pátek 2. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Zamyšlení k nadcházejícím svátkům - reportáž z místa činu:
  • Jak byl popraven Jan Hus (Petr z Mladoňovic)
  • Stížný list české šlechty proti popravě Jana Husa (2.září 1415) Česká novinářská obec:
  • Syndičce Ireně Válové: uvažujte ku prospěchu novinářského stavu o rezignaci (Tomáš Pecina) Česká politika:
  • Viděno z ulice (Jaroslav Veis, Český rozhlas) Podnikání v ČR:
  • Nezájem o zakázky? (Vratislav Kuška) Nostradamus:
  • Bude v neděli konec světa? Svět:
  • Henry Kissinger: Udělal jsem, co jsem udělal (Rozhovor deníku Guardian) Ústí nad Labem:
  • Sociální demokrat proti plotozdi aneb Miloševič sedí v Praze (František Roček)
  • Sociální demokrat proti Petru Uhlovi: Rozhovor s Gustavem Krovem (František Roček)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Inzerujte v Britských listech! Britské listy letos na jaře četla čtenářská obec přibližně 15 000 samostatných počítačů měsíčně. Sledují je nejvlivnější kruhy v ČR. Mimo jiné poskytují BL jedinečnou možnost zahraničním firmám představovat se české vládě prostřednictvím reklamy na BL svými projekty. (Výtěžkem z reklamy v BL bude financována investigativní novinářská práce v České republice.) Zájemci pište sem.

  • Nové: Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Adresa Britských listů je zde.

    Co je nového v České republice

  • Případ skandálu s náhradními přijímacími zkouškami na právnickou fakultu vyšetřuje energicky zatím jediný policista na poněkud zastarale vybaveném pracovišti Obvodního oddělení pro Prahu 1. Texty zkoušek se zakroužkovanými "správnými odpověďmi" byly doručeny některým pražským redakcím s tvrzením, že se uchazečům o studium prodávaly. Jen reportér Práva Jindřich Ginter však upozornil Právnickou fakultu UK včas ještě v době, než v pondělí zkoušky skončily, na skutečnost, že mu byly doručeny texty testů, které tou dobou byly ještě tajné. Podle informací BL není vyloučeno, že se vyšetřování rozšíří i na předchozí, řádné termíny přijímacích zkoušek na PF UK.

  • Zaměstnancům ČKD Dopravní systémy opět hrozí, že nedostanou dlužné i pravidelné mzdy. Pokud vedení podniku nepředloží do 12. července vedení nepředloží záruky splacení květnové a červnové mzdy, chtějí odbory vyhlásit časově neomezenou stávku. (Pomohou si tím nějak?)

  • Podle CME se Železný zbavil včera podílu v CET 21, Železného mluvčí to popírá. Podle CME prý Železný převedl svůj šedesátiprocentní podíl ve společnosti CET 21 bez souhlasu ostatních akcionářů na MEF Holding. Tato společnost se prý ve sporu o televizi Nova poprvé objevila v souvislosti s majetkovým propojením s Karlovarskou korunní kyselkou, kterou Železný propagoval v pořadu Volejte řediteli.

  • Prioritou vlády je podle Zemana oživit hospodářský růst. Řekl v parlamentu, že je ČR nejhůře SE transformující se zemí z hlediska tempa růstu hrubého domácího produktu.

  • Už zase funguje tematický archív BL, ač stále ještě s několika překlepy.

  • Létejme s ČSA! Napsal Patrick Janicadis:

    Ve ctvrtek vecer jsem vezl svoji matku na letiste v Praze, vracela se do Recka. Letenku mela koupenou v Recku, zpatecni cestu open. CSA pochopitelne, nikdo jiny primou linkou do Athen neleta.

    Open zpatecni cestu jsme na vcerejsi let rezervovali jednou osobne minuly patek u CSA - Gestin (nam.Republiky), a jeste jednou se telefonicky o probehle rezervaci ujistili v pondeli.

    Pri snaze o odbaveni jsme zjistili, ze matka neni na seznamu cestujicich a letadlo je plne.

    Meli jsme zaznam z rezervace mista, ale prvni pracovnice u  prepazky rekla, ze "do toho nevidi", a odeslala nas k pokladne, kde nam pokladni, naladena mirne nepratelsky, vysvetlila, ze nedoslo k potvrzeni rezervace z nasi strany, takze byla zrusena.

    Coz nebyla pravda, potvrzeni se tykalo cekaciho seznamu na let z  predchoziho dne (o cemz svedcilo i potvrzeni z rezervace).

    Po chvili zureni prisla nadrizena (chladne korektni) a misto pro matku se ji podarilo sehnat.

    Z hovoru mezi pracovnicemi jsem porozumel, ze je to jiz treti pripad s takto nepovedenou rezervaci v tomto letadle.

    Nedockali jsme se ani slova omluvy a cele jednani bylo uzavreno jako nase chyba.

    Vyrazne jsem postradal vztricny pristup pracovniku CSA na letisti. A profesionalitu u pracovniku CSA (na nam. Republiky).

    Myslim, ze CSA do Athen rozhodne neleta za dumpingove ceny (kdyz to srovnam s levnejsimi lety do USA), takze by se mohla trochu snazit.

    Mile me potesi, pokud se nekdo kompetentni od CSA k me stiznosti vyjadri.

  • Skrytá reklama v českém vysílání BBC. Přišel tento dopis:

    Vazeny pane Culiku,

    kdysi jste psal o nepripustné reklame. Ceske vysilani BBC nyni jiz nekolikrat uvedlo neco ve stylu: Ivan Kytka bude o teto problematice mluvit za dva tydny. Ale jiz tento tyden si muzete o problemu precist v jeho clanku, ktery vyjde v tydeniku Respekt. Je to skryta reklama nebo ne? Treba jim Respekt neco plati za to, ze ho inzeruji, anebo publikuje jejich vysilaci cas, nevim. Bylo by dobre, kdyby se alespon BBC drzela pravidel.

    V Producers' Guidelines BBC se mj praví:

    Výrobek nebo služba se nikdy nesmí vyskytovat v obraze ani ve zvuku oplátkou za peníze, služby či cokoliv jiného.

    Třeba české vysílání BBC vysvětlí, jaký postoj zaujímá vůči těmto předpisům.


  • To nejlepší z "českého" internetu. Jako příloha českého vydání časopisu PC World z března 1999 a časopisu Profit vyšel CD ROM "To nejlepší z českého internetu". Jako jeden z mála skutečných českých internetových časopisů jsou na CD ROMU zdá se mi velmi dobře prezentovány cca 5 megabyty nejzajímavějších článků přibližně za jeden rok (do února 1999) také Britské listy. Seznamte prostřednictvím tohoto CD ROMU s Britskými listy vaše přátele.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

    Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Přehled článků o krizi v Kosovu, zveřejněných v BL v minulých dnech:

    Další články k tematice nynější války v Evropě o Kosovo najdete v přehledu nejdůležitějších textů z posledních dní, viz Obsah zde napravo.

    Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL. Tematický archív BL od 1. září 1997, kdy se BL osamostatnily, je na adrese http://blisty.internet.cz/xz.

    Jak byl popraven Jan Hus

    Přímá reportáž z místa činu

    Petr z Mladoňovic: Pašije Mistra Jana Husi

    Petr z Mladoňovic (zemřel r. 1451) přišel jako písař předního Husova průvodce pana Jana z Chlumu do Kostnice a tam poznal všechny podrobnosti Husova procesu. Z jeho prvních poznámek vznikl záhy úmysl podat podrobné vylíčení pře milovaného mistra, a tak složil latinskou relaci, která se svou rozsáhlostí, úměrnou významu, řadí mezi kroniky. Spisovatel sám ji nazval "Historií". Celkem má relace pět částí. Nejdůležitější je oddíl třetí a pátý, v nichž Petrovo vypravování dosahuje značně vysoké kronikářské úrovně.

