Chtějí Spojené státy odříznout Jugoslávii od internetu?

Dear sirs, We have reliable information that the US Government ordered Loral Orion company to shut down its satellite feeds for Internet customers in Yugoslavia.

This action might be taken as soon as later tonight or tomorrow (May 12 or 13, 1999).

This is a flagrant violation of commercial contracts with Yugoslav ISPs, as well as an attack on freedom of the Internet.

A Web site in protest of these actions should be up shortly. We will supply you with the URL. In the meantime, please be so kind to inform as many people as possible about this tragic event for the Internet community in Yugoslavia and Europe.

Kind regards,

BeoNET

Belgrade, Yugoslavia

Pisatel, firma BeoNET z Bělehradu, tvrdí, že má spolehlivé informace, že americká vláda požádala firmu Loral Orion, aby odpojila satelitní připojení pro uživatele internetu v Jugoslávii, a to buď ve středu 12. 5. anebo ve čtvrtek 13.5. Poukazuje na to, že by to bylo flagrantní porušení komerčních kontraktů s jugoslávskými poskytovateli internetových služeb. Brzo bude vytvořena v této věci internetová protestní stránka.

Co je nového v České republice

Přehled článků o krizi v Kosovu, zveřejněných v BL v minulých dnech:

• Svobodný svět potřebuje vůdce, ale Clinton jím není (Guardian)

• Jak na sebe pohlížejí Srbové (Guardian)

• Ve válkách jdou tragédie a nekompetentnost ruku v ruce (Independent)

• Mělo NATO o čínském vyslanectví špatné informace od špiónů v Bělehradu?

• Shoří mírový návrh skupiny G8 v požáru čínského velvyslanectví? (Andrew Stroehlein)

• Zradíme kosovské uprchlíky? (Independent on Sunday)

• Bombardování vyslanectví: Takto nelze získat lidi na svou stranu (John Simpson, BBC)

• Úřad britského premiéra se musel omluvit reportéru BBC Johnu Simpsonovi

• Morálka rozšiřovaná z velké výšky (Sunday Telegraph)

• Ustupte na Balkáně (Observer)

• Bomba, která zašla příliš daleko (Independent on Sunday)

• Válečná fakta (Sunday Times)

• Útěk vzdělanců z Balkánu (Guardian)

• Proč se NATO záměrně zaměřilo na srbskou televizi? (BBC)

• Generál Naumann: Chyby NATO prodloužily válku; Helmut Kohl se rozčílil

• Jaderný deštník pro spojence do dobrého počasí? (Andrew Stroehlein)

• Primitivnost americké zahraniční politiky (Jiří Jírovec)

• Jak se chovají Spojenci (Guardian)

• Jak NATO vede v Jugoslávii jadernou válku (John Pilger)

• Neučinit nic by znamenalo podílet se na genocidě (Andrew Stroehlein)

• Kamery nemají přístup ke zvěrstvům v Kosovu (rozhovor s Georgem Robertsonem, britským ministrem obrany)

• Jugoslávie: Tyran ztrácí moc (Observer)

• Válka je ve slepé uličce (Observer)

• Americký Kongres: Republikánská cháska pomáhá Miloševičovi (Sunday Times)

• Jak se dostali Srbové do této války (FT)

• Jak oddělit ve válce o Kosovo pravdu od propagandy? (BBC)

• NATO chce ovládnout Balkán (Jiří Jírovec)

• Jugoslávii je nutno obsadit a zdemokratizovat, jako po válce Německo a Japonsko (Daniel Goldhagen, Harvard University)

Další články k tematice nynější války v Evropě o Kosovo najdete v přehledu nejdůležitějších textů z posledních dní, viz Obsah zde napravo.

Výběr textů z posledních dní:

Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.

Jaroslav Štemberk

Vedlejším učastníkem (jako žalovaná strana v posuzovaném sporu) za Českou republiko bylo její Ministerstvo spravedlnosti.

Předmět sporu byl v tom, že nynější státní správa a soudy odmítly odškodnit Karla Mašitu za jeho nezákonné věznění, které mu způsobila komunistická justice perzekucí a nezákoným vězněním od února 1968 do poloviny května 1968, nezákonným vězněním v letech 1974 až 1975 a uložením ochranných opatření od roku 1975 do roku 1990.

Detailněji jde o toto:

Dne 18. února 1968 se devatenáctiletý Mašita vrátil do svého bydliště v Praze se svoji rockovou skupinou The Flowers Childrens z delšího zájezdu po Východních Čechách. Byl kapelníkem této skupiny, kde jako doprovodný kytarista a zpěvák působil později populární Jiří Schelinger. Ihned po svém návratu byl pan Mašita zatčen tehdejší Veřejnou bezpečností a po celodenním pobytu na služebně VB byl obviněn z příživnictví, neboť nebyl v tzv. řádném pracovním poměru, a obvodní prokurátorka pro Prahu 4 JUDr. Jitka Erbertová na něj uvalila vyšetřovací vazbu. Mašitovu obhajobu, že pro komunistický režim tolik nutný tzv. řádný pracovní poměr se snažil najít a že se chystal přejít jako profesionální hudebník pod příslušnou státní zprostředkovací agenturu, prokurátorka neuznala a Mašita zůstal ve vazbě do 15. května 1968.

To už na něj byla podána obžaloba pro příživnictví Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Ten ji projednal v květnu 1968, Mašitovu obhajobu rovněž neuznal a odsoudil ho na pět měsíců odnětí svobody s podmínečným odkladem na dva roky, příčemž tři měsíce ve vazbě označil soud jako varování pro pana Mašitu.

