Vase sugestivni otazka neni tedy spravnou otazkou, spise by se dala
prirovnat k one
ultimativni aroganci statniku, kteri za sebou citi silu moderne
vyzbrojene
armady. Tak to alespon citim ja osobne. Zde se organizuji sbirky pro
uprchliky
a prvni stovky jiz prijely do Ceske republiky.
Zajimave je, ze pomoc
je organizovana jen pro albanske uprchliky z Kosova, nikoliv pro obcany
cele
Jugoslavie, prestoze pomoc potrebuji a budou potrebovat vsichni.
Dokonce nebyla
v minulosti organizovana zadna sbirka pro srbske uprchliky z chorvatske
Krajiny a
rovnez si nevzpominam, ze by NATO bombardovalo Zagreb.
Používejme nenásilí
Vážený pane Čulíku,
už nevím, jak to napsat zřetelněji, abyste to konečně pochopil.
Jak to, že nám nevadí utrpení tisíců Albánců? Ve kterém kritickém komentáři to kdy bylo řečeno? Pozorně je čtu, a všichni se shodujeme, že nám VELMI, VELMI, VELMI (stačí?) vadí. Jen jsme si nevšimli, že by se od začátku náletů zmírnilo. Naopak, je stále horší. A k němu se přidalo utrpení Srbů. A bomby už padají i na Černou Horu a dokonce i na Sofii. A taky mi strašně vadí utrpení zvířat, která umírají zabitá či opuštěná ve válkou zničené zemi, a vadí mi ničení toho, co generace lidí vytvořily a konečně mi strašně vadí devastace přírody.
Právě proto, že mi tolik vadí, uvažuji o oprávnění a smyslu této války.
Ne všichni máme tolik povýšené arogance jako Daniel Goldhagen, abychom si byli tak jisti, že máme právo zabít (protože jinak se nevzdají) většinu Srbů, abychom v Srbsku nastolili to, co on nazývá demokracií. Jak velmi to připomíná jezuitské "účel světí prostředky".
Na všechny stereotypní dotazy chci konečně říci, co tu ještě nezaznělo - většina velkých náboženství (ne církví) zná radu jak čelit násilí, budhismus to např. vyjadřuje principem nenásilí, křesťanství Kristovým známým výrokem "on po Tobě kamenem, ty po něm chlebem". Protože ne všichni jsme ještě ale dospěli tak daleko jako Budha nebo Kristus, prosím, nediskutujte se mnou o těchto věcech z materialistického hlediska. Jsou to dvě roviny, které se (zdánlivě) neprotínají.
Nejsem tak naivní, abych si myslela, že vlády nebo armády na tento princip přistoupí - jen chci říci, že řešení tu je, a už tisíciletí. Ale pravděpodobně to bude chtít opět nějaký "velký třesk", abychom začali uvažovat ve velkém jinak, než dosud. A to přesto, že se dosavadní postupy zatím nikdy na delší dobu neosvědčily. Války se vedou od počátku této civilizace, téměř všechny pod vlajkou etiky a morálky, jen kameny a meče se změnily na řízené střely a jaderné zbraně. ®e důsledkem šíření víry a pravdy bylo vždy nějaké to získané území, nějaký ten zabitý oponent, to se decentně přehlíží. A naše demokracie, na kterou jsme tak pyšní, nám dává zas jen nové krásně znějící argumenty, ne však nová účinná řešení.
Dokud nebude dosaženo CELKOVÉ rovnováhy, ať už v distribuci materiálního bohatství nebo v oblasti uplatňování lidských práv, je dost nedůležité, že Německo nebo Japonsko vyměnilo na pár posledních desítek let nacionalizmus za konzum. Nenávist, která je důsledkem používání násilí při řešení problémů, se prostě jen přesunula jinam a šíří svůj jed nerušeně dál. I malé dítě, pokud je chcete správně vychovat, musíte přesvědčit a ne ufackovat k smrti. Natož dospělé Srby (či Albánce, či ....). Samozřejmě, můžete mu na chvíli zacpat pusu bonbónem, to z něj ale demokrata či lépe řečeno lidumila neudělá.
Takže ještě jednou, mně i všem mým českým známým opravdu nesmírně vadí utrpení obětí této války a jak říká pan Čulík - ne Albánců, ale prostě LIDÍ.
Alena Kuklová
PS. Ke svému dopisu z pátku, kde jsem mluvila o principech nenásilí při řešení problémů, bych jen chtěla dodat, že všichni známe případ, kdy to zafungovalo v praxi - a to získání nezávislosti Indie pod vedením Mahatmy Gandího. Přes určitý počet obětí (kdy "tolerantní" Britové zmasakrovali neozbrojený dav) to nakonec zafungovalo, a dosažené výsledky jsou rozhodně stabilnější než výsledky daytonských dohod apod.
