čtvrtek 3. června

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Česká politika:
  • Parlament, důvěra voličů a hrací automaty (Ivan Hoffman, Český rozhlas)
  • V parlamentu je veselo (Petr Jánský) Internet:
  • Kolik stojí Internet v ČR? (Ivan Vágner) Fejeton o české společnosti?
  • Zelená jsem, tráva nejsem... (Václav Pinkava) České školství:
  • Naše soukromá škola má dobrou pověst (R.Preissová) Reakce:
  • O americkém debilismu a imperialismu (Vlastimil Obereigner)
  • Odpověď paní Fuchsové: znovu o americkém debilismu (Petr Hájek) NATO a Kosovo:
  • Nová odhodlanost v Bělehradě (Robert Fisk)
  • Británie: Protesty proti bombardování (Guardian)
  • Propagandistická válka NATO (Living Marxism) Reakce na článek JČ "Co si Češi myslí o válce v Jugoslávii":
  • Co si Češi myslí o válce v Jugoslávii, to nevím, ale... (František Roček)
  • Symbolický, ale jasný příklad toho, za co se bojuje na Balkáně (Kostas Zgafas)
  • Odmítání úderů NATO je oprávněné (Jiří Gruber)
  • Čulík by vyvolal další války (Jaroslav Slunečko)
  • Jsme to ale ošklivý národ! (Ludvík Vavřina)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britske listy over the past year or so. (Selected Britske listy articles in English now appear in the new electronic pages of the journal "The New Presence"). - Zde je měsíčník Nová přítomnost.
  • Tady je minulé vydání Britských listů.
  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
  • Adresa Britských listů je zde. Pouze když nefunguje, pište na tuto alternativní adresu.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
  • Užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku jsou zde.

    Jak vidí děti z Kosova svět kolem sebe


    (Obrázek převzat z BBC.)

    Aktualizace ve čtvrtek v 17.15:

    Jugoslávie v podstatě kapitulovala - Srbsko přijalo mírový plán

    Prezident Miloševič přijal mezinárodní mírový plán pro Kosovo, poté, co ho schválil srbský parlament. Vedoucí představitelé NATO to opatrně přivítali, ale konstatovali, že bombardování bude pravděpodobně pokračovat až do té doby, než srbská vojska opustí Kosovo.

    Podle tohoto plánu budou muset všechna srbská vojska opustit do sedmi dnů Kosovo. Budou nahrazena mezinárodními mírovými sbory, jejichž součástí bude podstatná složka armáda NATO.

    Plán byl schválen v srbském parlamentě po "velké kontroverzi". Srbská radikální strana, druhá největší srbská strana s 82 poslanci v 250členném parlamentě, hlasovala proti návrhům a z protestu odešla ze zasedací síně. Dohodu schválilo 136 hlasů proti 74.

    Srbský parlament schválil toto:

  • V Kosovu dojde k okamžitému ukončení násilí.
  • Srbské jednotky se začnou z Kosova stahovat do 48 hodin.
  • Bombardování NATO bude zastaveno, jakmile bude ověřeno, že se srbské jednotky skutečně stáhly.
  • Symbolické množství srbských vojáků pro vyjednávání, pro odstraňování min, pro ochranu hranice a kulturních památek se bude moci do Kosova vrátit.
  • Do Kosova vstoupí mezinárodní bezpečnostní jednotky podle charty OSN.Ty se budou do značné míry skládat z vojáků NATO a budou pod jednotným velením.

    Účelem návrhů je zajistit návrat a bezpečnost veškerého kosovského obyvatelstva a rychlý návrat uprchlíků. Celkově je to z jugoslávské strany kapitulace. K jediným změnám v podmínkách NATO došlo v tom smyslu, že v mírových sborech bude určité množství ruských vojáků.

    Činitelé NATO uvedli, že to neznamená, že budou letecké údery proti Jugoslávii okamžitě zastaveny. Tony Blair uvedl v Kolíně nad Rýnem, že doufá, že povede tato dohoda ke konkrétním činům.

    Před jednáním srbského parlamentu oznámil prezident Clinton, že bude dnes ve čtvrtek jednat s šéfy americké armády o případné nutnosti provést vojenskou invazi do Kosova.

    Co je nového v České republice

  • Zemřel bývalý disident Václav Benda, ve věku dvaapadesáti let. V noci na středu zemřel senátor za ODS Václav Benda. Léčil se asi měsíc na klinice anesteziologie a resuscitace pražské Všeobecné fakultní nemocnice a jeho stav byl vážný. Senátoři koncem dubna odmítli Bendu zbavit imunity a vydat ho k trestnímu stíhání pro podezření z neoprávněného nakládání s osobními údaji v souvislosti s aférou kolem údajné spolupráce vídeňského starosty Helmuta Zilka s bývalou Státní bezpečností. Benda byl zvolen senátorem na šestileté funkční období v roce 1996. Volebním obvodu zahrnujícím Prahu 1 porazil bývalého blízkého spolupracovníka prezidenta Václava Havla Pavla Tigrida, který kandidoval za KDU-ČSL. - Václav Benda byl velmi významnou, odvážnou a silně etickou osobností českého disentu v sedmdesátých a osmdesátých letech. Podepsal Chartu 77, k  čemuž bylo třeba podstatné odvahy a signatáři také na podpis silně doplatili. Po pádu komunismu začal Benda zastávat kontroverzní, dosti "extrémně" pravicové postoje, které někdy budily dojem, že za demokracii mylně považuje antikomunismus. - "V disentu byl skvělý, ale společnost není zralá na věci, v kterých pracoval," řekla Vlasta Chramostová: "Bez étosu se nedají dělat velké věci a on ho rozhodně v každém případě měl," řekla Chramostová. Společnost neumí s lidmi nesouhlasit a přitom je respektovat, soudí."

  • Poslanecká sněmovna schválila návrh novely několika zákonů, který by měl znamenat zvýšení maximální podpory v nezaměstnanosti. Zatímco dosud pobírají lidé bez práce první tři měsíce 50 procent své průměrné čisté mzdy, nejvíce 5145 korun, po vstupu novely v platnost by mohli dostat 8575 korun měsíčně. Nezaměstnaný, který se rekvalifikuje, má nyní nárok nejvýše na 6174 korun; schválená úprava tuto částku zvyšuje na 9604 korun. Soubornou novelu sněmovna schválila hlasy 158 ze 181 přítomných poslanců a má ji projednat ještě Senát.

  • Manželé Václav a Dagmar Havlovi vysoudili půl miliónu korun proti firmám M.A.R.S. a Raveli, které se zveřejnily billboard známý jako "Václavka a Dášeňka". Vrchní soud v Olomouci přiznal prezidentskému páru pouze desetinu z požadované částky pět miliónů korun a změnil důvody, kvůli kterým jim firmy peníze musí zaplatit. Olomoučtí vrchní soudci zrušili rozsudek krajského soudu v Brně, podle něhož prý billboard snížil důstojnost a ohrozil vážnost prezidentského páru. Plakát s nápisem "Václavka a Dášeňka" propaguje boty a  je na něm fosteriér olizující bustu Václava Havla, byl vyvěšen na veřejnosti v létě před dvěma roky. Žaloba podle vrchního soudu neprokázala, že billboard ohrozil důstojnost žalobců (prezidentského páru), a nezpůsobil jim velkou nemajetkovou újmu, takže by mohli požadovat peněžní satisfakci. Vrchní soud ale dospěl k názoru, že se prý billboarad "dotkl práva na ochranu podoby a jména", na jehož porušení si Havlovi nestěžovali a nižší soudy to neprojednávaly. "Vlastní jméno (Václav) je hodno ochrany," řekl soudce - totéž platí i o jménu Dášeňka. Soud potrestal výše zmíněné firmy za "zveřejnění podoby a jména bez svolení na více než 200 plakátech" a přisoudil Havlovi a Dagmar finanční odškodnění čtvrt miliónu korun pro každého z žalobců.

  • Koncepce české vlády pro prosazování internetu je správná a efektivní. Budou následovat další významné kroky. "Doporučuju tu koncepci vzít smrtelně vážně," napsal jeden informovaný čtenář.

  • (Nejen) pro Jana Kavana: Dělejte něco, aby mohli mladí lidé z ČR víc studovat v zahraničí. Napsala jedna čtenářka:

    Jmenuji se ... a studuji anglictinu na ... college v .... Nahodou jsem na Internetu zahlidla vase jmeno a zacetla jsem se do zprav. Je bezvadne, ze neco takoveho existuje, jsou tu sice takove veci, jako Mlada fronta dnes v anglictine, ale neni to kompletni, spis jen povrchni zpravy. Vec, ktera me momentalne extremne zajima je, jak dlouho to bude trvat, nez se Ceska republika dostane do EU? Bude to znamenat, ze student napriklad v Britanii si na zivobyti bude moct privydelavat? V soucasne dobe je nemyslitelne, aby si ceska holka nasla jinou praci nez au-pair, jinak totiz riskuje being illegal, coz se prave ted deje mne. Neda se s tim neco delat? Myslim vseobecne, prece do NATO uz jsme vstoupili, ne?Co nam stoji v ceste, abychom se stali cleny EU? Ja si uvedomuji, ze tohle je jen jedna stranka veci, ale verte mi, neni lehke se protloukat s par librama v kapse, dluzit za najemny, nenajit praci a porad je tu neustala pritomnost strachu, ze se do toho vlozi imigracni. Ja uz mam nastesti je dva tydny,po poslednich zkouskach se vracim domu, ale nejsem prvni ani posledni a znam pripady, kdy to skoncilo na drogach a prostituci. A zacalo to studiem anglictiny...

    Jen takový nápad: co by se stalo, kdyby česká vláda začala i prostřednictvím sdělovacích prostředků vyvíjet na Evropskou unii nátlak, že když se tedy má tolik přizpůsobovat EU, nemohla by EU podat asociačním zemím pomocnou ruku tím, že by mladým lidem z těchto zemí umožnila v nich studovat? Vždyť jsou tyto zákazy do nebe volající! - Jsem si docela jist, že kdyby se využili schopní odborníci na publicitu, i britské sdělovací prostředky by tuto záležitost podpořily. Jde-li o začleňování střední Evropy do EU, tak ať se to dělá seriózně. Co víc může těmto zemím pomoci než mít na Západě vyškolené mladé lidi! (JČ)

  • Euroameričtí misionáři. Napsala jiná čtenářka:

    Vazeny pane Culiku,

    Vas vcerejsi clanek v BL se mi vubec nelibil. Vane z neho stejny misionarsky etos jako z vychovnych clanku tuzemskych intelektualu. Euroatlanticka kultura je vrcholem civilizace (to, ze z jejich vnitrnich rozporu vznikly dve nejnicivejsi valky v historii, se jaksi nebere v potaz), a proto se ji vsichni musime prizpusobit.

