nebo trvale zijicim v US tak mate SSN (Social Security Number) tedy neco jako rodne cislo u nas.
A. S. SSN neni povinne, miliony ho nemaji
( Lez. Mozna SSN neni povinne, ale bez nej clovek nemuze byt zamestnan, nemuze vlastne nic.
Pokud vim, tak jej nemaji treba clenove nekterych cirkvi, ale ti si hospodari na svem, zamesnavaji se mezi sebou a od statu nic nechteji. Nejsou jich miliony a drtiva vetsina lidi zijicich legalne na uzemi USA SSN ma. Bez SSN nemuzete platit dane, nemuzete si pozadat o kreditni kartu, nemuzete si koupit dum na hypoteku, nemuzete nic )
D. N. Samozrejme ze zde existuje trestni rejstrik-prave pres vase SSN
A. S. SSN neni zadny trestni rejstrik. Odkud mate tuto informaci?
(Lez. Netvrdil jsem, ze je SSN jen trestni rejstrik. Ale na tomto cisle se vam zaznamenava kazdy prohresek, vse. Pomoci SSN a ridicskeho prukazu se da delat search vasi minulosti za poslednich 7 let. Pracuji pro firmu, ktera prave takovou lustraci dela u svych klientu. Zjisti na vas vse. Od nezaplacene pujcky, pres rozvod az po vase potize se soudy. A na vas record jde treba i neprime odsouzeni, drogy, dopravni prestupky, proste vse. Kazdy policajt se pres vase cislo rodocaku, nebo SSN muze dostat na tento record. A to ihned ze sveho vozidla)
D. N. Misto obcanskeho prukazu mate v USA ridicak. Pokud jej nemate, mate mit I. D. (identifikacni kartu. Stejna jako ridicak s magnetickym prouzkem v zadu a vasi fotografii, jmenem a adresou)
A. S. Zadny ID neni v USA povinny pro policii.
(Zase lez. Mozna neni povinny, ale bez ID vas zavrou. V zadne zemi na svete prece nemuze byt clovek bez identifikace. I. D. se vyrizuje tam kde ridicak. Vsichni vas na nutnost mit I. D. upozorni.
Bez nej si nemuzete vybrat ani sek v bance. )
D. N. USA ma diskriminacni immigracni predpisy a ziskat legalni pobyt je skoro nemozne.
A. S. USA jeste bere nejvetsi pocet immigrantu ve svete.
(Itís true. Jenze to na veci nic nemeni. USA je nejvetsi zemi na svete a pomer prijatych k poctu zadosti, je hluboko pod prumerem. Delal jsem o pripadu deportace porad pro BBC London a mel moznost se tak s touto problematikou dukladne seznamit. )
D. N. Na zaver- pri navsteve Disney parku na Floride mate jako resident 10 procent slevu.
Neni to sice dvoji cena, ale v podstate to vyjde na stejno. Take je to zvyhodneni nekterych.
A. S. Nikdy jsem neslysel ze to Disney dela take. Pokud ano, je to stejne nemravne
(Knihovny jsou plne knih o vecech, o kterych pan Stroehlein nikdy neslysel. Ale vazne.
Jenze pan Stroehlein to podal ve svem clanku "Jdete do muzea" jako naprosto nehoraznou vec, svedcici o vychanosti ceskeho naroda. Tak jsem jen chtel upozornit, ze jeho rodna vlast se nechova jinak. Muzea jsou sice zdarma. Ale jen vestibul a prodejna knih. Exponaty jsou jiz v oddeleni kde se plati . Treba muzem v New Yorku)
Tak to je vse. Mozna je tvrde rikat, ze Andrew Stroehlein lze, jen se dopousti nepresnosti.
Ale pokud on bude pouzivat ty nejtvrdsi slova pri kritizovani vseho ceskeho, ja muzu rici, ze LZE
Proto mily Andrewe - Love IT or Leave IT ! Krasne porekadlo s Vasi domoviny.
Ocekavam vlnu kritiky, rozcupovani me malickosti a podobne. Vyuzijte stranek BL nebo mou
E-mail adresu.
Jsem s ocekavanim
Danny Novotny
Tak ještě jednou
Stručně:
1. Znovu opakuji, že Tomáš Pecina ve svém příspěvku, reagujícím na předvánoční komentář Ondřeje Neffa, týkající se lustračního zákona, poukázal na to, že podpis spolupráce s Stb v žádném případě neznamená, že k této spolupráci skutečně docházelo, a že je to tedy jako kdyby Ondřeje Neffa někdo obviňoval z podpisu pracovní smlouvy s MF nebo Vladimíra Neffa z podpisu Anticharty. (Josef Škvorecký cituje v knize Osočení, z níž BL přinesly výňatky v úterý, komunistického ministra vnitra Obzinu, podle něhož se písemně zaznamenávaly jen podpisy spolupráce občanů s StB, které byly vynuceny. U skutečných, dobrovolných udavačů, stačil ústní souhlas. Vypovídá to o mnohém. Vynucený podpis je vydíráním a neznamená žádnou vinu. Škvorecký píše:
Zbývají ti, kteří vázací akt nebo nějaký podobný příslib pravidelné spolupráce skutečně podepsali. Můžeme pominout jednotlivce, kteří to udělali dobrovolně a rádi, protože takoví nám pochopitelně nenapsali. Ostatní jsou učebnicové případy lidí, u nichž spolupráce - slovy ministra Obziny - "byla vyžadována". Přeloženo z estébáckého eufemismu do srozumitelné češtiny to znamená, že to byly oběti vydírání. A vydírání, hned po vraždě, je ve všech civilizovaných zemích nejtěžší zločin.
2. Případ Jana Kavana byl v Britských listech mnohokrát probírán. Je to případ složítý a některé jeho aspekty jsou chaotické a nejasné. (Mimochodem, Kavan nevstoupil do politiky v roce 1990, byl v politice nejméně od roku 1968.) Neexistují však důkazy pro vědomou spolupráci Jana Kavana s Stb, potvrdil to i známý, dlouholetý kritik Jana Kavana Benjamin Kuras, jehož články v ČR kampaň proti Kavanovi rozpoutaly. Pro zájemce o vysvětlení celého případu, určité skutečnosti snad mohou objasnit tyto texty:
K argumentaci pana Novotného, který si není jist, zda Kavan byl či nebyl fízl, chci zdůraznit jen to, že v civilizované společnosti, pokud existuje nějaká pochybnost, vládne presumpce neviny. Argument jako "možná fizlem byl" - prostě neexistuje. jak by se vám, pane Novotný líbilo, kdyby u vás někoho v sousedství zabili, a o vás by se šířilo, že "možná jste vrah"?
Buď někdo fízlem byl, a pak mu to otevřeně dokažte, jinak musí být člověk považován za nevinného.
Účelové vytrhování fragmentů z tajné policejní dokumentace a jejich zkreslování (jak se tím proviňuje např. týdeník Respekt) je manipulativní sprostota.