Jak vidí děti z Kosova svět kolem sebe

Aktualizace ve čtvrtek v 17.15:

Jugoslávie v podstatě kapitulovala - Srbsko přijalo mírový plán

Podle tohoto plánu budou muset všechna srbská vojska opustit do sedmi dnů Kosovo. Budou nahrazena mezinárodními mírovými sbory, jejichž součástí bude podstatná složka armáda NATO.

Plán byl schválen v srbském parlamentě po "velké kontroverzi". Srbská radikální strana, druhá největší srbská strana s 82 poslanci v 250členném parlamentě, hlasovala proti návrhům a z protestu odešla ze zasedací síně. Dohodu schválilo 136 hlasů proti 74.

Srbský parlament schválil toto:

Účelem návrhů je zajistit návrat a bezpečnost veškerého kosovského obyvatelstva a rychlý návrat uprchlíků. Celkově je to z jugoslávské strany kapitulace. K jediným změnám v podmínkách NATO došlo v tom smyslu, že v mírových sborech bude určité množství ruských vojáků.

Činitelé NATO uvedli, že to neznamená, že budou letecké údery proti Jugoslávii okamžitě zastaveny. Tony Blair uvedl v Kolíně nad Rýnem, že doufá, že povede tato dohoda ke konkrétním činům.

Před jednáním srbského parlamentu oznámil prezident Clinton, že bude dnes ve čtvrtek jednat s šéfy americké armády o případné nutnosti provést vojenskou invazi do Kosova.

Co je nového v České republice

Jmenuji se ... a studuji anglictinu na ... college v .... Nahodou jsem na Internetu zahlidla vase jmeno a zacetla jsem se do zprav. Je bezvadne, ze neco takoveho existuje, jsou tu sice takove veci, jako Mlada fronta dnes v anglictine, ale neni to kompletni, spis jen povrchni zpravy. Vec, ktera me momentalne extremne zajima je, jak dlouho to bude trvat, nez se Ceska republika dostane do EU? Bude to znamenat, ze student napriklad v Britanii si na zivobyti bude moct privydelavat? V soucasne dobe je nemyslitelne, aby si ceska holka nasla jinou praci nez au-pair, jinak totiz riskuje being illegal, coz se prave ted deje mne. Neda se s tim neco delat? Myslim vseobecne, prece do NATO uz jsme vstoupili, ne?Co nam stoji v ceste, abychom se stali cleny EU? Ja si uvedomuji, ze tohle je jen jedna stranka veci, ale verte mi, neni lehke se protloukat s par librama v kapse, dluzit za najemny, nenajit praci a porad je tu neustala pritomnost strachu, ze se do toho vlozi imigracni. Ja uz mam nastesti je dva tydny,po poslednich zkouskach se vracim domu, ale nejsem prvni ani posledni a znam pripady, kdy to skoncilo na drogach a prostituci. A zacalo to studiem anglictiny...

Jen takový nápad: co by se stalo, kdyby česká vláda začala i prostřednictvím sdělovacích prostředků vyvíjet na Evropskou unii nátlak, že když se tedy má tolik přizpůsobovat EU, nemohla by EU podat asociačním zemím pomocnou ruku tím, že by mladým lidem z těchto zemí umožnila v nich studovat? Vždyť jsou tyto zákazy do nebe volající! - Jsem si docela jist, že kdyby se využili schopní odborníci na publicitu, i britské sdělovací prostředky by tuto záležitost podpořily. Jde-li o začleňování střední Evropy do EU, tak ať se to dělá seriózně. Co víc může těmto zemím pomoci než mít na Západě vyškolené mladé lidi! (JČ)

Vazeny pane Culiku,

Vas vcerejsi clanek v BL se mi vubec nelibil. Vane z neho stejny misionarsky etos jako z vychovnych clanku tuzemskych intelektualu. Euroatlanticka kultura je vrcholem civilizace (to, ze z jejich vnitrnich rozporu vznikly dve nejnicivejsi valky v historii, se jaksi nebere v potaz), a proto se ji vsichni musime prizpusobit.

Uz me ta vychova ke kosmopolitismu zacina hrube nudit. Kupodivu - kdyz se bavim se zapadnimi kolegy, citim znacnou dusevni spriznenost. Kdyz ctu clanky ceskych i zahranicnich kosmopolitnich misionaru, ktere se me snazi vychovat ke "svetovosti", pripada mi, ze jejich a moje mysleni jsou od sebe vzdaleny nekolik svetelnych let.

Já nikoho nevychovávám, jen konstatuju fakta, ať si z toho vybere každý, co chce. K příslušnému článku přišlo více reakcí, viz závěr těchto BL. (JČ)

V BL se rozpoutala diskuse, kde a jsou-li banky a bankovni sluzby v Americe zdarma? Ani to, ani ono neni pravda. Zalezi, kolik penez v  bance mate ulozeno. Napriklad v jedne z vetsich bank, Chase Manhattan Bank, kdyz tam mate ulozeno $25 tisic (v jakekoliv forme a v jakekoliv kombinaci nekolika kont) mate vsechno zdarma a navic vam plati ze vseho uroky. Kdyz vsak v teze bance nemate temer nic, platite za vsechno. Radeji nez to popisovat, chtel jsem odkazat na www.chase.com, ale zjistil jsem, ze jejich homepage je pouze k pouziti v US "a v kratke dobe bude i v zahranici". Jina vetsi banka ma svoji homepage www.citibank.com i v cestine. Mensi banky davaji lepsi podminky a vetsi uroky vsak s nevyhodou, ze je muzete pouzit pouze mistne, ne po cele US ci po celem svete. - V Británii jsou ve většině bank bankovní služby pro soukromé osoby (nikoliv pro podniky) zcela zadarmo, pokud vám konto nepropadne do mínusu.

Přehled článků o krizi v Kosovu, zveřejněných v BL v minulých dnech:

• Hrůza vybombardovaného srbského sanatoria (Robert Fisk)

• Srbští vojáci "vraždí celé rodiny" (Independent)

• Co si Češi myslí o válce v Jugoslávii (JČ pro deník Gazeta wyborcza)

• Vyjednávání s Miloševičem (Guardian)

• Veřejnost má pravdu a správná je i tato válka (Sunday Times)

• Válečná fakta - jak je tomu dosud

• Srbské konečné řešení pro Kosovo:Změny etnické struktury populace (Vojislav Šešelj)

• Co znamená žaloba proti Miloševičovi {právník George Robertson)

• Jestřábi cítí tyranovu krev (Vývoj války v posledních dnech)

• Robin Cook: Všechny alternativy jsou možné, ale NATO nyní vítězí

• Špatný týden pro mír (Independent on Sunday)

• Proč to nevidí? Jsou snad slepí nebo hluší? (John Sweeney, Observer)

• Srbové utíkají do Sarajeva (Observer)

• Jakou Evropu chceme pro naše děti? (Tony Blair)

• Levici jde ta válka špatně (Independent on Sunday)

• Proč, pane Čulíku, stále dovysvětlovávat vysvětlené? aneb Smysl re-konstrukce reality v BL (Ivan Vagner)

• Ať pošle Miloševič Albánce do Británie, ať mají problém jak s českými Romy (Robert Nohejl)

• Obvinění Miloševiče (Ivan Hoffman, Český rozhlas)

• Co znamená obžalování Miloševiče z válečných zločinů (Jonathan Eyal)

• Jak se vyjednává se Slobodanem Miloševičem (Bývalá vyjednavačka britské vlády)

• NATO připravuje pozemní armádu (přehled informací z anglických zdrojů připravil JČ)

• Kosovo nemá snadné řešení (Václav Žák)

Výběr z odpovědí v anketě Britských listů o válce o Kosovo:

• Násilím nelze dosíci trvalých hodnot (Jiří Janda)

• Neprat se a nedělat zbytečná gesta - proto Češi přežili (Jindřich Pařík)

• Zásah v Jugoslávii je úměrný (Jaroslav Svoboda)

• NATO mluví jazykem reklam na dámské vložky (Karel Frejlach)

