pondělí 13. září

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled událostí Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby O systému ARES a o etice podnikání:
  • Politika je věc veřejná (Štěpán Kotrba) Špionáž:
  • Ruský archivář odhalil nejvýznamnější britskou špiónku pro KGB Britská vláda opět vyvíjí nátlak na BBC:
  • Robin Cook požadoval zkrácení svého rozhlasového rozhovoru Otázka týdne:
  • Nezaměstnanost v České republice (Jan Čulík, Radiožurnál) Česká politika a Josef Kudláček:
  • Jak protestovat? (Ivan Hoffman, Radiožurnál) České služby:
  • Platba na České poště (Ladislav Pavlič) Reakce:
  • Ještě jednou "Přes Lánského od lesa" (Radek Šulc)
  • Ještě jednou "Ekologie jako šlehačka na dortě" (Ondřej Čapek)
  • Rasismus praktikovaný proti Čechům? (Ferdinand)
  • Národní divadlo (Petr Jánský) Oznámení:
  • Časopis Hurontaria č. 9 na síti

    Kompletní Britské Listy

    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Inzerujte v Britských listech! Britské listy letos na jaře četla čtenářská obec přibližně 15 000 samostatných počítačů měsíčně. Sledují je nejvlivnější kruhy v ČR. Mimo jiné poskytují BL jedinečnou možnost zahraničním firmám představovat se české vládě prostřednictvím reklamy na BL svými projekty. (Výtěžkem z reklamy v BL bude financována investigativní novinářská práce v České republice.) Zájemci pište sem.

    Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Adresa Britských listů je zde.
  • Upozornění autorům: Prosím, posílejte pokud možno své příspěvky do BL uložené ve formátu html. Díky. JČ

    Co je nového v České republice

  • Podle premiéra Miloše Zemana zahájila policie trestní stíhání bývalého předsedy Fondu národního majetku Romana Češky. Předseda vlády tuto informaci obdržel od ministra bez portfeje Jaroslava Bašty. Bašta v červnu nepopřel domněnky, že Češka je vyšetřován v protikorupční akci "čisté ruce". Zeman doporučil vyčkat výsledků stíhání a případného soudního procesu. Média v červnu uvedla, že Baštou vytvořená koordinační a analytická skupina Výboru na ochranu ekonomických zájmů se bude zabývat privatizací Poldi Kladno, a to na základě dokumentů, které Baštovi tehdy předal bývalý majitel Poldi Vladimír Stehlík. Materiály měly dokazovat, že za pádem Poldovky stáli úředníci FNM a ministerstva průmyslu a obchodu. Jmenovitě tehdy Stehlík uvedl i Češku. Češka byl počátkem tohoto roku spolu s bývalým členem prezídia FNM Václavem Slavíčkem obviněn také z pokusu o trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku a z pokusu o zneužití pravomoci veřejného činitele. Brněnské firmě Kenap Královopolská Group měli vrátit nevratnou kauci 49,564.372 korun uhrazenou při privatizaci, čímž porušili zákon.

  • Ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD) a jeho stínový protějšek Jan Zahradil (ODS) tvrdí, že ústavní změny, připravené společnou komisí ČSSD a ODS, nejsou namířeny proti prezidentovi Václavu Havlovi. Předsednictvo ČSSD se v sobotu jednomyslně shodlo na ústavních změnách, které dohodli členové společné komise ČSSD a ODS. Ústavní změny by měly kromě jiného vést ke ztrátě výlučného práva prezidenta republiky při personálním obsazení Nejvyššího soudu a bankovní rady České národní banky. Omezeny by měly být i pravomoci prezidenta při udělování milostí, aby prezident neměl právo zasahovat do trestního řízení či ho úplně znemožnit.

  • Podle premiéra Zemana je růst podpory pro komunisty v ČR dočasný. "Za dočasný ho pokládám proto, že lidé jsou naprosto pochopitelně netrpěliví a myslí si, že už o prvních několika měsících je možné očekávat nějaké zázračné výsledky nové vlády" řekl Zeman v pořadu televize Prima Nedělní partie.

  • Muže, který 21. srpna při shromáždění skinheads v Praze na Náměstí Míru zvedl ruku k nacistickému pozdravu, zadržela po vyhodnocení videozáznamů a fotografií policie. Vyšetřovatel jej obvinil z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů.

  • Ministr zahraničí Jan Kavan se domnívá, že by Evropská unie mohla finančně přispět ČR na  řešení romské otázky. Kavan v televizi Nova uvedl, že v Evropě žije kolem sedmi miliónů Romů a že jejich emigraci lze prý povětšinou označit za ekonomickou, nikoli diskriminační.

  • Česká lékařská komora se postavila za soukromou bruntálskou nemocnici, která se snaží odvrátit svůj zánik. K tomu ji podle vedení nemocnice odsoudilo rozhodnutí výběrové komise, která ústavu přiřkla jen zlomek z původní kapacity akutních lůžek, a kroky VZP, jež na základě verdiktu komise neuzavřela s nemocnicí smlouvu.

  • Devizový zákon a "tuzemci". Po bedlivém víkendovém studiu Devizového zákona č.219/1995 jsme nuceni konstatovat, že Václav Pinkava v článku Egonie, aneb Konto Lánský zřejmě nemá pravdu, když se domnívá, že jako britský občan, žijící v ČR, si smí ponechat konto v Británii: zákon v žádném případě, ani omylem, nečiní výjimku pro držitele dvojího občanství, že by se mu nemuseli podrobovat. To konec konců řekli českým sdělovacím prostředkům i pražští právníci, totiž že Lánský měl povinnost žádat Českou národní banku o povolení pro založení konta v zahraničí. Podle českého devizového zákona musí "tuzemec" do 30 dnů "převádět" veškeré v zahraničí nabyté finanční prostředky do českých bank, anebo požádat Českou národní banku o povolení mít konto v zahraničí. Jako "tuzemce" zákon definuje nejen české občany, ale i držitele jiných občanství, tedy "cizince", s trvalým pobytem v České republice. Jakou mezinárodní dohodu schválil český parlament, která by opravňovala cizince s trvalým pobytem v ČR udržovat si svá zahraniční konta? Zda všechny desetitisíce Američanů, nyní žijících v Praze, skutečně zlikvidovaly svá konta v jiných zemích a převedly veškeré své finanční prostředky do Prahy do neefektivních českých bank se zdá ovšem velmi pochybné. Co když má někdo s trvalým pobytem v ČR majetek v zahraničí, třeba činžovní dům v Londýně, a z Prahy ho spravuje. Jak to může činit bez londýnského bankovního konta? - Britský občan žijící v Británii nemusí žádat nikoho o povolení založit si konto v libovolné zemi, pokud však konto produkuje zisk formou úroků, má povinnost je uvést jako veškerý zisk ve výročním daňovém přiznání.

