středa 28. dubna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Válka o Kosovo:
  • Letecké údery na Bělehrad, krize v táborech (BBC)
  • NATO válku o Kosovo vyhraje. A co pak? (John Gray) Televizní podnikání v ČR:
  • Proč si všichni zasedli na Železného? (Vlasta Leporská)
  • Nelíbí se mi, jak Železný opíjí lidi rohlíkem (Jan Čulík) Kosovo - reakce:
  • Nedá se nic dělat a s bombardováním se nemělo začít
  • Západní státy jen skrývají za etickými principy své mocenské zájmy Pražský hrad a ústava ČR:
  • Havlova mluvčí: "Ústava smí být porušována v zájmu menšin" (Petr Šafránek) Reakce:
  • Průzkumy veřejného mínění jsou prováděny dost profesionálně (Vladimír Wagner) Ekologie v ČR:
  • Bude Ropákem Grégr nebo Hanzlíček? (Děti Země)

    Kompletní Britské Listy

    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britske listy over the past year or so. (Selected Britske listy articles in English now appear in the new electronic pages of the journal "The New Presence"). - Zde je měsíčník Nová přítomnost.
  • Tady je minulé vydání Britských listů.
  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
  • Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
  • Užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku jsou zde.

    Co je nového v České republice

  • Polovina občanů v ČR vidí soužití s Romy jako problém. Pro 27,5 procenta Čechů je to malý a pro 13,8 procenta vůbec žádný problém, zjistila agentura Sofres- Factum. Pro 37 procent dotázaných, kteří vnímají soužití s Romy jako problém, jsou jakékoli snahy o zlepšení zbytečné. Opačný názor má 54 procent respondentů ze stejné skupiny. Častěji za velký problém považuje soužití s Romy 62,7 procenta obyvatel západních Čech, 59 procent ze severních Čech a 59,5 procenta obyvatel Prahy. Jako malý jej vnímá 37 procent lidí z domácností s hrubými měsíčními příjmy nad 30.000 korun a 40 procent voličů Unie svobody. Vůbec žádný problém nevidí v soužití s Romy čtvrtina lidí z domácností s měsíčními příjmy nižšími než 5000 korun, téměř čtvrtina nezaměstnaných a 25,4 procenta občanů z obcí od 500 do 1999 obyvatel. O zbytečnosti jakýkoli snah o zlepšení soužití je přesvědčeno 77,9 procenta respondentů, kteří vzájemné soužití považují za velký problém. Tento názor sdílí také 57,4 procenta nezaměstnaných a 52,9 procenta obyvatel jižních Čech.

  • Romové z Matiční ulice podepisují petici proti stavbě keramického plotu. Ten má podle místní samosprávy ochránit obyvatele čtyř místních rodinných domků od hluku z areálu obecních domů, kde bydlí převážně Romové. V petici označují signatáři dohodu o výstavbě plotu, kterou podepsali představitelé místního sdružení Romská duha se starostou ústeckého obvodu Neštěmice za neplatnou, "neboť tito představitelé se nedohodli s ostatními spoluobčany Matiční ulice".

  • Sugesce funguje! Lidem v ČR nevadí Železného podvádění. Současný konflikt o televizi Nova vnímá většina lidí bezradně. 53 procent občanů neví, na čí stranu se ve sporu o televizi přiklonit. Zjistil to STEM. Železného podporuje 29 procent respondentů, nepřesvědčil 18 procent dotázaných. Spor Železného a CME pozorně sleduje 58 procent občanů. Pravidelní diváci Novy Železného podporují - 40 procent z nich si myslí, že je v právu, 18 procent je přesvědčeno o opaku. Téměř 70 procentům respondentů by vadilo, kdyby Nova přerušila své vysílání. Většina respondentů, 58 procent, se domnívá, že Železný má šanci se uplatnit v politice. Podporují ho zejména lidé s vysokoškolským vzděláním (71 procent) (!!), přestože tato skupina nepatří ke skalním divákům Novy. - Bude ještě zřejmě velmi dlouho trvat, než se Česká republika probere z "televizního bezvědomí" (Colin Sparks). (Někteří prý usilují o to, aby se Klaus stal prezidentem a Vladimír Železný šéfem ODS a posléze premiérem. Nechtěl bych se vracet do takové České republiky.) - V normální zemi by kontroverzi ohledně televize Nova jasně, podrobně a zajímavě vysvětlil v hodinovém televizním pořadu autoritativní, nezávislý novinář, velká veřejná osobnost, jemuž diváci mohou na základě jeho předchozí kritické práce důvěřovat. Kde je takový pořad, kde je takový novinář, pane Puchalský?

  • Se zavedením zákona o registrovaném partnerství souhlasí 38 procent lidí, nesouhlasí 42 procent lidí. Podle IVVM považuje 43 procent občanů souhlasících se zavedením zákona za nejzávažnější argument zrovnoprávnění homosexuálních dvojic s heterosexuálními. Proti zákonu jsou nejčastěji lidé starší 60 let, důchodci, Jihočeši a lidé z obcí do 500 obyvatel. Česká společnost začíná být postupně k homosexuálům snad trochu tolerantnější. V roce 1995 tolerovalo homosexuály podle IVVM 29 procent dotázaných, v roce 1997 44 procent. V říjnu loňského roku projevilo toleranci k homosexuálům 38 procent dotázaných. V Británii byl právě zaveden zákon, podle něhož dostávají zahraniční partneři homosexuálů právo k trvalému pobytu v zemi, stejně jako ho mají snoubenci heterosexuálů.

  • Lékařský odborový klub požaduje, aby stát vyroval svůj dluh vůči zdravotníkům, jimž každoročně dluží na mzdách kolem dvou miliard korun, podobně jako nyní pomáhá částečně vyrovnat dluhy nemocnic. "Nejen dodavatelé léků či energií, ale také zdravotníci jsou věřiteli nemocnic," řekl předseda LOK Milan Kubek ČTK. "Loni se reálné mzdy ve zdravotnictví propadly o 7,8 procenta, my trváme na tom, že krize financování se nemůže řešit na úkor zdravotníků," konstatoval. Průměrný plat lékaře v ČR včetně přesčasů se pohybuje kolem 20.500 korun měsíčně. LOK chce prosadit, aby lékaři měli trojnásobek průměrného platu v zemi a dostávali 35.000 korun měsíčně. Na zvýšení platů navrhuje LOK získat prostředky např. zvýšením plateb zdravotního pojištění ze 13,5 na 14 procent.

  • Obě strany konfliktu kolem televize Nova mají zájem na dalším vysílání, konstatuje předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Josef Josefík. Rada ze zákona dohlíží na plnění licenčních podmínek, dodává ČTK, jenže jakých? Nova totiž nyní žádné licenční podmínky dodržovat nemusí, byly zrušeny. Josefík nad současnou situací kolem televize Nova nevyjádřil žádné znepokojení. - Josefíkovi zjevně nevadí, že držitel licence Vladimír Železný provozuje úplně jinou televizi, než na jakou byla původně licence vydána. Pročpak asi? Proč se ho na to nějaký novinář nezeptá? Jak by to asi pan Josefík věrohodně zdůvodnil. Nebo je i tato otázka pro české novináře tabu?

  • Omezuje se civilní služba v české armádě, aby bylo víc vojáků pro Kosovo? Jeden čtenář se ptá: Dobry den, behem dne jsem zaslechl zajimavou (jak pro koho) informaci: Ze snad ti, kteri o tom rozhoduji (OVS?) dostali pokyn, aby v maximalni mozne mire omezili nastup na civilni vojenskou prezencni sluzbu (anebo jak se to spravne jmenuje) v souvislosti s operacemi NATO v Kosovu a nasi ucasti v ni. Pokud mate nejake zdroje, muzete neco zjistit? Protoze nic takoveho jsem v ceskych mediich nezachytil. - Ví o tom někdo něco? JČ

  • Link na srbskou televizi na internetu. Druhe bombardovani objektu Srbske TV jiste vyvola dalsi diskusi. Protoze jen malo lidi muze vysilani Srbske TV videt, dovoluji si nabidnout k uverejneni v BL link na Real video jejich zpravodajskych relaci: V diskusi by meli byt slyset i ti o nez jde, tedy Srbska TV. Zde je link na REal Video/Audio jejich zpravodajskych relaci tlumocenych do anglictiny: http://www.c-span.org/guide/international/kosovoserbiatv.asp. Marek Sojka.

    Přehled článků o krizi v Kosovu, zveřejněných v BL v minulých dnech:

    Další články k tematice nynější války v Evropě o Kosovo najdete v přehledu nejdůležitějších textů z posledních dní, viz Obsah zde napravo.

  • To nejlepší z "českého" internetu. Jako příloha českého vydání časopisu PC World z března 1999 a  také časopisu Profit se distribuuje právě vydaný CD ROM "To nejlepší z českého internetu". Jako jeden z mála skutečných českých internetových časopisů jsou na CD ROMU zdá se mi velmi dobře prezentovány cca 5 megabyty nejzajímavějších článků přibližně za poslední rok také Britské listy. Seznamte prostřednictvím tohoto CD ROMU s Britskými listy vaše přátele.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

    Výběr textů z posledních dní:

    Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.

    Letecké údery na Bělehrad, krize v táborech

    Z hlavních večerních zpráv televize BBC v úterý 27. dubna 1999

    NATO v úterý konstatovalo, že útoky, které byly proti Jugoslávii dosud realizovány, byly pouze zlomkem toho, co má teprve přijít, a že se smyčka kolem Bělehradu stahuje Vrchní velitel aliance generál Wesley Clark uvedl, že nyní má třikrát tolik útočních letadel, než na začátku kampaně. John Simpson v Bělehradu se byl podívat na další škody, způsobené rozhlasové a televizní infrastruktuře.

    John Simpson (tentokráte už jen telefonem, komentář k reportážním záběrům z Bělehradu): Byla to, NATO zřejmě dospělo k názoru, dosud nedokončená věc. Věžák Ušče byla zasažena před šesti dny, ale vysílací věž na střeše ještě stále. V jednu hodinu v noci z pondělí na úterý byl vysílač zasažen. Střela letěla nízko nad naším hotelem nedaleko. Za denního světla bylo jasné, jak přesný to byl útok. Před týdnem z věžáku vysílaly čtyři rozhlasové a čtyři televizní stanice, všechny těsně spojeny s prezidentem Miloševičem a jeho rodinou.

