pondělí 23. srpna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Televize Nova:
  • Americký investor pláče na nesprávném hrobě (Milan Šmíd) Právo tiskne šmejd:
  • Bída "filozofie" Václava Bělohradského (Juliana) Česká společnost - z glasgowského nadhledu:
  • Poznámky z cesty - zamyšlení i nad Britskými listy (Jan Čulík)
  • Jiné příhody s prodavači v ČR (Jan Hurych)
  • Jane Čulíku, měl jste se té prodavačce omluvit, když ČR neznáte a jste z ciziny (Dalibor Žůrek)
  • K poznámkám Dalibora Žůrka (Jan Čulík)
  • Několik dalších příspěvků k "nevýdělečnosti, a tedy "neautentičnosti" Britských listů (Marek Houša, Petr Říha, Tomáš Matoušek)
  • Čtivost a obliba BL (Petr Jánský)

    Kompletní Britské Listy

    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Inzerujte v Britských listech! Britské listy letos na jaře četla čtenářská obec přibližně 15 000 samostatných počítačů měsíčně. Sledují je nejvlivnější kruhy v ČR. Mimo jiné poskytují BL jedinečnou možnost zahraničním firmám představovat se české vládě prostřednictvím reklamy na BL svými projekty. (Výtěžkem z reklamy v BL bude financována investigativní novinářská práce v České republice.) Zájemci pište sem.

  • Nové: Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Adresa Britských listů je zde.

    Co je nového v České republice

  • Ženy jsou v ČR podle názorů veřejnosti diskriminovány. Polovina mužů s vysokoškolským diplomem a 65 procent univerzitně vzdělaných žen je přesvědčeno, že ve srovnání s muži stejné generace, stejné kvalifikace i dalších objektivních kvalit mají ženy omezené možnosti realizace. Padesát procent žen v ČR konstatuje, že v práci dominují muži a česká společnost není ženám nakloněna a nepodporuje je. Vyplývá to z dlouhodobého průzkumu, který v roce 1989 zahájil Sociologický ústav Akademie věd ČR. - Žádné překvapení.

  • Herečka Jiřina Jirásková, kandidátka do Senátu za ODS, zpochybnila způsobilost kandidáta Václava Fischera. "Vůbec nesouhlasím s tím, že je to nezávislý kandidát, protože nezávislost kandidáta mně připadá špatná, protože za ním nestojí žádný program, žádný názor," řekla Jirásková. Logický tedy tento výrok není, ale dá se to očekávat, Jiřina Jirásková je jen herečka. Pozor na známou tvář, která nemusí skrývat nic. - Jiřina Jirásková zase vůbec v rozhlase nedokázala vysvětlit, co v tom Senátě bude po zvolení proboha dělat. - Osobně mě dost štve, že pokaždé, když vstoupím do vozu pražského metra, musím se dívat na nepříjemně kosočtverečnou tvář Václava Fischera, zírajícího na mě z předvolebních fotografií, kde se identifikuje se svou cestovní kanceláří. Nevím, ale mohou se v normálních zemích ve volbách kandidáti takto otevřeně identifikovat se svým podnikem? I kdyby Fischer ve volbách nevyhrál, jistě to všechno nebudou vyhozené peníze, protože to posílí veřejné povědomí o jeho cestovce.

  • Tři čtvrtiny mladých lidí považuje současný režim za lepší než režim před rokem 1989. Mezi jejich rodiči si to myslí 56 procent dotázaných. Vyplývá to z dlouhodobého průzkumu, který v roce 1989 zahájil Sociologický ústav Akademie věd. - Jenže ze kdy jsou ty odpovědi, z roku 1989? Nebo 1993? Nebo z nynějška?

  • Ministr zahraničních věcí Jan Kavan varoval, že by Česká republika kvůli průtahům při přípravě zákonů mohla ztratit krok s dalšími zeměmi, které hodlá EU přijmout v první vlně.

  • ČT si polepšila, ale nikoliv vlastním úsilím. Mezi slepými jednooký králem. Od té doby, co začal Železný vysílat vzdorotelevizi Nova bez "servisní organizace" ČNTS se zvýšila sledovanost ČT 1. Mezi nejsledovanější pořady ČT ve skupině osob starších 15 let patří naprosto prázdný, uspávací a neinformující hlavní večerní zpravodajský pořad Události. Lidi v ČR nevědí, jak mají skutečně televizní zprávy vypadat, a co si mají vybírat? Tak může být Puchalský spokojen, konečně ČT ve zpravodajství vítězí, a vida, nemusela ani hnout prstem.

  • Mobil a inzerát pro podvody na příjímací zkoušky na právnické fakultě. Když jsem napsal v BL, že se policii dosud nepodařilo zjistit, kdo je majitelem mobilního telefonu, kam si měli zájemci telefonovat o "podklady pro přijímací zkoušky na právnické fakultě", ozvalo se pár čtenářů, že to možná byla anonymní, nezjistitelná karta. Ale ani to policie, zdá se, zatím nezjistila.

    Zde je text celého inzerátu, jak vyšel ve Večerníku Praha dne 28. května 1999. Třeba z něho bude někdo víc moudrý než my a policie:

    PRÁVNICKÉ fakulty - přijímací zkoušky. Podklady. T.: 0603 922 884. - VPO-36327

  • Nedokážu pochopit, že denní periodikum stojí a padá s jedním člověkem. Poté, co ve čtvrtek nevyšly Britské listy, neboť se v důsledku selhání alternátoru na svém autě vrátil Jan Čulík z Jižních Čech do Prahy až velmi pozdě, napsal K. Barel:

    Vážený pane Čulíku

    nechci zde hodnotit úroveň Vašich BL., ale nedokážu stále pochopit , že denní periodikum stává a padá z jedním člověkem ,který má buď problém s alternátorem nebo je na dovolené ap.

    Pokud píšete ,komentujete a oslovujete tak širokou veřejnost ,jak hlásáte- myslím ,že tento problém stojí za úvahu. /vždyť i večerka v naší ulici je otevřena 7 dní v týdnu od 6.00 do 22.00 a s podobným problémem jsem se tam ještě nesetkal.

    Milí přátelé,

    tak na to si budete muset zvyknout. Britské listy jsou redakčně opravdu po celou dobu své existence prací jediného člověka (loni o prázdninách pomohl po dobu pěti dní Tomáš Pecina, který nyní podle svého rozhodnutí už s BL nespolupracuje). Redaktor BL každodenně časopis rediguje po dobu přibližně pěti až sedmi hodin a financuje jeho provoz z vlastní kapsy (z domácího rozpočtu, příjem z reklamy, který mimochodem chodí nepravidelně a pozdě, neboť české reklamní agentury dlouho neplatí nestačí ani na uhrazení telefonních poplatků pro připojení na internet.)

    S určitou fascinací jsem sledoval, že od začátku července, kdy začal Andrew Stroehlein v Londýně vydávat týdeník Central Europe Review, zatím s daleko menším počtem čtenářů než BL, se mu podařilo sehnat snad třicet dobrovolných spolupracovníků - sami se přihlásili. Takže má editory jednotlivých rubrik, korektory, organizátory.

    Jistě, tempo redigování týdeníku je trochu jiné než tempo redigování deníku. Kromě toho, že možné, že mladí Anglosasové, zabývající se střední Evropou, nemají nic jiného na práci a doufají, že se jim z časopisu CER podaří vybudovat skutečně autoritativní periodikum. Nicméně, možná srovnání situace BL s CER vypovídá do určité míry o schopnostech angosaské a české společnosti vytvářet neformální občanské struktury. Kromě osvíceného postoje pražské firmy Internet Servis, která prostřednictvím svého tehdejšího ředitele Petra Nováka nabídla na jaře roku 1997 technické sponsorování Britských listů, a od 1. září 1997 ho realizovala, nikdo nikdy nenabídl Britským listům žádnou pomoc, ani finanční, ani formou sponsorování, prostě nijakou. Tak už to v České republice holt chodí, takže dostane-li Jan Čulík chřipku, Britské listy přestanou dočasně vycházet.

    Ale to nejzajímavější se v české kultuře často dělalo - bohužel - jen na koleně. Ne, že bych se srovnával s klasiky české literatury, ale Karel Hynek Mácha vydal svůj Máj vlastním nákladem v počtu 600 výtisků za naprostého pohrdání svých současníků, a musel přitom ještě dlouho přemlouvat cenzora, aby tisk povolil. Kde by byla česká nezávislá kultura bez nezištné práce lidí, po dvacet let vedoucích exilová česká nakladatelství - třeba manželé Škvorečtí vydali za dvacet let existence nakladatelství 68 Publishers, Toronto celkem cca 240 původních titulů, doma, večer, po práci. (Je to více než dvacet knížek ročně, tedy jedna za čtrnáct dní. Zkuste si jen jednou za čtrnáct dní napsat do počítače celou knihu.) JČ.

  • Vlasta Leporská upozorňuje na internetové stránky, zabývající se korupcí na právnické fakultě. Jsou na adrese korupce.misto.cz/posli_dal.html.

  • Za názor vyhozena z německého výzkumného ústavu známá česká historička a politoložka Eva Hahnová. Podrobnosti najdete v tomto článku od Matthiase Roesera.

     

  • Český superšpión a smrt princezny Diany. Případ podvodných dokumentů týkajících se údajné vraždy princezny Diany a svědectví českého zpravodajce za komunismu, Karla Koechera, že neměl s  případem nic společného, je k dispozici také v angličtině v časopise Central Europe Review. - V aktuálním vydání časopisu Central Europe Review shrnuje nejnovější vývoj ohledně TV Nova anglicky Jan Čulík na tomto místě. Na jiném místě je v aktuálním vydání CER anglické shrnutí dosavadní historie televize Nova od Jana Čulíka.

