Jaroslav Veis, Radiožurnál

Když přesně před třiceti lety došlápl Neil Armstrong na povrch Měsíce a pronesl památnou větu o malém krůčku, který však je velkým krokem pro lidstvo, sotva kdo tušil, kudy ta cesta povede. Od ukončení programu Apollo už člověk na Měsíci nebyl a nevydává se dál než na oběžnou dráhu kolem Země. Kdyby takový vývoj dobývání kosmu předpovídal kdokoli v létě 1969, považovali by ho ostatní za stejně morousovitého podivína jako Pabla Picassa. Ten se slovy, že ho ta záležitost nezajímá, neboť se ho netýká, dostal i do kolumbijského slovníku slavných citátů. Pravda, hledat ho musíte pod klíčovým slovem Apatie.

Pod týmž klíčovým slovem by ovšem bylo možno hledat ledacos. Například pozorovateli současné české společnosti se to slovo občas vnucuje, když se snaží vystopovat chybějící zpětnou vazbu mezi tím, čemu se říká vrcholová politika a zbytkem obyvatel této země. Důsledkem tohoto stavu je apatický občan, nedůvěřující těm, které volil, vyvolávaný ze své ulity pouze, když je ho zapotřebí k hlasování. To není jen akademická úvaha od stolu. Vrcholoví politici se příliš často chovají, jako kdyby měli s voliči zhruba stejně málo společného jako mají vrcholoví sportovci se členy oddílu turistiky Sokola Horní Dolní.

Jestliže téměř shodně označí neschopnost vrcholové politiky zabývat se něčím jiným než sama sebou za klíčový problém této země odborářský předák v televizní diskusi a nezávisle na něm komentátor deníku, orientovaného spíše napravo od středu, není to jen shoda okolností. Je to varování, že je nejvyšší čas k prvním zdánlivě malým krůčkům politiků, které jsou velkým krokem pro občany. Znepokojující nárůst preferencí komunistů totiž má ideální živnou půdu právě v zahleděnosti české demokratické politiky do pouhého přesouvání moci.

Vysílá se v úterý 20. července ráno.

Vladimír Henzlík

Vazeny pane Culiku,

hromadne odumirani lesu v Orlickych horach je zprava okurkove sezony.

Velmi pravdepodobne nejde o "vycerpanou odolnost lesu".

Na Krusnych horach byly v letech 1995 a 1996 nezvykle inverze, pri nichz koncentrace SO2 dosahovaly na Medenci (vychodne od Klinovce) az 3000 mg/m3.

Ty silne poskodily cast zbytku smrku ztepileho na ceske strane (od Klinovce priblizne po Novou Ves) a poskodily ho i v Sasku natolik, ze Nemci prehodnotili svuj kriticky pristup k ceskemu zpusobu obnovy tamnich porostu pres holosece. Cisla bych musel hledat, tusim, ze v CR bylo poskozeno 6000? ha, v Nemecku udajne 16000.

Hygienicka norma pro cloveka na 24 hodin je 150 mg/m3 (v USA byvala 70, me informace jsou stare).

Kriticka hranice u smrku jsou prumerne rocni koncentrace 50 (jedle 30, borovice 70).

Skody ale zrejme souvisi ci primo zavisi na velikosti kratkodobych kladnych extremu od prumerne zateze, ktera muze byt relativne i velmi nizka - viz Jizerske nebo prave Orlicke hory.

Poskozeni brizy se objevilo masove na Krusnych horach po zime 1996/97 (poskozeno 1905 ha).

Jsou to zcela nove projevy a presna pricina neni dosud znama. Byla zjistena destrukce epikutikularnich vosku (totez bylo pozorovano i na smrku pichlavem), coz byva charekteristicke pri poskozeni ozonem.

K tomu byla zjistena nedostatecna vyziva horcikem, i kdyz se obsah MgO ve vapenci predtim tam pouzivanem k vapneni pohyboval kolem 20 %.

Prozaickou pricinou muze byt i opakovane spaleni vyhonu pozdnimi mrazy.

Ta briza, ktera tam je, je do tak extremnich pomeru vetsinou geneticky nevhodna - ale zaplat panbu za ni!

Pokud vim, olse v prostoru Nove Vsi v horach byla 1997 a 1998 naopak velmi zelena.

Ono je to ponekud slozite.

Trvajici poskozovani se svadi na poskozeni pudy. Zmena chemickych vlastnosti s vyjimkou kyselosti se od zacatku osmdesatych let ale vubec neda statisticky prokazat.

Obecne receno, tento vliv se muze projevit az pote, co zmeny presahnou urcitou mez, ktera je ruzna pro ruzne dreviny (drive k tomu dojde pochopitelne na pudach chudych).

Spis ale jsme v obdobi, jez by se dalo chrakterizovat dvema fakty:

(i) Prumerna zatez SO2, ktera mezi lety 1965 a 1990 zpusobovala akutni poskozeni, se podstatne snizila. Nekam tesne pod hranici nebezpecnosti.

Porosty jsou ale dosud oslabene a udrzovany oslabene chronickym poskozovanim (obvyklym v ostatni Evrope) a citlive az bourlive reaguji na nahodne extremy.

(ii) Jsme v obdobi, kdy se zasadne meni priciny poskozovani. Ustoupil SO2 a roste vyznam NOx (a s nimi logicky O3). Tim se meni i prostory, kde ke skodam dochazi. SO2 silne poskozoval porosty v nadmorske vysce zhruba od 700 (Z) az 900 (V) metru, coz ze vseho nejvic souvisi s vyskou kominu emitentu a vzdalenosti prenosu emisi.

NOx a ozon pusobi v nizsich polohach (casto v udolich, kam se snad dostava z poloh vyssich pri vymene ruzne teplych mas vzduchu a kde se podstatne pomaleji rozpada nez na vrcholcich, kde ho samozrejme fotochemickymi reakcemi z NOx vznika nejvice).

