Včerejší Britské listy vyšly v důsledku technické závady (problémy na síti v Británii) až v úterý odpoledne. Ve vydání je celá řada zajímavých příspěvků a jsou k dispozici zde.

Co je nového v České republice

Pred casem jsem sedela na jedne konferenci. Recnik referoval o syndromu chronicke unavy. Mezi nemocnymi mel 90% zen. Prubeh nekterych onemocneni zavisi na pohlavi, ale tato distribuce mi pripadala az moc divna. Protoze jsem se lehce nudila, bavila jsem se s okolim a zpochybnovala statisticke postupy. Pak jsem zacala rozvijet vedecke teorie o interakci pomalych viru s zenskym organismem. Lekar vedle me to chvili poslouchal a pak rekl: "Jsi uplne mimo. Ty zenske si proste nemuzou odpocinout, tak to za ne resi jejich organismus. (Psychosomaticky)."

Výběr textů z posledních dní:

Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.

Jaroslav Polák

Vazeny pane Culiku,

k memu prispevku o Telecomu jsem dostal obsahly dopis p. Marcely Grulichove, nam. ministra dopravy a spoju. Byl jsem potesen, ze se o zalezitost zajima avsak jeji odpoved me neuspokojila. V priloze prikladam jeji e-mail i moji odpoved z 1. 3. na kterou jiz necekam reakci. Ministerstvu zrejme vubec nevadi nerovnopravne postaveni zakaznika uzakonene telefonnim radem. Situace v teto oblasti se zrejme nezmeni dokud Telecom nebude mit ucinnou konkurenci.

S pozdravem

J.P.

Dopis z ministerstva dopravy a spojů:

Vážený pane profesore,

velmi mne překvapila Vaše zpráva na Internetu. Okamžitě jsem nechala prověřit záležitost převodu telefonní stanice Vašeho syna v Brně. Bohužel musím konstatovat, že Vaše informace nebyla úplná. Převod účastnické stanice Vašeho syna v Brně byl uskutečněn na základě jeho souhlasu s úhradou dlužných poplatků za tuto telefonní stanici, způsobenou předchozím uživatelem.

Jinak nemohl být převod účastnické stanice Vašeho syna proveden a nemohla být převedena a tudíž používána dalším nájemcem domu Vašeho syna v Brně.

Pro Vaši informaci bych ráda některé věci upřesnila. Jedním důvodem pro změnu chování monopolního provozovatele a jeho orientace na zákazníka byl i vstup strategického partnera do SPT TELECOM, a.s. (TelSource) s tím, že získanými mimořádnými výkonnými pravomocemi bude moci tuto změnu urychleně provést.

Stát měl prvořadý zájem i na vztahu monopolního provozovatele k zákazníkovi. Změnou vlády v uplynulém roce projevila nová vláda zájem na změně této situace.

Po řadě jednání se podařilo zajistit zájmy státu prostřednictvím svých zást

upců v řídících orgánech společnosti až po valné hromadě dne 9. 12. 1998. Od této doby zástupci státu neustále v orgánech společnosti prosazují nejen zájem státu, ale i změnu orientace na zákazníka.

Samozřejmě mají zájem na zprůhlednění hospodaření akciové společnosti, protože její náklady se promítají i do stanovení cen za telekomunikační služby.

Pokud jde o postavení Českého telekomunikačního úřadu mohu Vás ubezpečit, že jeho postavení bude upřesněno v novém zákonu o telekomunikacích, který je v současné době připravován a každý občan bude mít v souladu s právními akty Evropského společenství možnost předat svoji žádost k posouzení nezávislému soudu.

Věřím, že mé vysvětlení bude dostačující. Přesto bych ráda znovu podotkla, že předpokládám seriózní informace všech zúčastněných zejména v případě, kdy je informována řada uživatelů internetu.

S pozdravem

Marcela Gürlichová

Náměstkyně ministra dopravy a spojů

Ing. Marcela Gurlichová

náměstkyně ministra dopravy a telekomunikací

Villeneuve d'Asq, 1. 3. 1999

Vážená paní inženýrko,

nejdříve Vám chci poděkovat za obsáhlou odpověď na můj dopis - již skutečnost, že se zajímáte o záležitost občana, mě potěšila.

Avšak k samotné věci:

Jakou měl syn jinou možnost znovu získat telefon, který předtím nechal přepsat na firmu CHT, než přepis, čímž si z něj fy SPT Telecom učinila rukojmí? Žádnou. Ukázal to následný vývoj situace, kdy zřízení nové linky mému známému trvalo, přes mnohé urgence, půl roku. Stejná linka, žádná nová kabeláž. Navíc, syn sice vzal při přepisu na vědomÍ, že není uhrazen telefon za jeden měsíc, ale nezavázal se platit za fy CHT.

Zde ve Francii je mnohem vyšší mobilita občanů a ukončení jedné smlouvy a zahájení nové smlouvy je dílem několika dnů. Jestliže někdo nezaplatí, je to riziko podnikání a je nemyslitelné přenášet riziko na jinou osobu. Rozhodně nelze použít tísně občana k vydírání. Ano, to co uplatnil Telecom vůči mému synovi a běžně to uplatňuje vůči většině občanů v podobné situaci, je vydírání, využívání jejich nouze a zneužíváni monopolního postavení. Prosím, aby jste si tuto skutečnost uvědomila a vystoupila na obranu občana.