  • Impuls 99 kritizuje JČ v angličtině v  časopise Central Europe Review v článku nazvaném No Pulse 99.

  • Zmatečné myšlení v Mladé frontě Dnes. Srovnání, jak tutéž informaci o výroční zprávě OSN o lidském rozvoji zpracovala Mladá fronta Dnes a deník Guardian, si nyní můžete přečíst i anglicky v tomto čísle týdeníku Central Europe Review.

  • Česká média, Zemanovy nadávky a tiskový zákon. Jan Čulík shrnuje nejnovější kontroverzi týkající se českých sdělovacích prostředků v angličtině v tomto článku v týdeníku Central Europe Review.

  • Poznámky a komentáře Jiřího Loewyho. Někdejší vydavatel (před pádem komunismu) exilového sociálně demokratického čtvrtletního Právo lidu a nynější novinář, píšící do celé řady českých periodik, má své články na internetu na této adrese.

  • Dokonalé internetové zdroje o Češích, české kultuře a České republice v Japonsku. Velmi dobré internetové zdroje o všem, co je české, v češtině i angličtině, zpracované s  japonskou důkladností, najdete na internetových stránkách katedry slavistiky Hokkaido University na této adrese.

  • Nepřípustná reklama v českém vysílání BBC. Napsala Juliana:

    Vazeny pane Culiku,

    domnivala jsem se, ze upozorneni o nepripustne reklame na BBC je v BL zbytecne dlouho, ale dnes (16. 8.) me tato stanice presvedcila o jeho stale aktualnosti. V glose o nezamestnanosti (redaktor rekl inflaci) byl Petr Holub uveden priblizne takto: "Zeptali jsme se na nazor P. H., sefredaktora Respektu, kteremu o teto problematice vychazi dnes v tomto casopise clanek."

    Respekt si nekoupim. Za prve je mi tento zpusob reklamy protivny, za druhe nerekl Petr Holub nic, co uz bych neslysela alespon padesatkrat.

    Neni mi zcela jasne, proc se o nezamestnanosti bavi novinar z BBC s novinarem z Respektu - proc se BBC radeji nezepta nejakeho sociologa, treba Petra Marese, nebo lidi z uradu prace.

  • Skrytá reklama v českém vysílání BBC. Přišel tento dopis:

    Vazeny pane Culiku,

    kdysi jste psal o nepripustné reklame. Ceske vysilani BBC nyni jiz nekolikrat uvedlo neco ve stylu: Ivan Kytka bude o teto problematice mluvit za dva tydny. Ale jiz tento tyden si muzete o problemu precist v jeho clanku, ktery vyjde v tydeniku Respekt. Je to skryta reklama nebo ne? Treba jim Respekt neco plati za to, ze ho inzeruji, anebo publikuje jejich vysilaci cas, nevim. Bylo by dobre, kdyby se alespon BBC drzela pravidel.

    V Producers' Guidelines BBC se mj praví:

    Výrobek nebo služba se nikdy nesmí vyskytovat v obraze ani ve zvuku oplátkou za peníze, služby či cokoliv jiného.

    Třeba české vysílání BBC vysvětlí, jaký postoj zaujímá vůči těmto předpisům.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

    Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.

    Výběr textů z posledních dní:

    Všechny články o válce o Kosovo, zveřejněné v BL, naleznete na tomto místě.

    Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL. Tematický archív BL od 1. září 1997, kdy se BL osamostatnily, je na adrese http://blisty.internet.cz/xz.

    Americký investor pláče na nesprávném hrobě

    Milan Šmíd 

    Já se domnívám, že by se pan Jon Couchman měl se svými  stížnostmi obrátit nejříve na vedení firmy CME a dotázat se jí,  zda mu vždy říkala a říká celou pravdu.

    Jeho znalosti české mediální a obchodní scény jsou mizerné  (viz argumentace o Primě a IPB). Zapomíná, že investoval do  Divokého Východu, který očekával, že ho zahraniční investice  a zahraniční investoři zcivilizují. To se však děje jenom  částečně. A jestliže namísto svého "civilizačního" poslání sem  někteří investoři zanášejí fígle, které by jim doma neprocházely,  jestliže naopak používají nestandardních metod - nechci-li přímo  říci špinavých triků - a někteří z nich (například CME, zcela  konkrétně pan Fertig) tak činili a činí, aniž k tomu byli  nějakými okolnostmi či prostředím přinuceni, ať se potom nediví,  když někdy někdo později jiných špinavých triků použije proti  nim.

    (Tím nechci říci, že takové metody schvaluji, veškerá moje  publikační činnost ve věci televize NOVA od roku 1997 může být  důkazem toho, jak na tyto fígle neustále upozorňuji. Nehledě na  to, že se ztotožňuji s názory lidí, kteří o Vladimíru Železném  dnes tvrdí, že se v průběhu celé kauzy stal účelovým lhářem  a podvodníkem.)

    Zcela konkrétně: způsob získání obchodních podílů České  spořitelny a CET 21 ve společnosti ČNTS.

    Smlouva o převodu obchodních podílů České spořitelny byla  podepsána 1.7.1996 (detaily viz hlášení CME 10Q pro SEC ze srpna  1996 - Edgar archiv na   www.sec.gov).

    Stejné datum nese smlouva  o půjčce CME Vladimíru Železnému, který měl od svých partnerů  v CET 21 skoupit účastnické podíly, získat v CET 21 šedesítiprocentní většinu a pak zde hlasovat ve prospěch CME (tuto smlouvu uvedla CME do hlášení 10Q pro SEC až o tři měsíce později, veřejnosti byla známa až v listopadu 1996).

    Ani v jednom případě CET 21 nebo CME tyto transkace Radě  neohlásila, ačkoliv až do prosince 1996 stále platila licenční  podmínka číslo 17, která určovala, že společenská smlouva  CET21/CS/CME o založení ČNTS z května 1993 je součástí licenčních  podmínek a jakékoli změny v ní podléhají schválení Rady.

    Jestliže CME tenkrát Radu zcela ignorovala, připadá mi  podivné, že dnes se CME tak naléhavě Rady dovolává. O té  ignoranci lze nalézt důkaz v rozhovoru novinářky Normandy Madden  s panem Fertigem se srpna 1996 (celé znění z diskusní skupiny  eemedia, viz příloha níže),

    Na otázku: "Je tady něco, o co požádala Rada pro  vysílání?" (Is this something the Broadcasting Council asked  for?), Leonard Fertig odpovídá: "Za prvé - nikdy zde nebyla  a nejsou omezení zahraničního vlastnictví. Za druhé - ČNTS není  držitel licence, takže změny ve vlastnictví ČNTS nejsou předmětem  jejich schvalování..."

    A na další konkrétní otázku ve věci odkupu podílu České  spořitelny: "Byla tato transakce schválena Radou pro vysílání?  A pokud ne, nepředpokládáte nějaké komplikace co se týká jejího  schvalování?" Fertig znovu odpovídá: "To je choulostivá otázka,  protože nejsme toho názoru, že by tato transakce měla být  předmětem schvalování vysílací rady..." (LF: That's a tricky  question, because it's not our belief that this transaction is  subject to the broadcasting council's approval.)

    Ve skutečnosti tato transkace BYLA předmětem schvalování  a kdybychom byli důslední, byla nezákonná, protože byla proti  podmínkám licence. CME a Česká spořitelna se tomuto schvalování  vyhnuly tím, že oddělily obchodní podíly a hlasovací práva  a potom se snažily využít formulace podmínky č. 17, podle níž  bylo třeba ke schvalování předkládat "jakékoli změny právnické  osoby, která je držitelem licence, skladby kapitálu investorů,  vedoucí ke změně kontroly nad jejich činností a ustanovení  společenské smlouvy mezi držitelem licence a investory...".

    Podle  interpretace CME tak nedošlo "ke změně kontroly", a proto prý  změna skladby kapitálu byla legální. Že se tím pronikavě měnila  ustanovení společenské smlouvy, o tom Fertig a CME pomlčeli.

    Ačkoliv CME věděla, že licence je nepřevoditelná a pan  Fertig sám v rozhovoru uvádí, že ČNTS není držitelem licence,  svým akcionářům CME tvrdila, že jí patří ČNTS (ve zprávách CME  nazývaná NOVA TV), která provozuje (operates) vysílání v ČR.

    Proč to CME dělala, proč investovala do odkupu 22 procent  podílu České spořitelny v ČNTS 1 miliardu CZK (splacenou  z budoucích zisků a z úvěrů od stejné banky, dodneška je u České  spořitelny dluh přes půl miliardy CZK) a proč za dalších 11  procent obchodních podílů od CET 21 CME nabídla Železnému a jeho  partnerům částku přibližně stejnou - 28 milionů USD (o které se  dnes CME soudí a chce je od Železného zpátky)?

    Pro vytvoření příznivého dojmu u amerických akcionářů. 

    Jakmile Rada byla donucena tlakem parlamentu a médií i tu  poslední licenční podmínku - tj. podmínku číslo 17 - v prosinci  1996 zrušit, akcie CME na americké burze okamžitě vyskočily  nahoru a bývalý pan ředitel CME John Severino mohl v pohodě  prodávat a vydělávat.

