čtvrtek 15. dubna

O B S A H

Válka o Kosovo:

  • Nejdůležitější články z posledních dní Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby NATO a Kosovo:
  • Útok na civilní konvoje? (BBC)
  • NATO a Srbové k útoku na konvoj (Channel Four News)
  • Všechno jste interpretovali špatně: J. Paxman interviewuje britského ministra obrany (BBC)
  • Co stojí válka o Kosovo (Channel Four News)
  • Blair přejímá churchillovské tóny Komentáře Jiřího Jírovce k válce o Kosovo:
  • Clintonova doktrína (Time)
  • Několik textů ke Kosovu (Jiří Jírovec)
  • Jde v Kosovu o lidi? (Jiří Jírovec)
  • K výroku Javiera Solany (Jiří Jírovec)
  • Není válka jako válka - alespoň ne v severoamerické televizi (Jiří Jírovec)
  • Co je vlastně válka? (Jiří Jírovec) Reakce:
  • Kosovo - geopolitické aspekty (Marián Chamula)
  • Nezveřejňujte nepodložené emocionální informace (Tomáš Zipfel)
  • Dopis čtenářce, která je proti bombardování civilistů (Jiří Vacek)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britske listy over the past year or so. (Selected Britske listy articles in English now appear in the new electronic pages of the journal "The New Presence"). - Zde je měsíčník Nová přítomnost.
  • Tady je minulé vydání Britských listů.
  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
  • Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
  • Užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku jsou zde.

    Aktualizace čtvrtek 12.00:

    NATO přiznalo, že možná zaútočilo na civilní konvoj

    NATO přiznalo, že možná nese odpovědnost za letecký útok, při němž zahynulo více než 60 uprchlíků v jižním Kosovu. NATO dosud konstatovalo, že jeho letecké posádky byly přesvědčeny, že útočí na vojenský konvoj, který na ně střílel. Mluvčí Jamie Shea uvedl, že posádky přestaly střílet, jakmile si uvědomily, že na téže silnici jsou civilní vozidla. "NATO útočí jen na vojenská vozidla. Nevím zatím, do jaké míry jsme mohli způsobit vedlejší škody," uvedl. BBC uvádí, že vládne určitý zmatek, protože existují zprávy o druhém útoku, jehož se prý účastnila srbská letadla. Existují také rozdíly v časových údajích. K útoku NATO prý došlo až o dvě hodiny později, než došlo k útoku, kdy byl zasažen civilní konvoj. Pentagon stáhl obvinění, že na civilisty zaútočila srbská letadla, ale dánský vojenský činitel, který je součástí monitorovacího týmu na albánské hranici, uvedl, že podle svědectví uprchlíků využili Srbové v stihačkých MiG a ve vrtulnících leteckého úderu NATO k záměrnému útoku na uprchlíky. NATO studuje videozáznam útoku a provádí pohovory s piloty.

    Technická závada opravena

    Adresa Britských listů je nyní opět funkční. Omlouváme se všem čtenářům, kteří nám poslali od 1. dubna stovky e-mailů, které jsme nedostali. Prosím, pokud jsou stále ještě aktuální, pošlete je znovu. Díky. JČ

    Co je nového v České republice

  • Podle agentury Sofres-Factum by začátkem dubna volilo nyní ve volbách ODS 28,9 procenta voličů a  ČSSD 22,6 procenta občanů. Volit je nyní podle průzkumu rozhodnuto 72,9 procenta lidí.

  • Vláda schválila návrh zákona o ombudsmanovi, který by měl vést ke zřízení instituce pro bezplatnou ochranu občanů před nekorektním postupem, popřípadě nečinností, veřejné správy. Úřad ombudsmana by neměl mít více než 40 zaměstnanců a jeho rozpočet by neměl překročit 50 miliónů korun. Přijme-li zákon parlament, měl by vstoupit v platnost od 1.ledna 2000.

  • České oběti nacistické perzekuce dostanou od Švýcarského fondu pro potřebné oběti holocaustu humanitární pomoc každá 1000 amerických dolarů (asi 35.000 korun). Příspěvek obdrží 1267 lidí, kteří splnili podmínky fondu. Výplata se týká obětí, které byly ve vězení či koncentračním táboře bez soudu a narodily se před rokem 1925. Fond vyřadil lidi, kteří nebyli vězněni v mezinárodně uznaných koncentračních táborech, řekl. V ČR mezi ně patří Malá pevnost v Terezíně a internační tábory ve Svatobořicích a Mirošově. (Moc peněz to tedy není, a ještě se to bude vyplácet po splátkách.)

    Přehled článků o krizi v Kosovu, zveřejněných v BL v minulých dnech:

    NATO a Kosovo:
  • Válka o Kosovo bude pokračovat mnoho let (Jonathan Eyal)
  • Hrůzná svědectví o znásilnění kosovských žen (BBC)
  • Proč jsou kosovské ženy znásilňovány? (Channel Four News)
  • Útok NATO na vlak usmrtil deset lidí (Independent)
  • Chladnokrevně zavražděn - šéfredaktor, který kritizoval Miloševiče
  • Albánští lékaři terčem srbské brutality
  • Srbsko: Hněv sjednotil lidi ve zničeném městě
  • Když jdou do války "pokrokáři", má to svá nebezpečí. Jedním je optimismus (Guardian)Reakce:
  • Bombardování civilistů nepochopím nikdy, to raději zůstanu nezcivilizovaná
  • Jak pokračuje válka (Channel Four News, 12.4.1999)
  • Spojenci se pokoušejí o nový mírový plán (Guardian)
  • Cesta uprchlíků do špíny a ponížení
  • Čím jsou motivováni britští kritikové leteckých útoků? (Independent)
  • Kosovo: závod s časem (Observer)
  • Bělehrad: Jen další den strachu (Independent on Sunday)
  • Životy srbských civilistů zničily zbloudilé střely (Guardian)
  • Makedonie se začíná vůči uprchlíkům chovat tvrdě
  • Kosovo: Cesta do pekla (Financial Times)
  • Dopis ze Slovinska (Jan Čulík)
  • Tak jak je to vlastně s Kosovem? (Jan Čulík)
  • Rusové pohlížejí s pohrdáním na motivy Západu
  • Angličanka v Bělehradu (Guardian)
  • Srbové umlčeli nezávislou rozhlasovou stanici B92
  • Srbský novinář v Londýně: "Vy tuhle válku prohrajete!"
  • Měl by být Miloševič postaven před soud jako válečný zločinec?
  • Washington je nejednotný ohledně leteckých úderů
  • Co musí NATO učinit, aby znovu ovládlo situaci (Sir Michael Rose)
  • Tento americký přístroj na hluk štěká, ale nekouše (William Safire, NYT)
  • Demokracie jsou slabé, když musejí čelit diktátorům
  • Jaká je dnes americká zahraniční politika?
  • Týden od počátku války v Evropě: Jaká je strategie? Funguje tato strategie? (Channel Four News, 31.3.99)
  • Hrozí riziko diskreditace NATO (filozof John Gray)
  • Kosovo: Diplomatická neschopnost porodila přítomnost (František Roček)
  • Výzva Václavu Havlovi: Zachraňte kosovské uprchlíky! (Jan Klepetář)
  • NATO se nemělo postavit na jednu z válčících stran v konfliktu v Kosovu (MIrek Kolár)
  • Dohoda z Rambouillet - užitečné linky (Ferdinand)
  • Miloševič nabídl vyjednávání, NATO to odmítlo (přepis televizních zpráv BBC 1 dne 30. 3. 1999)
  • Kosovo: Má tahle válka někde konec? (Guardian)Reakce:
  • Kosovo: Co si myslí Amerika (Karel Herzog)
  • Jestli se Albáncům v Srbsku nelíbí, můžou si sbalit kufry a jít (Martin Pravda)
  • Hrůzný dopad americké "vojenské pomoci" (Petr Marek)
  • Kosovo: vysoká míra demagogie (Jan Kochman)
  • Nekritizujte jen české novináře (Iva Nachtmannová)
  • Házení bomb na civilisty není idealismus NATO a Kosovo:
  • Kosovo: Jak důležití by byli v ČR nyní novináři s autoritou! (JČ)
  • Kosovo: Cesta do neznáma (Independent on Sunday)
  • Britský tisk o balkánské válceKosovo a NATO - Reakce čtenářů:
  • Havel projevil občanskou statečnost (Petr Vařeka)
  • Bude zapotřebí pozemních vojsk (Petr Vařeka)
  • Srbsko je pro NATO dobrá příležitost k vyzkoušení nových zbraní (Petr Procházka)
  • Jak může vzdělaný člověk podporovat barbarské násilí (Otakar Schneeweiss)
  • Nehoráznost, jaká nemá ve světových dějinách obdoby (Josef Zlámal)
  • Jugoslávie mě nezajímá, ale nemlaťte mi do hlavy propagandu (Petr Novotný)
  • Populační převaha vadí (Jaroslav Teplý)
  • Ale česká vláda nám také sebrala občanství, jako to činí Miloševič Kosovanům (Jiřina Fuchsová) NATO a Kosovo:
  • Válka v Evropě: A co teď? Britská televizní diskuse čelných západních politiků o Kosovu (Channel Four)Sdělovací prostředky:
  • Kosovo: Má cenu bít se o nezávislá média! (Martin Madera)ČR a válka v Evropě:
  • Nejnovější návštěva v ČR (Andrew Stroehlein)NATO a Kosovo:
  • Útoky NATO se zaměřily na srbské jednotky, masakrující v Kosovu
  • Kosovo: Dvě třetiny Britů podporují letecké útoky na Jugoslávii
  • Kosovo: Jak se vyvíjejí názory britských tvůrců veřejného mínění (Observer)
  • Kosovo: BBC terčem britské vládní kritiky kvůli jejímu postoji vůči jugoslávské válce (Observer)
  • Bělehrad: Den, kdy obloha hořela (Independent on Sunday)
  • Jímá mě tíseň z televizních vystoupení Albrightové a Clintona (Jiří Jírovec)
  • Lord Healey, bývalý britský ministr obrany, kritizuje letecké útoky na Jugoslávii (a další informace z pátku 26.3.99)
  • Ve čtvrtek večer zahájilo NATO druhou noc leteckých útoků
  • Jak západní spojenci zdůvodňují útoky na Jugoslávii
  • Kosovo: Politický útlak, který vytvořil extrémisty
  • Kosovo: víme, co nedělat. Co dělat? (Ferdinand)
  • Kosovo: je to albánská populační anexace (Jaroslav Teplý)
  • NATO se můžem... dívat (Mirek Vachek)
  • Sudety kontra Kosovo - aneb kdy začne třetí světová? (František Roček)
  • NATO zahájilo ve středu letecké útoky proti JugosláviiNázory a komentáře k leteckým útokům v Kosovu:
  • Falešný mýtus o tom, že lze na domorodce hodit pár bomb (Jonathan Eyal, Vojenský strategický institut, Londýn)
  • Kosovo je součástí Evropy - proto musíme bojovat na jeho záchranu (Independent)
  • Nenávratně poškozená role OSN (Bruce Kent, Guardian)
  • Ano, je to všechno velmi obtížné. Blair neochotně zase vyhlašuje válku (Simon Hoggart, Guardian)
  • Kosovo: Vynikající článek Jiřího Jírovce (Miloš Kaláb)NATO a Kosovo:
  • Stane se Kosovo evropským Vietnamem? (Independent)Došlo po uzávěrce:
  • Poznámka k analýze Roberta Fiska, zda se můžeme vyhnout nové válce (v Kosovu) (Jiří Jírovec)Nová vojenská doktrína NATO:
  • Kosovo: "Hlavně aby žádný západní voják nebyl zraněn" (Independent)Evropská unie:
  • Jak se bude vládnout v Evropě? (Guardian)

    Ferdinand k tomu dodává:

    Myslim, ze by se ctenarum, kteri nespolehaji na predzvykane myslenky, hodilo par linku:

    http://www.b92.net/index.html je to jediné srbske opozicni radio - po zacatku valky minuly tyden Milosevicem zavrene. Minulý pátek byly uzavřeny i jeho kanceláře, dosud vysílalo na internetu a satelitem, JČ, šéfredaktor doufá, že budou vysílat e-mailem

    http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/yutoc.html, http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/altoc.html. Country studies - zemepisne stranky kongresove knihovny - (Jugoslavie a Albanie ). Doporucuji, podivat se na historii mezi roky 1917 a 1945, ta se v prehledech obvykle nevyskytuje a je pro cely konflikt dost dulezita.

    http://www.kosovo.com, http://www.kosova.com - pohledy na problem z opacnych stran. Ne zcela objektivni, zato komplementarni.


