Zloděj volá chyťte zloděje
Když se klikne na stránce http://www.yahoo.com na "quotes" a potom se do okénka napíše symbol CME "CETV", lze získat nejen průběžnou informaci o akciích této společnosti, ale také přes "msgs" se člověk dostane na diskusní "board", kde si drobní akcionáři vyměňují názory. Diskuse je tam dosti neformální, ne všemu se dá věřit, musí se počítat s tím, že se tam cíleně šíří informace k ovlivňování. Toho využila minulý týden i CET 21, která zde na pokračování zveřejnila svůj Dopis správní radě CME.
Okamžitě jsem se přesunul na www.cet21.cz s nadějí, že na Železného webových stránkách najdu nějakou českou verzi, ale marně. A tak jsem obětoval tuto sobotu (naštěstí deštivou) a větší část dopisu jsem přeložil, jen aby se širší veřejnost mohla seznámit s tímto pozoruhodným dílkem demagogie.
Ale co čert nechtěl. Dnes, tj. v pondělí ráno, když se chystám ten text poslat mailem panu Čulíkovi, podívám se na www.cet21.cz a hele, on tam ten dopis je v krásném českém překladu. Takže jsem pracoval nadarmo. Nevadí.
Ačkoliv pro českého čtenáře byl text v detailech upraven (např. v dopise americkým akcionářům se mluví o "regulačním hororu" v České republice, směrem do Česka se mluví o "regulačním rámci ČR" apod.), je v zásadě totožný, takže moje polemika, kterou jsem z pilnosti sepsal, neztratila nic na aktuálnosti.
Jenom mne překvapilo, že z českého textu vymizel požadavek CET 21, aby ČNTS zaplatila "za poskytnuté plnění" 10 miliard, což by mělo vést k bankrotu ČNTS. Ale mezitím jsem si přečetl denní tisk, kam se podařilo Bajčanově agentuře protlačit zprávu o tom, že 24. srpna CET 21 podala návrh na konkurs, protože prý ji ČNTS zadržuje příjmy ve výši 5,43 miliardy Kč, což je asi 160 milionů US dolarů. A tak jsem pochopil, že text správní radě CME byl napsán již dříve, ale česká verze byla načasovaně zveřejněna až těsně před jednáním Rady ČR pro R a TV vysílání.
Původně jsem chtěl provést podrobnou analýzu tohoto textu, ale pak jsem usoudil, že by to bylo příliš dlouhé, a navíc nudné, zvláště v odhalování drobných faulů a právního kličkování.
Proto jsem se zaměřil jen na obchodní stránku problému, kterou lze ve stručnosti shrnout takto: Vladimír Železný někdy v letech 1996-97 za peníze CME skoupil podíly svých společníků v držiteli licence CET 21 a stal se jeho většinovým vlastníkem (60 procent). Krátce nato, v roce 1967 všichni z CETu 21 - až na Petera Kršáka - přes Železného prodali své obchodní podíly v ČNTS (konkrétně práva CET 21 na zisk plynoucí z činnosti ČNTS) za 28 miliónů US dolarů.
Ovšem ČNTS bez spojení s držitelem licence CET 21 žádné peníze nevydělá, a proto se Američané ze CME cítí být podvedeni, když CET 21 nyní smlouvu s ČNTS vypověděl, a navíc si z ČNTS odnesl (ukradl?) všechno, co tam nebylo pevně přišroubováno explicitními smlouvami, neboť v té ceně, kterou CME zaplatila za plné ovládnutí ČNTS, byla tržní hodnota nejen podílů minulých, ale také budoucích, které měly vydělávat ještě dalších sedm let trvání licence.
Takže CME teď Železného u mezinárodního soudu žaluje a chce ty peníze zpátky. Železný však typicky českým způsobem na ně dělá dlouhý nos a říká: chyťte si mě, nic vám nedám, já jsem si tu televizi vybudoval, já si ji také nechám. Zapomíná dodat, že ji budoval za cizí peníze, stejně jako teď buduje nový podnik opět s cizími penězi - čí ty peníze jsou, to vlastně nikdo pořádně neví.
Taková jsou holá fakta, aniž bychom se klonili na kteroukoli stranu sporu.
Fakt je, že ta televize byla komerčně úspěšná a vydělávala. Byla úspěšná také díky Vladimíru Železnému, který - ať už na něj a jeho charakter máme jakýkoli názor - je televizním odborníkem a dokázal dát dohromady dělný kolektiv a penězi ho motivovat. I on sám byl motivován.
Američané ho neplatili špatně, získával procenta ze zisku, a proto se snažil zisk maximalizovat (v dopise se tím chlubí).
Tím sice ochuzoval české diváky a českou audiovizuální scénu, ale celých pět let si s tím starosti nedělal, tvrdě šel za svým osobním prospěchem a právě proto dnes znějí tak pokrytecky jeho slova z dopisu správní radě CME, kde se tváří, jakoby to všechno dělal jen z altruismu, pro své americké přátele, kteří mu dnes tolik ubližují.
O tom, jak se dá manipulovat fakty, jsem si z textu vybral několik názorných příkladů.
Jak se dá falšovat historie a zákon
Tvrzení:
"Právně nestabilní uspořádání vztahů mezi CET 21 a ČNTS se stalo jedním z podnětů, které vedly parlament České republiky k upřesnění zákona o elektronických médiích."
Skutečnost:
Novela zákona 301/95 z prosince 1995 neměla vůbec nic společného s "právně nestabilním uspořádáním ČNTS" a už vůbec jím nebyla iniciována. Dá se říci, že ten zákon vůbec, ale vůbec nebyl o ČNTS, ale o tom, že ČT dostala druhý program a licenční režim se pro kabelové a satelitní stanice změnil na režim registrační. Kdo umí číst, ten si to v zákonu přečte. Nicméně do ustanovení přechodných a závěrečných se dostal proslulý paragraf o podmínkách - viz ještě dále.