    Podobný charakter měly transakce CME s rozhlasovou stanicí  Radio Alfa. Ačkoliv Rada vstup CME do Radia Alfa nikdy  neschválila, CME ji uváděla jako svoji subsidiary - dceřinou  společnost - již od roku 1995. Ten trik spočíval v tom, že CME do  rádia Alfa sice nevstoupila, ale uzavřela s ní smlouvu o půjčce  a konzultacích s tím, že nesplacený dluh se později přemění  automaticky v majetkovou účast.

    Pokud vím, tak na Radiu Alfa nevydělala CME ani korunu,  spíše prodělala. Byla to rovněž akce, která měla vytřít zrak  americkým investorům. Americký investor totiž ví, že v jeho zemi  je každá přidělená licence k vysílání poukázkou na vydělávání  peněz, a zvláště je-li to licence celostátní (national), jakou  měla radio Alfa. Taková byla funkce investic do podniku, o něž  všichni místní lidé v Česku věděli, že žádné peníze (s výjimkou  těch, které zaplatila CME panu Kasikovi) nevydělá, a já se  domnívám, že Fertig to musel vědět také.

    Stejně jako musel vědět, že investice CME v Německu byly již  od začátku bezperspektivní. Všichni rozumní investoři po  počátečním nadšení let 1990-91 dali od berlínské regionální  stanice ruce pryč, to jenom CME chtěla ukázat svým americkým  akcionářům, že je přítomna na největším evropském mediálním trhu,  alespoň v lokálním vysílání.

    Jestliže pan Couchman (a zcela jistě také pan Klinkhammer)  jsou dnes tolik pobouřeni zneužíváním pořadu Volejte řediteli  k šíření dezinterpretací, ne-li přímo lží, pak se ptám, proč CME  nebyla pobouřena stejným způsobem před třemi lety, kdy Volejte  řediteli se stalo tribunou kampaní proti Radě (nechtěla zrušit  podmínku č. 17 a nechat CME a Železnému zcela volné ruce  k provádění majetkových transakcí) a proti veřejnoprávní České  televizi (měla stále ve svém vysílání reklamu a navíc se začalo  diskutovat o zvýšení televizního poplatku). Pan Mathé by o tom  mohl vyprávět.

    Nebyla to Rada ČR pro R a TV vysílání, která udělala  Železného většinovým vlastníkem držitele licence CET 21,  Železného učinily suverénním vlastníkem licence TV NOVA peníze  CME.

    Tato Rada "neředila" exkluzivitu vztahů mezi Železným  a ČNTS, pouze se snažila naplnit zákon, který praví, že licence  je nepřevoditelná.

    Ano, bylo vinou Rady, že ty věci nebyly v pořádku od samého  začátku, že v roce 1993 Rada připustila stav, kdy ČNTS si zapsala  do obchodního rejstříku předmět činnosti "provozování licence  OO1/1993", a vykonávala všechny činnosti držitele licence. Na  druhé straně byly to právě nekontrolované a svévolné majetkové  přesuny, které Radu zmobilizovaly ke správnímu řízení  o neoprávněném vysílání servisních společností (Nova, Prima,  Alfa), jež vyústilo ve specifikaci smluvních vztahů mezi  držitelem licence a jeho tzv. servisními společnostmi, které dnes  hrají do ruky Železnému.

    Já vůbec nejsem nadšem situací, která v souvislosti s TV  NOVA vznikla, a která bohužel nedává dobré vysvědčení této  republice ve světě. Správní a právní chaos ve věci mediální  legislativy (tolikrát "vylepšované" našimi poslanci) je  evidentní. Navíc práce soudů, které zřejmě budou mít hlavní slovo  v řešení této kauzy, je kapitolou samou pro sebe.

    Byl bych však rád, kdyby si rovněž CME uvědomila, že svoji  obtížnou situaci v České republice způsobila také svoji vlastní  vinou, že byla ochotna přistoupit na nestandardní metody  podnikání a snažila se obcházet tu legislativu, které se dnes  dovolává.

    Smlouva o půjčce Vladimíru Železnému z roku 1996 na adrese  http://www.sec.gov/Archives/edgar/data/925645/0001005477-96-000491.txt

    a její dodatek z roku 1997 na adrese http://www.sec.gov/Archives/edgar/data/925645/0000889812-97-000745.txt jsou toho dostatečnými důkazy.

    Milan Šmíd 

     

    Příloha - příspěvek z diskusní skupiny eemedia

    Date: Wed, 5 Feb 1997 19:32:33 +0100

    Reply-To: eemedia@mcfeeley.cc.utexas.edu

    Sender: owner-eemedia@mcfeeley.cc.utexas.edu

    From: Normandy Madden, madden@mbox.vol.cz

    To: eemedia@mcfeeley.cc.utexas.edu

    Subject: Re: On media developments in Czech Republic

    And more, why should Zelezny explain all the tactics and strategies? I am much more interested of opinions of Leonard Fertig, CME CEO, Ronald Lauder and Mark Palmer.

    Lauder and Palmer are not involved in the day-to-day business of CME, so there's no real point trying to track them down if you have specific questions. The one who matters is Leonard Fertig, CME President and CEO. If it helps you any, here is the text of a phone interview I had with him on August 6, 1996, regarding the sale of Ceska sporitelna's shares of CNTS. It has some relevance to the current debate further down, and these comments exactly correspond to what he told me on Sunday when we spoke in Prague. (He was here for Nova's 3rd birthday party.)

    NM: Ceska sporitelna a.s. also has a small stake in CET-21 [the license holder], in addition to CNTS [which operates the station]. What happens to that?

    LF: Nothing, there is no change in the ownership of CET-21 at all.

    NM: The bank continues to participate on Nova TV's Board of Directors. In what way, with how many seats, and what voting rights does it have?

    LF: They have one seat, just as they've always had...for awhile they had two people there, it's kind of an interesting question, I think they've only sent one rep for the past year and a half. With respect to voting rights, they have a 2% voting share. However, there are certain super-majority issues in which they and the other minority investors have rights.

    NM: CME's economic interest in Nova TV from 66% to 88%. What about its voting interests?

    LF: From 66% to 86%.

    NM: In the company statement, you say that you anticipate selling part of your interest in Nova TV to financial institutions in the Czech Republic "to assure increased Czech participation in the future." What institutions do you have in mind?

    LF: We can't identify any, because of the fact that we're not in negotiations with anyone. However we felt that it would be a good idea that if indeed there were more Czech strategic financial investors involved in Nova, we welcome the local contribution, thinking process, viewpoints, so that's why we're open to the concept. We do know that a number of financial organizations have expressed interest in the past. That's why we mentioned that we're open to the discussions.

    NM: Is this something the Broadcasting Council asked for?

    LF: Number one, there never was and is no specific foreign ownership limitations. Number two, CNTS is not a license holding company, so changes in ownership in CNTS are not subject to their approval. The statement was absolutely to reassure people that we really do believe in locality and we never intended being 88% holders and we're open to the idea and would encourage the idea of more Czech ownership. We want to let people know that although we were fulfilling our role and our opportunity as partners to exercise our right of buying out the other partners, we're certainly open and desirous of having more Czech ownership.

    NM: Why did Ceska sporitelna sell and who was responsible for the transaction on the part of the bank?

    LF: It was the decision of senior officers of the bank, it was not an individual decision.

    NM: But they approached you?

    LF: Yes.

    NM: Why?

    LF: One reason is that they invested $3 million and sold for $37 million a couple of years later and that's not bad for a bank. I'm talking about dollars, now crowns, right? Another reason may have been that their strategic direction was not holding very valuable and large interests in companies in other industries. It may be that their direction is something else. They made their money and they would rather have their investment in something closer to home, perhaps in the financial sector, if you're a bank, you're a bank. Nova is still a huge customer of their's. They had many different relationships with Nova. They had one relation as an equity stake, they had another relation in terms of board governance and they still have that relation, and another relation in terms of being a major lender, which they still have. They unloaded one of those relationships and have been able to put a huge shot in the arm in their income. It's a situation where our needs and their needs were exactly complimentary.

    NM: Has this transaction been approved by the Broadcasting Council? If not, do you foresee any complications regarding their approval?

    LF: That's a tricky question, because it's not our belief that this transaction is subject to the broadcasting council's approval. So I can say I don't foresee any complications, because it's not our belief that they have the authority to approve it or not approve it. The point is, we have complied with every request and the broadcasting council designed the structure of TV Nova specifically and said here's how we'd like you to organize it and we did. And the broadcasting council has specified the nature of the relationship between CNTS and CET-21. All that is in a sense customized by the broadcasting council by their resolutions, by their request. And there's a media law that says,"the broadcasting council shall regulate companies that hold licenses, which would be CET-21." I'm not sure that the broadcasting council has any regulatory authority over companies that don't hold licenses, such as CNTS, but nevertheless, I don't foresee any rationale for any problem.

    NM: On another topic, can you comment on the current status of your legal dispute in Slovenia?

    LF: It depends who you ask, but the current situation is that we've concluded a contract to purchase equity in Kanal A from the founder and primary owner. SBS concluded a deal to purchase a convertible loan from Barings' Community Equity Associates. That was a convertible loan to Kanal A. And SBS has filed injunctions and lawsuits claiming that CME isn't entitled to make its purchase or that the contract was invalid or something of the sort. CME has filed injunctions against SBS about SBS interfering with our ability to conclude legitimately-made business deals. The Slovenian courts are in recess until the end of August, so it's a quiet period until the court decides who's claims are right.

    NM: How do you think this dispute will be resolved?