  • To nejlepší z "českého" internetu. Jako příloha českého vydání časopisu PC World z března 1999 a  také časopisu Profit se distribuuje právě vydaný CD ROM "To nejlepší z českého internetu". Jako jeden z mála skutečných českých internetových časopisů jsou na CD ROMU zdá se mi velmi dobře prezentovány cca 5 megabyty nejzajímavějších článků přibližně za poslední rok také Britské listy. Seznamte prostřednictvím tohoto CD ROMU s Britskými listy vaše přátele.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

    Výběr textů z posledních dní:


    Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.

    Útok na civilní konvoje?

    Hlavní večerní zprávy BBC, 14. dubna 1999, 21.00

    Dobrý večer. Kolona uprchlíků byla zmasakrována v Kosovu. Desítky lidí zahynuly. Srbové uvádějí, že nejméně 64 etnických Albánců bylo usmrceno. Říkají, že to byl další letecký útok NATO, který se nepovedl. NATO zdůrazňuje, že bombardovalo v oblasti vojenské cíle, ale prohlašuje, že srbští vojáci pak usmrtili uprchlíky sami. Nick Witchell o masakru a kdo asi nese vinu. Záběry vás mohou rozrušit.

    Nicholas Witchell: Všichni piloti NATO mají explicitní instrukce, že musejí jasně identifikovat cíle, na které útočí, jako vojenské cíle. Pokud existují jakékoliv pochybnosti, jejich rozkazem je útok přerušit. Dnes odpoledne, uvádí NATO, jeho letadla útočila na vozidla na silnici Prizran - Djakovice. NATO tvrdí, že si je velmi jisto, že to byla vojenská vozidla. Toto jsou však záběry, které natočil místní kameraman z Prištiny, kterého na místo incidentu přivezli Srbové. Traktory a přívěsy, opuštěné na silnici a velký počet mrtvol. Je ale podivné, že, ačkoliv to bylo značnou dobu po údajném útoku NATO, celá řada zraněných lidí byla ponechána ležet na silnici. Jeden muž přečetl to, co vypadalo jako předem připravený text. Celkem, tvrdí Srbové, 75 uprchlíků bylo usmrceno letadly NATO ve třech náletech na kolonu 100 vozidel. Srbové popřeli, že byli uprchlíci užíváni jako lidské štíty pro vojenský konvoj. Dnes večer hovořil mluvčí Pentagonu o tom, co mu bylo řečeno o incidentu:

    Mluvčí Pentagonu James Bacon: Obdržel zprávy od pilotů, že jsou přesvědčeni, že zasáhli jen vojenská vozidla. A jak Tony Cassio uvedl, také obdržel verbální informace, že je možné, že poté, co byl konvoj zasažen, vojáci vystoupili a zaútočili na civilisty. Je přesvědčen, že existuje videozáznam tohoto útoku a snaží se to získat.

    Nicholas Witchell: Dosud přiznávalo NATO otevřeně své chyby. Zveřejnilo vlastní video střely, která zasáhla vlak. Přiznalo také, že nejméně jedna bomba minula cíl v útoku na Prištinu. Dnes večer konstatují činitelé NATO, že dnešní tvrzení Srbů by měla být přijímána velmi opatrně.


    Mark Laity je v ústředí NATO v Bruselu. Není vlastně jasné, co NATO tvrdí. Co přesně si NATO myslí, že se stalo?

    Mark Laity: Říkají, že si jsou velmi jisti, že útočili na vojenský konvoj. Byla to dvě letadla. Zaútočili na vojenský konvoj, který na ně vystřelil z protileteckých zbraní a střelami země vzduch. Piloti se vrátili a konstatují, že si jsou jisti, že zasáhli vojenské cíle. To by vyloučilo zásah na traktory, protože ty jsou lehce identifikovatelné jako nevojenské cíle. Jsou si absolutně jisti, že zasáhli vojenský konvoj. Vyplývá z toho, že nezasáhli civilisty, ale nejsou si úplně jisti, vyšetřují zprávy. Soukromě vyjadřují množství podezření o tom, co se děje.

    Bude NATO schopno dokázat tato tvrzení?

    Mark Laity: Závisí to na tom, jestli budou mít k dispozici videozáznam útoku. Nevíme, co to bylo za útok. Bylo to prostřednictvím laserem naváděných zbraní nebo něco jiného, co by znamenalo, že existuje videozáznam? Letěl tam ve výšce hlídkový letecký dispečer, který filmoval scénu, což se děje dost pravidelně? Jestliže videozáznam nemají, bude velmi obtížné to úplně vyjasnit. Proto NATO varuje, abychom zatím nedocházeli k žádným závěrům, ale zdůrazňuje, že nemáme věřit tvrzením, že v konvoji byla civilní vozidla. Jsou přesvědčeni, že zasáhli vojenský konvoj.

    Náš zahraniční editor John Simpson je v Bělehradě. Johne, Srbové velmi zdůrazňují, jak strašlivá chyba NATO to byla. Kde si myslíte, že je pravda?

    John Simpson: Je to velmi složité určit z této vzdálenosti. Jsem si ale dost jist, že se to všechno vyjasní. Tyto záležitosti se nedají utajit, ani v této zemi. Bude zajímavé, myslím, je tady skupina západních novinářů, kteří čekají na to, že tam budou odvezeni. Dnes večer to vypadá, že je pravděpodobné, že se tato cesta uskuteční. Pokud tomu tak bude, tak to bude znamenat, že si jsou Srbové hodně jisti o své verzi tohoto incidentu. Pokud bude najednou nemožné nás tam odvézt, pak nad celou záležitostí bude viset otazník. Ale myslím si, že nakonec to všechno vyjde najevo, od očitých svědků, z mrtvol, z důkazů, ze všeho.

    Ale zatím je to z jejich hlediska v Bělehradě velký propagandistický úspěch?

    John Simpson: Hrálo to v každém případě stoprocentně na ruku prezidenta Miloševiče. Od samého začátku tady informační mašinérie pumpuje podrobnosti co nejvíc. Vláda se snaží zajistit, aby o tom všichni věděli. Informace o tomto incidentu rozšířila daleko rychleji než jiné informace, normálně.


    NATO a Srbové k útoku na konvoj

    Channel Four News, 14. dubna 1999, 19.00

    Jon Snow: Srbové tvrdí, že v Kosovu NATO ve středu zaútočilo na dva konvoje etnických albánských uprchlíků. Podle nejpesimističtějších zpráv zahynulo až 70 osob. Srby řízené mediální středisko, které zveřejňuje tyto zprávy, uvedlo, že mnoho těchto obětí byly ženy, děti a starci. Zprávy nebyly nezávisle potvrzeny, ale zprávy byly, jak se zdá, částečně potvrzeny jinými kosovskými uprchlíky, kteří přešli ve středu odpoledne do Albánie. Hovořili o třech neidentifikovaných letadlech, která zaútočila na dva traktory, na nichž byli lidé.

    Peter Morgan: Zprávy přišly ve středu odpoledne. Letadla NATO, která od 24. března nalétala více než 2000 bojových letů nad Jugoslávií, údajně zasáhla dva konvoje etnických albánských uprchlíků v západním Kosovu. Podrobnosti ještě nejsou známé, ale činitelé Srbska i NATO jak se zdá souhlasí v několika bodech. K oběma útokům prý došlo na silnici mezi Prizrenem a Djakovicemi v západním Kosovu. K vážnému incidentu došlo na mostě za Djakovicemi ve vesnici Maja, kde byl zasažen konvoj s neméně 100 vozidly. Srbští činitelé tvrdí, že zahynulo nejméně 64 osob, ale to nelze zatím potvrdit. Předtím byl zasažen jiný konvoj ve vesnici Žirže. Tam údajně zahynulo šest lidí.

    Během tří týdnů leteckých úderů bylo zasaženo několik vojenských cílů v Djakovicích. Otázkou zůstává, co dělala letadla NATO v oblasti a proč se rozhodly zaútočit na tyto konvoje, jejichž součástí byly traktory a automobily. Tři srbští policisté byli také v prvním vážném incidentu zraněni. Pokud bude útok potvrzen, došlo k němu dva dny poté, co NATO bombardovalo civilní vlak v jižním Srbsku. 10 lidí zahynulo při tomto útoku, když odpálil pilot NATO na železniční most elektronicky řízenou střelu a na poslední chvíli už nemohl střelu odklonit. Srbské sdělovací prostředky konstatují, že se 17 osob stále pohřešuje.

    Přicházejí také zprávy o bojích na kosovsko-albánské hranici, která se uživána jako dodavatelská linie pro Kosovskou osvobozeneckou armádu. Albánští vojáci byli ve středu nafilmováni na jejich straně hranice, mezinárodní pozorovatelé nyní konstatují, že boje probíhají na několika frontách.

    Ve středu večer byly podrobnosti útoků na uprchlický konvoj dosud nejasné, ale po dvou takovýchto incidentech za pouhé dva dny bude cílení útoků NATO podrobeno rostoucí kritice.

    Jon Snow: U telefonu v Bělehradě je Milislav Pajič, bývalý náměstek jugoslávského velvyslance v Londýně až do přerušení diplomatických styků mezi Británii a Jugoslávií. Pane Pajiči, víte něco více o tomto údajném útoku na konvoje?

    Milislav Pajič: Ano, mám o tom nejnovější zprávy. Dosud bylo zjištěno, že 75 osob bylo usmrceno během tří útoků, které byly provedeny proti koloně 100 vozidel, na nichž byli uprchlíci, kteří se vraceli do svých domovů z Albánie do Jugoslávie. To bylo potvrzeno televizním štábem Reuters, který je v současnosti na místě.

    Jon Snow: Dovolte mi, abych vás tady přerušil. Samozřejmě velmi čekáme na ty záběry. Ale zjevně, pokud je pravda to, co říkáte, všechna vozidla směřovala od hranic směrem do vnitrozemí?

    Milislav Pajič: Ano. To byli uprchlíci, kteří se vraceli od hranic do svých domovů.

