Poznámky k deseti poznámkám Petra Štěpánka
Úvodem prohlášení: souhlasím s tím, když v článku "Deset poznámek k Lauderově žalobě na ČR" zveřejněném v Lidových novinách v pondělí 11.10 Petr Štěpánek odmítá "Lauderovo tvrzení, že za jeho potíže nese zodpovědnost Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen "Rada")." V Britských listech je o tom už jeden můj materiál, jak americký investor pláče na špatném hrobě.
K některým jednotlivým poznámkám však mám výhrady a dodávám:
Štěpánek: V roce 1992 udělila tehdejší Korteho rada licenci společnosti CET 21. Do této společnosti posléze se souhlasem rady vstoupily podílem 1,25 procenta oba investoři nové televize Česká spořitelna a Lauderova CEDC (pozn. 1 - na tomto stavu se dodnes nic nezměnilo).
Komentář Šmíd: Licence byla udělena v roce 1993 (1992 je zřejmě překlep). Ano, získala ji CET-21, ovšem s podmínkou že vytvoří "komerční subjekt" společně s CEDC. V licenci se výslovně říká, že "podkladem pro rozhodnutí...byly písemné doklady a skutečnosti přednesené... CET 21... a jeho smluvním partnerem CEDC".
Jedním z takových písemných dokladů, které předcházely vyhotovení licence 9.února 1993, byl i doklad "Základní struktura nového Českého komerčního televizního subjektu", který byl předložen Radě a podepsali ho 5.února 1993 Josef Alan za CET 21 a Fertig a Palmer za CEDC. Článek 2 tohoto dokumentu například výslovně uvádí: "CET21 uznává že nemá oprávnění provádět vysílání bez přímé účasti CEDC."
Z hlediska právního je možné, že tyto dokumenty byly překonány uzavřením Společenské smlouvy. Nicméně tvrdit, že ve hře byla od samého začátku pouze a jedině CET 21, neodpovídá historické pravdě. Důkaz viz další poznámka.
Štěpánek: Vedle CET 21 vznikla tehdy ještě servisní společnosti ČNTS. Vlastní techniku, vyrábí a nakupuje programy, zaměstnává lidi. Vztah CET 21 a ČNTS upravovala jejich vzájemná smlouva ( - toto uspořádání není výmyslem rady, ta s ním tehdy pouze vyslovila souhlas, rada není garantem těchto smluv).
Komentář Šmíd: Podle mého názoru pan Štěpánek zde poněkud mlží. Ano, dnes sice Rada již není garantem těchto smluv, ale v roce 1993 tímto garantem byla, a to až do přelomu roku 1996/1997, kdy na žádost CET 21 byla zrušena licenční podmínka č. 17, která zněla:
"že jakékoli změny právnické osoby, která je držitelem licence, skladby kapitálu investorů, vedoucí ke změně kontroly nad jejich činností, a ustanovení společenské smlouvy mezi držitelem licence a investory předloží předem ke schválení Radě. Tato společenská smlouva je součástí podmínek licence. Účastníky této společenské smlouvy jsou držitel licence, CEDC a Česká spořitelna, a to v rozsahu a za podmínek stanovených touto společenskou smlouvou."
Tato citace tudíž opět vyvrací názor, že licenci dostávala CET 21 sama o sobě bez ohledu na partnera. Podle mého názoru Rada se touto podmínkou snažila zajistit stabilitu partnerských vztahů a kontrolu licence. Tato podmínka je dalším důkazem toho, že CET 21 nebyla při udělování licence žádným solitérem.
Štěpánek: Hlavním investorem v ČNTS (66 %) se však záhy nestala společnost CEDC, což by zajišťovalo vlastnickou provázanost s CET 21, nýbrž jiná firma, bermudská CME. Američané dnes tvrdí, že CME je následnickou firmou CEDC (pozn. 3 - není to pravda, jedná se o dvě různé společnosti).