    LF: With respect to the Kanal A situation, we regret that things have become as confused as they are. We don't like being involved in legal proceedings. We hope that we will be able to resolve it in some sensible way. Kanal A has a 2 or 3% market share, it's basically been on the ropes. The purchase of Kanal A has been in response to the owner of Kanal A, who said I'd rather join them than fight them. They were originally going to be one of our founding partners, that deal fell apart about a year ago and we resumed negotiations again last autumn, and that fell apart and then we resumed negotiations in March and then that fell apart, and we concluded those negotiations in July. It's not like we came in out of left field, but SBS sort of did come in out of left field. It's kind of hard to understand why the world would invest two-and-a-half million dollars to acquire a third share of a basically bankrupt station in Slovenia, where they have no experience, no anything, and in a market that will grow to be a very very nice profitable market but at the present time is not a huge market.

    Bída "filozofie" Václava Bělohradského

    Juliana

    Vazeny pane Culiku,

    asi bych se nemela vyjadrovat k eseji napsanemu profesorem filosofie, jenze clanek V. Belohradskeho  v  priloze Salon (Pravo 19. 8.)  je logicky natolik nekoherentni, ze to udivi i laika.

    Matne si vzpominam na texty tohoto autora v Lidovych novinach, v nichz  oslavoval Coca Colu a hamburgery a obhajoval moralni relativismus; ve svem nejnovejsim clanku "Impuls 99: dopis iniciatorum" dospel az k odmitani euroamerickeho civilizacniho sovinismu a odvolavani se na Kantuv  kategoricky imperativ. Budiz, se ziskanim  novych informaci se muze filosoficky nazor vyvijet.  Ale "dopis" mi velmi pripominal dort upeceny pejskem a kocickou - prilis mnoho ideji, ktere jsou ve vzajemnem nesouladu.

    Nyni konkretne:

    Globalizace a nicemi zivotniho prostredi

    "....Globalizace prinesla velkou kulturni diskontinuitu, novou nepruhlednost, planetarni pluralitu a mobilitu informaci, obrazu, zbozi a lidi, vyprazdnila narodni stat a skrti jeho demokratickou verzi - stat socialni..." 

    Pak cituje udaje z listu The Guardian o dusledcich globalniho oteplovani planety a obraci se k iniciatorum vyzvy:


    "Vase pojeti "realnych problemu nasi zeme" jako neceho, co vyresi "brzka integrace" do "evropskych struktur", neni nez vyrazem vaseho euroamerickeho civilizacniho sovinismu. Nejvetsim realnym problemem "nasi Zeme" jsou prece ty struktury samy, jejich zavily "samopohyb,  imperialismus a "vyprazdnujici jazyk", ktery Vaclav Havel nazval "ptydepe....Chcete take pecovat "o kulturu vztahu mezi lidmi". Co to znamena v dobe planetarni medialni moci USA, jejimz prikladem je u nas treba TV Nova? I planetarni trh s hollywoodskymi   banalitami, je euroamerickou strukturou, do niz se musime integrovat.  Samopohyb euroamerickych  struktur,  ktery do sebe vsava celou nasi kulturni a moralni tradici, nase ideje a tela, je sam nejvetsi hrozbou pro nasi Zemi." 

    Meze rustu:

    "Dalsi ekonomicky rust je nejen nesmyslny, ale i nemoralni. Moderni pojem moralni legitimnosti definuje Kantuv kategoricky imperativ, ktery nam uklada jednat vzdy tak, aby se nase jednani mohlo stat zakonem platnym pro vsechny lidi na Zemi."

    Neni mozne  jednim dechem vycitat nekomu "euroamericky civilizacni sovinismus" a soucasne se odvolavat na kategoricky imperativ.  Kantova etika je totiz universalisticka - predpoklada, ze existuji urcite hodnoty, platne pro vsechny. Z ni do znacne miry vychazi i evropska (a americka) predstava universalnich lidskych prav - coz obcas prislusnici  kultur, ktere se ridi jinym typem etiky nebo universalnich hodnot, nazyvaji  euroamerickym  civilizacnim sovinismem. 

    V. Belohradsky ma pravdu, ze euroamericka civilizace se zmita ve velkych vnitrnich rozporech, at uz je to globalizace, znecisteni zivotniho prostredi nebo spolecenska nerovnost a nezamestnanost. Neberu tyto veci jako "poznanou nutnost" s niz je treba se bez reptani smirit; problem je v tom, ze nic lepsiho nez tuto civilizaci neznam. (A nezna ji ani nikdo jiny - jak se da zjistit z literatury.) V. Belohradsky mluvi o kategorickem imperativu, jenze ctenarum zatajil, ze tato teorie  neresi situace, pri nichz dochazi ke konfliktu dvou stejne cennych hodnot. Napriklad V. B. a biocentricti ekologove povazuji za nejvyssi hodnotu prirodu a ostre vystupuji proti ekonomickemu rustu.  Humanisticteji orientovane smery  oponuji tim, ze bez ekonomickeho rustu je spousta lidskych bytosti v nerozvinutych zemich odsouzena k nezamestnanosti, kratsi prumerne delce zivota a politicke nestabilite.  Cemu dat prednost? Kategoricke imperativy uci, ze nemame zabijet lidi ani prirodu.
    I kdyz nesdilim Vase nadseni z globalizace a pri pohledu na zarici zlute "M" se mi dela spatne, mel jste pravdu ve svem clanku v BL  o tom,  ze  ceska spolecnost trpi diky sve mensi rozvinutosti globalizaci a upadkem kulturnich hodnot vice, nez spolecnost zapadni.

    V. Belohradsky  bere celou euroamerickou kulturu jako jeden celek. Na prvni pohled to tak muze vypadat, ale tento celek se sklada z vice soupericich casti. V posledni dobe napr.  fuzuji velke evropske (a kanadske) monopoly, ktere tim chteji celit Americanum (viz:     http://www.lemonde.fr/article_impression/0,2322,19272,00.html).



    Intelektualove:


    "Intelektualum klade globalizace dve dramaticke otazky...Prvni jsem se dotkl na zacatku tohoto dopisu. Je narodni stat, narodni tradice a jazyk neco, od ceho je treba se rychle emancipovat, jak nam tvrdi manazeri globalizace, nebo je naopak treba nasi narodni identitu hajit?"...

    "Druha otazka se tyka pojmu hodnot. Rikate, ze chcete prispet k "obnove moralnich hodnot". Ale jake hodnoty mame obnovovat? Neni prave v nasich zapadnich hodnotach neco demonickeho, nesnasenliveho, destruktivniho a k zivotu nepratelskeho? Vaclav Havel napsal, ze "cim mene nejaka politika vychazi z konkretniho lidskeho "zde a nyni" a cim vice se upira k nejakemu abstraktnimu tam a jednou, tim snadneji se muze stat jen novou variantou lidskeho zotroceni. To abstraktni "tam a jednou" je dnes monitor pocitace, na nemz zamestnanec maklerske firmy presouva rychlosti svetla miliardy dolaru "tam", kde "jednou" prinesou zisk.

    Co se tyka ceske narodni identity - neznam nic lepsiho, nez co k tomuto problemu  rekl Milan Kundera v clanku, uvedenem pred casem v BL, takze se k teto otazce nevyjadruji.

    Je opravdu podstatou zapadnich hodnot demonicnost, destruktivita  a nesnasenlivost?  Ze by zde ozivala fantazie o uslechtilem divochovi, ktereho znicila civilizace?  Antropologicke studie tento pohled nepotvrzuji.   Vyzkumy ukazaly, ze u americkych Indianu Yanomami, zijicich na urovni doby kamenne, je vetsi procento vrazd nez v Chicagu - meste s jednou z nejvyssich urovni kriminality.

    Odkaz na termin "zde a nyni" snad  profesor Belohradsky nemysli vazne. Je docela zabavny.   Zde a nyni (here-and-now) je totiz vyraz casto pouzivany v  diskusich mezi technokraty a ekonomy na jedne strane a ekology na strane druhe.  Kdyz se mluvi o jaderne energii nebo tezbe nerostu, ekologove zduraznuji, ze se s problemem jaderneho odpadu a  s vycerpanim zdroju budou muset "tam a jednou" vyrovnavat nasi potomci. Technokrate odpovidaji: vyrabejme "zde a nyni",  az bude treba problem resit, budou vyvinuty jine technologie, lidstvo najde nerosty na jinych planetach, atd, atp.  

    "Mladez 60. let bourici se proti pokrytectvi systemu a jeho funkcionaru uzivala slovo "fasismus" jako metaforu pro postoje tech, kdo nechteli videt rozpory systemu...status quo konce 50. let povysili na nejvyssi moralni normu, ktera je opravnovala "k cemukoli". Ti vousati mladi muzi meli pravdu, zaslepena obrana statu quo je skutecne jadrem fasismu."

    Pan profesor mluvi o vyprazdnovani slov, ale zda se, ze se mu sam nedokazal vyhnout. Definovat fasismus obranou statu quo je zcestne.

    "Ve vsech svych historickych polohach je politika bojem  o prosazeni hlediska celku proti zaslepenosti a sobectvi casti, proti jejich omezenym zajmum a falesnemu vedomi. Politika je proto vzdy spojena s urcitou mirou nasili  - "Celek se prosazuje jako nasili na svych castech", napsal Hegel. Nasilim je i racionalni argumentace, svobodna verejna diskuse a vedecke poznani, alespon v te mire, v niz nas tvrde prinucuje ke kritickemu odstupu od falesnych predstav o nas samych a o svete."