    Jon Snow: Promiňte mi, že vás zase přerušuji, pane Pajiči. Existuje ještě jiný konvoj, který velmi pravděpodobně směřoval od hranic do vnitrozemí, a to byl vojenský konvoj, směřující do Srbska. Můžete skutečně vyloučit možnost, že tito lidé byli užiti jako živé štíty?

    Milislav Pajič - Ah - To je šokující tvrzení. Byl to jen další zločin proti lidskosti, který přišel dva dny po onom útoku na osobní vlak a dnes byla zjištěna další fakta o tom incidentu. Tento první útok si vyžádal mezi 30 až 50 životy -

    Jon Snow: Takže absolutně popíráte, že by bylo pravděpodobné, že bylo uprchlíků využito na pomoc k vojenským přesunům.

    Milislav Pajič. To jsou absolutní lži. Toto je válka proti celému civilnímu obyvatelstvu Jugoslávie a nikdo nás nepřesvědčí, že NATO útočí jen na vojenské cíle. Ničí obrovské množství nemocnic, železnic, dnes zasáhli v Bělehradě továrnu na potraviny, to nelze charakterizovat jako obrana, ale je to válka proti celému civilnímu obyvatelstvu.

    Jon Snow: Pane Pajiči, krátce tedy: K otázce míru. Je možné, že prezidentu Běloruska, kterého jsme dnes viděli při setkání s panem Miloševičem, podařilo dospět k nějaké počáteční dohodě?

    Milislav Pajič: V té věci máme velmi jasno. Jsme ochotni hovořit přímo s představiteli albánské komunity v Kosovu o vytvoření široké autonomie, která by byla demokraticky založená a umožnila by plné respektování lidských práv -

    Jon Snow: A vojska třetí strany by na to dohlížela?

    Milioslav Pajič: To je vyloučeno. Zejména nejsme ochotni vyjednávat s členskými zeměmi NATO o politickém řešení problému, protože to jsou ty země, které ten problém vyvolaly, a to nejen nám, ale celému regionu.

    Jon Snow: Pane Pajiči, musíme končit, děkuji vám.

    Rozhovor s Jamie Sheahem, mluvčím NATO, Channel Four News, 14. dubna 1999, 20.30:

    Jon Snow: Jamie Shea, co říká NATO oficiálně o těchto srbských tvrzeních, že došlo ke dvěma útokům na konvoje na určitých místech v Jugoslávii?

    Jamie Shea: Říkáme, Jone, že zaprvé by nikdo neměl zbrkle docházet k žádným závěrům. Nepovažujme okamžitě názor Bělehradu za oficiální zdejší názor, protože nemáme vůbec žádné důkazy o tom, že NATO zaútočilo na nějaký civilní cíl. NATO neútočí na civilní cíle. Tečka. Útočíme jen na vojenské cíle, vojenská vozidla, a ta vybíráme velmi opatrně. Pokaždé, když získáme zprávu tohoto druhu, zkontrolujeme ji, zjistíme fakta, jakmile budeme mit fakta, zveřejníme je a budou to přesná a spolehlivá fakta. Zatímco se toto děje, udržme si chladnou hlavu a rezervovanost a dovolte NATO, aby zjistilo fakta.

    Jon Snow: Ale zpravodajský tým Reuteru -

    Jamie Shea: NATO nedělá nic jiného než útočí na vojenské cíle.

    Jon Snow. - ještě jsem neviděl tu reportáž, Reuteru se ještě nepodařilo dostat tyto záběry z Jugoslávie, ale telefonicky nám sdělili, že byli na místě, je to strašlivá scéna, mají děsivé záběry zkrvavených těl, jasné důkazy konvoje po leteckém útoku. Je to na silnici, kde prý NATO se domnívalo, že útočí na vojenský konvoj.

    Jamie Shea: Ano, ale ještě jednou, musíme nejprve ta fakta vyšetřit. Existuje celá řada možných způsobů, jak mohli být tito civilisté zraněni. Konec konců, v Kosovu provádí jugoslávská armáda velmi intenzívní represivní kampaň. Jugoslávská armáda je odpovědna v podstatě za 100 procent mrtvých a raněných v Kosovu. Prosím, zachovejme si chladnou hlavu - -

    Jon Snow: Ujasněme si některá fakta -

    Jamie Shea: - a nepřijímejme závěry, o nichž se může ukázat, že jsou chybné.

    Jon Snow: Dobře, tak si ujasněme -

    Jamie Shea: Musíme nejprve věc pořádně vyšetřit -

    Jon Snow: Ale jeden fakt si musíme nejprve ujasnit. Pokud víme, Srbové velmi zřídka létají stihačkami nad bývalou Jugoslávií. Většinou kontroluje vzdušný prostor NATO. Je to tak?

    Jamie Shea: To není správné, Jone. Srbové užívají některých vrtulníků - -

    Jon Snow: Ale co letadla? Byla to letadla...

    Jamie Shea: Také používají tzv. letadla "supergallet" nad Kosovem. Také porušili s těmito letadly albánský vzdušný prostor. Takže, počkejme na vyšetření celého případu. Přijetí falešných informací by znamenalo, že toho pak lidé budou litovat. Zejména vzhledem k tomu, že Bělehrad zveřejňuje velký počet zcela fantastických tvrzení. Musíme je zkontrolovat a zjistit, jak je tomu ve skutečnosti - -

    Jon Snow: Ale hovořme o tom, co přijímate, že se dnes stalo, totiž že jste zaútočili na vojenský konvoj na té silnici.

    Jamie Shea: Útočili jsme dnes na vojenské systémy jako jsou tanky a dělostřelectvo v celé řadě míst, Jone. Ale chci zdůraznit, kontroloval jsem to během posledních několika hodin s operačními veliteli. Nemám žádné informace o tom, že NATO buď omylem nebo jinak zaútočilo na civilisty. Chci to zkontrolovat, protože během posledních několika dní příchází z Bělehradu spousta dezinformací. To myslím všichni přijímají.

    Jon Snow: Krátce se vás chci zeptat - -

    Jamie Shea: Potřebuju to všechno zkontrolovat -

    Jon Snow: Pane doktore! Je mi líto, ale máme málo času - -

    Jamie Shea: - než vydáme oficiální prohlášení. Takže na mě nenaléhejte nebo neočekávejte, že - -

    Jon Snow: Nechci na vás naléhat, ale chci vám položit zcela věcnou otázku. Reuter bude vysílat tyto záběry každou chvíli. Jak rychle jste schopni zkontrolovat video z pilotovy kabiny a poskytnete nám záznam toho, co se stalo z vašeho hlediska. Jak brzo to bude? Dnes večer? Zítra?

    Jamie Shea: Ne, myslím, že budeme mít tyto informace dnes večer. Vyšetřujeme to velmi naléhavě, ale dávám přednost prohlášením na základě zjištěných faktů a nechci pořád jen reagovat na tvrzení z Bělehradu.


    Vedoucí představitelé Evropské unie, kteří se sešli v Bruselu, jednali o německém plánu, v jehož rámci by NATO suspendovalo letecké údery na dobu dobré vůle, pokud by srbské jednotky začaly ustupovat z Kosova. Podle německých návrhů by NATO suspendovalo letecké údery na 24 hodin, kdyby začalo Srbsko odvolávat vojáky z Kosova. Letecké údery by byly zastaveny úplně, až by Srbové z Kosova úplně odešli. Oplátkou za to by KLA dodržovala příměří a odevzdala by zbraně mezinárodním jednotkám. Poté, co by se přesvědčili pozorovatelé, že už jim ani uprchlíkům nehrozí žádné nebezpečí, uprchlíkům by bylo dovoleno vrátit se do domovů v Kosovu. Mezinárodní vojenské jednotky by pomohly zajistit region a chránily by uprchlíky, zatímco by OSN řídilo Kosovo do té doby, než by jednáním bylo dosaženo dohody o jeho budoucím statutu. Hlavní překážkou je složení těchto mezinárodních jednotek. Prezident Miloševič a jeho zástupci považují za vyloučené, aby do Kosova měly právo vstoupit jednotky NATO. Miloševič vystoupil v Bělehradu sám po dlouhé době na veřejnosti, když jednal s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem.

    V Bruselu je Lindsay Hilsonová. Tento německý plán, jde v něm skutečně o mír, anebo spíše o rozpory v NATO?

    Lindsay Hilson: Zjevně v něm má jít o mír, ale mohl by vést k rozporům. Němci byli poněkud vyvedeni z míry, že byl neoficiálně předčasně prozrazen, byl to pouze předběžný diskusní dokument a dostal se na veřejnost. Dostali ho dnes velvyslanci u NATO a vezou ho šéfům svých vlád. Ale teď se zdá, že skoro každý má nějaký vlastní plán. Francouzský prezident Chirac přišel také s plánem. Navrhuje, že po ukončení bombardování by Kosovo mohlo být řízeno Evropskou unií. To je nová myšlenka.

    Jon Snow: Takže silné bombardování bude nadále pokračovat po mnoho dní, možná týdnů?

    Lindsay Hilson: Ano. Němci jsou v popředí tím, že by chtěli už nyní zahájit diplomatické vyjednávání. Avšak Američané a Britové chtějí daleko více hovořit o bombardování. Do Bruselu přicestoval ve středu Kofi Annan, generální tajemník OSN a setkal se s různými činiteli NATO. Snaží se získat pro Němce diplomatickou roli. Kofi Annan se setkal se všemi vedoucími představiteli Evropské unie, včetně německého premiéra Greharda Schroedera, Chiraca, Tony Blaira, a tak dále. Na tiskové konferenci zdůrazňovali, že pět bodů NATO, oněch pět věcí, které musí Slobodan Miloševič splnit, než se může stát cokoliv jiného, těch pět bodů zůstává v platnosti. Evropská unie a OSN se snaží neoddálit se příliš daleko od amerického postoje.

    Kofi Annan se snaží včlenit se do mírového procesu. Setkal se zde s Tony Blairem a je zajímavé poslouchat, že mají oba odlišný přístup.

    Kofi Annan: Musíme zintenzívnit úsilí o politické řešení. Nebude to lehké a je to velmi delikátní diplomacie a musíme se pokusit zastavit to, co se děje. Navrhuji, jakmile budou podmínky splněny, aby NATO suspendovalo bombardování.

    Tony Blair: Absolutním základem zůstává, jak tomu bylo od počátku: politika etnického očišťování musí být poražena, musí být zjevné, že byla poražena, to, co Miloševič udělal těmto lidem v Kosovu, je zločin a barbarství. a musí to být totálně poraženo. Jsem si jist, že celá Evropská unie, premiéři, šéfové vlád, mají stejný názor.


    Všechno jste interpretovali naprosto špatně

    Rozhovor s britským ministrem obrany Georgem Robertsonem

    Newsnight, BBC, 14. dubna 1999

    Jeremy Paxman: Vy jste všechno interpretovali naprosto špatně. Špatně jste interpretovali počet letadel, které budete potřebovat, špatně jste interpretovali, jak dlouho to bude trvat, než bude Miloševič svržen, nedošlo vám, že se udrží tak dlouho, nedošlo vám, že bude tak krutý vůči kosovským Albáncům. Jak je možné, že jste to všechno tak zvorali?

    George Robertson, ministr obrany: Nepřijímám názor, že jsme to všechno tak zvorali. Postavili jsme se mu loni v říjnu. Pohrozili jsme mu tehdy leteckými údery. NATO to učinilo tehdy. 250 000 kosovských Albánců bylo tehdy v lesích v horách Kosova. Zemřeli by tam hladem a zimou. Tehdy Miloševič ustoupil. Lidé se vrátili domů, do svých vesnic -

    Jeremy Paxman: A vy jste si mysleli, že se poddá i tentokrát...