Teprve poté, co jsem si dodatečně prostudoval platný telefonní řád (z doby totality, mimochodem není uveřejněn v Telefonním seznamu ani není na Internetu a teprve při osobní návštěvě Telecomu mi zapůjčili zažloutlou kopii), zjistil jsem, ke své hrůze, že chování Telecomu má zákonnou oporu. Snažil jsem se tedy působit na Telecom jako na firmu, která by se měla ucházet o zákazníky, která chce prosazovat lepší obchodní morálku podle hesla, které hlásá Minulost nezměníme, teď měníme zítřek!

Zcela marně. Napsal jsem jak generálnímu řediteli tak později panu Besselu Kokovi. Ten mě milým dopisem ujistil, že nechá situaci přešetřit a ozve se, ale místo toho po dvou měsících vyinkasoval Telecom z účtu syna danou částku plus přes 5500.- Kč penále a dalších poplatků.

Opravdu nejsmutnější je na tom skutečnost, že takto jedná s občany firma s majoritou státu. Navíc, dlouhodobě na tom bohatě prodělává ( přesto, že legálně ukradla 19 700.-Kč.)

Protestuji též proti tomu, že ČTÚ, zřejmě se souhlasem ministerstva, nedovolil provozovateli mobilního telefonu Pageas nabízet zákazníkům levnější hovory přes Internet. Považuji to za podporu monopolního postavení Telecomu.

Nakonec si dovoluji opakovat otázky (mírně modifikované), které jsem položil již Vašemu poradci p. ing. Budilovi (event. jeho prostřednictvím panu ministrovi A. Petrámovi) a na něž jsem nedostal uspokojivou odpověď:

1) Bude možné i v budoucnu, aby monopolní provozovatel telekomunikační sítě "vydíral občany" při převodu tel. stanice? Bude v tomto směru změněn telefonní řád poplatný socialismu? Kdy?

2) Jak je možné, že ČTÚ má pravomoci správního soudu, které mu umožňují odsoudit člověka, aniž se to dozví? Kdy se tato situace změní?

3) Co hodláte učinit, aby podnik s majoritou státu v monopolním postavení se nechoval arogantně ke svým zákazníkům, resp. občanům, kteří platí daně?

Jaroslav Polák

Jitka Kačánová

Spolu s návrhem vybírat z příjmů prostituujících osob daně se v českých médiích strhla bouřlivá polemika. Většinou jsou však čtenářům místo argumentů předkládány mírně lechtivé úvahy o tom, jak vlastně bude "počet jízd" sledován a není-li danění této činnosti signálem, že prostituce přestává být hříchem. V našem patriarchálním systému je obvyklé, že o hříchu se zpravidla hovoří toliko u prostitutů a prostitutek, nikoli však u zákazníků, kteří platí druhým lidem určitou částku peněz, za kterou se tito nechají zneužít.

Bude-li společnost považovat za nutné pronásledovat osoby živící se svým tělem, bylo by nutné zároveň postihovat ty, kteří svou poptávkou tento druh podnikání podněcují. Jenže.pokusy vymýtit prostituci se táhnou dějinami lidstva od dávnověku. A jediným výsledkem, kterého bylo dosaženo, je poučení, že prostituci vymýtit nelze a že proto ani není možné prostituci kriminalizovat. Necháme-li se poučit historií, musíme se naučit žít vedle sebe: ti, kteří se prostitucí živí, ti, kteří za "lásku" platí i ti, kteří na tento tržní produkt nereagují. Vedle těchto tří skupin, je tu ještě další skupina, která své tělo neprodává a přesto má z této činnosti největší zisk - jsou to pasáci.

A právě navrhovaný zákon by mohl pomoci oddělit "příživníky od pracujících". V současné době jsou vedle pracovníků a pracovnic v erotice, kteří jsou práci dělají stejně rádi či neradi, jako každý jiný člověk chodící do práce k prostituce nuceni fyzickým a psychickým násilím desítky žen. Tato situace je velice dobře zřetelná v hraničních oblastech západních a severních Čech. Skupiny pologramotných romských, bulharských, ukrajinských, jugoslávských a jiných pasáků profitují na situaci, kdy není činnost "jejich oveček" ani legalizována ani kriminalizována. Stejně tak, jako organizovaný zločin pronikl za totalitních dob do tak konzervativní činnosti jako je výměna peněz, protože nebyla ze strany státu jasně stanovena pravidla hry, tak i v tomto oboru podnikání dochází k situacím, že "na štrych" chodí ženy, které kromě trochu toho jídla a oblečení, nevidí ze svých těžce vydělaných peněz vůbec nic.

A v tom je podle mého názoru zásadní význam navrhované vládní úpravy. Legalizací nejstaršího řemesla by mělo dojít k oddělení organizovaného zločinu. Sexuální podnikatelé si patrně budou dál najímat síly na svou ochranu a tito ochránci budou placeni z peněz vydělaných tělem. Těžko si však lze představit unesenou, zmučenou, bezradnou oběť, kterak si sebevědomě žádá o živnostenský list. A na tyto oběti by mělo našich 30 poslankyň a 170 poslanců myslet především. Pasáci totiž můžou jednou unést dceru i jim...