Jelikož toto odsouzení bylo vzhledem k amnestii prezidenta republiky armádního generála Ludvíka Svobody z 9. května 1968 ihned zahlazeno a jeho advokátka JUDr. Jana Kandová (dnes soudkyně Městského soudu v Praze) mu radila, aby se neodvolával, Mašita jí uposlechl a dál se tímto odsouzením nezabýval.

Právě probíhal tzv. "obrodný proces", Mašita se v různých kapelách dál věnoval rockové hudbě, kterou však zhruba od roku 1971 tehdejší normalizační režim razantně likvidoval (z té doby stal se mezinárodně nejznámnějším případ pražské skupiny "The Plastic People of The Universe").

Na jaře roku 1974 VB opět Mašitu obvinila z přiživniství, neboť s rockovou hudbou musel skončit ,a jelikož měl nabídku na dlouhodobé hudební komerční angažmá do Norska od Jaroslava Mejzlíka - vedoucího jedné kapely, kterou zprostředkovávala státní umělecká agentura Pragokoncert, opět neměl tzv. řádné zaměstnání a pracoval jen příležitostně, mimo jiné i jako manažer tehdy mezi mládeží velmi oblíbené jazzrockové skupiny Jazz Q Praha Martina Kratochvíla; tehdy se Mašita také přihlásil do Jazzové sekce Svazu hudebníků ČSR.

Při obvinění jeden policista výslovně Mašitovi přiznal, že pravým účelem tohoto obvinění je dostat ho pryč z kultury.

V tomto trestním řízení se Mašita hájil tím, že měl dost vlastních prostředků k obživě, že si jen půjčil 1 300 Kč, které však řádně vrátil, a že mimoto publikoval několik článků o moderní hudbě v celostátních denících. Tehdy se oženil a měl proto zájem zabezbečit svoji rodinu. O angažmá v Norsku raději před komunistickou policíí vůbec nemluvil. Byl přesvědčen, že obžaloba podaná Obvodnímu soudu pro Prahu 4 není oprávněná.

Tuto obhajobu však soud opět ignoroval a Mašitu odsoudil k deseti měsícům odnětí svobody nepodmíněně a navíc mu uložil ochranný dohled na dva roky po propuštění z věznice.

Mašita se proti tomu okamžitě odvolal, avšak Městský soud v Praze jeho odvolání zcela zamítl.

Když o tom informoval kapelníka Mejzlíka, ten proto svoji nabídku zrušil.

Uložených deset měsíců ve věznici Mašita odpykal celé a pak se musel začít podrobovat ochrannému dohledu, který, jak mu policisté opakovaně zdůrazňovali, měl za cíl Mašitovu společenskou difamaci.

Krátce po propuštění z věznice bylo Mašitovo manželství rozvedeno; jeho právním zástupcem v tomto rozvodu byl tehdejší advokát a nynější ministr spravedlnosti Otakar Motejl.

Po návratu z věznice byl Mašitovi okamžitě policíí odebrán cestovní pas a on se musel několikrát týdně pravidelně hlásit na policii, která pak u něj bez jakéhokoli dalšího povolení prováděla velmi časté zejména noční domovní prohlídky, a musel snášet celé série jiných nehorázností policie vůči sobě, včetně zabavování všech svých písemností, poznámek a jiných osobních věcí.

Mašita tenkrát pravidelně publikoval články, rozhovory, recenze a reportáže o moderní hudbě v řadě celostátních periodik - např. Mladá fronta, Práce, Mladý svět, Čsl. voják a další.

Proto občas jezdil mimo své trvalé bydliště v Praze, čímž porušoval ochranný dohled a byl za to opět zatčen a odsouzen na další tři měsíce do věznice.

Policie přitom několikrát upozorňovala redakce, že Mašita je protisocialistický živel a že by neměly tisknout jeho práce, takže pak byl nucen publikovat pod cizími jmény.

V prosinci 1976 byl Mašita opět zatčen pro neplnění ochranného dohledu a byla mu soudem nařízena ochranná psychiatrická léčba, kterou soud zrušil až koncem roku 1990.

V roce 1990 byl po politickém převratu v Československu zrušen tr. čin příživnictví a vstoupil v platnost zákon o soudní rehabilitaci, na "příživnictví" ale jaksi zapomněl.

Přesto Mašita ihned podal u Obvodního soudu pro Prahu 4 žádost o obnovu trestních řízení v těchto věcech, ale ten ji v dubnu 1991 zamítl a odvolací soud to potvrdil. Po účinnosti zákona o protiprávnosti komunistického režimu v roce 1993 Mašita znovu požádal o soudní přezkum těchto věcí, opět marně.

Proto v roce 1994 vyzval ministra spravedlnosti Jiřího Nováka k podání stížností pro porušení zákona, který je podal až v březnu roku 1996.

V dubnu 1996 je projednal Nejvyšší soud ČR v Brně, který rozhodl, že ve všech těchto případech byl porušen zákon v neprospěch pana Mašity, původní rozsudky zrušil a Mašitu s konečnou platností zcela zprostil uvedených obžalob.

Po obdržení těchto rozhodnutí Mašita požádal Ministerstvo spravedlnosti o řádné odškodnění, které pro značné časově prodlení nabídl vyplatit dle v té době statisticky podloženého průměrného měsíčního výdělku.

To však Ministerstvo spravedlnosti odmítlo a odkázalo Mašitu na možnost podání žaloby v občanskoprávním řízení.