    George Robertson: No, byli jsme svědky toho, že tohle zase připravuje. A znovu jsme dali šanci diplomacii. V Rambouillet druhá strana, kosovští Albánci, KLA, přistoupila na kompromis a podepsala dohodu. Bývalo by to v Miloševičově nejlepším zájmu - -

    Jeremy Paxman: Ale teď jste museli ztrojnásobit počet letadel! To ukazuje přece velmi vážnou počáteční chybu!

    George Robertson: Neplánovali jsme první den použít všech těch letadel, existovala šance, že se bude chovat podle národního srbského zájmu další den. Zvyšujeme počet letadel postupně, jak plyne čas. Utahujeme šroub tváří v tvář tvrdošíjnosti. Nemáme v NATO psychoanalytiky.

    Jeremy Paxman: Možná by to pomohlo.

    George Robertson: Nevím, jestli by to vysvětlilo racionalitu tohoto muže s brutalitou, kterou praktikuje - -

    Jeremy Paxman: Nezpochybňujete, že se změnil charakter bombardovací kampaně. Například, kolik jste zničili tanků?

    George Robertson: No, nevím, kolik tanků bylo zničeno, protože není tak lehké sledovat, ale asi sedmdesát procent jeho protileteckých systémů bylo eliminováno. Vážně jsme poškodili jeho velicí strukturu, jeho zásoby munice, pohonných hmot - -

    Jeremy Paxman: A zničili jste telefonní ústředny, mosty, naftové rafinérie, vodní elektrárny -

    George Robertson: Všechny z nich připojené na Miloševičovu armádu -

    Jeremy Paxman: A některé nepřipojené.

    George Robertson: Samozřejmě, občas, nevyhnutelně, při bombardování, se občas stane nehoda.

    Jeremy Paxman: Zničili jste například automobilku.

    George Robertson: O té automobilce je známo, že je schopna vyrábět munici. Máme informace, že všechny naše cíle jsou vojenské a degradujeme a oslabujeme vojenskou mašinérii, která vedla k divošskému násilí, o němž víme, že se děje v Kosovu.

    Jeremy Paxman: Toto není válka, jejímž cílem je zničit infrastrukturu. Velké projekty, na nichž spočívá Miloševičova vláda.

    George Robertson: Absolutně nikoliv. Účelem kampaně je přerušit násilí a oslabit vojenskou mašinérii, která působí násilí. Jsme přesvědčeni, že je to úspěšné.

    Jeremy Paxman: A co psychologické důsledky toho všeho. Dostávají se k nám pořád zprávy, že lidé, kteří Miloševiče nemůžou snést, nyní říkají, když nás takhle bombardujete, nemáme volbu než podporovat naši vládu. A svým způsobem trestáte obyvatelstvo za hříchy vlády.

    George Robertson: Kdybych mluvil s pořadem Newsnight telefonem z Bělehradu, jako váš předchozí mluvčí, říkal bych přesně to, co říkal ten člověk, protože to není svobodná země. Před několika dny byl usmrcen šéfredaktor, za názory, které měl na Miloševičův režim. Víme, že v podtextu je hluboká nejistota o tom, co se děje. Hluboká nevědomost o tomto zlovolném, divošském násilí proti obyvatelstvu. Miloševič nezávisí na dobré vůli či na průzkumech veřejného mínění či na volbách. Je to diktátor. Zakládá svou moc na vojenské mašinérii. A ta vojenská mašinérie je užívána k brutalizaci nevinných civilistů, žen, mužů a dětí. A nejhorší by bylo, kdybychom nyní nezaujali postoj, kdyby nyní nezaujalo mezinárodní společenství postoj proti tomu, Jeremy, ptám se vás, jakou bychom měli před sebou budoucnost?


    Co stojí válka o Kosovo

    Channel Four News, 14. dubna 1999

    Americký Kongres je znepokojen náklady války o Kosovo. Poslanci vědí, ýe Pentagon chce, aby schválili výdaje ve výši dalších 4 miliard dolarů mimořádného financování pro americkou armádu. Ale bude-li bombardování pokračovat po dlouhé měsíce nebo začne-li pozemní ofenzíva, náklady dosáhnout desítek miliard dolarů.

    Lidské ztráty války nelze definovat. Je ale možné sečíst finanční důsledky. Každá řízená střela s plochou dráhou letu stojí 650 000 liber. To je roční plat šedesáti nižších zdravotních sester. Jen bombardování první noci stálo přibližně 90 miliónů liber, což je roční cena 4500 nemocničních lůžek. Užití špionážního systému AWAC stojí 100 000 liber za hodinu. Za jednadvacet dnů této války utratilo už NATO alespoň jednu miliardu liber, včetně 200 řízených střel, desítek precizně naváděných bomb a letadla Stealth, o které Američané v Srbsku přišli.

    Profesorka Margot Lightová, London School of Economics: "Teď asi nikdo náklady na válku nepočítá a pokud budou pokračovat letecké útoky, nikdo to sečítat nebude. Problém je, jakmile vyšlete pozemní jednotky, aby vedly válku do konce, nebo jako mírové sbory, bude to trvat dlouho a náklady začnou růst."

    Letecké útoky stojí podle analytiků asi 3 miliardy liber měsíčně. Takže bude-li letecká válka pokračovat 6 měsíců, bude to stát 18 miliard liber, což je celý britský roční rozpočet na obranu. Jakmile vyšleme pozemní vojska, stoupnou výdaje dramaticky. Dva měsíce leteckých útoků a šest měsíců pozemních vojsk - což je rozumný předpoklad - bude stát děsivých 100 miliard liber, to je osmina celého britského hrubého národního produktu.

    Jako čelný člen NATO bude muset Británie zaplatit svůj podíl. Avšak rozpočet britského ministra financí se minulý měsíc o žádné válce nezmiňoval. Ministerstvo financí konstatuje, že peníze přijdou z rezerv. Jenže rezervy dosahují v Británii jen jedné miliardy liber, protože z nich už bylo užito finančních prostředků na zdravotnictví a školství.

    Pokud to bude nutné, vláda bude muset vytvořit dodatečný rozpočet. V jiných zemích se to už několikrát stalo, americký Kongres debatuje o tomtéž.

    Takže účet za válku v Kosovu by mohl dosáhnout 100 miliardy liber, dvacetkrát více, než výdaje na válku o Falklandské ostrovy. Západ vydal obdobnou částku v roce 1991 během války v Perském zálivu. Spojené státy uhradily dvě třetiny. Ale ta válka pomohla velmi bohatým státům, Kuvajtu a Saúdské Arábii, které zaplatily Spojeným státům většinu jejich nákladů z války.

    Avšak Balkán je chudý a nemá skoro žádnou ropu. Právě proto je americký Kongres nervózní ohledně výdajů na tuto válku. Prezident Clinton musel ve středu prosit o další peníze.

    Jak Kongres ví, NATO nemá formální pravidla, jak si rozdělit válečné výdaje. Hádka o to, kolik má kdo platit na uhrazení války o Kosovo po jejím ukončení, by mohla ohrozit existenci NATO.

    Spojeným státům se bude líbit stále méně finanční břemeno, které nese v NATO, v dlouhodobé perspektivě by to mohlo ohrozit životnost NATO.

    Ale kosovská válka neskončí ukončením bombardování a odchodem vojsk. Volá se nyní po svého druhu Marshallově plánu pro Balkán. Balkán bude jbezpečný a stabilní, argumentuje se, pokud bude odstraněna chudoba, uprchlíci dostanou nové domovy a válkou zničená ekonomika obnovena. A to bude stát opravdu velké peníze.


    Zápisník z britského parlamentu:

    Blair přejímá churchillovské tóny

    Tony Blair studoval na univerzitě v sedmdesátých letech, píše parlamentní komentátor deníku Guardian Simon Hoggart. Byla to doba, kdy se rétorika nenosila.

    Vládl názor, že je neupřímná a manipulativní. Mluvilo se uvolněným, neformálním způsobem, aby člověk zněl přátelsky a ne arogantně.

    Asi proto začíná Tony Blair většinu svých vět lehkým zasmáním nebo slovy jako "Podívejte se", nebo "No..., " Chce dát najevo "Myslím, že mám pravdu, ale můžete se mnou nesouhlasit."

    Jistě je to perfektní způsob, jak přesvědčit Svaz studentstva, aby nezvyšoval ceny zákusků v menze, ale zdá se to být trochu nevhodný způsob, jak motivovat národ k válce.

    Ale během posledních dnů a týdnů se styl britského premiéra přiblížil víc rétorice. Deklamativní, churchillovské obraty začínají pronikat do jeho projevů.

    "Ve dne v noci, naši piloti riskují své životy..." řekl Blair tento týden v parlamentě. "A ve dne v noci se připravujeme na práci, kterou budeme muset dělat, až budou naše vojenské cíle dosaženy."

    Ve věku televize to jaksi nefunguje...

    "Etnické očišťování musí být poraženo, a musí být zjevné, že bylo poraženo. Miloševičova politika musí být poražena a musí být zjevné, že byla poražena," pokračoval premiér jako pan Perkins z personálního oddělení, vysvětlující, jak důležité je vyměňovat inkoust v xeroxu.

    Dolní sněmovna byla rozdělena mezi většinu, která považuje Kosovskou osvobozeneckou armádu za hrdiny naší doby a ty, kteří ji považují za vousaté překupníky drog, kteří si najali NATO jako osobní strážce.

    Poslanec Donald Anderson chtěl, aby byla KLA vycvičena a bojovala vedle našich hochů. "Znají terén a mohou pomoci našim jednotkám." Blair reagoval, jako kdyby navrhl, aby pomohly gangy z Jamajky se zlepšováním britských rasových vztahů.

    Poslanec Tam Dalyell, který je proti bombovým úderům, vznesl typicky tamovskou otázku. Ta vždycky zní takto: "Je si pan premiér vědom, že (jména někoho, o kom nikdo v životě neslyšel) pevně věří že (něco, s čímž Tam souhlasí)".

    "Jste si vědom, pane premiére, že podle úsudku Spyrose Kyprianou potrvá toto bombardování 100 dní? Nebo že Německá federální kriminální agentura zdůrazňuje, že etnická albánská komunita se nejintenzívnějí podílí na překupnictví drog v Evropě?"

    Tony Blair reagoval: "Skutečně nechápu vaše poznámky o albánské komunitě," uvedl. Cožpak si Tam neuvědomuje, že ti chrabří Albánci jsou na naší straně, alespoň v této chvíli? Zcela zjevně je etnické očišťování jedna věc, etické očišťování je věcí úplně jinou.


    Clintonova doktrína

    Jiří Jírovec

    Pane Čulíku,

    posílám Vám překlad článku z posledního čísla týdeníku Time (datovaného 5.4.) Jde o kanadskou versi, která se může lišit od amerického "originálu".

    Možná Vás bude zajímat, že kanadský parlament schválil v březnu zákon který má zamezit odlivu peněz za reklamy do USA. V podstatě jde o to, že kanadská verse je takměř shodná s americkou, ale reklamní plocha je nabídnuta firmám, které na kanadském trhu působí. Američané vyhrožují odvetnými sankcemi, takže Liberální strana, která kontroluje senát stejně jako parlament zákon asi v senátu procedurálně zabije.