Západní zabíjení civilistů v Srbsku je totéž jako masakrování Albánců v Kosovu
Vážený pane Čulíku,
zcela se s Vámi shoduji v tom, že masové vyvražďování a vyhánění etnických Albánců z Kosova je nepřijatelné a neomluvitelné jakýmikoliv zvěrstvy páchanými UCK. V tomto okamžiku se však s vašimi názory rozcházím. Můj názor totiž je, že zabíjení civilistů způsobené masívním bombardováním Jugoslávie je přesně stejně nepřípustné a neomluvitelné jakýmikoliv zvěrstvy páchanými armádou JSR.
Asi nemám ten správný pohled na svět, ale mrtvý Srb je pro mne stejně mrtvý, jako mrtvý Albánec. Velmi intenzívně jsem přemýšlel nad tím, zda je možné vykupovat život jednoho člověka smrtí druhého, či zda je možné stanovit poměr zachráněných k usmrceným, od kterého se zabíjení ve jménu záchrany lidských životů vyplatí. Vždy dospěji k tomu samému závěru. Nikdy nemohu zabít člověka. Z žádného důvodu. Navíc musím všemi prostředky kromě zabíjení tomuto zabránit.
Bombardování již přineslo velké množství obětí z řad nevinných lidí. Tito lidé nejsou o nic méně mrtví, než Albánci zmasakrovaní srbskými paramilitárními jednotkami v Kosovu. Jestliže již došlo i přes veškerou snahu NATO k obětem na životech civilistů díky bombardování, předpokládám, že k tomu bude docházet i nadále.
Chtěl bych Vás poprosit o odpověď na následující otázky:
1) Myslíte si, že více než 50 procent obyvatel ČR (ti, kteří jsou proti násilnému řešení - bombardování popř. invazi) schvaluje zabíjení kosovských Albánců?
2) Pokud chci zachránit nějaké lidi před smrtí, kolik jiných, nezainteresovaných lidí smím při jejich záchraně zabít? (I neúmyslně, jako přímý důsledek metod, které jsem pro záchranu zvolil - například shazováním bomb které bohužel občas spadnou vedle).
3) Jste toho názoru, že jakákoliv dohoda, která by se omezila pouze na vojenský dozor armády libovolných zemí (pokud by OSN uznala, že toho budou schopny) nad dodržováním lidských práv v Kosovu je horším řešením, než čekání na to, až Jugoslávie bezpodmínečně přijme armády členských států NATO a dohodu z Rambouillet - to vše za neustálého bombardování?
4) Myslíte si, že tragédie vybombardovaných srbských civilistů jsou v českém tisku zveličovány? Pokud ano, jak? (Musím se přiznat, že mi není jasné, jak se dá zveličit, když na městečko spadne bomba a zabije 20 lidí, i když, teď mne napadá, že jich bylo jen 20...)
5) Předpokládám, že považujete čísla o obětech bombardování za přehnaná. Jaká čísla jsou podle vás správná? A jaký je Váš názor na ně? Je to málo, hodně, nebo když se kácí les, létají třísky?
Neberte prosím můj dopis za provokaci, opravdu tak není míněn. Pouze bych se rád vcítil do Vašeho uvažování.
Předem děkuji za odpověď,
Filip
Je NATO obranný systém, nebo útočný?
Je zajimave pozorovat v dnesnich dnech cely ten vyvoj udalosti kolem
Kosova a bombardovani Srbska. Amerika, ktera nemuze zapomenout Japonsku nevyhlaseni valky a prepadeni Pearl Harbor, si dnes ani neuvedomuje, ze
take nevyhlasila valku Srbsku, a to ne se zpozdenim nekolika hodin, ale se
zpozdenim, uz vice jak jeden mesic a jak se zda, nema se k tomu, i kdyz
debata v Senatu neda spat nekolika prednim americkym politikum. Dokonce
zaznely hlasy - stahnete se ze srbskeho konfliktu a prenechte tuto starost
evropskemu NATO, ktere si tuto "kasi" navarilo.
Jestlize nejaky stat a nebo staty, zacnou nicit a zabijet lidi jineho
naroda, tak je to valka, ktera by podle mezinarodnich "odborniku"prece
mela byt vyhlasena.
To byl Hitler posledni, kdo to tak delal?
Jestlize se
tak deje, tak se nejedna v zadnem pripade o obrannou valku, at, uz
"ospravedlneni pro to" je jakekoliv.