    Pátá část se osamostatnila a užívalo se jí při bohoslužbě na Husův svátek jako evangelia (Husovy listy z Kostnice pak nahrazovaly epištolu), nejprve latinsky, brzy však česky. Překlad této části, pořízený též Petrem (asi již v letech 1417-1420) došel proto neobyčejného rozšíření v opisech i tiscích a stal se českým utrakvistům jakýmsi protějškem k biblickému vyprávění o Kristově smrti. Ukázka líčí poslední cestu Husovu z kostnické biskupské katedrály, v níž byl odsouzen a zbaven kněžství. Uvádíme v moderním českém překladu z latinského originálu.


    Dříve než pak by vložili na jeho hlavu rouhavou papírovou korunu, mezi jiným mu pravili: "Svěřujeme tvoji duši ďáblu." A on, sepjav ruce a pozdvihnuv oči k nebi, řekl: "A já ji svěřuji nejlaskavějšímu Pánu Ježíši Kristu." A spatřiv onu korunu pravil: "Pán můj Ježíš Kristus ráčil pro mne bídného mnohem tvrdší a těžší trnovou korunu nevinen na nejpotupnější smrt nésti, a proto já bídný a hříšný tuto mnohem lehčí, třebas rouhavou, chci pokorně nésti pro jeho jméno a pravdu."

    Byla pak ta koruna papírová, okrouhlá, vysoká bezmála na loket a na ní byli namalováni tři strašní ďáblové, kterak chtějí duši drápy mezi sebou tahati a držeti. A na té koruně byl napsán nápis jeho viny: "Tento jest arcikacíř." Tehdy pravil král vévodovi Ludvíkovi, synu kdysi Klemovu z Bavorska, který tehdy stoje před ním ve své nádheře, držel v rukou zlaté jablko s křížem: "Jdi, vezmi ho!" A Klemův syn již řečený, vzav mistra, dal ho do rukou biřiců a dovedl na smrt.

    Když pak již takto korunován byl veden z řečeného chrámu, byly, jak se říkalo, na hřbitově toho chrámu v touž hodinu spalovány jeho knihy. Když to jda mimo viděl, usmíval se jejich skutku. Jda pak mimo ty, kteří stálo okolo a šli za ním, vyzýval je, aby nevěřili, že on zemře pro bludy sobě podvodně připisované a skrze falešné svědky, své úhlavní nepřátele, jemu přičítané. Skoro všechno obyvatelstvo onoho města bylo ozbrojeno, provázejíc ho na smrt.

    Přišed pak na popraviště, poklekl, a rozepjav ruce a zdvihnuv oči k nebi, velmi zbožně se modlil žalmy a zvláště: "Smiluj se nade mnou, Bože", a "V tebe, Pane, jsem doufal", "V ruce tvé, Pane", opakuje verš, takže ho okolo stojící slyšeli modliti se vesele a s tváří radostnou.

    Popraviště pak bylo mezi zahradami na jisté louce, když se vychází z města Kostnice k tvrzi Gottlieben, mezi branami a příkopy předměstí řečeného města. Někteří pak laikové tam stojící říkali: "My nevíme, které a jaké věci dříve činil nebo mluvil, teď však vidíme a slyšíme, že svatá slova se modlí a mluví." A jiní pravili: "Zajisté dobré by bylo, aby měl zpovědníka, aby byl slyšen." Avšak jakýsi kněz sedící na koni, v zeleném šatě, červeným hedvábím podšitém, řekl, "Nemá býti slyšen, aniž mu má býti dán zpovědník, protože jest kacíř."

    Mistr však Jan, ještě když byl v žaláři, vyzpovídal se nějakému doktorovi mnichovi a byl od něho laskavě slyšen a rozhřešen, jak to sám vyznává v jednom ze svých listů, které poslal svým z žaláře. Kdyžpak se tak modlil, jak jest napřed uvedeno, spadla mu s hlavy řečená rouhavá koruna, třemi Ďábly omalovaná, když se na ni podíval, pousmál se. A někteří žoldnéři okolo stojící řekli: "Vstavte mu ji opět na hlavu, aby spolu se svými pány, kterým zde sloužil, ďábly, byl upálen."

    Vstav pak na příkaz biřice z místa modlitby, vysokým a srozumitelným hlasem, že ho i jeho mohli dobře slyšeti, pravil: "Pane Ježíši Kriste, tuto strašnou, potupnou a ukrutnou smrt pro tvé evangelium a kázání tvého slova chci velmi trpělivě a pokorně vytrpěti." Hned ho chtěli voditi vůkol k okolo stojícím; povzbuzuje pak je prosil, aby nevěřili, že on články, od falešných svědků jemu přičítané, jakýmkoli způsobem držel, kázal nebo učil.

    Potom ho svlekli z jeho šatu a uvázali k jakémusi sloupu provazy, s rukama nazad obrácenýma k řečenému sloupu ho přivázavše. A když byl tváří obrácen k východu, někteří z okolo stojících řekli: "Nebudiž obrácen k východu, protože jest kacíř, ale obraťte ho k západu." A tak se stalo.

    Když pak ho za krk přivazovali jakýmsi začazeným řetězem, pohlédnuv naň a pousmáv se, pravil biřicům: "Pán Ježíš Kristus, můj Vykupitel a Spasitel, tvrdším a těžším řetězem byl spoután a já bídný přivázán nestydím se tento pro jeho jméno nésti." Byl pak tento sloup jako nějaké tlusté prkno na míru asi půl kroku; to z jednoho konce zaostřivše, do země a řečené louky vrazili. Pod nohy pak mistra dva svazky a otýpky dříví položili. Ten ještě, přivázán ke sloupu, měl na nohou své botky a jedno pouto. Řečené pak svazky dříví promíšené slamou obložili kolem jeho těla tak stojícího až po bradu; dříví pak byly dva vozíky, jinak káry.

    Dříve však, než by ho podpálili, přijel k němu říšský maršálek Hoppe z Pappenheimu a syn kdysi Klema, jak se mu říkalo, vybízeje ho, aby ještě zachoval život bez úrazu, a aby to, co kdysi kázal, a svoje slova odpřisáhl a odvolal: "Bůh mi jest svědek, že jsem to, co se mi falešně připisuje a skrze falešné svědky přičítá, nikdy neučil, ani nekázal, ale předním úmyslem mého kázání a všech jiných mých skutků nebo písem bylo, abych jen mohl lidi zachrániti od hříchů. V té pak pravdě evangelia, kterou jsem psal, učil a kázal ze slov a výkladů svatých doktorů,. dnes vesele chci umříti." A uslyševše to, ihned řečený maršálek se synem Klemovým, tlesknuvše rukama, odjeli.

    A jeho hned biřici zapálili a mistr hned vysokým hlasem zazpíval nejprve: "Kriste, synu Boha živého, smiluj se nad námi"; a po druhé: "Kriste, synu Boha živého, smiluj se nad námi"; po třetí: "Jenž jsi se narodil z Marie Panny": A když po třetí začal zpívati, hned mu vítr vehnal plamen do tváře, a tak sám v sobě se modle, pohybuje rty a hlavou, vypustil duši v Pánu. Ve chvíli pak mlčení bylo viděti, že se hýbe, dříve než vydechl, tak dlouho, zakdy bys rychle mohl odříkati dva nebo nejvíce tři otčenáše.