    Dnes jsem slyšel ve zprávách, že Rusové posílají do Jaderského moře lodě s  odposlouchávacím zařízením. Napadlo mě, že tím asi akce NATO pomalu skončí, protože USA a spojenci mohou jen těžko zabránit, aby sedm či kolik výzvědných lodí nazakotvilo v mezinárodních vodách a nezískávalo důležité informace o způsobu vedení útočné války obranným seskupením NATO.

    Clintonova doktrina

    "Přeji si, abychom žili ve světě v němž budeme jeden s druhým vycházet, přes všechny rozdíly mezi námi, ve světě v němž se nemusíme obávat dalších 40 let etnického čistění v některé části světa."

    President Clinton, 23. 3. 1999

    Tímto citátem začíná esej Charlese Krauthammera v týdeníku Time (kanadská verse, číslo 13). Předkládám čtenářům překlad podstatné části tohoto zajímavého textu. Když nic jiného, nechť čtenář srovná jeho úroveň s článkem Petra Placáka, který vyšel v Lidových novinách pod titulkem "Kvůli Zemanovi s Klausem vypadáme trapně" nebo s článkem Michala Mocka "Kdo nemůže NATO podpořit, má aspoň mlčet" ze stejnéhé deníku..

    Krauthammerův článek pokračuje takto:

    Takže tady ji konečně máte, krátké shrnutí Clintonovy zahraniční politiky devadesátých let: Clintonovu doktrinu.

    Clintonova doktrina vyjadřuje, ať již politikou nebo bombami, přístup ke světu po ukončení studené války, tak jak jej formuloval Leslie Gelb (předseda Komise pro zahraniční vztahy). Ten v roce 1994 napsal, že hlavním strategickým problémem Ameriky nebudou Rusko, Čína nebo Německo, obchod nebo jaderná hrozba, ale "zvládnutí malých válek ve světě, vyčerpávajících národy a nepřetržitý proud barbarských občanských válek dělící křehké i když fungující státy."

    Clintonova slova a činy jsou přesným ztělesněním této myšlenky. K tomu, aby mohl obhájit bombardování Srbska kvůli Kosovu, opakuje ve všech možných variacích, že USA jsou povinny odporovat "etnickému čistění a vraždění nevinných lidí".

    Potíž s touto doktrinou je v tom, že je, přes vznosné morální uspokojení, ktere poskytuje, nemožně moralistická a obecná. Nemůže být základem politiky USA. Dokonce i Clintonovi lidé připouštějí, že této doktrině nemohou věřit. Proč? Protože pamatují Krajinu.

    V srpnu 1995 napadlo Chorvatsko brutálně Krajinu, chorvatskou oblast, kterou obývali Srbové 500 let. Během čtyř dnů vyhnali Chorvati 150 000 Srbů - byla to největší etnická čistka v průběhu celé války na Balkáně. Vyšetřovatelé válečných zločinů (pracující pro soud v Haagu) dospěli k závěru, že celá akce byla vedena brutálně, doprovázená bezohledným vražděním a bombardováním civilního obyvatelstva. Mezinárodní soud v Haagu obviňuje čelná chorvatské představitele z válečných zločinů.

    V té době Američani chorvatskou akci nejen nezastavili, ale ani proti ní neprotestovali. Clintonova vláda vlastně akci skrytě podporovala. Chorvatům radila skupina vysloužilých amerických důstojníků, kteří byli do Chorvatska vysláni, aby pomohli bojovat proti Srbům.

    Žádné odsouzení (událostí v Krajině). Žádné sankce. Žádné bomby ani rozhořčené projevy o etnickém čistění a vraždění nevinných. Naopak, obhajujíc současné bombardování Srbska, Clinton se nepřímo zmínil o této chorvatské akci, když chválil "statečný lid Bosny a Chorvatska", který se "vzepřel" Srbům a "pomohl ukončit válku". Ukončili ji, skutečně. Chorvatské barbarské ettnické čistění demoralizovalo Srby do té míry, že brzo na to souhlasili s podepsáním Daytonské mírové smlouvy v roce 1995.

    Jde o důkaz, že zahraniční politika nemůže být založena na bombastických morálních principech. V horším případě jde o pokrytectví, v lepším o bezmeznou naivitu.

    Konec konců, pokud je Amerika proti "etnickému čistění a vraždění nevinných lidí" - což je podstata Clintonovy doktriny a důvod, proč jsou životy Srbů, Američanů a jejich spojenců riskovány kvůli Kosovu - proč ten naprostý nezájem a mlčení v případě daleko nebezpečnějších, brutálnějších a dlouhodobějších válek zuřících v Sierra Leone, Kongu, Sudanu či Sri Lance?

    Clintonova Doktrina chce být morální a universální. Jenže zahraniční politika musí být uvážlivá a specifická.

    Clinton tvrdí, že jde do boje kvůli principu - civilisovaný svět nemůže nikdy připustit etnické čistění a vraždění nevinných. A přesto, když před jeho očima bylo ve Rwandě půl miliónu nevinných lidí masakrováno - v jediné skutečné genocidě od doby holocaustu - nehnul prstem, aby ji zastavil.

    Vysoce postavený Americký diplomat je obviněn ze lhaní Kongresu pokud jde o to co věděl o vraždě prominentního oponenta haitského režimu, který jsme tam dosadili. Vraždy organizované bývalými vládci a prováděné komandy smrti, byly hlavním důvodem pro americkou invasi. Nejsme snad z principu proti komandům smrti?

    Haiti se vraci k diktatuře, zabíjení oponentů režimu pokračuje, vraždy zůstávají neobjasněné, ale nikdo proti tomu nic nedělá a Clintonova vláda se nevzrušuje. Ve skutečnosti je zjevně ochotna nynější horory zamaskovat. Proč? Protože Američany dosazený režim za ně dělá špinavou práci. Jak Franklin Roosevelt řekl o jednom karibském diktátorovi "možná je to zkurvy syn, ale je to náš zkurvy syn".

    Podstatou zahraniční politiky je rozhodnout, kterého zkurvy syna podporovat a kterého ne - v roce 1941 šlo o Stalina a Hitlera, v roce 1972 Brežněva a Maa, v roce 1972 o Somozu a Ortegu. Jeden si musí vybrat.

    Absolutní odsouzení zkurvy synů, stejně jako absolutní odsouzení etnického čistění je sice utěšující a uspokojující, ale prázdné. Není to politika, ale morální sebeklam

    Přeložil Jiří Jírovec

    1.4. 1999

    PS Na jiném místě stejného vydání týdeníku Time jsou uvedena tři pravidla pro zásah do občanské války, jejichž autorem je historik Sir Michael Howard: "(1) Nezasahujte. (2) Pokud ano, zvolte stranu. (3) Zvolte tu stranu, která vyhraje a zajistěte, aby se tak stalo." Porušení těchto pravidel, jak NATO začíná vidět, může být nákladné.

    PSS Některé časopisy vychávané v USA mají vedle americké i kanadskou (a někdy evropskou) versi. Ta umožňuje použít reklamy odrážející kanadský trh. Proti původnímu vydání může být upraven i obsah (nahražení původních článků jinými). Není mi známo, zda Krauthammerův článek je i ve versi prodávané v USA nebo v Evropě.


    Několik textů ke Kosovu

    Jiří Jírovec

    Pane Čulíku,

    posílám Vám několik textů, které nedorazily do vašeho elektronického kastlíku.

    Jedna z poznámek, které Vám posílám se týká Vašeho článku "Jak to vlastně je s Kosovem". Podle mého názoru jde v Kosovu o čistě mocenskou záležitost z níž se nakonec vyvinula, zjevně proti očekávání plánovačů NATO, lidská katastrofa nečekaných rozměrů.

    Přečetl jsem si rovněž Váš článek o cestě do Slovinska. Na nápad vybombardovat "jedovatou televisní stanici" už NATO přišlo, ale zjevně jim je žinantní trefit se do lidí kolem. V šedesátém osmém se Rusové pokoušeli zlikvidovat jim nesnesitelné české vysílání, které manipulovalo českou veřejnost prokomunistickým heslem "jsme s vámi, buďte s námi"

    Vámi citovaný názor Milana Šmída, že režim propagandisticky využívá účast Srbů na koncertech - kteří tam chodí a  "nemyslí to třeba nutně politicky" mi připadá silně povrchní. V průběhu posledních 14 dnů jsem měl možnost vidět či slyšet řadu rozhovorů se Srby, kteří žijí na západě (a nemohou být přímo manipulováni srbskými sdělovacími prostředky). Pro ně je napadnutí Srbska zcela zřejmě nad všemi politickými rozdíly a opozicí proti Miloševičovi.

    K vaší poznámce, že srbská televise manipuluje diváky citově, mohu pouze dodat, že ve válce se snad ani nedá nic jiného očekávat. Ostatně stejnou věc dělá i televise tady. Nikdo se netají tím, že je možné, že se záběry na uprchlíky okoukají dřív než se podaří dát dohromady pozemní vojsko. Povšimněte si, jak pečlivě NATO hospodaří s informacemi typu "hromadný hrob" a "znásilnění". Zdraví

    JJ

    Poznámka JČ:

    Jiří Jírovec píše: Povšimněte si, jak pečlivě NATO hospodaří s informacemi typu "hromadný hrob" a "znásilnění". - Shodou okolností právě tím se zabýval pořad britského Radio 4 ve středu 14. dubna. Dosti tvrdě tam interviewovali britského ministra obrany George Robertsona, proč operuje s nedokazatelnými informacemi. Nezávislý pozorovatel (z listu Guardian) mimo to vysvětloval, že ty informace jsou především od špionáže, ale že to nikdo neřekne. Konstatoval, že informace jsou zřejmě spolehlivé, ale že jich NATO využívá propagandisticky, jak nejlépe může. Robertson se kroutil, z jeho rozhovoru vyplývalo víceméně totéž (bohužel jsem si ho nenahrál). Jak ale poznamenal kdosi jiný: NATO je zde ve velké nevýhodě - každý další manévr musí vysvětlovat víceméně veřejně ve sdělovacích prostředcích a musí se snažit udržet veřejné mínění na své straně - Miloševič Srby v Srbsku o kosovských masakrech prostě neinformuje. Propaganda, kterou jsem viděl dlouhé hodiny na srbské televizi, je tak naivní, že musím chtě nechtě dospět k názoru, že Srbové chtějí věřit, co jim vnucuje Miloševič.


    Jde v Kosovu o lidi?

    Jiří Jírovec

    Jan Čulík dospívá ve svém článku "Tak jak je to vlastně s Kosovem" k závěru, že "ze všech západních zdrojů vyplývá, že tato válka není válkou mocenskou, není válkou o rozšiřování západního vlivu na Balkán".

    Objektivně je tento výrok pravdivý - v západních sdělovacích prostředcích převládá propaganda NATO a hluboce lidská reakce na situaci, kterou podle názoru valné části sdělovacích prostředků akce NATO způsobila - takže úvahy o geopolitických zájmech Západu zůstávají v pozadí. To ovšem nikterak neznamená, že tyto zájmy neexistují, ani to, že nemohou být primárním důvodem války NATO proti Srbsku (není bez zajímavosti, že se nyní objevují úvahy o tom, že vstup pozemních vojsk by vlastně vyžadoval formální vyhlášení války).