Jitka Kačánová

Poznámka JČ: Ještě bych zdůraznil, více než paní Kačánová, že prostituce je pro většinu žen tvrdým znásilňováním. Nelíbí se mi formulace "tržní produkt" - v souvislosti s prostitucí a argument prostituci vymýtit nelze a  proto ani není možné prostituci kriminalizovat není myslím nosný: vraždu a většinu jiných trestných činů také vymýtit nelze, a přesto nepřestávají být trestným činem. Významný je však aspekt onoho znásiňování žen - v Británii byla nedávno překlasifikována prostituce nezletilých dívek z trestného činu na zneužívání dětí - postižené dívky jsou považovány za oběť.

Štěpán Kotrba

Clovek ma pravo se menit. K lepsimu i k horsimu. Deset let po "revoluci" je mi tedy proti srsti i lustracni zakon, ktery odporuje mezinarodnim smlouvam, ktere jsme uzavreli (jako demokraticka zeme) a doporucenim Rady Evropy, ktere nasim porevolucnim (demokraticky zvolenym) vladam byly tlumoceny. Nestalo se nic. Dal se zivime nenavisti a zlobou, zapsklosti a malosti.

Ci vina je vetsi? Znam desitky lidi, kteri pred rokem 68 byli cleny KSC a pak se po pochopeni svych omylu zapojili do disentu. A disent je prijal. A dokazal se jich i zastat.

Znam i desitky marxistu, kteri se nikdy nestali cleny KSC a byli i jako marxiste perzekvovani za sve nazory (a jsou jako marxiste perzekvovani pro sve nazory dodnes).

Znam lidi dle lustracniho zakona nevinne, kteri byli darebaci, udavaci, grazlove. Dnes jsou take a jsou nevinni...

A znam lidi, kteri pracovali a riskovali svuj zivot pro rozvedku na poli technologicke spionaze a delali to pro ekonomicky rozkvet teto zeme. Ne pro komunisty, ale pro Ceskoslovenskou republiku. Pro vlast, chcete li. Zni to frazovite, ale oni to tak chapali a byli ochotni pro svou vlast i umrit. Prvni pocitace PC se naprosto proti vsem zakonum te doby a dohode COCOM pasovaly do CSSR a Slusovice by bez tecto spionazi ziskanych poznatku nikdy nemohly vyrabet "sve" pocitace. Vypocetni technika a znalosti ceskych programatoru by se tak zabrzdily o nejakych pet az osm let.

Mela spionaz ve prospech nasi vedy a technickeho rozvoje (ci kontraspionaz ve prospech utajeni Tamary) "zlocinny" charakter?

Vsichni spioni nebyli jen oni "politicti" - znasilnovaci dejin. Kolik clenu disentu ci cirkvi hralo s StB "dvoji hru" ve prospech a na ochranu disentu ci svych cirkvi? Kdo jejich zasluhy ocenil? Kdo to vubec vedel? Kdo to vubec smel vedet, nemelo-li se to prozradit?

Vi to alespon dnes nekdo, dokazi nasi dnesni "divoci lustratori" rozlisit ideologickou zasti motivovanou spionaz ci kontraspionaz od spionaze ci kontraspionaze, kterou provadi kazda - i demokraticka - zeme?

Tvrdim, ze nikoliv. Kolik schopnych vedcu ci techniku pracovalo pro tajnou sluzbu na poli vedecke spionaze ci kontraspionaze? A kolik techto lidi jsme diky lustracni pomstychtivosti laickych "vericich noveho poradku" nechali zestarnout a zemrit, aniz by sve odborne znalosti mohli uplatnit...

Vyleteli z klinik, vedeckych ustavu. Kazdy na ne naplival. Nekteri z nich emigrovali na zapad, aby mohli odborne pracovat (psal se rok 90-92) Kolik nevinnych lidi se ocitlo v hanbe s podezrenimi, ktere se nepotvrdily a vyvracely je dloiuha leta soudy? Kdo ty lidi ocistil? Kolika lidem se stalo, ze se ocitli na Cibulkovych "koniasskych" seznamech a pritom s StB nemeli vubec nic spolecneho, jen proto, ze STB chtela "zamichat kartami" v ramci nejake dezinformacni hry?

To se tyka i vojenske spionaze a kontraspionaze, ktera pokracuje dodnes. A nikdo se nad tim nepozastavuje. Kazda zeme, kazda doba a kazda vlada ma sva tajemstvi, ktera chrani a cizi chce ziskat. Stejne je to v Praze i v Londyne, TelAvivu ci Bruselu...

A na nas neni pravo soudit a odsuzovat. Nejsme nikdo uplne bez viny, protoze jsme jen lide. Jen svedomi kazdeho muze rici, jak velka byla jeho vina. A jen Buh ho muze soudit.