    NATO na něho vyvíjí silný tlak. Ale vznikají snad v prezidentově postoji trhliny? Klíčovou osobou je v současnosti Vuk Draškovič. Po dobu devíti let byl ostrým odpůrcem prezidenta Miloševiče. Pak před čtvrt rokem přijal funkci náměstka premiéra. Draškovič byl vždycky dosti otevřený a za posledních několik dní hovoří otevřeněji. V úterý nepřímo doporučoval řešení konfliktu: mírové sbory OSN pro Kosovo, jejichž součástí by byla vojska NATO:

    Vuk Draškovič: Není důvodu odmítat přítomnost OSN v Kosovu. Vlajka OSN je vlajka našeho světa. Jsme součástí tohoto světa.

    John Simpson: Není jasné, jestli je to skutečně nezávislý hlas, anebo jestli sám prezident Miloševič chce, aby tyto názory Draškovič vyjadřoval. Sám Miloševič oslavoval tradičním způsobem jugoslávský státní svátek (kladení věnců). Miloševič je velmi chytrý politický manipulátor. Možná nechává Draškoviče, aby hovořil o vyslání vojsk OSN, aby došlo k zastavení bombardování. Ale politická opozice se nyní v Bělehradě začíná projevovat. Během posledního měsíce bylo Miloševičovo postavení naprosto solidní. Teď se to možná začíná měnit.

    Krize v uprchlických táborech

    Spojené národy varují, že v uprchlických táborech v zemích, sousedících s Kosovem, hrozí krize, protože jsou přeplněny k prasknutí. Další tisíce lidí přicházejí z Kosova. Další 4000 přišly za poslední dva dny do bývalé jugoslávské republiky Makedonie a do Albánie v pondělí večer přešlo 400 lidí. Znepokojujícím způsobem znovu svědčí o znásilňování srbskými vojáky. Hovoří o tom Jeremy Bowen v Kukesi:

    Jeremy Bowen: Ženy z vesničky Dragošina přešly hranici do Albánie. Vyprávějí strašlivé příběhy. (Záběr plačících, přicházejících žen a dětí.) Byly vyčerpány a plakaly po pěti nocích hrůzy a bolesti.

    Uvedly, že poté, co přijely do jejich vesnice srbští vojáci a srbská policie, asi 300 žen a jejich dětí bylo uzamčeno ve třech domech. Asi 10 starých mužů bylo umístěno do čtvrtého domu. Jejich manželé a bratři, muži vojenského věku, už předtím uprchli do hor. Ženy se domnívají, že staří muži byli usmrceni.

    Ženy byly dopraveny do uprchlického tábora v Kukesi. Když humanitární pracovníci rozdávali jejich dětem pyžama, ženy začaly mluvit.

    Vyprávěly, že po tři noci přicházeli Srbové do suterénů domů, svítili ženám do tváře baterkami, hledali mladé ženy a odváděli je pryč. Nechtěli, abychom uvedli, jak se jmenují, ale některé z nich byly ochotny mluvit - o tom, že byly znásilněny.

    Tato mladá žena uvedla, že si přikryla obličej dekou, ale stejně jí vybrali. V kanceláři velitele jí donutili dva policisté, aby se svlékla, dali jí kosmetiku a řekli jí, aby se nalíčila. Pak dělali mnoho špatných věcí, řekla.

    Jeremy Bowen: "V Bosně spáchali Srbové mnoho sexuálních zločinů proti ženám. Stalo se jí snad něco podobného?"

    Někteří příbuzní, kterým se podařilo uprchnout předtím, přišli do tábora, a byli zděšeni, když slyšeli, co se dělo v jejich vesnici.

    Tato žena konstatovala, že byla nucena namířenými zbraněmi, aby se svlékla do naha. "Tolik jsem se styděla," řekla. "Ale co jsem mohla dělat. Místnost byla plná mužů. Neví, kolik jich tam bylo. Když byla nahá, musela jim roznášet alkohol. Uvádí, že byla znásilněna a ostatní přihlíželi. Jinou ženu, řekla, tam drželi daleko déle a zacházeli s ní ještě hůř. Řekla, že zná tři vdané ženy a dvě mladé dívky, které byly znásilněny.

    Nezávislí pracovníci organizací, bránících lidská práva, hovoří s ní i s ostatními. Tak jako BBC, i oni slyší tytéž historky znovu a znovu.

    Penelope Lewis, UNICEF: Všichni konstatují, že nikdy nezaznamenali tolik systematických svědectví sexuálního znásilnění tak velkého počtu žen.

    Jeremy Bowen: Této rodině se podařilo zachránit několik fotografií. Všechno ostatní jim bylo ukradeno. Většina lidí v táboře mají stejné příjmení a jsou členové téhož klanu. Život, který vedli v Dragošině, byl zničen.

    Ženy svědčí všechny velmi podobně o tom, co se stalo. Není pochyb o tom, že silně trpěly. Mluvíme o jedné vesnici, tak malé, že ani není na některých mapách. Nemáme ještě odpověď na otázku, kolik žen v kolika vesnicích a městech v Kosovu byli obětí stejných zločinů.

    Válka o Kosovo je válkou, kterou NATO vyhraje - a co pak?

    Tento článek Johna Graye, profesora evropského myšlení na London School of Economics, vyšel 27. dubna 1999 v deníku Guardian.

    V devadesátých letech si lidi jaksi začali myslet, že lidská práva jsou jim k dispozici zadarmo. Že jejich dodržování není nutné lidem vnucovat. Že jaksi, v důsledku rostoucí prosperity, se lidská práva všude prosadí sama. Válka o Kosovo ukázala, že to byla jedna z nejhorších iluzí v celém desetiletí iluzí.

    Prosazování lidských práv stojí peníze a někdy i životy. Nebudeme pokaždé vést válku. Ale měli bychom si velmi rychle zvyknout na to, že budeme mít smutnou povinnost udržovat mír. Tak tomu bude od nynějška pořád.

    V dramatickém chaosu kolem války na Balkáně vyvstává jedna jistota. Válka o Kosovo je válkou, kterou NATO vyhraje. Neexistují žádné vyhlídky na to, že by bylo dovoleno Miloševičovu režimu, by si ponechal území, které ovládá prostřednictvím masových deportací a prostřednictvím vraždění. Takový výsledek by znamenal, že by se Evropa navrátila k temnotě třicátých let.

    Právě proto zastávají evropské vlády, včetně neutrálních vlád, jako je vláda švédská, jednomyslné stanovisko, podporující akci NATO. Je to konflikt, který musí být - a bude - dobojován až do úplného konce.

    Dohra války ale není připravována. Je zřejmé, že voliči a vlády dosud nechápou, že to, že Západ převzal zodpovědnost za stabilitu na Balkáně, bude mít dlouhodobé důsledky. Všem musí teprve dojít, že to znamená, že se už ve státních rozpočtech neušetří omezováním zbrojení. Evropa se bude muset znovu vyzbrojit.

    Válka o Kosovo se stane historickým mezníkem, který znamenal ukončení desetiletí iluzí. Od pádu Berlínské zdi až do první fáze války proti Miloševičovi bylo utvářeno veřejné mínění a politika mnoha evropských vlád divoce nerealistickým očekáváním. Apokalyptická víra, že pád komunismu znamenal konec historie, nebyla omezena jen na výstřednější členy pravicových analyticko-politologických skupin. Jemnějším způsobem toto přesvědčení ovlivňovalo myšlení a plánování většiny západních zemí po ukončení studené války.

    Před deseti lety bylo naprosto nepředstavitelné, že by mohla Evropa před ukončením tisíciletí znovu zažít hromadné etnické masakrování lidí a masové přesuny obyvatelstva.

    Avšak představa, že s rozkladem sovětského impéria vyčerpala Evropa své schopnosti divošského chování byla jen línou fantazií. Tato představa kvetla, protože lidé zapomněli na strašlivé události, k nimž v tomto století došlo v Evropě.

    Jedním z důvodů, proč byl Západ tak málo připraven na takové konflikty, které vedly k válce o Kosovo, bylo široké přijetí neoliberálních myšlenek. Předpokládalo se, a nepředpokládala to jen nová pravice, ale i centristické strany, že globální rozšíření kapitalismu povede k rozšíření míru, prosperity a demokracie. Z delší historické perspektivy se však dá spíše očekávat opak.

    Kdykoliv se rozloží velká impéria, nenásleduje většinou éra míru a prosperity. Daleko častěji je to období, kdy dlouhodobá etnická a náboženská nepřátelství, staré a nové územní nároky a tyranské režimy vyvolávají válku. Hluboké škrty v rozpočtech na obranu, které provedly západní vlády po rozkladu sovětského impéria, vedly k tomu, že jsou nyní špatně připraveny na krize, které od té doby vznikly.

    Neoliberální myšlení podporovalo pohrdání historií, a to se nám nyní vymstilo. Příliš velká důvěra v moc leteckých úderů, jimiž začala válka o Kosovo, ignorovala historické zkušenosti. Nic ve zkušenosti z dvacátého století nepodporuje přesvědčení, že je možno odstranit diktátory nebo zabránit etnickým masakrům rychlou leteckou válkou.

    Nedokazuje to ani role, kterou sehrály letecké útoky ve válce o Bosnu. Lze předpokládat, že víra v tom, že několik dnů leteckých útoků povede Miloševiče k tomu, že se Západu poddá, byla politická a nikoliv vojenská chyba. Nyní, jak se zdá, už vedoucí představitelé NATO rezignovali, že válka v Kosovu potrvá nikoliv dny či týdny, ale celé měsíce. Stále ještě však nepočítají s důsledky vítězství.

    Jediným realistickým cílem západní politiky v Kosovu je vytvoření mezinárodně garantovaného protektorátu. Ale to je obrovský podnik, který zosobňuje velké politické riziko. Kosovský protektorát bude pohlcovat západní finance a vojenské zdroje po mnoho desetiletí. Nejen celá infrastruktura té země, ale i celý její ústavní rámec bude muset být vybudován úplně od začátku. Stejně jako v Bosně, vytvoření protektorátu v Kosovu znamená, že tam bude Západ muset vládnout na neurčitou dobu.