    Když pak dříví řečených svazků a provazy byly spáleny a ještě trup těla stál, vise za krk na řečeném řetězu, hned biřici řečený trup spolu se sloupem srazili na zemi a zvětšivše oheň ještě třetím vozíkem dříví, pálili je a obcházejíce kyji kosti roztloukali, aby se tím dříve obrátily v popel.

    A naleznuvše hlavu, kyjem ji rozbili na kousky a opět shodili do ohně. Když pak našli mezi vnitřnostmi jeho srdce, naostřivše kyj, je naň jako na rožeň na konec narazili a zvláště opékajíce a spalujíce kyji rozbíjeli a konečně celou onu masu obrátili v popel. A sukni z příkazu řečeného Klema a maršálka hodili biřici spolu s obuví do ohně se slovy: "Aby to snad Čechové neměli na relikvii, a my ti dáme tvou náhradu za to." A to i učinili. A tak spolu se všemi řečenými popely oharků na jednu káru naložili a do řeky Rýna, který tam blízko teče, do hlubiny vhodili.

    Stížný list šlechty české a moravské

    ze dne 2. září r. 1415, poslaný sboru kostnickému

    proti upálení mistra Jana Husa

    Úryvek

    Veledůstojným v Kristu otcům a pánům kardinálům, patriarchům, primasům, arcibiskupům, biskupům, vyslancům, doktorům a mistrům a celému koncilu kostnickému.

    My rytíři, vladykové, panoši a ostatní korunní erbovníci nejkřesťanštějšího Království českého, zde kolem svými jmény a pečetěmi podepsaní, přání všeho dobrého a zachovávání přikázání Pána Ježíše Krista.

    Poněvadž se zajisté přirozeným i božským právem každému přikazuje činiti jinému, co chce, aby se jemu dálo, a zapovídá jinému dělati, co by nechtěl, aby se jemu stalo, podle slov Spasitelových "Všechno, cokoli chcete, aby lidé činili vám, i vy totéž čiňte i jim, neboť zajisté to jest zákon a proroci", ba jak volá nádoba vyvolení: "Plnost Zákona jest láska" a veškeren zákon se naplňuje v jednom výroku: "Milovati budeš bližního svého jako sebe samého":

    Proto my, usilujíce s pomocí Boží, pokud můžeme o svrchu řečený zákon Boží a milování bližního, za nejmilejšího našeho bližního, dobré paměti ctihodného mistra Jana Husa, hotového bakaláře svaté theologie, evangelického kazatele, kterého jste nedávno na koncilu kostnickém, nevíme, jakým duchem vedeni, ač se nepřiznal, ani nebyl řádně, jak se slušeno, usvědčen, a ač jste proti němu nedovodili a nedokázali žádné bludy a kacířstva, nýbrž jen na zvrácené, falešné a bezohledné žaloby, udání a podněcování úhlavních nepřátel jeho, našeho království a Markrabství moravského, odsoudili jako zatvrzelého kacíře a po odsouzení jste ho potrestali hroznou a nejpotupnější smrtí na věčnou hanbu a skvrnu našeho nejkřesťanstějšího Království českého a nejjasnějšího Markrabství moravského a nás všech - jakož jsme nejjasnějšímu knížeti a panu, panu Zikmundovi, římskému a uherskému atd. králi, dědici a pánu našemu milostivému, poslali do Kostnice naše psaní, kteerá také byla ve vašich shromážděních čtena a zveřejněna, a jež zde chceme míti jakoby vložena, a která jste, jak se vypráví, na naši hanbu a potupu vrhli do jícnu ohně, -

    tak i nyní jsme se rozhodli tímto poslati Vašim Otcovstvím otevřené své listy za řečeného mistra Jana Husa, veřejně srdcem i ústy vyznávajíce a prohlašujíce, že ten mistr Jan Hus byl naprosto muž dobrý, spravedlivý a pravověrný, mnoho let v našem království životem a mravy i pověstí chvalně zachovalý a osvědčený; a pravověrně učil nás i naše podanné zákonu evangelickému a svatých proroků, knihám Starého a Nového Zákona, podle výkladu svatých a od církve schválených doktorů kázal a mnoho ve spisech zanechal, při čemž všechny bludy a kacířstva velmi vytrvale zavrhoval a k jejich zavržení nás i všechny Kristovy věřící stále a věrně napomínal a také k pokoji a lásce, pokud mu bylo možno, slovem, písmem i skutkem nepřetržitě vyzýval, takže jsme nikdy ani neslyšeli, ani nepoznali, i s vynaložením veškeré pozornosti, že by byl svrchuřečený mistr Jan Hus nějakému bludu nebo kacířství ve svých kázáních učil, jej kázal nebo jakkoli tvrdil, anebo že by nás nebo naše poddané nějakým slovem nebo činem pohoršil, nýbrž jsa zbožně a tiše v Kristu živ, všechny, jak mohl, slovem i skutkem velmi pečlivě vybízel k zachování evangelického Zákona a ustanovení svatých Otců, k povznesení svaté matky církve a blahu bližních.

    A ani všechny tyto svrchu uvedené skutky, které jste k hanbě naší a řečených království a markrabství spáchali, vám nestačily a nad to ještě ctihodného mistra Jeronýma z Prahy, muže jistojistě zdrojem výmluvnosti oplývajícího, mistra sedmera svobodných umění a mudrce naprosto osvíceného, ač jste ho nespatřili, neslyšeli, ač se nepřiznal, ani nebyl usvědčen, pouze na nepravé udání jeho a našich zrádců beze všeho milosrdensteví jste jali, uvěznili a již snad usmrtili, tak jako jste i mistra Jana Husa přeukrutnou smrtí zahubili.

    Mimo to - a oznamujeme to s velikou bolestí - došlo k našemu sluchu a zřejmě jsme to usoudili z Vašich listů, kterak jacísi utrhači, Bohu i lidem protivní a našeho Království českého a Markrabství moravského nepřátelé a zrádci, před Vámi a Vaším koncilem nás a řečené království naše a markrabství přetěžce a přehanebně udali, tvrdíce, třebas falešně, lživě a zrádně, že se v napřed řečených Království českém a Markrabství moravském rozbujely rozličné bludy a srdce naše i mnohých věrných obyvatelů mnohonásobně a těžce nakazily do té míry, takže by, kdyby nebyl rychle přiložen brus napravení, řečené království a markrabství i jeho Kristovi věrní utrpěli na svých duších nenahraditelnou škodu a zkázu.

    (...)


    Návrh na vyloučení členů Syndikátu novinářů

    Vážená paní

    Irena Válová

    Syndikát novinářů ČR

    28. června 1999

    Vážená paní syndičko,

    prostudoval jsem zdůvodnění, jímž správní rada SN ČR vysvětlila důvody vyloučení Jana Křečka ze Syndikátu novinářů ČR. Pokud mám zmíněné odůvodnění akceptovat, jsem nucen navrhnout, aby v zájmu objektivity a stejného metru všem Syndikát vyloučil ze svých řad rovněž všechny novináře, kteří se v období do roku 1989 podíleli svou žurnalistickou činností na udržování režimu, jenž byl zákonem č. 198/1993 Sb. prohlášen za protiprávní a utlačovatelský. Pokud jsem správně informován, představují tyto osoby významnou část členské základy Syndikátu.