    Uz me ta vychova ke kosmopolitismu zacina hrube nudit. Kupodivu - kdyz se bavim se zapadnimi kolegy, citim znacnou dusevni spriznenost. Kdyz ctu clanky ceskych i zahranicnich kosmopolitnich misionaru, ktere se me snazi vychovat ke "svetovosti", pripada mi, ze jejich a moje mysleni jsou od sebe vzdaleny nekolik svetelnych let.

    Já nikoho nevychovávám, jen konstatuju fakta, ať si z toho vybere každý, co chce. K příslušnému článku přišlo více reakcí, viz závěr těchto BL. (JČ)

  • Banky v Americe přece jen nemají služby zdarma. Napsal Josef Schrabal:

    V BL se rozpoutala diskuse, kde a jsou-li banky a bankovni sluzby v Americe zdarma? Ani to, ani ono neni pravda. Zalezi, kolik penez v  bance mate ulozeno. Napriklad v jedne z vetsich bank, Chase Manhattan Bank, kdyz tam mate ulozeno $25 tisic (v jakekoliv forme a v jakekoliv kombinaci nekolika kont) mate vsechno zdarma a navic vam plati ze vseho uroky. Kdyz vsak v teze bance nemate temer nic, platite za vsechno. Radeji nez to popisovat, chtel jsem odkazat na www.chase.com, ale zjistil jsem, ze jejich homepage je pouze k pouziti v US "a v kratke dobe bude i v zahranici". Jina vetsi banka ma svoji homepage www.citibank.com i v cestine. Mensi banky davaji lepsi podminky a vetsi uroky vsak s nevyhodou, ze je muzete pouzit pouze mistne, ne po cele US ci po celem svete. - V Británii jsou ve většině bank bankovní služby pro soukromé osoby (nikoliv pro podniky) zcela zadarmo, pokud vám konto nepropadne do mínusu.

  • Na tomto místě je anglický text žaloby proti Miloševičovi.

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ. Za pomoci Jiřího Gallase z Internet Servisu jsme dali do provozu Tematický archív Britských listů, v němž naleznete podle obsahu roztříděné a v každé tematické kategorii chronologicky uspořádané články, které vyšly v BL od 1. září 1997. Archív sice ještě obsahuje určité množství překlepů a některé další provozní chyby, ale to opravíme v nejbližších dnech. Můžete brouzdat Britskými listy a podívat se, jak se různá témata během času vyvíjela. (Předchozí vydání BL jsou také k dispozici v jiném, starším tematickém archívu, viz zde.)

  • Pišme poslancům a dožadujme se informací a nápravy věcí veřejných!Veškeré e-mailové adresy poslanců českého parlamentu jsou zde. - Internetové stránky českého parlamentu jsou skutečně velmi dobré, zejména vynikající je knihovna dokumentů, zahrnující stenografické záznamy zasedání od roku 1861 až do současnost, včetně vyhledávajícího stroje. - Otázka však je, zda poslanci používají své e-mailové adresy. No, vyzkoušejte to. JČ

  • Nová stránka časopisu Prague Business Journal shrnuje důležité informace o Praze a obsahuje i celou řadu dalších užitečných faktů, zpráv a informací.

  • Oficiální server o zákonném pojištění motorových vozidel je na  adrese www.ruceni.cz.

  • Zajímavý odkaz. Mam jeden zajimavy odkaz http://kosovainfo.com/english/politics/990305-peace.htm .- dokument predlozeny Srbum v Rambouillet. Zvlaste bod cislo 8 velice pobouril mnoho lidi u nas. Zajimave je tez vyjadreni A. Solzenicyna, ktery rozhodne nepatri k neeticky jednajicim lidem. I.H.

  • Link na srbskou televizi na internetu. Druhe bombardovani objektu Srbske TV jiste vyvola dalsi diskusi. Protoze jen malo lidi muze vysilani Srbske TV videt, dovoluji si nabidnout k uverejneni v BL link na Real video jejich zpravodajskych relaci: V diskusi by meli byt slyset i ti o nez jde, tedy Srbska TV. Zde je link na Real Video/Audio jejich zpravodajskych relaci tlumocenych do anglictiny: http://www.c-span.org/guide/international/kosovoserbiatv.asp. Marek Sojka.

    Přehled článků o krizi v Kosovu, zveřejněných v BL v minulých dnech:

    Výběr z odpovědí v anketě Britských listů o válce o Kosovo:

    Další články:

    Další články k tematice nynější války v Evropě o Kosovo najdete v přehledu nejdůležitějších textů z posledních dní, viz Obsah zde napravo.


  • To nejlepší z "českého" internetu. Jako příloha českého vydání časopisu PC World z března 1999 a  také časopisu Profit se distribuuje právě vydaný CD ROM "To nejlepší z českého internetu". Jako jeden z mála skutečných českých internetových časopisů jsou na CD ROMU zdá se mi velmi dobře prezentovány cca 5 megabyty nejzajímavějších článků přibližně za poslední rok také Britské listy. Seznamte prostřednictvím tohoto CD ROMU s Britskými listy vaše přátele.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

    Výběr textů z posledních dní:


    Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.

    Důvěra a automaty

    Ivan Hoffman, Český rozhlas 1 - Radiožurnál

    Institut pro výzkum veřejného mínění zaznamenal prudký vzrůst důvěry v komunální politiky. Obecní zastupitelstva jsou důvěryhodná pro jednašedesát procent občanů a to je nejvíce od roku 1992. Analytici tento výsledek přičítají zvýšenému očekávání občanů po podzimních volbách. Je zajímavé, že pokud jde o instituce ústavní, důvěra klesá. Poslanecké sněmovně věří pouze dvacet tři lidí ze sta a  Senátu dokonce jenom čtrnáct. Příčinou zřejmě bude snížené očekávání.

    Po včerejšku si to Sněmovna možná vyžehlí u lidí bez práce, kterým bude od října přiznána vyšší podpora v nezaměstnanosti. Nejistá je reakce výletníků, kteří po přijetí zákona o podmínkách podnikání v cestovním ruchu mohu na jedné straně očekávat méně rizika, na druhé straně vyšší ceny zájezdů. Zcela jistě si pak sněmovna nezíská přízeň občanů tím, že smetla ze stolu senátní návrh novely zákona o platech ústavních činitelů. Ta obsahovala v souladu s ústavním principem rovnosti občanů návrh, aby představitelé státní moci a soudci ztratili nárok na plný plat po dobu šesti měsíců, po které dočasně nevykonávají funkci a po kterou by jim náležela běžná nemocenská. V tomto směru tedy poslancům zůstáváme rovni pouze dle ústavy. V praxi budou i nadále poněkud rovnější. Nějaké to procento důvěry navíc by zasloužili senátoři, alespoň za to, že to s novelou u poslanců zkusili.

    Zmíněné hlasování by mohlo vyvolat dojem, že poslancům na důvěře příliš nezáleží. Právě včera ovšem ve sněmovně došlo k události, která naopak svědčí o tom, že jistý ohled na veřejné mínění berou. Po té co jeden z poslanců nechal umístit do kuřárny tři hrací automaty, údajně pro legraci, ozvaly se protesty tak výrazné, že za devadesát minut byly odstraněny. Jistě správně, protože tento způsob legrace bychom s poslanci sdíleli pouze obtížně.

    Vysílá se ráno ve čtvrtek 3. července 1999.


    Poslanci jsou plně vytíženi

    Petr Jánský

    Asi před měsícem proběhla v Chebském deníku debata o tom, zda poslanec je plně vytížen prací v Parlamentě, nebo zda stíhá ještě jedno zaměstnání, případně další aktivity (jednatel, zastupitel, radní, člen správní či dozorčí rady, atd.) V této souvislosti jsem veřejně požádal 3 poslance našeho okresu - Ing. Hojdu, MUDr. Svobodu a pana Morávka - o pracovní snímek jejich 3 až 4 dnů. Aby si občané udělali představu o tom, co vlastně poslanec pro ně dělá, jak naplňuje svůj volební program.

    Dostalo se mi odpovědi takové, že žádné. Poslanci zaujali polohu mrtvého brouka. Není před volbami, tak proč by skládali komukoliv účty. Jakmile odevzdáš svůj hlas, jsi pro ně méně než pampeliška u jejich cesty k moci. Ústava praví, že poslanci jsou neodvolatelní a jen obtížně dotknutelní. Ani zákon o poskytování informací (mimochodem zmetek, který by dělník v Kovo Cheb dostal k náhradě) je nepřiměje, aby shlédli z poslaneckých výšin mezi prostý lid.

    Nuže, páni drazí, nevyužili jste situace, nepodělili jste se s voliči o své dobré skutky, odpovím tedy za vás:

    Ing. Hojda, KSČM - to je ten, kvůli kterému polemika vznikla. Poslancuje, jednateluje, zastupuje, a ačkoliv člen rudého bratrstva, ani se nezačervená. Ve Sněmovně a kudy chodí je vytížen propagováním myšlenek komunismu. Jeho rodná strana se hrdě hlásí k nástupnictví po KSČ, zločinecké organizaci, která má za sebou 40 let hrůzovlády. Jestlipak si tenhle soudruh, když jde na vlak, alespoň uvědomí, kdo byla Milada Horáková. Pokud si někdo myslí, že v tomhle státě nic nefunguje, hrubě se mýlí. Aparát KSČM funguje perfektně, členové jsou disciplinovaní, strana je připravena kdykoliv převzít moc.

    Senátor Morávek, ČSSD - je vytížen konzumováním alkoholu. Při první aféře se za něj postavil svou autoritou Petr Pithart, postavil jsem se za něj i já (jednou může každý klopýtnout). Druhá aféra prokázala nede vší pochybnost, že Morávek je alkoholik. Od takového člověka neočekáváme žádnou politiku, jen se modlíme, aby ostuda nebyla ještě větší.

    MUDr. Svoboda, ODS - je vytížen hracími automaty. Byl na jakési výstavě a usoudil, že by bylo vhodné, aby se s těmito mašinkami seznámili i ostatní poslanci. Prý to vzdělává, bystří mozek a testuje IQ. Proto nechal dva automaty instalovat přímo ve Sněmovně. NOVA zařadila zděšení, které zavládlo mezi ostatními poslanci, na první místo svého hlavního zpravodajství. Kamera zabrala jednu otázku z automatu: "Hrozí se upíři česneku?" Ano, vážení voliči, republika se potápí, ale v Parlamentu je veselo.

    Petr Jánský


    Kolik stojí Internet v ČR?

    Ivan Vágner


    V současnosti se cena sestavy počítače střední třídy, tedy takového, který obstojné ovládá nafouklé kancelářské operace typu Office97, operační systém Windows 95 a běžnou kategorii her, pohybuje mezi 20.000 - 30.000 a to včetně DPH. V ceně je:

    • základní deska s procesorem Celeron, WinChip či K6
    • disk okolo 4GB
    • min. 32 MB RAM
    • CD ROM
    • monitor 15"
    • + příslušenství (myš, FDD, klávesnice...)
    • + operační systém (DOS 6.22 či Win95)

    Levnou, novou tiskárnu (např. Cannon BJ), lze sehnat od 3000 Kč.