Kdyz nevedete obrannou valku na svem
uzemi, ale zucastnite se tazeni proti jinemu, tak i selsky rozum, bez tech
odborniku a propagace v novinach a TV pochopi, ze zdejde predevsim o
napadeni ciziho suverenniho statu.
Je nepochopitelne, kolik lidi si tohle
neuvedomuje a necha za sebe myslet nase vseznala media a pritom staci
nahlednout do vselijakych mezinarodnich zakonu.
Kdybych nemel pravdu v
tomto pohledu, tak bychom se meli omluvit Nemecku a Hitlerovi, protoze ti
meli vzdy nejaky duvod nekam vstoupit a vest valku, zejmena, kdyz jejich
mensiny byly zastoupeny pomalu v cele Evrope a nejednalo se o "cizi"
obcany jine zeme, jak to vidime dnes na nasich obrazovkach.
Francie a jeji
obyvatele davaji verejne najevo svoji nechut ke vsemu anglickemu, ale v
"budoucim deleni koristi' v pripade Srbska je jejich letadlova lod Fosh
dobre zastoupena v akci proti suverennimu statu jez je v nevyhlasene
valce s NATO.
Rovnez je s podivem, ze vlada Srbska nevyhlasi formalne
valku vsem zastoupenym zemim a vsem zemim, jez poskytuji sva uzemi k
temto neospravdlnenym utokum - nebot zadna valka neni spravedliva!
Jestlize
Nemci jsou v ramci NATA zucastneni, tak, jak je to s Turky v
Nemecku?Jestlize vybuchne bomba ve Vychodnim Londyne za ucelem zabit
nekolik Bangladešanu zijicich zde, tak by to bylo, take nekoho opravneni
zahajit bombardovani Londyna.
Nakonec i jmenovana Francie ma nepokoje
proti Arabum, zijicich ve Francii a tak, jak se mi zda, kazda ze
zucastnenych zemi, jez chce byt policistou a soudcem v jedna osobe i se
Spojenymi staty, tak vsechny z nich maji "maslo na hlave", nezda se Vam to
tak! Neni to tak davno, co Los Angeles, jsme videli zabery horicich
supermarketu a lyncovani ridice nakladniho auta a nikdo neposlal rakety
na Washinton a nebombardoval Bily dum.
Nakonec pohled na presidenta USA a
lidi motajici se kolem neho je dostacujici si udelat spravny usudek o te
lidumilne politice USA a jeho pratel v NATO.
Se dzbanem se chodi, pro
vodu, tak dlouho, az se ucho jednoho dne utrhne - nezda se Vam, ze jen na to
se ceka v mezinarodni politice za rozsireni vlivu a moci, o nic jineho v
podstate nejde.
V lidskem mysleni a chovani se nic v podstate
nezmenilo, jen prostredky na zabijeni se zdokonalily a propaganda na
ohlupovani davu se zdokonalila.
Nakonec vsichni ti mrtvi, at z jedne, nebo
z druhe strany stejne nepouci lidstvo od vedeni dalsich valek, jak se
zda, valka je stale nastrojem mocnych a jen chudaci plati jeji dan.
V
Norimberku odsoudili cely nemecky narod ke kolektivni vine, kdo bude
tentokrate odsouzen mezinarodnim soudem za zabijeni lidi pod
heslem "Nemeli jsme jineho vyhnuti - za udrzeni svetoveho miru jsme
zahajili valku"a jine nesmysly.
Nebylo by na case, dat nejevo vsem
mocnym, ceho je dost je dost, drive nez znicime si tuto planetu pro blbost
inteligentu - expertu nad nasimi zivoty.
Robert-Queensland
Jung zákonitosti společnosti nevysvětlí
Jméno autorky je známo.
Vazeny pane Culiku,
uryvky z C. G. Junga, otistene v patecnich BL, byly docela zajimave, ale
domnivam se, ze jen mensi cast ekonomickeho, socialniho a politickeho
zivota spolecnosti lze vysvetlit psychologickymi zakonitostmi. Kdyby po
prvni svetove valce nebyli Nemci smlouvou ve Versailles ekonomicky srazeni
do prachu, mozna by v jejich dusich nevznikly mysticke touhy po vudcovstvi
psychopaticke osobnosti. (Domnivate se, ze napr. Goering, Himmler, Bormann,
Speer byli zakomplexovani, a proto se stali nacisty?)
Zajimalo by me, s jakou dobou srovnava C. G. Jung vyznam jedince v moderni
dobe:
"Hodnota a vyznam jedince rapidne klesaji a jedinec stale vice ztraci
vyhlidky na to, ze mu bude dopranu sluchu."
Kolik sluchu bylo doprano otrokum faraonu nebo stredovekym rolnikum?