A po deseti letech uz ma kazdy pravo vyjit z ocistce svych chyb. Pokud spachal zlocin podle prava, necht je souzen a odsouzen. Podle prava. Pokud ale spachal pouze to, ze nejak myslel (trebaze jeho mysleni dnes odmitame) ci pod tlakem ci z blbosti neco podepsal, zkusme mu odpustit. I kdyz byl vinen. A zkusme jej nediskriminovat. (Deset let po "sametu" uz Bilakuv a Jakesuv svet nikdo nevrati.)

Nebo popirame krestanske zakony, jimiz se tato civilizace ridi. A odsuzujeme lidi k vecnemu zatraceni na zaklade informaci a dezinformaci zlocinne organizace, kterou odsuzujeme. Xenofobie a "tridni" nenavist dneska tuto zemi do sjednocene Evropy nedovede.

(Štěpán Kotrba je redaktorem sociálně demokratického časopisu Pražský demokrat.)

Michal Škop

Volební zákon připouští většinový zisk povolební koalici, která získala méně než poloviční počet hlasů soupeřící koalice.

Situace, která nastala po volbách v Praze-Klánovicích, může nastat kdekoliv a může být ještě o mnoho horší. Jak již bylo v Britských listech zmíněno, (viz též zde), v Klánovicích získala povolební koalice DEU a nezávislí 5464 hlasů, zatímco koalice ODS + KDU-ČSL + ČSSD + KSČM 5318 hlasů. Přesto koalice DEU a nezávislých kandidátů získala pouze 4 mandáty z 9 a druhá koalice získala mandátů 5 a tím i místo starosty. (Jiná věc je, že všichni zastupitelé za DEU a NK odstoupili a v Klánovicích tedy proběhnou nové volby).

Lze najít ale i teoretický příklad, který je daleko výraznější: Představme si obec s 453 voliči. Tato obec má 5 zastupitelů (v souladu se zákonem může mít 5-9 zastupitelů). Představme si, že v obci působí 5 politických subjektů, které třeba již předem deklarují svoji představu o koalicích, pokud získají důvěru voličů - dvě strany by ji chtěli utvořit spolu a zbylé tři také - budu je nazývat malou a velkou koalicí. Volby v obci dopadnou následovně : obě strany malé koalice získají po 150 hlasech, všechny strany velké koalice získají po 51 hlasech. V součtu tedy malá koalice získá 300 hlasů, velká koalice získá 153 hlasů. A přestože strany malé koalice získali takřka dvojnásobek hlasů co velká koalice, tato získává většinu v zastupitelstvu a tím i místo starosty!! Skutečně podle zákona 152/1994 Sb. získá velká koalice 3 místa v zastupitelstvu a malá pouze 2. Ale to není vše - už u obce se 7 zastupiteli může nastat situace, kdy ani dvojnásobek nemusí stačit!

Čím je to způsobeno? Je to špatným (a ve svém důsledku nedemokratickým) algoritmem rozdělování zastupitelských mandátů. Ty se rozdělují následujícím způsobem: první mandát se přidělí straně s nejvyšším počtem hlasů, počet hlasů této strany se vydělí 3, druhý mandát se přiřadí straně s nejvyšším počtem hlasů, kdy se u strany, která získala první mandát uvažuje již tento počet vzdělený 3, atd. - pokud se té které straně přiřazuje její druhý mandát, dělí se počet hlasů číslem 5,

potom 7, 9, 11 atd. (viz příklad ).

Tento princip skutečně "konverguje" k optimálnímu rozdělení mandátů mezi strany dle výsledku voleb (tj. při (jistěže teoretickém) stejném počtu voličů jako mandátů, získá strana přesně tolik mandátů jako získala hlasů). Jenže při relativně malém počtu mandátů může nastat až mnou uváděný příklad, kdy ani 66% (u větších obcí ani 70% ) hlasů nemusí stačit k získání nadpoloviční většiny v obecním zastupitelstvu. Jen pro dokreslení, aby nevznikl dojem, že tento případ může nastat jen teoreticky (mnou uváděný příklad je skutečně v jistém smyslu extrémní, i když ne nejextrémější) - například z osmi volebních obvodů v Plzni mohla získat většinu koalice, která získala meně hlasů než opozice, ve čtyřech z nich!

Na základě výše uvedeného je nutno konstatovat, že velmi důležitý zákon 152/1994 o volbách do obecních zastupitelstev je špatný a nedemokratický a z toho důvodu i v rozporu s Ústavou ČR, kde je jasně uvedeno, že politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním (čl. 6). Je jen škoda a s podivem, že prezident Havel nereflektoval na žádost DEU, aby podal návrh na zrušení tohoto zákona (což by byla nejrychlejší cesta k zrušení tohoto zákona). Bohužel mě osobně současný zákon o Ústavním soudu nedovoluje podat návrh k zrušení zákona k Ústavnímu soudu ČR. Snad se ale najde někdo

Jan Halva

Byl jsem šokován, že syn norské premiérky spáchal sebevraždu. Ne, že by se mě to dotklo osobně. Ale vykřičet do celého světa, že syn (či dcera) toho a toho spáchal sebevraždu nebo bere drogy (má milenku, nemanželské dítě) je stejně ubohé a neuctivé jako napsat kolikrát v životě se Jeremy Paxman pomočil (pozvracel), kolikrát onanoval či měl mimomanželský pohlavní styk, kolikrát měl rymu či zácpu (nebo průjem). Je-li novinář dostatečně zběsilý, aby informoval o čemkoli se jen doví, musí "informovat" i o své osobě a svych kolezích. A o všech ostatních obyvatelích své země. Tedy, že jeho lékař má rakovinu, zelinář tři nemanželské děti, učitel jeho dětí je homosexuál.