    Připojení:
    levný modem 33,6 + kabely.......okolo 2000,-
    software je freeware (mailoví klienti + prohlížeče např. Internet Mail či Netscape)

    Další náklady:

    • Internet provider - celoroční připojení na Web...6000,- (ty levnější vyžadují obvykle připojení na celý rok najednou, nelze tedy měsíčně, nanejvýš půlročně)
    • jen pošta... 90 Kč měsíčně (+ dalších 100,- za  telefony Telecomu)
    • cena telefonního připojení při 30 min. denně (kromě stahování pošty vše mimo špičku)... cca 500-800 měsíčně

    Závěr:
    nezbytné vstupní náklady........................ 20.000 - 30.000
    roční připojení jen pošta.......................... 2.300
    roční připojení plně (30 min denně)......13.000
    tiskárna.......................................................3.000

    Ceny jsou samozřejmě orientační. Vše se týká nového počítače. Slušnou starší mašinu nebo vytvořenou z  dílů z výprodeje a podobných akcí lze pořídit i za 2/3 ceny.

    Průměrný plat v ČR (cituji po paměti) se pohybuje okolo 11.000 měsíčně, z toho Praha, velká města a podnikatelé mají více, venkov a státní správa méné. I tak by průměrný roční plat na běžnou domácnost byl okolo 264.000 Kč. Když odečteme náklady na jídlo (řekněme 12*7000) plus nájem (opět 12*7000), tj. 168000, vyjde nám okolo 100.000 na rok na  "vedlejší" věci. Do toho se však musí vejít ošacení, doprava a tisíce dalších drobností.

    Osobně se domnívám, že průměrná rodina na připojení na  Internet má, podobně, jako má na auto, televizi a další "nezbytnosti". Jině to je s neúplnými rodinami, s důchodci, s  mladými rodinami atd.

    Právě mladé rodiny ale většinou dají peníze spíše do počítače jako do pracovního prostředku + levné zábavy než do auta, chaty či dovolené. A v tom to je.

    Internet především poskytuje informace. V důsledku toho, že školní výchova v ČR vede u žáků ke kumulaci namísto selekci informací, v důsledku mizerných sdělovacích prostředků, které nestimulují k přemýšlení a porovnávání, a také v důsledku mnoha nekvalifikovaných výpadů v nespecializovaněm tisku, je pro normální lidi Internet "k ničemu".

    Nevědí, co by si s  ním počali. Je to, jako byste se člověku, který nikam nejezdí, snažili prodat automobil.

    Takže podle mne to není ani tak o penězích, jako o  vzdělání a myšlenkově lenosti.

    A co se týče těch "počítačů zdarma": Jedná se o  populární letošní akce. Není ale zdaleka jistě, zda je to opravdu výhodné. Vtip je v tom, že současně s počítačem dostáváte zdarma i připojení na providera a odtud vám buď kanálem "jedou" reklamy, kterými je ověnčena plocha vašeho počítače anebo se zavazujete, že z nějaké internetové prodejny musíte něco zakoupit každý měsíc za XY dolarů.

    První případ nabízí např. firma NetZero. Součástí smlouvy je velmi podrobný dotazník o všemožných vašich zálibách a preferencích. Za to, že se stanete dobrovolným příjemcem reklam, pak získáte počítač Compaq PII 333MHz s  15" monitorem v ceně asi 600 $. Druhý postup platí pro izraelsko-americkou firmu One Stop Communications. Závazek zní na  100 $ měsíčně v průběhu tří let. Celkem zde tedy musíte za iMaca (počítač na bázi MacIntosh) utratit okolo 3600 $. Ani jedna z nabídek se mi nezdá příliš výhodná. Jak ale informuje Ladislav Zajíček, z jehož zpravodajství pro News On Net zde čerpám, první zájem doslova strhal servery.

    Ivan Vágner


    Zelená jsem, tráva nejsem...

    (o české populaci)

    Václav Pinkava

    Bůhvíjak jedna myšlenka vede k druhé.

    Podél silnice nacházím reklamu, že můžu trávník posekat sekačkou, anebo to zkosit. Jedu dál, vysoko nad hlavou krájí čistou oblohu špinavá stopa bombardérů směřujících na jihovýchod, a slovní hříčka svádí myšlenky ke Kosovu, kde si někteří sekáči dovedou udělat brousek i s tou nejšpičkovější technologií.

    Dorazím domů, a vyrazím do zahrádky. Sekat trávu. Sekačkou, strunovkou, i kosou, jak kde. Kosa je stejně nejlepší, pokud se to s ní umí. Pochybuji, že stará Zubatá si pro mne přijde se strunovkou - kosa nepotřebuje ani prodlužovací šňůru, ani benzín, a nedělá kravál. Sekačka je ovšem snažší nástroj pro pohodlné, hlavně chcete-li trávník a ne seno, a nejméně úraz na vlastním těle. Trávník se musí sekat pravidelně, často, nikdy neuseknout více než čtvrtinu délky stvolů. Podle mé anglické příručky 'Lawn expert' je tomu prostě tak - bez bližšího vysvětlení.

    Když jsem se usídlil na Moravě, jakožto emigrant navrátivší se ze Spojeného království, chtěl jsem si pořídit výstavní anglický trávníček. Z určité nostalgie. Dá se říct, že se to ode mne očekávalo. Tehdy se ještě hotový 'dlaždicový' trávník (pro pohodlné) koupit nedal. Potíž je v klimatu, neprší dost často, ani mírně, slunce moc praží, zimní mráz je nesrovnatelně krutý. Šel jsem na to tedy přírodovědecky.

    Provedl jsem si rozbor půdy, přihnojil, provzdušnil, objednal u sousedních kluků stovky žížal. Pak jsem zasel v několika etapách různé semenné směsi, abych zjistil, kterým se u mne vydaří. A čekal, a zaléval, a sekal. Přes léto jsem nechal posekanou travinnou padrť na místě, ať zetlí - což by v Anglii nešlo, stálá přízemní vlhkost by přinesla plísně a mech. A čekal, a zaléval, a sekal. Neusiloval jsem o nějakou monokulturu ve stylu golfového trávníčku, protože to by chtělo příliš pozornou péči. Zasel jsem pestrost, očekávaje lítý boj o prostor mezi odrůdami. Ať si sama příroda vybere ty správné etnické skupiny travin pro mou zahrádku. Ty které se snáší navzájem, ale hlavně ty, které snesou mé neúprosné podmínky.

    Tráva se množí buď plíživě, vegetativně (např oblíbená odrůda "creeping red fescue") nebo vysemení. Pokud ji stříháme pravidelně a nakrátko, vysemení se úpěšně jen ta nejvíc zakrnělá subvarianta - a darwinismus se postará o ostatní. Po několik málo letech zjistíte, že se trávník ani tak moc stříhat nemusí, prostě si libuje v přízemním životě, jako by si odvykl růst nahoru. Ve skutečnosti jen potomci těch nejpřizpůsobivějších, nejvíc zakrnělých stvolů tu zaujali role účastníků na zeleném koberečku, krčí se a uhýbají do stran když přijde nájezd nenasytných kovových býložravců.

    Nevyčnívají, a pokud reptají, tak jen potichu, když je hospodář mimo doslech. Možná, že pomlouvají rákosí a topoly.

    Bůhvíproč jedna myšlenka vede k druhé.

    Napadá mě variace na vtip. Jistou oxfordskou College navštíví nový Čech, podnikatel, majitel rozsáhlého golfového komplexu u nějakého zámku. Chce se dozvědět jak vypěstovat takový perfektní anglický trávník. A nechce to zadarmo, víme. Zahradník se nejprve ošívá, ale nakonec přistoupí na lukrativní nabídku, shrábne balík a jdou spolu do gotické 'beer cellar'.

    To je asi tak. Trávník musíte pravidelně sekat, zavlažovat, hnojit, válet, prohrabávat, provzdušňovat, posypem zarovnávat, postřikovat, ale hlavně pořád sekat, sekat, sekat - nejméně tři sta let. Na takové trávě se pak můžete i válet, šlapat po ní, hrát na ní tenis...

    Hm, však to u nás umíme také. Jen ty zkušenosti s lidmi přenést na trávník.

    --------

    A můj trávník?

    Je na čase jej zase přistřihnout. Nějak si moc vyskakuje.

    Poslední dobou.


    Naše soukromá škola má dobrou pověst

    R. Preissová, ředitelka GJM

    Vážený pane Žemličko, jsem ráda, ze na konci Vašeho negativního mínění o Gymnáziu Jižní Město je přeci jen zpochybnující větička, zda to byla skutečne tato škola, kterou jste navštívil. Mohu jen konstatovat, že jste žádný seriózní výzkum o znalostech našich studentů nedělal.

    Nikdy bych nestrpěla ve svém sboru vyučujícího, který nemá primární dovednost udržet si kázeň. Kvůli kvalitě vyučujících máme velice náročný tříkolový konkursní systém (letos z 53 uchazečů uspěli čtyři).

    Uvádíte, že jste naši školu navštívil před pěti lety, tj. studenti se kterými jste měl hovořit buď právě maturují, nebo už studují na vysokých školách. Zkuste si zjistit jejich skutečné názory na GJM (U Vás na MFF UK studuje v 1. roč. učitelství mat. - inform. např. náš absolvent Pert Novotný (p.novotny@email.cz), i dalších (na které ale nemám e-mail kontakt))

    Shodou okolností dnes - tento týden probíhají maturity - vyjádřila předsedkyně maturitní komise (ze státního libeňského gymnázia se zaměřením na matematiku), oborem též matematička, potěšení z opravdu vysoké úrovně znalostí studentů GJM.

    Pokud chcete podpořit svůj názor, že soukromým školám dotace nepatří, podporujte to prosím seriozními argumenty. Naše škola si vydobyla náročnou prací velice slušnou pověst - stačí si přečíst např závěry hloubkové kontroly MŠMT nebo inspekční zprávu (zveřejněna v plném znění na www.gjm.cz), stačí se podívat na výsledky přijetí na VŠ, kdy se nejedná jen o jednoho studenta, ale 76%, z nichž 50% bylo přijato až na 4 vysoké školy současně. Samozřejmě i úroveň a další postupy absolventů sledujeme. Z Vašeho příspěvku cítím nedostatek objektivního pohledu na věc. Jinak byste si svá neurčitá obvinění musel ověřit předtím, než ji poskytnete ke zveřejnění.

    Zvu Vás k návštěvě naší školy, abyste se přesvědčil o její skutečné úrovni.