    Takto obrovský projekt může být úspěšný jen v tom případě, bude-li mít podporu mezinárodního společenství, a to znamená i Ruska. Kdyby NATO vnutilo Kosovu protektorát jednostranně, vyvolalo by to jen v Rusku resentiment a zvýšilo by to pravděpodobnost, že se k moci po Jelcinovi dostane protizápadní kandidát.

    Je těžké si představit, jak by mohl kosovský protektorát, kdyby byl vytvořen v klimatu podezřívavosti a nepřátelství, být základem stability v regionu.

    I s ruskou podporou nemůže Západ zajistit bezpečnost na Balkáně bez základních změn v rozpočtu na obranu.

    Zcela právem podpořily evropské sociálně demokratické vlády akci NATO na ochranu nejzákladnějších lidských práv albánských Kosovců.

    Takže budou muset brzo čelit nevyhnutelným důsledkům tohoto rozhodnutí. Po celé Evropě budou muset stoupnout výdaje na obranu. To je vývoj, na nějž nebyli voliči připraveni.

    Oslavy padesátého výročí NATO byly podle všech zpráv velmi chmurné. Nemohlo to být jinak. Avšak poučením posledních týdnů není, že nepotřebujeme NATO. Poučením je, že je NATO jediným efektivním nástrojem ve snaze zabránit nejhorší porušování lidských práv.

    V devadesátých letech si lidi jaksi začali myslet, že lidská práva jsou k dispozici zadarmo. Že jejich dodržování není nutné lidem vnucovat. Že jaksi, v důsledku rostoucí prosperity, se lidská práva všude prosadí sama. Válka o Kosovo ukázala, že to byla jedna z nejhorších iluzí v celém desetiletí iluzí.

    Prosazování lidských práv stojí peníze a někdy i životy. Nebudeme pokaždé vést válku. Ale měli bychom si velmi rychle zvyknout na to, že budeme mít smutnou povinnost udržovat mír. Tak tomu bude od nynějška pořád.

    Proč si všichni zasedli na Železného?

    Vlasta Leporská

    Milý pane Čulíku,

    minulý týden jsem byla posedět s několika přáteli a známými v hospůdce. Přišla řeč také na "bouři ve sklenici vody", tedy na Železného. "No konečně toho hajzla dostali..." pochvaloval si jeden spolustolovník a druhý mu přizvukoval: "... no a ty lži, co furt šíří...". Prvního jsem se zeptala, co má proti Železnému. "Nó, je takovej ňákej .... , v tom svym pořadu jak žvaní... No, ale je fakt, že skoro na nic jinýho než na Novu nekoukám..." Druhého jsem se zeptala, jaké lži má na mysli. "No, co řiká v tom pořadu Volejte řediteli..." "a co třeba za lež říkal?" "...noo, to už si nepamatuju.." Zdůrazňuji, že jsem si dala práci jejich odpovědi zreprodukovat co nejvěrněji. Je mi líto pane Čulíku, ale já opravdu nemohu z nikoho, včetně vás, dostat nějakou konkrétní informaci, která by dokazovala, jaký je ten Železný mizera, lhář, podvodník a chamtivec. Pokud vámi zveřejněná reakce Železného na tvrzení pana Štěpánka (mimochodem také poněkud tendenční) měla dokazovat, že "...každých pět minut mění názor podle toho, jak se mu to hodí do krámu....", dovoluji si upozornit na pár nesrovnalostí. Jednak od té doby uplylo pár let a také se mezitím změnila situace ve společnosti CME včetně jejího vedení. Hlavně však začala CME usilovat o získání vysílací licence od CET 21, což se těžko může Železnému líbit. Navíc se od svého tehdejšího postoje ani nedistancuje - v MF z minulého týdne si hořce posteskl: "..a já se za ně tak bil..." Ale jak vidíte, ne všichni diváci v Česku jsou k němu loajální. Doufám, že výše zmínění hoši splňují vaši představu o ryzích individualitách, které se nenechají zhloupnout TV Nova.

    Ve vynalézavosti stran invektiv proti Nově a Železnému momentálně vedou redaktoři Šafr s Neumannem, kteří ve svém článku "Kdo je vlastně Vladimír Železný" v LN ze čtvrtka 22tého napsali, že namísto původního scénáře CET 21 Železný divákům nabídl "...ďábelský kvapík krvavého braku střídaný polonézou sladkobolných nesmyslů ..." Nedalo mi to a prohlédla jsem televizní program, abych zjistila, kolik že krvavého braku nám toho dne Nova přichystala. V neděli 25tého dubna (četla jsem článek se zpožděním) byla krvavá jen Četa v 0.20 hod. (tu bych ale zase nenazvala brakem) a snad ještě by bylo možné vidět pár akčních scén v brakovém Sindibádovi v cca 16.50. Řekla bych trochu málo na ďábelský kvapík. Pokud hovoříme o krvi, tak např. kanál HBO předčí Novu desatero (možná i více) násobně. Ale o tom nikdo nehovoří. Pravda, HBO není celoplošný, ale je masově šířen kabelovou televizí. No nechám se překvapit, třeba bude mít někdo ještě bohatší invenci nenávisti než pánové z LN.

    Ale to trochu odbočuji. Se zájmem (a s pobavením) jsem přečetla rozhořčenou reakci paní Jiřiny Šiklové na BL. Při tom jsem si vzpomněla, jak jsem asi před rokem doporučovala Rudolfovi Battěkovi Internet včetně Britských listů jako zdroj zajímavých informací. Reakce starého pána byla rozpačitá: "...no, ono na ten Internet prý píšou různý grafomani..." Z dalšího rozhovoru vyplynulo, že Battěkovi někdo vyprávěl o článcích Andrew Stroehleina, který se v té době (dost nešťastně) zasazoval za větší respektování KSČM v rámci naší politické scény. Jeden takový článek otiskly i naše noviny (MF Dnes?).

    Takže se konečně dostávám k jádru věci! Vidíte to, pane Čulíku! Internet je pochybná záležitost plná blábolů šílených grafomanů, Britské Listy jsou ubohý štvavý plátek řízený diletantem (DVAKRÁT o nich slyšela paní Šiklová a vždy něco děsného!) a Nova je stoka krvavého braku a sladkobolných nesmyslů. Myslím, že ne zcela berete na vědomí atmosféru závisti, pomluv a intrikaření, které bují v Česku, zvlášť v kruzích okolo kultury a mezi různými vlivovými skupinami.

    Kdyby se o Nově a o Železném psalo objektivně, asi bych stála na straně jejích kritiků. Zatím však ostatní média bez výjimky Novu tepají mnohdy nefér způsobem (ještě jednou připomínám, že Respekt odsoudil přidělení licence CET 21 okamžitě, ještě než vůbec mohlo dojít ke změně programové skladby). Je-li na Nově něco dobrého, pomlčí se o tom. Co je špatné se mohutně rozmázne a mnohonásobně přežene. Z mého pohledu má takový přístup jednoznačné rysy dezinformační kampaně. Bylo by zajímavé zjistit, kdo všechno si na Novu brousí zuby. Vzhledem k výsledkům konkursu na ředitele ČT se obávám nejhoršího v případě, že Železný svůj boj o Novu prohraje. Takže Železní táhněte. Však vstanou noví Klepetkové nebo snad rovnou Zelenkové?

    Vlasta Leporská

    Nelíbí se mi, jak Železný opíjí lidi rohlíkem

    Jan Čulík

    Toto je odpověď na příspěvek Vlasty Leporské, výše v tomto čísle Britských listů.

    Milá paní Leporská,

    já nevím, z jakých důvodů kritizují vaši přátelé z hospůdky Vladimíra Železného, ani z jakých důvodů ho napadají Lidové noviny nebo Mladá fronta Dnes, nevím, zda jsou to důvody účelové nebo nestranné a objektivní.

    Mimochodem, Andrew Stroehlein se přirozeně zasazoval zcela právem o respektování KSČM na české politické scéně. Neboť, s názory různých politických stran nemusíme souhlasit, můžeme je kritizovat, ale s volenými stranami, které se účastní demokratického procesu, a mají dokonce v parlamentě poslance, musí být zacházeno úplně stejně, jako s ostatními politickými stranami na domácí politické scéně. Jinak si na demokracii jenom hrajeme. Jak uvedl Daniel Kummerman, citovaný ve včerejším příspěvku o českých novinářích od dvou univerzitních pracovníků ze Spojených států: Demokracie neznamená, že všichni začnou útočit na komunisty, ale znamená, že zastánci všech politických názorů mají stejná práva. Obávám se, že jestliže kvůli vyjádření takovéhoto názoru označuje pan Rudolf Battěk Andrewa Stroehleina za "grafomana", pak má pravdu Stroehlein a nikoliv Battěk a je trochu smutné, že svým odvážným disidentským postojem a dlouholetým vězněním bojoval Rudolf Battěk údajně za demokracii, ale asi moc neví, co to je.

    Ale k věci. Opakuji, že nevím, z jakých důvodů kritizují Vladimíra Železného v ČR nejrůznější hlasy. Souhlasím s vámi, že v ČR existuje "atmosféra závisti, pomluv a intrikaření", která dokáže zničit pověst, když se to účelové hodí, třeba i světci. (Vlastně už to slovo "světec" zní v českém kontextu ironicky a posměšně.)

    Chci vysvětlit, proč já kritizuju Vladimíra Železného.

    Zažil jsem atmosféru v televizi Nova i v Rádiu Alfa, zrovna v den, kdy ho přebírala do vlastnictví firma CME. V roce 1995 jsem natočil jednu reportáž pro pořad Na vlastní oči a pracoval jsem asi týden na patře, kde sedí redaktoři tohoto pořadu. Fascinovalo mě, když jeden ze zaměstnanců tohoto oddělení přerušil práci na nejnovějším bulvárním šotu a omluvil se, že právě vyšel nejnovější překlad filozofických prací Heideggerových a že si tu knížku musí jít koupit.