  • České výstavy v Londýně. V Londýně se do listopadu 1999 koná výstava The Garden (Zahrada), je to výstava soch a instalací v  "kontroverzním, cenou oceněném prostoru" českého a slovenského velvyslanectví. Na výstavě jsou díla Stanislava Kolíbala, Petra Lysáčka, Petra Písaříka, Jiřího Davida a dalších, informuje České centrum v Londýně.. Druhou výstavou, otevřenou také do listopadu 1999, je v Českém centru výstava obrazů Stanislava Kolíbala.

  • Právo zavedlo rubriku "Média". Píše Juliana:

    Pravo zavedlo rubriku "Media". Je neskonale horsi nez podobne rubriky LN a MfD. Vypada, jako by ji vytvareli reklamni odbornici TV Nova. Mozna by mohli novinari ke svym vytvorum pribalovat takove ty blici pytliky, co se davaji v letadlech, pro pripad, ze by se ctenarum udelalo nevolno.

  • K českému zákonu o znásilnění napsal Jan Halva:

    Dovoluji si Vás v souvislosti s článkem Jak Češi, jejich zákony a justiční praxe vidí znásilnění upozornit, že v trestním zákoniku je pouze formulace (cituji po paměti) "...kdo ženu donutí..." Tedy postihuje pouze násilí na ženě. Další paragrafy se zaobírají dětmi. O mužích tam není ani slovo.

  • Oprava. Tomáš Pecina poznamenává, že o financování stavby Národního divadla nepsal v časopise Central Europe Review, jak se chybně na tomto místě v pátek zmínila Juliana, ale na Fóru Britských listů. Za nepřesnost se omlouváme.

  • Debata o Impulsu 99. Napsal Evžen Haičman: Pane Čulík, udělal jsem na svých stránkách rozcestník, kde ukazuji na reakce k iniciativě Impuls 99. Je to docela zajímavé, číst různé názory takto seřazené za sebou.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Na adrese http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_fr.html je ve zkusebnim provozu Mertlikem slibovany registr ekonomickych subjektu. Zde si muzete potencialniho obchodniho partnera proklepnout podstatne lepe, nez dosud na http://www.justice.cz. Mimo jine novy registr zahrnuje i podnikajici fyzicke osoby (=zivnostniky).

  • Případné sponsorování Britských listů. Ozvalo se několik čtenářů, že by chtěli finančně přispět na vydávání Britských listů. Máte-li zájem, můžete přispět na můj účet u České spořitelny, 2201638-018/0800, specificky symbol 5251663, variab. symbol 14. Prosím, dejte mi vědět e-mailem, že na to konto nějaké peníze posíláte. Nesejde-li se totiž realistická částka, s níž by se dalo něco podnikat, peníze všem dárcům vrátím. - Petr Paleta připomíná, že by čtenáři rádi věděli, na co ty peníze chci. Podrobně to v některém z příštích vydání BL vysvětlím.

  • Český superšpión a smrt princezny Diany. Případ podvodných dokumentů týkajících se údajné vraždy princezny Diany a svědectví českého zpravodajce za komunismu, Karla Koechera, že neměl s  případem nic společného, je k dispozici také v angličtině v časopise Central Europe Review. - V aktuálním vydání časopisu Central Europe Review shrnuje nejnovější vývoj ohledně TV Nova anglicky Jan Čulík na tomto místě. Na jiném místě je v aktuálním vydání CER anglické shrnutí dosavadní historie televize Nova od Jana Čulíka.

  • Impuls 99 kritizuje JČ v angličtině v  časopise Central Europe Review v článku nazvaném No Pulse 99.

  • Nepřípustná reklama v českém vysílání BBC. Napsala Juliana:

    Vazeny pane Culiku,

    domnivala jsem se, ze upozorneni o nepripustne reklame na BBC je v BL zbytecne dlouho, ale dnes (16. 8.) me tato stanice presvedcila o jeho stale aktualnosti. V glose o nezamestnanosti (redaktor rekl inflaci) byl Petr Holub uveden priblizne takto: "Zeptali jsme se na nazor P. H., sefredaktora Respektu, kteremu o teto problematice vychazi dnes v tomto casopise clanek."

    Respekt si nekoupim. Za prve je mi tento zpusob reklamy protivny, za druhe nerekl Petr Holub nic, co uz bych neslysela alespon padesatkrat.

    Neni mi zcela jasne, proc se o nezamestnanosti bavi novinar z BBC s novinarem z Respektu - proc se BBC radeji nezepta nejakeho sociologa, treba Petra Marese, nebo lidi z uradu prace.

  • Skrytá reklama v českém vysílání BBC. Přišel tento dopis:

    Vazeny pane Culiku,

    kdysi jste psal o nepripustné reklame. Ceske vysilani BBC nyni jiz nekolikrat uvedlo neco ve stylu: Ivan Kytka bude o teto problematice mluvit za dva tydny. Ale jiz tento tyden si muzete o problemu precist v jeho clanku, ktery vyjde v tydeniku Respekt. Je to skryta reklama nebo ne? Treba jim Respekt neco plati za to, ze ho inzeruji, anebo publikuje jejich vysilaci cas, nevim. Bylo by dobre, kdyby se alespon BBC drzela pravidel.

    V Producers' Guidelines BBC se mj praví:

    Výrobek nebo služba se nikdy nesmí vyskytovat v obraze ani ve zvuku oplátkou za peníze, služby či cokoliv jiného.

    Třeba české vysílání BBC vysvětlí, jaký postoj zaujímá vůči těmto předpisům.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.

    Výběr textů z posledních dní:

    Všechny články o válce o Kosovo, zveřejněné v BL, naleznete v tematickém archívu BL. Klikněte tam na heslo "zahranici, Kosovo".

    Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL. Tematický archív BL od 1. září 1997, kdy se BL osamostatnily, je na adrese http://blisty.internet.cz/xz.

    Podnikání je věc veřejná

    Už po několikáté a už naposled

    Příspěvek k ukončení polemiky o tom, zda je legální zveřejňovat DIČ fyzických osob na internetu

    Štěpán Kotrba

    1.

    Pokud se občan dostává do obchodních vztahů, stává se osobou veřejnou a  dostává se tím do kompetence obchodního či živnostenského práva.

    2.

    Dle již několik let trvajícího živnostenského práva je číslo DIČ pouze u "fyzických osob" tvořeno r.č. fyzické osoby + identifikací daň. úřadu a doposud si nikdo nestěžoval (a to ani při schvalování tohoto zákona v Parlamentu...)

    3.

    Zveřejnění veškerých údajů, umožňujících ztotožnění podnikatele, je téměř jedinou zárukou čistoty obchodních vztahů.

    Lze tak zjistit např. člověk, mající několik bankrotujících firem si půjčuje peníze či odebírá zboží s úmyslem nezaplatit ("Jestli mám dluh sto miliónů, je to stejný, jako dluh sto deset miliónů... Tak co?!").

    4.