• Nemůžeme zpochybňovat informace, které se nám nehodí do krámu (Romeo)

• Generálové házejí v Srbsku bomby na všechno (Rudolf Stein)

• Jsem šokován Danou Cihelkovou (Filip Novák)

• Pomáhat islámu do Evropy popírá smysl dějin evropských států /Ludvík Vavřina)

• Český občan není tak blbý, aby se dal indoktrinovat

• Bude NATO také bombardovat ČR v zájmu Romů? (Milena Varadinková, z fóra BL)

• Odsuzuji masakrování Albánců (Michal Kubálek)

• Když neumíte pomoct, nechte toho (Petr Novotný)

• Nepochopitelně agresívní postoj pravoslavné církve (Blanka Anfilovová)

Další články:

• Ostudná reakce Čechů a Němců (Guardian)

• Z právního hlediska byla vojenská intervence v Jugoslávii nutná (Dana Cihelková)

• Neshody v NATO

• "Protiválečné nepokoje" v srbských městech

• Plánuje NATO útok na internet? {Andrew Stroehlein)

• Colin Powell kritizoval NATO

• NATO čelí novému nepříteli. Je jím čas (Observer)

• Pět mužů, kteří přinesli do Kruše smrt (Observer)

• Doufejme, že NATO bude zrušeno (Independent)

Další články k tematice nynější války v Evropě o Kosovo najdete v přehledu nejdůležitějších textů z posledních dní, viz Obsah zde napravo.

Výběr textů z posledních dní:

Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.

Ivan Hoffman, Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Institut pro výzkum veřejného mínění zaznamenal prudký vzrůst důvěry v komunální politiky. Obecní zastupitelstva jsou důvěryhodná pro jednašedesát procent občanů a to je nejvíce od roku 1992. Analytici tento výsledek přičítají zvýšenému očekávání občanů po podzimních volbách. Je zajímavé, že pokud jde o instituce ústavní, důvěra klesá. Poslanecké sněmovně věří pouze dvacet tři lidí ze sta a  Senátu dokonce jenom čtrnáct. Příčinou zřejmě bude snížené očekávání.

Po včerejšku si to Sněmovna možná vyžehlí u lidí bez práce, kterým bude od října přiznána vyšší podpora v nezaměstnanosti. Nejistá je reakce výletníků, kteří po přijetí zákona o podmínkách podnikání v cestovním ruchu mohu na jedné straně očekávat méně rizika, na druhé straně vyšší ceny zájezdů. Zcela jistě si pak sněmovna nezíská přízeň občanů tím, že smetla ze stolu senátní návrh novely zákona o platech ústavních činitelů. Ta obsahovala v souladu s ústavním principem rovnosti občanů návrh, aby představitelé státní moci a soudci ztratili nárok na plný plat po dobu šesti měsíců, po které dočasně nevykonávají funkci a po kterou by jim náležela běžná nemocenská. V tomto směru tedy poslancům zůstáváme rovni pouze dle ústavy. V praxi budou i nadále poněkud rovnější. Nějaké to procento důvěry navíc by zasloužili senátoři, alespoň za to, že to s novelou u poslanců zkusili.

Zmíněné hlasování by mohlo vyvolat dojem, že poslancům na důvěře příliš nezáleží. Právě včera ovšem ve sněmovně došlo k události, která naopak svědčí o tom, že jistý ohled na veřejné mínění berou. Po té co jeden z poslanců nechal umístit do kuřárny tři hrací automaty, údajně pro legraci, ozvaly se protesty tak výrazné, že za devadesát minut byly odstraněny. Jistě správně, protože tento způsob legrace bychom s poslanci sdíleli pouze obtížně.

Vysílá se ráno ve čtvrtek 3. července 1999.

Petr Jánský

Dostalo se mi odpovědi takové, že žádné. Poslanci zaujali polohu mrtvého brouka. Není před volbami, tak proč by skládali komukoliv účty. Jakmile odevzdáš svůj hlas, jsi pro ně méně než pampeliška u jejich cesty k moci. Ústava praví, že poslanci jsou neodvolatelní a jen obtížně dotknutelní. Ani zákon o poskytování informací (mimochodem zmetek, který by dělník v Kovo Cheb dostal k náhradě) je nepřiměje, aby shlédli z poslaneckých výšin mezi prostý lid.

Nuže, páni drazí, nevyužili jste situace, nepodělili jste se s voliči o své dobré skutky, odpovím tedy za vás:

Ing. Hojda, KSČM - to je ten, kvůli kterému polemika vznikla. Poslancuje, jednateluje, zastupuje, a ačkoliv člen rudého bratrstva, ani se nezačervená. Ve Sněmovně a kudy chodí je vytížen propagováním myšlenek komunismu. Jeho rodná strana se hrdě hlásí k nástupnictví po KSČ, zločinecké organizaci, která má za sebou 40 let hrůzovlády. Jestlipak si tenhle soudruh, když jde na vlak, alespoň uvědomí, kdo byla Milada Horáková. Pokud si někdo myslí, že v tomhle státě nic nefunguje, hrubě se mýlí. Aparát KSČM funguje perfektně, členové jsou disciplinovaní, strana je připravena kdykoliv převzít moc.

Senátor Morávek, ČSSD - je vytížen konzumováním alkoholu. Při první aféře se za něj postavil svou autoritou Petr Pithart, postavil jsem se za něj i já (jednou může každý klopýtnout). Druhá aféra prokázala nede vší pochybnost, že Morávek je alkoholik. Od takového člověka neočekáváme žádnou politiku, jen se modlíme, aby ostuda nebyla ještě větší.

MUDr. Svoboda, ODS - je vytížen hracími automaty. Byl na jakési výstavě a usoudil, že by bylo vhodné, aby se s těmito mašinkami seznámili i ostatní poslanci. Prý to vzdělává, bystří mozek a testuje IQ. Proto nechal dva automaty instalovat přímo ve Sněmovně. NOVA zařadila zděšení, které zavládlo mezi ostatními poslanci, na první místo svého hlavního zpravodajství. Kamera zabrala jednu otázku z automatu: "Hrozí se upíři česneku?" Ano, vážení voliči, republika se potápí, ale v Parlamentu je veselo.

Petr Jánský

Ivan Vágner

• základní deska s procesorem Celeron, WinChip či K6
  
• disk okolo 4GB
  
• min. 32 MB RAM
  
• CD ROM
  
• monitor 15"
  
• + příslušenství (myš, FDD, klávesnice...)
  
• + operační systém (DOS 6.22 či Win95)

Levnou, novou tiskárnu (např. Cannon BJ), lze sehnat od 3000 Kč.

Připojení:
levný modem 33,6 + kabely.......okolo 2000,-
software je freeware (mailoví klienti + prohlížeče např. Internet Mail či Netscape)

Další náklady:

• Internet provider - celoroční připojení na Web...6000,- (ty levnější vyžadují obvykle připojení na celý rok najednou, nelze tedy měsíčně, nanejvýš půlročně)
  
• jen pošta... 90 Kč měsíčně (+ dalších 100,- za  telefony Telecomu)
  
• cena telefonního připojení při 30 min. denně (kromě stahování pošty vše mimo špičku)... cca 500-800 měsíčně

Závěr:
nezbytné vstupní náklady........................ 20.000 - 30.000
roční připojení jen pošta.......................... 2.300
roční připojení plně (30 min denně)......13.000
tiskárna.......................................................3.000

Ceny jsou samozřejmě orientační. Vše se týká nového počítače. Slušnou starší mašinu nebo vytvořenou z  dílů z výprodeje a podobných akcí lze pořídit i za 2/3 ceny.

Průměrný plat v ČR (cituji po paměti) se pohybuje okolo 11.000 měsíčně, z toho Praha, velká města a podnikatelé mají více, venkov a státní správa méné. I tak by průměrný roční plat na běžnou domácnost byl okolo 264.000 Kč. Když odečteme náklady na jídlo (řekněme 12*7000) plus nájem (opět 12*7000), tj. 168000, vyjde nám okolo 100.000 na rok na  "vedlejší" věci. Do toho se však musí vejít ošacení, doprava a tisíce dalších drobností.