Pan Kuzvart bohuzel nema na ministerstvu lesniky, kteri o problemu znaji neco podrobnejsiho.

Vladimír Henzlík

Miroslav Hruška

Český střední stav podporuje příkladně Spolková republika Německo. “Rokem 1992 se datuje počátek finančního toku začínajícím podnikatelům v České republice," řekl nám prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku ing. Hans Dieter Korbel. “Peníze jsou určeny německé menšině, žijící na území České republiky, ale národnost není striktní podmínkou. Regionální svazy se před doporučením zajímají o vztahy k menšině a taky chtějí vědět co nejvíce o podnikatelském záměru. Konečné schválení projektu přísluší vládnímu orgánu SRN."

Status hovoří o potřebě potravinářských společností, zelenou mají řemesla. Samozřejmě existují účelová omezení. Vyloučeny jsou požadavky na nákup zboží, nemovitostí, podporu nelze očekávat při stavebních pracích. Dokonce i automobil není chápán jako podnikatelská nezbytnost a zájemci o něj si musí peníze ke koupi zajistit jinak.

Obcházení předpisů je prakticky vyloučeno, Spolková vláda vytvořila systém opatření, které mají zamezit zneužití peněz. “Finance mohou být vynaloženy k nákupu strojního parku, k modernizaci výrobní techniky. Odborná komise zkoumá předměty plateb a posuzuje vliv na zaměstnanost regionu," říká Hans Korbel. V uplynulých sedmi letech byly přijaty desítky projektů, které znamenaly zřízení stovek nových pracovních míst. V Bolaticích na Opavsku se po nákupu dvou pecí mohla rozjet pekárna, v Dolním Benešově výrobna betonových dlažeb, přibyla nová zámečnictví, stolařství, stranou pozornosti nezůstaly nejrůznější agentury.

V celé republice byly z prostředků německé vlády investovány zhruba 32 miliony korun. “Letos očekáváme, že vyjdeme vstříc jedenácti podnikatelům celkovou částkou 7 milionů," říká Korbel a dokládá další výhody. “Jedná se o bezúročnou formu výpomoci, po rozběhu firmy je nutno vrátit jen 80 procent prostředků. Zbývajících 20 procent je převáděno na účet Obecně prospěšné společnosti Bohemia Troppau (bývalá nadace Bohemia), aby vytvořily základ dalším půjčkám. Protože i objem peněz z Německa každoročně vzrůstá, může být uspokojeno více náročnějších klientů. Příznivý dopad na ekonomiku vyplývá i ze skutečnosti, že přibývá solventních plátců daní. V té souvislosti stojí za zmínku přístup našich úřadů: Před časem jsme mohli dostat od spolkové vlády o 100 tisíc marek více. Protože zdejší finanční úřad trval na zaplacení cla, ač mohl přiznat výjimku, dostali peníze podnikatelé na Slovensku.

SRN poskytuje podobnou pomoc i jiným zemím východní a střední Evropy, podmínky pro podnikatele v České republice jsou nejvýhodnější.

Miroslav Hruška

Vlasta Leporská

Vážený pane Čulíku,

konečně tedy dostávám k tomu, abych se detailněji zabývala jádrerm našeho sporu o Železného a Novu. Bude to dost obsáhlý text, protože se budu snažit do něj zakomponovat i věci, které se objevily v BL od doby, kdy jste napsal "Chci vysvetlit, proc já kritizuju Vladimíra Železného".

Začnu vysvětlením, proč vaše články a výroky o Železném považuji za tendenční a předpojaté. Uplatňujete vůči němu jakousi absolutní presumpci viny. Je paradoxní, že na stránkách BL hájíte presumpci neviny u kohokoliv a zdůrazňujete "benefit of the doubt". V případě Železného jdou však tyto vaše zásady stranou. Vaše osobní zaujatost vůči Železnému čiší téměř z každé vaší věty (snad pár posledních zpráv je korektnějších). Cokoliv řekne nebo udělá je použito proti němu a vyloženo v jeho neprospěch (zesměšněno, bagatelizováno). Jakékoliv obvinění (i jeho náznak), vznesené proti Železnému, prezentujete jako hotovou věc, aniž by bylo cokoliv prokázáno. Namátkou uvádím článek

"Jak to bylo se zdarmým udelením komercní licence televizi Nova"

Citace: Býval jsem pravidelným posluchacem poradu Káva u Kische vysílaném v sobotu na Praze (CR2) v 16:30. V jednom z poradu byl hostem tento jistý pan Jonáš. V rozhlasovém archivu je tento hodinový porad jiste uložen. Pokud si ješte pamatuji, ríkal tam, že ucinil nabídku na privatizaci (ci licenci, už ted nevim presne, jak to tam bylo) TV (tehdy se ješte nejmenovala Nova) a nabídl 1,2 nebo 2 miliardy korun a že tato nabídka byla zamítnuta (padlo tam i jméno Vladimíra Železného). Muselo tak ucinit konkrétní lidé, možná, že nekterý z nich ted naríká, že státu chybí peníze. Presto se jim urcite nic nestane.

Pominu-li fakt, že autor nechce být jmenován, pak stojí za pozornost, že se jedná o velmi mlhavé informace, z nichž lze těžko vyvodit konkrétní závěr. Naopak, text vzbuzuje řadu otazníků, takže by se slušelo zakončit otazníkem i nadpis, neboť rozhodně neodpovídá na otázku "Jak to bylo se zdarmým udelením komercní licence televizi Nova". Není naprosto jasné, kdo a proč miliardovou nabídku odmítl (má snad být televize přiklepnuta komukoliv, kdo dá víc?). Autor si také není jistý zda se jednalo o privatizaci či o licenci, ani jaké televize se to týkalo. Zvlášť sugestivní a návodné je konstatování "padlo tam i jméno Vladimíra Železného". V jaké souvislosti padlo? A jak vyplývá z formulace, padla tam zřejmě i jiná jména, která autor neuvádí.