Tvrzení:
"Zákon, který vstoupil v platnost 1. ledna 1996, nahradil pojem "držitel licence" pojmem "provozovatel vysílání" a vyloučil tak sdílení jakýchkoli funkcí vysilatele s jinými společnostmi."
Skutečnost:
Zákon skutečně zrušil pojem "držitel licence" ale tím, že začal důsledně používat pojem "provozovatel s licencí", pouze odstranil dvoukolejnost používání synonym "provozovatel vysílání" a "držitel licence", aniž by to mělo jakékoli konkrétní právní dopady.
Zákon tudíž nevyloučil "sdílení jakýchkoli funkcí vysílatele s jinými společnostmi", jak se snaží dopis čtenářům sugerovat. Převod licence na jinou organizaci byl protizákonný již před touto novelou a k přísnějšímu pohledu na vztahy mezi držitelem licence - ať už se mu v zákonu říkalo jakkoli - a jeho servisními organizacemi Rada tuto novelu vůbec nepotřebovala.
Tvrzení:
"Současně zákon zrušil některé typy licenčních podmínek a znemožnil tak regulačnímu orgánu kontrolu nad servisními organizacemi, čímž ale rovněž vyloučil sdílení jakýchkoli funkcí licencované společnosti se společnostmi servisními. Jinak by se totiž ty funkce licencované společnosti, které by byly sdíleny, vymkly kontrole regulačního orgánu."
Skutečnost:
Kdo si pamatuje, jak to všechno bylo, může jenom užasnout nad takovým farizejstvím.
Nejprve citace zmíněného paragrafu ze zákona 301/95:
Část VI.
(2) Provozovatel rozhlasového a televizního vysílání může do 90 dnů od účinnosti tohoto zákona požádat Radu České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání o zrušení podmínek, stanovených Radou České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání podle dosavadních předpisů; této žádosti Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání vyhoví s výjimkou údajů, o kterých Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání může rozhodnout, že jsou závazné podle § 12 odst. 2 tohoto zákona."
(Pozn.: závazný podle § 12 zůstal jen základní programový formát).
Tento citát budiž důkazem toho, že to nebyl zákon, který "znemožnil regulačnímu orgánu kontrolu nad servisními organizacemi".
Byli to právě provozovatelé, a jako první CET 21, kteří dělali všechno možné pro to, aby regulační orgán tu kontrolu ztratil, a to tím, že využili zákona a usilovali o zrušení všech podmínek, které kontrolu umožnovaly, a to za účelem plánovaných majetkových přesunů, jež by Rada již nemusela schvalovat.
V případě CET 21 ta kontrola byla zajištěna podmínkou číslo 17, o kterou se válčilo skoro celý rok, než jí Rada pod nátlakem zrušila. A právě ztráta této kontroly se stala hlavním podnětem pro správní řízení Rady s požadavky, které dopis dále tak rozsáhle nyní cituje. A tvrzení, že by zákon explicitně vylučoval "sdílení JAKÝCHKOLI funkcí licencované společnosti se společnostmi servisními", už vůbec není žádná Wahrheit, ale jen Dichtung z poetické dílny mistrů Rozehnala a Železného.
Jak se dají falšovat statistiky
Dopis správní radě CME tvrdí, že CME získala v Česku za investice 65 miliónů USD majetek v hodnotě 200 milionů USD. To je skutečně pozoruhodný obrat.
Zcela konkrétně: ve slavném "tajtrlickém" Volejte řediteli z 25. ledna 1997 Vladimír Železný českému národu vyprávěl, jak s panem Fertigem (citát)
"jsme s tužkou v ruce počítali, co ta Česká republika těm zlým americkým imperialistům, mám-li použít minulou terminologii, z minulých let, co jim přinesla. Proinvestovali přes 40 miliónů dolarů. Zatím dostali zpátky necelých deset za tři roky. To je velmi korektní investor."
Takže tehdy, v lednu 1997 to bylo 40 milionů USD s návratností 10 milionů. Dnes jsou to investice 65 milionů USD s návratností 200 milionů USD. Že by se situace tak pronikavě změnila?
Umím-li dobře počítat a připočtu-li k těmto 40 milionům z ledna 1997 dalších 28 milionů USD za vyplacení Železného a spol. a přinejmenším dalších 15 milionů USD za nákup druhé půlky podílu České spořitelny (počítám, že tu první půlku CME zaplatila již na konci roku 1996 a pan Fertig si jí do 40 milionů započítal), tak mi to dává dohromady přinejmenším 83 miliónů USD investic.
Ale jak přišel Železný k těm 200 milionům získaného majetku? Vytaženy z textu vypadají údaje takto:
a) dividendy: 1 195 665 000
b) service access fee: 220 000 000
c) nerozdělený zisk do 1998: 617 171 000
d) zisk roku 1998: 965 910 000
e) Měšťanská Beseda: 670 000 000
f) technika, knihovna pořadů: 2 572 491 000 Kč
úhrnem: 6 241 237 000 (200 miliónů USD)
Takže:
a) dividendy pro CME jsou nespornou částkou, která v účetnictví a výkazech figuruje.
Částka b) je mi nejasná a dokážu si ji vysvětlit pouze jako provizi mediálního zastupitelství, které si ČNTS obstarávala sama, ale pokud vím, tak takové částky probíhaly účetnictvím ČNTS, což znamená, že se měly promítnout do zisku a dividend, z čehož vyvozuji, že částka b) je částkou fiktivní, vymyšlenou pány Železným a Rozehnalem.
V částce c) jsou nerozdělené dividendy do roku 1998. Pokud vím, tak jediný, kdo si dividendy nebral a nerozděloval, byla CET 21, jejíž majitelé to řešili jinak, své peníze nakonec dostali prodejem podílů v ČNTS, což jim přineslo více, jinak si tu částku neumím vysvětlit.
Částka d) bude nesporná z účetnictví, nicméně v částkách e) a f) se dá manipulovat.