    Pokud si někdo nepřeje tyto údaje zveřejnit, neměl podnikat. Když žádal o zařazení do registru plátců DPH (či věděl, že si vydělá tolik, aby DPH platil, aniž by změnil formu podnikání na s.r.o. u níž tento identifikátor není, souhlasil i s tím, že jeho DIČ obdrží kterýkoliv jeho obchodní partner. Sám mu jej poskytoval a nikdo tento údaj neoznačoval slůvkem TAJNÉ, stejně jako nikdo neoznačoval slůvkem TAJNÉ jméno podnikatele na sídle provozovny. Takovýto údaj NEMŮŽE BÝT ze zákona TAJNÝ ani DŮVĚRNÝ. Já mám právo vědět, s kterým Janem Novákem uzavírám obchodní vztah stejně, jako mám právo vědět, zda moje nastávající manželka nemá dluhy, o nichž bych nevěděl, či to, jestli je jí dvacet dva či třicet šest let.

    5.

    Řadě lidí i politiků je ovšem velmi nepříjemné, že by struktura jejich podnikání či podnikání jejich stranických kolegů měla být otevřená a všem dostupná. Jsou to drobní živnostníčci či muzikanti a výtvarníci, nebo spekulanti a podvodníci? Musí se poctivý živnostník strachovat, že si jej někdo "ztotožní"?

    Pokud odvádí daně, platí sociální a zdravotní pojištění za své zaměstnance, má účetnictví v pořádku a platí včas svým obchodním partnerům, může být klidný. Stávají se ovšem jiné věci.

    Může jeden podnikatel řídit naráz několik desítek různých firem?

    Je normální v Británii či kdekoliv v normálním obchodním světě, aby stotisícové s.r.o. vlastnilo několik akciových společností s miliardovým obratem a společník tohoto s.r.o. několik dalších společností s podílem v dalších akciovkách či bankách?

    Jako zákazník vlastně vůbec nevíte, komu která firma či banka patří. Když vypíše např. stát výběrové řízení, stává se pravidlem, že se do soutěže přihlasuje několik firem, u nichž se při bližším "ohledání" zjistí, že za nimi stojí JEDEN "podnikatel"...

    Takže ať výběrová komise rozhodne jakkoliv, rozhodne pro jeho firmu.

    Doposud toto bylo v ČR realitou...  Doposud.

    Připadá vám podobná "podnikatelská" činnost jako zákonná? Je přitom umožněna právě tím, že se nelze rozebrat naprosto neprůhledným řetězcem podnikajících osob a jejich vztahy, které doposud chránily v anonymitě pověsti o nedotknutelnosti identifikace podnikajících osob a nekompetence úředníků, kteří o těchto informacích rozhodovali.

    Následovat budou v nedaleké budoucnosti další rejstříky - např katastr nemovitostí. Takže se k jednotlivým osobám, firmám a živnostnským oprávněním přiřadí tootžnost majitelů pozemků a nemovitostí.

    A až bude uzavírat od ledna kterákoliv firma obchodní vztah se státem či obcí (jakýmkoliv úřadem státní či veřejné správy), bude zřejmě muset podepisovat, že souhlasí se zveřejněním všech podmínek tohoto kontraktu (s výjimkou ochrany státního tajemství a smluv s bezpečnostními parametry) - včetně ceny, rozhodnutí výběrové komise a totožnosti komisařů. Úřad bude mít totiž od ledna POVINNOST  veškeré "netajné" informace v zákonné lhůtě zveřejnit. I kdyby se jednalo o nákup bedny hajzlpapíru.

    Cílem je informovat občana, za co se utrácejí jeho daně a dohledat hospodaření se státním rozpočtem do poslední faktury... Od toho je mimo jiné i STÁTNÍ INFORMAČNÍ POLITIKA a sjednocování a zveřejňování databází všech složek státní a veřejné správy na centrálním PORTÁLU STÁTU. Aby občan poskytl PRAVDIVÝ ÚDAJ státu pouze JEDNOU - a to na kterémkoliv místě ČR a aby celý stát kliknutím myši věděl, že ta či ona firma se přestěhovala na jinou adresu, prodala veškeré nemovitosti nebo změnila majitele (třeba za jeho manželku).

    Aby občan i stát VĚDĚL. Protože pak už se téměř nikdo do temných zákoutí hospodářské kriminality neschová.

    Už se těším na protesty fundamentalistických ochránců neprůhledných obchodních čachrů. Už se těším i na ochránce "svatosti soukromého podnikání" z řad politiků.

    To bude teprve řev!! Proti tomu bude počínající diskuze o rozpočtu ubohý šepot. Protože tajným údajem se patrně nestane ani totožnost firem, které mají pohledávky na zdrav. a soc. pojištění či totožnost notorických neplatičů daní včetně výše jejich nedoplatků za to či ono zdaňovací období. Politika je totiž od dob antiky RES PUBLICA - VĚC VEŘEJNÁ.

    Poznámka na konec:


    Pokud Britské listy jsou seriózní ( ajá si myslím, že ano - jako jeden z mála česky psaných e-zinů), prověří si nejdříve údaj, který zveřejňují a nepouštějí na Internet jakýkoliv nesmysl. I kdyby se jeho autor jmenoval Ferdinand, Kotrba či jakkoliv jinak. A i kdyby se třeba oháněl zaměstnáním na Ministrstvu financí.

    Autor je šéfredaktorem nezávislého měsíčníku pro politiku Pražský Demokrat.

    Předchozí článek na stejné téma: Mertlík nyní udělal pro čistotu trhu víc než všichni jeho předchůdci dohromady.

    Ruský archivář odhalil nejvýznamnější britskou špiónku pro KGB 

    Deník Times v sobotu prozradil totožnost sedmaosmdesátileté penzistky Melity Norwoodové, která žije ve čtvrti Bexleyheath v jižním Londýně, jako údajně jednu z nejvýznamnějších britských špiónek, která v době studené války pracovala pro KGB a prý umožnila Rusům získat jaderné zbraně o rok až dva dříve.

    Informace o Norwoodové zprostředkoval britské rozvědce bývalý knihovník v ústředí KGB Vasilij Mitrochin v roce 1992. Od té doby je pečlivě ověřoval univerzitní profesor Christopher Andrew, odborník na britskou a ruskou výzvědnou službu na University of Cambridge. Postupně nyní vyjdou najevo informace o dalších někdejších agentech KGB.

    "Byla to chvíle, které se obávala šedesát let," napsal deník Observer v neděli a pokračoval: "Jako pozůstatek z nějakého starého týdeníku ze čtyřicátých let vyšla před shromážděné novináře ze svého domku v Bexleyheath tato sedmaosmdesátiletá prababička, označovaná nyní za největšího zrádce v britské historii, v 'rozumné' šedivé tvídové sukni a květované blůze."

    "Je mi 87 let a bohužel už moje paměť není tím, čím bývala," začala Norwoodová. "To, co jsem dělala, nebylo pro peníze, ale abych pomohla zabránit porážce nového zřízení, které, s velkým úsilím, poskytlo obyčejným lidem potraviny a jízdné za ceny, které si mohli dovolit, dále vzdělání a zdravotnictví. Došla jsem k závěru, že to, k čemu jsem měla přístup, by mohlo být užitečné pro Rusko, aby předstihlo Británii, Ameriku a Německo. Celkem vzato nesouhlasím s tím, aby člověk prováděl špionáž proti vlastní zemi."