"Podvod s licencí"

Ale pojďme k vašemu hlavnímu obvinění a sice k "podvodu s licencí". V zájmu spravedlnosti budiž slyšena i druhá strana. Železný se obhajuje tím, že již v průběhu konkursu upozorňoval, že bude programové schema měnit podle toho, co si budou žádat diváci. Argumentuje, že v té době nikdo v republice neměl žádné zkušenosti s komerční televizí a bylo tedy obtížné odhadnout, jaká by nová televize měla být. Tvrdí také, že pro přidělení licence nebyl rozhodující předložený návrh, ale právě slyšení před komisí, v němž nakonec uspěl. Také zřejmě není ani autorem původního návrhu - ten vypracovala pětice původních zakladatelů CET 21. Podle této verze tedy výsledná podoba Novy vznikala dynamicky během "rozjezdového" roku, s použitím sociologických průzkumů a jiných údajů. S tím lze samozřejmě polemizovat a lze pochopit oprávněné rozhořčení neúspěšných uchazečů o licenci, jejichž projekt se blížil dnešní podobě Novy na rozdíl od toho, který předložili CET 21. Těžko však může být řeč o zjevném podvodu ve smyslu trestného činu i ve smyslu morálním. Podvod by to byl v případě, že by Železný nebo CET 21 záměrně připravili vysílací schéma, které neměli v úmyslu dodržet a v průběhu konkursního řízení slíbili, že se od něj ani trochu neodchýlí.

Nicméně zdá se, že "boj o licenci" zdaleka neskončil jejím přidělením CET 21 a leccos nasvědčuje tomu, že neskončil dosud - oprávněnost jejího přidělení je stále zpochybňována z různých stran a zvlášť v BL. Tato polemika s vámi mě přiměla se o věc blíže zajímat, takže mi dovolte uvést zde stručnou historii těchto bojů - údaje beru z přehledu v knize "Štvanice". Již 15.2.94 poslanec Martin Pribáň zpochybnil oprávnění TV Nova vysílat.

23.7.96 - Rada pro RTV zahájila správní řízení s ČNTS pro neoprávněné vysílání - 4.6.97 zastaveno.

15.1.98 - Rada oznámila, že hodlá prozkoumat podmínky, na jejichž základě byly udělena licence

27.2.98 - shledala, že udělení licence CET 21 bylo legální

10.3.98 - pochybnosti o skutečném provozovateli vysílání TV Nova, způsobené novelou zákona o vysílání z r. 95

18.3.98 - sněmovní komise pro sdělovací prostředky oznámila, že nebude zpochybňovat právoplatnost licence CET 21

Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že udělení licence bylo podrobeno dost důkladnému prošetřování, aby bylo opakovaně shledáno v pořádku. Přesto jste jenom od doby Železného odvolání nejméně třikrát napsal v BL, že Železný ji získal podvodem a že na ni nemá nárok.

Ale dobře, připusťme, že výsledky různých šetření, zvlášť v Česku, nemusejí odpovídat skutečnosti. Pak zbývá řada otázek. Jak mohli CET 21, považovaní v konkursu za outsidera, ovlivnit jeho výsledek, případně kdo měl mít zájem na tom, aby licence připadla právě jim? Že by outsideři, mající potíže sehnat peníze na profinancování svého projektu, disponovali velkými částkami peněz na úplatky? Nebo snad měli vlivné zastánce? Kdo by to v takovém případě mohl být? Pokud by někdo takový existoval, muselo by se to projevit ve vysílání Novy. Té je však vytýkaná pouze komerční pokleslost a nevkus. Zatím jsem nezaznamenala ani jsem se nesetkala s názorem, že by Nova prosazovala nějaký skupinový zájem (jeden z důvodů, proč se za ni peru).

Pokud by za Železným někdo stál nebo on sám byl mocným mužem, jak se tomu rozumí v Česku, nikdo by si nedovolil psát a říkat o něm a o Nově to, co se dost běžně píše v různých periodikách. (naopak, jeho "mediální obraz" by v takovém případě byl bez poskvrnky).

Pro srovnání si zkuste představit, že by někdo napsal třeba o Václavu Junkovi něco jako "...Junek, ten starý estébák, určitě sám zabil Hugo Sekyru svojí osobní zbraní ráže...." ? (v tomto duchu je m.j. napsán celý váš článek "Hérostratos") Když pominu, že vy sám jste ho opakovaně nazval lhářem, zlodějem a podvodníkem (a na leckde Internetu je možné najít totéž), řada autorů tuzemských periodik se vyjadřuje obdobně, jen přijatelnější formou.

Ale vraťme se ještě k přidělování licence. Přidělení licence na celoplošné televizní vysílání má i nesporný politický význam. Nikdo nepochybuje, že takové médium je velmi mocným prostředkem ovlivňovámí veřejného mínění. Lze předpokládat, že komise, která o věci rozhodovala, byla vystavena různým politickým tlakům. Tuto skutečnost mi v telefonickém rozhovoru potvrdil i Daniel Korte, tehdejší předseda RCRRTV.

Volala jsem mu proto, abych si udělala jasno ve věci invektiv Martina Vadase vůči Korteho osobě (článek v BL z 19.5.99 (nazývá ho m.j. hochštaplerem) ).

Zvlášť mě zaujalo Vadasovo tvrzení, že "..dnes opet vystrkuje růžky a diskredituje svou osobou stranu Pravý blok..."

Stranu Pravý blok znám velice dobře a pokud vím, Korte s ní nikdy neměl nic společného (je zakládajícim členem jiné malé strany po té, co odešel z ODA).

Navíc mi připadá úsměvná představa "diskreditace" tohoto bezvýznamného a dost problematického subjektu Kortem. Ale protože se s Pravým blokem již více než rok nekontaktuji, pro jistotu jsem se Korteho na to zeptala.