    Věřím, že tento návrh bude správní radě při nejbližší příležitosti přednesen; jinak bych musel dospět k názoru, že vyloučení Jana Křečka bylo účelovou perzekucí nositele neorthodoxního politického názoru, a obávat se i o vlastní členství v této organizaci, protože ne všechny mé názory jsou zcela většinové.

    Zároveň předkládám k úvaze, zda byste neměla kriticky zhodnotit své vlastní vystoupení v předmětné záležitosti a vzdát se funkce, jíž zastáváte. Myslím, že by to bylo ku prospěchu prestiže Syndikátu i novinářského stavu jako celku.

    S úctou,

    Tomáš Pecina

    Viděno z ulice

    Jaroslav Veis, Český rozhlas 1 - Radiožurnál

    Viděno z obyčejné ulice, například z trafiky nebo od benzínové pumpy, nezačal včerejšek vůbec nadějně. Cigarety i benzín jsou o poznání dražší.

    Viděno z neobyčejné ulice, například ze Sněmovní na pražské Malé Straně, nevypadalo to o mnoho lépe. Už přes den se stačili poslanci s ministry při interpelacích pozurážet a když večer konečně došlo na zprávu vlády o její činnosti za první rok existence, byly lavice dosti prořídlé. Dílem možná proto, že premiér Zeman avizoval tříhodinový monolog, dílem proto, že opozice měla názor na sto deset stran popisu činnosti jednotlivých resortů už předem zformovaný. Svou nepřítomností mnozí její poslanci jen dali najevo, co říkali nahlas - že víc než o čem jiném zpráva vypovídá o tom, že ministři chodili do práce.

    Premiér však stihl vše, co chtěl říct, už za tři čtvrtě hodiny. Přiznal, že naše země je z hlediska růstu hospodářství na samém konci skupiny transformujících se zemí, nicméně přihřál kapky optimismu, které už pár týdnů ordinuje: za první 4 měsíce letošního roku se ztrojnásobil růst zahraničních investic, daně se daří vybírat lépe o 16 procent. Což ovšem nezabránilo, aby opozice, smluvní i nesmluvní, nepodrobila zprávu jízlivé kritice.

    Co se stane dnes, kdy má sněmovna zaujmout ke zprávě stanovisko? Nepřijme ji, jak žádá ODS? Vyzve vládu k odstoupení, jak by chtěli unionisté a lidovci? Vezme zprávu s úsměvem na vědomí, což navrhují komunisté? Dojde personálním změnám tam, kde to i mezi členy vlády skřípe hodně nahlas? To včerejší večer ve Sněmovní ulici nenapověděl. I když zejména poslední otázka je velmi podstatná i pro pohled z těch nejobyčejnějších ulic. Mimochodem, jedna nadějná zpráva tu přece jenom je. Houby rostou.

    Vysílá se v pátek 2. července ráno.


    Nezájem o zakázky?

    Vratislav Kuška

    Mel jsem zakazku na nekolik set internetovych stranek. Chtel jsem dat vydelat lidem (firmam) v CR. Zajem byl velky. Nabizene ceny tez - casto prevysujici ceny nabidek z U.S.A.

    Po zadosti o zhotoveni ukazkovych stranek nebo alespon sdeleni adresy stranek dokumentujicich um nabizejici firmy nebo nabizejiciho jednotlivce, neodpovedel nikdo. Proc se namahat, kdyz zrejme v CR existuji zakaznici, ochotni kupovat "zajice v pytli" za predem neurcenou cenu, respektive za maximalni cenu a predem dohodnutou "provizi" do kapsy objednavajiciho statniho urednika nebo zamestnance polostatniho podniku, bez ohledu na kvalitu (viz napr. Pupp.cz).

    Zakaznik objednal stranky od overene, SOLIDNI, neprilis drahe americke firmy.

    "Jedinym zakladem opravdoveho podnikani je sluzba."

    Henry Ford


    Příspěvek jiného autora z diskusní skupiny o podnikání:

    Uterni vydani Financial Times prinasi clanek o soucasne , zoufale hospodarske situaci v CR. Stoji za precteni. Ale nemohou si mnohe firmy za soucasnou situaci sami?

    Uvedu priklad. Potreboval jsem informaci o jednom druhu zbozi, a tak jsem zavolal do tri firem, ktere dany druh vyrobku vyrabi, a pozadal o katalog a cenik.

    Dve z techto firem mi odmitly poskytnout katalog.

    Jedna s tim, ze katalog je drahy!! a druha s tim, ze bych mohl na zaklade katalogu okopirovat jjejich vyrobky a nabizet je lacineji :-)) .

    Pry at se prijedu podivat k nim a nebo at se domluvim s majitelem.

    Pozadal jsem tedy, at mi majitel zavola.

    A myslite ze volal? Samozrejme ne.

    Pochybuji, ze zakaznik bude ochotny jezdit k temto firmam. Spise si najde konkurencni.

    L.B.


    Bude v neděli konec světa?

    Docela vážně očekávají podle Nostradamova proroctví konec světa dne 4. července 1999 lidé v Japonsku. Podle průzkumů veřejného mínění věří 20 až 40 procent Japonců, že francouzský astrolog Nostradamus, který předpověděl, že tento měsíc bude konec světa, měl pravdu. Podrobněji se tímto očekáváním zabýval například deník Independent.

    V Japonsku o tom vyšlo více než třicet knih, v celkovém nákladu deseti miliónů výtisků. O blížícím se konci světa se tam také hovoří v televizních diskusních pořadech, v časopisech a na mnoha internetových stránkách.

    Na japonském venkově rodiny kontrolují zásoby ve svých podzemních bunkrech. Na internetu najdete stovky debatních stránek, kde se lidé ptají, jestli by se o víkendu měli vystěhovat z New Yorku - jako by Armageddon případně postihl jen velká americká města.

    Nakolik máme věřit francouzskému lékárníkovi, doktoru a astrologovi Michelu de Nostredame ze šestnáctého století? Jeho proroctví vyvolávají děsivá očekávání už čtyři sta let. A o nadcházejícím víkendu se dvě z nich shodují.

    Podle prvního proroctví přistane na planetě Zemi jakýsi Velký král Teroru a vyvolá všeobecnou válku. Má k tomu dojít v sedmém měsíci roku 1999. Nostradamus zveřejnil stovky proroctví, ale jen asi v deseti případech uvedl datum. Toto je jedno z nich.

    Druhým Nostradamovým proroctvím je, že se očekává jakási strašlivá událost v onen den, který je svátkem velkého orla. V horečné představivosti moderní mysli to může znamenat jen jediné - Spojené státy a svátek 4. července.

    Když dáte obě proroctví dohromady, vyjde vám, že v neděli 4. července bude konec světa.

    Je samozřejmě velmi lehké se tomu všemu posmívat. Minulou neděli přinesly britské nedělníky spoustu drzých článků, které jednak hověly našemu primitivnímu strachu z budoucnosti i našemu skeptickému pohrdání vším, co nelze vědecky prokázat.

    Nostradamus vyhovuje lidské potřebě organizovat chaos v pořádek, vytvářet smysl z událostí neorganizované existence.

    Nostradamus napsal 1141 proroctví. Všechna jsou obsažena ve veršovaných čtyřverších a jsou rozdělena do deseti knih, známých jako "staletí". Prodalo se od nich dohromady více výtisků než jakékoliv jiné knihy kromě bible.

    Potíž je, že jsou tato proroctví neobyčejně neúplná. Nabízejí dokonalý palimpsest, prázdný pergamen , na nějž si každá doba píše svou interpretaci budoucnosti.