Pokud vím, tak odhadní cena Měšťanské Besedy 670 milionů Kč je včetně technického zařízení, kteréžto je potom ještě jednou vyčísleno v částce f). Nehledě na to, že odchodem CET 21 od ČNTS hodnota částky f) prudce poklesla. Cena knihovny pořadů, které nelze nikde vysílat, je téměř nulová.
Takže můj opravený odhad je přibližně takový:
a) dividendy: 1 195 665 000
b) service access fee: -
c) nerozdělený zisk do 1998: 617 171 000
d) zisk roku 1998: 965 910 000
e) Měšťanská Beseda: 200 000 000
f) technika, knihovna poř.: 1 000 000 000
úhrnem: 3 978 746 000 (120 miliónů USD)
V detailech se sice mohu mýlit, ale jsem přesvědčen, že můj odhad se mnohem více blíží pravdě než všechny báchorky, které nám jednou z jedné a podruhé z druhé strany servíruje Vladimír Železný.
Celkově shrnuto: za 80 miliónů USD investic do TV NOVA se CME dostalo v Česku asi 120 milionů USD návratnosti. Tedy stále slušný byznys, i když jak v těch investicích (28 milionů USD pro CET 21 ještě nebylo plně splaceno), tak v majetku (je třeba odečíst nezaplacené úvěry u České spořitelny v přibližné výši 20 milionů USD) je třeba počítat s určitou korekcí.
Ano, v zahraničním tisku se často objevuje ocenění TV NOVA na 200 i více milionů USD, ale tím se míní hodnota, kterou tato stanice měla pro fúzi s SBS, hodnota, do níž se promítala i její potenciální výdělečnost příštích sedm let, do vypršení licence v roce 2006. To vše je dneska minulostí.
Jak se dá překrucovat realita
A pokud někoho zajímá, jak je vyargumentován požadavek CET 21 na původně 300 milionů USD (v anglické verzi), později na polovičních 160 milionů USD (v návrhu na konkursní řízení) od ČNTS, pak text v dopise správní radě CME zní:
"S ohledem na popsané skutečnosti nezbylo společnosti CET 21 nic jiného (v anglické verzi: CET 21 byla donucena), než ukončit smluvní vztah s ČNTS, a to i z důvodů, aby se podobná situace již v budoucnosti nemohla opakovat. Podle obchodního zákoníku v případě odstoupení od smlouvy platí následující: Strana které bylo před odstoupením od smlouvy poskytnuto plnění druhou stranou, toto plnění vrátí, u peněžního závazku spolu s úroky ve 16% p.s. Vrací-li plnění strana, která odstoupila od smlouvy, má nárok na úhradu nákladů s tím spojených." (Anglická verze pak ještě pokračuje: "To je důvod, proč CET 21 bude žádat od ČNTS, aby vrátila náklady placené ČNTS podle servisní dohody ve výši přibližně 10 miliard Kč, což může přivést ČNTS k bankrotu.")
Suchá litera paragrafu 351, odst. 2 Obchodního zákoníku zní takto:
"(2) Strana, které bylo před odstoupením do smlouvy poskytnuto plnění druhou stranou, toto plnění vrátí; u peněžního závazku společně s úroky ve výši sjednané ve smlouvě pro tento případ, jinak stanovené podle §502. Vrací-li plnění strana, která odstoupila od smlouvy, má nárok na úhradu nákladů s tím spojených."
Úsudek ať si udělá každý sám. Jenom mi není jasné, proč pan Rozehnal by žádal "úhradu nákladů s tím spojených", když údajné plnění má vracet ČNTS.
Závěrem
Při každém dalším mediálním výstřelu války o TV Nova z obou stran si vždycky říkám: My, co se tím profesně zabýváme, si dokážeme věci přebrat. Ale, co takový chudák občan, který na hluboké analýzy nemá čas? A také - jak s takovými informacemi asi pracuje rychlokvašený novinář, jenž nemá jiná fakta než ta, která mu zprostředkovávají PR agentury, a vydavatel od něj chce rychle článek či komentář?
Budou si tito lidé říkat: "Železný má pravdu, co by od něj Amíci ještě chtěli? Už si tady nahrabali, tak co jim má co vracet! Naopak, ať oni ještě zaplatí jemu."?
Nebo ti lidé pochopí, že v tom dopise jeden zloděj volá: "chyťte zloděje"?
Copyright 1999 (přetisk jen se svolením autora a redakce Britských listů, nutno při tom uvést zdroj) Milan Šmíd
P.S. Celý text nese výrazné rysy rukopisu Vladimíra Železného, ačkoliv jako autor je podepsán advokát Aleš Rozehnal. Nebudu se zmiňovat o jazykové stránce anglické verze. I se svojí chabou znalostí angličtiny jsme pochopil, že ten dopis je psán v Czenglish, a podivil jsem se tomu, že Vovka nemá peníze na zaplacení nějakého Američana, který by mu řekl, že "consistently" je odlišné od "constantly", že obětní beránek je "scapegoat" a nikoli "sacrificial lamb", a že problémy se neřeší "on our account", ale "at our expense".
Je práce zboží nebo není? (A nakonec dva návrhy, jak dál.)
Tak se nám vzniklé téma o platech na VŠ nějak tříští (a asi jsem tím vinen i já): jeden pisatel se na mě oboří, že pan Grebeníček má radost z (mnou uvedeného a ověřitelného) faktu o bytové situaci mých starších kolegů a nepřímo mě obviní z lásky k reálněsocialistické minulosti, odjinud se dozvím, jak Češi nevědí, co je Illinois, a přitom se smějí těm, kteří (po letech agenturních zpráv o konfliktech na Balkáně) považují ČR za zemi, kde se válčí; také se dozvídám, jak moc mám volna a že to tajím.