"V dusledku industrializace byly siroke okruhy obyvatelstva vykoreneny a
namestnany do velkych center. Tato nova forma existence se svou masovou
psychologii a socialni zavislosti na vykyvech trhu a mezd zplodila
individuum, ktere bylo vratke, nejiste a snadno ovlivnitelne."
Domnivam se, ze tvrzeni C. G. Junga a casti humanitnich ucencu, ze ve
starych dobach a ve stredoveku mel clovek jistotu, ktera s prichodem
modernity vzala zasve, z cehoz vznikly tragedie soucasnych dejin, odporuje
historickym poznatkum. Pokud se podivate na ruzne zpodobneni "tancu smrti"
na stredovekych obrazech, priserky na gotickych katedralach, poslechnete
si slova "Dies irae" (Az ten hnevu den se schyli, kdy se v popel svet
rozptyli...) nebo "De profundis", uvedomite si, ze v dusich stredovekych
lidi bylo take dost demonu, avsak jistoty pomalu.
Jacques Le Goff uvadi v knize "Kultura stredoveke Evropy", Odeon 1991, str.
308:
"Mentalitu a sensibilitu stredovekych lidi (10. - 13. stoleti), podstatu
jejich chovani urcuje pocit nejistoty. Nejistoty materialni i duchovni, na
kterou je podle cirkve, jak jsme videli, toliko jeden lek: oprit se o
solidaritu skupiny, spolecenstvi, jejichz jsme casti, uvarovat se, aby
tato solidarita byla zrusena ctizadostivosti nebo zchatranim. A pocit
nejistoty zakladni, jiz se koneckoncu nejistota budouciho zivota, ktery
nema nikdo zajisten, a jejz dobre skutky ani dobre chovani nikdy zcela
nezarucuji. Nebezpeci zatraceni je s dablovou pomoci tak velike a vyhlidky
na spasu tak slabe, ze strach nutne vitezi nad nadeji. Frantiskansky
kazatel Bertold z Rezna ve 13. stoleti odhaduje pravdepodobnost zatraceni
pomerem 100000 : 1, a mame-li odhadnout pomer vyvolenych a zavrzenych,
obvykle se to obrazne vyjadruje pomerem skupinky Noemovy a jeho druhu k
lidstvu hromadne zahubenemu potopou. Ano, prave prirodni pohromy jsou pro
stredoveke lidi obrazem, mirou skutecnosti duchovnich a historik muze
pravem prohlasit, ze vynos duchovniho zivota pripadal stredovekemu lidstvu
stejne slaby jako vynos v zemedelstvi. A tak mentalita, sensibilita a
chovani jsou hlavne rizeny potrebou uklidnit se."
Takze nejistoty tu byly vzdy. Myslim, ze proti pocitu soucasne nejistoty by
ani tak nepomohl psychoanalytik, ale poradne zakony. Psychoanalytik poradi
pozitivni mysleni a smireni s nelibou skutecnosti, kvalitni zakony by daly
jistotu, ze i slabym je mereno spravedlive.
Posilam uryvek z knihy "Rasa a dejiny" od C. Levi-Strausse (Atlantis, 1999;
puvodni vydani UNESCO, 1952):
"...priklon k zapadnimu zpusobu zivota neni zdaleka tak spontanni, jak by
lide ze Zapadu radi verili. Vede k nemu spise nedostatek jine volby nez
svobodne rozhodnuti. Zapadni civilizace usadila svoje vojaky, svoje
obchodni skladiste, sve plantaze a sve misionare po celem svete; primo nebo
neprimo zasahla do zivota barevnych obyvatel; zvratila od zakladu jejich
tradicni zpusob existence - bud jim vnutila svuj, nebo zavedla podminky,
ktere vyvolaly zhrouceni stavajiciho prostredi, aniz je nahradila necim
jinym. Podrobenym nebo zhroucenym narodum tedy zbylo jenom prijmout
nahradni reseni, ktera jim byla nabidnuta; pokud k tomu nejevily chuti,
zbyvala jim nadeje, ze si tato reseni samy osvoji natolik, aby se jim mohly
rovnocenne postavit."
Autor je proti izolaci jednotlivych kultur, tvrdi, ze k lepsimu rozvoji
lidstva prispiva, kdyz se kultury vzajemne ovlivnuji. Bylo by to hezke, ale
zda se mi, ze to ovlivneni je prilis jednostranne. Na kazdem rohu ohavny
McDonald, v televizi bezi 359. dil prihloupleho americkeho serialu.
Ceho se dotkl fryzsky kral Midas, to se promenilo ve zlato -
jakykoliv pribeh, ktereho se dotkne americky producent, se promeni v
plytky brak.