    Norwoodová byla v sobotu odhalena jako nejvýznamnější britská agentka KGB. Uvedla, že jenom pracovala v kanceláři výzkumné organizace British Non-Ferrous Metals Association a že nemá technický talent. Její manžel nesouhlasil s její činností. Přesto však Norwoodová ničeho nelituje.

    Důchodkyně, které dali její ruští řídící důstojnící krycí jméno Hola, předávala státní tajemství Sovětskému svazu po dobu 40 let. Pomohlo to zrychlit ruský jaderný program po druhé světové válce o dva až tři roky.

    Očekávají se další odhalení. Další špiónem, pracujícím pro KGB, byl John Symonds, londýnský policista, který páchal opakovaně zločin křivé přísahy, bral úplatky a posílal lidi do vězení na základě falešných důkazů. Když byl v roce 1969 odhalen, stal se agentem CIA.

    Není dosud jasné, zda bude Melita Norwoodová postavena před soud.

    Kdo je Mitrochin

    Vasilij Mitrochin pracoval jako hlavní archivář prvního hlavního direktorátu KGB. Jeho úkolem bylo katalogizovat a uskladňovat nejcennější informace, získané prostřednictvím zahraničních operací KGB. Pečlivě zaznamenávané složky obsahovaly jména a totožnost důstojníků KGB, jejich agentů a informátorů. Archivovaly se také "styčné zprávy" od špíónů KGB po celém světě. Deset let, až do svého odchodu do důchodu, skrýval Mitrochin, nenápadný knihovník, své tajemství.

    Téměř denně vyjímal Mitrochin nejdůležitější dokumenty z archívu a ručně je opisoval na kusy papíru. Ručně psané dokumenty schovával v botech, v kalhotách či v ponožkách a odnášel je do svého bytu v Moskvě. Tam své ručně psané záznamy pečlivě přepsal na stroji. Skladoval je v kufrech po bytě a v kartónech od mléka na zahradě.

    "Měl pozoruhodný přístup k pozoruhodným dokumentům," konstatoval o víkendu jeden čelný bezpečnostní činitel britské vlády. "Týká se to operaci sovětské rozvědky po celém světě po dobu několika desetiletí až do poloviny osmdesátých let."

    Po odchodu do důchodu tichý archivář čekal. V roce 1992, sedm let po odchodu z KGB, se vydal na cestu do Litevska a vzal si s sebou tisíce stránek svých dokumentů. Na americkém velvyslanectví v Rize požádal o politický asyl.

    Avšak je neuvěřitelné, že činitelé CIA na velvyslanectví o něho neprojevili zájem. Mitrochin nebyl špión, jen archivář. Dokumenty, které měl s sebou, nebyly originály a mohly být zfalšovány. Mitrochina Američané odmítli.

    Tak se vydal na britské velvyslanectví. Tam si uvědomila, jak velký význam může Mitrochin mít, jedna činitelka MI6. Po celé řadě podrobných výslechů a konzultací s ústředím byl Mitrochin oficiálně přijat jako agent MI6. Byl odvezen do Británie, kde mu byl poskytnut bezpečný úkryt, nová totožnost a slušný důchod.

    MI6 nyní stála před úkolem, jak získat ostatní dokumentaci, ukrytou v Mitrochinově domě a na jeho zahradě v Moskvě. Bylo také nutné dokumenty ověřit.

    Během několika týdnů po Mitrochinově emigraci vyslala britská rozvědka do Moskvy mladého agenta MI6, kterého ruská protišpionáž neznala. Vydal se do archivářova domu, vykopal na zahradě ukryté dokumenty a odnesl je postupně na britské velvyslanectví. Odtamtud byly dopraveny do Británie v šesti velkých kufrech.

    Mitrochinův archív naprosto ohromil šéfy západních špionážních služeb. Tajné materiály sahaly až do třicátých let. Mitrochin měl velmi podrobné informace o fungování KGB a dokázal vybrat ty nejdůležitější dokumenty. Bylo to obrovské množství materiálu. Vytváří velmi podrobný obraz toho, co KGB během let dělala.

    Mitrochin nezprostředkoval svůj archív Západu ani pro peníze, ani nebyl vydírán. Jeho motivem bylo zhnusení nad tím, jak se zkorumpovaný sovětský režim choval vůči vlastním lidem. "Byl rozčarován tím, co se dělalo jménem komunismu," uvedl jeden činitel britské rozvědky.

    Britská vláda opět vyvíjí nátlak na BBC

    Robin Cook požadoval zkrácení svého rozhovoru

    Znovu vznikla kontroverze ohledně cenzurního tlaku od britské vlády na BBC, napsal v neděli týdeník Sunday Times. Britský ministr zahraničních věcí Robin Cook se totiž donutil přimět BBC, aby vystříhla určité pasáže z jeho rozhlasového rozhovoru.

    Cook se snažil zasáhnout do redakční politiky BBC poté, co ho hlavní ranní živý zpravodajský pořad Radio 4 "Today" ve čtvrtek 9.9. interviewoval o tom, zda bude dovoleno, aby se představitelé indonéské vlády účastnili nadcházejícího britského veletrhu se zbraněmi. Pozvání britské vlády pro indonéské činitele na tento veletrh jsou po násilí na Východním Timoru široce kritizovány.

    Během rozhlasového rozhovoru Robin Cook nedokázal řádně odpovědět, když se ho reportér John Humphrys ptal opakovaně, pětkrát za sebou, proč britská vláda pozvání pro představitele indonéské vlády nezrušila.

    Cook odpovídal, "Neočekáváme, že by na zbrojní veletrh přijeli" a "Během minulých dvou let nepřijeli a nepřijedou ani letos" a "Pozvání byla rozeslána celé řadě zemí, včetně Indonésie".

    Humphries poukazuje na to, že se mu nepodařilo z Cooka dostat jasnou odpověď.

    Po rozhovoru, který se konal telefonem z Nového Zélandu, kde se Robin Cook účastnil mezinárodní schůzky, vydal britský ministr zahraničních věcí ze sebe to, co informované kruhy označují za "soustředěný verbální útok" na Humphryse.

    Jeden zdroj v BBC konstatoval: "Cook řekl Humprysovi, 'Já jsem na vaše otázky odpověděl. Rozhovor byl mnohem delší, než jsme se dohodli.'"

    Poradci vysvětlili, že se Cook rozčiloval, protože souhlasil s rozhovorem jen pod podmínkou, že na zbrojní veletrh se ho Humphries zeptá pouze jednou. Navzdory tomu se vedení pořadu Today rozhodlo nezkracovat rozhovor, který byl natočen dvě hodiny před vysíláním a vysílal se pak v pořadu Today v nejsledovanějším čase, v 8.10 ráno. Telefonoval jim pracovník tiskového úřadu z ministerstva zahraničních věcí, který požadoval, aby byl rozhovor zkrácen.