Mašita ji proto podal a uplatnil v ní ušlý příjem za zmaření hudební činnosti v roce 1968 - vzhledem k současným platovým poměrům v částce 60 000 Kč (toto zmaření potvrdili i svědci při soudním projednávání).

Roky 1974 až 1977 za podpory svědeckých výpovědí vyčíslil částkou ušlého příjmu 420 000 norských korun (za věznění i za ochranný dohled do konce roku 1977) a za ochranné psychitrické léčení až konce roku 1990 požádal o vyplacení odškodňovací částky 310 000 Kč.

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud příslušný v této věci a následně i Městský soud v Praze mu ale proto, že nemohl své nároky doložit také písemnými doklady z let 1968 a 1974 - 1977, žádné odškodnění nepřiznaly.

Mašita však na svém odškodnění trval, neboť dle jeho názoru oba soudy projednaly tyto jeho nároky velmi povrchně a bez ohledu na značné prodlení celé věci (teprve doručením osvobozujících rozsudků Nejvyššího soudu z dubna 1996 totiž mohl tyto nároky uplatnit).

A také je peřesvědčen, že už žijeme v právním státě, v němž už přece není možné někoho téměř třicet let nezákonně kriminalizovat a když nakonec prokáže svoji nevinu, nijak ho za to neodškodnit a zneužit k tomu fakt, že státní moc mezitím všechny dokumenty skartovala.

Mašita svoji ústavní stížnost opřel o Listinu základních práv a svobod, o Všeobecnou deklaraci lidských práv a o mezinárodní pakty o občanských, politických, kulturních, hospodářských a sociálních právech, které Česká republika ratifikovala, které jsou dle čl. 10 Ústavy ČR nadřazeny českým zákonům a které proto soudy nesmějí ignorovat.

Ústavní soud tyto argumenty při veřejném jednání 5. května 1999 uznal a zamítavé rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 2 a Městského soudu v Praze svým nálezem zrušil. Dále pak rozhodl, že státní moc musí pana Mašitu odškodnit tak, jako kdyby nebyl politicky perzekvovaným hudebníkem, tedy jako by bez problémů byl výdělečně činný v zahraničí.

Ústavní soud také vytkl soudům a Ministerstvu spravedlnosti jejich nepřítomnost při projednávání této věci a soudce - zpravodaj Antoním Procházka poté novinářům sdělil, že takováto ignorace dokazuje laxní přístup soudů i státní moci k závažným právním problémům.

U tohoto jednání byly přítomny štáby České televize a  nejsledovanější TV Nova, Česká tisková kancelář, redaktoři nejčtenějších celostátních deníků Mladá fronta Dnes a Právo, dále deníků Zemské noviny a Slovo, moravského deníku Rovnost a řada novinářů z dalších deníků a časopisů.

Těm pan Mašita po vyhlášení nálezu sdělil potěšení svým vítězstvím nad státní byrokracií a též prohlásil, že část peněz z tohoto odškodnění využije k delšímu "psychicky ozdravnému" pobytu ve Velké Británi - nejprve v Londýně, pár týdnů v kraji "psa baskervillského" v jihozápadní Anglii a hlavně ve Skotsku.

Účinnost nálezu nastane doručením jeho písemného vyhotovení panu Mašitovi, uvedeným soudům a Ministerstvu spravedlnosti ČR a jeho zveřejněním ve Sbírce zákonů.

Jaroslav Štemberk

Petr Jánský

Potřebujeme novou vládu

"Končí doba bezvládí, chaosu, korupce."

Opoziční smlouva umrtvila politické dění, bezvládí trvá.

"...nastala chvíle, kdy by se tato poslední zdravá a silná složka společnosti měla pokusit zachránit tuto zemi."

Systém parlamentní demokracie pracuje s politickými stranami. Živnostníci a drobní podnikatelé politicky organizováni nejsou a proto nemají šanci něco zachraňovat.

"...rád bych zůstal v anonymitě."

Anonymně nelze požadovat a tlačit na společenské změny.

Podnikatelé, živnostníci a ti ostatní

"...že bychom toto heslo měli zvednout z prachu, oprášit ..."

Hesla ne. Rozum.

"...veřejné mínění, které má tu moc prosadit požadované změny."

Pokud funguje parlamentní demokracie, nemá. Občan má možnost se jednou za 4 roky vyjádřit ve volbách. Mezi volbami pak může psát petice (doposud s nulovým výsledkem).

Politické strany

"...že budou voliči zadupány do země."

Nebudou. Jak vidno z opoziční smlouvy, na voliči je možno dříví štípat.

"..cesta zespoda od občanů, aby našli program..."

Postup je opačný. Strany předkládají program. Obvykle naslibují hory doly. Není v silách voliče kontrolovat a vyžadovat plnění slibů. Jak praví Bolek Polívka: Dej mi svůj hlas a mlč.

"Místo služby veřejnosti považují místo v Parlamentu jen za trafiku pro sebe a svou rodinu."

Ano, většina poslanců si ponechala hlavní zaměstnání a Parlament dělají na "vedlejší úvazek". Naprosté pohrdání mandátem přivádějí pak ti poslanci, kteří si pletou tlačítko Ano s Ne, případně se nechají při hlasování zastoupit.

"President Havel dokázal ...vést zemi k pokroku a prosperitě."

Za Havla došlo k největšímu hospodářskému a mravnímu úpadku. On to byl, který všechny vlády jmenoval.

Nový premiér

"Jak jsem již řekl, volby nic nezmění,..."

Ano, potřebovali bychom vyměnit voliče. Že to není možné zjistil už Josef Kudláček. Čistým řešením jsou právě předčasné volby. Proti nim stojí tři argumenty: 1. Není koho volit. 2. Posílí extremisté. 3. ODS a ČSSD je nepřipustí.