    Nostradamovi současníci věřili, že dokázal úspěšně předpovědět všechno - od počasí až po okolnosti úmrtí francouzského krále v souboji. Císař Napoleon viděl v Nostradamových proroctvích svá vlastní vítězství. Goebbels v nich viděl důkazy Hitlerových triumfů a úspěchu jeho tisícileté říše. Jiní v Nostradamovi objevili předpovědi velkého požáru Londýna v roce 1666, francouzskou a ruskou revoluci a válku v Perském zálivu.

    Problém je, že to všechno závisí na přístupu čtenáře stejně jako na Nostradamově vysoce mnohoznačném textu. Zmínka o válce v Perském zálivu je například založena na Století 5, čtyřverší 33, kde je uvedeno, že velký diktátor musí být zkrocen "le noir l'ireux" ("zuřivým černým"). Interpretuje se to tak, že Saddam Husajn byl poražen americkým generálem Schwarzkopfem, jehož jméno německy znamená černá hlava.

    Právě na tak velmi chabém základu jsou činěny mnohé jiné závěry o Nostradamovi. V jiných případech je přání otcem myšlenky: moderní Američané nacházejí v Nostradamovi zmínky o New Yorku, avšak doktor z Provence daleko pravděpodobněji hovořil o blízkém Villeneuve-sur-Lot nebo o Villanova d'Asti v severní Itálii. Jiné chybné interpretace jsou založeny na neznalosti polatinštěné francouzské kultury ze 16. století. Nejznámější překlad Nostradama do angličtiny, od Eriky Cheethamové, překypuje množstvím školáckých chyb, které jsou ještě znásobeny tím, že nebyla schopna přečíst po sobě vlastní ručně psané poznámky.

    Kromě toho, skoro všechny moderní překlady Nostradama jsou založeny na nedokonalých verzích původního textu. Podle britského čelného odborníka na Nostradama, Petera Lemesuriera, se to týká i předpovědi ohledně nadcházejícího víkendu.

    Hlavní část (Století 10, čtyřverší 72) zní:

    L'an mil neuf cens nonante neuf sept mois

    Du ciel viendra un grand Roy d'effraieur

    Resusciter le grand Roy d'Angolmois,

    Avant apres Marse regner par bon heur.

    Tradičně se to překládá takto:

    V sedmém měsíci roku 1999

    přijde z oblohy velký Král hrůz

    vzkřísí velkého krále Angolmoise

    Předtím a potom bude šťastně vládnout válka.

    Diskuse se dosud soustřeďovaly na to, zda znamená Angolmois vládce Francie anebo zda je to anagram slova znamenajícího "Mongolové". Erica Cheethamová to interpretovala jako příchod třetího Antikrista, před druhým Kristovým příchodem a koncem světa.

    Jiní adepti argumentují, že se navrátí Džingischán anebo Attila Hun.

    Problém je, že všechny tyto interpretace jsou založeny na textech z let po roku 1605, a v nich chybí apostrof. V původních verzích z roku 1555, 1557 a 1568 je v  originále místo "d'effraieur" napsáno "defraieur". Takže ten král není králem hrůz, ale král, který utrácí, kupuje úplatky, a ustupuje soupeřům. "A kromě toho, výraz 'du ciel' jinde v Proroctví neznamená "z oblohy", ale spíše "z nebe", což navozuje určitou božskou autoritu," vysvětluje Lemesurier. "A slovo "Mars" nemusí vůbec znamenat boha války, ale prostě to může znamenat "březen". Polovážně Lemesurier konstatuje, že celé proroctví se může týkat i návratu Romana Prodiho, bývalého italského premiéra a budoucího předsedy Evropské unie, na politickou scénu, než příchodu konce světa.

    Další ranou teoriím o konci světa je Lemesurierovo čtení Století 1, čtyřverší 58, podle něhož dojde v Den orla k určité katastrofě. Je pravda, uznává, že by to mohlo znamenat letošního 4. července katastrofu pro Spojené státy. Ale taky by to mohlo znamenat, že v blíže nespecifikované budoucnosti se v italském městě Aquileia narodí císařským řezem siamská dvojčata.

    Nostradamus také pracoval podle starého juliánského kalendáře, který je o 13 dní pozadu ve srovnání s naším, takže "sedmý měsíc" začíná až našeho 14. července, což by znamenalo, že se obě předpovědi už nesejdou v den 4.7.

    Potíž je, že Nostradamovi stoupenci interpretují historii zpět od současnosti. Namísto toho, aby se snažili porozumět, co jeho výroky mohly znamenat z pohledu 16. století dopředu, vycházejí tito lidé od událostí 20. stoleté a vyhledávají je ve čtyřverších. Pak dojdou k tomu, že Nostradamus předpověděl všechno, co se stalo nedávno - smrt princezny Diany, chemické zbraně Saddáma Husajna, nevěru Billa Clintona.

    Nikdo nehovoří o množství Nostradamových proroctví, která se nikdy nesplnila - jako například islámská invaze Evropy, kterou neustále předpovídal a k níž nikdy nedošlo.


    Udělal jsem, co jsem udělal

    Deník Guardian hovořil ve čtvrtek 1. července 1999 s bývalým americkým ministrem zahraničních věcí Henrym Kissingerem. Takto se dělají moderním způsobem novinářské rozhovory. Není to mechanické zveřejňování otázek a odpovědí.

    "Dvě hodiny! Dvě hodiny! Nikdy jsem nikomu nedal víc než hodinu." Henry Kissinger se na mě smál v naprosté nevíře. Smál se mi do tváře. Vlastně mi do tváře plival. Nenápadně jsem si otřel tvář a řekl jsem mu, že mi hodina postačí. Bylo to naposledy, co jsem viděl, jak se Henry Kissinger směje.

    Zažil tvrdý týden. V pondělí ho pozvali do rozhlasového pořadu Jeremy Paxmana Start the Week, aby tam dělal reklamu třetímu a poslednímu dílu svých memoárů. Paxmen, ve velmi bojechtivé formě, jak se zdá vyvalil na Kissingera čtvrt století potlačovaného resentimentu. Byl to spíš výprask než rozhovor.

    Krátce řečeno, Paxman se zeptal, jak může člověk přijmout Nobelovu cenu míru poté, co přijal odpovědnost za bombardování neutrální země (Kambodže), za rozšíření války, aniž to bylo nutné (Vietnam) a za destabilizaci demokraticky zvoleného marxistického režimu (Chile). Nepřipadá si Kissinger jako podvodník? Kissinger se bránil agresívní výmluvností - byli jsme pragmatikové, zachránili jsme svět před komunismem, udrželi jsme svět svobodný před tyranií - ale pak už nezvládl svůj hněv. Noviny napsaly, že ve vzteku odešel ze studia.

    Více méně jsem čekal, že bude náš interview zrušen. Očekával jsem, že si bude Kissinger dávat pozor na to, co říká. Ale to asi podcenilo aroganci člověka, kterému se podařilo bluffováním přelstít tolik "nepřátelských" vedoucích představitelů.

    Kissinger se mi zmínil, že už dva rozhovory poskytl, drobnost dělal s Paxmanem. Slyšel jsem to? Ano, odpověděl jsem, poslouchal jsem to. Kissingerovi to, jak se zdá nevadilo, a odstranil si vlas ze saka. Paxman se měl na rozhovor řádně připravit, konstatuje, měl se pořádně ptát a ne útočit pochybnými výroky.