    Do značné míry jde o paralelu s válkou v Zálivu, kde se zpočátku také nemluvilo o naftě a  globálních zájmech USA - včetně ponechání Saddama Husseina u moci - ale o lidských právech a ochraně svrchovanosti území.

    Názor, že jde především o válku mocenskou, která má dále změnit poměr sil v Evropě a posunout právo USA a jejich spojenců obejít OSN, kdykoli se jim to bude hodit, je zatím odsunut na bezvýznamné místo ve zpravodajstvích a na málo čtená místa novin.

    NATO se nepochybně snaží vojensky dokončit to, co se již povedlo v oblasti ekonomické: Jak krásně se podařilo ponížit potenciálně soběstačné Rusko na úroveň žebráka u Mezinárodního měnového fondu. "Trestáním" Miloševiče (kterého si ovšem pěstují stejně jako Saddama) posílají jasnou zprávu Rusku - teď a tady vládneme my.

    Zákrok NATO byl v první fázi vysvětlován tím, že jednání prostě selhala a tak nezbylo jiné řešení než bomby a rakety. Jenže člověk nemusí být bůhvíjaký genius, aby neviděl, že NATO mělo zájem na diktátu nikoli na dohodě. A navíc vyjednávat je nutné umět.

    USA a jejich spojenci vsadili na Kosovskou osvobozeneckou armádu (KLA), což byl krok, který do budoucna vylučoval autonomii Kosova v rámci Jugoslavie. Podle mnohých západních komentátorů se tak NATO postavilo do role vzdušných sil KLA.

    Lze předpokládat, že ke zhoršení situace v Kosovu došlo v důsledku orientace NATO na KLA a jeho rozhodnutí odvolat misi, která svoji autoritou udržovala v Kosovu podmínky, z nichž se mohlo nakonec dospět k uklidnění situace.

    Jan Čulík rovněž píše, že "Západ zasahuje v Kosovu, protože pro západní civilizaci je nepřijatelné sledovat mučení a zabíjení nevinných civilistů s rukama složenýma v klíně."

    Co tak najednou, dalo by se namítnout. Musíme si totiž znova a znova připomínat, kdy a kde naše skvělá civilizace seděla s rukama složenýma v klíně a neudělala nic, protože události byly zcela mimo oblast jejích zájmů a nebo naopak existovaly zájmy natolik různé, že jakoukoli akci vylučovaly.

    Termín "Západ" je ovšem možno chápat jako eufemismus pro skupinu amerických a západoevropských politiků a vojevůdců, kteří nemají se západní civilizací pranic společného. Takto definovaný Západ je nejen ochoten sedět s rukama v klíně a sledovat zabíjení nevinných civilistů - ale případně je i podporovat - jak víme z nedávné historie Latinské Ameriky a konec konců i z Balkánu. A my, kteří se považujeme za civilizované, s tím nic nesvedeme.

    Proč ve své zcivilizovanosti připouštíme, aby sankce proti Iráku zabíjely několik tisíc dětí ročně? No protože jsme, vy i já, tak slušní, že nás ani nenapadne ani nanapadne, že něco takového je vědomně možné. Odkud to mámě vědět, když pro sdělovací prostředky to není dostatečný trhák a pro politiky dost nebezpečné pro jejich kariéru. Mám-li věřit zprávě CBC vysílané před několika dny, přispívá k této genocidě i to, že embargo se vztahuje i na lékařskou literaturu. Šlo o reportáž z návštěvy amerických lékařů v Iráku, kteří se embargu postavili a přivezli různé učebnice a další lékařskou literaturu pro svoje irácké kolegy.

    Jsme znecitlivěni propagandou. Ta po nás momentálně chce, abychom byli rozhořčeni obrazy albánských madon s plačícími dětmi v náručí a tak to děláme, aniž bychom se nadměrně zabývali úvahami o tom, že "collateral damage" je eufemismem pro stejně nešťastné lidi na druhé straně.

    Ve spravedlivém hněvu, způsobeným přílivem zpráv o zločinech Srbů v Kosovu, nevnímáme absenci zpráv o akcích KLA a osudu kosovských Srbů, opomíjíme, že zprávy o znásilněních mají nenápadný dovětek, že jsou neověřené a že jsou často předávány dál bez tohoto upozornění. Zapomínáme, že politikové, kteří ještě před několika měsíci seškrtávali částky pro zahraniční pomoc v rozpočtech svých zemí, aby uspokojili voliče, kterým je cizinec moc daleko, najednou nemají hluboko do kapsy, hlavně když jde o zbraně.

    Unikají nám souvislosti, nevnímáme lži politiků. A co je nejhorší, uniká nám to, že bomby řešení nejen nepřinesou, ale oddálí nebo vůbec znemožní, protože dále rozdělí náš svět.

    Nejsem tak naivní, abych nevěděl, že rozdmýchaná nenávist mezi lidmi vede k násilí všeho druhu. Ostatně to ví skoro každý. A právě proto měli politikové NATO, nemají-li zcela prázné mozky, hledat diplomatické řešení a nepočínat si jako slon v porcelánu.

    Jiří Jírovec

    12.4. 1999

    Poznámka JČ: K ponižování Ruska a vylučování Ruska z mezinárodního společenství. Ano, NATO se k Rusku chovalo arogantně. Na druhé straně však Rusku jde o princip nezasahování do vnitřních záležitostí země, ať se na jejím území dějí jakákoliv zvěrstva. Nyní se zdá, že by Clinton rád z konfliktu o Kosovu unikl a apeluje na ruskou diplomacii. Co se týče ignorování jiných světových konfliktů a nespravedlností, odkazují na množství přeložených článků v BL, například na článek z FT "Cesta do pekla". To, že se všeobecně ignorovala zvěrstva a hrůzy jinde, neznamená, že svět měl zůstat v nečinnosti i nyní. Někde se začít musí.


    K výroku Javiera Solany

    Jiří Jírovec

    "Pro mne osobně by bylo velmi obtížné pokračovat v jednání s někým, kdo je odpovědný za tuto katastrofu." Javier Solana

    V kontextu retoriky NATO je onen někdo v Solanově výroku, citovaného MF Dnes podle agentury Reuter, samozřejmě president Jugoslavie Miloševič. V kontextu důsledků akce NATO, prováděné pod heslem bombami za trvalý mír a světovou demokracii, to nakonec může být Solana sám.

    Zmíněný článek, založený na materiálech agentury Reuter, obsahoval několik dalších pozoruhodných citátů: "On je vůdcem Jugoslávie. Je to jediný člověk, který se může zasadit za výsledky," řekl jeden z činitelů NATO. "Musíme zastavit násilí a on to může nařídit." A na dotaz, jak by se západní veřejnost dívala na to, že její vůdcové uzavíají pakt s mužem démonizovaným za to, že byl osnovatelem odporných ukrutností dodal: "Jednoho dne bude čas." Což se nápadně podobá známému Es kommt der Tag.

    Zajímavý je i výrok nejmenovaného velvyslance u NATO: "Nevedeme válku se srbskou vládou, jsme ve válce s její politikou." Podle této logiky Hitler nevedl válku s Francií, ale s politikou její vlády. Jakmile byla utvořena vláda ve Vichy, která zjevně dělala politiku Hitlerovi libou, bylo po válce. Tak je to všechno jednoduché.

    "Evropané 21. století nemohou nadále žít s vedením země, které nedodržuje žádnou z hodnot, jež ostatní Evropa hájí", řekl dále Solana, čímž podle mého názoru naznačil, že se současnou vládou v Bělehradu už nikdo jednat nebude, protože politikové se přece řídí veřejným míněním.

    Krátce po elektronickém sklapnutí MF Dnes jsem si pustil radio - konservativní stanici CFRA 580 z Ottawy. Probírali základní otázku: Pokud NATO vědělo, že Miloševič hodlá vyhnat Albánce z Kosova (jde o protiargument tvrzení, že exodus Albánců zavinila v první řadě akce NATO), proč nebylo na tuto eventualitu připraveno?

    Na tuto otázku je možná jediná odpověď. Politikům ani generálům států NATO na cizích lidech a jejich životech nesejde.

    Jsou posedlí trestáním diktátorů aniž by si v nejmenšim připustili, že není rozdíl mezi Miloševičem, který říká kosovským Albáncům, že si to s nimi ručně vyřídí (když se budou protivit zájmům Jugoslávie) a Solanou, který říká Srbům, že si to s nimi ručně vyřídí (když se budou protivit zájmům NATO).

    NATO je teď v trapné situaci, protože uprchlíků je příliš mnoho a hlavně není stát, který by je byl ochoten absorbovat. Makedonie a Černá Hora se brání, protože se obávají, že příliv Albánců naruší rovnováhu jejich zemích a posílí tak zvané militantní Albánce na jejich území.

    Kanadě a USA (a možná i dalším státům NATO) je žinantní uprchlíky nebrat, ale nechtějí, aby se ten póvl na jejich území usadil trvale. Voliči to teď velmi neradi vidí. Kanada nabídla, že přijme několik tisíc lidí a internuje je na vojenských základnách (jedna je v městě Petawawa asi 30 km od mého bydliště). Vláda až do poslední chvíle nebyla ochotna odpovědět na otázku, jaký statut budou tito uprchlíci mít. Asi dva dny po ohlášení, že budou mít volnost pohybu a mohou požádat o trvalý pobyt v Kanadě, když budou chtít, ohlásila ministryně přistěhovalectví, že se situace uprchlíků zlepšila natolik, že jim bude nejlépe tam, kde jsou a že zatím nepřijede nikdo. Takže místní obyvatelé přestali lozit po půdách a shledávat nepotřebné oblečení a hračky pro děti.

    NATO teď vede propagandistickou válku, které by lidé neměli naletět. Odvolávají se na řešení z Rambouillet, ale to nemohlo mít naději na úspěch, ani kdyby bylo míněno upřímně. Udržet Kosovo jako autonomní oblast Jugoslávie je zcela nepřijatelné pro Osvobozeneckou armádu Kosova (KLA) jejímž cílem je úplná nezávislost Kosova.

    Poslední z dokumentů KLA, který je dosažitelný na Internetu obsahuje toto stanovisko:

    "KLA stojí pevně za svým posláním, jímž je ustanovení naší nezávislé, demokratické země a tudíž nepřijme žádné řešení, které bude jakýmkoli způsobem omezovat princip nezávislosti našeho národa, a to dokonce ani tehdy, půjde-li o omezení dočasná, protože soužití v rámci Jugoslávie - Velkého Srbska by bylo protialbánské, protidemokratické a bezvýchodné. Priština, 4. prosince 1998."

    Pokud snad státy NATO zamýšlely obnovit násilím autonomii Kosovo, musely být připraveny na to, že KLA bude bojovat nejen proti Srbům, ale i proti nim. Druhou možností bylo, že šlo o to přitlačit hrozbou bombardování Srby k podpisu a pak postupně změnit scénář a dát Kosovo Albáncům.

    To co předvedlo NATO nebyla žádná diplomacie, ale čistá arogance, kterou by Evropané 21. století neměli tolerovat (abych parafrázoval Solanův výrok). Přesněji řečeno, svět by ji neměl trpět.

    Kanadský senátor Doug Roche označuje akci NATO za morálně zvrácenou. Podle jeho názoru, vysloveného například v rozhovoru pro CBC 1 (6.4. 1999) je obejití Rady bezpečnosti (v níž navíc Kanada nyní zasedá) obrovskou chybou, protože OSN je jedinou organizací, která má autoritu světové problémy řešit.