Je mi uplne jedno, jak dopadne spor mezi Americany a americkym kulturnim
klonem Zeleznym (jeste si pamatuji, jak intenzivne propagoval americke
filmy proti kvotam evropske produkce) - porady budou stale stejne
"kvalitni". Myslim ale, ze spolu nejak dohodnou - vrana vrane oci nevyklove.
Za jedine kladne obohaceni zvnejsku povazuji Internet.
Stroehleinův článek se mu nepovedl
Vcerejsi Stroehlein se mi opet nelibil, ale Jirovec mu (a Vam) uz odpovedel,
takze je zbytecne opakovat argumenty. Ani podobenstvi se mu nepovedlo.
Dopracovala bych ho takto:
Stroehlein: Sousedova zena a deti chodi zmlacene. Chybou by bylo nedelat nic.
Takze az budou hrubiansky soused, jeho zena a deti zavrene v
usedlosti, odkud se nemuzou dostat, zacnu na souseda hazet bomby a nahlas
vyhlasovat, ze to delam proto, aby je prestal trapit. Uspech zarucen.
Soused je bude mlatit jeste vic, ja semtam trefim nejake dite, ale delam to
prece v dobrem umyslu.
PS Fantasticti strategove NATO. Proc rikali predem, co zamysleji udelat
(bombardovat)? Aby se Milosevic stihl pripravit? Jakou sanci na vyhru v
sachach by mel hrac, ktery nejenze nema promysleno nekolik tahu dopredu,
ale jeste roztrubuje, ze ve tretim tahu pujde konem na E5?
Stroehleinuv argument, ze nekteri ctenari kritizuji bombardovani, ale sami
nic lepsiho nenavrhuji (Diplomaticka jednani nejsou lepsi nez nesmyslna
umrti?), mi neco velmi pripomina. "Nesmite videt jen nedostatky, je treba
kritizovat konstruktivne, soudruzi."
Jamie Shea take pouziva podobne logicke obraty jako partajni lektori.
(Nyni: Novinar: Bombardovani rafinerii pusobi ekologickou katastrofu.
Shea: Z mrtvol v Kosovu take stoupa puch. Drive: A: Zavirate disidenty. B:
A vy zase lyncujete cernochy.)
Měly by být zakázány "extrémistické" politické strany?
V posledních dvou třech týdnech zažila Velká Británie tři bombové útoky v Londýně, zaměřené na příslušníky etnických menšin a na homosexuály. Přihlásily se k nim britské extrémistické organizace. K poslednímu bombovému útoky došlo v pátek večer 30. dubna v londýnské čtvrti Soho v jednom hostinci, do něhož chodí homosexuálové. 2 lidé byli usmrceni a sedmdesát jich bylo zraněno.
Vyvolalo to diskusi na téma, o němž se občas hovoří i v České republice - měly by být zakázány extrémistické politické strany? V dnešním vydání Britských listů přinášíme k tomu přepis části pravidelného pořadu BBC Radio 4 "Any questions" z pátku 30. dubna večer. Pořad se zabývá každý týden několika aktuálními politickými otázkami. Debaty se vždy účastní - na otázky, pokládané z publika - několik osobností britského veřejného života. Tentokrát to byli "pravicový" filozof Roger Scruton, bývalý šéfredaktor deníku Daily Telegraph a nynější šéfredaktor deníku Evening Standard Max Hastings, bývalý konzervativní premiér Sir Edward Heath a výrazně levicový dlouholetý poslanec Labouristické strany Tony Benn.
Po pořadu Any Questions následuje pořad Any Answers - kdy na výroky osobností, týkající se aktuálních otázek daného týdne, reagují telefonicky posluchači.
V dnešních BL přinášíme dvě ukázky z obou těchto pořadů - prvním tématem - zda zakázat extrémistické strany, protože v zemi páchají extrémisté bombové útoky - v pořadech Any Questions i Any Answers se zabývá tento text, pokračující válkou v Jugoslávii a kritickými názory britské veřejnosti vůči ní jiný text, viz zdejší Obsah.
Měly by být zakázány extrémistické strany?
Část diskuse z pořadu "Any Questions", BBC Radio 4, pátek 30. dubna 1999
(...) Max Hastings: Je pravda, že tyto bombové útoky děsí naši společnost, která je neobyčejně mírumilovná, nejsme prostě zvyklí na to, že by kolem nás měly padat bomby, tak jak si na to zvykli v druhé světové válce Tony Benn a Edward Heath. Nejsme na to zvyklí, a tak to více bolí. Ale naše generace musí projevovat tutéž odvahu vůči jiným hrozbám než jejich generace, a jsem si jist, že to učiníme. Není to konec světa. Bomby umísťuje malá skupina fanatiků, zlovolných lidí, s nimi však může být po zásluze naloženo.