Potvrdil, že není členem ani sympatizantem Pravého bloku, takže pan Vadas minimálně v tomto případě uváděl ve svém článku nepravdy. V onom telefonickém rozhovoru jsem se Korteho také ptala na okolnosti přidělení licence CET 21 a zda se nechce k věci vyjádřit na stránkách Britských listů.

Vysvětloval, že nemá potřebu se k té záležitosti vracet a poukázal též na několik vyšetřovacích akcí, které v té věci proběhly (viz výše). Naznačil ale, že situace okolo konkursu byla opravdu dost dramatická a konkrétně uvedl, že na něj byl vyvíjen nátlak ze strany Petra Čermáka (tehdy místopředsedy ODS).

Zajímavě to koresponduje s textem pana Vadase, kde stojí "... kritické hlasy na okolnosti udelení licence sro. CET 21, které se ozývaly zejména ze strany ODS, ..."

(Petr Štěpánek byl do Rady nominován rovněž za ODS...).

Jak mi řekl Korte, byl Martin Vadas jedním z uchazečů o licenci, a tedy konkurentem CET 21. Když si opět položíme otázku "když se tehdy mezi sebou šavlovaly různé i dost mocné nátlakové skupiy, proč zvítězili outsideři?"

Odpoveď může znít "právě proto!" a přiznám se, že mě to dává smysl. Ale mohu se samozřejmě mýlit. Skutečnou odpověď na otázku "jak to bylo s licencí" by dalo pouze zveřejnění složení výběrové komise, kdo jak hlasoval, záznam průběhu konkursu apod.

Jen mimo diskusi - Daniel Korte mi do telefonu řekl, že se s vámi osobně zná z dob studií na FFUK a vyjádřil překvapení, že máte-li pochybnosti o záležitostch kolem licence na Novu, proč se ho v té věci nezeptáte přímo? (pouze tlumočím).

Závěrem mi k tomuto bodu dovolte osobní otázku: Píšete, že jste v roce 1995 točil pro Novu reportáž. To jste pracoval pro televizi vzniklou podvodem?

Rozbor Čulíkova textu

Dále odpovídám na váš článek "Nelíbí se mi, jak Železný opíjí lidi rohlíkem". Budu váš text (zredukovaný) prokládat svým tak, jak se to dělá v mailech:

J.C. - Když jsem byl svedky v rádiu Alfa, jak ho prebírali americtí majitelé, pripomnelo mi to atmosféru stranických proverek v roce 1969 - 1970. Musíme se podrobit a poslouchat naše nové šéfy.

Bylo nekolik let po revoluci, ale lidi v CR se nenaprímili.

Naivne jsem se domníval - alespon takovou zkušenost mám z Británie - možná jen proto, že jsem mel ve svém živote štestí a nemusel jsem nikdy pracovat v nepríjemném zamestnání, s despotickým šéfem - že po pádu komunismu dojde v Cechách ke zmene. Že se lidi už nebudou muset plížit podél zdí, zakrývat své skutecné zájmy a názory a jen sloužit novému mocnému pánu, kterému budou odcizene ríkat po strane, stejne jako kdysi komunistum, "vyliž si p.....".

V normálních demokratických spolecnostech má alespon urcitá cást populace možnost jednat vzprímene a samostatne, projevovat se nikoliv jako otroci, ale jako aktéri, prosazovat svá presvedcení a realizovat své projekty. To, zdá se mi, v CR nenastalo.

V.L. - to máte bohužel pravdu. V ČR panuje naprosto feudální atmosféra. Ale mluvíme o Železném. Myslíte, že on osobně patří do výše popsané kategorie šéfů? Jak si pak vysvětlujete loajalitu a zřejmě nepředstíraný respekt jeho podřízených i po té, co byl odvolán? (mám na mysli potlesk při odchodu a pod.)

J.C. - A čím do toho všeho zapadá Vladimír Železný?

V.L. - správná otázka.

J.C. - Patří do této atmosféry machinací a podvádění.....

V.L. - ... ach tak, patří do této atmosféry .....

J.C. - Nemám dnes cas podrobne vystopovat celou historii kontroverzních tvrzení Vladimíra Železného....

... Jen namátkou pár príkladu, které jsou vytrženy z celé systematické Železného historie:

...Do krve se handrkoval pri soudních prích s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, napríklad o znení predpisu o reklame. Spor o neoprávnené vysílání jakési reklamy na alkohol rozmelnil hádkou o definici, co znamená konzumace alkoholu - konzumací alkoholu prý není, když se alkohol pouze vezme do pusy.

V.L. ...opravdu trapné vytáčky...

J.C. - Televize Nova byla v polovine devadesátých let chybne registrována v ceském obchodním rejstríku. Registrována byla pouze servisní spolecnost CNTS a nikoliv držitel licence, spolecnost CET-21. Televize Nova sice chybnou registraci sama nezavinila, ale byla pro ni velmi výhodná, protože nemusela mít pri podnikatelských jednáních právní souhlas držitele licence. Co tehdy odpovedel Vladimír Železný na dotaz Jana Culíka, jak je možné, že je televize Nova chybne registrována v obchodním rejstríku?

"Takové otázky jsou výrazem neduvery a závisti, která vzniká v postkomunistických zemích pokaždé, když tam nekdo vytvorí neco úspešného."

Pak se snažil odvést od otázky pozornost......

V.L. - Ano, to není zrovna korektní odpověď, na vašem místě by mě to také dost naštvalo, ale zase na druhé straně, co udělal Železný horšího, než že vám takto odpověděl? Říkáte, že Nova chybnou registraci nezavinila, takže mezi námi, proč že jste tuto otázku kladl?