    Když jsem byl svědky v rádiu Alfa, jak ho přebírali američtí majitelé, připomnělo mi to atmosféru stranických prověrek v roce 1969 - 1970. Musíme se podrobit a poslouchat naše nové šéfy.

    Bylo několik let po revoluci, ale lidi v ČR se nenapřímili.

    Naivně jsem se domníval - alespoň takovou zkušenost mám z Británie - možná jen proto, že jsem měl ve svém životě štěstí a nemusel jsem nikdy pracovat v nepříjemném zaměstnání, s despotickým šéfem - že po pádu komunismu dojde v Čechách ke změně. Že se lidi už nebudou muset plížit podél zdí, zakrývat své skutečné zájmy a názory a jen sloužit novému mocnému pánu, kterému budou odcizeně říkat po straně, stejně jako kdysi komunistům, "vyliž si p.....".

    V normálních demokratických společnostech má alespoň určitá část populace možnost jednat vzpřímeně a samostatně, projevovat se nikoliv jako otroci, ale jako aktéři, prosazovat svá přesvědčení a realizovat své projekty. To, zdá se mi, v ČR nenastalo.

    A čím do toho všeho zapadá Vladimír Železný?

    Patří do této atmosféry machinací a podvádění. Je to člověk, který velmi dobře ví, o co jde, a co je správné a čestné a prospěšné jednání. Je podnikatelsky a organizačně nadaný a to, že z televize Nova vybudoval komerčně úspěšný podnik, je úspěch, který se mu nedá upřít.

    Jenže z Británie znám i velké podnikatele, jejichž jediným cílem není vydělávat zisky za každou cenu. Jistě, existují i takoví, ale zároveň ve světě působí mnoho podnikatelů, kteří kromě toho, že vydělávají, považují svou podnikatelskou činnost za veřejnou službu, ku prospěchu společnosti. Vladimíru Železnému zazlívám, že od samého počátku se soustředil jen na vytváření zisků, a to za i cenu velké osobní kompromitace. Pravda a prospěšnost šla stranou: fakta bylo možno polopravdami zkreslovat, jen abychom dosáhli svého manipulačního cíle.

    Nemám dnes čas podrobně vystopovat celou historii kontroverzních tvrzení Vladimíra Železného, tak uvedu jen několik příkladů, kde podřídil pravdu a přirozenou skutečnosti manipulaci ve prospěch svých podnikatelských zájmů.

    Jen namátkou pár příkladů, které jsou vytrženy z celé systematické Železného historie:

  • Přijal vysílací licenci s podmínkami, které ho zavazovaly k vytvoření úplně jiné televizní stanice, než jakou posléze uvedl v činnost. Tvrdě bulvární program bezpochyby dále narušil české civilizační povědomí, už tak rozkolísané předchozími desetiletími komunismu.

  • Do krve se handrkoval při soudních přích s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, například o znění předpisů o reklamě. Spor o neoprávněné vysílání jakési reklamy na alkohol rozmělnil hádkou o definici, co znamená konzumace alkoholu - konzumací alkoholu prý není, když se alkohol pouze vezme do pusy.

    Obdobné demagogické argumentace užívá Vladimír Železný při veřejných vystoupeních často. Časopis Listy otiskl v č. 4/1996 některé části jedné veřejné debaty z března 1999, v níž jsem se pokoušel Vladimíru Železnému položit některé konkrétnější otázky, týkající se například nesrovnalostí v registraci jeho televizní stanice..

    V celé diskusi Železný tvrdě manipuloval před neznalou veřejností skutečnosti, prostřednictvím metody, které v ČR v první polovině devadesátých let využíval kdekdo: dala by se nazvat metodou opíjení rohlíkem.

    Nevím, jak vás o tom mám přesvědčit, ale kdokoliv z normálního světa by okamžitě označil níže uvedenou Železného argumentaci za tvrdě účelovou a manipulativní, prostě za drze nehoráznou.

    Mohu vás ujistit, že videoukázky z Železného pořadu Volejte řediteli, přehrávané na mezinárodních mediálních konferencích, vyvolávají mezi účastníky šok a smích.

    Televize Nova byla v polovině devadesátých let chybně registrována v českém obchodním rejstříku. Registrována byla pouze servisní společnost ČNTS a nikoliv držitel licence, společnost CET-21. Televize Nova sice chybnou registraci sama nezavinila, ale byla pro ni velmi výhodná, protože nemusela mít při podnikatelských jednáních právní souhlas držitele licence.

    Co tehdy odpověděl Vladimír Železný na dotaz Jana Čulíka, jak je možné, že je televize Nova chybně registrována v obchodním restříku?

    "Takové otázky jsou výrazem nedůvěry a závisti, která vzniká v postkomunistických zemích pokaždé, když tam někdo vytvoří něco úspěšného."

    Pak se snažil odvést od otázky pozornost. Když jsem se na ni znovu pokusil několikrát upozornit, obvinil mě, že vstupuji do debaty, ačkoliv mi nebylo uděleno slovo (seděl jsem vedle něho za předsednickým stolem). Sám však v dalším průběhu debaty přerušoval projevy všech ostatních účastníků, kdykoliv s tím někdo nesouhlasil. Nezkušený moderátor debaty nebylo schopnému manipulátoru čelit. V české společnosti se nekalé cíle prosazují nekalými prostředky lehko.

    Další výroky Vladimíra Železného z této diskuse:

    "Nikdy nebudeme schopni televizním vysíláním vzdělávat veřejnost, protože na to nemáme peníze. V otevřené společnosti vás lidé nebudou poslouchat, když se je budete snažit poučovat. Vnucovat lidem kulturní pořady není možné. Šli by jinam. Nemůžeme vysílat zpravodajství, které by ukazovalo svět ve správné proporci ke skutečnému významu událostí."

    Na námitku, že televizní stanice s dobrou pověstí by měla události vysvětlovat a ukazovat, jaký mají přímý vliv na život obyčejných lidí, Vladimír Železný odpověděl:

    "O analýzu je absolutní nezájem. Analýza je jen pro vás, dámy a pánové, pro vzdělané lidi. V komerční televizi se nemůže vysílat žádná analýza. Kdo to zaplatí a kdo se na to bude dívat?"

    Jak je možné, zeptal jsem se Železného, že podle vás nemá televize Nova peníze na skutečné profesionální zpravodajství či na reportéry v zahraničí, když vydělala za prvních šest měsíců roku 1996 20 miliónů dolarů. Nemohla část těchto peněz investovat do kvalitní žurnalistiky?

    "Prosím vás, prosím vás," odpověděl Železný, "nezapomínejte, že každá soukromá stanice žije z dluhů. Představte si, že úroky splatné z půjček jsou dnes v České republice neobyčejně vysoké, jedenáct až třináct procent ročně."

    (Železný zapomněl, že tou dobou byla v ČR inflace ve výši přibližně deseti procent, a to omezilo výši úroků na minimum.)

    Pokračoval:

    "Americká kultura je součástí evropské identity. Americká televize vznikla dlouho před evropskou televizí a vytvořila skoro všechny existující programové typy, jako například "Kolo štěstěny". Proč nevyužít této obrovské zkušenosti?"

    (Americká televize vznikla na komerční bázi, protože se legislativcům nepodařilo prosadit tak efektivní kvalitativní regulaci, jaká byla zavedena ve Velké Británii. Celosvětovým vzorem kvalitní televize je televize britská, nikoliv americká. Povšimněte si také, že kdykoliv objeví po světě nějakou významnou zprávu televizní tým, je to většinou tým britský.)

  • V roce 1997, když Milan Šmíd objevil ve zprávách CME na internetu dohodu o tzv. "půjčce" v hodnotě 5,2 miliónů dolarů, jejímž prostřednictvím měl Železný získat pro společnost CME podíly v servisní firmě ČNTS i v držiteli licence CET 21, Železný nepravdivě tvrdil v českých sdělovacích prostředcích, že "si kupuje televizi Nova pro sebe, chce ji vlastnit".

  • Ve snaze získat šedesát procent podílu držitele licence CET 21 porušil Vladimír Železný původní úmluvu šesti podílníků v této společnosti, že podíly musejí být nejprve nabídnuty ke koupi všem ostatním podílníkům, než bude moci být uzavřena nějaká jiná transakce.

  • Ve veřejných prohlášeních budoval Vladimír Železný svou pověst jako "bojovníka proti sovětské invazi v roce 1968", který byl "odsouzen k smrti", přitom byl podle Kamily Moučkové v Československé televizi prý jen jakýmsi mladým poskokem, "který tam chodil sem a tam s nějakými krabicemi".

  • Za Husákova komunismu byl prý Vladimír Železný disidentem. Chartu 77 však nepodepsal.

    Česká veřejnost má plné právo na zábavnou, komerční televizi, před kterou mohou lidé večer, vyčerpaní po příchodu z práce bezduše upadnout do křesla a nechat se rozptylovat a bavit.

    Na tom není nic špatného, i když v mnoha ohledech šíří pořady televize Nova destabilizační civilizační pahodnoty, které by byly v televizích jiných zemí světa nepřípustné.

    Zkuste si například představit, že by se v puritánských Spojených státech, kde se z celovečerních filmů před televizním vysíláním vystříhávají násilné a erotické scény, mohl vůbec objevit pořad jako Počasíčko. V Nově jsem před časem viděl jakýsi zábavný pořad, kde si konferenciéři dělali legraci s těleně či duševně postižených osob. Nevěřil jsem svým očím. Zaměření Televizních novin Novy na násilí a krvavé scény znecitlivuje českou společnost, zejména děti, vůči násilí.

    Britská televize otevřeně krvavé či vražedné scény vůbec nevysílá. Z nedávných srbských záběrů masakru uprchlického konvoje, zasaženého bombami NATO, neodvysílala ani jedinou scénu, na niž by byla mrtvola.

    Pořad Kotel patří také do Železného kategorie opíjení veřejnosti rohlíkem. Předkládá se jí zdánlivě dramatický, a tedy "dobrý" souboj mezi politikem a veřejností. Ve skutečnosti v pořadu vůbec o nic nejde, protože publikum není schopno zformulovat jedinou rozumnou otázku a politikovi není většinou dán čas na odpověď.