Osobně se domnívám, že průměrná rodina na připojení na  Internet má, podobně, jako má na auto, televizi a další "nezbytnosti". Jině to je s neúplnými rodinami, s důchodci, s  mladými rodinami atd.

Právě mladé rodiny ale většinou dají peníze spíše do počítače jako do pracovního prostředku + levné zábavy než do auta, chaty či dovolené. A v tom to je.

Internet především poskytuje informace. V důsledku toho, že školní výchova v ČR vede u žáků ke kumulaci namísto selekci informací, v důsledku mizerných sdělovacích prostředků, které nestimulují k přemýšlení a porovnávání, a také v důsledku mnoha nekvalifikovaných výpadů v nespecializovaněm tisku, je pro normální lidi Internet "k ničemu".

Nevědí, co by si s  ním počali. Je to, jako byste se člověku, který nikam nejezdí, snažili prodat automobil.

Takže podle mne to není ani tak o penězích, jako o  vzdělání a myšlenkově lenosti.

A co se týče těch "počítačů zdarma": Jedná se o  populární letošní akce. Není ale zdaleka jistě, zda je to opravdu výhodné. Vtip je v tom, že současně s počítačem dostáváte zdarma i připojení na providera a odtud vám buď kanálem "jedou" reklamy, kterými je ověnčena plocha vašeho počítače anebo se zavazujete, že z nějaké internetové prodejny musíte něco zakoupit každý měsíc za XY dolarů.

První případ nabízí např. firma NetZero. Součástí smlouvy je velmi podrobný dotazník o všemožných vašich zálibách a preferencích. Za to, že se stanete dobrovolným příjemcem reklam, pak získáte počítač Compaq PII 333MHz s  15" monitorem v ceně asi 600 $. Druhý postup platí pro izraelsko-americkou firmu One Stop Communications. Závazek zní na  100 $ měsíčně v průběhu tří let. Celkem zde tedy musíte za iMaca (počítač na bázi MacIntosh) utratit okolo 3600 $. Ani jedna z nabídek se mi nezdá příliš výhodná. Jak ale informuje Ladislav Zajíček, z jehož zpravodajství pro News On Net zde čerpám, první zájem doslova strhal servery.

Ivan Vágner

(o české populaci)

Václav Pinkava

Bůhvíjak jedna myšlenka vede k druhé.

Podél silnice nacházím reklamu, že můžu trávník posekat sekačkou, anebo to zkosit. Jedu dál, vysoko nad hlavou krájí čistou oblohu špinavá stopa bombardérů směřujících na jihovýchod, a slovní hříčka svádí myšlenky ke Kosovu, kde si někteří sekáči dovedou udělat brousek i s tou nejšpičkovější technologií.

Dorazím domů, a vyrazím do zahrádky. Sekat trávu. Sekačkou, strunovkou, i kosou, jak kde. Kosa je stejně nejlepší, pokud se to s ní umí. Pochybuji, že stará Zubatá si pro mne přijde se strunovkou - kosa nepotřebuje ani prodlužovací šňůru, ani benzín, a nedělá kravál. Sekačka je ovšem snažší nástroj pro pohodlné, hlavně chcete-li trávník a ne seno, a nejméně úraz na vlastním těle. Trávník se musí sekat pravidelně, často, nikdy neuseknout více než čtvrtinu délky stvolů. Podle mé anglické příručky 'Lawn expert' je tomu prostě tak - bez bližšího vysvětlení.

Když jsem se usídlil na Moravě, jakožto emigrant navrátivší se ze Spojeného království, chtěl jsem si pořídit výstavní anglický trávníček. Z určité nostalgie. Dá se říct, že se to ode mne očekávalo. Tehdy se ještě hotový 'dlaždicový' trávník (pro pohodlné) koupit nedal. Potíž je v klimatu, neprší dost často, ani mírně, slunce moc praží, zimní mráz je nesrovnatelně krutý. Šel jsem na to tedy přírodovědecky.

Provedl jsem si rozbor půdy, přihnojil, provzdušnil, objednal u sousedních kluků stovky žížal. Pak jsem zasel v několika etapách různé semenné směsi, abych zjistil, kterým se u mne vydaří. A čekal, a zaléval, a sekal. Přes léto jsem nechal posekanou travinnou padrť na místě, ať zetlí - což by v Anglii nešlo, stálá přízemní vlhkost by přinesla plísně a mech. A čekal, a zaléval, a sekal. Neusiloval jsem o nějakou monokulturu ve stylu golfového trávníčku, protože to by chtělo příliš pozornou péči. Zasel jsem pestrost, očekávaje lítý boj o prostor mezi odrůdami. Ať si sama příroda vybere ty správné etnické skupiny travin pro mou zahrádku. Ty které se snáší navzájem, ale hlavně ty, které snesou mé neúprosné podmínky.

Tráva se množí buď plíživě, vegetativně (např oblíbená odrůda "creeping red fescue") nebo vysemení. Pokud ji stříháme pravidelně a nakrátko, vysemení se úpěšně jen ta nejvíc zakrnělá subvarianta - a darwinismus se postará o ostatní. Po několik málo letech zjistíte, že se trávník ani tak moc stříhat nemusí, prostě si libuje v přízemním životě, jako by si odvykl růst nahoru. Ve skutečnosti jen potomci těch nejpřizpůsobivějších, nejvíc zakrnělých stvolů tu zaujali role účastníků na zeleném koberečku, krčí se a uhýbají do stran když přijde nájezd nenasytných kovových býložravců.

Nevyčnívají, a pokud reptají, tak jen potichu, když je hospodář mimo doslech. Možná, že pomlouvají rákosí a topoly.

Bůhvíproč jedna myšlenka vede k druhé.

Napadá mě variace na vtip. Jistou oxfordskou College navštíví nový Čech, podnikatel, majitel rozsáhlého golfového komplexu u nějakého zámku. Chce se dozvědět jak vypěstovat takový perfektní anglický trávník. A nechce to zadarmo, víme. Zahradník se nejprve ošívá, ale nakonec přistoupí na lukrativní nabídku, shrábne balík a jdou spolu do gotické 'beer cellar'.

To je asi tak. Trávník musíte pravidelně sekat, zavlažovat, hnojit, válet, prohrabávat, provzdušňovat, posypem zarovnávat, postřikovat, ale hlavně pořád sekat, sekat, sekat - nejméně tři sta let. Na takové trávě se pak můžete i válet, šlapat po ní, hrát na ní tenis...

Hm, však to u nás umíme také. Jen ty zkušenosti s lidmi přenést na trávník.

--------

A můj trávník?

Je na čase jej zase přistřihnout. Nějak si moc vyskakuje.

Poslední dobou.

R. Preissová, ředitelka GJM

Vážený pane Žemličko, jsem ráda, ze na konci Vašeho negativního mínění o Gymnáziu Jižní Město je přeci jen zpochybnující větička, zda to byla skutečne tato škola, kterou jste navštívil. Mohu jen konstatovat, že jste žádný seriózní výzkum o znalostech našich studentů nedělal.

Nikdy bych nestrpěla ve svém sboru vyučujícího, který nemá primární dovednost udržet si kázeň. Kvůli kvalitě vyučujících máme velice náročný tříkolový konkursní systém (letos z 53 uchazečů uspěli čtyři).

Uvádíte, že jste naši školu navštívil před pěti lety, tj. studenti se kterými jste měl hovořit buď právě maturují, nebo už studují na vysokých školách. Zkuste si zjistit jejich skutečné názory na GJM (U Vás na MFF UK studuje v 1. roč. učitelství mat. - inform. např. náš absolvent Pert Novotný (p.novotny@email.cz), i dalších (na které ale nemám e-mail kontakt))

Shodou okolností dnes - tento týden probíhají maturity - vyjádřila předsedkyně maturitní komise (ze státního libeňského gymnázia se zaměřením na matematiku), oborem též matematička, potěšení z opravdu vysoké úrovně znalostí studentů GJM.