    R. Preissová, ředitelka GJM


    O americkém imperialismu

    Vlastimil Obereigner

    Zoufalý výkřik pana Petra Hájka mi oživil několik nehezkých vzpomínek. Možná, že nebude na škodu se nad jeho výpady trošku znovu zamyslet. Jistěže není sám. S podobnými protiamerickými názory se neskrývají českomoravští komunisté a různí pivní skauti. Pan Hájek k těmto názorům dospěl, jak píše po sedmiletém pobytu “venku", zdá se, že dokonce na nějaké americké škole (podle jeho E-mail adresy). Asi nemůže být příliš starý, když píše, že se “pomalu začal připravovat k emigraci před deseti lety...", v době, když už my, tady v USA, jsme se pomalu začali připravovat, že se vrátíme domů. Tím, že toho moc z éry komunistů nepamatuje, snad může vysvětlit (ne omluvit) jeho agresivní postoj vůči Američanům, které je “ ...třeba vykopat z Evropy..." .

    Jeho sedmiletý pobyt venku, jak vidno, nestačil, k poznání dobře známé a doložitelné americké generosity. Poslední den května Američané vzpomněli padlých ve válkách, které “nebyly jejich". Přes milion amerických občanů padlo na různých frontách v tomto, právě končícím, zajímavém, století. Jejich dobrovolná pomoc a oběť rozhodla o výsledku obou světových válek. Páni a paní “Hájkové", zašťourejte ve svých mozkových závitech a vzpomeňte na hodiny u radiopřijimačů při poslechu Hlasu Ameriky, který nás udržoval celou válku v naději, a v době komunistického teroru pravdivě informoval, vzpomeňte potravin a zboží UNRRA, výsledků Marshallova plánu, který Evropu postavil na nohy a umožnil dnešní prosperitu a demokratický vývoj, vzpomeňte astronomické finanční oběti na frontách čtyřiceti let studené války a mohl bych dále pokračovat.

    Mluvit o americkém imperialismu, kterým nás strašili a straší komunisté je jistě směšné, ale zároveň to zabolí nás, kteří jsme zde našli druhý domov a všechny Američany, kteří by se rozdali, když vidí, že někdo někde trpí. Historie Ameriky má jasné kořeny v Evropě, proto je osud a vývoj evropského kontinentu jakousi prioritou a rozhodně není američanům lhostejný. Rád bych slyšel, jak by asi pan Hájek doložil své tvrzení o americkém imperialismu. Chce snad tvrdit, že v Anglii, Francii a vůbec v evropských státech fungují loutkové vlády? Vadí mu snad, jak jsem slyšel i jinde, průnik americké kultůry (filmy, hudba, McDonald, KFC, či Burger King ?) Chodí snad školy povinně na americké “action movies", jak se to provádělo v době sovětů, musí český občan mít průkaz Svazu Americko-českého Přátelství, aby jeho děcko mohlo na školu? Existuje snad nějaká režimem organisovaná mládežnická organizace, nutící děti tvořit skupiny a hrát nějaké “heavy metal častušky" ?

    Na konec si dovolím použít část Hájkova výkřiku: Nechť zhyne debilismus! Kéž by!


    O americkém debilismu: odpověď paní Fuchsové

    Petr Hájek

    Odpoved p. Fuchsove

    Vazena pani,

    mela byste cist pozorneji prispevky, na nez odpovidate.

    Zaprve jsem se ani slovem nezminil o Americe pred 2 valkou, to byla zcela jina zeme nez dnes, tehdy jeste odpocivali po konecnem reseni indianske otazky, ze.

    Moje kritika se tyka Ameriky, jaka je dnes, jaci jsou jeji dnesni lide a jeji dnesni zahranicni politika.

    Ale kdyz uz zminujete valky, tak si dovolim vam pripomenout, ze nebyt dvou svetovych valek (ktere se americke pudy nedotkly), tak by asi Americane dodnes jezdili na konich.

    Na obou valkach se totiz nesmirne napakovali, v jejich prubehu vystaveli podstatnou cast sveho prumyslu, navic druha valka je vytahla z vice nez desetilete hospodarske krize, s niz si nevedeli rady.

    (A dale pak asi nevite, ze ona role Nemcu jako tech zlych v 1. valce je dilem veleuspesne propagandy Spojencu, hlavne Britu. Ti totiz byli hlavni kolonialni velmoc te doby, a jejich hospodarska sila (mnohem vetsi nez americka) byla ohrozena prave nemci. Takze bohuzel, zadna spravedliva valka proti Hunum, ale rvacka o krajic).

    Dale se napakovali diky svym valecnym pujckam, ktere mimochodem po dlouhou dobu poskytovali tez zminenym Nemcum.

    Dale pak po skonceni 2 valky predhodili stredni evropu Rusum, jak je vam jiste znamo, a za coz jim patri nas nejvrelejsi dik.

    Nicmene, je fakt ze mnoho Americanu za techto valek padlo, a podstatne ovlivnili jejich vyvoj.

    Bohuzel, po zkusenostech s mymi americkymi studenty na tom debilismu trvam.

    A americka podpora nejruznejsim teroristickym rezimum na svete a jejich svinske obchodni praktiky ve tretim svete jsou take velezname. Takze na tom imperialismu (i kdyby na kosovske bombardovani nedoslo) taky trvam.

    A vam bych taky doporucil abyste se nad vyse uvedenym zamyslela, pokud vam to vas mozek uzce specializovany na problem ceskeho obcanstvi dovoli.

    Petr Hájek

    Nová odhodlanost v Bělehradě

    Tento článek Roberta Fiska vyšel ve středu 2. června v deníku Independent.

    V neděli přiletěli za úsvitu, kouř vytvořil nad bělehradským předměstím šedivou pokrývku, rány bombardování přerušovaly zvony Kostela svatého přijímání z devatenáctého století a křik špačků. V pondělí večer přiletěli těsně po setmění a vybombardovali elektrárnu v Bezanijské Kose, čímž jsme se všichni octli ve tmě. Takže když přišel včera dopoledne na kávu do mého hotelu Ljubo Ososlija s poraněnýma nohama, vyjadřoval se dost ostře o NATO.

    "Šel jsem po ulici se sousedem a byli jsme dvě stě metrů od elektrárny, když jsme viděli první řízenou střelu," uvedl a popíjel tureckou kávu, neboť v hotelu už neměli espreso. "Druhá střela dostala mě. Vyhodila mě dva metry do vzduchu a  málem mi zlomila nohu." Ososlija je nakladatel, který hledá dobrovolníky, aby zaplatili nová vydání bestsellerových knih - veškerý zisk věnuje na koupi cigaret pro vojáky na frontě. NATO ovšem už déle než před měsícem vybombardovalo továrnu na cigarety.

    Jako Ososlija, ani já jsem se včera nesprchoval. Když nejde elektřina, neteče ani voda. Do červeného kyblíku na hotelovém balkóně napršelo asi tři centimetry špinavé vody ze znečištěné bělehradské oblohy - na čištění zubů to určitě není, možná tak na spláchnutí záchoda. Není elektřina, není voda, nejsou cigarety.

    V Bruselu a v Londýně lze lidem možná prominout, že si NATO myslí, že je Srbsko na kolenou, že se lidé chystají na povstání. Ale když jsem se vrátil nyní o měsíc později do Bělehradu, je to podivná zkušenost. Nálada je tvrdší, cyničtější a rezignovanější. Jakmile jsem vešel do cestovní kanceláře, kterou v Bělehradě používá list Independent, její majitel mě přivítal hněvivě. "Tohle vůbec není taková válka, jak ji vy lidi líčíte," křičel. "Je to útok. Kdyby mi teď nařídili jít bojovat do Kosova, šel bych okamžitě. Tady sedím, čekám a nemůžu dělat nic. Nemůžeme se bránit. Ale vy nechápete mentalitu Srbů. My jsme tvrdohlaví. Na začátku bych se býval možná vzdal. Ale teď, teď se nevzdám nikdy."

    Totéž jsem v podstatě slyšel od prodavače ikon na konci ulice knížete Michailova. Byl jím vousatý uprchlík z Krajiny - z etnického očišťování, o němž se moc nepsalo, asi proto, že byli jeho terčem Srbové a ne obráceně.

    "NATO nařídilo tribunálu v Haagu obžalovat Miloševiče, a já vím, co to znamená," řekl. "NATO pálí Miloševiče. Američané nebudou moci vyjednávat s někým, komu říkají válečný zločinec. Nechtějí vyjednávat. Nechtějí, aby měl Černomyrdin úspěch. Tak bude válka pokračovat."

    Koluje dokonce nový vtip, vyprávěl ho i ministr Goren Matič, založený na předpokladu, že NATO bude vždycky sabotovat mírové vyjednávání Ruska. "Pozor!" zní vtip. "Černomyrdin se vrací."

    A někdy to tak skutečně vypadá. Každou noc bombardují letadla Rakovicu, kde prý pracuje jugoslávská vojenská hierarchie hluboko pod rozjezdovou drahou. "Snaží se zničit ten bunkr, ale nevědí, kde je," říká jeden srbský přítel. "Byl vybudován po rozpadu Jugoslávie - Bosňané a Chorvati, kteří byli v jugoslávské armádě, nevědí, kde je, tak to nemůžou Američanům prozradit."

    Ale skutečný bunkr je spíše v srdci každého Srba. Ani to není tvrdohlavost. Ani to není manická loajálnost prezidentu Slobodanu Miloševičovi. Je to spíš odmítání se podrobit, absolutní odmítání podrobit se cizí moci, ať už má či nemá pravdu.

    Samozřejmě, Srbové nemají informace o hrůzách páchaných na Albáncích v Kosovu. Jen opoziční tiskové agentury informují o protiválečné demonstraci, která byla zakázána v Čačaku a o tom, že tři vojáci základní služby byli odsouzeni téměř k pětiletému vězení za to, že se nevrátili ke svým jednotkám. Ale dokonce i předseda městského shromáždění v Čačaku nyní tvrdí, že jeho protest měl "občanský a vlastenecký charakter" a byl zaměřen, jak by to učinil každý Srb, proti hrůzám "agrese NATO".

    Našel jsem jen jednoho člověka, kterého bombardování skutečně zlomilo. Viděl jsem ho naposledy před měsícem, plakal v objetí svých sousedů a říkal, že spáchá sebevraždu, protože přežil bombu, která usmrtila jeho ženu, syna, jeho manželku a všechna jeho vnoučata.

    V pondělí jsem se zeptal přítele - poté, co NATO usmrtilo v sanatoriu dalších 18 nevinných lidí - jestli se už Vojeslav Milič z toho dostal. Přítel potřásl hlavou. "Voja je na tom špatně. Má velký plakát fotografií všech příslušníků své rodiny, kteří zemřeli a chodí po městě a lepí ty fotografie na přední skla zaparkovaných automobilů. Snažíme se mu dávat pořád sedativa. Dvakrát se pokusil spáchat sebevraždu."