    Tak tohle je opravdu pekne. Vyprazdnovani slov pokracuje. Pokud je nasilim racionalni argumentace, jakymi slovy bude nazyvano zabijeni?  Je prece velky rozdil (alespon pro me), jestli prijmu urcity typ chovani na zaklade logicke argumentace, hrozeb anebo pusobeni  hrube sily.
    Politika NEBYLA ve vsech svych historickych polohach bojem o prosazeni hlediska celku. (Jak bylo hledisko celku prosazovano za Caliguly nebo za Richarda Lvi Srdce?) Take je zajimave, ze uprostred textu se V. Belohradsky odvolava na Kantovu etiku, ktera je sice universalisticka, ale INDIVIDUALISTICKA, a na konci na podporu svych nazoru uvede Hegela, ktery Kantovu etiku dost kritizoval. Ten "boj o prosazeni hlediska celku" mi neco velmi pripomina  a obavam se, ze se muze  "stat jen novou variantou lidskeho zotroceni."  Zajmy celku se zaklina kdejaky tyran, jenze si je kazdy predstavuje jinak. Jinak je vnimaji holiste (druh ekologu),  jinak  globalni monopoly.   Myslim, ze duraz na individualni rovna lidska prava napachal v dejinach mene skod nez  nuceni nepokornych jedincu k podrizeni se  zajmum celku. 

    Je tam tech logickych nesrovnalosti jeste vic, ale domnivam se, ze tyto priklady staci.

    PS Mozna nemam na filosoficke a politologicke proklamace potrebny metafyzicky nadhled.

    Intelektualove me  chteji vychovavat nebo zprostredkovavat moji komunikaci s politiky, ale nic zajimaveho nenabizeji. Impuls 99 me nezaujal, ale ani nenastval.  J. Pehe a T. Halik vyjadruji sve nazory v mediich  skoro porad, takze se  nejake prekvapeni ani cekat nedalo.

    V. Belohradsky broji proti euroamericke kulture, ale prakticky vse, co na podporu svych nazoru uvadi, jsem uz cetla. Hadejte kde  - v dilech evropskych nebo americkych autoru. (Ceska ukolebavka V. Dyka z r. 1900 je stale aktualni: "...Z devate desate ruky/myslenky budes brat/a po Evrope nosit/uz obnoseny sat...")  Takze za nabidku vychovy dekuju, ale neberu.

    Poznámka JČ:  Jsou to všechno nesmysly, to, co píše pan Bělohradský. Znovu upozorňuju, věřte mi nevěřte, jak chcete, že "televize Nova není typickým produktem americké kultury". Prostě, česká postkomunistická společnost si za posledních deset let vytvořila na vlastním od světa neprodyšně uzavřeném dvorku civilizační monstrum, golema, sestaveného z těch nejhorších a nejprimitivnějších rysů západních společností, jaké v nich nikdy nefungují nezvládnutelně. Tyto primitivní rysy se vhodně sloučily s charakteristickými domácími vlastnostmi. Lidé jako Bělohradský teď přes ramena tohoto golema nevidí do světa a pletou si to, co se děje ve světě, s nepříjemnou civilizací, jaká - i s jeho pomocí - vznikla po pádu komunismu v Čechách. Svět tedy obviňuje z toho, co sám pomáhal v ČR vytvořit - avšak co jinde, na Západ od Prahy (možná v Itálii trochu ano) neexistuje.

    Poznámky z cesty - zamyšlení i nad Britskými listy

    Jan Čulík 

    Tak jsem opět po měsíci v ČR na pár dní ve Skotsku - vydávám tyto pondělní Britské listy opět od svého domácího počítače v Glasgow. (Ve čtvrtek se do ČR znovu vracím.) Je jednadvacet hodin v neděli večer, v České republice tedy dvaadvacet, už dávno v Čechách hluboká tma, dnes už při pohledu z okna mé glasgowské pracovny, které směřuje směrem na Západ, do jeho skel neplápolá letní slunce, jako v červnu, kdy je tady světlo do půl dvanácté, ale přesto jsou na jasné (pod)večerní obloze stále ještě vidět jasné stopy narůžovělého západu.

    Vyjeli jsme s dětmi v sobotu v pět hodin ráno z chaty nedaleko Prahy u plzeňské silnice a zastavili jsme se poprvé pořádně až na historickém náměstí v hlavním městě Evropské unie Bruselu. Rudná u Prahy - Brusel od pěti do čtrnácti hodin.

    Plánoval jsem původně vyjet z Prahy v pátek ráno, ve čtvrtek večer jsem vydal Britské listy, zamkl byt na pražském Starém městě a nasedl do naloženého auta s tím, že ho vyvezu na venkovskou chatu, odkud jsme měli zahájit cestu druhý den brzo ráno. Už jsem v Britských listech psal o tom, že mi ve středu selhal v Českém Krumlově alternátor a teprve za vydatné pomoci slušných tamějších lidí jsem se posléze dostal do Prahy. Ve čtvrtek dopoledne pak zdánlivě technický problém odstranili v jedné pražské opravně.

    Jenže, když jsem v devět hodin večer nasedl do připraveného auta, a nastartoval jsem ho, strnul jsem: už se setmělo a na palubní desce jemně, jen velmi jemně zářila kontrola baterie, naznačující, že dynamo stále ještě baterii řádně nenabíjí. Nemohl jsem rozhodnout, zda je situace skutečně kritická: vydal jsem se přes Smíchov na venkov. Cestou po plzeňské dálnici se však zdálo, že se situace zhoršuje: že kontrolní světlo nefunkčního dobíjení sílí. V obavě, že zůstanu na silnici opět viset, jsem se kolem desáté - už téměř na místě - na silnici obrátil a jel jsem zpět do pražské opravny.

    Asi v půl dvanácté mě její pracovník zastihl před vraty. Byl překvapen a zdeprimován - byl o dvanáct hodin dříve tak potěšen, že se mu problém - jak se tehdy zdálo - podařilo vyřešit, sehnat docela lehce součástku k cizímu alternátoru. Koumal nad otevřenou kapotou, co by stále ještě mohlo působit problém, až na to nakonec přišel. Ujistil mě, že s konečnou platností záležitost opraví v pátek ráno - a odvezl mě po půlnoci vlastním vozem zpět domů. Posléze pak ještě po návratu do dílny alternátor vymontoval z automobilu pro ranní směnu. V pátek v poledne to pak s konečnou platností opravili.

    Stejně bych ale v pátek nemohl do Británie jet, jak původně plánováno - rodná země (nebo co) se mi na poslední chvíli pomstila docela razantní střevní chřipkou.

    Je to symptomatické? Čulík si myslí, že má co mluvit do českých poměrů, sám v té zemi nedokáže každý rok pořádně žít ani měsíc? (Loni mě bylo nakonec v Praze taky špatně.) V poslední den letního pobytu v ČR jsem byl tentokrát fyzicky opravdu dost zdemoralizován, zničen. Rodná země se mi pomstila?

    Destabilizační, špinavý civilizační proud

    Když jsem konečně v pátek odpoledne odjížděl z jedné z ulic Starého města, promluvila na mě asi osmdesátiletá, velmi živá stařenka. "Pane, nezlobte se, mluvíte česky? Neměl byste nějaké peníze? Je to už strašný, ale já prostě nemám na jídlo." - Abych hned odmítl veškeré rasistické předsudky: ne, nebyla to žádná vaše rumunská přistěhovalkyně. Byla to penzistka, křtěná Vltavou, typický pražský charakter. Pochybuju, že od kolemjdoucích žebrá pravidelně. Alespoň jsem jí tam neviděl. K autu ji přilákala jeho cizí značka. Nevím, proč na mě promluvila česky. Mám pocit, že jsem tu dámu v té ulici před lety vídával, a třeba poznala i mě. Vytáhl jsem dvě stovky a té paní zasvítily oči neuvěřitelným ternem, jakého se jí dostalo. Co si o tom myslet?

    Přiznávám, že dlouhodoběji existovat v České republice je v současné době velmi obtížné. Aha: slyším kritiky: je zhýčkán Západem. Ale proč má být lidem v ČR odpíráno to, jak se normálně žije na Západě? Proč musí v Praze vládnou nebezpečí, že si někde koupím v restauraci něco se salmonelou? (Nebylo to poprvé.)

    Neřeknu nic nového: opakuju to tady v Britských listech už po celou dobu jejich nyní více než tříleté existence, a říkal jsem to, pokud mi to bylo dovoleno říct pokud možno naplno , i předtím ve vysílání Svobodné Evropy. Nejde jen o stravování. Jde o politiku, o sdělovací prostředky, o veřejný společenský etos.

    "Vladimír Železný asi něco má s tou Bohryovou" hlásal (cituju po paměti) sobotní Blesk, jak jsem zahlédl jeho titulní stránku ještě na rozloučenou na poslední chvíli v motorestu na Rozvadově. Záběr Železného unylého úsměvu nad Bohryovou to dokazoval. Je to pravda a pokud ano, co to vypovídá o čem? Že se v ČR vyspí jakákoliv zaměstnankyně s šéfem? Že snad Železnému, který přece nemůže být úplně bez inteligence, vůbec nejde o to, co má žena, kterou si namlouvá, v hlavě? (on není ženatý?) Bohryová předčítala Televizní noviny Železného nové Novy jak prvňáček v prvních podzimních hodinách nad slabikářem. Její intonace i přeřekávání byly pozoruhodné, stejně tak úvody, které ke zprávám přednášela, a které si pravděpodobně napsala sama. Ta úroveň.... Ono to skutečně nikomu nevadí? Všechno je dovoleno?