Pokud chcete podpořit svůj názor, že soukromým školám dotace nepatří, podporujte to prosím seriozními argumenty. Naše škola si vydobyla náročnou prací velice slušnou pověst - stačí si přečíst např závěry hloubkové kontroly MŠMT nebo inspekční zprávu (zveřejněna v plném znění na www.gjm.cz), stačí se podívat na výsledky přijetí na VŠ, kdy se nejedná jen o jednoho studenta, ale 76%, z nichž 50% bylo přijato až na 4 vysoké školy současně. Samozřejmě i úroveň a další postupy absolventů sledujeme. Z Vašeho příspěvku cítím nedostatek objektivního pohledu na věc. Jinak byste si svá neurčitá obvinění musel ověřit předtím, než ji poskytnete ke zveřejnění.

Zvu Vás k návštěvě naší školy, abyste se přesvědčil o její skutečné úrovni.

R. Preissová, ředitelka GJM

Vlastimil Obereigner

Zoufalý výkřik pana Petra Hájka mi oživil několik nehezkých vzpomínek. Možná, že nebude na škodu se nad jeho výpady trošku znovu zamyslet. Jistěže není sám. S podobnými protiamerickými názory se neskrývají českomoravští komunisté a různí pivní skauti. Pan Hájek k těmto názorům dospěl, jak píše po sedmiletém pobytu “venku", zdá se, že dokonce na nějaké americké škole (podle jeho E-mail adresy). Asi nemůže být příliš starý, když píše, že se “pomalu začal připravovat k emigraci před deseti lety...", v době, když už my, tady v USA, jsme se pomalu začali připravovat, že se vrátíme domů. Tím, že toho moc z éry komunistů nepamatuje, snad může vysvětlit (ne omluvit) jeho agresivní postoj vůči Američanům, které je “ ...třeba vykopat z Evropy..." .

Jeho sedmiletý pobyt venku, jak vidno, nestačil, k poznání dobře známé a doložitelné americké generosity. Poslední den května Američané vzpomněli padlých ve válkách, které “nebyly jejich". Přes milion amerických občanů padlo na různých frontách v tomto, právě končícím, zajímavém, století. Jejich dobrovolná pomoc a oběť rozhodla o výsledku obou světových válek. Páni a paní “Hájkové", zašťourejte ve svých mozkových závitech a vzpomeňte na hodiny u radiopřijimačů při poslechu Hlasu Ameriky, který nás udržoval celou válku v naději, a v době komunistického teroru pravdivě informoval, vzpomeňte potravin a zboží UNRRA, výsledků Marshallova plánu, který Evropu postavil na nohy a umožnil dnešní prosperitu a demokratický vývoj, vzpomeňte astronomické finanční oběti na frontách čtyřiceti let studené války a mohl bych dále pokračovat.

Mluvit o americkém imperialismu, kterým nás strašili a straší komunisté je jistě směšné, ale zároveň to zabolí nás, kteří jsme zde našli druhý domov a všechny Američany, kteří by se rozdali, když vidí, že někdo někde trpí. Historie Ameriky má jasné kořeny v Evropě, proto je osud a vývoj evropského kontinentu jakousi prioritou a rozhodně není američanům lhostejný. Rád bych slyšel, jak by asi pan Hájek doložil své tvrzení o americkém imperialismu. Chce snad tvrdit, že v Anglii, Francii a vůbec v evropských státech fungují loutkové vlády? Vadí mu snad, jak jsem slyšel i jinde, průnik americké kultůry (filmy, hudba, McDonald, KFC, či Burger King ?) Chodí snad školy povinně na americké “action movies", jak se to provádělo v době sovětů, musí český občan mít průkaz Svazu Americko-českého Přátelství, aby jeho děcko mohlo na školu? Existuje snad nějaká režimem organisovaná mládežnická organizace, nutící děti tvořit skupiny a hrát nějaké “heavy metal častušky" ?

Na konec si dovolím použít část Hájkova výkřiku: Nechť zhyne debilismus! Kéž by!

Petr Hájek

Odpoved p. Fuchsove

Vazena pani,

mela byste cist pozorneji prispevky, na nez odpovidate.

Zaprve jsem se ani slovem nezminil o Americe pred 2 valkou, to byla zcela jina zeme nez dnes, tehdy jeste odpocivali po konecnem reseni indianske otazky, ze.

Moje kritika se tyka Ameriky, jaka je dnes, jaci jsou jeji dnesni lide a jeji dnesni zahranicni politika.

Ale kdyz uz zminujete valky, tak si dovolim vam pripomenout, ze nebyt dvou svetovych valek (ktere se americke pudy nedotkly), tak by asi Americane dodnes jezdili na konich.

Na obou valkach se totiz nesmirne napakovali, v jejich prubehu vystaveli podstatnou cast sveho prumyslu, navic druha valka je vytahla z vice nez desetilete hospodarske krize, s niz si nevedeli rady.

(A dale pak asi nevite, ze ona role Nemcu jako tech zlych v 1. valce je dilem veleuspesne propagandy Spojencu, hlavne Britu. Ti totiz byli hlavni kolonialni velmoc te doby, a jejich hospodarska sila (mnohem vetsi nez americka) byla ohrozena prave nemci. Takze bohuzel, zadna spravedliva valka proti Hunum, ale rvacka o krajic).

Dale se napakovali diky svym valecnym pujckam, ktere mimochodem po dlouhou dobu poskytovali tez zminenym Nemcum.

Dale pak po skonceni 2 valky predhodili stredni evropu Rusum, jak je vam jiste znamo, a za coz jim patri nas nejvrelejsi dik.

Nicmene, je fakt ze mnoho Americanu za techto valek padlo, a podstatne ovlivnili jejich vyvoj.

Bohuzel, po zkusenostech s mymi americkymi studenty na tom debilismu trvam.

A americka podpora nejruznejsim teroristickym rezimum na svete a jejich svinske obchodni praktiky ve tretim svete jsou take velezname. Takze na tom imperialismu (i kdyby na kosovske bombardovani nedoslo) taky trvam.

A vam bych taky doporucil abyste se nad vyse uvedenym zamyslela, pokud vam to vas mozek uzce specializovany na problem ceskeho obcanstvi dovoli.

Petr Hájek

Další informace časopisu Living Marxism jsou zde.

"Byl to dobrý den," konstatovalo NATO 14. května, když usmrtilo alespoň 87 etnických albánbských uprchlíků ve vesnici Korisa a zranilo stovku dalších. Co by byl pro NATO "špatný den"? Energická reakce byla součastí stále hysteričtější propagandistické kampaně, v níž je každá další bombardovací "nehoda" neutralizována opakováním zpráv o zvěrstvech Srbů a záběry osudu uprchlíků.

"Nezaměřujeme se na civilisty," říká mluvčí NATO Jamie Shea. Avšak je těžko věřit tomu, že všechny útoky NATO na civilisty jsou jen "nehody". Například bomby, které zasáhly 3. května tržiště v Nisu, byly tříštivé bomby, jejichž cílem je zabít a zranit co největší množství lidí prostřednictvím šrapnelů, i když byl údajný cíl letištní rozjezdová dráha. Podobně, když NATO zasáhlo 1. května autobus a usmrtilo 47 osob, byla to také náhoda, že se letadlo NATO vrátilo a udeřilo podruhé na sanitku a zranilo lékařský tým na místě? Je jisté, že alespoň jeden úder proti televizní stanici v Bělehradě byl proveden s plnou znalostí toho, že uvnitř jsou civilisté. Definice legitimních vojenských cílů, kterou používá NATO, je dostatečně pružná, aby mohla zahrnout domovy, školy a nemocnice.