    Británie: Protesty proti bombardování

    Tento článek Jonathana Freedlanda vyšel ve středu 2. června v deníku Guardian.

    Bude to zase jako za stara. V sobotu chce "protiválečné hnutí" uspořádat dosud největší demonstraci, pochod a shromáždění ve středu Londýna. Bude se mávat transparenty a budou se vyvolávat hesla. V podvečer se demonstranti rozejdou, budou ušlí, ale jejich adrenalin bude vysoký. Budou navzájem sdílet příjemný pocit, který vzniká z hromadné akce - "Nejsem to jen já, je nás spousta."

    Mají pravdu. Válka o Kosovo vyvolala po celé Británii opozici, na univerzitách a na radnicích se konají debaty s takovou intenzitou, jakou jsme nezažili od osmdesátých let. Válka o Kosovo vyvolává vášně.

    Ale jaksi to ještě není mírové hnutí, jako mírové hnutí ze šedesátých let proti válce ve Vietnamu. Tariq Ali, Tony Benn a jiní jezdí po celé zemi a mluví k loajálním posluchačům. Avšak nevzniká z toho masové hnutí. Navzdory bombardování, které pokračuje už 70 dní, navzdory celé řadě strašlivých chyb NATO, navzdory tomu, že televize může ukazovat jen oběti NATO v Srbsku, nikoliv oběti Miloševičovy v Kosovu, navzdory tomu všemu, podpora pro válku zůstává pevná. Je to pozoruhodná ukázka rozhodnosti britské veřejnosti - je to zároveň velkou kritikou protiválečné kampaně.

    Proč neučinila protiválečná kampaň na veřejnost větší dojem? Zajděte si na různé schůze, které organizují rozličné "výbory pro mír na Balkáně" a bude vám to hned jasné. Zaprvé, protestující jsou nejednotni. Nejsou schopni prezentovat jasnou, přesvědčivou argumentaci proti válce. Jsou proti této válce z nejrůznějších důvodů.

    Na jedné straně stojí Tony Benn, dosud nejvlivnější veřejný řečník v Británii. Ten nesouhlasí s válkou z principiálních důvodů. Přijímá argumentaci Tonyho Blaira a Billa Clintona, že je jejich intervence motivována humanitárním úsilím zachránit kosovské Albánce před katastrofou. Zastává ale názor, že taková akce musí selhat a že je špatné se vůbec o něco takového pokoušet. Západ tady praktikuje jen novou verzi imperialismu z devatenáctého století, zasahuje do záležitostí "menších" zemí.

    Ale vedle Benna stojí vždycky John Pilger, Tariq Ali a agitátoři z (extrémní) Socialistické dělnické strany. Ti jsou přesvědčeni, že humanitární rétorika je jen přetvářkou, která skrývá skutečnou agendu NATO, americký plán na ovládnutí světa. Všechny ty řeči o morálce jsou jen nesmysl. Válka se vede kvůli ropě. Když je upozorníte, že v Kosovu žádná ropa není, soudruzi se poradí se svým časopisem Socialistický dělník (Socialist Worker) a odpoví vám, "Ale je, ropa je v Kaspickém moři". Nevadí jim, že je to skoro na druhé straně kontinentu, mezi Íránem a Turkmenistánem, v logice Socialistického dělníka je to všechno jasné.

    A tak se protiváleční aktivisté nejsou schopni rozhodnout, proti čemu vlastně bojují: proti nové formě toho, co časopis Živoucí marxismus (Living Marxism) nazývá "fabiánským (levicově centristickým) intervencionismem" anebo proti starému dobrému zločinectví CIA.

    Existuje stejný problém s nekonečným množstvím chybného natovského bombardování - včetně úterního absurdního bombardování Albánie. Nikdo tyto chyby nemůže hájit, ale protiváleční aktivisté si nemohou stěžovat příliš nahlas - jsou proti válce z principu, tak mohou těžko požadovat, aby byla vedena efektivněji.

    Existuje také generační problém. Příliš mnoho protiválečné argumentace je založeno na pohledu na svět z doby studené války, podle něhož musí levice automaticky protestovat proti všemu, pro co je Amerika. To možná fungovalo v případě vietnamské války nebo střední Ameriky, ale generace lidí, která dospěla od té doby, na to nereaguje. Podle průzkumů veřejného mínění z úterý 1. června podporuje operaci NATO proti Jugoslávii ve věkové kategorii 25 -34 let celých 60 procent Britů.

    Pilger, Ali a ostatní tuto skupinu neoslovují. Jsou tak zaslepeni antiamerikanismem ze šedesátých let, že se musejí různě kroutit, aby učinili z Washingtonu darebáka a z Miloševiče oběť. Jaksi je protesty jejich mládí učinily imunní vůči barbarství, jehož jsou svědky ve středních letech.

    Lidi také odrazuje jejich intelektuálské elitářství. Veřejnost těžko bude podporovat lidi jako je Richard Gott, který lamentoval na stránkách Guardianu, že je škoda, že už neexistuje "informovaná elita, která vláda Britskému impériu" a že je špatné, že nebyla tato elita nahrazena "masou voličstva, která by byla dostatečně informována na to, aby mohla rozhodovat o vedení imperiálních válek".

    Jinými slovy, milý voliči, jsi prostě příliš hloupý na to, abys dokázal sám rozhodnout o osudu Kosovců. Normální lidi taky nebudou asi příliš chválit aktivisty jako je Edward Pearce, který na jednom shromáždění kritizoval mluvčího NATO, Londýňana Jamieho Sheaha, "že má tak nevzdělaný přízvuk".

    Protiválečné kampani chybí dva zásadní prvky, a jejich absence omezuje její vliv. Zaprvé, protiváleční aktivisté nemají základní lidské porozumění pro utrpení. Příliš mnoho protiválečných aktivistů dává najevo, že je srbské etnické očišťování Albánců zrovna nevzrušuje. Philip Knightley varoval veřejná shromáždění, aby nevěřila "zprávám o zvěrstvech", které se vyskytují v každé válce a o nichž se nakonec ukáže, že jsou falešné. Bylo by marné upozorňovat dav, že přesně tatáž slova se ozvala, když začaly přicházet první zprávy o Hitlerově válce proti židům.

    Ale největší díra v argumentaci protiválečných aktivistů je označena nápisem "řešení". Aktivisté argumentují, že je jejich odpověď logicky zcela jasná. Spojené státy neměly zasáhnout, Charta OSN se neměla natahovat, nedošlo by k žádným nedůslednostem, nikdo by nikoho neobviňoval z pokrytectví. Neboť protiváleční aktivisté argumentují, že se nemělo dělat nic.

    Tím, že by svět zůstal v nečinnosti při pronásledování kosovských Albánců by nikdo nemohl být obviněn, že používá dvojí měřítko a že také svět nepomáhá Kurdům či obyvatelům Východního Timoru. Postoj protiválečných aktivistů je důsledný - nemělo by se pomáhat nikomu. To je dokonalé ochromení všeho.

    Zeptejte se jich, jak by to dopadlo s Kosovci, a ti z nich, kteří jsou dostatečně upřímní, by to přiznali: špatně. Musejí umřít, je to menší zlo než akce NATO. Ti méně upřímní mají alternativní řešení. Zcela vážně navrhují aktivisté ze Socialistické dělnické strany, že by se Kosované, proti nimž se páchá pogrom, měli spojit s ostatními balkánskými dělníky a založit odborový svaz. Myslí to vážně - kdykoli zabuší na dveře srbské popravčí jednotky, Kosovci by si neměli vzít poslední rodinnou fotografii jako vzpomínku na požárem zničený domov, měli by namísto toho rychle vypracovat nové odborové stanovy.

    Takže to je tato protiválečná kampaň: je zmatená, zastaralá a nucená bránit morální apatii. Dokud se to nezmění, nepřesvědčí nikoho - bez ohledu na to, kolik hesel se bude v sobotu v Londýně skandovat.

    Podle rozsáhlého průzkumu veřejného mínění v zemích Evropské unie podporují Západoevropané válku proti Jugoslávii v poměru 49: 40 procent.

    Vojenské akce proti Jugoslávii v jednotlivých zemích podporuje, nepodporuje a neví níže uvedený počet občanů:

    Rakousko: 41, 43, 16

    Finsko: 44, 43, 13

    Velká Británie: 54, 33, 13

    Itálie: 37, 46, 17

    Belgie: 53, 35, 12

    Francie: 68, 27, 5

    Řecko: 2, 97, 1

    Lucembursko: 61, 30, 9

    Španělsko: 34, 48, 18

    Dánsko: 70, 20, 10

    Německo: 52, 40, 8

    Irsko: 46, 42, 12

    Vyslání pozemních vojsk do Kosova podporuje, nepodporuje, neví:

    Rakousko: 27, 58, 15

    Finsko: 40, 45, 15

    Velká Británie, 51, 36, 13

    Itálie: 26, 59, 15

    Belgie: 41, 48, 11

    Francie: 53, 42, 5

    Řecko: 3, 96, 1

    Lucembursko: 38, 52, 10

    Španělsko: 28, 54, 18

    Dánsko: 52, 37, 11

    Německo: 18, 78, 4

    Irsko: 45, 41, 14

    Průzkum provedla organizace European Barometer a byl zveřejněn v deníku Guardian v úterý 1. června.


    Propagandistická válka NATO

    Tento článek Philipa Hammonda vyšel v časopise Living Marxism, Živoucí marxismus.

    Další informace časopisu Living Marxism jsou zde.

    "Byl to dobrý den," konstatovalo NATO 14. května, když usmrtilo alespoň 87 etnických albánbských uprchlíků ve vesnici Korisa a zranilo stovku dalších. Co by byl pro NATO "špatný den"? Energická reakce byla součastí stále hysteričtější propagandistické kampaně, v níž je každá další bombardovací "nehoda" neutralizována opakováním zpráv o zvěrstvech Srbů a záběry osudu uprchlíků.

    "Nezaměřujeme se na civilisty," říká mluvčí NATO Jamie Shea. Avšak je těžko věřit tomu, že všechny útoky NATO na civilisty jsou jen "nehody". Například bomby, které zasáhly 3. května tržiště v Nisu, byly tříštivé bomby, jejichž cílem je zabít a zranit co největší množství lidí prostřednictvím šrapnelů, i když byl údajný cíl letištní rozjezdová dráha. Podobně, když NATO zasáhlo 1. května autobus a usmrtilo 47 osob, byla to také náhoda, že se letadlo NATO vrátilo a udeřilo podruhé na sanitku a zranilo lékařský tým na místě? Je jisté, že alespoň jeden úder proti televizní stanici v Bělehradě byl proveden s plnou znalostí toho, že uvnitř jsou civilisté. Definice legitimních vojenských cílů, kterou používá NATO, je dostatečně pružná, aby mohla zahrnout domovy, školy a nemocnice.