Na aféře s Billem Clintonem mi nevadil začátek (obvinění ze zatajení informací soudu), ale v okamžiku, kdy se veřejně vyhlásilo, že si pan prezident "užil" mimo domov. Promiňte mi mé pokrytectví, ale obvinit mne z téhož (ať už se stalo nebo ne) budu zatloukat do skonání světa. Nejsem světec, ale nemyslím si, že okamžikový nával hormonů je třeba veřejně ventilovat. Ne tak ještě dělat problémy své ženě a dceři.

Zcela jiny případ je prezident Mitterrand, který prý své nevlastní dceři a milence platil něco ze státních vydajů. V tu chvíli je třeba cely případ vykřičet.

Tvrdím tedy, že novinář (stejně jako lékař či advokát) je po cely život vázán slibem mlčenlivosti, která je však přerušena v okamžiku porušení zákona sledovaným. Může byt částečně omluven v oblasti morálky, ale nikdy v oblasti zákona. Proč morálka částečně? Protože někdo potřebuje bujný večerní život jako lék na stres, někdo zase chce v zájmu státu (nebo firmy - samozřejmě vlastní) utajit nemoc či homosexualitu. Nikdo není svatý a každý má svou chybičku. A není-li tato chybička proti zájmu útvaru, který obhospodařuje (stát, firma - může ji vést, či v ní jen pracuje), není důvod tuto chybu zveřejnit. A novinář, který toto zveřejní, je klepna z pavlače.

Takže pro Anglosasy a jiné, kteří požadují shrnutí: Je nutnou podnímkou zveřejňovat právní přestupky politiků, ale zveřejnění jejich soukromých věcí je jen ubohá honba za senzacemi. A tento příspěvek nevznikl na obranu bezzubých novinářů, ale jako upozornění, že honba za senzacemi má své etické meze.

Poznámka JČ: Ano, zveřejňovat se má to, co je ve veřejném zájmu.

Toto je reakce na tento článek.

Mily pane Nepile,

Vase clanky ctu rad a shledavam je velmi uzitecnymi. K otazce majetkovych dotaci majoritniho vlastnika v pomeru k ostatnim spoluvlastnikum bude podle meho nazoru rozhodujici motivace a forma. Neznam vlastnicke smlouvy CS.

Predpokladam v dalsim kladne, pragmaticke a altruisticke duvody. Pak zalezi na usneseni organu, zda

Zdravim Vas a tesim se na dalsi zajimave clanky.

Jan BERDnik-Schmelzer, Universität St.Gallen

Jan Hurych

Zajímalo by mě, jestli už česká vláda také vrátila nějaký zabavený majetek cizincům. Domnívám se totiž, že ano. V tom případě mám ale veliký problém. Protože Čechoameričané jsou vlastně cizinci, pak by ho ovšem měli také dostat zpět. Protože ho však zpět nedostanou , mohu spolehlivě říci, že cizinci teda asi nejsou. Takže jsou přece jen uznáváni jako Češi, ale nemohou dostat občanství, protože by pak měli podle platného zákona právo dostat svůj majetek zpět. Získání občanství je ale vlastně také uznání, že jsou Češi, že ano?

Závěr: ač uznáváni za Čechy a ne za cizince, nemohou právě proto dostat české občanství. Nebo přímo po lopatě: ač uznáváni za Čechy, nemohou být proto uznáni za Čechy. Že je to nesmysl? Určitě ne pro některé hlavy v Praze a okolí.

Ale to není vše, posuďte sami: podle návrhu nového zákona to vypadá, že se jim vrátí (některým) občanství, ale už ne majetek. Pak by to ale znamenalo jen jedno: totiž že cizinci mohou dostat svůj majetek zpět, ale ti praví Češi-občani ne. I když by to bylo přímo proti dosud existujícímu zákonu. Záhada hlavolamu teda vesele pokračuje dál.

Jakýsi oficielní činitel prohlásil, že vrácením majetku by se způsobilo mnoho nových nespravedlivostí, hlavně u těch, kteří ho teď vlastní. Asi si neuvědomil, že tím vlastně přiznává, že nespravedlnost byla způsobena už dříve a že tudíž je - logicky - povinností vlády to napravit. A také navíc to potvrzuje, že ti noví to teda vlastní nespravedlivě, tedy neprávem. Inu, ta prokletá logika se svými dedukcemi, ta někdy někomu chybí. Leckdo to přehlédne, zvláště když to vypadá, že vrahem je vlastně zahradník, pardon emigrant.