Celá řada katastrofálních "nehod" je pro propagandisty NATO velký problém. Reagují na to tak, že obviňují Srby. Když vyjádřil názor mluvčí amerického ministerstva zahraničních věcí, že uprchlíky v Korise asi zasáhlo srbské dělostřelectvo a ne bomby NATO, využil procedury, které bylo předtím už použito při poškození civilních budov v Prištině a při bombardování uprchlického konvoje v Djakovici. Oba útoky byly původně připisovány Srbům - počítalo se s tím, že první titulky učiní trvalý dojem. NATO přislíbí, že věc "podrobně vyšetří", pak přizná určitou vinu, ale dále naznačuje, že za to všechno vlastně může nepřítel. V případě Korisy se ještě tvrdilo, že uprchlíci byli využíváni jako "lidské štíty". Podle západních reportérů nebyly v Korise žádné vojenské cíle - údajně ale Srbové věděli, že bude 14. května vesnice bombardována, a tak do ní rychle nahrnuli lidi.

Strategii obviňování nepřítele využil až absurdním způsobem mluvčí Pentagonu Ken Bacon, který vyjádřil názor, že cílem Srbů v Korise bylo vytvořit zápornou propagandu pro NATO. (Možná že právě proto přesunuli vychytralí Číňané své vyslanectví na jiné místo?) Britští politikové také vyjadřují frustraci, že mají zápornou publicitu a přijali postoj "zastřelte zpravodaje". Premiér Tony Blair charakterizoval svůj projev 10 května v Newspaper Society slovy "není to útok na sdělovací prostředky". Mínil to asi obdobně, jako že bombardování Srbska čtyřiadvacet hodin denně není válka.

Nová levice však útočí na sdělovací prostředky od samého začátku, charakterizovala zprávy Johna Simpsona jako srbskou propagandu a kritizovala jako "mnichovany" ty, kdo zpochybňují efektivnost strategie NATO.

Blair si stěžuje, že jsou sdělovací prostředky už znuděny problémem uprchlíků a že jsou novináři příliš manipulováni Srbskem a příliš se soustřeďují na civilní škody a úmrtí, které působí bombardování NATO. Opak je pravda. Kosovo občas už není první zprávou dne, ale reportáže o uprchlících jsou ve zprávách skoro denně. A i když se sdělovací prostředky velmi intenzívně věnovaly některým velkým chybám NATO, jiné útoky na civilní cíle vyvolaly méně zájmu. O bombardování televizní stanice v Novém Sadu 3. května se skoro nikdo nezmínil a zásah nemocnice 20. května se nedostal na titulní stránku žádných novin.

Reportáže o osudu etnických albánských uprchlíků byly vysoce emocionální, naproti tomu existuje nezájem o Srby, kteří prchají před bombardováním NATO. Jeden reportér BBC kosntatoval, že mu chybějí slova, jak popsat, že tito lidé trpěli a trpí, že může jen říct, že je to kruté, brutální, nelidské a zločinecké. Pokračoval: "Je načase, aby to přestalo". Jako Blair, i někteří reportéři jistě vědí, že takové zpravodajství je účinnou propagandou pro NATO.

V projevu pro Newspaper Society hovořil Blair o zprávách o uprchlících a spojoval je se zprávami o zvěrstvech. "Když jste už informovali o jednom hromadném znásilnění, druhé už není tak zajímavou zprávou, že," poznamenal Blair sarkasticky. "Jeden hromadný hrob stačí, další už jsou nudné." Ve skutečnosti však existuje proud informací o zvěrstvech a mnohé z nich jsou podloženy jen minimálními důkazy. Zdrojem pro tyto zprávy jsou někdy politikové NATO, se zjevným zájmem o manipulaci zpráv, některá tato tvrzení - například že byl využíván stadión v Prištině jako koncentrační tábor - jsou falešná.

Jinými zdroji jsou sami uprchlíci, i když ti nejsou někdy spolehlivými svědky. I když jim bylo řečeno, že byli bombardováni NATO, členové konvoje z Djakovice z útoku obviňovali Srby. Z hlediska etnických Albánců, kteří podporují akce NATO jsou takové výroky pochopitelné. Ale je méně pochopitelné, proč je pořád západní novináři přijímají. Například Channel Four News 29 . dubna informovaly o velké vlně uprchlíků z města Prizren, den poté, co město bylo silně bombardováno letadly NATO. Nikdo se o tom ale nezmínil, že by to mohlo být důvodem, proč uprchlíci odcházejí. Namísto toho se vysílal rozhovor s jedním mužem, který měl dojem, že k ránu slyšel jinou explozi a bál se, že to je srbská policie, která ostřeluje dům nedaleko jeho domu.

Historky o zvěrstvech se přijímají ze dvou důvodů. Zaprvé, politikům NATO se podařilo úspěšně démonizovat Srby, a ti jsou nyní líčeni jako noví nacisté, páchají genocidu a jsou schopní všeho. I když je NATO bombarduje 700 nálety denně, máme věřit, že zároveň srbští vojáci bojují proti Kosovské osvobozenecké armádě, útočí na Albánii, připravují se svrhnout černohorskou vládu, pálí vesnice, deportují statisíce lidí, tisíce jiných zadržují jako lidské štíty, nutí albánské muže, aby si oblékly oranžové uniformy a kopali hroby, aby mrtvoly znovu vykopávali a přesunovali je jinam, využívají chlapců jako pohyblivých zdrojů krve, a znásilňují tisíce žen. A jako by to nestačilo, teď se nám říká, že ještě mají čas si vymýšlet, jak dělat zápornou propagandu pro NATO.

Zadruhé, hovoří se o bosenské válce jako o precedentu, který potvrzuje nynější tvrzení. Matt Frei, reportér BBC, například uvedl, že nemůže být nyní pochybnost, že se srbské bezpečnostní jednotky podílely a mnohé se ještě podílejí na systematickém znásilňování kosovských žen. Neznáme přesná čísla, ale pokud máme soudit podle bosenské války, kdy se to dělo také, obětí by byly tisíce. Opakuje se, že v Bosně znásilnili Srbové 50 000 žen. Avšak komise OSN v roce 1993 snížila tento počet na 2400 obětí - včetně Srbek a Chorvatek - a to bylo založeno na 119 zdokumentovaných případech. Frei také napsal v Sunday Telegraphu, že existuje podezření, že existují v Kosovu desítky, možná stovky táborů pro znásilňování, tak jako v Bosně. Je tedy podivné, že nikdo nikdy nenalezl v Bosně jediný znásilňovací tábor a že jeden člen skupiny Evropské unie, která měla takové tábory hledat, rezignoval, protože delegace provedla pohovory jen se čtyřmi obětmi a pak napsala zprávu, že bylo znásilněno 20 000 žen.

František Roček

Pár poznámek k Čulíkovu článku Co si Češi myslí o válce v Jugoslávii, aneb znovu píši o Kosovu po padesáti dnech:

Když začala trestná výprava na labutích proudových křídlech do Jugoslávie, napsal jsem pár úvah na téma, že to je pěkná ptákovina, protože nebyl dostatečně využit diplomatický faktor a vina partyzánských Albánců a Miloševičova sboru pro nápravu kosovských hlav je zhruba stejná a poukazoval jsem na určité historické varování ze zkušeností v Sudetech v roce 1938. Hovořil jsem také o odtažitosti vojenského řešení od reality, protože problém se tím jen definitivně vyhrotí v totální nenávist a tragédii.

Uměl jsem si v té době představit v plné hrůze to, co se po té stalo, protože již v únoru jsem v BL psal v článku "Migranti jako alternativní zbraň i oběti" v obecné rovině o tom, jak strašlivý nápor může znamenat vybuzení uprchlických vln a vyhánění obyvatelstva. Popisoval jsem nový úkol armád - nutnost zvládnout vyprovokovanou utečeneckou vlnu a např. jsem uvedl: "Před evropskými státy v případě nejhoršího scénáře nebude jiná alternativa než migrační vlny zadržet na hranicích, resp. v pohraniční oblasti. V takovém případě bude možné za pomocí armády vybudovat provizorní utečenecké tábory či spíše "města" a obehnat je zátarasy a střežit je za pomocí jednotek vyzbrojených obrněnými vozidly a vrtulníky."