    Celá řada katastrofálních "nehod" je pro propagandisty NATO velký problém. Reagují na to tak, že obviňují Srby. Když vyjádřil názor mluvčí amerického ministerstva zahraničních věcí, že uprchlíky v Korise asi zasáhlo srbské dělostřelectvo a ne bomby NATO, využil procedury, které bylo předtím už použito při poškození civilních budov v Prištině a při bombardování uprchlického konvoje v Djakovici. Oba útoky byly původně připisovány Srbům - počítalo se s tím, že první titulky učiní trvalý dojem. NATO přislíbí, že věc "podrobně vyšetří", pak přizná určitou vinu, ale dále naznačuje, že za to všechno vlastně může nepřítel. V případě Korisy se ještě tvrdilo, že uprchlíci byli využíváni jako "lidské štíty". Podle západních reportérů nebyly v Korise žádné vojenské cíle - údajně ale Srbové věděli, že bude 14. května vesnice bombardována, a tak do ní rychle nahrnuli lidi.

    Strategii obviňování nepřítele využil až absurdním způsobem mluvčí Pentagonu Ken Bacon, který vyjádřil názor, že cílem Srbů v Korise bylo vytvořit zápornou propagandu pro NATO. (Možná že právě proto přesunuli vychytralí Číňané své vyslanectví na jiné místo?) Britští politikové také vyjadřují frustraci, že mají zápornou publicitu a přijali postoj "zastřelte zpravodaje". Premiér Tony Blair charakterizoval svůj projev 10 května v Newspaper Society slovy "není to útok na sdělovací prostředky". Mínil to asi obdobně, jako že bombardování Srbska čtyřiadvacet hodin denně není válka.

    Nová levice však útočí na sdělovací prostředky od samého začátku, charakterizovala zprávy Johna Simpsona jako srbskou propagandu a kritizovala jako "mnichovany" ty, kdo zpochybňují efektivnost strategie NATO.

    Blair si stěžuje, že jsou sdělovací prostředky už znuděny problémem uprchlíků a že jsou novináři příliš manipulováni Srbskem a příliš se soustřeďují na civilní škody a úmrtí, které působí bombardování NATO. Opak je pravda. Kosovo občas už není první zprávou dne, ale reportáže o uprchlících jsou ve zprávách skoro denně. A i když se sdělovací prostředky velmi intenzívně věnovaly některým velkým chybám NATO, jiné útoky na civilní cíle vyvolaly méně zájmu. O bombardování televizní stanice v Novém Sadu 3. května se skoro nikdo nezmínil a zásah nemocnice 20. května se nedostal na titulní stránku žádných novin.

    Reportáže o osudu etnických albánských uprchlíků byly vysoce emocionální, naproti tomu existuje nezájem o Srby, kteří prchají před bombardováním NATO. Jeden reportér BBC kosntatoval, že mu chybějí slova, jak popsat, že tito lidé trpěli a trpí, že může jen říct, že je to kruté, brutální, nelidské a zločinecké. Pokračoval: "Je načase, aby to přestalo". Jako Blair, i někteří reportéři jistě vědí, že takové zpravodajství je účinnou propagandou pro NATO.

    V projevu pro Newspaper Society hovořil Blair o zprávách o uprchlících a spojoval je se zprávami o zvěrstvech. "Když jste už informovali o jednom hromadném znásilnění, druhé už není tak zajímavou zprávou, že," poznamenal Blair sarkasticky. "Jeden hromadný hrob stačí, další už jsou nudné." Ve skutečnosti však existuje proud informací o zvěrstvech a mnohé z nich jsou podloženy jen minimálními důkazy. Zdrojem pro tyto zprávy jsou někdy politikové NATO, se zjevným zájmem o manipulaci zpráv, některá tato tvrzení - například že byl využíván stadión v Prištině jako koncentrační tábor - jsou falešná.

    Jinými zdroji jsou sami uprchlíci, i když ti nejsou někdy spolehlivými svědky. I když jim bylo řečeno, že byli bombardováni NATO, členové konvoje z Djakovice z útoku obviňovali Srby. Z hlediska etnických Albánců, kteří podporují akce NATO jsou takové výroky pochopitelné. Ale je méně pochopitelné, proč je pořád západní novináři přijímají. Například Channel Four News 29 . dubna informovaly o velké vlně uprchlíků z města Prizren, den poté, co město bylo silně bombardováno letadly NATO. Nikdo se o tom ale nezmínil, že by to mohlo být důvodem, proč uprchlíci odcházejí. Namísto toho se vysílal rozhovor s jedním mužem, který měl dojem, že k ránu slyšel jinou explozi a bál se, že to je srbská policie, která ostřeluje dům nedaleko jeho domu.

    Historky o zvěrstvech se přijímají ze dvou důvodů. Zaprvé, politikům NATO se podařilo úspěšně démonizovat Srby, a ti jsou nyní líčeni jako noví nacisté, páchají genocidu a jsou schopní všeho. I když je NATO bombarduje 700 nálety denně, máme věřit, že zároveň srbští vojáci bojují proti Kosovské osvobozenecké armádě, útočí na Albánii, připravují se svrhnout černohorskou vládu, pálí vesnice, deportují statisíce lidí, tisíce jiných zadržují jako lidské štíty, nutí albánské muže, aby si oblékly oranžové uniformy a kopali hroby, aby mrtvoly znovu vykopávali a přesunovali je jinam, využívají chlapců jako pohyblivých zdrojů krve, a znásilňují tisíce žen. A jako by to nestačilo, teď se nám říká, že ještě mají čas si vymýšlet, jak dělat zápornou propagandu pro NATO.

    Zadruhé, hovoří se o bosenské válce jako o precedentu, který potvrzuje nynější tvrzení. Matt Frei, reportér BBC, například uvedl, že nemůže být nyní pochybnost, že se srbské bezpečnostní jednotky podílely a mnohé se ještě podílejí na systematickém znásilňování kosovských žen. Neznáme přesná čísla, ale pokud máme soudit podle bosenské války, kdy se to dělo také, obětí by byly tisíce. Opakuje se, že v Bosně znásilnili Srbové 50 000 žen. Avšak komise OSN v roce 1993 snížila tento počet na 2400 obětí - včetně Srbek a Chorvatek - a to bylo založeno na 119 zdokumentovaných případech. Frei také napsal v Sunday Telegraphu, že existuje podezření, že existují v Kosovu desítky, možná stovky táborů pro znásilňování, tak jako v Bosně. Je tedy podivné, že nikdo nikdy nenalezl v Bosně jediný znásilňovací tábor a že jeden člen skupiny Evropské unie, která měla takové tábory hledat, rezignoval, protože delegace provedla pohovory jen se čtyřmi obětmi a pak napsala zprávu, že bylo znásilněno 20 000 žen.


    Co si Češi myslí o válce v Jugoslávii, to nevím, ale...

    František Roček

    Pár poznámek k Čulíkovu článku Co si Češi myslí o válce v Jugoslávii, aneb znovu píši o Kosovu po padesáti dnech:

    Když začala trestná výprava na labutích proudových křídlech do Jugoslávie, napsal jsem pár úvah na téma, že to je pěkná ptákovina, protože nebyl dostatečně využit diplomatický faktor a vina partyzánských Albánců a Miloševičova sboru pro nápravu kosovských hlav je zhruba stejná a poukazoval jsem na určité historické varování ze zkušeností v Sudetech v roce 1938. Hovořil jsem také o odtažitosti vojenského řešení od reality, protože problém se tím jen definitivně vyhrotí v totální nenávist a tragédii.

    Uměl jsem si v té době představit v plné hrůze to, co se po té stalo, protože již v únoru jsem v BL psal v článku "Migranti jako alternativní zbraň i oběti" v obecné rovině o tom, jak strašlivý nápor může znamenat vybuzení uprchlických vln a vyhánění obyvatelstva. Popisoval jsem nový úkol armád - nutnost zvládnout vyprovokovanou utečeneckou vlnu a např. jsem uvedl: "Před evropskými státy v případě nejhoršího scénáře nebude jiná alternativa než migrační vlny zadržet na hranicích, resp. v pohraniční oblasti. V takovém případě bude možné za pomocí armády vybudovat provizorní utečenecké tábory či spíše "města" a obehnat je zátarasy a střežit je za pomocí jednotek vyzbrojených obrněnými vozidly a vrtulníky."

    Jedna paní mě za to v BL vynadala, že to je příklad české xenofobie a že bych asi nejraději viděl pod každou postelí samopal - nebo něco v tom smyslu. A přitom to bylo jenom předvídání toho, že nadešla doba, kdy role armád dostávají další dimenzi a nebezpečí také.

    V únoru, kdy tento článek vyšel, nikdo z nás nevěděl, že se bude zakrátko dívat na snímky lidí v utečeneckých táborech za ostnatým plotem (zvláště fotografie dětí za ostnáčem jsou působivé...), tábory jsou hlídány vojáky a vrtulníky nad nimi budou létat jen v krizových situacích, pokud dojde k nějakému tvrdému incidentu např. mezi utečenci a makedonskou správou.

    Co s procenty?

    Pokud si dobře vzpomínám, bylo to v březnu, kdy ve zprávě Komise OSN pro lidská práva o situaci v zemích bývalé Jugoslávie, Jiří Dienstbier obvinil srbské síly ze značného porušování lidských práv v Kosovu. Zároveň ale kritizoval například únosy srbských civilistů a policistů páchané kosovskými Albánci.

    Tragédií je, že albánští militantní nacionalisté a houfy politických a paravojenských zastánců Miloševičovy linie s pomocí neschopné diplomacie demokratického světa a politicky chybného či spíše diletantského vojenského rozhodnutí, uspíšila tragédii. Dienstbier v jednom z novinových rozhovorů řekl: "...celé bombardování je naprosto absurdní, nesmyslné a dosahuje se jím pravého opaku toho, co bylo zamýšleno. Nejen, že se mělo zabránit pronásledování kosovských Albánců a výsledek je, že jsou vyhnáni. Samozřejmě - nevyhnalo je NATO, vyhnaly je paravojenské síly. Ale bombardování jim to umožnilo. Výsledek je ten, že ti lidé nejsou zachráněni, naopak byli zbaveni svých domovů."

    Dienstbiera nemůžeme obviňovat, že by nadržoval Srbům. Podobně jako Kissinger také říkal, že letecké údery bez pozemního vojska k ničemu nevedou. A oba varovali, že Kosovo je srdcem Srbska. Dienstbier ve své knize "Od snění k realitě", která tento týden v Čechách vyšla, na str. 159 píše, že i mezi demokratickými spisovateli a vysokoškolskými učiteli na otázku Kosova dostal odpověď citovým výbuchem, že to je kolébka srbské kultury.