    Televize Nova není zaměřením svých pořadů na světě jedinečná. Existuje celá řada zejména německých satelitních stanic, které jsou nekvalitností svého vysílání možná ještě horší než Nova. (Nejsou to ovšem hlavní národní terestrické televizní okruhy v dané zemi.)

    Nejhorší však je, že Železný vtiskl televizi Nova pečeť manipulativnosti. Podnikatelský úspěch je pro něho za všech okolností jediným měřítkem veškeré jeho činnosti. Jemu podřídí všechno, i svou morálku.

    Taková stanice je hluboce nedůvěryhodná.

    Kromě toho, výše zmíněná Železného podnikatelská strategie je dlouhodoběji neperspektivní. Nemohu se arogantně vyvyšovat nad společnost a domnívat se, že mi bez námitek vždycky spolkne jakékoliv nehoráznosti, které se jí budu snažit v zájmu svých zisků nabulíkovat.

    Je velmi pravděpodobné, že lidé to během času prohlédnou.

    Má Železný pro takovou budoucnost nějakou novou podnikatelskou strategii?

    Teď se mu jak se zdá jeho strategie, ze všeho se drze vylhat a dělat si ve vlastním zájmu, co chci, bez ohledu na jiné, poněkud nevyplatila. Žaloba, kterou podal podnik CME proti Železnému u soudního dvora mezinárodní obchodní komory v Paříži, je toho zdá se důkazem. Lidi prostě mimo ČR nejsou na takové chování zvyklí.

    Osobní integrita je v nepostkomunistických zemích velmi důležitá. Fascinuje mě, že v ČR nikoliv, a lidem prostě stačí, když někdo lži a polopravdy opakuje dostatečně dlouho a dostatečně sugestivně. Velké procento i univerzitně vzdělaných Čechů soudí, že Železný má velkou šanci v české politice.

    Možná, že je Železný nejtypičtějším symbolem dnešního ducha České republiky, a tak si ho ta země jako premiéra zaslouží.

    Debata o Kosovu

    Petr Vařeka

    Zasilam Vam zajimavou vymenu nazoru rozpoutanou mym predeslym prispevkem do BL.

    PV

    Pan X:

    Pane Vareko, zda se ze po Vasi stati nemate jako cestny muz jinou moznost, nez se prihlasit jako dobrovolnik do prvni linie pozemni operace v Kosovu.

    Jak jen pateticky pisete:

    "Rikame, ze chceme chranit spolecne vyznavane hodnoty spocivajici v ucte k lidskym pravum a pritom se tvarime, jako bychom nevedeli, ze tyto hodnoty jsou "kryty" utrpenim spojenym s jejich prosazovanim. Je treba nevahat za ne prolit v krajnim pripade i vlastni krev."

    Toz tedy, pane Vareko, s chuti do toho!

    Moje odpoved:

    Presne takovou odpoved cekam od lidi Vaseho typu. Umite se jen z dalky posklebovat (v radoby archaicke cestine k tomu), ale solidni argument z Vas nevypadne.

    Reknete mi, jak byste tedy napr. resil (celosvetovy) problem uprchliku, aniz byste se pokousel "zasahovat do vnitrnich zalezitosti suverenniho statu". Obcane Svetle nad Sazavou prece jasne rikaji: Uprchliky tu nechceme ! A pritom velmi pravdepodobne vetsina z nich (dle statistickych vyzkumu) je proti "jakemukoliv vrazdeni nevinnych civilistu (samozrejme hlavne Natem)", ktere je nepochybne hlavnim duvodem exodu uprchliku.

    Dava Vam to smysl ?

    Pan X:

    Pane Vareko, zda se ze budu muset pritvrdit.

    Jakehoze typu jsem?

    Neposklebuji se, nahlas jen odmitam Vase velkohube, pokrytecke pseudohrdinstvi, Vase falesne volani po krvave obeti, silna slova maskujici malost skutku ci lepe zbabelost necinnosti.

    Krecovita frazovitost a proflaknuta klise. Maloco na svete je tak nemravne jako chut marnive obetovat zivot sveho blizniho na pomyslny oltar demokracie a humanity, maloco se mi hnusi vic nez krepcive kvakani o nutnosti obeti - a to z bezpecneho zapeci (nebo krytu).

    Zklamu Vas asi jen prostredne, poznamenam-li, ze nemam ambice resit celosvetovy problem uprchliku. Rovnez tak me nechavaji v klidu obraty "suvereni stat" ci "vnitrni zalezitosti". Nejsem sice vetchym starcem, ale nektere veci si jiz pamatuji a o "nevmesovani" se hovorivalo druhdy v bolsevicke hantyrce velmi zhusta.

    Prd je mi do suverenity, ale vadi mi, kdyz v udajnem vyssim zajmu umiraji lide a desi me, jsou-li zabijeny deti.

    Cela ta americka akce mela udajne za cil, tem nestastnikum pomoci, pravy opak se vsak uskutecnil a to nemuzete nevidet. Pozemni akce, po ktere tak touzite, by prinesla jen dalsi ztraty, utrpeni a bolest.

    Ptate se, co jineho slo delat?

    Odpovidam - cokoliv. Nejlepe mozna nic. Ti lide tam dole se po generace nenavidi, od malicka je jim kodovana nenavist k sousedum a zda se, ze zit v multietnickem state proste nedovedou. Proto, jakkoliv je to krute, pouze etnicky "cista" uzemi jsou jakousi moznou cestou vzajemneho souziti - tim rozumim - vzajemne nevrazdeni se.

    Nejasam nad tim a vim ze z hledisek vyssich je to velmi nemravne, zel vsak jedinne mozne, zda se.

    Flintou muzete donutit rozkohoutene brance aby si podali ruce, ba vic, i padnout do naruce si mohou - milovat se vsak nikdy nebudou. Jasne, netouzime po tom, aby se milovali, staci nebudou-li se zabijet. To se vsak, v okamziku jak zmizi protektorova flinta zmeni a rez pokracuje nanovo.

    Takze pane Vareko, Vase mavani halapartnou neni na miste. Je posetile pokud je mysleno uprime s ochotou nasadit vlastni zivot za princip vyssi, a nestoudne, zle a odpudive v pripade, ze tato ochota je jen teoreticka a teatralni.

    Preji Vam pekny vikend

    Pan X

    Odpoved:

    Prvni cast Vasi "odpovedi" nebudu komentovat, ponevadz byste mne zatahnul do ringu v nemz jste zrejme doma.

    Nejsem "velkohuby pokrytec", obavam se jen, ze sit. v Evrope by mohla byt silne destabilizovana, pokud by ji zaplavili balkansti uprchlici. Proto jen podporuji snahy o reseni tohoto problemu, nic vic. Resenim je zrejme nalezt multietnicky model souziti, ponevadz dnes ve svete neexistuje prostor, kde by "ruznobarevnym" etnikum, ktera jsou ve sve vlasti v mensine, bylo umozneno zalozit vlastni narodni stat. Snad jen s vyj. Antarktidy.

    Kdybyste si pozorne precetl muj clanek a nesoustredil se pouze na onen Vami tolik proklinany odstavec, docetl byste se, ze je treba se dobre divat, snazit se pak pochopit situaci a nakonec prijmout rozhodnuti a to pak energicky prosazovat.

    "Empiricky" bylo zjisteno, ze zretelne nejvetsim agresorem v cele balkanske krizi (tedy zdaleka ne jen v kosovske), je Srbsko, jehoz politika etnickych cistek ma za nasledek masovy exodus obyvatelstva, jehoz vlny vedou mimo jine k protiuprchlickym naladam a rozmachu extremnich hnuti v cele Evrope.

    Pokud jste schopen (krome nadavani) sledovat posloupnost logickych argumentu, prectete si clanek Dany Cihelkove z min. tydne, ktery podava analyzu balkanskeho problemu, ze vsech moznych uhlu pohledu.

    Jakykoliv pokus o diplomaticke reseni zklamal - k tomuto zaveru dospela cela komise majici tuto zalezitost na starosti. Ponevadz dale pokracovala genocida obyvatel Kosova, bylo rozhodnuto, ze se musi zakrocit silou.

    Nejsem kompetentni posoudit, do jake miry bylo toto rozhodnuti spravne, nicmene predpokladam, ze tomu tak bylo (z duvodu, ktery jsem se snazil vysvetlit v BL).

    Diskuse o Kosovu 2

    Petr Vařeka

    Vazena pani

    Napred bych Vam chtel podekovat za Vasi slusnou odezvu na muj clanek v BL.

    Doslo mi totiz uz nekolik mailu, jejichz hlavnim atributem byla arogance a namyslenost takze jsem mile prekvapen a temer vubec mi nevadi, ze s mym clankem nesouhlasite, protoze si myslim, ze Vam velmi dobre rozumim.

    Pokusim se Vam srozumitelne a taky tak slusne odpovedet na Vas mail.

    Dost lidi, kteri dnes kritizuji soucasnou civilizaci, tak cini nepokorne a s velkou davkou pohrdani. Sam jsem byl kdysi "zelenym" aktivistou, ale pote, co jsem byl znechucen jejich nazorovou militantnosti, ktera navic nebyla kompenzovana zadnymi realnymi vizemi "trvale udrzitelneho" a snesitelneho zivota, jsem se s nimi rozesel. Navic kdyz nekdo kritizuje neco, s cimz je neoddelitelne spjat, je to vzdy podezrele. Nemuzete napriklad proklinat niceni zivotniho prostredi a pritom se oddavat beznemu konzumnimu stylu zivota.

    Ano, lidem (a to i tem, kteri z nich jsou nahodou politiky) jde pochopitelne o penize a o zivotni komfort. Jsem vsak uz dalek toho, abych jimi proto pohrdal a tvrdil, ze jim jde v prvni rade o pouhou "maximalizaci" zisku. Jsem konec koncu ze stejneho testa jako oni, a proto je naziram ze sveho hlediska. Mne jde taky o penize (v dohledne dobe budu bez zamestnani), ale netvrdim a doufam, ze nikdy tvrdit nebudu, ze "penize jsou az na prvnim miste". Kdyby tomu tak totiz bylo, nebyli bychom lide, ale automaty.