Nick Ross, moderátor: Takže vaše odpověď na tu otázku je, že by extrémistické strany neměly být zakázány?
Max Hastings: Neměly.
Edward Heath: Museli jsme o tom uvažovat, protože v Severním Irsku jsme občas zakazovali určitá hnutí, protože byla nebezpečná. Ale všechny britské vlády však nakonec dospěly k názoru, že pokud jde o Británii, není přípustné, abychom tímto způsobem omezovali svobodu. Myslím, že je to správné. Ale je ještě jiná věc: byli bychom schopni udělat víc, abychom předem zabránili těmto útokům? Mám někdy pocit, že policie jedná obdivuhodně efektivně při zjišťování, kdo bombový útok spáchal, ale nevěnují dostatek času a energie úsilí zjistit, co se děje předtím, než se to stalo. Nechci kritizovat policii, ale myslím, že by bylo záhodno, aby zkontrolovali, zda by nemohli dělat více prevence. Jednou na mě udělala velký dojem jedna věc: Mé styky se Severním Irskem jako premiéra byly přirozeně velmi kontroverzní a bylo mi jednou řečeno, že z Dublinu poslala IRA materiál svým londýnským členům, aby byl použit proti mně. A moji lidé to okamžitě zjistili a začali to hledat, ale vyšlo najevo, že londýnští Irové s tím nechtějí mít nic společného a poslali ty výbušniny zpátky. To ukazuje, že je možné předem zjistit, co se děje v takových skupiných.
Roger Scruton: Je velmi obtížné nesouhlasit s tím, co bylo dosud řečeno. Ale rád bych trochu pozměnil důraz. Otázka byla, zda bychom měli zakázat extrémně pravicové a rasistické skupiny. Za mého mládí - když jsem byl v roce 1968 v Paříži - házeli bomby extrémně levicové a protirasistické skupiny. Jde o umísťování bomb a nikoliv o ideologii, která je za tím. Měli bychom být proti umisťování bomb a nikoliv proti názorům. A když říkáme, že by měly být zakázány určité skupiny, mělo by nám být zcela jasné, co máme na mysli. Naprosto souhlasím s tím, co se stalo po válce v Německu, že byla zakázána nacistická strana a že její vedoucí představitelé byli pohnáni před soud. Ale musíte pamatovat, že tento proces měl být uplatněn také vůči komunistické straně, a tam se to nestalo. V naší kultuře existuje asymetrie viny. Vždycky se útočí na pravici a na rasisty, kteří se stávají terčem rozhořčení, jenže trestné činy páchají všichni, a existují zločinecké skupiny všech politických přesvědčení. Musíme se ozbrojit proti zločinům a proti zlu, ale nikoliv proti ideologii.
Tony Benn: Já jsem poznal tolik lidí, kteří byli v době existence Britského impéria v tolika britských vězeních. Setkal jsem se s panem Gándhím, když mi bylo šest let. Právě vyšel z britského vězení a zase se tam vracel. A někdo, nějaký novinář se ho zeptal, "Co si myslíte o civilizaci v Británii," a pan Gándhí odpověděl: "Myslím, že by to byl velmi dobrý nápad." (Smích.) My jsme potlačovali svobodu tak násilně, když jsme měli impérium, většina lidí, kteří byli vězněni, byli nakonec pozváni k britské královně na recepci do Buckinghamského paláce jako šéfové států, tak si dávejte pozor, když ztotožňujete lidi se zločinností. A když říká Roger Scruton, že všichni komunisti byli automaticky pachatelé bombových atentátů, zastávám názor, že to není správné. Ten názor jsem zastával tehdy a zastávám ho i nyní. Pravda je, že je protizákonné házet na lidi bomby. A když se soustředíme na zákon, když je dokážete najít předem, zatkněte je, pokud to skutečně dělají, potrestejte je, ale tohle přesvědčení, že by to bylo možno udělat tak, že by se za zločinné označily určité skupiny, vždycky jsem byl a jsem přesvědčen, že je to zcela nesprávné.
Any Answers
Nick Clark: Dobré odpoledne. Byl to podivný a znepokojující týden, vyvrcholil výbuchem bomby v Soho těsně před pátečním vysíláním našeho pořadu. Debatéři přesto souhlasili, že řešením není zákaz extrémně pravicových skupin. Co si myslíte vy?