"Jediný, kdo dokáže ...vývoj zvrátit je nový premiér a nová vláda."

Může vzniknout trojím způsobem: Velkou koalicí, koalicí 102 a koalicí ČSSD, KDU, US. Všechny varianty jsou špatné. Nevnáší do politiky nové lidi.

"Donuťme vládu, aby odstoupila a požádejme presidenta, aby jmenoval novou, úřednickou."

Zcestný a nedemokratický postup. Občan nemůže nutit vládu a žádat presidenta. Občanské hnutí už tu bylo. Vznik nového politického subjektu vylučuji. Tendence je spíše počet stran změnou volebního systému omezit. Varujícím je osud DEU.

Co by měl nový premiér udělat nejdříve

Tento článek nemá hlavu ani patu. Zabývá se státní správou, byrokracií a VÚSC. Zcela opomíjí ekonomiku. Tu bychom potřebovali nastartovat nejdříve.

Sdělovací prostředky, žurnalistika

Noviny s občanským pohledem na věc jsme měli. Český deník zanikl pro nezájem veřejnosti. Parlamentních informací je málo, přimlouval bych se za televizní přenosy. Možnost odvolat poslance peticí je čistě teoretická, v praxi nebylo použito. Jak který poslanec hlasuje a co ve sněmovně či senátu říká, by měli zveřejňovat příslušné regionální noviny. Co se budou učit děti ve školách, by mě rovněž zajímalo. Ještě více mě zajímá, proč se už od první třídy neučí anglicky. Jsou-li u nás nějaké světově úspěšné firmy, pišme o jejich zkušenostech v BL. Obávám se, že jich není mnoho. Nebezpečí, že mladí lidé odejdou, opravdu hrozí. Tady já vidím cestu k řešení. Dát mladým šanci, pustit je do politiky, řízení a správy státu. Za 10 let jsme mohli mít již 2 generace evropsky vzdělaných vysokoškoláků.

Češi v zahraničí

Jakkoli souhlasím, obávám se, že rychlé narovnání vztahů není za současné ekonomické situace možné.

" ... nevíme však podrobně, co ještě zahraniční Čechy pálí."

To víme docela přesně. Jiřina to omílá jako flašinet.

Internet

Že by stát dal zdarma počítač a internetové připojení je sen. Není schopen ani zajistit v Telecomu zlevněný tarif.

Mailové adresy poslanců by nebyly špatné za předpokladu, že by poslanci byli ochotni (lépe řečeno museli) komunikovat. Bohužel mám zkušenosti právě opačné. V souvislosti se shora probíranou kumulací funkcí jsem v místním tisku požádal naše poslance (MUDr. Svoboda - ODS, Ing. Hojda-KSČM, Morávek-ČSSD) o snímek 3 pracovních dnů. Můžete hádat, jak to dopadlo.

Mezisoučet

Třeba ještě Karel V. překvapí ústavním postupem. Zatím hodnotím jako sympatické, potřebné, leč nereálné.

Petr Jánský

Aja Bufka

Za nejchytrejsi podnikatelske rozhodnuti ve Spojenych statech jsou pokladany investice do nemovitosti. Jenomze, kde vzit penize na zakoupeni nejzadanejsiho mista na pobrezi oceanu v pozemskem raji na Havaji? Pokud se vam nepovedlo v minulych letech vyvlastnit majetek emigrantum nebo vytunelovat nejaky podnik ci banku v Ceske republice nezoufejte. Nastesti jeste neni vsechno uplne ztraceno!

Realitni spolecnost "Maui Buy the Inch" nabizi zivotni sanci, jak promenit sen ve skutecnost. Pozemek na Havajskych ostrovech prodava za pouhych 15 dolaru a 99 centu.

Za ctverecni inch!

Kazdy prodej inchove parcely je doprovazen oficialnim certifikatem o vlastnictvi se jmenem kupce a individualnim cislem, podrobnou mapou k nalezeni kousku ostrova, jeho fotografii a navstevnim pravem. Novy majitel si nebude muset lamat hlavu s pozemkovymi danemi v USA, protoze firma "Maui Buy the Inch" zalozila bankovni uver, z ktereho budou placeny nejenom dane, ale i udrzba pozemku. Zanedbatelna jiste nebude ani skutecnost, ze vlastnictvi nemovitosti o rozloze jednoho inche dava moznost majiteli ohromovat ve spolecnosti prohlasenim, ze bude muset jet na Havaj zkontrolovat sve investice.

Aja Bufka, L.A.

Raději nebraňme zlu, abychom nezpůsobili zlo ještě větší...?

Dalibor Džurek

V poslední době mě několikrát rozčílila nekompetentnost našich novinářů. Uvedu příklad - ve vysílání Čs. rozhlas 1 - Radiožurnálu uvedl pan Šetina jako důkaz srbského barbarství zničení historického mostu v Mostaru.

To, že v této oblasti probíhaly zuřivé boje mezi Chorváty a Muslimy, žádné srbské jednotky zde nebyly, a tento most zničil chorvátský tank, ho nevzrušovalo. Týden předtím byl v tomto pořadu pan Pánek z nadace Člověk v tísni. Ten zase uváděl známý výbuch na tržišti v Sarajevu, i když vojáci sira M. Rosa zjistili, že minometný granát nebyl odpálen ze srbského, ale moslimského území. Ale nechme české novináře.