    Ministr zahraničních věcí si také stěžoval před deseti dny pořadu Today, že bylo jeho zpravodajství "zavádějící". Ve zprávách uvedla BBC, že činitelé britského ministerstva zahraničních věcí potvrdili, že v červenci byly při útocích proti obyvatelstvu použity britské stihačky typu Hawk. Cook předtím tvrdil, že se dodávky stihaček Hawk do Indonésie nedají zastavit, protože byly příslušné smlouvy uzavřeny již dříve, když v Británii ještě vládli konzervativci. Ve smlouvě však bylo jasně uvedeno, že stihačky nesmějí být použity proti indonéskému obyvatelstvu.

    V pátek konstatovalo britské ministerstvo zahraničních věcí, že je "šokováno", že indonéské letectvo těchto stihaček používá ve Východním Timoru. V sobotu večer Cook oznámil, že prodej stihaček Hawk do Indonésie byl zastaven.

    Otázka týdne:

    Nezaměstnanost v České republice

    Jan Čulík, Radiožurnál, neděle 12. 9. 1999 v 9.10

    Máte pocit z reakcí politiků, že si na zvyšující se počet nezaměstnaných zvykají, anebo že je to vyvádí z míry?

    Podívejte se na internetové stránky Špidlova ministerstva práce a sociálních věcí. Najdete tam přibližně pětadvacetistránkový projekt nazvaný Národní plán zaměstnanosti, dosti přesně vypracovaný podle zásad Evropské unie. (Mimochodem, srozumitelnější je to v angličtině, i když anglický text obsahuje chyby, protože se vyhnete dřevěné české úřednické řeči.) Tento Národní plán zaměstnanosti je důkaz, že Špidlovo ministerstvo proti zvyšující se zaměstnanosti něco po deseti letech, opravdu dělá, konečně podle zavedených západoevropských zkušeností. Věci ovšem nenapomáhají mlhavé a rozvláčné rozhovory, jaký Špidla poskytl včera Alexanderu Kramerovi v deníku Právo, kde o národním programu zaměstnanosti neřekl vůbec nic.

    Bohužel, celý program je teprve na naprostém začátku. Samo ministerstvo očekává, že se jeho efekt začne projevovat až někdy po roce 2000 a mezitím stoupne nezaměstnanost v ČR na 10 až 11 procent. Chybějí příslušné struktury a efektivní státní správa. Neexistuje spolupráce mezi ministerstvem a lidmi na nižších úrovních, neexistuje příslušná legislativa, neexistuje potřebná struktura regionů. V současnosti se aktivního programu proti nezaměstnanosti účastní pouze 7,5 procent českých nezaměstnaných! V některých oblastech plánovaných akcí ani nebyl dosud určen rozpočet.

    Principy, které chce Špidlovo ministerstvo prosazovat, totiž zejména zlepšit kvalifikaci i zaměstnatelnost českých občanů, podporovat poradenstvím a infrastrukturou vznik malých a středních podniků a zajistit adaptabilitu už existujících podniků, jsou však naprosto správné, prosazují se všude v západní Evropě a je dobře, že se je Špidla snaží realizovat.

    Jen zahraniční investory bych lákal do Čech méně finančními dotacemi a daňovými úlevami (o ty usilují často prodělečné zahraniční podniky) a více kvalitní státní správou, moderní infrastrukturou a kvalifikovanými pracovními silami a zejména efektivní byrokracií.

    Jak protestovat?

    Ivan Hoffman, Český rozhlas, Radiožurnál

    K demokracii přirozeně patří, že si člověk některé věci nenechá líbit.

    Domáháme se jednotlivě, či ve skupině svých skutečných či domnělých nároků a ať už jsou ty protesty adekvátní či nepřiměřené, úspěšně anebo neúspěšné, nutí nás k užitečnému zamyšlení.

    V dopravních zácpách, které dnes míní způsobit autodopravci, budeme přemýšlet, zda by jim stát měl vyjít vstříc snížením silniční daně, anebo zda by měl raději zvýhodnit dopravu železniční.

    Jedním ze způsobů by bylo zdanit autodopravce víc a ulevit tak přetíženým komunikacím. V případě odpůrců včera projednávaného územního plánu Prahy vnímáme, jak jejich argumenty poněkud ztratily váhu po té, co některý z nich zamořil sál magistrátu sprejem obsahujícím kyselinu máselnou. Se zastupiteli, vystavenými zápachu který připomínal následky silné žaludeční nevolnosti člověk cítí soucit bez ohledu na kvalitu územního plánu. Projevem občanské angažovanosti není udělat smrad a zmizet.

    Další protest, který budí rozpaky, předvedl vydavatel Anonce Josef Kudláček, který inzerátem nabízí pět miliónů tomu, kdo odstraní Václava Klause z politické scény. Nápad to není ani vtipný ani rozumný.

    Důvěryhodnost politiky se nezvýší odstraňováním stávajících politiků ale pouze tím, že zvolíme lepší.

    Asi nejsympatičtějším aktuálním protestem je žaloba, kterou podali odboráři Všeobecné zdravotní pojišťovny na ministra zdravotnictví. Nenechali si líbit, že neadresným výrokem obvinil všechny zaměstnance této instituce ze zlodějství.

    Právem jsou dotčeni a slouží jim ke cti, že svůj protest nezlehčují obtěžováním občanů dopravní zácpou, ani se nesnížili ke spreji, kterým by zasmradili Davidovo ministerstvo, či k inzerátu, který by vypsali na jeho hlavu. Slušně se domáhají slušnosti.

    Vysílalo se v pátek 10. září 1999.

    Platba na České poště

    Ladislav Pavlič

    Podělím se s Vámi o zkušenost se zasíláním peněz poštovní poukázkou (nebo složenkou?) Českou poštou. Má žena odeslala poštovní poukázkou částku 200,00 Kč na bankovní účet. U přepážky jí bylo jí sděleno, že poplatek je 8,00 Kč. Zaplatila tedy 208,00 Kč. Uzavřela tedy s ČP smlouvu o tom, že pošta doručí zboží (peníze) a zaplatila za tuto službu stanovený (zaměstnancem ČP vyžádaný) poplatek. Tím byla transakce ukončena.

    Leč nikoliv.

    Adresát se ozval, že na účet mu přibylo pouhých 196,10 Kč, tedy o 3,90 Kč méně. A začal jsem tedy pátrat, kdo byl ten zloděj, který ze zboží během dopravy malou část zásilky zcizil (asi tak, jako se vykrádají vagony na železnici).

    Dovolal jsem na oddělení ČP, které má zřejmě takovéto dotazy na starosti a začal dialog. Já trval na tom, že byla uzavřena smlouva (zaplacením poukázečného ve vyžádané výši) o přepravě částky 200,00 Kč a tato smlouva nebyla dodržena.

    Paní na druhém konci linky tvrdila, že zmenšení objemu přepravované zásilky proběhlo na základě smlouvy, kterou uzavírá Generální ředitelství ČP se všemi bankami. Tato smlouva údajně stanoví, že při převodu na bankovní účet se z přepravované částky strhne stanovený poplatek (nyní 3,90 Kč) a na účet adresáta je tudíž připsáno méně. Banky jsou údajně povinny o tomto všechny své klienty poučit. Čili náš adresát nás měl upozornit, že nemáme posílat 200,00 Kč, ale 203,90 Kč. Až dosud to asi není moc zajímavé.