Z Bournemouthu zatelefonoval reverend Ronald Alpier:
Ronald Alpier: Jako anglikánský duchovní musím přiznat s velkou hanbou, že takzvaná všeobecně přijímaná náboženství, to jest judaismus, křesťanství, islám, musejí přijmout určitou odpovědnost za vytvoření atmosféry, zaujaté proti homosexuálům, kterou pak využívají zlovolné skupiny a bigoti k bombovým útokům. Čtyři hlavní varianty křesťanství, katolíci, ortodoxní křesťané, anglikáni, mnoho nekonformistů, stále prohlašují, že praktikující homosexualita je sám o sobě hřích, takový vážný hřích, že to znemožňuje přístup k přijímání a do kněžského stavu. Tento postoj přece vůbec nepodporuje snášenlivost a respekt vůči menšinám.
Nick Clark: To je sice oficiálně postoj církví, ale ve skutečnost ho mnoho církví neuplatňuje v praxi, viďte.
Roland Alpier: Ale oficiální doktrína pomáhá k udržování nenávisti vůči homosexuálům u těch lidí, kteří k tomu mají náklonnost. Doufám, že katolický kardinál Hume i hlava anglikánské církve, arcibiskup z Canterbury, projeví velkou odvahu a prohlásí veřejně, že už nepovažují homosexualitu jako takovou za hřích. A měli by vyjádřit určitou lítost za dosavadní postoj církve.
Nick Clark: Jeremy Zeed z Harrow, Middlesex.
Jeremy Zeed: Plně podporuju ministra vnitra, když odmítl zakázat rasistické skupiny, protože jinak získají aureolu pronásledování a odejdou do ilegality. Jako se to stalo za americké prohibice. Ale nejde o rasovou otázku, protože v pátek bombardovali bělochy. Jinými slovy, je to otázka fašismu, a to je něco úplně jiného. Musíme dát fašistům mezi námi najevo, že je nebudeme tolerovat.
Nick Clark: To je asi lehčí říci, než v té věci jednat, ne?
Jeremy Zeed: Ne, já v té věci pravidelně jednám. Kandidoval jsem loni v komunálních volbách a zaútočil jsem na National Front (britská fašistická strana), protože měli dva kandidáty, argumentovali, "cizinci nám berou pracovní příležitost" a podobnými nesmysly, a tak mi počárali sprejem dům, vložila se do toho policie, noviny, a tak měl nechali na pokoji, protože se jim vždycky postavím velmi energicky.
Jsem žid, což neznamená, že bych měl komplex ohledně holocaustu a tak. Ale chápu, že lidi si nemohou dovolit být fašisty ani rasisty. Buď tady budeme umírat, nebo žít. Radši bych žil. Představa, že někdo má být uebermensch, nadčlověk, a někdo untermensch, druhořadý člověk, je nepřijatelná. Máme ale problém s multikulturalismem, který nám vnucuje, že všichni musíme přijmout všechny ostatní, aniž bychom měli vlastní kulturu. A to je velký problém. Vznikla tady kultura, kde je přijatelné všechno, jen ne, když je člověk běloch, patří do středního stavu a je Angličan. To se nyní považuje za rasismus. To je špatné. Chápu, že někteří lidé na to budou reagovat. Ale reagovat násilím, to je nepřijatelné.
Nick Clark: Phil Edwards z Manchesteru:
Phil Edwards: Když mluvíme o svobodě projevu. Postupně se v Británii omezuje svoboda projevu, od té doby, co byly schváleny první zákony proti rasismu v roce 1967. Kdosi řekl, že cenou za svobodu je věčná ostražitost. Etničtí Britové nemají ostražitost. Za posledních pár let byly zákony proti rasismu pozměněny a nyní byla zveřejněna MacPhersonova zpráva, které se využívá jako nástroje k ponižování bílých lidí v Británii a nazývá je všechny institucionalizovanými rasisty. A pak existuje politicko korektní metoda nazývání lidí fašisty, a tak. Já jsem členem British National Party (extrémně nacionalistická britská politická strana) a neuznávám termín "fašismus" a neuznávám termín "rasismus".
Nick Clark: Máme-li být schopni pokračovat logicky v této diskusi, distancujete se od včerejšího bombového útoku?
Phil Edwards: Samozřejmě, protože co to má co společného s námi?
Nick Clark: Neřekl jsem, že to má s vámi něco společného.
Phil Edwards: Proč bych se od toho neměl distancovat? Jsem normální občan, který respektuje zákon a jako každý jiný občan se od toho distancuju. Myslím, že byste měl vědět, že i BNP se od toho distancovala.
Nick Clark: BNP odmítá násilí, viďte.