Milé, osobní, asi tak má polemika vypadat. Také jsem dostal radu, ať odejdu, jsem-li nespokojen, až odejde většina, stát se začne o problematiku financování vysokých škol starat. Zachovat se podle té rady je pro stát asi tak dobré, jako když v Rusku poslechli západní experty na privatizaci.
Ponechme ale stranou, jak se já flákám či neflákám, jsou-li Američané nebo Češi troglodyty (ten sedmý pád má naznačovat možnost změny) a vraťme se k problému platů ... dejme tomu vědců, lékařů a učitelů na VŠ. A v tu chvíli se ptám: je práce těchto lidí zboží, nebo ne?
Pokud je práce zboží jako každé jiné, měl by její cenu stanovit trh (nebo mně to posledních deset let tloukli do hlavy špatně?). Kdyby tomu tak bylo, veškeré diskuse o tom, jestli má třeba lékař ten či onen plat a je li tomu tak správně, byly asi tak na místě, jako nářek důchodců v Radiofóru, že "by se s cenou brambor mělo něco udělat, že by měl někdo zakročit a cenu snížit". Zrovna tak by bylo lze rozhodnout, jestli se Kyncl fláká, nebo ne, jako se podíváte na trhu, kdo má hezčí jablka za kolik.
Pokud je práce zboží, pak ovšem je snaha prodávajícího prodat co nejméně za co nejvíce peněz samozřejmá. Samosebou k tomu patří reklama, která může lhát: jako se o konkrétním pracím prášku může říci, že je ze všech prášků nejlepší, měl bych asi svému nadřízenému tvrdit, že i já pracuji nejlépe. (Když lež slouží zisku, je morální, alespoň tak jsem to v případě reklamy pochopil.)<)P>
Když budu upřímný a sebekritický alespoň v minimální míře, shledám, že to nemůže být pravda - tak jako to není pravda u n - 1 vyráběných prášků.
(Napovím, jak jsem vám nahrál na smeč: sebekritika je přeci součást komunistických praktik, copak je ten Kyncl asi zač.)
Možná proto se tolik lidí vrhlo na můj výrok, že "nepracuji nejlépe". (A když vysvětluji, že "nikoli nejlépe neznamená nikoli dobře", napadáte mě, že si nestojím za svým názorem.)
To vám tak vadí, že nelžu tak, jak je zvykem?
Vycházím z předpokladu, že práce zboží je. Na tuzemském trhu mám s tím zbožím, které chci prodat, několik málo odběratelů v podstatě s regulovanou cenou, kterou mi mohou zaplatit. To platí o většině základního výzkumu, o lékařích s většinou pacientů u VZP a o VŠ učitelích také. Trh s mojí prací neexistuje; své potřeby na trhu kupuji.
Kdyby měl trhovec jenom zákazníky, kteří chtějí kilo jablek za pět korun, přizpůsobí se a objedná jen taková jablka. Rozhodně nebude za danou cenu prodávat jablka dražší, nejvýše do vyprodání jinak neprodejných zásob. Je to tak špatně? Je na tom něco nemorálního?
Ve chvíli, kdy bude postup přijímání učitelů takový, jako je třeba na univerzitě v Knoxvillu, kdy nabízejí ve výběrovém řízení na místo profesora marketingu tolik, až se jim přihlásí tolik uchazečů o místo, že si mohou vybrat skutečně "toho pravého" (ve vzácných případech i toho "nejlepšího":-))), nikdo si nemůže stěžovat: ani ten, kdo práci kupuje, ani ten, kdo ji prodává. O tom, je-li práce zmíněného profesora adekvátně zaplacena, není třeba vést diskusi.
O platech ve zmíněných profesích žádný trh nerozhodl (s černým humorem dodám, že bohužel ani černý trh zde pořádně neexistuje). Nevěřím lidem, kteří se pokládají za intelektuály a z té pozice mi chtějí číst levity o tom, jak pracuji, že na to mají kompetenci a nějaké právo.
Napsal jsem, že černý trh neexistuje: nemám tak docela pravdu a sám se černého trhu účastním: doučuji matematiku studenty jiných
vysokých škol. Poslední dobou jim k tomu dodávám: "Stydím se za naše vysoké školství. Tu službu, kterou vám poskytuji za úplatu, by vám měl poskytnout váš asistent a to s úsměvem a zadarmo." Moji klienti mi odpovídají, že na ně jejich asáci nemají čas a nebo ochotni konzultovat nejsou.
Jediné správné řešení (podle mého názoru) je buď jejich asistentům zaplatit tak, že budou ochotni a budou stíhat, nebo, je-li ekonomičtější přijmout více levnějších asistentů, učinit tak. Prostě nenadávat trhovci, že za pět korun nemá lepší jablka. Když dotyčného asistenta propustíte, nepomůžete si: lepšího asi nekoupíte.
Pro čtenáře, kteří mají potřebu vždy argumentovat ad personam, dodávám, že bylo-li jen trochu možné, nikdy jsem (samozřejmě zadarmo!) konzultaci svým studentům neodmítl; zkuste mě tedy napadnout odjinud).
Vést řeči o tom, že by se měli jejich asistenti snažit pracovat co nejlíp, je absurdní divadlo na úrovni komunistických schůzí se závazky "více, lépe, radostněji". Někde skutečně učí starší studenti (nikoli graduovaní doktorandi) ty mladší a vedoucí kateder či ústavů jsou rádi, že je mají.
Čekám, že se moje názory nebudou mnoha lidem líbit. Kdysi se farář, učitel a lékař řadili nikoli mezi povolání, ale poslání. Farář měl desátek, lékař výdělek a učitele brali postupně jednotlivé rodiny na oběd. Za pocit, že mám poslání, si sice nic nekoupím, ale přesto by nějaké uznání člověka potěšilo. Nebo alespoň naděje.