Komentář Šmíd: Vezmeme-li v úvahu, že CEDC nebyla jednotlivou firmou, ale konsorciem firem, mezi něž patřila i CME, uvidíme, že věci nejsou tak jednoduché, jak se nám snaží představit pan Štěpánek, stejně jako jeho tvrzení, že investorem se stala bermudská CME. Ta bermudská CME je jakousi střechou pro všechny ostatní firmy a partnerem CET 21 a investorem pro další léta se stala CME B.V. inkorporovaná v Nizozemsku, tedy nikoli bermudská firma.
Na druhé straně tady je první slabé místo Lauderovy CME. Když se z investičního konsorcia CEDC v roce 1993 vyčlenila společnost pro mediální aktivity CME, která v roce 1994 vydala své akcie na americké burze, namísto aby v dokumentech s licencí spojených byla tato nová situace zohledněna, neustále v nich figurovala CEDC (1,25% v CET 21, v podmínkách licence, ve společenské smlouvě). To, že partnerem a financiérem ČNTS se stala CME, bylo zřejmě zapracováno až při novelizaci společenské smlouvy a v doplňujících servisních smlouvách.
O převedení 1.25 podílu v CET 21 na CME se CEDC pokusila až v roce 1998. Pokud je mi známo, tak vzhledem k nejasnostem podání se toto převedení neuskutečnilo, Rada ho neschválila, protože CET 21, která o něj na jaře požádala, nedostatky podání neodstranila a v průběhu roku o splnění tohoto požadavku ztratila zájem. (Dnes už víme proč.)
Takže ano, jsou tady dvě různé společnosti, nicméně bych si netroufl tak rezolutně tvrdit, že tu žádné spojení mezi nimi neexistovalo. Není vyloučeno, že to nástupnictví CEDC-CME Lauderovi právníci dokážou.
Štěpánek: 1. ledna 1996 vstupuje v platnost novela zákona o vysílání 301/95 Sb., která de facto ruší platnost některých licenčních podmínek (pozn. 4 - zrušením licenční podmínky č. 17 ztrácí rada jakoukoli možnost kontroly nad změnami v servisní ČNTS).
Komentář Šmíd: Tady pan Štěpánek nemá pravdu - a nejde jenom o způsob prezentace faktu (použitím pojmu de facto). Novela 301/95 Sb. totiž automaticky nic neruší, ani "de facto platnost některých licenčních podmínek". Nechci unavovat a znovu citovat zákon. Ta novela pouze vytvořila možnost zrušení licenčních podmínek, čehož CET 21 za souhlasu CME a pana Fertiga okamžitě využila. Zákon nerušil podmínky, rušili si je sami provozovatelé, když jim byly nepohodlné, neboť jim Rada ze zákona musela vyhovět.
O podmínku číslo 17 se "válčilo" téměř celý rok. A právě tady učinila CME první kardinální chybu, když si chtěla od ní uvolnit ruce, netušíc, že to byla vlastně hlavní garance jejího vztahu s držitelem licence, kterou státní správa CME mohla poskytnout. Touto garancí CME však opovrhla a dala přednost dvoustranným smlouvám s CET 21a jejími majiteli.
Štěpánek: CME toho obratem využívá a postupně navyšuje svůj podíl v ČNTS až na dnešních 99 procent (pozn. 5 - tyto změny již nepodléhají regulaci rady).
Komentář Šmíd: V zásadě má pan Štěpánek pravdu, jen ten slovesný čas poznámky (tyto změny již nepodléhají...atd.) nesouhlasí. To, co on říká, platilo v přesně vymezeném časovém limitu ohraničeném zrušením podmínky číslo 17 a přijetím novely zákona č. 135/97 Sb., která opět dala Radě pravomoc schvalování změn vlastnických poměrů u držitelů licence. Ta věta by platila i v přítomném čase, kdyby se skutečně jednalo jen o ČNTS a o CME. Pan Štěpánek ovšem taktně (qui bono?) opomíjí fakt, že to navyšování CME v ČNTS vycházelo ze změn vlastnických vztahů u držitele licence CET 21, tj. takových vztahů, které od července 1997 opět podléhají schvalování Rady (také o tom jsem v Britských listech psal a citací zákonů dokladoval).