    Stav soucasne civilizace je skutecne tristni; k sobe navzajem i k prirode se chovame tak, ze dalsi budoucnost lidstva je na povazenou. Lokalni zajmy jedincu prevazuji nad globalnimi zajmy celku, deklarovana ucta k lidskym pravum casto musi vyklidit prostor "jinym zajmum", vecne zelene lesy mizi pricinenim ziskuchtivych podnikatelu hrozivym tempem, oceany jsou drancovany a znecistovany. Clovek primo vola po tom, aby existovala nejaka nadnarodni instituce, ktera by se temito strasnymi hrozbami zabyvala.

    Kazda instituce vsak sestava s lidskych bytosti, ktere jsou utvareni uplne jinak, nez jedinci socialniho hmyzu. Zatimco smyslem mravence je mraveniste, smyslem kazdeho z nas je on sam. Ani u nadnarodnich instituci tudiz z principu nelze vyloucit prevazeni "osobnich" faktoru nad "obecnimi". Prave takovymi institucemi jsou OSN a NATO. Jejich ukolem je hlidat stabilitu ve svete, a pokud je tato ohrozena, tak se ji snazit prosadit a to v krajnim pripade i silou. Jiste i zde je nebezpeci, ze ruzne lobbisticke skupiny se muzou snazit s ruznym uspechem prosadit sve osobni zajmy. V demokraticke casti sveta je vsak toto znacne ztizeno, protoze vsechny slozky moci podlehaji verejne kontrole - psal jsem o tom ostatne v BL.

    Myslim si ze v tak zasadnich vecech, jako je snaha o prosazeni lidskych prav v Jugoslavii by si NATO i OSN zasluhovaly daleko vic duvery. Event. konspiracni spiknuti proti Jugoslavii je totiz daleko min pravdepodobne, nez katastrofa, ktera by tam nastala (a mozna postupne zapalila cely svet), kdybychom dali vecem volny pruchod. (Vezmete si pouceni z Mnichova, kdy byla na oltar svetoveho miru bezuspesne obetovana nase narodni prava)

    Teorie o tom, ze veci by se mozna daly delat jinak, kdyby .. patri do oblasti utopie. Jsme lide, a proto nic, co vyprodukujeme nikdy nebude proste lidskych chyb. V jakekoliv organizaci, byt by byla vytvorena se sebecistsich pohnutek, bude proto vzdy nebezpeci "stretu zajmu". S tim se proste neda nic delat. Jedine o co se muzeme pokouset je konstruktivni kritika bez pocitu nadrazenosti (jak v BL predvadi napr. J. JIrovec) a doufat, ze tim dosahneme zmen systemu zadoucim smerem. Rozhodne budeme uspesnejsi, kdyz pri tom budeme pokornejsi.

    A protoze jsme takrikajic na jedne lodi, je zadouci, abychom verili mandatu tech, ktere jsme poverili tim, aby bdeli nad bezpecnosti nasi casti sveta. Jsme vsichni deti euroamericke civilizace, at uz se nam to libi, nebo ne.

    Kdyz se nad tim zamyslite, tak zjistite, ze nam nic jineho nezbyva.

    Preji Vam pekny den.

    PV

    Vazeny pane Vareko,

    jsem taky jedna z tech, kdo si mysli, že zapadoevropskym zemim jde predevsim o prosazovani jejich vlastnich zajmu a ze etickymi principy se jenom kryji. K tomuto zjisteni jsem nedospela ctenim mezi radky ci rozvijenim chorobnych teorii o spiknuti, ale prostym pozorovanim chovani zapadoevropsych statu k mene rozvinutym zemim, pozorovanim chovani zapadevropskych firem, ktere po revoluci prisly k nam (v nekolika z nich jsem pracovala a pracuji), chovanim vyspelych zemi k ekologii, prirodnim zdrojum a k planete vubec.

    Vite, nemyslim si, ze by se politikove museli schazet a "spikavat se" (i kdyz jsem v americke pravnicke firme - jejiz cinnost byla napr. prodat Budvar do USA a honorare pravniku byly kryty predevsim z programu PHARE - byla svedkem toho, jak se v ramci cinnosti OSN (sic!) organizovali zapadoevropsti zamestnavatele u nas v zajmu zachovani co nejnizsich platu pro domorode obyvatelstvo, a v jine, plynarenske firme, jsem sledovala tvoreni tajneho kartelu zahranicnich majitelu nasich plynaren za ucelem jednotneho zvysovani cen pro nase spotrebitele), aby postupovali jednotne ve svem zajmu.

    Sam pisete, ze jednotlivi politikove zastupuji spolecne vyznavane hodnoty - jake moralni hodnoty asi tak muze tedy zastupovat Bill Clinton, jehoz afera s M.Lewinskou byla jiste jen spickou ledovce? Spolecnou hodnotou, modlou a obecne uznavanym cilem zapadoevropskych zemi je dnes hlavne "maximalizace zisku", "zakon trhu" apod. To jsou jejich hodnoty v PRAXI. A nejsou nijak relativizovane, nikdo se za ne nestydi.

    Nas pak povazuji vetsinou pouze za vhodne skladky jejich radioaktivniho odpadu nebo vhodna odbytiste pro u nich neprodejne zbozi. Veskera takzvana pomoc je vzdy strukturovana tak, aby v dusledku prinesla uzitek pomahajicimu - odbytiste, zisk, kontrolu, vliv.

    Vladnouci generace jejich politiku je jiz od detstvi formovana obdobou televize NOVA a uctou k penezum jako k meritku vsech hodnot (zejmena v USA) a k moci se dostala na zaklade obrovskymi penezi podporovanych medialnich kampani. Kdopak a proč je asi "nezištně" financuje? V tomto smeru se u nas uş zapadnim "demokratickym" principum dost blizime - viz nase sponzorske skandaly. Novinari (a hlavne noviny) bohuzel nejsou nezavisli, nas tisk je napr. prevazne v rukou nemeckeho kapitalu. O NOVE nema cenu mluvit, a verte mi, ze mam informace z prvni ruky (pracovala jsem kdysi i tam). To, co ridi vlivne lidi, aniz by se na necem museli extra domlouvat, je neco, co je nazyvano Zeitgeist - duch doby - a to je dnes hlavne vice ci mene reflektovana touha po moci, vlivu, blahobytu anebo alespon po snadnych, dobre medialne prodatelnych resenich. Nikdo uz si nepreje byt cestny, slouzit narodu, opravdu se zastavat lidskych prav - takovy clovek by se ani dnes k moci nemohl dostat - viz prislusna americka i jina literatura faktu.

    Ujistuji Vas, ze nejsem ovlivnena zadnou ideologickou doktrinou, je mi skoro padesat, jsem neco jako disidentske dite, nemohla jsem vystudovat, podepsala jsem nekolik vet atd. Jen me prakticky zivot naucil, ze vzdycky zaplatite, pokud se rozhodnete pro momentalne jednoduche reseni - a verit v nezistnost zasahu NATO v Kosovu je proste nezodpovedna ( i kdyz samozrejme svudna) lehkomyslnost.

    Poznámka JČ: Reakce této čtenářky je téměř čítankovou ukázkou toho, jak v myslích českých lidí poškodil vývoj posledních deseti let důvěru v demokracii a západní civilizaci. Jenže: civilizace, která přežívá v České republice, má jen velmi málo společného se západní civilizací. Televize Nova má jen velmi málo společného s anglosaskou televizní tradicí, alespoň tak, jak se dosud projevuje v Británii. Rozlišujte mezi chtivostí, drzostí a agresivitou některých západních podnikatelů, celkovým etosem západních společností a prací politiků, z nichž nikoliv všichni jsou zaprodaní a zkorumpovaní cynikové. Nemohu o tom zdálky přesvědčovat, je třeba vycestovat na určitou dobu na Západ.

    Pražský Hrad a Ústava ČR

    Petr Šafránek

    Podle Prazskeho Hradu lze v zajmu "favorizovani mensin na obecni urovni" porusovat Ustavu CR.

    Dne 24. ledna 1999 jsem pozadal prezidenta republiky o podani navrhu Ustavnimu soudu na zruseni casti zakona o volbach do obecnich zastupitelstev, a to z duvodu rozporu s clankem 6 Ustavy CR. Na prikladu volebnich vysledku z mestske casti Praha - Klanovice jsem totiz jasne dokazal, ze system licheho delitele pri pridelovaní mandatu muze zapricinit to, ze v obecnim zastupitelstvu ziskají vetsinu mandatu zastupitele, reprezentujici mensinu volicu (tedy zjevny rozpor s clankem 6 Ustavy CR), coz se v Klanovicich skutecne stalo.

    Po 3 mesících odpovedela za pana prezidenta pani JUDr. Brigita Chrastilova.

    Vznik vyse popsane situace pripustila, nicmene je to pry v zajmu "favorizovani mensin", s cimz je pry pan prezident srozumen, tudiz navrh Ustavnimu soudu nepoda.

    K cemu tedy vlastne mame v nasm republice Ustavu? Jak je videt, muze se u nas zakonodarce ve spolupraci s prezidentem rozhodnout, ze v zajmu cehosi Ustava neplati a prosty obcan ma smulu. Nas system ustavniho soudnictvi totiz nedovoluje obcanovi podat prmmo stiznost proti jakemukoliv znenm zakona. Tuto "vysadu" ma pouze prezident nebo skupina poslancu ci senatoru. A kdyz ti se dohodnou, ma obcan smulu. V tomto pripade je totiz prakticky nemozne podat Ustavni stiznost, nebot chybi legitimni odpurce (zakonodarce jmm ve vztahu k prostemu obcanovi byt nemuze).

    Lze jen doufat, ze s timto pristupem k dodrzovani Ustavy a s timto systemem ustavnmho soudnictvi nebude mozny nas vstup do Evropske unie a ze tedy brzy vnikne vnejsi tlak na prislusne zmeny.

    ing. Petr Safranek,

    mistopredseda Ustrednm volebni komise

    Plny text a podrobnosti na http://www.deu.cz

    O průzkumech veřejného mínění: k příspěvku Ivana Vágnera

    Vladimír Wagner

    Vazeny pane I. Vagnere,

    shodnu se s Vami, ze pruzkumy verejneho mineni trpi radou problemu, ktere uvadite. Jejich spolehlivost zavisi na poctu tazanych, jejich vyberu, typu a formulaci otazky a podobne. Ovsem nechapu Vasi pozici uplneho odvrzeni tohoto zpusobu ziskavani informaci:

    "Britske listy pomerne casto uverejnuji informace o vysledcich pruzkumu verejneho mineni ceskych agentur. Krize na Balkane sice na cas tento hloupy trend odsunula, ale znovu se vraceji. Myslim, ze to je jedna ze zcela neduveryhodnych informaci, ktera zkresluje skutecnost vice, nez co jineho a BL ponekud kazi tvar."