Třeba bych chtěl slyšet: "v časovém horizontu 10ti let se stát bude snažit, aby průměrný plat na státních vysokých školách dosáhl 1,x násobku průměru v ČR; zároveň vytvoříme podmínky pro vznik soukromých vysokých škol tak, aby poptávka po vysokoškolském vzdělání mohla být co nejlépe uspokojena. Protože některé školy budou vybírat školné a kvůli dostupnosti vzdělání vytvoříme do x let fungující systém studentských půjček Š"
V USA (jak jsem psal o tom, co se mi na "Západě" nelíbí, přiznávám, že se mi mnoho věcí líbí) funguje systém, v rámci něhož stát financuje vysokým školám výzkum pro malé a střední podniky. Například firma Mobil House si řekne, že by mohla asi uspořit ve své provozovně náklady na energii a poplatky za znečišťování životního prostředí. Univerzita jí vypracuje studii možných úspor a stát univerzitě za tuto studii zaplatí. Říkají tomu strategie "win, win, win", protože vyhraje firma, vyhraje univerzita a nakonec i třeba to životní prostředí. Úspěch firmy (která ovšem platí daně) je také úspěch státu.
Možná je to pro někoho moc levicové a pro někoho moc pravicové, ale funguje to. Kdyby toto četl někdo kompetentní, ať zkusí aspoň vymyslet, proč to u nás nejde. Jako alespoň doplňkový způsob financování aplikovaného výzkumu je to dobrý způsob, a protože se na něm podílejí především studenti vyšších ročníků a doktorandi, považuji jej z pedagogického hlediska za výborný.
Z žádné strany jsem ale zatím neslyšel koncepci jinou, než "příští rok bude peněz méně".
Ale třeba bude lépe.
Jan Kyncl
Poznámka JČ: Ne ve všech zemích je nepravdivá reklama normou. Např. v Británii existuje přísná Advertising Standards Authority, která dohlíží na přístojnost a pravdivost reklamy. Konec konců, je to lepší i pro zadavatele reklamy, ví-li veřejnost, že reklama nesmí lhát a že její informace nutně musejí být pravdivé.
Paní Cihelková, neútočte na ODS!
Milá paní Cihelková !
Je poněkud úsměvné, kterak rozhořčena "fauly" pana Bělohradského, dopouštíte se naivních, dorosteneckých, nicméně obdobných faulů vůči "zločinné" ODS.
Dovolím si Vám připomenout, že z případů hysterické nenávisti, k jejíž mediální variantě jste se s mírně zvýšenou hladinou adrenalinu připojila, ze kterých by slabší jedinci odešli zlomeni na duchu i těle, odcházejí silní jedinci, naopak, posíleni, neboť jak známo, co tě nezabije, posílí...
Učili mě, že to byl Jevtušenko, ale nejsem si tím jist, který pravil:
Neboj se nepřátel, nanejvýš tě mohou zabít. (pozn. autora - málokdy)
Neboj se přátel, nanejvýš tě mohou zradit. (pozn. autora - pokud jsou koaliční, téměř vždy)
Boj se lhostejných, neboť z nich pramení zrada i vražda. (pozn. autora - již méně zajímavé, leč ze života)
Je nepravděpodobné, že byste byla ochotna vnímat můj nesouhlas s Vašimi řádky, přesto si jej dovolím předložit:
add. odst 2.
Slovní spojení "neuvěřitelně gumová ODS" považuji za Váš výraz nesouhlasu s opoziční smlouvou.
Možná je chyba, že jste se málo zapojila do předvolební kampaně, ve prospěch politické strany, kterou preferujete...
Možná je chyba, že jste svoji, nepochybně geniální, variantu řešení povolebního patu nesdělila pp. Zemanovi a Klausovi, nemuseli by se před občany pýřit...
Možná Vaše rozhořčení způsobuje skutečnost, že tito bezpáteřní jedinci zabránili panu prezidentovi pověřit sestavením vlády nějakou třetí osobu, která by Vám byla sympatičtější a možná i nakloněná...
add. odst 3.
...ve prospěch politiky ODS a to i tehdy, kdykoliv sáhla na podstatu toho mravního řádu, který dává státu smysl existence."
Na tomto místě si Vás dovoluji požádat o konkrétní příklad, kdy ODS sáhla na podstatu mravního řádu, případně o sdělení, kdepak se v těchto okamžicích toulali její mravní a moudří koaliční partneři, případně škrtiči z tehdejší opozice, že tomu nedokázali zabránit, vždyť ODS nikdy neměla 51 % v poslanecké sněmovně...
Ostatně stát a mravnost, to nemyslíte vážně. Každý stát je nemravný, neboť mocenskými prostředky omezuje svobodu jednotlivce, který v dobré víře, někde více, někde méně demokratickými prostředky, předal státu část svých povinností a část pravomocí, čehož později hořce lituje, neboť stát je nenažraný, otylý Otesánek.
...Klaus plodil "neviditelnou ruku trhu..."
Na tomto místě si Vás dovoluji opravit, ačkoliv bych to panu Klausovi přál, neviditelnou ruku trhu nezplodil on, nýbrž jistý pan Smith, a ačkoliv Adam, nikoliv s Evou.
Váš strach z trhu je obdobný dětskému strachu ze tmy, neboť trh to byl, který nás sejmul ze stromů. Nebýt jej, možná byste byla v tuto chvíli vláčena za vlasy za účelem plození, nikoliv však trhu, nýbrž poněkud chlupatých potomků.
...ekologii považoval za šlehačku na dortu."
Na tomto místě by měl být p. Klausovi vysloven veřejný dík. Pokud by se choval dle Vašeho, byť přímo nevysloveného, přání, musel by býval naordinovat své balíčky mnohem dříve, což byste mu jistě měla rovněž za zlé, neboť odkud...? Mandatorní výdaje, školství, zdravotnictví, však víte...