"Obdobné demagogické argumentace užívá Vladimír Železný pri verejných vystoupeních casto.... "

Víte, pane Čulíku, já naprosto chápu, že vás Železný svým chováním a přístupem k problémovým okruhům irituje, že jeho argumentaci pokládáte za "proste za drze nehoráznou" a jistě budete mít v mnoha případech pravdu. Bohužel se však necháváte strhnout těmito emocemi více, než je přípustné u nezávislého žurnalisty. Ze všech těch ukázek neplyne ani v jednom případě, že by se Železný dopustil nějakého závažného přečinu, trestného činu ani skutečné lži nebo manipulace. Opravdová demagogie a manipulace se neprojevuje takto prvoplánově a primitivně, to by nebyla tak nebezpečná. Železného argumentaci lze v nejhorším případě považovat za bezohledně účelovou, což ale je něco jiného než lež, demagogie a manipulace. Skutečně nepoctivý člověk se snaží nikoho si proti sobě nepopudit, zatímco Železný si nebere servítky a klidně nazve Petra Štěpánka tajtrdlíkem a otevřeně přiznává, že lobuje za to či ono pro svou televizi.

Nabyla jsem dojmu, že u kořene celé vaší averze vůči Železnému stojí vaše hluboká nespokojenost s tím, jak Nova vypadá a jisté zklamání z "promrhání potenciálu celoplošného televizního okruhu" v mediálně problémovém Česku. Názorová propast mezi vámi a Železným v otázce jak dělat komerční televizi je zřejmá z ukázek diskuse, které uvádíte ve svém mailu. Zřejmě ani v nejmenším nejste ochoten připustit, že by mohl mít třeba v něčem pravdu a jste přesvědčen že vědomě lže, když tvrdí, že chce-li komerční televize vydělávat, musí se co nejvíce přizpůsobit vkusu nejširšího publika. Váš hluboký nesouhlas s jeho koncepcí vede k tomu, že jeho totální pragmatismus vnímáte jako amorální a jeho argumentaci jako demagogickou, zatímco on se jen snaží nazvat věci pravými jmény. Protože vůbec nechápete, jak může člověk s jeho zaměřením, vzděláním a zkušeností dělat něco jako Novu, přičítáte mu nejrůznější nízké pohnutky (jde mu jen o peníze, vliv a moc...) Používáte na jeho adresu soustavně příliš silná slova: ".... V ceské spolecnosti se nekalé cíle prosazují nekalými prostredky lehko." Nekalý cíl má být televize, která vydělává a nekalé prostředky hádání se a lobování? Kéž by v česku nebylo nic nekalejšího!

Obávám se, pane Čulíku, že v tomto sporu o charakter komerčního média má navrch Železný. Ne nadarmo je v těchto otázkách hodnocen jako profesionál. Vůbec netvrdím, že se mi to líbí, ale na rozdíl od vás nestavím vzdušné zámky. Sám jste ve svém článku "Myšlení bolí" znechuceně konstatoval fascinaci lidí (i vzdělaných) bulvárem a napsal jste doslova: "Dalo by se tedy ríct, že když zacal v televizi Nova vysílat Vladimír Železný "diskusní porad" Kotel, byl to mistrovský tah. Bylo to zrejme presne to, ceho si ceský národ žádal." Nejen Kotel, pane Čulíku a když jste dospěl k tomuto poznání, nezasloužil by si Železný od vás trochu rehabilitace? Aby nedošlo k omylu, já s řadou Železného názorů zásadně nesouhlasím. Např. že "..televize (obecně) by neměla sdělovat myšlenky..." a vůbec řadu jeho vyjádření týkajících se vkusu široké veřejnosti považuji za přehnané. Vysvětluju si to tím, že ve snaze přiblížit se nováckému divákovi je někdy "nováčtější než novák".

Ještě ke Kotli - tak, jak je dělán je skutečně jen bulvárním šidítkem, i když také něco vypovídá o době a o lidech (třeba bude jednou cenným dobovým dokumentem :-)). Ale sama myšlenka přizvat do diskusního pořadu vedle profesionálních redaktorů a politiků ještě zástupce veřejnosti (jednoho, dva, tři) není vůbec špatná a při správném výběru lidí by mohly takové pořady hodně získat. Zvlášť v naší veřejnoprávní televizi by taková věc mohla přinést ten správný osvěžující "průvan" do zatuchlého politicko-žurnalistického prostředí. Mimochodem, když Nova začala vysílat, zavedla tzv. budky "Vox populi", automaty, kde mohl každý občan natočit svůj soukromý šot s tím, že bude na Nově odvysílán. Mě to tehdy zaujalo a byla jsem zvědavá, kolik lidí toho využije a vyjádří se k nějakým závažným otázkám. Bohužel, český občan si nadává jen doma a v hospodě a tak se v rámci vox populi daly vidět jen hlouposti a pubertální exhibice.

K tématu "lež, demagogie a manipulace" na Nově chci ještě doplnit jeden příklad toho, jak může být tato věc chybně chápána. Mluvila jsem o Nově se svou přítelkyní. Také nadávala, jak Nova lže. Lež se měla týkat nějakého případu zanedbání lékařské péče někde v jižních čechách, který byl odvysílán v rámci Občanského juda nebo podobného pořadu. Tvrdila, že zná osobně lékaře i pacientku a v reportáži byla prezentována jako poškozená pacientka, zatímco ona ji zná jako problémovou osobu a lékaři jsou v pořádku. Je dost pravděpodobné, že má pravdu. Dá se snad ale z toho dovozovat, že reportéři Novy mají zájem poškozovat lékaře v jižních čechách? Lež, demagogie a manipulace vždy slouží nějakému/něčímu cíli. Skutečnost je zřejmě taková, že Nova v honbě za senzací prostě občas "ujede" a odvysílá zkreslenou kauzu. Jistě se jedná o hrubé profesní pochybení reportérů, ale to lze řešit trestním oznámením a domáháním se nápravy, jak se to děje ve vámi často zmiňovaném "normálním civilizovaném světě". (Zatím je stíhán jen Zdenek Zukal za "šťourání" v Olomoucké kauze) Nebo snad na Západě je bulvární médium rázem na odpis, protože se mu stane taková věc? Já bych za manipulaci označila daleko spíš pořad o Františku Čubovi než novácké bulvární výstřelky. Mimochodem, příměr pana Veise, když přirovnává Železného k Čubovi více než kulhá.