    Na základě tohoto přemítání je mi úplně jedno kolik procent Francouzů, Britů, Papuánců, Američanů, Čechů a Eskymáků je pro či proti bombometné výpravě na Srby. Došlo k nejnešťastnější formě řešení, na které doplatili Albánci i Srbové. Ať bude mírová koncovka jakákoli, bylo všechno zkaženo, nic se nepovedlo. Doslova nic. Vyhrotit situaci a rozbombardovat celý stát proto, že z národa ani ne 10 % Miloševičových lidí má upřímnou snahu podříznout krk každému, kdo spolupracuje s UCK, to umí každý blbec. Teď jsou žebráci na obou stranách.

    Na politicích je těžká vina, protože nelze něco napravovat tím, že rozvíříme ještě větší zkázu. Z tohoto pohledu se mi zdá, že krásně znějící koncepce prosazování lidských práv je hezká slovně, ale v praxi se prosazuje velmi toporně.

    Idea angažovanosti v Kosovu kvůli lidským právům byla správná, ale praxe byla primitivní - silová. Přitom kosovský problém se vyvíjel léta. A znovu si dovolím odcitovat Dienstbiera, z novinového rozhovoru:

    "Říkal jsem již mnohokrát - a nejsem sám - že celý přístup k Balkánu je naprosto špatný. Je potřeba postupovat zcela opačně: podporovat všechny výhonky, jakkoli slabé, občanské společnosti a demokracie. Například v podstatě všechny nezávislé stanice na celém Balkáně mohou existovat jen díky jednomu americkému miliardáři maďarského původu (George Soros, pozn. red.). Co by to například znamenalo, kdyby takovou politiku uskutečňovaly vlády a mezinárodní organizace tím, že by investovaly do rozvoje demokracie a ekonomiky, občanské společnosti, nezávislých médií atd. opravdu významné prostředky? Navíc by tak ukazovaly, že mají zájem na rozvoji demokracie na Balkáně."

    A co dál?

    Čulík píše o mnoha důvodech česko - moravské nechuti souhlasit s létáním nad Jugoslávií a píše např.: "Hrůza z toho, že se Západ rozhodl nekompromisně prosadit určité hodnoty vede k obavám jistě také sdíleným Ruskem, že NATO silou prosazuje sporné, povrchní, americké hodnoty, pax americana, a že se tomu i Češi budou muset podřídit. Na jedné straně mocenský a komerční vliv, a zároveň s tím pro Čechy nepřijatelnou "politickou korektnost": práva žen i menšin."

    I tyto důvody a podobné důvody jistě hrají svoji roli, já sám nevím, proč je tolik Čechů proti.

    Osobně cíl NATO považuji za rozumný, ale způsob provedení považuji za diplomatickou lajdáckost, nejhorší a neodpustitelné řešení, za které se budeme v dějinách diplomacie jednou stydět. A nevím kolik procent Čechů má podobný pocit.

    A co dál? Nějak to dopadne. Jsou první slibné náznaky. Ale bohužel evropská diplomacie prohrála a po vojenské stránce? Myslím si, že počet civilních "náhodných" obětí vzhledem k frekvenci na letecké bombardovací lince NATO - Jugoslávie je menší, než si jen může ve snu vojenský plánovač zdát, ale tohle bych se nikdy neodvážil říci do očí někomu, kdo v těchto dnech přišel v Jugoslávii tímto způsobem o někoho ze své rodiny...

    A co dál? Jeden důsledek je ještě závažnější. Vojenští teoretikové a plánovači přehodnocují dosavadní koncepce a tím i výzkumné, vývojové a akviziční.

    Zatím co Perský záliv prokázal efektivnost nejmodernějších způsobů vedení boje, galantní tanec v jugoslávském povětří ukázal i slabiny tohoto systému v selhání lidském faktoru na straně NATO, protože politikové NATO přikročili jen k omezené akci, která byla relativně účinná, ale za cenu těžkých důsledků na albánské i srbské straně. Analyzována bude nařízená opatrnost a bezpečnost létání, její zdůvodnění, obhajoba, reakce na nepatrné ztráty aliance, ale i metodika jak toho v budoucnu využít. Z tohoto hlediska se např. opět stávají "smysluplnými" opomíjené taktické jaderné zbraně pro novou koncepci zadržování při konfliktní situaci na menším prostoru (viz Balkán) apod.

    Z Kosovské lapálie, až skončí, nezíská nakonec nikdo nic, všichni se budou zotavovat z ran a probouzet se z pekla. Kromě vojenských vědců (kdekoli na světě). Ti budou neosobně v odstupu a klidu analyzovat "zajímavé" informace, které z konfliktu vyplynuly, jako by se jednalo o průzkum mraveniště někde v lese.


    Symbolický, ale jasný příklad toho, za co se bojuje na Balkáně

    Kostas Zgafas

    Podle deníku MFD si čeští řidiči kamiónů převážejících humanitární pomoc bezbranným lidem vyháněným ze své vlasti stěžují, že je na cestě do Kosova zastavují rumunští a bulharští celníci a vybírají si z nákladů co se jim líbí, výměnou za to, že je nechají projet. Tam někde v lese, za stávajícího uspořádání, si celník opatřený státem zbraní ve jménu národa může dělat, co chce. Úředníci ambasád obou států prý faxují z Prahy tyto stížnosti příslušným úředníkům v Rumunsku i v Bulharsku. Otázka je, jaký je výsledný účinek.

    Tento konkrétní příklad nabízí podle mne to nejlepší vysvětlení, za co bojuje NATO na Balkáně. Je hrozná škoda, že je jen málo tak konkrétních příkladů, které mohou ukázat kombinaci státně-národní moci vykonávané individuem v tak holé, obnažené a pravdivé formě. A hned ve dvou stejných provedeních pouze ve jménu dvou různých národních států ve vzdálenosti nžkolika set kilometrů. Je hrozná škoda, že je tak těžké vysvětlit, že tento fenomén je v této oblasti přítomen neustále a konstitutivně. Lidé si jej pouze neuvědomují, neboť se v tom narodili a neznají srovnání s něčím jiným.

    Pro ty. kdo to nechápou, tak NATO bojuje v podstatě za to, aby řidič kamiónu měl komu podobnou situaci s celníky v budoucnosti ohlásit jako zločinné přepadení a také za to, aby se taková situace jako zločinné přepadení řešila.


    Odmítání úderů NATO je oprávněné

    Jiří Gruber

    Pane Čulíku,

    Právě jsem dočetl Váš článek Co si Češi myslí o  válce v Jugoslávii a rád bych k němu pár slov dodal. Myslím, že české důvody pro odmítání bombardování jste zachytil snad všechny. Mrzí mě však popírání jejich oprávněnosti.

    Nedávno někdo (mám špatnou paměť na jména) sudetské Němce přirovnal k Albáncům a Kosovský problém k odsunu Němců z ČR. Zdá se, že může mít pravdu. Odsun Němců po válce nebyl zlovolným a bezdůvodným činem Čechů. Něco mu předcházelo. Pokud nám v dějepise nelhali, tak se u nás německá menšina před válkou neměla špatně. Přesto jim to bylo málo a  chtěli do Říše. I s kusem našeho území. A naši staronoví západní spojenci projevili světový rozhled, bezvadně analyzovali situaci a oprávněnost německých požadavků a naše pohraničí jim dali. A něco si urvali všichni naši sousedi (včetně Poláků, kteří to nezkoušeli poprvé). Každý u nás měl svou národnostní menšinu. Pochybuje někdo o složitosti soužití s lidmi, kteří bezdůvodně zradili svůj stát a spoluobčany? Tím nechci říci, že bylo správně hodit je všechny do jednoho pytle. Někteří z nich byli zrazeni stejně jako Češi.

    Pokud nějaký stát nabídne útočiště menšinovému národu, ten se na propůjčeném území zabydlí, zdomácní, rozroste ve většinu a dokonce začne vypuzovat své hostitele a sousedy, je to v pořádku? Ale stále je to vnitrostátní problém. A jedním z řešení je problematické hosty vyhostit. To znamená ze státu. A tady už to začíná být mezinárodní záležitost a mezinárodní společenství proti takovému bezpráví zakročí. Český národ má s menšinami své zkušenosti a pokud působíme xenofobně a  nedůvěřivě, máme své důvody, na kterých se podepsali i naši předváleční západní spojenci. Že se nejedná o neopodstatněnou paranoiu, dokazují občasně výkřiky polského PZKP a neustálý křik Sudetoněmeckého landsmanšaftu. A co udělala maďarská menšina ve Vojvodině po zahájení devastace Srbska? Začala jásat, jaká tonení výtečná příležitost k odtržení od Jugoslávie. Napište mi, prosím, proč bychom neměli nedůvěřovat menšinám.

    Turecko v současnosti vede proces s vůdcem PKP Ocalanem, kterěmu hrozí smrt za vlastizradu - pokus o rozdělení země. Není to stejný případ jako s kosovskými Albánci v Jugoslávii? Ale jsou tady dva podstatné rozdíly. Kurdové nikde na světě svůj stát nemají. Albánci ano. Pokud chtěli žít v albánském státě, mohli se o pár kilometrů přestěhovat. A  Turecko je členem NATO. Mám pocit, že se ke konfliktu v Kosovu raději moc nevyjadřují. Čímž ovšem v žádném případě nevyjadřuji svě sympatie k  vraždění nevinných civilistů ve státech, kterě kurdskou otázku dostatečně nepodporují.

    Španělsko je také členem NATO, Čína je příliš mocná a ve východním Timoru se britská vláda podle médií (článek v The Guardian) angažuje spíše na straně utiskovatelů. Vaše konstatování: "Zde je ignorován argument, že NATO sice možná nezasáhlo proti Turecku za utlačování Kurdů nebo proti Číně za utlačování Tibetu, avšak v budoucnu zřejmě bude obtížnější takový útlak provádět: důraz v mezinárodním právu se posunul od podpory státní suverenity k podpoře lidských práv." nezní příliš přesvědčivě, ostatně ani přesvědčeně. Možná Britské vládě pomáhá v  rozhodování zkušenost s islámskými teroristy. A co si myslet o státu, kde zbytky původního obyvatelstva živoří v rezervacích, když kritizuje "diskriminaci" našich cikánů? Jsem zvědav na reakci Francouzů, až muslimy v Lyonu napadne založit si islámský městský stát, nebo Zair prohlásí Belgii svou kolonií.

    ČR je poslední dobou kritizována, že trhá "jednotnou" koalici států NATO. Kritizováni však můžou být pouze naši demokraticky zvolení zástupci, kteří nás do NATO dostali, přestože veřejné mínění (i po jejich chabé propagandě) bylo proti. Oni by měli reprezentovat hlasy svých voličů, a protože rozhodli hlasu veřejnosti navzdory, jsou v trochu ožehavé pozici.Je však pravda, že to měli ve volebním programu. Ale z čeho si mohl český volič vybrat? Zdání jednoty západu už několikrát narušilo i Německo a možná, že právě ono svým zbrklým uznáním nezávislého Chorvatska odstartovalo rozbroje na Balkáně.