    Co Kissingera urazilo nejvíc, jeho otázky nebo jeho technika? "Podívejte se. Oni píšou, že jsem odešel v hněvu, a to není pravda. Řekl jsem hned na začátku, že můžu zůstat jen 15 minut, a on to oznámil, ale tak rychle, že tomu skoro nebylo rozumět. "

    Kissinger vypadá pořad stejně. Vyfotografujte ho, když mu bylo 50, 60, 70, nebo 76, jako dneska, a ty fotografie budou v podstatě úplně stejné - brýle, oblek, diplomatické stisknutí ruky, vlasy jako ovčí kožich. Má větší břicho, jaterní skvrny jsou trochu větší, ale to je asi tak všechno.

    Vždycky bylo obtížné dělat rozhovor s Kissingerem. Diskutujte s ním a znudí vás tak, že se mu vzdáte - nekonečnými pauzami, mumláním, pompézními výroky o "geopolitice". Taky, nemůžete vyhrát - můžete nesouhlasit s jeho argumenty, ale z jeho hlediska jsou nenapadnutelné. Takže zbývá jen možnost na něj zaútočit, což udělal Paxman - a tím se otevřete obvinění, že ho zastrašujete.

    Pokusil jsem se o šarmantní přístup. Blahopřál jsem mu k svazku pamětí, který má 1000 stran. Daleko jsem se tím nedostal, protože mě přerušil a zeptal se, na co se teda chci ptát. Kissingerovy odpovědi se vždy ztrácejí v neobyčejně zlenivělém skřehotání, jako by měl v úmyslu uspořit si energii na důležitější věci. Leží v křesle a nad ním vévodí břicho jako jakýsi královský stan. Když mu dám otázku, kterou považuje za nudnou, odkáže mě na svou knihu, nebo na oficiální záznamy. Nauč se, chlapče, dějepis, zdá se, že říká.

    Kissinger se narodil v Německu začátkem dvacátých let a bylo mu devět, když se dostal k moci Hitler. Byl donucen chodit do židovské školy a podařilo se mu utéci do Ameriky, když mu bylo třináct.

    Jak by to asi dopadlo s jeho životem, kdyby nebylo Hitlera? Odpovídá, že je to dobrá otázka, jednou mu ji položil kancléř Kohl. "Řekl jsem, 'Stal bych se učitelem v Norimberku, což je blízko místa, kde jsem se narodil.' A Kohl mi odpověděl, 'Ne, vy se podceňujete, vy byste se býval stal učitelem v Mnichově.'" Kissingerovi se ten vtip líbí a vykládá mi, že mladí židovští muži z jeho prostředí se nikdy nestávali politiky.

    Byl by jeho život úplně jiný, kdyby nebylo Hitlera? Kissingerova tvář je bezvýrazná. "To nemůžete říct o něčem, co způsobilo, že zemřelo třináct členů mé rodiny," říká monotónně.

    Kissinger zdůrazňuje, že nechtěl nikdy vstoupit do politiky a nepovažoval se za politika. Koncem šedesátých let byl slušným univerzitním učitelem, který neměl žádné velké vyhlídky, ale vyznal se v mezinárodní politice, když ho povolali do Bílého domu. Nejprve jako poradce pro národní bezpečnost a pak v roce 1973 jako ministra zahraničních věcí. I když začal mít úspěch, nedovolili mu, aby k Američanům mluvil přímo: jeho středoevropský přízvuk by se obyčejným americkým voličům nelíbil.

    Na žádného ministra zahraničních věcí se nevzpomíná jako na Kissingera. Proč? Ukazuje na mě tlustým prstem: "Podívejte se, byl jsem ve funkčním období ve velmi traumatické době. Sloužil jsem prezidentu v tragické době pro Ameriku - intelektuální establishment nás dostal do války a nevěděli jsme jak z ní ven. Nedokázali přijmout skutečnost, že Nixon se snažil věc vyřešit."

    Kissinger často poukazuje na úspěchy zahraniční politiky Nixonovy Ameriky (sbližování mezi Východem a Západem, styky s Čínou, odsun z Vietnamu, úspěchy na Blízkém Východě) a říká, že historie bude na něho vzpomínat laskavěji než na jeho současníky. "Jsem přesvědčen, že je to pravda," souhlasí sám se sebou.

    Existují ještě jiné důvody pro kissingerovskou legendu. Například jeho ego. Měl rád znaky moci - rád se vyskytoval ve společnosti bohatých a mocných lidí, měl rád, když mu klesaly k nohám krásné modelky, rád dělal "geopolitiku" na obří, nemilosrdné šachovnici. Když byl Nixon zneuctěn po Watergate, Kissinger musel převzít některé prezidentské pravomoci v oblasti zahraniční politiky.

    Co měl na mysli, když řekl, že je moc obrovské afrodisiakum? "Ah, to byla ta drzá poznámka," a zase na mě ukazuje tlustým prstem. Že by si kousal nehty? "Měl jsem na mysli, že vyvoláváte větší pozornost."

    Kissingerův neočekávaný sex appeal byl vždy zdrojem humoru a závisti. Čím déle hovoří, tím více se propadá do křesla a tím vyšší je jeho břicho. Chtěly s vámi spát ženské, protože jste měl moc? "Ach..."

    Možná chtěl říci, že moc sama byla afrodisiakem, když manipuloval všechny ty země, vytvářel všechny ty nemilosrdné aliance, vymýšlel nejgeniálnější způsoby, jak by CIA mohla podvrátit Allendovu Chile. Ruka se vymršťuje, jako by chtěla oslepit nepřítomnou kameru. "Ne, ne. To píšou lidi. Podívejte se na to z reálného hlediska. Nežili jsme v nejpřátelštějším prostředí. Byli jsme ve válce, z které jsme se chtěli dostat, od establishmentu přicházelo naprosté nepřátelství. Následovala jedna krize po druhé. A když jsem se stal ministrem zahraničí, byli jsme uprostřed všech těch krizí. "

    Kissinger je hrdý na své úspěchy, že udělal ze světa bezpečnější místo. Ptám se ho, proč si myslí, že přivodil pád Sovětského svazu. "Ne! Podívejte se! Konkrétně jsem řekl, že si jiní by si nemohli přisvojovat zásluhy za ukončení studené války, kdyby v klíčovém období americké historie Nixon a Ford nezajistili, aby Amerika neprohrála. Nikdy jsem neřekl, že jsme zvítězili ve studené válce."

    Během posledních dvou desetiletí se stal Kissinger stále více nepopulárním, natolik, že ho může seriózní rozhlasový pořad prezentovat téměř jako válečného zločince. Je matoucí, že je nyní Kissinger démonizován, izolován, jako by vůbec nepředstavoval americké veřejné mínění.

    Říkám mu, že byl vždycky ve styku s americkým postojem vůči životu, s jejich neporazitelným pocitem, že mají pravdu, a vracím mu jeden jeho výrok: "Když neexistují alternativy, fantasticky vás to vede k soustředění mysli."

    Ale Amerika se přece vždycky chlubí tím, že neexistuje jiná alternativa - demokracie musí být jen taková, jak ji znají Američané, svobodný trh, americký sen? Kissinger nebyl jediný, kdo chtěl zachránit svět před komunisty, a mnoho Američanů souhlasilo, že když hrají Spojené státy roli světového policisty, lidská práva musejí být v zájmu většího dobra občas porušována.

    Má Kissinger pocit, že zanedbával lidská práva? Jako obvykle, než otázku dořeknu, Kissinger mě přeruší. "Ale je taky pravda, že jsme zavedli lidská práva v Sovětském svazu. Zvýšili jsme emigraci ruských židů ze 700 na téměř 40 000 a nikdy jsme se za to nechválili."