J.C. - Ceská verejnost má plné právo na zábavnou, komercní televizi, pred kterou mohou lidé vecer, vycerpaní po príchodu z práce bezduše upadnout do kresla a nechat se rozptylovat a bavit.

Na tom není nic špatného, i když v mnoha ohledech šírí porady televize Nova destabilizacní civilizacní pahodnoty, které by byly v televizích jiných zemí sveta neprípustné.

Zkuste si napríklad predstavit, že by se v puritánských Spojených státech, kde se z celovecerních filmu pred televizním vysíláním vystríhávají násilné a erotické scény, mohl vubec objevit porad jako Pocasícko.

V.L. - Hm, Počasíčko, máme si snad podle vás brát příklad z prudérní Ameriky? Počasíčko se vysílá po 22té hodině a nemám pocit, že někoho mravně ohrožuje. Erotika není porno. O američanech kdosi napsal, že chrání děti před "nevhodnými" videokazetami tak, že v obchodě/půjčovně jsou videokazety s erotickým obsahem ve zvláštních regálech, přístupných jen od určité věkové hranice, takže pro nedospělce jsou k mání jen "nezávadné kazety na kterých Arnold Schwarzenegr vystřelí někomu mozek z hlavy..." Já si myslím, že vztah české populace k sexu je poměrně zdravý. Ale konečně vím, co pro vás představuje "destabilizační civilizační pahodnoty".

J.C. - Zamerení Televizních novin Novy na násilí a krvavé scény znecitlivuje ceskou spolecnost, zejména deti, vuci násilí.

V.L. - Když byl v Londýně spáchán teroristický bombový útok na gay club, ČT přinesla kratičký záběr na zkrvavené tělo. Nova neměla žádný takový záběr, jen uvedla svědectví jednoho z gayů (nezraněného) jak to bylo strašné. Ano, TN jsou někdy nevkusné, ale odmítám tvrzení, že by byly přímo zaměřeny na násilí a krvavé scény.

J.C. - Mohu vás ujistit, že videoukázky z Železného poradu Voleje rediteli, prehrávané na mezinárodních mediálních konferencích, vyvolávají mezi úcastníky šok a smích.

V.L. - že si s tím dáte takovou práci......?

J.C. - V roce 1997, když Milan Šmíd objevil ve zprávách CME na internetu dohodu o tzv. "pujcce" v hodnote 5,2 miliónu dolaru, jejímž prostrednictvím mel Železný získat pro spolecnost CME podíly v servisní firme CNTS i v držiteli licence CET 21, Železný nepravdive tvrdil v ceských sdelovacích prostredcích, že "si kupuje televizi Nova pro sebe, chce ji vlastnit".

V.L. - "...nepravdivě tvrdil, že si kupuje Novu pro sebe...", pane Čulíku, řekla bych, že vývoj posledních měsíců dost jasně ukazuje, že si Vladimír Železný Novu opravdu koupil pro sebe. Konstatoval jste to i vy, když jste komentoval rozhodnutí soudu, které potvrdilo šedesátiprocentní podíl Železného v CET 21. Takže vaše obvinění Železného ze lži opět není na místě.

Vůbec všechny "důkazní materiály, které každou chvíli objevil pan Šmíd" mi připadají poněkud zmatečné. Pokud mohu z čistě laického pohledu shrnout majetkové transakce lidí z CET 21, tak Železného společníci vyjma Petra Kršáka své podíly prodali, zatímco Železný se naopak zadlužil, aby si od nich mohl koupit svůj majoritní podíl a kvůli tomu uzavřel problematickou smlouvu s CME (což byli ovšem tehdy jeho kamarádi). CET 21 získala licenci zadarmo, takže prodejci podílů skutečně přišli snadno k penězům. Nicméně zcela legálně a navíc například Fedor Gál tyto prostředky investoval tak, že si otevřel na Vinohradech literární kavárnu a zaplatil své ženě produkci večerníčkového seriálu "Lískulka".

J.C. - Ve verejných prohlášeních budoval Vladimír Železný svou povest jako "bojovníka proti sovetské invazi v roce 1968", který byl "odsouzen k smrti", pritom byl podle Kamily Mouckové v Ceskoslovenské televizi prý jen jakýmsi mladým poskokem, "který tam chodil sem a tam s nejakými krabicemi".

V.L. - pokud byl externí asistent režie (prý nejnižší příčka v hierarchii), tak proč ne? Toto tvrzení paní Moučkové má opět být "důkazním materiálem" zpochybňujícím Železného pověst? Údajně se měl účastnit vysílání na Kleti, kde paní Moučková nebyla.

J.C. - Za Husákova komunismu byl prý Vladimír Železný disidentem. Chartu 77 však nepodepsal.