    V čem je tedy problém? Mám za to, že byla uzavřena smlouva o poskytnutí služby (přeprava 200,00 Kč) a v době uzavírání smlouvy bylo u přepážky řečeno, že cena služby je 8,00 Kč. O tom, že zboží (peníze) nebudou doručeny tak, jak bylo podáno k přepravě, nebylo řečeno ani slovo.

    Nebylo řečeno ani slovo o tom, že pokud jde o platbu na bank. účet, bude nutný ještě další poplatek. Přitom v době platby byla tato smlouva (GŘ ČP - banky) zcela evidentně v platnosti. Zákazník (plátce složenky) byl okraden o částku poplatku, o kterém nebyl předem (při uzavírání smlouvy) informován. (Možná by k tomu mohl něco říci nějaký právník). Proč hovořím o krádeži? Vůči adresátovi má plátce dluh 3,90 Kč, který musí být uhrazen.

    Aby bylo jasno, nejde o 3,90 Kč (při podání poukázky je na požádání rád zaplatím; a s adresátem jsme se již domluvili k oboustranné spokojenosti), ale o  princip.

    Navíc se ČP kasá, jak zdokonalila přepážkový systém. To je pravda. Ale nevím, proč v jejich SW není automaticky zohledňován další poplatek, který je při platbě na ban. účet požadován (přitom na složence je zcela jasně vidět, že jde o platbu na bank. účet).


    Připadá mi jaksi arogantní od ČP (ústy jejího pracovníka) tvrdit, že je tomu odjakživa, že se takto (dodatečně) strhávalo vždy.


    Zbývá jedině povzdech: už aby tady byla nějaká konkurence (i když kartelové dohody ji hravě eliminují), která se bude snažit vyjít svému zákazníku vstříc.

    L. Pavlič

    Ještě jednou "Přes Lánského od lesa"

    Radek Šulc

    Pan Pinkava pise:

    "......... Naprosto pritom bagatelizuji skutecnost, ze ucelove zalozenym kontem protekly (nebo na nem uvizly) pochybne statisice, ze  je tam poukazala ceska vlada, respektive ministerstvo, a to za  aktivni ucasti CNB coby devizoveho mista ve smyslu daneho zakona - tedy te same instituce, ktera ma takove transakce odhalovavat, ne zprostredkovavat. ....... Kdo nezavisly ma tedy vydavat prislusne povoleni k zalozeni konta, pokud je povoleni treba? Neni vubec prekvapive, ze CNB nevydala povoleni, nejspis povazuje za nadbytecne 'si' dat povoleni do supliku - respektive, jeji pocinani se muze za primy souhlas povazovat. ....... .......pocinani ministerstev a CNB je neomluvitelne - je v rozporu s  rozumnym zachazenim s nasimi (statnimi) penezi. Prece nelze platit nejake firme od statu dluznou castku na konto treti strany, at uz v  kterekoliv zemi ?!"

    Konec citace.

    Pripomenu zakladni fakta:

    1. Jista firma vyhrala spor s MF CR o zaplaceni dluzne castky. MF CR dostalo prikaz zaplatit dluznou castku.

    2. MF CR castku nezaplatilo.

    3. Majitel firmy se obratil na sveho pritele E. L., toho casu poradce predsedy Parlamentu M.Z. s tim, jestli by mu nemohl zaridit, aby MF CR splnilo sve zavazky a dluznou castku zaplatilo.

    4. Pan L. vyuzil svych znamosti na MF CR a zaridil, ze firme byla zaplacena dluzna castka.

    5. Dluzna castka byla zaplacena bezhotovostne nasledujicim zpusobem:

    Firma poslala MF CR cisla uctu, na ktera maji byt penize poukazana. MF CR vystavila platebni prikaz, aby z jeho uctu vedeneho u sve banky, v tomto pripade CNB, byly vyplaceny takove a makove castky na  tyto ucty. Banka, tj. CNB, po prezkoumani, zda prikaz ma vsechny nalezitosti a je vystaven opravnenou osobou, provedla prikazy majitele uctu. Banka neni opravnena kontrolovat,co a jak dela majitel se svym uctem a svymi penezi, pokud neni porusen nebo neni podezreni z  poruseni zakona.

    (Pozn. Pokud by treba mela podezreni, ze dochazi k  prani spinavych penez, musela by toto oznamit prislusnemu organu, Financne analytickemu utvaru MF CR a pockat,jestli povoli nebo zamitne provest financni operaci. V pripade majitele uctu jako je MF, chapu, ze banka si mysli, ze u takoveho majitele uctu neco takoveho nehrozi a tudiz jeji pozornost neni ostrizi. Nebot se patrne domniva, ze MF CR je takova instutuce, u ktere ani podezreni z neceho takoveho nepada v uvahu a je naprosto absurdni).

    5. Jeden z uctu, na ktery mela byt zaslana cast z dluzneho obnosu, byl veden u banky sidlici v Rakousku. Banka tuto platbu prijala a pri kontrole, zda souhlasi identifikacni udaje, zjistila, ze jmeno konta nesouhlasi s jmenem prijemce uvedenym na platbe. Na zaklade tohoto rozdilu rozhodla se platbu neprijmout a vratit odesilajici bance, v  tomto pripade CNB. (Teprve po ujištění od firmy Hollanco, že peníze mají být skutečně poukázány na Lánského konto, je rakouská banka Sparkassen přijala, pozn. JČ.)

    6. Takze CNB se takto dovedela, ze konto, jehoz majitelem mela byt dotycna firma, je majetkem jine osoby. Dovedela se take, ze  majitelem je obcanem CR? CNB informovala MF CR, ze jedna z  pozadovanych plateb nebyla uskutecnena a z jakeho duvodu. Je otazka, co delaly CNB a MF CR, pokud vedely z informaci z Rakouska, ze dotycny majitel uctu je obcanem CR.

    7. Uvedena informace opustila zdi MF CR nebo CNB a dostala se do verejneho obehu.

    Z toho, dle meho nazoru, plyne :

    1. Abyste meli sve pohledavky u MF CR vyplaceny rychle a pokud mozno vubec, musite mit zname a zajistit si protekci, coz samozrejme je zivna puda pro korupci. (Pozn. Dle meho v kazde slusne zemi by tato situace byla tercem ostre kritiky tisku a predmetem interpelace opozice v parlamentu. A nekolik hodin po vyjiti teto informace by prislusny ministr oznamoval na mimoradne tiskove konferenci vysledky setreni a personalni zmeny. Ovsem pouze v tom pripade, pokud by nechtel byt odejit sam.)

    2. Je otazka, jestli prikazce, tedy MF CR vedel, jestli jeden z uctu, na ktery mely byt zaslany penize, ma jineho majitele nez je deklarovano. Jestli ne, nelze MF CR vinit. Jestli ano a tuto skutecnost neoznamila prislusnemu organu statni spravy, nese zodpovednost.