    V ČR vládne destruktivní, chaotický, relativistický a špinavý přístup ke skutečnosti, který dokáže zdiskreditovat, zrelativizovat a zničit všechno a každého. Myslím, že docela dobrý přehled o převládajících českých civilizačních hodnotách (neříkám, že nejsou v ČR hodnoty i jiné, ale ty není příliš slyšet) získá čtenář, když si pročte pár desítek stran Fóra Britských listů. To vypovídá o stavu nynějšího českého myšlení, které je slyšet, docela výmluvně.

    Přiznávám, že je velmi těžké v ČR dlouhodoběji pevně stát a odolávat útočnému, špinavému destabilizačnímu proudu nynější české civilizace. Nejsem si jist, zda byl něco takového schopen dělat dlouhodoběji, kdybych měl trvale žít a vydělávat si na existenci právě v těchto nešťastných Čechách. Chaos a neexistenci pevných civilizačních hodnot, neustálý zmatek ohledně toho, jaké hodnoty vlastně platí, ruku v ruce s každodenním úporným bojem s nesmyslnou byrokracií na všech stupních, arogancí moci i podnikatelských firem a stoupající drahotou - nevím, jestli bych nerezignoval, podobně, jako se většina lidí soustřeďuje na úsilí zajistit aspoň základní existenční minimum rodině a všechno ostatní jde - bohužel k jejich vlastní škodě - mimo.

    V ČR se žije, zdá se mi, těžce. Je nefér, jestliže se někdo ze zahraničí posmívá těmto lidem, kteří neznají, jak funguje normální občanská společnost, ekonomický systém, nabídka a poptávka, soudy a policie.

    Čechy měly ve dvacátém století tragickou historii, řekl mi v minulých dnech Václav Žák. To, co vidíme kolem sebe, je toho důsledkem. Jak dlouho bude trvat, než se něco změní? Až budou moci mladí Češi jezdit systematicky na dlouhodobé stáže do zahraničí?

    Přiznám se, pevné civilizační hodnoty, jaké víceméně vládnou v Británii, jsou mi při vydávání Britských listů silnou oporou. Není to nic originálního, jen mám dlouholetou zkušenost, že určitý (britský) přístup víceméně funguje, a tak je záhodno ho do jisté míry napodobovat. I když, pod vlivem českého zpochybňování všeho, není myslím nerozumné občas zpochybnit i některé automaticky přijímané britské zvyklosti.

    Přesto však, uvedu příklad, , bylo mi úlevou, když jsme včera zastavili na jakémsi moderním, blyštivě čistém, motorestu u dálnice uprostřed Británie a na dveřích doslova sterilně vycídného záchodu (v ČR se taky v Macdonaldech uvádí, že se záchody každou hodinu kontrolují, přesto jsou nechutné) byl velký, profesionálním grafikem provedený nápis:

    TYTO ZÁCHODY JSOU TRVALE SLEDOVÁNY PRŮMYSLOVOU TELEVIZÍ. DOJDE-LI NA NICH K JAKÉKOLIV NEZÁKONNÉ ČINNOSTI, OKAMŽITĚ UVĚDOMÍME POLICII.

    Představa nekompromisního přístupu managementu motorestu, obávajícího se o jeho pověst, mě nadchla. Možná se tady kdosi pokusil prodávat drogy, anebo se tu scházeli homosexuálové? UVĚDOMÍME VŠAK OKAMŽITĚ POLICII, stane-li se to znova, varovala místní správa. A policie by skutečně zasáhla razantně.

    Vzpomněl jsem se na benzínovou stanici v Rudné u Prahy, kde jsem zastavil, abych zkontroloval před cestou pneumatiky, a hned byl osloven prostitutkou. "Ty nechceš?" odcházela zklamaně.

    Kde byla tady cedule "UVĚDOMÍME OKAMŽITĚ POLICII?" A co by se v Čechách stalo, kdyby byla uvědoměna policie? Začali by policisté pracně na psacím stroji sepisovat protokol, jak jsem to znovu viděl ve středu na dálnici při bouračce nedaleko Jíloviště?

    Některé věci jsou ale nevysvětlitelné a já už asi nemám sílu je vysvětlovat

    Některé věci jsou nevysvětlitelné a já už asi nemám sílu je vysvětlovat. Kromě toho, jak kdosi poukázal, proč jiné civilizaci vnucovat odlišné normy chování, jen proto, že jinde fungují efektivněji?

    Na mé páteční svědectví o konfliktu s prodavačkou novin na  stanici metra Staroměstská reaguje jinde v tomto vydání BL Dalibor Žůrek, který velmi dobře splňuje roli advokáta diaboli. Ve většině svých připomínek má částečnou pravdu. Má správně velkou většinu dílčích faktů, celkový úsudek je ale bohužel nakonec vedle. Alespoň podle mé zkušenosti. Možná je nepřenosná. Možná má právo ČR projít si nejprve svými omyly. Nemám sílu podrobně ukazovat, kde se tito čtenáři mýlí, i když bych asi měl.

    Podobně jako někteří jiní čtenáři dospěl pan Žůrek k názoru, že české společnosti a civilizaci dostatečně podrobně nerozumím, a píše mi proto jako apologeta této společnosti často cenné připomínky k poznámkám v Britských listech. Cenné nezřídka proto, že poskytují autentický vhled do myšlení lidí, jak se - někdy trochu svérázně - vytvořilo v České republice za posledních deset let.

    Měl jste se té prodavačce omluvit

    Konkrétně ke konfliktu s prodavačkou ve vestibulu stanice Staroměstská: Dalibor Žůrek argumentuje, že prodavačka byla v právu, protože jsem ničil její display, a ani v Británii by prý nepovolili, kdybych chtěl v obchodě něco brát z výlohy".

    Tady se právě pan Žůrek mýlí. Kdyby se totiž v Británii vyskytl (i výstřední) zákazník, který by v obchodě nenašel, co hledá, ale našel by to v aranžmá ve výloze, prodavač by mu zboží s velkou ochotou z výlohy vyndal a prodal. Pokud existuje předpis, který dává prodavači alibi, aby zboží z výkladu vyjímat nemusel, je to předpis špatný a měl by být zrušen: zákazník je totiž za všech okolností pán.

    V drogerii v Kaprově ulici jsme cosi nakupovali ve třičtvrtě na osm (měli zavírat v osm). Asi za pět minut osm prodavačka řekla kolegyni: "No, tak už jdi zamknout dveře." Stál jsem u pokladny a neodolal jsem: "A vidíte, paní, v zemi, kde já žiju, se pouštějí do prodejen zákazníci až do skutečného ukončení pracovní doby, a pak prodavači čekají, než si zákazníci dokončí nákupy. Ta čtvrthodina nikoho nezabije, že a projevuje to vstřícnost zákazníkovi." Odpověď: "A co byste nechtěl, my jsme tady od rána!"

    Pan Žůrek píše, a pro kohokoliv, kdo měl jen minimální zkušenost s tím, jak fungují vztahy mezi zákazníkem a prodavačem v normální zemi, je to skutečně pozoruhodné:

    Proč by měla prodavačka kvůli Vám ( a také 50 haléřům, které má z jednoho kusu novin) vycházet ze své kukaně a doplňovat noviny na ukázku do stojanu ? Kam by přišla, kdyby to dělal každý. Kdyby jich tam vyložila víc, asi by se jich ukradlo za víc, než sama vydělá."

    Rád bych jen připomenul, že ve Spojených státech a v Británii zavedly některé firmy, prodávající mj. denní tisk, nový systém: na ulici leží stohy novin, každý zájemce si jedny vezme a do vedle stojící urny vhodí drobné v ceně příslušného deníku. Urychluje to provoz. Ukázalo se, že noviny čtenáři nekradou.

    Ale zpět do Prahy: Princip totiž je, a na to bylo v této věci jaksi zapomenuto: že ona nešťastná prodavačka novin na stanici Staroměstská má noviny  prodávat a nikoliv k  přístupu k nim lidem zabraňovat.

    To, že prodavač udělá scénu, protože si zákazník vezme jeho zboží a chce si ho koupit, je v normální zemi neslýchané. Ale třeba i v Africe: zkuste něco podobného třeba na tržištích v Tunisku nebo v Egyptě. Nedovedu si představit, že by tamější trhovec zákazníkovi vyčinil, že tohle je výloha, do té se nesmí sahat.

    Dvojí míra. Lenost. Aby se vlk nažral a koza zůstala celá

    Podstatou je podvádění a lenost odvádět pořádnou práci. Proč podvádění? Prodavačka na stanici Staroměstská si na prodavačku novin jen hraje. Vydělávat peníze by chtěla, ale to, že to znamená  stoprocentní angažovanost v dané věci, takovou stoprocentní angažovanost, běžnou kdekoliv jinde, není schopna na sebe vzít.

    Chci-li prodávat noviny a vzít na sebe tu profesi, automaticky se předpokládá (víte, tržní princip...!) že to budu dělat nejlíp. Opatřím si tedy taky kvalitní displayové nářadí, abych tam mohl vystavit své časopisy a aby si je z displaye mohli zákazníci pro své pohodlí brát a já je mohl průběžně doplňovat.

    Levným a podvodným řešením je udělat to napůl, na úkor zákazníka. Vyrobit si po domácku pár zdrátovaných podložek, noviny na ně připevnit kolíčky a přidat k tomu jak v koncentračním táboře upozornění, že zákazníci se vystavených novin nesmějí dotýkat.