Phil Edwards: BNP nikdy nepoužívá násilí. Ve sdělovacích prostředcích byl o BNP vytvořen stereotyp, protože kdykoliv se někde na veřejnosti objeví British National Party, dostaví se tam hordy lidí z tzv. "Anti-Nazi League", celá řada pošetilých levicových aktivistů, kteří proti BNP používají násilí. Jako v komunálních volbách 6. května, máme tam kandidáty a -
Nick Clark: Ne, nemluvme o komunálních volbách, o tom nesmím mluvit. Mám otázku. Všichni účastnici debaty v pořadu Any questions souhlasili, že extrémně pravicové skupiny by neměly být zakázány. Ministr vnitra to dnes dopoledne potvrdil. Není to pro vás důkazem, že společnost, v níž žijete, funguje tak, jak si myslíte, že by měla fungovat?
Phil Edwards: No, všechno není úplně špatné, ale věc je ta, že oni užívají velmi chytré kamufláže. Používají mnoho technik k tomu, aby nám vnucovali multikulturalismus a rasovou rozrůzněnost. Dělají to sdělovací prostředky velmi nenápadným a vlivným způsobem. Myslím, že si toho lidi ani nevšimnou.
Nick Clark: Co k tomu má Jeremy Zeed?
Jeremy Zeed. Musím do určité míry souhlasit s tím, co říká tento mluvčí. V Británii existoval skutečný mediální cirkus ohledně rasové vraždy Stephena Lawrence. Nesmyslně se hovořilo o institucionálním rasismu, dělal se obětní beránek z policie, pak dojde k bombovému útoku a najednou je policie fantastická. Extrémní pravice a extrémní levice se setkávají uprostřed. Jsou velmi podobní. Chtějí zlikvidovat opozici.
Nick Clark: Co tedy navrhujete?
Jeremy Zeed: Většina multikulturalismu by měla být zrušena a lidem by se mělo dovolit, aby normálně žili svým životem. Vůči černošské komunitě je ten multikulturalismus arogantní.
Chris Padget z jihovýchodního Londýna: Já bych chtěl udělat paralelu s bombardováním v Jugoslávii. Stoprocentně jsem proti tomu. Jestliže je nesprávné bombardovat lidi v Soho, je stejně nesprávné zbaběle bombardovat lidi v Jugoslávii.
Nick Clark: Argumentujete, že stát tím, že provádí v Jugoslávii bombardování, omezuje svou schopnost bojovat proti takovýmto útokům v Británii?
Chris Padget: Ne, je to věc principu a je to taky praktická věc. Zjevně nebudeme vyjednávat s lidmi, kteří umísťují bomby. To je nesprávné. Proč by měli Jugoslávci vyjednávat s námi, kteří je bombardují?
Nick Clark: Přál byste si, aby byly extrémně pravicové skupiny zakázány?
Chris Padget: Nevidím v tom žádný smysl.
Nick Clark: Ještě krátce k Philu Edwardsovi. Proč je British National Party tak rozhněvaná, vzhledem k tomu, že ji nikdo nechce zakazovat?
Phil Edwards: Naše strana, British National Party, chce jen ochraňovat tradiční britskou kulturní totožnost. Říkáte, že nás nikdo nezakazuje, ale pro nás je velmi obtížné získat prostor ve sdělovacích prostředcích. Média nás jen zesměšňují, říkají nám, že jsme fašisti, což nejsme. Novináři nedovolí tzv. extrémně pravicovým stranám prostor ve sdělovacích prostředcích. Prý v tom smyslu existuje direktiva britského národního odborového svazu novinářů. Upřímně řečeno, jsem velmi překvapen, že je mi nyní dovoleno promluvit ve vysílání Radio Four. Musíme se scházet tajně, protože, nemůžeme organizovat veřejné schůze - -
Nick Clark: Ale zakázáni nejste. Smíte kandidovat ve volbách - -
Phil Edwards: Když uspořádáme veřejnou politickou schůzi, tak jak to dělají jiné strany, dostaví se - my jim říkáme "rudoši na objednávku" a rozbíjejí naše schůze.
Nick Clark: Musím vám ale namítnout opačný názor, že si to působíte sami, argumentují vaši odpůrci, protože váš jazyk a vaše politická ideologie vyvolává nenávist.
Phil Edwards: Co je nenávistné na snaze zachovat vlastní tradiční kulturu a totožnost.
Nick Clark: Na tom není nic špatného, pokud připustíte, aby ti, kdo mají jinou kulturní totožnost, si uchovali ji.
Phil Edwards: Ale naše rodná britská kultura je postupně ničena. Je tolik věcí, které nemůžeme dělat, oslavovat svátek anglického patrona svatého Jiřího, bílé děti ve škole jsou odstrkovány na okraj společnosti - -
Nick Clark: Phile Edwardsi, tím skončíme. Dostal jste slušný prostor, děkuji vám. Nyní k otázce o Kosovu...