Právě jsem si přečetl článek paní Melánie McDonaghové "Sémě zrady". Po jeho přečtení jsem se v duchu našim novinářům omluvil. Asi jsem měl na ně příliš velké požadavky. Proč by ausgerechnet oni měli být lepší než ( někteří ) britští psavci. I v tomto článku byla řada nepřesností. Uvedu alespoň některé.

1. Jediný problém s Albánci je v tom, že autonomii nechtějí a nikdy nechtěli - proto nebyla možná dohoda mezi nimi a Srby. ( přesněji ji nechtěla jejich militantní část t.j. ozbrojení povstalci. Bez jejich souhlasu s autonomií nebylo možné jednání o konkrétních podmínkách autonomie. To, co bylo v Kosovu podle ústavy z roku 1974 bylo v něčem více, v něčem méně jako autonomie - například právo veta proti zákonům srbského parlamentu, vlastní Nejvyšší soud, který nepodléhal nejvyššímu federálnímu soudu, ani nejvyššímu soudu srbskému ( na rozdíl od soudů v Srbsku, Chorvatsku, které tomuto soudu podléhaly.) Ale formálně nebylo Kosovo na úrovni federálních republik - jen ty měly právo na odtržení. Formálně bylo Kosovo stále součástí Srbska. Tady autorka nemluví pravdu.

Takováto forma autonomie neexistuje v žádném evropském státě ( Skotsko a Wales nemají ani nepatrnou část takovéto autonomie) a byla zavedena Titem, který chtěl sjednotit pod svým vedení celý Balkán včetně Albánie a Bulharska a snažil se tímto získat Albánce. Tyto opatření provedl na úkor srbského státu.

V této souvislosti bych chtěl připomenout - před druhou světovou válkou bylo v Kosovu jen asi 30% Albánců. Zlom v osídlení začal za války, kdy bylo Albánci asi 10 000 Srbů zabito (Albánci tvořená SS divize Skanderbeg patřila mezi nejsurovější jednotky i v rámci jednotek SS), další tisíce vyhnány a dále po válce, kdy Tito zakázal vyhnaným Srbům návrat do Kosova, prý aby nevznikaly konflikty. Další desetitisíce Albánců se usídlily v Kosovu jako uprchlíci z Albánie. Dostali povolení k pobytu, ale většina nikdy nezískala jugoslávské ani srbské občanství, Uvádí se, že asi polovina kosovských Albánců nemá občanství. Jak by se asi paní McDonaghové líbilo, kdyby dala asyl skupině Romů anebo, abych nebyl obviňován z rasismu, Čechů, ti se zde 50 let rozmnožovali a pak si chtěli na území některého hrabství vyhlásit vlastní stát ? Jak víme z nedávné minulosti, dnes se to v Británii stát nemůže.

Žadatele o azyl mužského rodu okamžitě internovali více méně ve vězení. (Myslím tím české a slovenské Rómy - žadatele o azyl).

2. Autorka uvádí desetitisíce mrtvých - pokud vím, oficiální odhady NATO byly asi 4000. Bylo by velmi podivné, kdyby nebyli mrtví - vždyť zde válčí asi 30 000 členů UCK s asi 30-40 000 vojáků Jugoslávské armády. Při bojové taktice UCK - opevnit se ve vesnických domech a nechat se tam bombardovat Jugoslávci, (zdroj- článek o UCK od Jane's Defense International) opravdu není div, že vesničané utíkají. Kromě toho absolutně selhává zásobování - kombinace rozbitých komunikací s probíhajícími boji mezi UCK a Jugoslávskou armádou. Jistě, existuje i vyhánění oněmi polovojenskými jednotkami, což jsou milice místních Srbů, kteří dělají Albáncům přesně to, co oni dělali jim. Bohužel,většinou se stává to, že pomsta většinou postihne i ty nevinné a ti se pak opět mstí dál.

3. UCK Neodzbrojení UCK by mělo za následek automatické vyvraždění Srbů a dalších menšin - dělali to loni, pokud budou moci, budou to dělat i po ústupu jugoslávské armády. Při strachu vojáků Nato z pozemních bojů nevěřím, že by měli snahu jim v tom bránit. Jedinou možnou variantou je exodus - nyní ale Srbů, Romů, Turků a Goranců (srbské moslimské obyvatelstvo v některých horských oblastech Kosova).

Pozn. - dnes předaly BIS a kontrarozvědka vládě informace o financování UCK. Je sice tajná, ale z toho, že premiér veřejně mluvil o penězích z drog, ví se, co asi obsahuje. Přeje si NATO mít Kolumbii v Evropě ?

4. Dohoda v Rambouillet byla nepřijatelná i pro Albánce - problém je v tom, že se nechtěli dohodnout. Podepsali ji jen proto, že věděli , že ji nepodepíši Srbové a že je NATO bude bombardovat. A pokud dáte samostatnost Albáncům v Kosovu, proč ji nedáte Srbům v Chorvátsku a v Bosně ? S takovým řešením by Miloševič určitě souhlasil.

5. Někdo má nejmodernější zbraně, někdo ne a bojuje s tím co má. O civilní obyvatelstvo , zvláště nepřátelsky zaměřené, se už stará méně, anebo ho nějak vojensky využije. Někdo prostě bombarduje z 6 kilometrů, někdo zkomplikuje nepříteli situaci tím, že mu případný vojenský nástupní prostor zablokuje davy utečenců, o které je třeba se postarat a zablokujete tak velký dopravní potenciál,který nedopravuje vojáky a zbraně, ale potraviny pro uprchlíky. Možná také, že chtěl obchodovat - zastavte bombardování a my zastavíme vyhánění. Asi se přepočítal - myslel si , že Natu jde o uprchlíky. Ve skutečnosti jde o prestiž a uprchlíci musejí stranou.