    Rovněž o humánní čistotě zásahu NATO se dá úspěšně pochybovat. Když chci ochránit obyvatele před genocidou a utrpením, tak nejlepší cestou je bombardovat území na kterém žijí. Logické, že? Když se občas zasáhne uprchlický konvoj, řekne se Sorry, to se stává, my to připočteme Srbům.Tisková vystoupení mluvčího NATO jsou značně nepřesvědčivá až trapná, zejména poté, co byl několikrát usvědčen ze lži. Myslí si, že mu někdo věří i potom? Norská vláda např. protestovala proti tomu, že je o  průběhu akcí, za něž je jako členská země NATO také zodpovědná, špatně informovaná. Kdoje tedy NATO?

    Poměrně nedávno USA řadily Kosovskou osvobozeneckou armádu mezit eroristy. Kdy a proč se to změnilo? Když se bombarduje budova televize tak se útočí na pilíře režimu. Jak se nenápadně přešlo od humanitární ochrany kosovských Albánců k boji o svržení demokraticky zvoleně vlády suverénní země, která neohrožuje sousední země (údajně útoky na  albánské hranici se objevily až poté, co se na tuto skutečnost začalo upozorňovat). Taky se kvůli tomu nahonem měnily stanovy NATO. Koneckonců, kolik je v  dnešním světě příležitostí si pořádně zaválčit, že. Uplatnit konečně v reálu své znalosti z West Pointu, zbavit se nečinně stárnoucí munice, vyzkoušet zbraně nově a v neposlední řadě oživit ekonomiku investicemi v zemi s levnou pracovní sílou. Smyšlenky? Kěž by. Jásání zelených mozků nad jejich statistikami o úspěšnosti bombardování mluví za sebe.

    Nejsem spokojen s úrovní informací v ČR. Pokud jsem odkázán na čtení třeba MF Dnes, dozvím se jen neúplně a jednostranně informace o tom netvoru Miloševičovi. Ne že bych si nemyslel, že jím není, už jen kvůli Bosně, ale dočtu se někde, jak ten problém a jeho vývoj vidí obyčejný Srb? Uznávám, že to může přispět ke zkresleněmu pohledu Čechů na danou problematiku, ale proč se tedy proti náletům začínají ozývat i Němci?

    Je mi líto všech lidí, kteří nezaslouženě trpí. Pokud Srbové vyvražďovali Albánce, měli by za to být zodpovědní lidé potrestáni. Zrovna tak za devastaci Srbska. Nejsem proti zásahu v Kosovu, ale proti jeho formě. Nikdo mě dosud nepřesvědčil o oprávněnosti bombardování televize, nemocnic a elektráren. Neobhajuju Miloševiče, když se nedohodl ani s Černomyrdinem, ale nikdo po mě nemůže chtít, abych tleskal tragédii jednoho státu na základě nedostatečných a jednostranných informací. Po Mnichovu Češi nemůžou nepochybovat o objektivitě a správnosti zhodnocení situace našimi západními spojenci, kterou opět neprokázali např. v romské problematice u nás.

    Omlouvám se, pokud je můj názor nezajímavý. Zřejmě Vám nepřinesl nic nového. Jen se snažím vysvětlit svůj pohled, který se blíží tomu, který jste v článku nezúčastněně, s nadhledem prezentoval, a  vlastně Vám potvrdit, že jste si nevymýšlel. I proto se mi Vaše články líbí.

    S pozdravem

    Jiří Gruber


    Čulík by vyvolal další války

    Jaroslav Slunečko

    Jan Čulík napsal:

    "Vytvořit si vlastní stát Kosovci právo nemají. Mohou žít v Jugoslávii, Makedonii, Albánii, nebo emigrovat do jiné země," argumentoval jiný. "Vytvoření nebo nevytvoření zvláštního albánského státu v Kosovu nemá s demokracií nic společného, lokální většina ještě nezakládá její právo na zvláštní stát."

    Ale proč ne? Je integrita státního celku navždy daná pouze historickými důvody? Anebo se hranice mohou měnit podle změny etnického složení obyvatelstva? Má v dané oblasti právo vládnout menšina nad většinou jen proto, že stát patří k nějakému většímu historickému celku?

    Pane Culiku,

    s takovymi nazory si rikate o dalsi valky. Zadny stat se "dobrovolne" nevzda sveho uzemi. Vsak jiz zveda opet hlavu landmasaft v Nemecku a trdi, ze jsme po valce "vyhnanim" Nemcu ucinili totez co ciny Srbove v Kosovu. Vy nechcete rozumet jednoduche veci. Postavite si velky barak a ponevadz jeste nemate rodinu, tak cast pronajmete. Najemci se tam u Vas moc libi a pokusi se napr. nejak Vas dostat pryc, aby ten Vas majetek ziskal pro sebe. Bude Vam cinit vse mozne neprijemne jen aby Vas dostal pryc. Zalozi si z kamaradu nejakou natlakovou skupinu, ze nebudete jisti svym zivotem. To co pletete dohromady je, ze jde podle Vas jde o lidi, ale ono jde o prostor pod sluncem, ktery nekomu patri a nekdo jiny mu ho chce zcizit. Kdyby Albanci meli po dvou detech jako Srbove, tak k tomu co se tam deje, by nikdy neprislo. Nesnazili by se ukrast Kosovo pro sebe. Premyslejte trochu jinak.

    Krome toho ve svem clanku hlasate i jine bludy. Jaka je to civilizace, ta nejlepsi a nevim jeste jaka podle Vas, kdyz vudcove, ci prezident a premier rozhodnou rozbombardovat celou zemi. V jedne veci mate pravdu. Ve vetsine pripadu Albance nemam rad, ponevadz chteji Srbsku ukrast Kosovo. A proto jsem proti NATO, ta zabiji civilisty a nici celou zemi. A jestlize tam poslou pozemni vojsko, tak jim preji, aby prohrali, i kdyz Milosevice nenavidim. Ovsem zadny prezident by nemohl prijmout ultimativni pozadavky Zapadu. Ti pozaduji stazeni srbskeho vojska z Kosova. Tim by ho odevzdali teroristum KLA a to udelat nemohou. Pokud jste nebyl mozna na vojne, tak takovou trivialni vec muzete pochopit. A pani generalove NATO to take presne vedi, presto s temi pozadavky prisli. Tak se nedivte, ze jim clovek verit nemuze.

    Jinak se mejte hezky ! Jaroslav


    Jsme to ale ošklivý národ!

    Ludvík Vavřina

    Vazeny pane Culiku,

    se zajmem jsem si precetl Vasi analyzu postoje ceske spolecnosti ke Kosovske tragedii. Jsme to ale osklivy narod!

    Zda se mi, ze nechcete pripustit, ze existuje vec, ktere se rika "velmocenska politika". Velmoci maji sve zajmy a ty nebyvaji totozne se zajmy tech mensich. S tim ma nas narod v tomto stoleti trpke zkusenosti. Nejdriv nas nechaly ve stychu v roce 1938 a v roce 1945 se Patton zastavil za Plzni. V roce 1968 jsme uz ani nic necekali. Tak se nedivte, ze akce velmoci sledujeme s neduverou. Nevim, proc se novinari tvari, ze politika se dela v zajmu lidskych prav a demokracie. Jeden britsky pilot ze Zalivu na otazku, proc bojuje, odpovedel, ze proto, ze brani zajmy Spojeneho kralovstvi a  vlady Jejiho Velicenstva (nikoli demokracii a svobodu). Vsichni ostatni pochopitelne bojovali za mir, demokracii a lidska prava (zrejme bez zajmu). Konec koncu, rad bych se od Vas dozvedel, proc ma zivot americkeho vojaka 10 000 x vetsi cenu nez nejakeho Albance nebo Srba? A proc mam podporovat bezhlave bombardovani? Za sveho zivota jsem si dost uzil kecu o nerozlucne jednote s nasim velkym a nepremozitelnym spojencem a ono to pokracuje! Pokud ke zmene sveta staci zmenit znamenko, no nazdar hodiny!

    Co se tyce islamu. Narody Balkanu s nim zapolily staleti a cesky sedlak na turecke valky take vydatne prispel. K islamu nemam duveru. V konfliktnich situacich logicky ziskavaji navrch militantni skupiny. Pripad Afganistanu, kde se hodni muslimove ponekud vymkli USA z rukou, me nenaplnuje duverou k Albancum cvicenym a  vyzbrojovanym CIA. Dejiny maji totiz tu blbou vlastnost, ze se opakuji.

    Armada. Ta teda u nas nema zadnou prestiz a nedovedu si predstavit, jak ji nabude. Zrusili jsme pluky s tradici delsi nez je existence USA. Nasi demokraticti poslanci zlikvidovali zakonem o  civilni sluzbe sluzbu vojenskou a na profesionaly nejsou penize. Vojaci nemaji ani vychazkove uniformy a chodi v maskacich na  plesy. Material se rozprodal, rozkradl nebo znicil, takze o povodnich nemela armada ani elektrocentraly, ani deky. Tomuto narodu se zakonite vse, co souvisi s armadou, zda odporne a priblble. Je to paradox. Ja osobne povazuji za jeden z nejvetsich vojenskych vykonu tohoto stoleti Anabazi ruskych legii.

    Myslim si, ze tato spolecnost se tezko da presvedcit pouze recmi o lidskych pravech a demokracii. Obvzlaste, kdyz se uplatnuji se selekci hodnou Mengeleho. Proces v Turecku, u nase verneho spojence, je tragikomicky. Znamena snad, ze pokud by Srbsko bylo clenem NATO, mohlo by usporadat proces s Albanskymi separatisty a vest valku v Kosovu za ticheho souhlasu USA? Spousta lidi u nas si mysli, ze ano. Prvni krok k duveryhodnosti NATO je Turecko, nikoli Kosovo! Spousta lidi v tom vidi pokrytectvi a automaticky se snazi cist mezi radky.

    Jeste jednu poznamku si dovolim, tentokrat z jineho soudku. V  tydeniku RESPEKT jsem se dozvedel, ze americke ministerstvo spravedlnosti si stahlo z internetu seznam agentu MI6 uz za dve a  pul minuty po uverejneni stranky. Zamyslel jsem se nad tim a vyvstal prede mnou priznak VB (velkeho bratra). Proste na zaklade klicovych slov nektere organizace monitoruji plosne internet a  mohou se pak zamerit na jednotlive lidi, zkoumat, ktere stranky navstevuji a procitat jim postu (nevim presne, jak je to se zabezpecenim, ale neni to tak slavne). Uplna studnice zpravodajskych informaci.

    Snad jsem vas moc neunavil, ani nenastval - preji hezky den.

    Ludvík Vavřina


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|