Štěpánek: Vladimír Železný v téže době vykupuje podíly některých společníků a navyšuje svůj podíl v CET 21 na 60 procent (pozn. 6- půjčka od CME, za kterou Železný podíly vykoupil, je jeho soukromá věc, rada s ní nemá nic společného).
Komentář Šmíd: Nemám, co bych dodal. Právě touto půjčkou, kterou poskytla CME Železnému pro získání většinového podílu v CET 21, si CME "zavařila", zde je jedna z dalších příčin jejích dnešních problémů. Jenom mne překvapuje, jak snadno pan Štěpánek dnes tuto smlouvu o půjčce (která v době platnosti podmínky číslo 17 byla předmětem zájmu Rady a speciálně pana Štěpánka, za což si vysloužil od Železného označení tajtrlíka) tak snadno a jednoznačně odsunuje do sféry soukromého právního vztahu. Ta smlouva o půjčce, kterou Vladimír Železný a CME regulačnímu orgánu v roce 1996 zatajili, by měla být i dnes brána v úvahu, nehledě na to, že dodnes není jisté, jakým způsobem byla pak realizována. Na jedné straně Železný říká "Smlouva nebyla konzumována", na druhé straně těch 5 milionů dolarů dostal a 60 procent vlastnictví CET 21 získal.
Štěpánek: 23. 7. 1996 zahajuje rada správní řízení o neoprávněném provozování proti ČNTS. Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že se množí případy, kdy soudy v různých kauzách nejsou schopny přesně rozlišit, kdo vlastně vysílá, zda CET 21, či ČNTS, a kdo tedy nese za vysílání Novy právní odpovědnost. Výsledkem zdlouhavého řízení jsou především tyto změny: smlouvy s ochrannými autorskými organizacemi a radiokomunikacemi se posouvají k CET 21, šéfredaktory zpravodajství a publicistiky jmenuje CET 21, ČNTS si nechává vymazat v obchodním rejstříku provozování celoplošné televize jako předmět podnikání. (pozn. 7 - toto správní řízení nijak neovlivnilo hodnotu Lauderových investic, naopak ve stejném období se stala cena akcií CME nejrychleji rostoucí mediální strukturou na americkém trhu, silnější než Viacom, Time Warner nebo Disney. Datum 23. 7. přitom označuje Lauder v žalobě za počátek svých problémů v ČR).
Komentář Šmíd: Tady je klíčové jádro sporu, ve kterém bych si netroufal dělat soudce. Proti sobě totiž stojí dva názory. Lauder tvrdí: Rada mne vmanipulovala do změny smluv mezi CET 21 a ČNTS a právě tyto smlouvy dnes umožnily Železnému, aby moje investice znehodnotil, proto s tím musí Rada něco udělat.
Kdybych byl členem Rady, odpověděl bych: Pane Laudere, problém vztahů CET 21a ČNTS se vynořil právě v souvislosti s požadovaným rušením podmínky číslo 17. Vy jste zažádali o rušení podmínky, kterou byl vztah mezi držitelem licence a servisní organizací definován, protože jste chtěli zvyšovat podíly v ČNTS (vedlo to k růstu ceny akcií) a také jste do toho zvyšování investovali. Když však tato podmínka měla ztratit platnost, museli jsme dbát na dodržení zákona, který tvrdí, že licence je nepřevoditelná. Proto jsme trvali na tom, aby CET 21 převzala na sebe činnosti spojené s provozováním licence (smlouva s radiokomunikacemi, s ochrannými autorskými organizacemi). Měl jste být Vaším partnerem o tomto vývoji informován a podle toho přizpůsobit svoji investiční politiku. Tak bych odpověděl já a vyčkal bych stanoviska soudu.