Pokud to odsuzujete, jste pokrytci, vždyť britská vláda za války mohla omezit počet mrtvých v Coventry, protože četla německé depeše. Aby se neprozradila znalost německých kódů, neudělala nic. Právě tak po zjištění, že Němci úspěšně decentralizovali zbrojní výrobu, se Spojenci rozhodli ničit dělníky - proto kobercové nálety na německé města - Drážďany 150 - 200000 mrtvých za noc, nálet na Tokio skoro 100000 mrtvých za jednu noc. Ani nemluvím o Hirošimě a Nagasaki. Zde se dala přednost tomu zastrašit Japonce ztrátami civilního obyvatelstva a zabránit ztrátám vlastního vojenského personálu..

Další příklad - německý ponorkový admirál Doenitz byl obžalován za neomezenou ponorkovou válku. Jeho obhájce si vyžádal svědectví velitele amerických ponorkových sil v Pacifiku a vyšlo najevo, že Američané tuto formu boje používali hned od začátku války.

Musíte uznat, že Miloševič je proti Churchilovi a Rooseweltovi obyčejný žabař. Vždyť válka a válečné zločiny (anebo pro zastánce bombardování přijatelněji utrpení civilistů ) jdou vždy vedle sebe, a jen poražený má tu smůlu, že se dostane před soud.

Ostatně co vlastně čekala Evropa od Srbů po zahájení bojů ze strany UCK ?

Čekala snad, že Srbové nebudou bojovat ? Že nechají beztrestně zabíjet své policisty přepadat a zabíjet jak Srby, tak loajální Albánce ?

Zatímco NATO nad civilními obětmi bombardování jen vyjádří politování a předpokládá, že to na vysvětlení několika set až tisíce zabitých srbských civilistů stačí, Srbové jsou zločinci, když pro boje s UCK vesničané na podzim raději utekli do hor.

Na nátlak Nato se uzavřelo příměří, Srbové se stáhli, ale UCK okamžitě obsadilo pozice, ze kterých byli povstalci vyhnáni. Tohle není prosrbská propaganda, ale fakta, které uvedl Jiří Dienstbier v naší televizi Příměří je přitom definováno jako zastavení bojů, při kterém obě strany zůstanou na svých pozicích, případně se vytvoří nárazová zóna, která má oddělit obě strany. Příměří nemá být v žádném případě použito k posílení územních zisků některé strany, pokud to není součástí příměří ( jako například na konci 1.světové války, kdy po uzavření příměří se německé jednotky začaly stahovat z obsazených území ). A vůbec, proč Nato nebombarduje UCK po tom, co odmítli dohodu G 8 ?

Největší tragédií Balkánu je , že zde neexistuje nikdo, komu by mohly obě strany důvěřovat. Srbové Natu rozhodně důvěřovat nemohou. Svoji neobjektivnost už prokázalo mnohokrát. Srbům nezůstává nic , než bojovat až do trpkého konce. Kapitulace by vedla až ke ztrátě nejen suverenity, ale i národní hrdosti. A jen ta, i když se to nám, ohebným Čechům, zdá směšné, zachránila existenci a státní samostatnost srbského národa v minulých i tomto století.

Někde jsem četl, že někteří novináři by měli být postaveni před soud jako váleční zločinci. Po přečtení některých článků tomu věřím.

Závěr - Nato bude muset ke zlomení Srbů použít metody z druhé světové války - kobercové bombardování civilního obyvatelstva. To povede k teroristickým útokům po celé Evropě. Bude mít na to mít svět žaludek ?

Válečný štváč Jan Čulík by rád k tomu k veřejnému posouzení přičlenil několik bodů:

Stanislav Holeček

Dobreho dne,

po delsi dobe jsem nucen reagovat.

ad Karel IV.

Po precteni prispevku k dnesnimu dni vcetne.

Jsem ziskal nazor, ze davat prostor anonymu Karel IV je skoda. Pokud nechce zverejnit svou plnou identitu, muze ji sdelit Vam. Pokud mu toto nevyhovuje tak prosim jeho prispevky neuverejnujte.

Celkove v jeho prispevcich chybi analyza a obecna lidska ucta.

Nejsem zastavcem nikoho kdo poskozuje zakonna prava druheho.

Pokud jde o pripad p. Grebenicka st., tak je dle me znamych faktu ostuda justice, ktere je jeste po deseti letech nechce pichnout do vosiho hnizda byvale doby. Justice ma stesti v tom, ze cas resi vse sam. Neco se promlci. Svedci a obvineni odejdou na posledni nejdelsi cestu. Nakonec nebude o cem rozhodovat. Ponekud naturalisticke, ale je tomu tak.

ad Kosovo

Zasah v Kosovu byl nutny. Dnes je smutne, ze nevime jak dal. Srbsko a Kosovo se meni v hromadu zborenych domu a zacina vzrustat pocet civilnich obeti a cilu. Vzrusta u me pocit obavy, za chvilku jiz nebude na co navadet rakety a bomby.

Ze Srbska se asi stane ostuda Evropy. Mozna ztrata prestize NATO.

V clenskych zemich NATO zacina byt patrna nejednotnost zakladniho nazoru, zda letecka kampan muze vest k puvodne zadane mete tj. ukonceni etnicke valky v Kosovu (nemam dost objektivnich informaci, aby jsem mohl stav v Kosovu nazvat presne).