Dále se tvrdí, že by to moc stálo. Když si to rozebereme, jsou dvě možnosti:

a) Noví vlastníci za to zaplatili plnou a poctivou cenu. Zaplatili ji zřejmě státu a  ten jim ji zase vrátí. Nešlo by tedy o finanční ztrátu, ani u kupujícího, ani u státu, který vybral peníze za to, co mu nepatřilo. Případné ztráty za vylepšení majetku by současným majitelům hradil vinník, tedy stát - ale to už je jeho problém.

b) Noví vlastníci zaplatili cenu pod hodnotou, nebo to dostali zadarmo. Vrátí se jim tedy jen to, co za to zaplatili. Opět, žádná finanční ztráta, ani pro majitele, ani pro stát, ktery opět vráti novým majitelům jen to, co za to dostal. Případné ztráty za vylepšení majetku by částečně hradil stát, částečně ti, kteří na transakci tolik vydělali.

První kategorie asi nebude příliš veliká, jinak by se tomu vrácení noví majitelé zase tolik nebránili. Ti z té druhé kategorie ovšem ztratí to, co nebylo jejich, ale jak říká české (pozor, ne americké!) přísloví: Lehce nabyl, lehce pozbyl. Pochopitelně, vynechal jsem ty případy, které jsou někde mezi, například domy přeměněné na školky a podobně. Tam by to ovšem musel hradit stát, protože vina je na něm, že to tak rychle znovu přerozdělil - jak se také oficielně v tisku přiznává. Zapomíná se jen dodat, že opět špatně a nespravedlivě.

Napravovat chybu chybou ovšem není řešením, nemluvě už o svádění viny na ty, co byli jednou okradeni a podruhé ošizeni. Že to přerozdělení bylo vlastně nelegální - myslím podle mezinárodního práva, ne podle komunistických a postkomunistických zákonů - je nasnadě. Bylo by ovšem dobré vědět, kdo tenhle zmatek v údajně demokratickém státě zavinil a proč!

Ale možná, že se žádným cizincům nikdy nic nevrátilo a celá ta moje úvaha je založena na mylných předpokladech. Jenže co do toho pletu cizince, ne? Tady se přece jedná jen o Čechy.

Jan Hurych, Kanada
hurychj@hurontel.on.ca

Frank Třešňák

Vazeny pane Culiku,

S nechuti sleduji mnozici se vitriolicke dopisy mych americkych spoluemigrantu ohledne ceskeho obcanstvi. Zacalo to hrdinou odyseou sestry Fuchsove v Praze, pres Bufkovy, a ted se do toho zamichal nas dobry bojovnik za prava pan Schrabal.

Je vsak podivne, ze jsou to jen moji americti sousedi, kteri jsou tak vokalni ohledne obnoveni ceskeho obcanstvi. Jejich hlavni argument je, ze ho nikdy neztratili, coz dokazuji I latinskymi cancaty (pardon, citaty). Je samozrejme, ze papouskovani latiny mezi davem plebejcu meho typu, patri k dobrym mravum, a je to znakem jiste, a nevsedni inteligence, a nesporne noblesy.

Verim tomu, ze jen jejich US nabyta sofistikace, jim zabranuje poslat na vzpurne ceske Cechy americke marinaky, aby je naucili mravum. Ale verim, ze se to stane brzy, protoze kdyz ctu plejadu petici kterou posilaji svym vlastnim kongresmanum (a la Schrabal, ktery ho kontroluje zrejme pravidelne), tak se v Praze jiste brzy na odbojnem parlamentu zatrepota "the ole glory", a pak nastane v cesku jako v Iraku nebo jak Jankove rikaji v Ajraku, Pax Americana. Copak na to asi udela Havel?

Vite, psalo se o nas s jistym despektem, ze my Cesi jsme jedni z nejlepsich pristehovalcu, protoze se vsichni brzy zaclenime do Mainstreamu (hergot jak se to rekne cesky?), a nejsou s nami zadne problemy. Myslim, ze je to pravda, v jine kulture jsme skutecne tisi a nenapadni, coz se ovsem prici nasi narodni povaze, ale doma mame putyky, kde se muzeme vykecat do sytosti.

Zde putyky ovsem chybeji, a to je podle meho pravou pricinou proc my a hlavne moji americti bratri, se angazujeme dobre minenymi, ale vetsinou blbymi radami k "menecenym" domacim Cechum. Ono to musi na nejakem pikniku pusobit ohromnym dojmem, kdyz lady of the house spitne:" Oh my dear, those people overseasŠ. you know those Czechs are reallyŠ tak jsme je tam v Evrope zase pekne srovnali", a ukaze dopis ke, od, pro, k, (nehodici skrtnete) svemu vlastnimu kongresmanovi/womanovi.

Nestesti je, ze Amerika nyni vlastni nejvetsi klacek na hristi, a ktereho se kazdy boji. Moji spolubratri to dobre vi, a obrneni glejtem od strejdy Sama, se proto chovaji v Cesku nekdy hure nez Rusaci v 68. Slysim je, kdyz pri svych velmi castych navstevach v Praze potkavam moje etnicke bratry z jihu, a slysim stale jejich kriticismus na to ci ono, pronaseny pro vetsi dopad bohuzel strasnou anglictinou. Vetsina z tech nemrcouchu nelumi ani jednu rec poradne, ale kecat a pomlouvat, to jo.