Nepředpokládám, že byste chválila příslušníky své rodiny, byť by i dovezli nákladní auto plné vzácných sazenic pro Vaši zahrádku, jestliže oděv celé rodiny vykazuje známky nadměrné opotřebovanosti, obuv je prochozená a lednice na Vás drze zíve prázdnotou.
add. odst 4.... jak má vypadat správný a pravý kapitalismus..."
kde si dovoluji Vás upozornit, že i stávající bašty někdejšího kapitalismu mají velice těžkou hlavu z míry socialistických výdobytků, které populisticky připustily a pouze absence politické odvahy je nutí vláčet toto břímě od voleb k volbám. Mělo by se s tím něco udělat, říkají, jak se lze dočíst v mnohých výtiscích z běžného i ekonomického, zahraničního, někdy i našeho tisku. U nás např. pan Macháček v Respektu, nebo např. pan Šťastný, finanční analytik fy Colosseum v Lidových novinách.
Možná tyto zprávy nečtete, nebo je odmítáte vnímat. Doporučuji je Vaší pozornosti.
...když se ukázalo, že EU se nemíní nechat vytunelovat."
To je již nesmysl tzv. prostý (možná prostoduchý).
add. odst 6.
..."individuálním sobeckým zájmem".
Je mi líto, že jste dosud nepochopila, že tato teze byť, možná, formulována jinými slovy, patří k základu pravicových ideologií. Závist, soutěživost a následné činy (nikoliv však pouhá slova) jsou motorem vývoje.
Dovolte citát :
...když se rozhodnete k válce za naprostý triumf vaší individuality, musíte začít tím, že neúprosně zničíte všechny, kdo jsou vám nejbližší. Každé spojenectví vás zbavuje osobnosti. Všechno, co zavání kolektivem, vás zahubí. Proto využijte kolektivu k experimentu a pak tvrdě udeřte a zůstaňte sami!
Salvator Dalí
Mohl bych citovat některého z věhlasných ekonomických teoretiků, ale což kdybyste mě odbyla odkazem na některého z druhého tábora ?
add. odst 7.
"Patent na pravdu má pouze ODS a to ostatní je špatné."
Že by, konečně, prozření ?
add. odst 8. a 9....novináři, kterým bylo trapné pět ódy na specifickou českou cestu..."
"... privatizačně ekonomický švindl..."
Víte, s našimi novináři (výjimky asi jsou, ale nějak je neznám, pana Čulíka nechci jmenovat, bylo by to servilní) je to obdobné jako s učitelkami z nižších ročníků, které se vlivem pracovního prostředí stávají infantilními a terorizují své okolí odobně jako své žáčky v základní škole. Novináři pak hnáni touhou zvýšit obrat svého periodika (neboť o peníze jde vždy až v první řadě) a na druhé straně nuceni předžvýkat problém méně inteligentní části svých čtenářů (ta druhá, inteligentnější, skupina o něm již pravděpodobně dávno ví), se pohybují většinou pouze po povrchu, dokonce některé z nich podezírám, že hlubšího pohledu nejsou nikoliv ochotni, nýbrž schopni.
Kuponová privatizace, jeden z několika transformačních postupů (je s podivem, že i ti, kteří se považují za moudré si to nechtějí pamatovat) nebyla ani tak krokem ekonomickým, jako politickým. Nový stát chtěl demonstrativně rozdat občanům státu část z majetku, který vznikl "nadhodnotou" jejich práce a zůstal za nehty KSČ, která vlastnila minulý stát.
Já osobně si nepamatuji, že by kdokoliv z ODS doporučoval vložit je do jakýchkoliv fondů. Naopak pamatuji se, že p. Klaus nabádal k osobnímu vlastnictví a že nikdo nikdy neřekl, že všechny akcie mají stejnou hodnotu, analýzy hospodaření a výhledů v tiskuŠ atd., vzpomínáte?
add. odst 11.
"Ekonomická globalizace je zajisté problém, který je nutno řešit...
Opět vedle. Dovoluji si Vás ujistit, že neexistuje instituce, která by mohla řešit ekonomickou globalizaci, právě naopak. Ekonomická globalizace změní a již mění svět.
Každý pokus o regulaci bude mít účinek shodný s výsledkem sedláka, který se rozhodl vidlemi zastavit slunce na obloze. Lidé finančního světa disponují tak obrovskými prostředky, že ekonomiky i velkých států jsou pro ně dětskými hřišti. Namátkou připomenu rok 1992, kdy p. Soros položil anglickou libru, loňský rok, kdy položil Rusko, rok před tím tzv. asijská krize, ale i kvapná změna kurzu české koruny z ukotveného na plovoucí v podání ČNB někdy před pěti lety, kdy se pan Tošovský nechal nachytat na hruškách.. Příkladů mohu předložit mnoho. Pokud budete mít zájem, zalistuji v archivu a dodám včetně rozboru příčin a následků z per fundovaných analytiků.
globalizovaných proudech spekulativního kapitálu, provětrávajícího v dobách největší slávy ODS..."
Vzhledem k tomu, že neumíte zaměřit cíl, doporučuji kobercové bombardování. Opravdu nevíte, že tato výčitka by měla směřovat na ČNB, se kterou se ODS nikdy nikterak neobjímala?
add. odst 12.
"Bude-li to pro ODS výhodné, přidá se třeba k vyznavačům kultu woodoo."
Tento závěrečný výkřik je hodný zhrzené milenky.
Na závěr si dovolím shrnout, že, pravděpodobně, nemáte ráda pana Bělohradského a jeho filosofii. Jako nástroj exekuce jste zvolila ODS. Obávám se, že se stejným výsledkem jako lupič v Saturninovi pana Jirotky, který se chtěl bránit řemdichem.