V USA nabyva na sile vietnansky syndrom. Da se rici, ze podle posledniho vyvoje je politicka podpora pozemni operace v USA skoro nulova.

Letecka kampan vycerpala sve moznosti. Letat do krizove oblasti ve vysce pod 5 km je prakticky nemozne. Jugoslavska svazova republika ma k dispozici temer polovinu protileteckych zbrani z Ruska.

Technicka moznost niceni techto raketovych systemu je minimalni.

Poznámka JČ: Britské listy znají jméno a adresu "Karla V.", zásadně nezveřejňují anonymní texty.

Děti Země

Na uzemi mesta Ostravy byla zhruba pred dvema mesici zahajena vystavba dalnice D47 (v miste krizeni ulice Opavska s zeleznicni trati Prerov - Bohumin) .Duvodem pro slavnostni manevry nekolika nakladnich automobilu byla snaha predstirat zahajeni stavebnich praci (ve skutecnosti se jedna "jen" o pripravne terenni prace) v dobe tesne pred vyprsenim platnosti uzemniho rozhodnuti.

Deti Zeme odeslaly v uplynulych dnech otevreny dopis upozornujici ministry ceske vlady a poslance Parlamentu CR na uskali vystavby dalnice D47. Dopis podporilo nekolik dalsich nevladnich organizaci (napriklad Cesky a Slovensky dopravni klub). V tomto dopise upozornujeme predevsim na ekonomicky hazard spojeny s ukvapenym zahajenim vystavby dalnice i na jeji problematicnost z hlediska vlivu na zivotni prostredi. Bohuzel jde o dalsi stavbu, kde Reditelstvi silnic a dalnic CR postupuje tzv. salamovou metodou.

Se zacatkem vystavby dalnice jeji stavitele a propagatori nepockali ani na dokonceni hodnoceni dopadu dopravni koncepce CR na zivotni prostredi dle zakona c.244/92 Sb. Z nej dalnice D47 nemusi vyjit nejlepe. Kopiruje ve sve trase dalsi kapacitni dopravni tepny.

Nabizi se paralela s vystavbou JE Temelin - je plytvano financemi na zbytecnou komunikaci, jejiz vykony snadno prevezme "koridorova" trat c.270 Bohumin - Prerov (od noveho GVD 1999/2000 c.280) a budouci rychlostni komunikace R48 (s rekonstruovanou I/58 a ctyrpruhovou I/56 coby dalnicnimi privadeci pro ostravskou aglomeraci). Pouze stavba prvniho useku dalnice D47 na uzemi mesta Ostravy ma stat 7 mld. Kc, tento odhad vsak bude zrejme nutne, po vzoru Temelina, nejmene zdvojnasobit.

TISKOVA ZPRAVA DETI ZEME 3. KVETNA 1999

Priloha: Co mimo jine obsahuje otevreny dopis?

V uvedenem dopise ministrum dopravy a spoju, zdravotnictvi, pro mistni rozvoj a ministrovi zivotniho prostredi se mimo jine uvadi: "Dalnice D47 mezi Ostravou a Prerovem nespojuje zadne vetsi uzemni celky (na rozdil od rychlostni komunikace R48) a nespojuje mista s velkymi prumyslovymi podniky. Take neexistuje moznost napojeni dalnice D47 na mezinarodni letiste v Mosnove vzhledem k existenci "zatarasu" v podobe Chranene krajinne oblasti Poodri.

Naproti tomu rychlostni komunikace R48 bude spojovat huste osidlene oblasti (Novy Jicin, Pribor, Frydek-Mistek, Cesky Tesin), bude se napojovat na jiz existujici system ctyrproudovych komunikaci na uzemi Polske republiky (v oblasti Czieszyn - Bielsko-Biala) a navic v pripade vystavby ekologicky i ekonomicky vyhodnejsiho severniho obchvatu Frydku-Mistku umozni elegantni napojeni Ostravy na dalnicni sit (pomoci jiz existujici ctyrproudove komunikace I/57). V neposledni rade pak existuje moznost napojeni mezinarodniho letiste v Mosnove na dalnicni sit CR (pomoci rekonstruovane komunikace I/58."

Dalnice D47 mimo jine take:

* ma vest pouhych 1,1 km od jodobromovych sanatorii Klimkovice a nepochopitelnym zpusobem oddeli vlastni lecebny komplex od spadove oblasti (mesto Klimkovice) slouzici pro vychazkove trasy lecenych pacientu;

* protina v useku Bravantice-Klimkovice ochranne pasmo prirodniho zdroje lecive jodobromove reliktni morske vody pro lazne Klimkovice;

* bude take znamenat dalsi odliv tranzitni nakladni dopravy ze zeleznice, coz je zcela v rozporu s hlavnimi cili Dopravni politiky CR;

* znici a ohrozi mista vyskytu vzacnych zivocichu, rostlin a stromu (predevsim v okoli mest Odry a Klimkovice).

Pri jeji stavbe se podcenuje problem poklesu pudy v poddolovanych oblastech, coz povede k neustale rektifikaci velkeho poctu mostu po dobu 50-70 let.

Jiřina Fuchsová

Jiz po dvacate seste, jako kazdy rok od roku 1976, jsem vcera stravila den pripravou bilance KLUBU CESKOSLOVENSKE KULTURY- LOS ANGELES...

Poprve v historii, od roku 1973, skoncil KCK ve financnim propadu... Prodelali jsme za minuly rok pres tri sta dolaru, laureatce Ceny Jana Zahradnicka Karle Erbove dluzime prislusne honorarium, jeden tisic americkych dolaru...