Myslim, ze nynejsi vlna vitriolickych komentaru prameni ze zavisti, ze se nekterym ceskym Cechum vede opravdu dobre, a velmi casto i srovnatelne lepe, nez zahranicnim bojovnikum proti rudemu teroru. Vite, ona to skutecne nebyla zadna sranda pro nektere z nas zde zacinat znova treba kdyz cloveku je uz pres 30 let. A  ted videt Cechacka, kteremu jsme po leta nesvobody psali jak se zde mame dooooobreee, jak se ma za kratkou dobu jeste lepe nez my, to nakaka.

Je podivne, ze vetsinou nejvice vokalni jsou ti co studovali humanitni smery, clovek by si myslel, ze se neco ve skolach naucili, ale protoze zrejme vetsinou ti ktere znam, studovali na  komunistickych institucich tak se zrejme moc te slusnosti a pokory nenaucili, (aspon ne ke svym bratrum doma). S prekvapenim jsem cetl jak Jou Schrabal se dokaze rozcertit, verim ze kdyby k tomu doslo, ze koci je proti nemu hadr.

K ceskemu obcanstvi Amerocechu podedenem s matcinym mlekem, to co pise Schrabal, a sestra Fuchsova, a i Bufka, je nesmysl, a kdyby se prisaha v USA brala vazne, tak podle zakona by je to mohlo stat nynejsi obcanstvi. Protoze: Kazdy FDP (jiste vite co to je) ktery vypadne z lodi, a za par roku se chce zobcanit, musi prisahat slavnou americkou prisahu, pri ktere se musi vyslovne zrici vsech predeslych svazku. Cili at se narodil kde chtel, a byl prislusnikem jakehokoliv naroda, ci svazku, slozenim prisahy se techto svazku zrekl. Prisel jsem na to diky Schrabalovu odkazu na Bilej dum, je to tam vsechno pod ikonou vlady. Je zajimave, ze pan Schrabal to nevi.

Bylo by zajimave, kdyby Bufkova - pardon Bufka - a Fuchsova, sly na US naturalization service a tam rekly, ze to s tou prisahou nebraly tak vazne, protoze ac prisahaly, ze to ucini, se byvaleho statniho prislusenstvi nevzdaly. Ony americke urady jsou na takovehle ptakoviny dost haklive, a verim tomu ze obe sestry by musely toho mooooc vysvetlovat.

Jeste drobnost nez pujdu spat, Schrabal mel asi pred dvema mesici vyvesene moudro ze Horny Billy Clinton abdikuje. Ted jsem koukal, a uz zmizelo, bez komentare.

Pane Culiku, naplacal jsem toho uz dost, jdu spat. Nevim, budete li mit chut to vyvesit, nevim Vase vztahy a zavislosti v vyseuvedenym illuminaries, ale pres to bych byl rad, aby se to nekam dostalo, protoze toho kopani do ceskych Cechu je skutecne trochu moc.

Vim ze jsou v CR chyby, od hajzlu ktere smrdi, az po neurvale lidi, ale ti jsou zde take, a verim tomu ze i u vas. Ceskoslovensko je moje vlast ve ktere jsem se narodil, pohrbil svoji maminku, a jednou doufam ze tam slozim svoje kosti I ja. Protoze jestli stoji ted Cesi za hoŠ, stojim za stejne lejno i ja, protoze jsem odtamtud. Moje maminka mi kdysi rikala ze jen dobytek si kali do vlastniho hnizda.

Třešňák

If you wish, please feel free to edit out any dirty words at your discretion.

Poznámka JČ: Ne, naopak: otevřená kritická diskuse je ku prospěchu. Budeme-li si všichni, jako obrozenci v devatenáctém století, navzájem gratulovat, jak jsme výborní, protože jsme Češi, dopadne to s námi špatně.

Mirek Kolár

Poznamky k Vasim dotazum okopirovanym nize:

Znam cloveka, ktery postupne nabyl britskeho (narozenim), kanadskeho a americkeho obcanstvi (nejsem si uplne jist o poradi ziskani tech poslednich dvou) a ma tri pasy. V USA nekdy zavisi dost na tom v jakem poradi jednotliva obcanstvi ziskavate.

Vetsinou u vicereho obcanstvi plati, ze se na vas vztahuji zakony toho statu na jehoz uzemi prave pobyvate. Nemuzete se domahat ochrany od jinych statu, v nichz mate obcanstvi. Napriklad Cecho-Kanadan majici trvaly pobyt v Cechach podleha ceke branne sluzbe ale ne kanadske. Pokud ma trvaly pobyt v Kanade, nemuze byt do ceska armady povolan. Kdyz zije v Kanade nemuze se asi v nejakych pripade potizi dovolavat pomoci ceskeho statu (na rozdil od cloveka, ktery ma jen ceske obcanstvi), kdyz zije v Cechach, nemuze se dovolat pomoci Kanady (na rozdil od Cloveka, ktery ma jen kanadske obcanstvi).

PS Byl bych velmi rad, kdyby nlkdo zasvěcený mohl v Britských listech vysvětlit, zda ve Spojených státech uznávají druhé občanství jako rovnocenné s americkým nebo zda je prostě ignorují jako neškodné. Nebo snad nejsou USA tak zcela bezvýjimečně právním státem?