Štěpánek: Zatímco zisky z Novy stále stoupají, CME postupně krachuje v Maďarsku, Polsku a Německu. Uvnitř Novy postupně narůstá konflikt o míru reinvestic plynoucích zpět do televize. Na podzim roku 1998 Železný sonduje mezi členy rady, zda by souhlasili se spojením CET 21 a ČNTS do jedné firmy, kde by čeští podílníci měli vlastnickou většinu, drtivá většina zisku by i nadále plynula Lauderově CME. Počátkem tohoto roku však CME oznamuje fúzi s jinou americkou společností SBS (pozn. 8 - z výroků pana Linskoga z SBS vyplývá důvodné podezření, že součástí obchodu měla být i licence Novy. To znamená, že CME nabízela k odprodeji něco, co jí nepatří a nikdy nepatřilo).
Komentář Šmíd: Ta poznámka pana Štěpánka zavání podezíráním z podvodu, které by - kdyby na to přišlo - těžko CME dokazoval. Ti obchodníci nejsou žádná ořezávátka, stačí se podívat do smlouvy o fúzi SBS/CME, která je na www.sec.gov k dispozici. Pan Lindskog (nikoli Linskog) a jeho partneři dobře věděli, do čeho jdou, proto se také jistili různými doložkami, které dneska nabývají platnosti. Já bych si takovou poznámku netroufal vyslovit, protože vím, že i když mezi obchodníky vždycky existují nějaké vyjednávací taktiky, ve sférách seriózního byznysu se nefixluje a dodržují se alespoň některé základní standardy. O tom svědčí například ten fakt, že SBS ještě stále drží s CME basu. Kdyby to byl český podnikatel, samozřejmě by oslabenou CME spíše ještě trochu přidusil a přišlápl k zemi, SBS naproti tomu poskytla CME šanci ještě dalších šesti měsíců, jakýsi pakt o neútočení, který vyprší v březnu 2000.
Štěpánek: V dubnu je Železný odvolán z funkce ředitele ČNTS. Konflikt mezi CET 21 a ČNTS vrcholí 5. srpna, kdy CET 21 odstupuje od smlouvy s ČNTS a zahajuje vlastní vysílní z Barrandova (pozn. 9 - až do 5. srpna plynuly všechny zisky Novy Lauderově CME).
Komentář Šmíd: není co dodávat, to jsou holá fakta.
Štěpánek: Za přerušení penězovodu z České republiky na Bermudy a za katastrofální pokles akcií CME si může pan Lauder sám, neboť bylo jeho svobodným rozhodnutím, zda půjde do riskantního konfliktu s majoritním vlastníkem licence. Rada pro vysílání není garantem smluv mezi CET 21 a ČNTS. Tyto smlouvy ji vždy zajímaly jen z toho pohledu, zda neodporují našim mediálním zákonům. Spory CET 21 a ČNTS musí rozhodnout soud, rada k tomu nemá kompetence. Investorem v ČNTS je navíc z čistě právního hlediska úplně jiný subjekt CME, než o kterém se zmiňuje původní projekt CEDC. Lajdácké opomenutí dát tento rozpor v průběhu minulých let do pořádku padá jen a jen na hlavy Lauderových lidí (pozn. 10 - majetek CME nemovitosti, technika, knihovna zůstává nedotčen. Česká republika jej ani nezcizila, ani nevyvlastnila, ani neznárodnila. Stalo se pouze to, že jedna soukromá firma se po dvou letech sporů rozhodla, že nebude nadále spolupracovat s jinou soukromou firmou).
Komentář Šmíd: Ano, i já si myslím, že za řadu potíží si Lauder a jeho lidé mohou sami. Vědomě využívali legislativních omylů našich poslanců v letech 1996-1997 ve svůj vlastní prospěch, příliš důvěřovali jednomu člověku, se kterým uzavřeli řadu smluv mimo rámec pravomocí Rady. Ano, to porušování smluv musí trestat soudy, ne Rada.