    3. CNB zde fungovala jako banka, platebni agent MF CR, nikoli jako organ statni spravy.

    Je otazka, jestli platebni banka, tedy CNB vedela, jestli jeden z  uctu, na ktery mely byt zaslany penize, ma jineho majitele nez je deklarovano. Jestli ne, nelze CNB vinit. Jestli ano a tuto skutecnost neoznamila prislusnemu organu statni spravy, nese zodpovednost. Pokud prislusny organ statni spravy byl informovan a nezasahl,nese zodpovednost.

    4.Otazka, jiz vyse zminena, vedela CNB po vraceni z Rakouska, ze  majitel je obcanem CR a pokud ano, co pote delala CNB a MF CR? Pokud prislusny organ statni spravy byl informovan,ze majitel uctu v zahranici je obcanem CR a nema k tomu povoleni,a nezasahl, nese zodpovednost.

    Bez znalosti vyse uvedenych veci nelze korektne rozhodnout, kde, kdy, kdo a v jake mire nese zodpovednost.

    Dalsi otazkou, jiz spise politickou a etickou:

    Je ve slusne zemi mozne, aby poradce ustavniho cinitele a nasledne ustavni cinitel intervenoval ve prospech soukrome firmy a nechal si pres svuj ucet projit castku poukazene teto firme diky jeho intervenci, pote nadale byl ustavnim cinitelem ci zastaval nejake dulezite misto ve statni sprave?

    A toto je, dle meho nazoru naprosto opravnene, predmetem verejne debaty.

    PS.

    A jeste jsem zapomnel na danove zalezitosti. Je to prijem, takze urcite byl uveden v nejakem danovem priznani a radne zdanen.

    Ještě jednou "Ekologie jako šlehačka na dortě"

    Ondřej Čapek

    Clanek Ekologie není šlehačka na dortě je fakt dobry. Konecne nekdo, kdo nestavi ekologii a ekonomii proti sobe. Chci se jen zastavit u jedne veci: tvrzeni, ze rust HDP nikdy neni v rozporu s ekologickymi opatrenimi, je nepresne. Skutecne plati, ze nekdy jsou tyto cile konkurencni. To ale neni zas tak velky problem, kdyz pripustite, ze HDP neni az tak dulezite a nevystihuje zcela skutecne optimalni reseni.

    V pripade posuzovani ekologickych dopadu a kvality zivota se spise pouziva pojem "cisty ekonomicky blahobyt" (nebo tak nejak) Ten ma zkratku NEW.

    Krome toho je zde jeste jeden zajimavy problem, co se tyce cilu hospodarske politiky. Nekteri liberalove (jako A. F. Hayek) pokud vim povazovali makroekonomicke veliciny za nedulezite ve srovnani s mikroekonomickou teorii subjektivniho uzitku jednotlivce.

    V tomto pripade je spise nez HDP dulezite zajisteni prav a svobod obcanu. V tomto pohledu je argumentace typu: "Je treba navzdory vuli obcanu prosadit urcite opatreni, protoze prinese rust HDP" zjevne pitoma. Jednak proto, ze liberalni stat nemuze "obetovat" mineni obcany nejake hypoteze a hlavne proto, ze neni nikde zaruka, ze dana stavba je opravdu vyhodna.

    V clanku jsou naprosto spravne uvedeny rady vedlejsich dopadu (spolecensky negativnich externalit).

    Rasismus praktikovaný proti Čechům?

    Ferdinand

    K Janu Kynclovi a rasismu :

    Ani ja nesouhlasim s rasismem. Mozna proto zacnu odpriste namisto pojmu "Cesi" pouzivat novotvar "domorodci z oblasti Ceske kotliny".

    Bude to korektni, vedecky presne a bude to znamenat zhruba totez. Jen si to bude ctenar muset prelozit zpatky do cestiny.

    Receno jeste jinak a mene ironicky: povazuji za neferove kritizovat kohokoliv za spolecenstvi, ke kteremu patri.

    Mozna za to nemuze, jak se znacna cast jeho soukmenovcu (cernochu, Albancu, Srbu...) chova. Tuto formu pausalizace nesnasim.

    Povazuji vsak za mozne a nutne kritizovat pomery v tomto spolecenstvi, zejmena pokud vznikly aktivnim pricinenim podstatne casti jeho clenu a jsou zbytkem prijimany bez vaznejsich namitek. A pokud se me bezprostredne tykaji.

    Je-li toto rasismus, hlasim se mezi rasisty.

    Mene teoreticky: nekritizuji kohokoliv za to, ze je Cech. Povazuji za nutne, kritizovat pomery mezi domorodci v Ceske kotline panujici...

    Ferdinand (domorodec v Ceske kotline zijici)

    Národní divadlo

    Petr Jánský

    Koncem 18. a počátkem 19. století dosáhlo germanizační úsilí v habsburské monarchii vrcholu. Ve snaze vytvořit centralizovaný absolutistický stát, zaváděla vídeňská vláda němčinu jako jednotný administrativní jazyk pro celou říši. Němčina pronikala do škol, úřadů, kostelů a veřejného života vůbec a českým zemím hrozilo poněmčení. Z obavy před šířením myšlenek francouzské revoluce byl každý svobodomyslnější projev jak v řadách dělnictva, tak inteligence policejně stíhán. Policie a cenzura dusily národní hnutí, neboť v něm monarchie spatřovala ohrožení své existence.

    V této těžké chvíli se národ odhodlal k boji o svou záchranu. Pro obrození národa měla největší význam oblast kulturní, zvláště jazykověda, literatura a dějepis. Václav Matěj Kramerius a jeho první český nakladatelský podnik Čeká expedice, Josef Dobrovský s mluvnickým základem nové češtiny, Josef Jungmann a pětidílný Slovník česko-německý, Jan Kollár s eposem Slávy dcera, František Palacký a jeho Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě, F. L. Čelakovský s poklady lidových písní, Václav Hanka s rukopisy, K. H. Mácha s Májem, J. K. Tyl a Fidlovačka, František Škroup s písní Kde domov můj, to byly pilíře národního obrození.

    Po ztroskotání revoluce v roce 1848 se novým představitelem habsburské vlády stal císař František Josef I. Zrušil oktrojovanou ústavu a nastolil tuhý absolutistický režim, jehož představitelem byl Alexandr Bach. Ten Bach, který nám poslal Havlíčka do Brixenu. Teprve pád absolutismu umožnil další kulturní rozvoj národa. Zvlášť významná úloha připadla divadlu a hudbě.

    Měšťané pražští podali 15.1.1845 žádost ke stavům království Českého o přidělení jednoho ze dvou divadelních privilegií, které stavům v Praze patřily. Zemský sněm vyhověl a dne 9. 4. 1845 stavové postoupili právo na vybudování divadla české akciové společnosti, které byla na podnět F.L. Riegra založena. Akciovka předložila vídeňské vládě stanovy (vydání akcií po 160 zlatých), ale vláda nechávala stanovy nevyřízeny, protože českému podniku nepřála. Teprve 17. 10. 1849 se zemský výbor opět usnesl, že má být postaveno samostatné české divadlo.