Jedna paní mě za to v BL vynadala, že to je příklad české xenofobie a že bych asi nejraději viděl pod každou postelí samopal - nebo něco v tom smyslu. A přitom to bylo jenom předvídání toho, že nadešla doba, kdy role armád dostávají další dimenzi a nebezpečí také.

V únoru, kdy tento článek vyšel, nikdo z nás nevěděl, že se bude zakrátko dívat na snímky lidí v utečeneckých táborech za ostnatým plotem (zvláště fotografie dětí za ostnáčem jsou působivé...), tábory jsou hlídány vojáky a vrtulníky nad nimi budou létat jen v krizových situacích, pokud dojde k nějakému tvrdému incidentu např. mezi utečenci a makedonskou správou.

Co s procenty?

Pokud si dobře vzpomínám, bylo to v březnu, kdy ve zprávě Komise OSN pro lidská práva o situaci v zemích bývalé Jugoslávie, Jiří Dienstbier obvinil srbské síly ze značného porušování lidských práv v Kosovu. Zároveň ale kritizoval například únosy srbských civilistů a policistů páchané kosovskými Albánci.

Tragédií je, že albánští militantní nacionalisté a houfy politických a paravojenských zastánců Miloševičovy linie s pomocí neschopné diplomacie demokratického světa a politicky chybného či spíše diletantského vojenského rozhodnutí, uspíšila tragédii. Dienstbier v jednom z novinových rozhovorů řekl: "...celé bombardování je naprosto absurdní, nesmyslné a dosahuje se jím pravého opaku toho, co bylo zamýšleno. Nejen, že se mělo zabránit pronásledování kosovských Albánců a výsledek je, že jsou vyhnáni. Samozřejmě - nevyhnalo je NATO, vyhnaly je paravojenské síly. Ale bombardování jim to umožnilo. Výsledek je ten, že ti lidé nejsou zachráněni, naopak byli zbaveni svých domovů."

Dienstbiera nemůžeme obviňovat, že by nadržoval Srbům. Podobně jako Kissinger také říkal, že letecké údery bez pozemního vojska k ničemu nevedou. A oba varovali, že Kosovo je srdcem Srbska. Dienstbier ve své knize "Od snění k realitě", která tento týden v Čechách vyšla, na str. 159 píše, že i mezi demokratickými spisovateli a vysokoškolskými učiteli na otázku Kosova dostal odpověď citovým výbuchem, že to je kolébka srbské kultury.

Na základě tohoto přemítání je mi úplně jedno kolik procent Francouzů, Britů, Papuánců, Američanů, Čechů a Eskymáků je pro či proti bombometné výpravě na Srby. Došlo k nejnešťastnější formě řešení, na které doplatili Albánci i Srbové. Ať bude mírová koncovka jakákoli, bylo všechno zkaženo, nic se nepovedlo. Doslova nic. Vyhrotit situaci a rozbombardovat celý stát proto, že z národa ani ne 10 % Miloševičových lidí má upřímnou snahu podříznout krk každému, kdo spolupracuje s UCK, to umí každý blbec. Teď jsou žebráci na obou stranách.

Na politicích je těžká vina, protože nelze něco napravovat tím, že rozvíříme ještě větší zkázu. Z tohoto pohledu se mi zdá, že krásně znějící koncepce prosazování lidských práv je hezká slovně, ale v praxi se prosazuje velmi toporně.

Idea angažovanosti v Kosovu kvůli lidským právům byla správná, ale praxe byla primitivní - silová. Přitom kosovský problém se vyvíjel léta. A znovu si dovolím odcitovat Dienstbiera, z novinového rozhovoru:

"Říkal jsem již mnohokrát - a nejsem sám - že celý přístup k Balkánu je naprosto špatný. Je potřeba postupovat zcela opačně: podporovat všechny výhonky, jakkoli slabé, občanské společnosti a demokracie. Například v podstatě všechny nezávislé stanice na celém Balkáně mohou existovat jen díky jednomu americkému miliardáři maďarského původu (George Soros, pozn. red.). Co by to například znamenalo, kdyby takovou politiku uskutečňovaly vlády a mezinárodní organizace tím, že by investovaly do rozvoje demokracie a ekonomiky, občanské společnosti, nezávislých médií atd. opravdu významné prostředky? Navíc by tak ukazovaly, že mají zájem na rozvoji demokracie na Balkáně."

A co dál?

Čulík píše o mnoha důvodech česko - moravské nechuti souhlasit s létáním nad Jugoslávií a píše např.: "Hrůza z toho, že se Západ rozhodl nekompromisně prosadit určité hodnoty vede k obavám jistě také sdíleným Ruskem, že NATO silou prosazuje sporné, povrchní, americké hodnoty, pax americana, a že se tomu i Češi budou muset podřídit. Na jedné straně mocenský a komerční vliv, a zároveň s tím pro Čechy nepřijatelnou "politickou korektnost": práva žen i menšin."

I tyto důvody a podobné důvody jistě hrají svoji roli, já sám nevím, proč je tolik Čechů proti.

Osobně cíl NATO považuji za rozumný, ale způsob provedení považuji za diplomatickou lajdáckost, nejhorší a neodpustitelné řešení, za které se budeme v dějinách diplomacie jednou stydět. A nevím kolik procent Čechů má podobný pocit.

A co dál? Nějak to dopadne. Jsou první slibné náznaky. Ale bohužel evropská diplomacie prohrála a po vojenské stránce? Myslím si, že počet civilních "náhodných" obětí vzhledem k frekvenci na letecké bombardovací lince NATO - Jugoslávie je menší, než si jen může ve snu vojenský plánovač zdát, ale tohle bych se nikdy neodvážil říci do očí někomu, kdo v těchto dnech přišel v Jugoslávii tímto způsobem o někoho ze své rodiny...

A co dál? Jeden důsledek je ještě závažnější. Vojenští teoretikové a plánovači přehodnocují dosavadní koncepce a tím i výzkumné, vývojové a akviziční.

Zatím co Perský záliv prokázal efektivnost nejmodernějších způsobů vedení boje, galantní tanec v jugoslávském povětří ukázal i slabiny tohoto systému v selhání lidském faktoru na straně NATO, protože politikové NATO přikročili jen k omezené akci, která byla relativně účinná, ale za cenu těžkých důsledků na albánské i srbské straně. Analyzována bude nařízená opatrnost a bezpečnost létání, její zdůvodnění, obhajoba, reakce na nepatrné ztráty aliance, ale i metodika jak toho v budoucnu využít. Z tohoto hlediska se např. opět stávají "smysluplnými" opomíjené taktické jaderné zbraně pro novou koncepci zadržování při konfliktní situaci na menším prostoru (viz Balkán) apod.

Z Kosovské lapálie, až skončí, nezíská nakonec nikdo nic, všichni se budou zotavovat z ran a probouzet se z pekla. Kromě vojenských vědců (kdekoli na světě). Ti budou neosobně v odstupu a klidu analyzovat "zajímavé" informace, které z konfliktu vyplynuly, jako by se jednalo o průzkum mraveniště někde v lese.

Kostas Zgafas

Podle deníku MFD si čeští řidiči kamiónů převážejících humanitární pomoc bezbranným lidem vyháněným ze své vlasti stěžují, že je na cestě do Kosova zastavují rumunští a bulharští celníci a vybírají si z nákladů co se jim líbí, výměnou za to, že je nechají projet. Tam někde v lese, za stávajícího uspořádání, si celník opatřený státem zbraní ve jménu národa může dělat, co chce. Úředníci ambasád obou států prý faxují z Prahy tyto stížnosti příslušným úředníkům v Rumunsku i v Bulharsku. Otázka je, jaký je výsledný účinek.