    Jakym jinym zpusobem, nez pruzkumem verejneho mineni, by jste chtel informace o rozlozeni nazoru mezi obyvatelstvem ziskat? Ja alespon zadny jiny objektivni zpusob ziskani takove informace neznam. Je pochopitelne, ze vzdy musime mit na pameti, ze takto ziskana informace ma svoji statistickou i systematickou chybu a jeji verodnost je dana ohlidanim dodrzeni podminek pruzkumu a tedy i spolehlivosti firmy, ktera ji ziskava.

    Ceske firmy zabyvajici se pruzkumem verejneho mineni jsou casto filialkami zahranicnich firem a prevzaly od nich metodiku i zpusob prace. To sice nic nerika o tom, ze by to delaly stejne kvalitne, ale nejspise se to nebude lisit o moc vice nez v jinych oblastech porizovani a analyzy informaci u nas (novinaru, politickych analytiku ....). Ale nevim jak jste dospel k tomuto zaveru:

    "Zpravidla se jedna o nahodne osobni pruzkumy na ulici, popripade telefonicke dotazy, bezny vzorek je 1000 lidi. Vyber je tak zcela neprukazny. Je podrizen zajmu dotazovanych, zda vubec chteji (maji cas) se zastupci agentur mluvit. Nejsou v nem podchyceny vrstvy obyvatelstva, kteri maji jiny zivotni rezim nebo nemaji telefon nebo dana mista nenavstevuji (napr. nejezdi metrem - vetsina podnikatelu), popr. je navstevuji v jinou dobu."

    Podle mych zkusenosti se "zpravidla" o takovy typ pruzkumu nejedna. Moje manzelka v obdobi materske dovolene delala dotazovatelku firmy GfK. Za to obdobi (4 roky) pro ne delala nekolik desitek dotazovacich akci. Vetsinou slo o marketingove pruzkumy, ale nekolikrat i o pruzkumy sledovanosti medii ci politickych nazoru. Bud mela primo zadanu adresu rodiny navrzenych k dotazovani a specifikaci clena rodiny, ktery ma byt dotazovan (napr. nejmladsi clenka, nebo clen v duchodovem veku - muz, nebo clen s prijmem v takovem rozmezi), nebo mela volnost vyberu v okoli (agentura vedela, ze bydli na vesnici ne tak daleko od Prahy), ale zase zadány specifikace dotazovaneho (treba zena v domacnosti v rodine se dvema detmi, podnikatel s jiz zaopatrenymi detmi a podobne). Vsechna dotazovani mela prikazano delat osobne bez pomoci telefonu a firma si vyhrazovala pravo delat nahodne kontroly provedeni. Navic pokud slo o zadane adresy, firma obeslala dotazovaneho korespondencnim listkem s upozornenim, ze tazatel prijde a prosbou o ucast v dotazovani. Tazatel pak musel prislusny listek poslat s dotaznikem.

    Jak jsme zjistili u lidi, se kterymi jsme se opet pozdeji setkali, tak kontrola firmy byla opravdu provadena pomerne casto. Z tohoto je videt, ze v techto pripadech byl provaden pomerne peclivy vyber dotazovanych, aby reprezentoval potrebny sociologicky prurez. A kontrolovalo se, zda jsou dodrzena pravidla a verohodnost. Pochopitelne i z peclive pripraveneho pruzkumu vypadnou nektere skupiny obyvatelstva. Napriklad ti, kteri z principu odmitaji na dotazovani odpovidat. Take se uplne nevylouci nespolehlivost tazatele, ci to, ze si dotazovany vymysli, ale vliv techto efektu na vysledek se znacne omezi.

    Neslysel jsem o tom, ze by se informace pro pruzkum verejneho mineni politickych nazoru obyvatelstva ziskavaly nahodnym dotazovanim na ulici (ale mozna mate nejake podrobnejsi informace) a i telefonicke dotazovani se uvadi jako neprilis vhodne (hodi se pro rychle prurezy s ne tak velkou presnosti).

    A seriozni firma explicitne uvadi, ze bylo pouzito telefonicke dotazovani. Taky se uvadi jak hodne respondentu bylo dotazovano. Pokud se probiram v hlave serioznimi pruzkumy, ktere jsem videl, tak vetsinou to uvedeno je. Mozna proto, ze si selektivne vybiram prave takove, kde je informace potrebna k oceneni jejich verohodnosti uvedena. A to je prave to. Stejne jako kterykoliv jiny druh informaci, musi byt i vysledky pruzkumu verejneho mineni brany po kriticke analyze a s vedomim jejich vypovidaci hodnoty a presnosti.

    Jestlize tedy mame udaje z rychleho pruzkumu par tisic dotazovanych a uvadi se, ze preference jsou 26.5 pro CSSD a 25.0 pro ODS v jednom pruzkumu a 25.1 pro CSSD a 21.3 pro ODS v jinem, tak to rika, ze strany z nejsilnejsi podporou jsou stale CSSD a ODS a jejich sily jsou priblizne vyrovnany. Nic vic, ale ani nic min.

    Pro politickeho analytika a i pro kohokoliv z nas to muze byt dulezita ci aspon zajimava informace. V danem obdobi i staci. Pokud chceme presnejsi informace, musi byt dotazovani rozsahlejsi a ta se delaji u politickych preferenci vetsinou az v predvolebnim obdobi nebo jen s rocni periodicitou. Ale pokud si dobre pamatuji tak takove pruzkumy v mezich statistickych chyb dobre souhlasily s temi rychlymi s mensimi soubory a pokud me pamet neklame, tak pruzkumy hlavnich agentur pak docela dobre souhlasily s volebnimi vysledky. Pokud byly vetsi rozdily, tak treba u komunistu a republikanu (ke kterym se cast lidi stydela prihlasit) nebo u stran, kde doslo tesne pred volbami k  rychlym zmenam popularity. Ale tyto nejistoty byly vetsinou agenturami avizovany.

    Takze bych na zaver shrnul svuj pohled na pruzkumy verejneho mineni, ktery je opacny nez Vas:

    1) Pruzkumy verejneho mineni jsou jedinym moznym zpusobem, jak ziskat objektivni informace o rozlozeni nazoru mezi obyvatelstvem.

    2) Pri prebirani techto informaci je treba mit vzdy na pameti hranice presnosti prislusneho pruzkumu a vzdy kriticky hodnotit jejich moznosti a spravnost (jako ostatne u kazdeho druhu informace).

    3) Pri zachovani kritickeho pohledu jsou pruzkumy verejneho mineni velmi cennym zdrojem informaci jak pro politicke analytiky tak pro prosteho obcana.

    Vladimír Wagner

    Bude Ropákem Grégr nebo Hanzlíček?

    Děti Země

    Celkem 59 (loni 55) obcanu k terminu 2.4.1999 zaslalo 67 (loni 64) jmen na kandidaty 7.rocniku celonarodni ekologicke ankety o titul ropaka roku 1998. Nejvetsi pocet navrhu byl zaslan na ministra prumyslu a obchodu Miroslav Gregr, jeho poradce a predsedy dozorci rady s.p. Diamo Jiriho Hanzlicka a na reditele Narodniho parku Sumava) Ivana Zlabka. Nadejnymi kandidaty na ropaky jsou take profesor LF MU v Brne Jaroslav Kotulan a poslanec za ODS a byvaly primator Liberce Jiri Drda.

    Miroslav Gregr byl navrzen z techto duvodu: za prosazovani dostavby JE Temelin, mareni sestaveni mezinarodni temelinske komise, za zamer vybudovat dalsi jaderne elektrarny v CR, za zpochybnovani procesu utlumu tezby a zpracovani uranu, za podporu vystavby kanalu Dunaj-Odra-Labe.

    Jiri Hanzlicek: za prosazovani dostavby JE Temelin a obnovy mleti cementu v Beroune bez posouzeni vsech vlivu na zivotni prostredi, cimz dojde k dalsi nadmerne tezbe vapence v Ceskem krasu.

    Ivan Zlabek: za holorubni zpusob likvidace kurovce na uzemi NP Sumava, cimz doslo k naruseni vodniho rezimu v dusledku vytvoreni velkoplosnych holin a za podil na devastaci pudniho krytu v jadrove casti parku.

    O tom, kdo z vybranych 34 (loni 39) navrzenych kandidatu postoupi mezi dvanact finalistu rozhoduje osmiclenna odborna subkomise. Ropakem roku 1997 se stal generalni reditel Povodi Morava a.s. Stanislav Novotny.

    Do 4.rocniku doprovodne ankety o antiekologicky vyrok Zelena perla 1998 bylo zaslano 41 (loni 33) vyroku, pricemz do finale postupuje jen 18 autoru skutecnych perel. Nejcastejsimi navrzenymi autory vyroku jsou: divadelni historik Vladimir Just, predseda Poslanecke snemovny Vaclav Klaus, konzultantka komise ODS pro zivotni prostredi Rut Bizkova a byvaly prezident Asociace profesionalnich myslivcu a pracovnik MZe CR Libor Rehak. Nadejnym autorem je i byvaly ministr dopravy a spoju Martin Riman. Zelenou perlu za rok 1997 ziskal poslanec za ODS Petr Necas.