Duvod propadu kulturniho spolku Cechu v zahranici, uspesne pracujiciho dvacet sest let na poli public relations, propagace ceske kultury a zachovani kulturniho dedictvi je jednoduchy... Poslednich sest let misto toho, co bychom delat meli, delame to, co musime...

Podporujeme snahy 100.000 rodilych Cechu v zahranici o navraceni toho, co jim'bylo zlocinne v roce 1993 ukradeno a co je jim zlocinne zadrzovano dodnes: jejich pouto s vlasti, jejich ceske obcanstvi, jejich narok na restituce soukromeho majetku a pravo ucastnit se ceskych voleb...

Inter Arma Silent Musae.... KCK je v propadu. Ceske obcanstvi PRO VSECHNY CECHY BEZ ROZDILU, nikde na obzoru... Ta novela, co ji v Praze s namahou pro spotrebu "krajanu" uvaril pan kulturni rada Dubovicky s prateli je spatna novela spatneho, za komunismu formulovaneho zakona...

Bitva o obcanstvi a dalsi prava pro vsechny potrva dal, bez pochyby.... KCK se se svym propadem nejak vyrovna, nejak bylo,nejak bude. Podminky kulturni prace v exilu nebyly nikdy prilis slavne, ale laska k dedictvi otcu, ano, OTCU... nam pomahala udrzovat a predavat to nejlepsi z toho, co nam dal nas domov...

Shodou okolnosti mi prave dosel e-mailem SVU Press Release o uspesnem sjezdu teto organizace v Minnesote...

Je podotknuto, ze se zucastnily vsechny hlavni ethnicke organizace, jsou vyjmenovany... Je popsano, ze vsem zucastnenym po vyslechnuti projevu Vaclava Havla, predani jedne medaile jemu a rozdani jinych medaili jinym, a po shlednuti tancu v narodnich krojich staly vsem pritomnym v ocich slzy... Ve tridennich symposiich se disktutovalo snad o vsem moznem pod sluncem.....

O jedne veci, ktera se stat mela, ale zase nestala, o tom, ze CR ma novy, moderni zakon o CESKEM OBCANSTVI, zakon, ktery by neupiral NEKTERYM co dnes vsichni OSTATNI pokladaji za beznou kazdodenni realitu, ale neni v tiskovem prohlaseni SVU ani carky...

Ve shrnuti se pise, ze konference a  vsechny pridruzene aktivity byly velikym uspechem. "Byla to skutecne klicova a historicka udalost, ktera zustane v nasich myslich a srdcich po leta do budoucna, a, navic, jsme presvedceni, ze muze i vyvolat zvyseny zajem o udrzeni nasi KULTURNI IDENTITY a DEDICTVI, a, doufejme, povede k REVITALIZACI NASICH ETHNICKYCH KOMUNIT V AMERICE."

Tolik o udalosti dr. Mila Rechcigl, obetavy poradatel, President SVU, Vaclavem Havlem za sve usili po zasluze oceneny take medaili... KULTURNI IDENTITA A DEDICTVI.....

Je zajimave, ze se v prubehu cele konference mluvilo hodne hlasite o lidskych pravech... o IDENTITE...

Osobne se nemohu, at se snazim jakkoli, zbavit tohoto obrazu: v duchu se mi vedle sebe radi dvoji druh slz:

Slz dojeti, ktere staly v ocich navstevniku ceskoslovenskeho festivalu radosti v Minnesote.. (Ti americti, vsadim se, nemaji potuchy, ze krasna Ceska republika s Hradcany a Havlem umele udrzuje 100.000 svych vlastnich obcanu v deset let trvajicim krutem stavu bez IDENTITY.......)

K temto radostnym slzam, potom, se radi slzy hruzy 100.000 rodilych Cechu v zahranici, (60.000 na Slovensku a 30.000 v USA), kteri byli v Minnesote oslavovanou Ceskou republikou hozeni pres palubu, zbaveni sve IDENTITY, kterym je dodnes JEJICH I D E N T I T A!, jejich ceske obcanstvi protipravne a protiustavne zadrzovano, jejichz zadosti o restituce nacisty nebo komunisty zkonfiskovanych majetku, zadosti, ktere v pripadech Vaclavu Havlu a mnoha dalsich a dalsich Cechu byly davno positivne vyrizeny!, dodnes CESKA ministerstva vnitra, zahranici i financi splachuji do zachodu v palacich s pozlacenymi kohoutky na vodu...

Jejichz taka ci onaka IDENTITA neni dost dobra na to, aby se mohli ucastnit CESKYCH voleb..... Je si prat, aby to, cemu Press Release SVU rika "revitalizace nasich ethnickych komunit v Americe" skutecne nejak nastalo...

Mam ale duvodnou obavu, ze za situace, kdy jen jakysi silenec jmenem Milosevic ponekud na jih od nasi vlasti a pak uz jen vsemi milovany a uctivany cesky basnik, byvaly disident a dnes prezident Ceske republiky Vaclav Havel pokracuji za bileho dne v PRIPRAVOVANI NEVINNYCH OBCANU SVYCH VLASTI O  JEJICH!!! I D E N T I T U, budeme si vsichni spolecne na "revitalizaci", a nejen "naseho" ethnickeho zivota kdekoli, muset jeste nejakou chvili pockat.

1. maje l.P. 1999, Jirina Fuchsova ceska basnirka, sekretarka Klubu ceskoslovenske kultury v Los Angeles od roku 1973, dnes, jako dalsich 100.000 rodilych Cechu a jejich deti BEZ OBCANSTVI CESKEHO. jfuchs@sprynet.com