    Kissinger konstatuje, že se domnívá, že americké zájmy musejí být vždycky v rovnováze s americkými hodnotami. Dobře, nebyl jsem žádný morální purista, ale nikdy nebyl ani totální pragmatik. "Zanedbával jsem lidská práva?" mumlá smutně. Konstatuje, že to musí posoudit svět.

    Proč byl Kissinger překvapen pádem sovětského komunismu? Konec konců, americké závody ve zbrojení Sověty systematicky vedly k bankrotu. "Ne. Když jsem vstoupil do úřadu, nikdo si nemyslel, že se Sovětský svaz rozpadne. A když přišel do funkce Reagan, nikdo si nemyslel, že se Sovětský svaz rozpadne. Problém byl, že bylo nutno proměnit Sovětský svaz z ideálu, z kauzy, v určitou zemi, a pak zajistit, aby nezískala příliš velkou moc a neovládla svět."

    Kdyý dostal Kissinger mírovou cenu, autor Tom Lehrer uvedl, že je načase přestat psát satiru. Má Kissinger pocit, že tu cenu přijal jako podvodník, jak řekl Paxman? "Měl jsem pocit, že jsem podvodník? Musíte si uvědomit tohle... Dostal jsem cenu míru v roce 1973, půl roku po dohodě, a všechny ty peníze jsem věnoval na stipendia pro děti lidí, zabitých ve Vietnamu, takže jsem osobně z té ceny nic neměl." Má Kissinger pocit, že je člověkem míru? "Považuju se za někoho, kdo se snažil proměnit svět k lepšímu. To byl můj cíl."

    Kissinger hovoří o tom, jak se svět změnil, a vyjadřuje názor, že v následujících dvaceti letech bude v Americe velká debata o tom, jakým směrem ta země kráčí. Kissinger se nebojí toho, že by z Číny vznikla supervelmoc, protože na rozdíl od Sovětského svazu má mocné sousedy a využívá volné tržní ekonomiky a stejně, jestli si Amerika myslí, že je jedinou supervelmocí, brzo ji čeká šok vystřízlivění.

    Je Kissinger zmaten tím, jak to všechno dopadlo? Studená válka skončila, americké vítězství je zajištěno a dokonce se mluví o tom, že jestliže může být postaven před soud Pinochet jako válečný zločinec, před soud může být postaven i Kissinger.

    "Cože?" říká s odporem. Dodává, že potřebujeme mezinárodní soudní dvůr pro válečné zločiny a jestliže ho někdo chce pohnat k soudu, ať se to klidně stane.


    Sociální demokrat proti plotozdi aneb Miloševič sedí v Praze

    František Roček

    Ve středu v Ústí nad Labem v Ústeckém deníku vyšlo psaní z pera Petra Suchánka, sociálního demokrata a asistenta poslance parlamentu, pod názvem Syndrom Miloševič a Ústí, kde píše, že díky zatvrzelosti ústeckých radních, kteří nedbají na kritiku jejich postupu v případě plotozdi Ústí nedostane ani korunu z evropských fondů a svět nás vynechá z rozvojových programů.

    Toto tvrzení má své racionální jádro, ba i z hlediska investorů mohou u slabších povah (ale sedících na velkých penězích) propuknout obavy, zda v Ústí investovat, když tam žije taková rasistická svoloč...

    Zdá se mi naopak, že Miloševič sedí v Praze. Či spíše grémium Miloševičů - lidí jdoucích za svou představou jakýmkoli způsobem - v tomto případě ohánějící se lidskými právy a plačícími na celou Evropu s užitím neférovostí ve velkém stylu.

    Je to aktivistická xenofóbie a naivita a neinformovanost evropských komisí pro lidská a kdo ví ještě jaká práva, která působí negativně na pověst přílabského města. V ústecké Matiční ulici se jedná o sousedský spor.

    Od roku 1994 zde byly nepřetržitě problémy s hlukem od domů čp. 4 a 6 doprovázené i roznosem volně ložených odpadků o čemž svědčí i videozáznam. Zeď vysoká 4 m bez průchodu do Matiční - dnes o tom lze hovořit jako o příliš tvrdé reakci.

    Plot vysoký 1,8 m s průchodem do Matiční ulice, jak bude realizován, je plotem normálním. Protože i takto nízký plot znamená alespoň nějakou úlevu pro domkářské rodiny žijící na druhé straně ulice. Neboť dosavadní zklidnění situace díky mediální slávě lidí z Matiční pomíjí a život se pomalu vrací do příhlučných kolejí...

    A celý humbuk kolem toho je směšný a hloupý. Stydět by se měli ti, kteří ze sousedského sporu učinili mediálního mastodonta, ne neštěmičtí radní.


    Sociální demokrat proti Uhlovi

    Gustav Krov: Uhl nám nebude vytvářet bejrutské zelené linie

    František Roček

    Jeden z představitelů ústecké sociální demokracie na TV NOVA hovořil ve vztahu k dnes již slavné aféře kolem Matiční ulice o tom, že Petr Uhl je nebezpečný člověk. Na kameru to řekl Gustav Krov, člen zastupitelstva města Ústí n. L. a přední sociálně demokratický funkcionář v královském městě Ústí nad Labem. Proč proti Petru Uhlovi tak razantně vystoupil - zeptali jsme se zeptali Gustava Krova:

    Před prázdninami roku 1998 se objevila v tisku informace o tom, že primátor podporuje myšlenku domkařů v Matiční ulici, aby byla postavena protihluková zeď, oddělující starousedlíky od činžovních domů, z nichž se šířil do okolí hluk, ale i odpadky. Jednalo se o sousedský spor, ale romští aktivisté a pan Uhl z toho udělali celoplanetární problém, který poškozuje obě strany.

  • Tedy i obyvatele tzv. domů pro neplatiče, proti kterým je plot určen?

    Ano. Bylo to koncem srpna 1998. V kulturním domě Corso v Krásném Březně bylo jednání za účasti obyvatel z obou stran ulice. Sál byl plný, nebyli tam žádní romští aktivisté. Lidé se dohodli, že to je nejrozumnější řešení.

  • A potom začala velká aféra a ještě větší aréna...

    Aréna v ústeckém městském divadle, kde se střetli ve sporu o plot v Matiční humanista Uhl a primátor Hruška měla ještě nepříjemnou předehru. Kolem šesté večer se na magistrátu sešel Uhl, jeho žena a deset romských aktivistů s vedením města, za sociální demokraty jsme tam byli tři a několik lidí, kteří se zabývali ve městě romskou problematikou. Podle mého názoru jsme se měli dohodnout na určitých regulích, aby Aréna probíhala kultivovaně a nebyly zbytečně vzbuzovány vášně. Opak byl pravdou.

    Půl hodiny Uhl řečnil o lidských právech a OSN a poučoval nás, jak se mají bránit lidská práva a v druhé části se zaměřil na neštěmické zastupitelstvo a na sociální demokraty, kteří podpořili usnesení z 15. září a prohlásil, že porušili program sociální demokracie měli by vystoupit ze strany.

  • Jak na to reagovali lidé z ODS, kteří byli přítomni?

    Byla to tak silná káva, že i naši političtí konkurenti z ODS tím byli pobouřeni, protože Uhl je vládní úředník, nestraník a něco takového si neměl dovolit.

  • Jak to bylo s blahopřáním ODS k vítězství ve volbách?