Když jsme u těch absurdit, může třeba Ruso-Američan dvojího občanství sloužit v ruské armádě? Jak by se asi americké úřady tvářily, kdyby Ruso-Američan, který z nějakého důvodu přišel o své rodné americké občanství, chodil do Kremlu a nabádal Jelcina, aby s USA nepodepsal žádnou dohodu do té doby, dokud se nestanou "ihned, ze své vlastní vůle a nadobro, pro dnešek i pro budoucnost, plně bezvýjimečně a zcela právním státem!? O podání žaloby u moskevského soudu ani nemluvě.

Děti Země vítají rozhodnutí ministra Kužvarta o Temelínu

Děti Země

Uzsi kolegium Deti Zeme dnes jmenem teto organizace vyjadrilo jednoznacnou podporu rozhodnuti ministra zivotniho prostredi Milose Kuzvarta vystoupit za zastaveni dostavby temelinske elektrarny. Domnivame se, ze je to rozumne rozhodnuti jak z hlediska ekonomickeho, tak z pohledu na ekologicka rizika provozu jaderne elektrarny v Temeline. Zasadnim problemem je to, ze dosud neni vyreseno nakladani s vysoce radioaktivnim odpadem jadernymi elektrarnami produkovanym.

Za chimerickou povazujeme vizi statu zavisleho na provozu jadernych elektraren (tedy po dostavbe Temelina jeste dalsich jadernych bloku), kterou prosazuje ministr Gregr a jeho poradci. Tato idea nas vraci do dob komunistickych vlad, kdy se u nas za cenu znacneho poskozeni zivotniho prostredi tezil uran i pro dalsi staty tehdejsiho "socialistickeho tabora". V souladu s tim je prave i predstava obnoveni tezby uranu.

Jiz v roce 1993, kdy se jednalo o dostavbe Temelina na urovni vlady Deti Zeme poukazovaly na ekonomicka rizika dostavby, provozu a nasledne nutne likvidace doslouzile jaderne elektrarny. Ve Spojenych statech upustili od pokracovani v planech na vystavbu dalsich jadernych elektraren. Vedli je k tomu, jednak rizika jejich provozu (bylo to v souvislosti s havarii v elektrarne Three Mile Island), a jednak ekonomicka riskantnost. Ze slo o rozumne rozhodnuti se ukazalo v dobe, kdy jednotlive elektrarenske spolecnosti musely zacit rozebirat jaderne elektrarny, ktere doslouzily. Ukazalo se totiz, ze naklady na jejich rozebrani vyrazne prevysuji sumy, s nimiz firmy puvodne pocitaly. Dosahly totiz v jednotlivych pripadech az 150 % nakladu na vystavbu elektraren. Dobre to dokumentuji fakta zverejnena ve Wall Street Journal 25. ledna 1993 (citace z clanku najdete v priloze k teto tiskove zprave).

PRILOHA - CITACE Z CLANKU R. JOHNSONA A A. DE ROUFIGNAC "JADERNE SPOLECNOSTI STOJI TVARI V TVAR EXTREMNIM NAKLADUM NA ROZEBRANI ATOMOVYCH ELEKTRAREN" ZVEREJNENEHO VE WALL STREET JOURNAL 25. LEDNA 1993

Postavit Fort St. Vrain, relativne malou jadernou elektrarnu s instalovanym vykonem 330 MW, stalo v roce 1970 224 milionu dolaru. Jeji bezpecne rozebrani prijde na 333 milionu dolaru. Podle dohody se statnimi dohliziteli budou odberatele elektriny pomahat splacet rozebrani elektrarny az do roku 2005.

U mnoha ze zbyvajicich 110 jadernych elektraren v USA se objevuje tentyz strasak - ze jejich uzavreni bude stat obrovske sumy, na ktere neni nikdo pripraven.

Setreni na vysluzbu

U.S. Nuclear Regulatory Commission (NRC, obdoba ceskeho Statniho uradu pro jadernou bezpecnost) pozaduje po podnicich, aby postupne nastradaly 135 milionu dolaru na kazdou z jejich jadernych elektraren, prave k pokryti nakladu na rozebrani (vladnim slangem "decommissioning"). Urednici z NRC ale pripousteji, ze tato suma je podstatne nizsi oproti tomu, kolik bude rozebrani stat ve skutecnosti. Rikaji, ze brzy svoje pozadavky rapidne zvysi.

Nejnovejsi studie Stanfordske univerzity doporucuje, aby vlastnici JE meli jiz nyni nasetreno celkem 33 miliard dolaru, ze kterych by financovaly jejich rozebrani, NRC ovsem odhaduje, ze bude zapotrebi suma ve vysi "pouhych" ctyr miliard dolaru.

Na zacatku tohoto mesice nahle oznamila sve plany uzavrit JE Trojan firma Portland General Electric Co. v Oregonu, ktera vlastni tuto elektrarnu ze 67.5 procent. V ten moment vsak podnikova pokladna obsahovala pouze 8% ze 488 milionu dolaru, odhadovanych jako jeji podil na rozebrani. Zbytek pozadovane sumy zkusi vyzdimat od zakazniku podle existujicich pravidel, coz bude trvat roky.