    Proti násilné akci NATO se postavil papež i představitelé dalších církví - viz například tento odkaz na CBC.

    Tyto hlasy bohužel zanikají v propagandě NATO, která odráží chmurnou představu, že by si NATO mohlo pokazit oslavu padesátin, kdyby nevyhrálo první akci, do níž se v poměrně pokročilém (možná již senilním) věku pustilo.

    Jiří Jírovec 6.4. 1999

    PS V diskusi na bostonské rozhlasové stanici WABC 770, kde Clintona považují za levicového feťáka, který se ulil z Vietnamu, byla akce USA (tady se dost často odděluje USA a NATO) označena za "the most screwed up military operation in the US history". Ze dvou Ferdinandových adres, které obsahují dohodu v Rambouillet je lepší tato . Dokument se natáhne celý a není nutné otevírat jednotlivé, často poloprázdné stránky. Je škoda, že se zatím nenašel člověk, který by byl ochoten daný text "přeložit" do srozumitelné formy a vysvětlit o co byl vlastně spor (kromě neústupnosti KLA). Mám ovšem pocit, že stejně důležitou roli jako dokument sám hrály i sliby (hrozby), které jednání doprovazely v zákulisí.

    Na Foru BL se objevil velmi zajímavý článek nazvaný Kosovo "Freedom Fighters" Financed by Organised Crime (příspěvek 05820) nabízející poněkud zarážející pohled na situaci na Balkáně a Kosovu a na mezinárodní politiku. Zdá se být velmi dobře podložen informacemi ze zdrojů, které jsou uvedeny v jeho závěru. Jméno autora článku i jeho telefonní číslo jsou autentické, jak jsem zjistil porovnáním s domácí stránkou University of Ottawa.


    Není válka jako válka - alespoň ne v severoamerické televisi

    Jiří Jírovec

    Válka v Zálivu byla černobílá. Obsazení Kuwajtu Irákem bylo samo o sobě dostatečným argumentem pro vyslání vojsk. Americká vláda navíc trochu "pomohla" veřejnému mínění, aby si rychle ujasnilo, kdo je "good guy" a kdo "bad guy". Klíčovou roli v tom hrála historka o tom, jak iráčtí okupanti vyhazovali kuwaitská nemluvňata z inkubátoru. Lkající mladá žena (dcera kuwaitského velvyslance v USA, jak se později ukázalo), ji uslzeně přednesla před jakýmsi sentním výborem. Jak se později ukázalo, šlo o lež, ale to už bylo po válce.

    Diváci sledovali se zaujetím souhru jednotek ničících cíle a s obavami čekali, kdy dojde ke střetu spojenců s obávanou presidentskou gardou, zda irácké rakety nezasáhnou Israel a drželi palce, aby nedošlo na biologické a chemické zbraně.

    Přímé, byť cesurované televisní přenosy měly úspěch a jejich sestřih si mohl americký divák později koupit na kasete a přehrávat třeba k snídani.

    Poměrně dlouho vládla jednota mezi lidem a politiky. Nejspíš kvůli té černobílosti. Teprve s odstupem se začaly objevovat otázky, co to vlastně je ten nový Bushův nový světový řád, jakou roli ve všem hraje nafta a hlavně, proč se rozjetá armáda zastavila a nechala diktátora přežít.

    Akce NATO proti Jugoslávii je zcela jiná. Je sice pravda, že nám zase ukazují, podobně jako před Irákem, sjednocený šik politiků a vojáků, kteří světu oznamují, že mají plán (to kradou Benešovi), a to jediný možný, a že se podle něj jede. A jako tenkrát existuje propagandou dobře presentovaný "bad guy". Ale to je tak všechno.

    Především chybí "good guy". Ideální by bylo, kdyby to byl kosovský lid, kterému by NATO jaksi nenápadně pomáhalo v jeho spravedlivém boji tím, že v okamžiku, kdy se boj odchýlí ze směru americko/natovských zájmů, bad guy dostane přes pazoury.

    Potíž je v tom, že na lid není nikdy moc spolehnutí a pak v Kosovu působí osvobozenecká armáda (KLA), která se zřejmě více podobá teroristické organizaci proniknuvší na území Jugoslávie než čemukoli jinému. Navíc není zcela jasné, do jaké míry se obyvatelům Kosovva líbí, že tam KLA dělá ještě větší dusno.

    Politikové a generálové tedy do funkce "dobrého chlapíka" jmenovali NATO, čímž se současně povýšili na tvůrce dějin a záchrance národů.

    Tím ovšem posunuli střet Miloševič - kosovští Albánci do roviny Miloševič - NATO a z ní, protože neznají Srby, takměř okamžitě do roviny Srbové - NATO. Postavili tak nevědomky Miloševiče mimo hru a sebe do konfliktu, který nemohou vyhrát.

    Strategové NATO zjevně vycházejí z nějaké příručky, podle níž každý lid diktátora svrhne, jakmile k tomu jsou vhodné podmínky a je to v zájmu Spojených států. V letech devadesátých je zjevně v módě oslabení diktátora bombardováním. Příručka ovšem nepraví, co činit, když se lid kolem diktátora nacionalisticky sjednotí, protože mu je diktát soukmenovce bližší než diktát cizáka.

    Srbové tedy Miloševiče nesesadili a on sám nevystrčil bílý prapor. Představitele NATO jsou zjevně zaskočeni, tím že Srbové nejsou stejná ořezávátka, jako třeba Američani (myslím tím veřejnost a politiky), kteří utekli ze Somálska poté, co jim tamní válečný boss (warlord), jehož vojáci mají tak nejvýš dodávku s kulometem, postřílel pár mariňáků.

    Srbům se navíc povedl dobrý trik (možná náhodou) s vypovězením většiny zahraničních novinářů. Vytvořili tak informační vakuum, zcela nezvyklé pro americkou televisi. Teď již jsou někteří zpátky, ale nemají přístup do míst, kde se něco děje. Připočteme-li k tomu vojenskou censuru, co zbývá k vysílání?

    Severoamerická televise tedy do nekonečna vysílá záběry uprchlíků a k tomu prohlášení NATO, že "odsun" připravil Miloševič již před bombardováním, takže NATO je z obliga. K tomu se občas promítají záběry jakýchsi hořících domů. Kde je televisní stanice berou, když v Kosovu žádní novináři nejsou je těžko říct. Navíc je zajímavé, že se nejedná o žádné pastoušky, ale o solidní a často nově vypadající vily.

    Zpravodajství severoamerických stanic je nyní, alespoň jak se mi zdá, poněkud vyváženější než před týdnem. Zajímavé je, že třeba CNN dává poměrně dost souvislého prostoru jugoslávským politikům, kteří samozřejmě akci NATO jasně odsuzují. K vyváženosti přispívá i skutečnost, že události v Kosovu nelze oddělit od domácí politiky USA. Politikové jsou evidentně nervózní a bojí se reakce veřejnosti na ztráty na životech.

    Představitelé NATO jsou naprosto patetičtí. Vypadají trochu jako naprogramované figuriny, které dokola opakují "budeme bombardovat ještě tvrději, abychom zabránili genocidě v Kosovu, vše jde podle plánu a vstoupíme do další fáze".

    Zatimní vrchol jejich propagandistického úsilí vidím ve výroku jednoho z natovských generálů, který prohlasil, že Srbové z propagandistických důvodů vyhazují do povětří vše v okolí zásahu bomb, aby dokazali svetu barbarstvi NATO. To byla takova stupidita, že to radeji hned druhý den odvolal.

    Další rozdíl mezi Zálivem a Kosova je v posunu námětu debat v televisi a rozhlase. Nemluví se o tom, jak skvěle NATO vítězí, ale jak blbý dárek si nadělilo k padesátce. Diskutuje se otázka, jak dál, když už tam jsme.

    Situaci dále komplikují vnitropolitické zájmy demokratů a republikánů. Pokud se Kosovo promění v něco podobného Vietnamu, budou mít máslo na hlavě politikové, kteří byli pro vojenský zásah a hlavně pro vyslání pozemních vojsk.

    Jak známo, president Clinton původně tvrdil, že pěšáků nebude zapotřebí, protože Miloševič se po několika náletech "umoudří". Pak připustil, že to bude trvat o něco déle. Když se ukázalo, že mezi tím obyvatelstvo Kosova začalo masově prchat (a kdo by neprchal) a že se situace těžko obrátí, začalo se mluvit o potřebě pozemních vojsk.

    Vedle neschůdné varianty spolehnutí se na KLA, se mluví i o tom, že by USA dokončily vzdušný zásah a "předaly" Kosovo Evropanům, aby si svoje území dopacifikovali sami..

    Velký rozdíl je i v osobnostech. Generál Schwartzkopf byl přítomen na bojišti v Zálivu a sám na mapách ukazoval kam nepřítele zase zahnali. Jeho protějšek, pískem neofouknutý Clarke, naopak nemá co říct (stejně jako jeho politický doplněk Solana).

    Jiří Jírovec

    5.4. 1999


    Co je vlastně válka?

    Jiří Jírovec

    Svět má na konci tisíciletí problém nejen s počítačovým "bugem", ale i s definicemi, protože ty dřívější nějak ztrácejí svoji platnost.

    Když jeden stát napadl druhý zbraní, říkalo se tomu válka. To už dnes neplatí. NATO bombarduje Jugoslávii, ale není to prý válka. Ministryně Albrightová to sdělila Srbům dokonce v jejich mateřštině. Američani ani NATO se Srby neválčí, toliko dávají lekci jejich presidentovi, neb týž je komunistickým diktátorem.

    Jak známo diktátorům patří všechno a lidu nic a tak třeba zniční teplárny nebo mostů přes Dunaj se týká Miloševiče a ne utlačovaného lidu.

    V rámci této filosofie tvrdili představitelé USA, že tři vojáci, které Srbové chytili, nemohou být vojenskými zajatci, protože státy NATO nejsou s Jugoslávií ve válce. O několik hodin později došlo k zajímavému obratu, protože titíž představitelé si uvědomili, že podle Ženevské konvence je na tom zajatý voják líp než špión bez konvence - jugoslávská strana totiž tvrdila, že tu trojku postaví před soud - a tvrdí, že jde o válečné zajatce - protože podle Ženevské konvence nelze zajatce soudit.

    Protože politiku USA nedělají žádní filosofové, nezatěžují se problémem, jak může vzniknout vojenský zajatec v době (relativního) míru.

    Válka tedy není a je navíc je možné se jí vyhnout. Nejspíš tak, že se NATO z titulu své vzdušné moci rozhodne, že si Jugoslávie Kosovo tak nějak nezaslouží a vyhlásí jednostranně dočasný protektorát nad tímto územím. Vojska NATO pak budou moci vstoupit na toto území - nejspíš na pozvání nějaké prozatimní vlády. Srbská vojska na území Kosova pak budou překlasifikována na "teroristické oddíly", což umožní jejich likvidaci, aniž by se museli brát nějací váleční zajatci.

    Výsledkem bude, že Jugoslávie vstoupí do nového tisíciletí bez Kosova. Válku, která nikdy nebyla, ji bude připomínat pouze rozbombardovaná infrastruktura a diktátor Miloševič, který jako důležitý faktor rovnováhy na Balkánu zůstane u moci.