V.L. - Disidentem může být jen někdo, kdo podepsal Chartu? Vůbec ale teď nechci diskutovat otázku disidentství. Uvedu jen svoji "historku se Železným v době totality". Na začátku osmdesátých let jsem pracovala ve svém prvním zaměstnání v VÚSTu na Novodvorské jako čerstvá absolventka ČVUT FEL, obor elektronika. V té době vyšel v Technickém magazínu článek, ve kterém se sice velmi korektně, ale zcela otevřeně konstatovalo, že tehdejší Československo zaostává v elektronice za vyspělým světem. Článek byl podepsán Vladimír Železný. V té době, jak si snad umíte představit, bylo zcela nepřípustné napsat cokoliv, co by jen náznakem zpochybňovalo, že jakýkoliv stát sovětského bloku není v něčem zcela na špici a jen pokus o takovou věc měl obvykle pro autora neblahé následky. Já jsem tehdy chvíli nevěřila vlastním očím, že taková věc mohla vůbec vyjít v nějakém periodiku. V dusném znormalizovaném klimatu mi přišlo jako dobrý nápad vyvěsit nepozorovaně výstřižek tohoto článku na podnikovou nástěnku mezi propagandistické materiály, oslavující socialistický výzkum a vývoj v oblasti elektrotechniky. Článek tam visel několik týdnů (nástěnky pochopitelně nikdo nesledoval), než byla celá nástěnka kompletně vyměněna a nově vystavené výstřižky byly všechny opatřeny štítkem, aby se zabránilo podobné "ideodiverzi". Od té doby si pamatuji jméno Vladimír Železný a když jsem se s ním setkala po devětaosmdesátém, mělo pro mě dobrý zvuk. Vím, že článek o elektronice není ani petice ani otevřený dopis prezidentovi, ale dokládá schopnost pisatele podržet si vlastní názor a neskrývat ho ani v dobách kdy je to více než nevýhodné.

Vladimír Železný může být způsobem, jak získal a jakým dělá komerční televizi, leckomu nesympatický, ale zřejmě to není darebák, zločinec ani démon. Lze jen litovat, že se nestal šéfem veřejnoprávní televize, kde by jeho vášeň pro televizní médium spolu s jeho manažerským a tvůrčím potenciálem našla lepší uplatnění.

Alegorie o poměrech v Čechách

V městečku na divokém západě řádí banda gangsterů. Do městečka přijde nový šerif ze vzdáleného velkoměsta a místo, aby se zaměřil na bandu gangsterů, rozhodne se tvrdě zakročit proti místnímu hostinskému, který točí pivo pod míru, přidává vodu do vína a servíruje hostům včerejší rohlíky. Navíc takto šidí zejména proto, že po něm gangsteři vymáhají výpalné. Hostinský je v městečku oblíbený, protože tamní občané znají místní poměry a vědí, že to nemá lehké. Jeho pivo je sice pod míru, ale je dobré a když se někdo chce opít a zapomenout, tak se dostatek výčepní lihoviny v hospodě vždy najde. Někteří by ho dokonce rádi viděli na místě starosty místo známého přisluhovače gangsterů, který je právě ve funkci. Hospoda je také jediné místo v městečku, kam nesmí chodit ozbrojeni ani gangsteři.

Ale nový šerif se rozčiluje, jak mohou občané pít ty jeho slivky a že jsou tupí omezenci, kteří ani nevědí, jak pořádná hospoda vypadá. Šerif ale zapomíná, že dokud budou v městečku řádit gangsteři, nikdo včetně místních, si tam slušný podnik neotevře.

Vlasta Leporská

S Danielem Kortem jsem skutečně studoval na FFUK ve stejném ročníku a znám ho. Nechápu však, proč by to mělo být důvodem, abych se ho na cokoliv ptal. Pokud by bylo třeba aby tento bývalý veřejný služebník cokoliv vysvětlil, snad by to měl vysvětlit komukoliv, bez ohledu na to, zda s ním chodil či nechodil do školy. - Situace kolem udělení licence skupině CET 21 byla rozbírána už tolikrát a existuje kolem toho často tolik nedoložitelných tvrzení, že se nedomnívám, že má smysl to dále zkoumat.

(Není na Vladimíru Železném už neseriózní jen to, že si systematicky vybírá při svých "bojích" jen ty informace, které v dané chvíli slouží jeho zájmu, a opačné potlačuje? V normálním podnikatelském prostředí už to samo přece trvale vyvolává dojem naprosté osobní nedůvěryhodnosti.)

Martina Vadase, soudě podle jeho článků, zveřejněných v Britských listech, nepovažuju za příliš důvěryhodnou osobu, i když samozřejmě je třeba, aby i jeho hlas byl slyšen. Pokud má někdo věcné námitky proti tvrzením, uvedeným v jeho textech rád je zveřejním.

Pro televizi Nova jsem natočil v červnu 1995 jednu třináctiminutovou reportáž (o nebezpečí asbestu) pro pořad Na vlastní oči. Ke spolupráci s televizí Nova mě vyzvala Líba Šmuclerová, tehdejší šéfka redakce publicistiky, poté, co slyšela na Rádiu Alfa můj střihový pořad, složený z telefonních vytáček a lhaní úřadu tehdejšího ministra průmyslu Vladimíra Dlouhého, který se tři měsíce denně vyhýbal pod různými záminkami žádosti o rozhovor ohledně určitých sporných rysů privatizace mladoboleslavské Škodovky. Ke spolupráci jsem přistoupil navzdory varování různých kolegů, že to nemá cenu. Pracoval bych i pro ukradenou televizní stanici, velmi brzo bych se však pokusil prosadit do jejího vysílání pořad o tom, jak byla ukradena - a to by asi bylo důvodem k rozchodu - nebo možná také ne, podle toho jak otevřená stanice by to byla. Vzhledem k tomu, že podle mé zkušenosti vysílala televize Nova zásadně jen to, co odpovídalo podnikatelským záměrům Vladimíra Železného a jeho postkomunistické filozofie vydělávání zisků bez ohledu na jakékoliv zásady či hodnoty, usuzuji, že by k rozchodu došlo rychle - což se také stalo.

Dávám onen "benefit of the doubt" každému sdělovacímu prostředku. S Líbou Šmuclerovou jsme zasedli v kavárně a ona hovořila velmi angažovaně a zaujatě o svém úsilí dělat profesionální, investigativní, dokonalou žurnalistiku. V mnohém jsme se shodli, ale posléze se ukázalo, že to byla jen slova - která podle paní Šmuclerové měla trochu jiný obsah, než jaký mívají v normálním civilizačním prostředí. Přesto však byla moje krátkodobá práce pro TV Nova velmi cennou zkušeností, které nelituji.