    Letosni rocnik ankety o ropaka roku ma dale tyto zvlastnosti:

    1) nejvice navrhu na kandidaty je za jizni Cechy (11) a za celou CR (6), za  severni Moravu nebyl naopak navrzen nikdo,

    2) za ruzne kraje byli nejvice navrzeni: profesor Lekarske fakulty MU v Brne Jaroslav Kotulan (3x - Praha, St Cechy + J Morava), ministr dopravy a spoju Antonin Peltram (3x - Z + Sv Cechy a cela CR) a poradce ministra MPO CR Jiri Hanzlicek (2x - St + J Cechy),

    3) nejcasteji uvadenymi duvody jsou: doprava (zejmena vystavba dalnice D5 a D8 a vliv automobilismu), vystavba JE Temelin a energeticka politika, tezba surovin (vapence, uhli a zlata) a spalovny odpadu,,

    4) nejvice duvodu pro kandidaturu ziskali: ministr prumyslu a obchodu Miroslav Gregr (7), ministr zemedelstvi Jan Fencl (5) a poslanec a byvaly primator Liberce Jiri Drda (rovnez 5).

    Vysledky na zaklade hlasovani 119-ti clenne Komise budou zverejneny v patek 30.4.1999 v Brne na tiskove konferenci v 11.00 hodin.

    26.4.1998 RNDr.Miroslav Patrik

    Podrobnosti jsou take na web strance Deti Zeme: http://www.ecn.cz/detizeme

    Deti Zeme Brno, Jakubske nam. 7, 602 00 Brno, tel./fax 05-42221743

    Priloha tiskove zpravy Deti Zeme ze dne 26.4.1999: Bude ropakem Gregr nebo Hanzlicek?

    PRAHA (zaslany 3 navrhy na kandidata)

    MUDr.Jaroslav Kotulan,CSc., Ustav preventivniho lekarstvi LF MU v Brne - za nekvalitne zpracovani ekologicke studie o vlivu malesicke spalovny

    Ing.Zdenek Kovarik, radni Prahy pro uzemni rozvoj a bytovou politiku - za prosazovani uzemniho planu s vystavbou dalnic a parkovist v centru,

    Ing.Petr Svec, namestek primatora mesta Prahy pro zivotni prostredi - za prosazeni systemu nakladani s odpady poskozujiciho zivotni prostredi a tendencni predvolebni kampan.

    STREDOCESKY KRAJ (2 navrhy na kandidaty)

    MUDr.Jaroslav Kotulan,CSc., Ustav preventivniho lekarstvi LF MU v Brne - za nedostatecne zpracovani studie o vlivu modernizace provozu mleti cementu v cementarne v Kralovem Dvore u Berouna na zravi obyvatel,

    RNDr.Jiri Hanzlicek, poradce ministra P+O a predseda dozorci rady Diama - za prosazeni obnovy mleti cementu v Beroune bez dostatecneho posouzeni vsech vlivu na zivotni prostredi, cimz dojde k dalsimu pokracovani v nadmerne tezbe vapence v Ceskem krasu.

    SEVEROCESKY KRAJ (6 navrhu)

    Ing.Jiri Drda, poslanec PS P CR a byvaly primator Liberce - za zamer zmenit zakon c.125/1997 Sb. o odpadech tak, aby mohl byt do CR dovazen i odpad ze zahranici, za podporu stavby spalovny odpadu v centru mesta,

    - za prosazovani mistrovstvi sveta v klasickem lyzovani SKI 2003 na uzemi CHKO Jizerske hory a za navrh ho usporadat v roce 2005,

    - za podporu vybudovani prehradu v cennem veseckem udoli u Liberce.

    Ing.Antonin Peltram, ministr dopravy a spoju CR - za natlak u nas a v Sasku vybudovat dalnici D8, ktera povede pres CHKO Ceske stredohori,

    Ing.arch.Vaclav Mencl, stinovy ministr zivotniho prostredi za ODS - za schvalovani vystavby dalnice D8 pres CHKO Ceske stredohori,

    Ing.Ladislav Hruska, primator mesta Usti nad Labem - za podporu dostavby dalnice D8 pres CHKO Ceske stredohori natlakem na udeleni vyjimky ze zakona c.114/1992 Sb. vytvorenim tzv. krizoveho stabu,

    Jiri Kinsky, pracovnik Spravy CHKO Ceske stredohori - za podporu vydani souhlasneho stanoviska MZP CR na vystavbu dalnice D8 v CHKO Ceske stredohori a za souhlas s otevrenim dvou novych kamenolomu na uzemi CHKO,

    Ing.Josef Hojdar, poslanec PS P CR - za podporu zameru rozsirit tezbu hnedeho uhli v severnich Cechach i za hranici tezebnich limitu schvalenych ceskou vladou usnesenim v roce 1991.

    ZAPADOCESKY KRAJ (6 navrhu)

    Ing.Antonin Peltram, ministr dopravy a spoju CR - za podporu vystavby obchvatu Plzne variantou SUK2 dale od mesta,

    Ing.Jiri Novak, reditel odboru Ministerstva pro mistni rozvoj CR - za manipulativni protlacovani neekologicke varianty SUK2 dalnicniho obchvatu Plzne v rozporu s platnymi ceskymi pravnimi predpisy,

    Stanislav Hosek, spolumajitel a zastupce firmy IRHOS Praha - za zahajeni vystavby rodinnych domu bez stavebniho povoleni v koridoru MZP CR doporucene trase obchvatu Plzne SUK2-KUO-SUK2,

    Jan Rovensky, vedouci Deti Zeme Plzen - za neustale pravni odklady vystavby obchvatu blize Plzne, tzv. SUK2

    JUDr.Milan Duda, vedouci pravniho odboru MM Plzne, drive predseda pravni komise Rady m.P. a pravni zastupce spolecnosti GEBO Immobilia, s.r.o. - za konflikt zajmu pri prosazovani hypermarketu Kaufland v Plzni,

    Ing.Ivan Hlavacek, jednatel spolecnosti GEBO Immobilia, s.r.o. - za prosazovani hypermarketu Kaufland v centru Plzne.

    JIHOCESKY KRAJ (11 navrhu)

    RNDr.Jiri Hanzlicek, poradce ministra P+O a predseda dozorci rady Diama - za prosazovani dostavby JE Temelin,

    Ing.Ivan Zlabek, reditel Narodniho parku Sumava - za holorubni zpusob likvidace kurovce na uzemi NP Sumava a za podil na devastaci pudniho krytu v jadrove casti parku,

    PhDr.Vladimir Just, divadelni historik Divadelniho ustavu - za kampan proti vedeni NP Sumava v jejim zpusobu likvidace kurovce,

    Pavel Bezouska, reziser publicistickeho poradu CT Nedej se - za neobjektivni informovani o praci vedeni NP Sumava pri niceni kurovce,

    Ing.Miroslav Benes, poslanec PS a byvaly primator mesta Ceske Budejovice - za zamer vybudovat dalnici D3 z Prahy do Ceskych Budejovic,

    JUDr.Frantisek Mikes, prednosta Okresniho uradu v Ceskem Krumlove - za mareni vyhlaseni CHKO Novohradske hory a prirodnich parku v okrese,

    MUDr.Martin Dvorak, senator za okresy Cesky Krumlov a Prachatice - za zamer vybudovat lyzarsky areal v 1.zone NP Sumava na Smrcine,

    Jan Beranek, vedouci programu Energie Hnuti DUHA-Pratele Zeme - za aktivni cinnost proti dostavbe JE Temelin,

    Jakub Patocka, predseda Hnuti DUHA-Pratele Zeme - za medialni prosazovani zastaveni vystavby JE Temelin,

    RNDr.Milos Kuzvart, ministr zivotniho prostredi CR - za prosazovani zastaveni vystavby JE Temelin,

    Ing.Dalibor Strasky, poradce ministra zivotniho prostredi CR - za prosazovani zastaveni vystavby JE Temelin.

    VYCHODOCESKY KRAJ (1 navrh)

    Ing.Milan Hejduk, starosta mesta Turnova a byvaly mistostarosta - za odmitani vystavby severniho obchvatu mesta a za vystavbu cerpaci stanice pohonnych hmot v centru.

    SEVEROMORAVSKY KRAJ (0 navrhu)

    JIHOMORAVSKY KRAJ (4 navrhy)

    MUDr.Jaroslav Kotulan,CSc., Ustav preventivniho lekarstvi LF MU v Brne - za nekvalitne zpracovane casti studii o skladu vyhoreleho jaderneho paliva lokality Skalka a o vlivu meziskladu v JE Dukovany, zamerene na hodnoceni vlivu na zdravi obyvatelstva

    Ing.Jaromir Sasinka, starosta mesta Straznice - za prosazovani vystavby obchvatu pres prirodni park Straznicke Pomoravi,

    Ing.Vaclav Kosacky, provozni reditel Povodi Moravy, a.s. v Brne - za bojkot snizovani hladiny Novomlynskych nadrzi a za propagaci vystavby novych prehrad na rece Morave,

    Ing.Josef Novak, byvaly reditel Agentury ochrany prirody a krajiny CR - za podepsani pro stat nevyhodne smlouvy o provozovani vsech jeskyni v CR.

    CESKA REPUBLIKA (6 navrhu)

    Ing.Antonin Peltram, ministr dopravy a spoju CR - za prodalnicni dopravni politiku,

    Ing.Miroslav Gregr,CSc., ministr prumyslu a obchodu a poslanec PS P CR - za prosazovani dostavby JE Temelin, mareni sestaveni mezinarodni temelinske komise a za zamer vybudovat dalsi jaderne elektrarny v CR,

    - za zpochybnovani procesu utlumu tezby a zpracovani uranu,

    - za podporu stavet kanal Dunaj-Odra-Labe,

    Jan Fencl, ministr zemedelstvi CR a senator S P CR - za obhajobu myslivecke vyhlasky, ktera umoznuje lov vybranych chranenych zivocichu a za mareni prijeti zakona o nahradach skod zpusobenych chranenymi zivocichy,

    RNDr.Petr Sponar, vedouci oddeleni geologicke spravy odboru geologie MZP CR - za podporu pruzkumu a tezby nerostnych surovin a za vypracovani novely geologickeho zakona s omezenim ucasti obcanskych sdruzeni,

    Ing.Tomas Kvapil, byvaly ministr pro mistni rozvoj CR - za prosazeni novely zakona c.50/1976 Sb. o uzemnim planovani,

    RNDr.Martin Bursik, zastupitel mesta Prahy, byvaly ministr ZP - za prosazovani zastaveni vystavby JE Temelin a maly zajem o reseni nadmerneho automobilismu v Praze.


    • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|