    Jiří Jírovec

    5.4. 1999


    Kosovo - geopolitické aspekty

    Marián Chamula

    Rad by som prispel do diskusie o kosovskej krize trochou vlastnych uvah. Napriek tomu, ze som rovnako ako ini diskutujuci, odkazany na povrchne a neuplne informacie, ktore su nam predkladane politikmi a rozne pretvorene mediami, su urcite geopoliticke aspekty, ktore su neprehliadnutelne, aj ked sa v mediach malo spominaju.

    Pokusim sa na ne poukazat, pravda bez seriozneho naroku na to, ci a do akej miery zodpovedaju realite.

    Vo svojich uvahach budem vychadzat z tychto axiom:

    A1:

    Predstavitelia statov su kolektivne bytosti (tzn. riadia sa na zaklade nazorov, alebo konsenzu kolektivnych organov, ako su ministri, poradcovia a odborne poradne organy. Kazde rozhodnutie statnikov preto ma pomerne objektivny charakter a je dost otazkou vyslednic sil ako vnutornych, tak aj vonkajsich.

    A2:

    Politika je (v chapani N.Machiavelliho) konflikt zaujmov. Eticke aspekty su az druhorade, pretoze eticky sa da odovodnit cokolvek. Politik v tomto chapani prisposobuje svoje konanie svojim cielom - alebo inak: Ucel svati prostriedky.

    O co ide v kosovskom konflikte? Podla vyhlaseni prednych predstavitelov NATO a Europskej unie ide o zabranenie etnickej katastrofe v Kosove.

    Tento argument rozhodne nepostrada niektore protirecenia a pochybnosti:

    1. Ak by islo o ochranu etnika, preco je prave kosovske etnikum take vyznamne, ze treba zacat na Balkane vojnu?

    2. Preco nie su ine etnicke katastrofy posudzovane rovnako?

    Clovek si nevdojak musi spomenut na vyhladzovanie Srbov vo vychodnom Slavonsku, ktore bolo sprevadzane bezzubymi odsudeniami zo strany EU a NATO a mnohe ine priklady etnickych konfliktov, ked bol rozsah katastrofy rovnaky, ale vojna nebola potrebna.

    3. Aky je samotny ciel vojenskej kampane, ked ocividne nemoze vyhladzovaniu kosovskych Albancov zabranit?

    Je zjavne, ze hlavnym cielom tejto vojny nie je zachranit ohrozene etnikum, aj ked ide aj o to. Co teda moze byt hlavnym cielom?

    Podla A1 sa neda predpokladat, ze niekto vynalozi stovky miliard na operaciu vopred odsudenu na neuspech. A nejde iba o peniaze, viaceri zapadni politici riskuju v pripade neuspechu svoju politicku karieru a volebny uspech svojich politickych stran. Moj zaver teda znie: pre vojnu v Juhoslavii existuje ovela zavaznejsi dovod, ako je ochrana kosovskych Albancov.

    Aky to je dovod (alebo viac dovodov) si mozeme iba domyslat.

    Skoro nic sa o tom nehovori, clovek by povedal, ze sa politici vyhybaju tomu, aby svoje skutocne zamery prezradili. No ale skusme aspon nieco.

    Európa

    Pred 10 rokmi skoncila 3. svetova vojna (tzv. Studena vojna) v Europe.

    Hlavnym porazenym v tejto vojne je nesporne Rusko, ktore skoncilo ekonomicky vycerpane, spolocensky rozvratene. Prislo o vacsinu tazko ziskanych oblasti svojho vplyvu, hlavne v Europe. Rusko je za velmoc povazovane skor nostalgicky, ale realne nou momentalne nie je (Z.Brzezinski). Pokial je mi zname, poslednym ruskym spojencom v Europe je Juhoslavia.

    Hlavnym vitazom 3SV v Europe je ocividne Nemecko. Po zjednoteni sa stalo hlavnou europskou velmocou. Nemecko je motorom zjednocovania Europy, mozno preto, ze v byvalom sovietskom bloku ziskava rozhodujuce ekonomicke postavenie. Nemecko potrebuje k svojmu ekonomickemu postaveniu velmoci aj patricne bezpecnostne zaruky, zrejme preto postupne prekonava historicky odpor voci narastu vyznamu nemeckych ozbrojenych sil. Nemecko je iniciatorom vzniku europskych ozbrojenych sil (neviem teraz ako sa volaju), ktore su zatial bezvyznamne, ale perspektivne ktohovie.

    Proces zjednocovania Europy kupodivu dalej pokracuje. Otazkou je pokial ma Europa siahat. Myslim, ze nikto vazne neuvazuje o tom, ze od Atlantiku po Pacifik. Domnievam sa, ze v Europe sa s Ruskom urcite neuvazuje. Potom sa ovsem rozdeluju sfery vplyvu. A tu niekde je jeden z hlavnych dovodov vojny v Juhoslavii. Nejde o jednorazovu akciu. Spomenme si, ako aktivne pracovali zapadne staty, hlavne Nemecko na rozklade byvalej Juhoslavie, ako boli podporovani politicki a vojenski vsetci, ktori boli proti Srbom. Zamer je podla mna jasny - treba zlikvidovat, alebo aspon znacne oslabit snahy Srbov o vytvorenie lokalnej balkanskej velmoci, navyse spojenej s Ruskom.

    NATO

    Skoncenim 3SV zanikol aj hlavny dovod existencie NATO ako protikomunistickej obrannej aliancie. Organizacia potrebu novu napln prace. Je to silova organizacia a jej napln moze sluzit iba na nasilne presadzovanie cielov niekoho (A2). Otazkou je koho. Zatial najvyznamnejsou zlozkou NATO su USA a hlavne tie maju dostatocny vplyv v NATO na presadenie svojich zaujmov. Ake mozu byt zaujmy USA na Balkane? Zda sa mi, ze primarne tam USA nejake zaujmy nemaju.

    Ale co ak ide hlavne o zachranu vplyvu USA v stale silnejsej Europe.

    Bezpecnost v mnohonarodnostnej Europe este asi dlho nebude mozna bez pouzitia sily. Ak existuje NATO, existuje aj pritomnost USA v Europe. Domnievam sa teda, ze druhy dovod pre vojnu v Kosove je udrzanie vyznamu NATO pre Europu a tym aj pritomnosti USA v nej.

    Situácia

    Zhrnme to: Hlavnym cielom NATO a EU je zabezpecenie stalej vojenskej pritomnosti v Juhoslavii, pripadne dalsie oslabovanie Juhoslavie a tym zlikvidovanie vplyvu Ruska v Europe. NATO a EU pre dosiahnutie takehoto ciela vyhovuju akekolvek prostriedky, teda aj tzv. mierove - dohoda v Ramboulliet bola snahou o vnutenie vojsk NATO do Juhoslavie pokojnou cestou.

    Politicky je situacia zrejma: NATO uz z oblasti neodide a Srbi mozu iba prehrat. Otazkou je len pocet obeti. Najvacsim rizikom akcie je verejna mienka v clenskych statoch Aliancie. NATO sice z oblasti neodide, ale politicke burky v clenskych statoch mozu vyvolat vyznamne politicke zmeny vo volbach. Aj Milosevic v podstate dosiahol pre seba vyhodne postavenie. Ako kazdy diktator je ochotny bojovat za vlast do predposledneho muza a navyse ziskal vojnovym stavom elegantnu moznost likvidacie opozicie. Pravda, vidina Velkeho Srbska je v kybli.

    Marián Chamula


    Nezveřejňujte nepodložené emocionální informace

    Tomáš Zipfel

    Vážený pane Čulíku,

    se zájmem čtu BL a zejména články věnované jugoslávské problematice.

    Pošlapání všech pravidel mezinárodního práva válkou NATO proti Jugoslávii je zdůvodňováno katastrofální humanitární situací v Kosovu, zejména pak etnickým čištěním. Nechejme stranou to, zda je takovéto zdůvodnění postačující (sám nemám v této otázce naprosto jasný postoj) i to, zda by v tomto případě nemuselo docházet k leteckým úderům a přípravám pozemních válek i v mnoha dalších částech světa, případně rezignujme i na fantasmagorické spekulace o jiných motivech k válce s Jugoslávií, než jsou ty oficiálně uváděné.

    Má-li humanitární katastrofa, případně etnické čistky sloužit za záminku k vedení války, nelze takový stav dokládat historkami, jež nejsou věrohodně potvrzeny z opravdu nezávislých zdrojů. Jsem přesvědčen, že by sdělovací prostředky i vlády, které se do balkánského konfliktu zapletly, měly věnovat mnohem větší pozornost dokumentaci hrůz, na základě kterých mobilizují veřejné mínění. Velmi ostražití bychom měli být zvláště po zkušenostech s nálezem mrtvých poblíž kosovského Račaku, který byl zpočátku jednoznačně připisován srbským jednotkám, po masakru na tržnici v Sarajevu 28.8.1995, který byl v té době vojáky UNPROFOR bez rozpaků připsán bosenským Srbům a který vyvolal letecké údery NATO na bosenskosrbské cíle nebo po jospinově dementi ohledně osudu Albánců na makedonských hranicích v minulém týdnu a mnoha dalších případech.

    14. dubna se BL poměrně rozsáhle věnují údajnému znásilňování etnických Albánek v Kosovu. Myslím si, že by bylo mnohem větším příspěvkem k objektivnímu informování a objektivní diskuzi podání byť jen jediného důkazu o tom, že k tomu opravdu došlo nebo důkazu o tom, že se tak nestalo, namísto sugestivního líčení neověřených historek. Jsem toho názoru, že je lepší takové zprávy vůbec nepřinášet, nelze-li je věrohodně potvrdit. Jejich vliv na formování veřejného mínění je obrovský a obávám se, že jde-li o záměrné dezinformace, svůj účel plní dokonale. Čtu BL již delší dobu a mám dojem, že nemají zapotřebí získávat si reklamu senzacemi. Naopak - senzacechtivost a bojovné, avšak o to méně informované nasazení mnohých reportérů či komentátorů, se na hrůzách, ke kterým na území bývalé Jugoslávie došlo, podepsaly a dále podepisují mnohem výrazněji, než mnozí jejich bezprostřední aktéři.

    Tomáš Zipfel, Brno

    Dopis čtenářce, která je proti bombardování civilistů

    Jiří Vacek

    Neznama ctenarko,

    jste proti bombardovani civilistu. Neznam nikoho, komu by se to libilo. Ale uvedomme si, ze zatimco NATO bombarduje dnes srbske civilisty kdyz tak omylem nebo z duvodu technickeho selhani, byli predtim bombardovani civiliste kosovsti z daleko horsich duvodu, i  kdyz ne na tak vysoke technicke urovni (ostatne to mluvi v  neprospech Srbu - jak otrli museji byt, kdyz neco takoveho dovedou delat zblizka, tak rikajic z oci do oci). A krome toho si troufam odhadovat ze Kosovcu prislo o zivot a domovy vic a - viz drive - daleko krutejsim, personifikovanym zpusobem.

    Vadi me, ze ten "hrdy a hrdinny" srbsky narod dnes dela to, co jim samym delali za valky Nemci: pod zastitou jedne z nejpocetnejsich armad Evropy zabiji a vyhani civilisty a nici jejich domovy. Myslim, ze ani Nemci nevymysleli to, ze se pred prekrocenim hranic spali lidem doklady, aby je zbavili identity, aby uz nikdy nemohli dokazat, odkud vlastne jsou a co jim patri(lo).

    Jiří Vacek


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|