    Na podporu výstavby byla založen Sbor pro zřízení Národního divadla (s prvním předsedou Fr. Palackým), který počal organizovat sbírky peněz. Již 13. 9. 1852 mohlo být za 45 tisíc zlatých zakoupeno místo na Františkově nábřeží u Železného mostu. Začátkem roku 1865 Sbor vyhlásil novou sbírku "Národ sobě", na které se během 4 let nashromáždilo tolik, že se mohlo začít se stavbou. Základní kámen byl položen za velkých národních slavností 16. 5. 1868 (B. Smetana: V hudbě život Čechů). Prvotní výpočet nákladů zněl na 500 tisíc zlatých. Skutečné náklady však rostly způsobem nepředvídatelným.

    Tak si Sbor musel r. 1874 vypůjčit od české spořitelny 200 tisíc. V roce 1875 pak vymohl od německé většiny sněmovní subvenci 300 tisíc zlatých. Ani to však nestačilo. Proto byla roku 1877 provedena loterie, která vynesla 170 tisíc zlatých. V roce 1880 došlo k reorganizaci Sboru - z původních 300 členů po 10 zlatých ročně na neomezený počet a příspěvky 10 a 20 zl. ročně (dle zatřídění členů) nebo 500 a 200 jednou pro vždy. Na nových příspěvcích se vybralo přes 200 tisíc zl. Tak mohlo být divadlo prozatímně upraveno a 11. 6. 1881 otevřeno k prvnímu slavnostnímu představení.

    Pak bylo divadlo uzavřeno a prováděly se dokončovací práce. Z obavy před bleskem a požárem divadla se budova opatřila hromosvodem. Právě při spájení drátů hromosvodu na střeše zaletěl uhlík pod střechu a způsobil požár, kterým bylo divadlo v několika hodinách zničeno. Zkáza budovy byla pociťována jako veliké národní neštěstí.

    Když bylo nejhůře, opět se národ vzchopil způsobem netušeným. Během 4 neděl bylo sebráno přes 1 mil. zlatých a neprodleně se mohlo začít s obnovou.

    Definitivně bylo Národní divadlo otevřeno roku 1883. Stavba první stála 1 824 805 zlatých, druhá 1 385 911 zlatých. S dodatečnými výdaji pak obojí stavba úhrnem 3 235 000 zlatých (pramen Ottův slovník naučný).

    O sto let později jeden Čech napsal, že většinu prostředků na výstavbu Národního divadla poskytl císař pán. Požádal jsem ho, aby své tvrzení doložil. Protože tak neučinil, obviňuji ho z urážky českého národa.

    Petr Jánský

    (Závěr textu byl mírně zredigován.)


    HURONTARIA BULLETIN No. 9/99.

    Jan Hurych

    Vážení přátelé,

    právě vyšlo nové číslo internetového časopisu HURONTARIA , naleznete jej na adresách dole.

  • Ve spolupráci mezi Hurontarií a Pražskou uměleckou galerií ArtForum vyšla na jejich stránce naše esej k výstavě Bohumila Eliáše - nazvaná Nádherný dar .
  • PŘÍLOŽNÍK - vyšlo další číslo samostatné přílohy Hurontarie, PŘÍLOŽNÍKa, kde uvádíme osobní výtvory, články, básně či fotografie čtenářů a každý, kdo tam chce být publikován, je srdečně zván. Z obsahu: Baráčníci 6, Verše 2 (Laddie), Cyklistou proti sve vůli?, Umíme diskutovat? (3.dil), Mormoni a jak na ně, Hrůzostrašný mord v Linci, Jak se státi Američanem. Dostanete se tam ťuknutím na  adresu Příložník -1,-2,-3, viz dole. PŘÍLOŽNÍK vychází 10ho a 25ho každého měsíce.
  • Freeware: Multilingual Speaking Clock - konečně mluví česky, vše je popsáno v tomto čísle.
  • Příští číslo Hurontarie vyjde 11ho října (Reportáž: Zkáza lodi Edmund Fitzgerald (pokračování), báseň Nelituj a ještě hodně navíc.)

  • The cooperation between HURONTARIA and Prague Art Gallery ArtForum continues, read the essay Art-Tickle in this issue, section Inclinations.
  • New HURONTARIA attachment called PŘÍLOŽNÍK contains contributions by our readers, also photos, stories, poems - both in Czech and English language. You may contribute too, see Hurontaria addresses below, Priloznik-1,-2, or-3. From this issue: The Rhymeless, The Laughing Cow, etc. PRILOZNIK is isued every 10th and 25th of each month.
  • Next Issue of HURONTARIA: 11th of October 1999 (The king is dead - conclusion, Measure twice, cut once!, Art-Tickle, and much more).
    V tomto čísle:

    KOMENTÁŘ: Ohlášení, mluvící hodiny v češtině, atd. , ÚVAHA: TEĎ ZROVNA NIC (mě nenapadá? ), REPORTÁŽ: ZKÁZA LODI EDMUND FITZGERALD, dokončení. (jeden z mnoha vraků na severoamerických jezerech), POVÍDKA: NÁVŠTĚVA (ale jaká?), POHLEDY: OVCE, KTERÁ ZMĚNILA SVĚT (co tomu říká pastýř?), POEZIE: BŘEHY, KTERÉ OPOUŠTÍŠ (jednou jen).

    In this Issue:
    COMMENTARY: Announcements, Multilingual Speaking Clock now also in Czech , etc., OTHER DIMENSIONS: THE MANAGERS WITHOUT MANÉGE (conclusion), LIFE: WHAT IS ART FOR (at least what I think is), STORY: THE KING IS DEAD - LONG LIVE THE KING (no fairy tale this time), BITS: VOYNICH MANUSCRIPT, Part IV. (definitely last part), INCLINATIONS: ART-TICKLE (ArtForum, Bohumil Elias).

    POZNÁMKA:
    Pokud tento Bulletin nebyl adresován vám a přejete si ho pravidelně dostávat, prosím napište mi na adresu dole se slovem SUBSCRIBE CZ, případně SUBSCRIBE ENG chcete-li to v angličtině. Novinka: můžeme vám také zasílat každé číslo e-mailem, lze ho pak číst browserem aniž byste museli být na Netu (ale vypadá tak, jako byste tam byli). Do dopisu připište POSLI HTML a písmeno (A, B nebo C, podle toho, kterou část chcete - A je anglická část, B je česká část s diakritikou Windows CE 1250, část C totéž, ale bez háčků).

    Hezké čtení Vám přeje
    Webmaster Honza
    PIŠTE NÁM NA: hurychj@hurontel.on.ca

    PRO RYCHLOST, ZKUSTE I NAŠE JINÉ ADRESY:
    Canada    Czech Republic   Worldwide    U.S.A.   Germany    PŘÍLOŽNÍK-1   PŘÍLOŽNÍK-2    PŘÍLOŽNÍK-3


    • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|