Tento konkrétní příklad nabízí podle mne to nejlepší vysvětlení, za co bojuje NATO na Balkáně. Je hrozná škoda, že je jen málo tak konkrétních příkladů, které mohou ukázat kombinaci státně-národní moci vykonávané individuem v tak holé, obnažené a pravdivé formě. A hned ve dvou stejných provedeních pouze ve jménu dvou různých národních států ve vzdálenosti nžkolika set kilometrů. Je hrozná škoda, že je tak těžké vysvětlit, že tento fenomén je v této oblasti přítomen neustále a konstitutivně. Lidé si jej pouze neuvědomují, neboť se v tom narodili a neznají srovnání s něčím jiným.

Pro ty. kdo to nechápou, tak NATO bojuje v podstatě za to, aby řidič kamiónu měl komu podobnou situaci s celníky v budoucnosti ohlásit jako zločinné přepadení a také za to, aby se taková situace jako zločinné přepadení řešila.

Jiří Gruber

Pane Čulíku,

Právě jsem dočetl Váš článek Co si Češi myslí o  válce v Jugoslávii a rád bych k němu pár slov dodal. Myslím, že české důvody pro odmítání bombardování jste zachytil snad všechny. Mrzí mě však popírání jejich oprávněnosti.

Nedávno někdo (mám špatnou paměť na jména) sudetské Němce přirovnal k Albáncům a Kosovský problém k odsunu Němců z ČR. Zdá se, že může mít pravdu. Odsun Němců po válce nebyl zlovolným a bezdůvodným činem Čechů. Něco mu předcházelo. Pokud nám v dějepise nelhali, tak se u nás německá menšina před válkou neměla špatně. Přesto jim to bylo málo a  chtěli do Říše. I s kusem našeho území. A naši staronoví západní spojenci projevili světový rozhled, bezvadně analyzovali situaci a oprávněnost německých požadavků a naše pohraničí jim dali. A něco si urvali všichni naši sousedi (včetně Poláků, kteří to nezkoušeli poprvé). Každý u nás měl svou národnostní menšinu. Pochybuje někdo o složitosti soužití s lidmi, kteří bezdůvodně zradili svůj stát a spoluobčany? Tím nechci říci, že bylo správně hodit je všechny do jednoho pytle. Někteří z nich byli zrazeni stejně jako Češi.

Pokud nějaký stát nabídne útočiště menšinovému národu, ten se na propůjčeném území zabydlí, zdomácní, rozroste ve většinu a dokonce začne vypuzovat své hostitele a sousedy, je to v pořádku? Ale stále je to vnitrostátní problém. A jedním z řešení je problematické hosty vyhostit. To znamená ze státu. A tady už to začíná být mezinárodní záležitost a mezinárodní společenství proti takovému bezpráví zakročí. Český národ má s menšinami své zkušenosti a pokud působíme xenofobně a  nedůvěřivě, máme své důvody, na kterých se podepsali i naši předváleční západní spojenci. Že se nejedná o neopodstatněnou paranoiu, dokazují občasně výkřiky polského PZKP a neustálý křik Sudetoněmeckého landsmanšaftu. A co udělala maďarská menšina ve Vojvodině po zahájení devastace Srbska? Začala jásat, jaká tonení výtečná příležitost k odtržení od Jugoslávie. Napište mi, prosím, proč bychom neměli nedůvěřovat menšinám.

Turecko v současnosti vede proces s vůdcem PKP Ocalanem, kterěmu hrozí smrt za vlastizradu - pokus o rozdělení země. Není to stejný případ jako s kosovskými Albánci v Jugoslávii? Ale jsou tady dva podstatné rozdíly. Kurdové nikde na světě svůj stát nemají. Albánci ano. Pokud chtěli žít v albánském státě, mohli se o pár kilometrů přestěhovat. A  Turecko je členem NATO. Mám pocit, že se ke konfliktu v Kosovu raději moc nevyjadřují. Čímž ovšem v žádném případě nevyjadřuji svě sympatie k  vraždění nevinných civilistů ve státech, kterě kurdskou otázku dostatečně nepodporují.

Španělsko je také členem NATO, Čína je příliš mocná a ve východním Timoru se britská vláda podle médií (článek v The Guardian) angažuje spíše na straně utiskovatelů. Vaše konstatování: "Zde je ignorován argument, že NATO sice možná nezasáhlo proti Turecku za utlačování Kurdů nebo proti Číně za utlačování Tibetu, avšak v budoucnu zřejmě bude obtížnější takový útlak provádět: důraz v mezinárodním právu se posunul od podpory státní suverenity k podpoře lidských práv." nezní příliš přesvědčivě, ostatně ani přesvědčeně. Možná Britské vládě pomáhá v  rozhodování zkušenost s islámskými teroristy. A co si myslet o státu, kde zbytky původního obyvatelstva živoří v rezervacích, když kritizuje "diskriminaci" našich cikánů? Jsem zvědav na reakci Francouzů, až muslimy v Lyonu napadne založit si islámský městský stát, nebo Zair prohlásí Belgii svou kolonií.

ČR je poslední dobou kritizována, že trhá "jednotnou" koalici států NATO. Kritizováni však můžou být pouze naši demokraticky zvolení zástupci, kteří nás do NATO dostali, přestože veřejné mínění (i po jejich chabé propagandě) bylo proti. Oni by měli reprezentovat hlasy svých voličů, a protože rozhodli hlasu veřejnosti navzdory, jsou v trochu ožehavé pozici.Je však pravda, že to měli ve volebním programu. Ale z čeho si mohl český volič vybrat? Zdání jednoty západu už několikrát narušilo i Německo a možná, že právě ono svým zbrklým uznáním nezávislého Chorvatska odstartovalo rozbroje na Balkáně.

Rovněž o humánní čistotě zásahu NATO se dá úspěšně pochybovat. Když chci ochránit obyvatele před genocidou a utrpením, tak nejlepší cestou je bombardovat území na kterém žijí. Logické, že? Když se občas zasáhne uprchlický konvoj, řekne se Sorry, to se stává, my to připočteme Srbům.Tisková vystoupení mluvčího NATO jsou značně nepřesvědčivá až trapná, zejména poté, co byl několikrát usvědčen ze lži. Myslí si, že mu někdo věří i potom? Norská vláda např. protestovala proti tomu, že je o  průběhu akcí, za něž je jako členská země NATO také zodpovědná, špatně informovaná. Kdoje tedy NATO?

Poměrně nedávno USA řadily Kosovskou osvobozeneckou armádu mezit eroristy. Kdy a proč se to změnilo? Když se bombarduje budova televize tak se útočí na pilíře režimu. Jak se nenápadně přešlo od humanitární ochrany kosovských Albánců k boji o svržení demokraticky zvoleně vlády suverénní země, která neohrožuje sousední země (údajně útoky na  albánské hranici se objevily až poté, co se na tuto skutečnost začalo upozorňovat). Taky se kvůli tomu nahonem měnily stanovy NATO. Koneckonců, kolik je v  dnešním světě příležitostí si pořádně zaválčit, že. Uplatnit konečně v reálu své znalosti z West Pointu, zbavit se nečinně stárnoucí munice, vyzkoušet zbraně nově a v neposlední řadě oživit ekonomiku investicemi v zemi s levnou pracovní sílou. Smyšlenky? Kěž by. Jásání zelených mozků nad jejich statistikami o úspěšnosti bombardování mluví za sebe.

Nejsem spokojen s úrovní informací v ČR. Pokud jsem odkázán na čtení třeba MF Dnes, dozvím se jen neúplně a jednostranně informace o tom netvoru Miloševičovi. Ne že bych si nemyslel, že jím není, už jen kvůli Bosně, ale dočtu se někde, jak ten problém a jeho vývoj vidí obyčejný Srb? Uznávám, že to může přispět ke zkresleněmu pohledu Čechů na danou problematiku, ale proč se tedy proti náletům začínají ozývat i Němci?