    Je to stejný princip, jako když si Vladimír Železný ukradne pořad Občanské judo a nazve si ho Občanské sumo, nebo když si deník Dnes ukradne list Mladá fronta a nazve si ho pak Mladá fronta dnes (obdobné další případy Rudé právo - Právo, Večerní Praha - Večerník Praha, Zemědělské noviny - Zemské noviny, atd.)

    Citíte tu neserióznost? Uděláme to na úkor zákazníka. Zákazníkův prospěch nás nezajímá. Ať se zákazník namáhá. My chceme jen co největší zisk.

    Mohu vám, milá paní "podnikatelko" na stanici Staroměstská, vyjádřit v tomto smyslu jen to nejvyšší pohrdání. Vy totiž nejste ochotna dělat svou věc nejlépe, s nejvyšším nasazením.

    O něčem jiném, taky z ČR. Trochu nelogický a neústrojný závěr, který do toho jaksi nezapadá

    Podle mé zkušenosti mají Britské listy v české společnost pozoruhodně velký vliv.

    Nedovedu si to vysvětlit, neboť jejich relativně malá čtenost by to zdánlivě vylučovala. Vždycky jsem si myslel, že s mnoha lidmi jsou BL prostě svým postojem i tím, co se snaží komunikovat, nekompatibilní. Snažit se psát JEN to, co čtenáři chtějí slyšet, považuji za obscénní. Přímo to protiřečí veškerým základům novinářské práce.

    Při každé další návštěvě České republiky se však přesvědčuji, že je vliv Britských listů paradoxně skutečně silný, a to právě především v české novinářské obci, v akademických a v politických kruzích.

    Ten, kdo něčemu v ČR rozumí a o něčem významnějším rozhoduje, čte Britské listy. Zjišťuju to vždycky s velkým překvapením a s určitou mírou konsternace - editora to zatěžuje dosti velkou odpovědností.

    Paradox je, že česká společnost je natolik rozložená a chaotická, a řadoví občané jsou k tomu často ještě tvrdě ideologicky rozhádáni (jsou obětí "pravicového" či "levicového" politického stereotypu), že by k uspořádání a zcivilizování poměrů v české společnosti asi vedlo jen máloco.

    Přesto však podněty z Britských listů přijímá obrovské množství lidí, kteří o nich rozumně a nezávisle přemýšlejí.

    A to je, snad, slibný začátek.

    Proto, pišme dál.

    Jan Čulík

    Jiné příhody s prodavači v ČR

    Jan Hurych

    Pane Čulíku,

    Váš příběh s prodavačkou novin u staroměstské stanice Metra mi připomíná něco, co se mi stalo ještě brzo po sametu v Praze:

    Zašel jsem tehdy do prodejny Technické knihy ve Spálence (měl jsem k tomu místu sentimentální vztah ještě ze studií, teď už tam ta prodejna není) a jak jsem z Kanady zvyklý, začal jsem si hned prohlížet regály. Připomínám, že jsem knihy z regálu ještě ani nevytahoval, jak se to dělá u nás, jen jsem si s hlavou v pravém úhlu četl názvy. Prodavačka na mě vylítla jako čert, co prý to dělám, že oni nejsou žádná samoobsluha. Tak jsem jí řekl, že už jsem nebyl dvacet let doma a že se chci podívat, jestli něco nového nevyšlo.

    Na tento můj poměrně laciný vtip nezareagovala - asi jí nedošel - leč brmlala dál něco o regulích. Požádal jsem jí tedy, jestli to je možné podle těch samých pravidel, zda by mi nemohla postupně přinést všechny ty knihy na pult, nejlépe jen tak po deseti, aby to nezabíralo celý pult, že bych si prostě chtěl celý ten regál prohlédnout. Uznala, že to je nepraktické a nechala mě u těch regálů. Když jsem pak několik knih vybral a platil jí je, zeptala se, kde že teda bydlím, v té cizině, když jsem nebyl tak dlouho doma. Když jsem řekl, že v Ontariu, povídá celá radostná: "Já tam byla vloni u známých!"

    "Počítám jen pár hodin, co?" zkusil jsem, zda se nachytá.
    "Proč pár hodin?" zeptala se.
    "No vidím, že jste neměla čas prozkoumat, jak se tam zachází se zákazníky!"
    Zasmáli jsme se oba - já asi upřímněji, už proto, že ji vůbec nepřekvapilo tvrzení, že se v Kanadě chovají k zákazníkům jinak. Určitě to věděla, ale proč to dělat také v Praze, že?

    Jiný příběh mám od malostranské věže Karlova mostu, přibližně z té samé návštěvy Prahy. Žil jsem sice kdysi třicet let v Praze, ale nikde jsem tam předtím nebyl. Vypráví se, že mostecké věže několikrát zachránily Prahu před útočníky a oblíbenou obranou prý bylo vylévat na nepřátele roztavenou smůlu. Jdu ke kase a jsem hned osloven stručným: "Zwanzig kronen!"
    A hele, pán je asi auslandr, řikám si, a povídám česky: "Kolik?"
    " Zwanzig kronen!" opakuje hlasitě, jako by mě neslyšel.
    Vedle něho sedí paní, vypadá jako Češka, obracím se tedy na ni o pomoc: "Prosím Vás, paní, řekněte mu, že jsem Čech a umím ještě navíc číst a že jasně vidím, že je tam napsáno "DOSPĚLÍ - 10 KČS".
    A tu vám na mě ten Němec spustí česky: "No jo, pane, jak já mám poznat, že jste Čech?"
    "Já myslel, že stačí mluvit česky. Ale víš co?" začal jsem mu jako dobrý Čech tykat. "Ta věž tu už stojí šestset let a myslím, že ona i já to ještě nějakou dobu bez sebe vydržíme. Já sem radši přijdu, až bude mít službu někdo slušnej." A odcházím - mám jistě štěstí, že neměl po ruce tu hořící smůlu...

    Jakožto osoba s poměrně dobrou českou - teda částečně libeňskou - výslovností bývám často v Čechách vystaven údělu, který se českému zákazníku může zdát normální, ale jen pro ČR - on sám také dobře ví, že jinde by jim to neprošlo. Někdy to radši zkouším anglicky, situace je sice lepší, ale zato se mě často snaží napálit s cenou. Milerád pak svá poučení říkám obchodníkům k jejich překvapení přímo česky. Asi by to chtělo zase krále Václava, aby chodil tajně mezi ně a případně nařídil hradní stráži, aby je máčela v koši ve Vltavě.

    Jak vidím z vašeho příběhu, situace se za těch deset let moc nezměnila, i když, pravda, hulváti jsou tam už dávno v menšině. Obávám se, že jejich chování nemá s jejich osobní svobodou nic společného - pokud mají důvod si stěžovat na naše požadavky, mohou se přesto vyjadřovat slušně. Dobrý a hlavně chytrý obchodník si zákazníka váží a dbá o to i u svého personálu, jinak by zkrachoval.

    A ti zbývající? Těžko jim to vyčítat: za komunizmu to bylo přece "normální", ne? Myslím, že vinu máme hlavně my, zákazníci, kteří si to necháme líbit. Budeme-li jim každodenně dávat pořádnou a hlavně účinnou lekci, věřím, že už za pár let se to naučí i oni - ovšem kromě těch mentálně zaostalých, kteří radši vyhynou.

    Honza Hurych, Kincardine
    hurychj@hurontel.on.ca

    Měl jste se té prodavačce omluvit, když ČR neznáte a jste z ciziny

    Dalibor Žůrek

    Aj, aj, takhle zbytečně vyvolávat konflikty !

    Nebyl jste v právu, mohl jste se omluvit, říct že jste z ciziny, a dát noviny zpátky.

    Na jednání prodavačky je jistě nemilé její, řekněme nekonvenční vyjadřování. Jinak ale byla v právu. Existuje dokonce právní předpis, podle kterého má zákazník právo na zboží z výkladu ( a o výklad se zde jednalo), jen pokud se jedná o poslední kus tohoto zboží. Proč by měla prodavačka kvůli Vám ( a také 50 haléřům, které má z jednoho kusu novin) vycházet ze své kukaně a doplňovat noviny na ukázku do stojanu ? Kam by přišla, kdyby to dělal každý. Kdyby jich tam vyložila víc, asi by se jich ukradlo za víc, než sama vydělá.

    Rád bych viděl, co by řekl prodavač v potravinách v Glasgow, kdybyste si odmítl vejít do obchodu mezi regály a vytáhl si například ovesné vločky z výlohy a šel s nimi k pokladně. Možná by nic neřekl, (ale o tom pochybuji), ale asi by si o Vás pomyslel něco velmi nelichotivého. A přesně o tuto situaci se zde jednalo.

    Nezlobte se, ale je to chování britského koloniálního úředníka v Indii v první polovině 19. století.

    Chtělo by to trochu úcty k obyčejným pracujícím lidem, a ne myslet si, že kvůli pár korunám si mohu dovolit vše.

    Musím opakovat, co jsem napsal předvčerem.

    Pokud někam přijedu, je slušné respektovat místní zvyklosti, (pokud to není zrovna rožnění misionářů.)

    K Vašemu nářku nad nedostatkem spolupracovníků

    Citát:

    S určitou fascinací jsem sledoval, že od začátku července, kdy začal Andrew Stroehlein v Londýně vydávat týdeník Central Europe Review, zatím s daleko menším počtem čtenářů než BL, se mu podařilo sehnat snad třicet dobrovolných spolupracovníků - sami se přihlásili. Takže má editory jednotlivých rubrik, korektory, organizátory.