Na druhé straně se domnívám, že Rada se tak snadno ze své odpovědnosti vyvléknout nemůže. Odhlédneme-li od jakési morální odpovědnosti, neboť licenci skutečně nedostával nějaký pan Železný a izolovaná CET 21, ale český subjekt spojený s danými zcela přesně specifikovanými konkrétními investory, na nichž Rada jmenovitě a výslovně trvala (i když odpovědnosti hlídat toto spojení byla Rada zbavena českými poslanci a jejich novelou 301/95), je tady řada skutečností, které jsou přímo výzvou pro Radu, aby si prověřila, zda zákon 468/91 Sb. v současném znění není přece jen společností CET 21 porušován.
Jsou tu změny CET 21 v obchodním rejstříku, které - pokud vím - Rada neprojednala a neschválila, jsou tu zákulisní tahy ve věci obchodních smluv, za něž musely být poskytnuty přece nějaké garance (nebo je to snad zcela normální, že chudý intelektuál, který se zbavil svého majetku , dostává jen tak bez ničeho stamilionové úvěry?), je tu obrovská netransparentnost nových partnerů. To jsou věci, které by stály za to alespoň zahájit správní řízení. Ne proto, aby se odebrala licence, ale aby se pročistil vzduch, aby bylo jasno a transparentno.
Jenomže jestliže člen nezávislého orgánu státní správy sui generis, kterým Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání je, ve svých veřejných vystoupeních se zřetelně staví na jednu stranu sporu a používá k tomu zkreslených, ne-li přímo falešných argumentů (ta poznámka 10 tomu skutečně dává korunu - tvrzení, že majetek CME, speciálně knihovna nakoupených a vyrobených pořadů zůstal současným vývojem nedotčen, je argumentem hodným pořadu Volejte řediteli), pak se nedivme, že pan Lauder a jeho lidé mohou dojít k názoru, že v České republice a především v Radě není přece jenom něco v pořádku.
Copyright 1999 Milan Šmíd
Další použití a citace pouze se svolením Britských listů.
P.S. Přiznám se, že k psaní na internet mne vedou dva podněty: jednak mne baví psát bez ohledu na požadovaný formát, když mohu nechat volně plynout proud svých myšlenek. Činím tak jedině tehdy, když mě něco "nadzvedne", když mám "hnutí mysli" a potřebuji se odreagovat.
Před týdnem tuto potřebu odnesl pan Kruml, když se mi zdálo, že v MF DNES zbytečně otevírá diskusi a prostor k fámám o druhém programu ČT. Já se mu tímto veřejně omlouvám jednak za svoji útočnost (nebyla funkční ani potřebná) a jednak za to, že jsem ho obvinil z toho, že nenastudoval evropskou mediální legislativu, což - jak jsem se přesvědčil - není pravda.
K tomu, abych tratil svůj cenný čas touto zdlouhavou polemikou, mne vedlo poznání získané uplynulý týden ve styku se sociálně pestrým vzorkem obyvatelstva, z něhož překvapivě velká část se "štěpánkovsky" postavila na Železného stranu (svým způsobem není divu, jestliže se spor Železný vs. CME podařilo převést na lidsky srozumitelnější rovinu Železný vs. Vávra, kde to Železný svým intelektem a komunikační schopností zákonitě musí vyhrávat).
Zároveň výslovně žádám obě PR agentury znesvářených stran, aby si všimli copyrightu uvedeného u mého jména. Ta značka podle mezinárodní úmluvy o copyrightu znamená, že to, co jsem napsal, je moje autorské dílo a já si vyhrazuji právo s tímto dílem nakládat. Nesmí se opakovat, aby se příspěvky v Britských listech dostávaly v obálkách do redakcí českých periodik bez mého vědomí.