Je mi líto všech lidí, kteří nezaslouženě trpí. Pokud Srbové vyvražďovali Albánce, měli by za to být zodpovědní lidé potrestáni. Zrovna tak za devastaci Srbska. Nejsem proti zásahu v Kosovu, ale proti jeho formě. Nikdo mě dosud nepřesvědčil o oprávněnosti bombardování televize, nemocnic a elektráren. Neobhajuju Miloševiče, když se nedohodl ani s Černomyrdinem, ale nikdo po mě nemůže chtít, abych tleskal tragédii jednoho státu na základě nedostatečných a jednostranných informací. Po Mnichovu Češi nemůžou nepochybovat o objektivitě a správnosti zhodnocení situace našimi západními spojenci, kterou opět neprokázali např. v romské problematice u nás.

Omlouvám se, pokud je můj názor nezajímavý. Zřejmě Vám nepřinesl nic nového. Jen se snažím vysvětlit svůj pohled, který se blíží tomu, který jste v článku nezúčastněně, s nadhledem prezentoval, a  vlastně Vám potvrdit, že jste si nevymýšlel. I proto se mi Vaše články líbí.

S pozdravem

Jiří Gruber

Jaroslav Slunečko

Jan Čulík napsal:

"Vytvořit si vlastní stát Kosovci právo nemají. Mohou žít v Jugoslávii, Makedonii, Albánii, nebo emigrovat do jiné země," argumentoval jiný. "Vytvoření nebo nevytvoření zvláštního albánského státu v Kosovu nemá s demokracií nic společného, lokální většina ještě nezakládá její právo na zvláštní stát."

Ale proč ne? Je integrita státního celku navždy daná pouze historickými důvody? Anebo se hranice mohou měnit podle změny etnického složení obyvatelstva? Má v dané oblasti právo vládnout menšina nad většinou jen proto, že stát patří k nějakému většímu historickému celku?

Pane Culiku,

s takovymi nazory si rikate o dalsi valky. Zadny stat se "dobrovolne" nevzda sveho uzemi. Vsak jiz zveda opet hlavu landmasaft v Nemecku a trdi, ze jsme po valce "vyhnanim" Nemcu ucinili totez co ciny Srbove v Kosovu. Vy nechcete rozumet jednoduche veci. Postavite si velky barak a ponevadz jeste nemate rodinu, tak cast pronajmete. Najemci se tam u Vas moc libi a pokusi se napr. nejak Vas dostat pryc, aby ten Vas majetek ziskal pro sebe. Bude Vam cinit vse mozne neprijemne jen aby Vas dostal pryc. Zalozi si z kamaradu nejakou natlakovou skupinu, ze nebudete jisti svym zivotem. To co pletete dohromady je, ze jde podle Vas jde o lidi, ale ono jde o prostor pod sluncem, ktery nekomu patri a nekdo jiny mu ho chce zcizit. Kdyby Albanci meli po dvou detech jako Srbove, tak k tomu co se tam deje, by nikdy neprislo. Nesnazili by se ukrast Kosovo pro sebe. Premyslejte trochu jinak.

Krome toho ve svem clanku hlasate i jine bludy. Jaka je to civilizace, ta nejlepsi a nevim jeste jaka podle Vas, kdyz vudcove, ci prezident a premier rozhodnou rozbombardovat celou zemi. V jedne veci mate pravdu. Ve vetsine pripadu Albance nemam rad, ponevadz chteji Srbsku ukrast Kosovo. A proto jsem proti NATO, ta zabiji civilisty a nici celou zemi. A jestlize tam poslou pozemni vojsko, tak jim preji, aby prohrali, i kdyz Milosevice nenavidim. Ovsem zadny prezident by nemohl prijmout ultimativni pozadavky Zapadu. Ti pozaduji stazeni srbskeho vojska z Kosova. Tim by ho odevzdali teroristum KLA a to udelat nemohou. Pokud jste nebyl mozna na vojne, tak takovou trivialni vec muzete pochopit. A pani generalove NATO to take presne vedi, presto s temi pozadavky prisli. Tak se nedivte, ze jim clovek verit nemuze.

Jinak se mejte hezky ! Jaroslav

Ludvík Vavřina

Vazeny pane Culiku,

se zajmem jsem si precetl Vasi analyzu postoje ceske spolecnosti ke Kosovske tragedii. Jsme to ale osklivy narod!

Zda se mi, ze nechcete pripustit, ze existuje vec, ktere se rika "velmocenska politika". Velmoci maji sve zajmy a ty nebyvaji totozne se zajmy tech mensich. S tim ma nas narod v tomto stoleti trpke zkusenosti. Nejdriv nas nechaly ve stychu v roce 1938 a v roce 1945 se Patton zastavil za Plzni. V roce 1968 jsme uz ani nic necekali. Tak se nedivte, ze akce velmoci sledujeme s neduverou. Nevim, proc se novinari tvari, ze politika se dela v zajmu lidskych prav a demokracie. Jeden britsky pilot ze Zalivu na otazku, proc bojuje, odpovedel, ze proto, ze brani zajmy Spojeneho kralovstvi a  vlady Jejiho Velicenstva (nikoli demokracii a svobodu). Vsichni ostatni pochopitelne bojovali za mir, demokracii a lidska prava (zrejme bez zajmu). Konec koncu, rad bych se od Vas dozvedel, proc ma zivot americkeho vojaka 10 000 x vetsi cenu nez nejakeho Albance nebo Srba? A proc mam podporovat bezhlave bombardovani? Za sveho zivota jsem si dost uzil kecu o nerozlucne jednote s nasim velkym a nepremozitelnym spojencem a ono to pokracuje! Pokud ke zmene sveta staci zmenit znamenko, no nazdar hodiny!

Co se tyce islamu. Narody Balkanu s nim zapolily staleti a cesky sedlak na turecke valky take vydatne prispel. K islamu nemam duveru. V konfliktnich situacich logicky ziskavaji navrch militantni skupiny. Pripad Afganistanu, kde se hodni muslimove ponekud vymkli USA z rukou, me nenaplnuje duverou k Albancum cvicenym a  vyzbrojovanym CIA. Dejiny maji totiz tu blbou vlastnost, ze se opakuji.

Armada. Ta teda u nas nema zadnou prestiz a nedovedu si predstavit, jak ji nabude. Zrusili jsme pluky s tradici delsi nez je existence USA. Nasi demokraticti poslanci zlikvidovali zakonem o  civilni sluzbe sluzbu vojenskou a na profesionaly nejsou penize. Vojaci nemaji ani vychazkove uniformy a chodi v maskacich na  plesy. Material se rozprodal, rozkradl nebo znicil, takze o povodnich nemela armada ani elektrocentraly, ani deky. Tomuto narodu se zakonite vse, co souvisi s armadou, zda odporne a priblble. Je to paradox. Ja osobne povazuji za jeden z nejvetsich vojenskych vykonu tohoto stoleti Anabazi ruskych legii.

Myslim si, ze tato spolecnost se tezko da presvedcit pouze recmi o lidskych pravech a demokracii. Obvzlaste, kdyz se uplatnuji se selekci hodnou Mengeleho. Proces v Turecku, u nase verneho spojence, je tragikomicky. Znamena snad, ze pokud by Srbsko bylo clenem NATO, mohlo by usporadat proces s Albanskymi separatisty a vest valku v Kosovu za ticheho souhlasu USA? Spousta lidi u nas si mysli, ze ano. Prvni krok k duveryhodnosti NATO je Turecko, nikoli Kosovo! Spousta lidi v tom vidi pokrytectvi a automaticky se snazi cist mezi radky.

Jeste jednu poznamku si dovolim, tentokrat z jineho soudku. V  tydeniku RESPEKT jsem se dozvedel, ze americke ministerstvo spravedlnosti si stahlo z internetu seznam agentu MI6 uz za dve a  pul minuty po uverejneni stranky. Zamyslel jsem se nad tim a vyvstal prede mnou priznak VB (velkeho bratra). Proste na zaklade klicovych slov nektere organizace monitoruji plosne internet a  mohou se pak zamerit na jednotlive lidi, zkoumat, ktere stranky navstevuji a procitat jim postu (nevim presne, jak je to se zabezpecenim, ale neni to tak slavne). Uplna studnice zpravodajskych informaci.

Snad jsem vas moc neunavil, ani nenastval - preji hezky den.

Ludvík Vavřina