    Pane Čulíku,

    Tohleto opravdu nemyslíte vážně. Zkusil jste někdy některému z přispěvatelů navrhnout spolupráci ? Inzeroval jste tuto potřebu ? Aby to fungovalo, musel byste na tyto spolupracovníky převést některé pravomoci a spolehnout se na ně. Rázem by už to nebyly Blisty J. Čulíka, ale kolektivní dílo. A to byste, nehněvejte se, přes srdce nepřenesl. Takhle jsou Blisty jen a jen Vaše. Co na tom, že nestíháte zpracovat informace na patřičné úrovni, že mnohdy jsou nepřesné a výběr témat občas není nejlepší. Co na tom , že pro nedostatek času a přepracování, tam Vy, češtinář, máte gramatické chyby. ( Nekontrujte poukazováním na mé chyby, na gymnasiu jsem prolézal s trojkou a dvě na maturitu jsem dosáhl jen se štěstím).

    Je to chyba. Pokud má časopis fungovat, musí se rozvíjet. Všechny české e-magaziny směřují k profesionalizaci,přinejmenším zvětšují počet spolupracovníků, rozvíjejí se. Mají autonomní rubriky .Mnohdy je ani šéf nečte. Zvětšují počet stránek, na kterých je více místa na reklamu. Blisty zůstávají One man show. Není nedostatek financí zapříčiněn tím, že není vidět žádný pokrok ?

    Možná rozdíl v kádrovém vybavení BL a CER spočívá spíše ve schopnosti kolektivní práce šéfredaktora.

    Vsadím se o dvě stovky , že to neotisknete.

    K poznámkám Dalibora Žůrka

    Jan Čulík

    Zapomněl jsem k své páteční poznámce o nefinancování Britských listů připsat jednu důležitou věc. Přípravuji s americkámi editory vydání rozsáhlé dvousvazkové literární encyklopedie východoevropských zemí. Toto naprosto zásadní, anglicky psané dílo, bude celosvětově na dlouhá desetiletí nejvýznamnější a nejpodrobnější příručkou, informující o české literatuře dvacátého století. Oba díly, první díl obsahující léta 1900 - 1945 a druhý díl věnovaný letům 1945 - 2000, zahrnují každý cca 14 více než dvacetistránkových monografií čelných českých spisovatelů ze dvacátého století. Představoval jsem si to tak, že zorganizuji práci českých literárních odborníků, kteří hesla napíší (asi u tří autorů jsem hesla napsal sám) a já zařídím jejich překlad do angličtiny. Bude to mít dvě výhody: do komunistického koloniálního ghetta uzavření čeští literární historikové, často bez znalosti angličtiny, budou mít vynikající možnost se prezentovat na světové scéně, kromě toho, protože jsou to opravdu dobří odborníci, hesla budou napsána kvalitně. - Mohu se vám svěřit, že čeští učenci sice účast na projektu slíbili, ale ne všichni ji splnili. Vymáhat jejich texty bylo neobyčejně složité. První díl encyklopedie nyní sice jde v těchto dnech do tisku, v druhém dílu však DODNES některá hesla chybějí. A chybělo by ji víc, kdyby jich hodně nenapsal kolega Jiří Holý z pražské filozofické fakulty UK. Kde je problém? Slovník americké literární bibliografie je ochoten za každé heslo zaplatit autorovi jen asi 2000 Kč. Očekává se, že vědeckou práci bude dělat pracovník v oboru humanitních věd v podstatě zadarmo - konec konců dostává od své univerzity plat. Jenže v ČR nedostává - vysokoškolští učitelé se neuživí a musejí pracovat v druhých zaměstnáních - na skutečně akademickou činnost jim nezbývá ani čas, ani energie. Lidé jsou v ČR chudí a - ti z nich, kteří by takovouto práci byli dělat schopni - nemají pro ni čas ani energii.

    Představa, že Britské listy musejí být "osobním časopisem" Jana Čulíka, je naprostý nesmysl. Musejí si však udržet určitou civilizační a myšlenkovou úroveň. Srovnávání Britských listů s jinými českými internetovými periodiky považuji s prominutím za urážlivé. Tomu, kdo nevidí rozdíl v úrovni, navzdory překlepům, v důsledku toho, že BL nemají korektora, prostě není pomoci.

    Zveřejnění informací o zdarmé, nevýdělečné existenci Britských listů v pátečních BL není žádným bolestínstvím - je to pouhé konstatování faktů a informace - Jan Čulík je se situací víceméně srozuměn, nic jiného od českého společenství taky nečeká. V české společnosti se ovšem může rozšířit názor, že to, co na sebe nevydělává, není legitimní. Komerční úspěšnost znamená podle některých svedených duší v ČR legitimitu a autenticitu. Nic by nemohlo být dále od pravdy.

    Několik dalších příspěvků k "nevýdělečnosti" Britských listů

    Napsal Marek Houša

    Pane Culiku,

    v patecnich BL rikate:

    Britské listy jsou redakcne opravdu po celou dobu své existence prací jediného cloveka... S urcitou fascinací jsem sledoval, ze od zacátku cervence, kdy zacal Andrew Stroehlein v Londýne vydávat týdeník Central Europe Review, zatím s daleko menším poctem ctenáru nez BL, se mu podarilo sehnat snad tricet dobrovolných spolupracovníku - sami se prihlásili. Takze má editory jednotlivých rubrik, korektory, organizátory.

    Přestože Andrewa neznam osobně, zdá se mi, že by za jeho uspěchem při skladani redakce mohla byt ochota k tymove spolupraci, snad i k prijimani cizich nazoru.

    Nechci se vas dotknout, kdyz tvrdim, ze se mi zda, ze vy ve skutecnosti ani na BL s nikym spolupracovat nechcete!

    Vzdyt kolik lidi uz s vami bylo a stale je pres BL v kontaktu? Stovky! Opravdu se z tak velkeho mnozstvi lidi, navic spojenych podobnym kulturnim obozorem neda vytvorit redakce? Chcete-li situaci BL resit, doporucuji dva odborniky, kteri by vam meli co rict: jeden je zkuseny sefredaktor, druhy je psycholog.

    Petr Říha

    ..nikdo nikdy nenabídl Britským listům žádnou pomoc, ani finanční, ani formou sponsorování, prostě nijakou. Tak už to v České republice holt chodí,

    ... BL, 20 Aug 1999

    Vazeny pane Culiku,

    to snad neni ani mozne, neverim vlastnim ocim. Poslete mi obratem cislo Vaseho konta, budu hrdy kdyz se stanu Vasim prvnim (byt symbolickym) sponzorem. Pokud tento mail spusti lavinu, bude to jen dobre.

    preji slunny den

    Petr Říha, Hradec Králové

    Poznámka JČ:Milý pane Řího, děkuji za vaši iniciativu. Můžete přispět, chcete-li, na můj účet u České spořitelny, číslo účtu 2201638-018, variabilní symbol 5251663, pobočka České spořitelny číslo 8002-220. Prosím, dejte mi vědět e-mailem, že na to konto nějaké peníze posíláte. Nesejde-li se totiž realistická částka, s níž by se dalo něco podnikat, peníze všem dárcům vrátím.

    Napsal Tomáš Matoušek

    Nedokazu pochopit mentalitu nekterych lidi v Cechach. Jakym pravem pan Karel B. kritizuje vydavatelel Britskych listu za vypadky ve vydani? Proc radeji nepomuze?

    Jsem ted delsi dobu mimo Cechy a jedine ceske periodikum, ktere pravidelne sleduji jsou blisty. Shledal jsem, ze to ostatni je vetsinou ztrata casu.

    Pane Culiku, mate moji hluboku uctu a nenechte se prosim odradit podobnymi hlasy.

    Čtivost a obliba BL

    Petr Jánský

    V souvislosti s dovolenou pana Čulíka, kdy úroveň BL zákonitě klesá, se začala probírat čtivost a oblíbenost BL v České republice. Jeden pán se dokonce podivil, že BL jednou nevyšly. Jeho věta: "Nedokážu pochopit, že denní periodikum stojí a padá s jedním člověkem." je vlastně pro pana Čulíka velkým uznáním.

    Již v minulosti jsme mnohokrát diskutovali o tom, proč jsou BL méně navštěvované než NP. Konstatovali jsme, že BL není rodinný bulvár, ale deník intelektuálně orientovaný (na užší skupinu čtenářů, které myslet nebolí). Pokud se někomu zdá, že si příliš všímají úrovně mediální scény, je to jistá daň profesi vydavatele.

    Stran oblíbenosti je dosti blízko pravdy článek paní Cihelkové (odkaz). Já bych jen doplnil, že kvalita novin stojí a padá s kvalitou píšících autorů. Profesionální autor nepíše zadarmo. Jak ovšem čtenářská obec vyrozuměla, na BL nikdo nepřispívá, vše financuje ze svého pan Čulík. To je stav trvale neudržitelný a byl bych velmi rád, kdybychom na toto téma začli diskutovat.

    Vůbec největší problém nejen BL, ale jakýchkoliv novin v ČR je skutečnost, že ať napíše vynikající autor sebelepší článek, ať odhalíte sebevětší korupci, nikoho to nevzruší, nikoho to nezajímá, nic se nestane. Pouze kdyby se informace hodila do hry některé politické straně (která na novináře hledí jako na póvl), bezostyšně ji ukradne a použije.

    Za této situace nezbývá, než zachovat klid a počkat, až bude hůř. Pakliže národem nepohne opoziční smlouva, pakliže se nám do senátu dere paní Jirásková a pakliže v novinách stále čteme články jistého Klause, není nám pomoci.

    Petr Jánský


    • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|