České dráhy porušují zákon
V letosnim roce oslavi regionalni draha Rakovnik - Cista - Kralovice -
Mladotice 100. vyroci zahajeni provozu. U teto prilezitosti zajmove
sdruzeni Mistni draha Rakovnik - Mladotice (MDRM) pripravilo na 25.
zari oslavy, jejich soucasti ma byt i prujezd zvlastnich historickych
vlaku. Cast trati mezi Cistou a Mladoticemi je bohuzel od 1.1.1997
vyloucena z provozu. MDRM usiluje jiz tretim rokem o zachranu trati a
obnovu provozu na ni. MDRM pozadalo na zaklade platne licence CD o
povoleni prujezdu zvlastnich vlaku az do Kralovic s tim, ze uvede
pripadne nesjizdne useky trate Cista - Kralovice do stavu
odpovidajiciho normam. CD vsak prujezd vlaku zakazaly a nabidku na
bezplatnou opravu trati odmitly.
Je trať Čistá - Kralovice opravdu nesjízdná?
Ceske drahy oduvodnuji zastaveni provozu v useku Cista - Mladotice
spatnym technickym stavem trati. CD, konkretne vrchni prednosta Spravy
dopravni cesty (SDC) Plzen ing. M. Krutina, poskytl MDRM "Zpravu o
technickem stavu zeleznicniho svrsku" v danem useku jako odborny
podklad pro rozhodnuti o nemoznosti prujezdu zvlastnich vlaku. Tuto
zpravu a dalsi dokumenty si nechalo sdruzeni MDRM posoudit nezavislym
odbornikem. Ten vsak neshledal zavady, ktere by bezprostredne branily
provozu, natoz prujezdu zvlastnich vlaku snizenou rychlosti! Veskere
udaje a hodnoty podle nezavisleho experta (Miroslava Fogla) vyhovuji
predpisum a normam zavaznym pro CD. Pri dalsim jednani oznacil ing.
Krutina zpravu za "nepodstatny material". Jiny material vsak nedodal a
konkretni duvody nesjizdnosti neuvedl. Naskyta se tedy otazka, zda
vubec CD takovym materialem disponuji a na zaklade ceho vlastne jizdu
zvlastnich vlaku nepovolily.
Zákaz brigád a odmítnutí bezplatné pomoci při opravě trati
Od lonskeho roku probihaly pod vedenim Spolku pratel mistnich drah
(SPMD - clen sdruzeni MDRM) brigady za ucelem odstraneni naletovych
drevin, ktere prakticky znemoznovaly prujezd po trati. Diky SPMD bylo
Sprave trati umozneno dodrzovat Stavebni rad CD a pravidelne projizdet
trat drezinou. Brigady probihaly se souhlasem Spravy dopravni cesty.
Na nabidku opravy nesjizdnych mist (viz vyse) vsak vrchni prednosta
SDC ing. Krutina reagoval tim, ze 20.8.1999 (den pred zacatkem
pripravene tydenni brigady) brigadnikum zakazal vstup na trat.
České dráhy porušují zákon
Ceske drahy soustavne jiz nekolik let porusuji zakon c. 266/94 Sb. o
drahach. Konkretne CD v souvilosti s trati Cista - Mladotice porusuji:
par. o 20, ktery jim jako vlastniku uklada zajistit provozuschopnost
drahy a umoznit styk s jinym drahami ? ? o 22, odst. 1, pism. a),
ktery jim uklada jako provozovateli drahy provozovat drahu v souladu s
pravidly pro provozovani drahy a platnym urednim povolenim ? ? o 35,
odst. 1, pism. a), kterym jako dopravci uklada provozovat drazni
dopravu podle platne licence ? Vzhledem k tomuto porucovani zakona
vymeril Drazni urad v uplynulych letech opakovane pokuty v celkove
vysi pul milionu korun. Zda se nam proto naprosto nepochopitelne
chovani Ceskych drah, ktere odmitaji nezistnou pomoc, jez by jim
umoznila opet si zacit plnit sve zakonne povinnosti
České dráhy dostaly peníze na rekonstrukci trati Čistá-Mladotice
Vrcholem podivneho chovani Ceskych drah je to, ze se rozhodly nevyuzit
k oprave trati prostredky, ktere jim byly prideleny statnim rozpoctem.
Jednalo o 78 milionu Kc, ktere byly vazany specialne na rekonstrukci
trati Mladotice-Cista! Zasluhu na ziskani prostredku ze statniho
rozpoctu ma zejmena poslanec ing. Vaclav Gr^nner, CSc. CD vsak
rekonstrukci trati nezahajily a penize dle nasich informaci pouzily se
souhlasem Ministerstva dopravy a spoju CR na jine ucely.
Čeho se bojí České dráhy
Ceho se boji vrchni prednosta SDC Ing. Krutina a Ceske drahy? Proc
davaji najevo svuj nezajem na oprave trati i pres to, ze by je to
nestalo ani korunu? Proc Ceske drahy nedodrzuji zakon c. 266/94 Sb. o
drahach? Proc radeji kazdorocne plati pokutu, kterou jim uklada Drazni
urad za nedodrzovani zakona o drahach. Proc nejsou statisice placene
na pokutach radeji investovany do obnovy trati? Proc nedovoluji
uskutecneni slavnostnich jizd historickych vlaku, aniz by prokazaly
nesjizdnost trati?
Pripravil Vit Rousal ml., Spolek pratel mistnich drah
Přílohy
Spolek pratel mistnich drah (SPMD) je sdruzeni obcanu, kterym neni
lhostejny osud regionalnich drah a kteri se svoji cinnosti snazi
prispet k jejich zachovani (pripadne znovuobnoveni) a rozvoji provozu
na nich.Spolek byl zalozen v Plzni dne 2. 12. 1997 podle zakona
c.83/1990 Sb. a zaregistrovan u Ministerstva vnitra CR a zaroven mu
bylo prideleno IC 66362709. V soucasnosti je hlavnim cilem spolku
zachrana 21-ti km tratoveho useku Cista - Mladotice, ktery je soucasti
regionalni drahy Rakovnik - Mladotice (39 km, c.162 v jizdnim radu CD)
a v soucasne dobe soucasnosti je na nem zavedena dlouhodoba vyluka.