Co se týče alegorie o poměrech v Česku, čtenáři si občas stěžují, že Britským listům vadí "maličkosti", zatímco "shnilé je v ČR všechno". Ale ono myslím je nutno začínat od "maličkostí" (znáte, Masaryk, drobná práce?). Máme tedy nad vším bezmocně sprásknout ruce a říct, že se stejně bohužel nic nedá dělat, protože problémy jsou příliš velké, na to, aby se daly zvládnout, a dokud nebudou vyřešeny velké problémy, nemá cenu se zabývat malými?

Bohdana Marvalová

BL v posledni dobe zverejnily celou radu clanku pana Frantiska Rocka na tema Maticni ulice.

Neprilis dobremu novinari se tim dostalo netuseneho prostoru k utokum na Petra Uhla.

Pokud ma , podobne jako ja, i nekdo z ostatnich ctenaru BL kuriozni zalibu v obskurnich vytvorech pana Rocka, jiste tusi, proc Rockovi lezi Petr Uhl v zaludku.

Zlovolni romsti aktiviste se, pane Rocku, jiz davno zmocnili i informacnich dalnic internetu a samozvany Romsky kongres se sidlem v Budapesti poradne mezinarodne rozmazl kauzu Maticni.

Panu Uhlovi tento problem vubec nezavidim a nedivim se mu, ze se ho snazi prehrat na nekoho jineho, i kdyz parlament je v tomto pripade tim nejnevhodnejsim mistem - tam teprve nastane to prave vytloukani politickeho kapitalu, ktere stale podsouva pan Rocek Uhlovi.

Zdalo by se, ze by problem vlastne mela resit obcanska spolecnost a ta se o to i s urcitym uspechem pokousela. Avsak tahala tak kastany z ohne za jine - za ustecke radni, kteri se dohodli, ze  Maticni ulici obetuji a zalozi v ni ustecky slum (ci slam ). Neni to nic noveho, protoze v Usti vzdy existovaly mestske lokality, ktere byly urady v tichosti urceny pro neprizpusobive a socialne slabe obyvatele.

Jak se mesto rozviji, jsou tyto lokality vytlacovany z jeho stredu na predmesti.

Je otazkou casu, kdy si domkari v Maticni uvedomi, kde se ocitli a jakou habaduru na ne jejich zastupitele zahrali. Meli by se sjednotit a zadat na mestu, aby jejich domky za slusnou cenu vykoupilo a , pokud na to maji, co nejrychleji se prestehovat do jine ctvrti. Zadna sebevyssi zed je totiz nezachrani - snad pouze v pripade, ze by ohrazovala primo jejich domky, ta by se asi ale nedala poridit za mestske penize.

Bohdana Marvalová

František Roček

V dopise primátorovi uvedl, že k prověření stížnosti města Ústí na uvedený pořad si nechal shromáždit nezbytné podklady a věc postoupil Etickému panelu České televize, poradnímu orgánu ředitele ČT.

V písemném usnesení Etického panelu ČT k diskutovanému pořadu je uvedeno, že reportáž byla postavena na záměrně provokujícím srovnání případu Matiční ulice s nacistickými vyhlazovacími koncentračními tábory a tuto paralelu vedla nejen ve verbální, ale také v obrazově ilustrativní podobě.

Volba obrazového doprovodu reportáže pak dle usnesení byla zaměřena na věcně nepodložené vyvolání negativních emocí, se zjevným cílem jednostranně působit na vytváření názoru diváků. Podle Etického panelu ČT je způsob argumentace použitý v reportáži v zásadním rozporu nejen s profesní etikou reportéra veřejnoprávní televize, ale i s etikou novináře obecně.

Na celé záležitosti je pikantní, že k vysílání pořadu došlo den před projednáváním vlády, zda plotozeď v Matiční ulici jako bod programu je pitomina, nebo věc, která z ČR dělá ve zraku humanistické EU kretény a blbce. Nakonec zvítězilo pojetí Petra Uhla, že zeď kolem dvou menších činžovních domů, která bude vysoká 1,8 m, je svinstvem proti lidským právům...

Již v září 1998 Rada dostala k posouzení pořad Romale o ústecké zdi. Programový odbor Úřadu rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání dal za pravdu domkářům z ústecké Matiční ulice, kteří si v srpnu stěžovali na pořad Romale odvysílaný na ČT 2 o připravované výstavbě zdi mezi nimi a neplatiči nájemného, převážně Romy.

Domkáři pořad označili za neobjektivní a nepravdivý, protože v pořadu například nezaznělo, že někteří obyvatelé obecních domů přiváželi z Německa odpad, vybrali z něj, co se dalo prodat, a zbytek pohodili kolem domů.

Zatímco člen vládní Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity Karel Holomek mohl v tomto pořadu uvést, že nepořádek způsobila radnice, která nezajistila nádoby na odpadky, starosta nedostal prostor ani k tomu, aby mohl říct, kolik tun odpadu radnice od domů odvezla.

(Na přelomu prosince 1997 a ledna 1998 vyklidil městský obvod jen z okolí domů v Matiční 4 a 6 celkem 22 tun odpadu. České přístavy zajistily úklid pozemku a svého objektu, který je v sousedství obou výše zmíněných činžáků, což představovalo odvést sto deset tun odpadu.)

"Pořad jsme detailně analyzovali a závěry naznačují, že se skutečně mohlo jednat o odvysílání neobjektivně a nevyváženě zpracovaného pořadu, a proto bude celá záležitost postoupena k posouzení členům Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání," uvedla v odpovědi domkářům vedoucí programového odboru úřadu Miroslava Škaloudová. To se i potvrdilo.

Nějak mi to nejde dohromady. Nicotný plot kvůli zajištění alespoň minimálního klidného žití obyvatel rodinných domků na jedné straně ulice a zároveň horlení nad porušováním lidských práv radnicí - staviteli plotozdi - doplňované propagandou goebbelsovského zrna. To mi nějak s bojem za lidská práva neštimuje...