    Aréna byla ve volbách zlomovou záležitostí. Podle mého názoru jsme všichni byli připraveni na to, že ČSSD vyhraje ve městě volby, resp. že bude mít tolik hlasů, aby s ní musel nutně každý počítat jako s rozhodující silou.

    Vystupování Petra Uhla v Aréně všechno změnilo. Pan primátor Hruška sice není mediální hvězdou, je to tichý člověk, který si nepotrpí na medializaci, ale v Aréně stačilo chovat se slušně, zdrženlivě, nekřičet, hájit si v klidu své názory a v očích občanů v divadle a před televizními obrazovkami se stal ochráncem slušných lidí.

    Průběh Arény byl pro nás tristní. Uhl je považován za člověka sociální demokracie a proto jeho kampaň negativně ovlivnila naše naděje na průběh voleb. Přede mnou seděl dnešní náměstek primátora Harciník a tak jsem se k němu naklonil a blahopřál jsem mu k vítězství v budoucích volbách.

  • A to mělo dohru i v sociální demokracii...

    Po volbách nám chyběly dva mandáty, aby se bez nás nemohly ostatní strany obejít a někteří lidé to neunesli. Viděli se v jistých funkcích a najednou nic. Začali hledat důvody proč stínat hlavy. Jedna skupina se pokusila stát se exponentem pana Uhla a v jeho stínu prosazovat jeho zájmy. Ukázalo se ale, že není početná a také ničeho zvláštního schopna.

    Jednání okresního výboru o tom, co doporučit zastupitelům městského zastupitelstva 17. června, tedy zda podpoříme usnesení o plotu v Matiční, či ne, i přes intervenci pana Uhla, který také přijel nás přemlouvat, dopadlo ve prospěch uvažovaného plotu. Nic jiného k řešení místního sporu není v realizovatelném stavu.

  • Proč jste proti Uhlovi ve funkci zmocněnce vlády pro lidská práva?

    Protože dostal naší sociálně demokratickou vládu svým jednáním a nesprávnou interpretací toho, co se děje v Matiční ulici, do pasti, ze které se bude těžko dostávat. Neviním vládu z toho jak rozhodla o Matiční ulici, ale pana Uhla, protože vláda se rozhodovala na základě informací, které jí Uhl předložil.

  • Mluví se o tom, že prý tvrdě tlačil na vládu a oháněl se výborem CERD...

    Zpráva ze zasedání Výboru pro odstranění rasové diskriminace (výbor CERD) kde došlo k projednávání otázky fyzické izolace Romů v Matiční ulici, z 11. 3. 1998 v Ženevě mluví jednoznačně. Uhl tam tvrdil, že se jedná o porušování lidských práv. Viním pana úředníka Uhla, že si z Matiční udělal vlastní politický byznys a použil případu k vlastnímu zviditelnění. Nejde mu o to řešit konkrétní případ na místě. Sám to přiznal, když v červnu na okresním výboru řekl, že mu nejde o konkrétní řešení, ale to co je nad tím... o všeobecné otázky humanity.

  • Zůstaňme chvíli u červnové návštěvy pana Uhla na okresním výboru.

    Dozvěděl se, že v ten den je schůze okresního výboru a bude se jednat i o Matiční, shodou okolností ještě bylo i zasedání okresního výboru. Telefonicky se pozval a přijel. Asi hodinu jsme diskutovali. Čtvrt hodiny se snažil vysvětlit důvody svého chování a v diskuzi se potom vyjádřili prakticky všichni členové okresního výboru. Nikoho nepřesvědčil, že mu jde skutečně o věc, a ne o jeho mediální obraz. Diskuze byla velmi ostrá a Uhl odjel nespokojen, protože mu šlo o to, abychom hlasovali proti plotu v Matiční, aby se ukázalo, že mezi zastupiteli v té věci není jednota.

  • Vy jste se v TV NOVA potom velice tvrdě vyjádřil k panu Uhlovi...

    Váhal jsem, jestli mám na toto téma v médiích vystupovat. V aréně jsem nevystoupil v diskuzi, protože jsem respektoval svoji vládu a jejího úředníka Uhla, ale byla to - z hlediska blížících se voleb - chyba. Pokud okresní výbor potvrdil to, co si myslím i já, neviděl jsem důvod, proč bych nevystoupil. A hovořil jsem o tom, že panu Uhlovi nejde v této věci o konkrétní řešení problému, ale o politický byznys. Přitom se jedná o typický sousedský spor.

  • A co dál? Proč vládě vadí dvoumetrový plot?

    Zhruba čtrnáct dnů před jednáním vlády byl vysloven návrh, že by všichni mohli souhlasit s kompromisem, že to bude plot s brankou. Mluvil o tom myslím Rychetský. Když jednání vlády probíhalo, podle jedné verze se ukázalo, že to je málo, nestačí to jako kompromis, podle druhé verze Uhl vůbec vládě neřekl, že došlo v Ústí ke kompromisu.

  • Uhl tedy zatajil, že bylo dosaženo kompromisu?

    Nemohu to přímo dokázat, ale z jeho řečí na okresním výboru v červnu to vyplynulo. A nejen to. Při červnové návštěvě okresního výboru hovořil o jednání výboru pro lidská práva v ®enevě a říkal, že nás tam bránil, že nemluvil o tom, že by se tu udělalo nesprávné rozhodnutí! Na to jsem reagoval, protože v Ústeckém deníku vyšly citace ze zápisu jednání ženevské komise, kde je uveden protiklad toho, co nám Uhl tvrdil. Pro mne z toho vyplývá, že se buď vyjádřil velmi nepřesně nebo prostě lhal...

  • A co dál? Vláda musí zvážit, zda tento pán může dál zastávat funkci, která je mu svěřena. Řešení romské problematiky je velmi citlivá záležitost a záleží do značné míry na důvěře a vůli něco řešit. Musí se dělat drobné kroky, které mají konkrétní výsledek: nulté ročníky základních škol, zájmové kroužky, řešení otázek samosprávy apod. Je to spousta drobné práce a velké námahy a to vše lze snadno rozrušit a křehké vazby a nadějné výsledky zničit. Takový způsob chování, jaký má pan Uhl, může vést - řečeno s jistou nadsázkou - k tomu, že v Matiční můžeme mít za chvíli zelenou linii jako v Bejrutu a to si snad nikdo nepřeje a doufám, že ani velký Petr Uhl... Proto okresní výbor zaslal vládě neveřejný dopis, ve kterém vysvětluje náš pohled na věc.

  • Uhla podpořila také studie nadace Havlových...

    Četl jsem ji a domnívám se, že byla napsána na objednávku prezidentské kanceláře. Předpokládám, že výsledkem analýzy mělo být potvrzení obav pana prezidenta a možná dalších lidí z bujení rasismu v Ústí nad Labem...

  • Co je pro vás v kauze Matiční ulice nejdůležitější?

    Vysvětlit vládě co Uhl podporuje a jak poškodil dobré jméno města i vlády. Proti běžnému dvoumetrovému plotu nelze nic namítat.

    Poznámka JČ: Základním nedostatkem tohoto rozhovoru je podle mého názoru, že interviewující novinář v podstatě zastává tentýž názor jako osoba, kterou interviewuuje. Jenže novinář musí vždycky zastávat přesně opačný postoj, než interviewovaný politik, a tlačit ho ke zdi obtížnými otázkami z opačné strany politického spektra, aby byl problém pořádně objasněn. Výše uvedené otázky měl autor rozhovoru dávat spíše Petru Uhlovi, na Uhlova kritika se měl obracet otázkami, s jakými by se na něho obracel někdo jako Petr Uhl.


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|