Spolek vlastni platnou licenci k provozovani nepravidelne prepravy
osob na trati Rakovnik - Mladotice.
Cinnost Spolku pratel mistnich drah smerujici k zachrane trati Cista -
Mladotice financne podporuji Nadace Partnerstvi, Nadace VIA, Nadace
rozvoje obcanske spolecnosti a Evropska unie prostrednictvim programu
Phare, cimz davaji najevo, ze povazuji obnoveni provozu na trati za
velice vyznamnou vec.
Mistni draha Rakovnik - Mladotice (MDRM) je zajmovym sdruzenim
pravnickych osob. Vzniklo v unoru 1998 za ucelem obnoveni provozu na
tratovem useku Cista - Mladotice (cast regionalni drahy Rakovnik -
Mladotice), na nemz CD s.o. zastavily k 1.lednu 1997 osobni i
nakladni dopravu. Zakladajicimi cleny byly: mesto Kralovice, mesto
Kozlany, obec Cista, obec Mladotice a Spolek pratel mistnich drah z
Plzne.
Regionalni trat Rakovnik - Mladotice (c. 162 v JR CD, 39 km ) vychazi
z okresniho mesta Rakovnika, dulezite zeleznicni krizovatky, a vede
pres obce Lubna, Pricina, Zavidov a Vsesulov do Ciste. Zde v soucasne
dobe vlaky konci nebot usek dale pres Strachovice, Kozlany, Kralovice
a Trojany do Mladotic je v dlouhodobe vyluce. Bez zeleznicniho
spojeni se tak ocitla mesta Kozlany a Kralovice (byvale okresni
mesto, prirozene centrum okresu Plzen sever a sidlo mnoha podniku).
Osobni doprava je v uzavrenem useku nahrazena autobusy, nakladni
doprava byla zrusena bez nahrady. Trat Rakovnik - Mladotice pritom
lezi ve velice vyhodne poloze a tvori spojnici mezi severnim
Plzenskem a Rakovnikem. Podle mnoha odborniku (napr. Antonin Minarik
z Ceskeho a Slovenskeho dopravniho klubu) je jeji vyznam vysoce
nadregionalni a zaslouzila by si radnou rekonstrukci a zarazeni mezi
trate celostatni.
Důležité kontakty:
Vit Rousal (SPMD) 019/7822397
Iva Davidova (MDRM) 0604835371
ing. Vaclav Gruenner CSc. 0602287267
ing. Rudolf Salficky (predseda sdruzeni MDRM) 0182/396489
ing. Miroslav Krutina (vrchni prednosta Spravy dopravni cesty Plzen)
019/7014499
Otevřený dopis generálnímu řediteli Českých drah
zajmove sdruzeni pravnickych osob
MISTNI DRAHA RAKOVNIK - MLADOTICE
Mestsky urad v Kralovicich , Markova 2, Kralovice 331 41
Generalni reditel CD
ing. Dalibor Zeleny
Ceske drahy s.o.
Nabrezi L. Svobody 12
110 15 Praha 1
Vazeny pane generalni rediteli,
obracime se na Vas se zadosti o zjednani napravy ve veci pristupu
predstavitele CD, konkretne vrchniho prednosty Spravy dopravni cesty
Plzen ing. Miroslava Krutiny, k nasemu sdruzeni. Cilem naseho sdruzeni
je obnoveni provozu v tratovem useku Cista - Mladotice, ktery je od
1.1.1997 v dlouhodobe vyluce. Od lonskeho roku probihaji pod vedenim
Spolku pratel mistnich drah (clen naseho sdruzeni) na trati brigady,
behem nichz jsme na trati vyrezali naletove dreviny. Tim jsme CD
umoznily projizdeni trate motorovym vozikem MUV, tak jak uklada
Stavebni rad CD. Na 25. zari 1999 jsme na naplanovali oslavy 100.
vyroci od zahajeni provozu na trati Rakovnik - Mladotice. Soucasti
oslav mely byt jizdy zvlastnich vlaku po neprovozovanem useku Cista -
Kralovice. Spolek pratel mistnich drah vlastni platnou licenci k
provozovani prilezitostne dopravy osob v cele trati Rakovnik -
Mladotice. Podali jsme proto zadost o moznost prujezdu zvlastnich
vlaku. Ing. Krutina nam, vsak jizdy nepovolil z duvod udajne
nesjizdnosti trate. Pozadali jsme ho proto o poskytnuti technicke
dokumentace o stavu trate, nacez nam byla poskytnuta Zprava o stavu
zeleznicniho svrsku. Po jejim prostudovani jsme vsak zjistili, ze
zadne zavady, ktere by bezprostredne branily provozu se v uvedenem
useku nevyskytuji. Na dalsim jednani s ing. Krutinou jsme mu tuto
skutecnost sdelili a navic nabidli moznost vykonani pochuzky po
uvedenem useku s tim, ze na vlastni naklady odstranime vsechny zavady,
ktere by branily provozu. Na nasi nabidku reagoval ing. Krutina tak,
ze Zpravu o stavu zeleznicniho svrsku oznacil za nepodstatnou, jinou
technickou dokumentaci dokazujici nesjizdnost daneho useku vsak
nepredlozil. Dale nam zakazal dalsi brigadnickou cinnost na trati a
pohrozil, ze pokud vstoupime na trat nebo sousedici pozemky CD, budeme
vykazani. Coz je podivna reakce na nekolik set brigadnickych hodin,
ktere jsme na trati odpracovali.
Z vyse uvedeneho vyplyva, ze ne vsechny problemy jsou na CD zpusobeny
financnimi potizemi. V pripade trate Cista - Mladotice jde
prinejmensim o lidskou neochotu a nezajem. Podobne jednani, dle
naseho nazoru, vazne poskozuje dobre jmeno Ceskych drah a doufame, ze
ucinite patricne kroky k tomu, aby k takovymto pripadum nedochazelo.
Za MDRM Iva Davidová
jednatelka
