úterý 19. října

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Soubor nejzajímavějších článků z poslední doby Účelové polopravdy o televizi Nova:
  • Poznámky k deseti poznámkám Petra Štěpánka (Milan Šmíd) Česká televize:
  • Přemlynářováno: Kamarádšoft Romana Proroka? (Jaroslav Plesl) Nepřijatelně liberální publikační praxe BL:
  • Rasismus Františka Ročka (Petr Uhl) Romové:
  • Všichni občané by měli dodržovat základní civilizační normy (Oldřich Madera) Česká politika:
  • Otázka týdne: Co brání ČR v přizpůsobování se Evropské unii? (Jan Čulík, Radiožurnál, 17.10.1999)
  • Superkoalice (Ivan Hoffman) Reakce:
  • Studie o pražských ženách od Trnkové a Heitlingerové není reprezentativní (Marek Houša)
  • Cítím se v dnešní ČR plně šťastná a svobodná (Jana Zimová) Pošetilé programové rozhodnutí České televize:
  • Bylo by dobré seriózně vysvětlovat, v čem je Major Zeman lživý (Vlastimil Cích)
  • Vstup do EU a manipulace občany prostřednictvím televize Debata o náboženství:
  • Darwinismus, neodarwinismus, důkazy a urážky (Pavel Kočička) Nekrolog:
  • Zemřel Štěpán Kotrba senior, jeden z posledních tvůrců české monumentální keramické plastiky

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Inzerujte v Britských listech!
  • Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Adresa Britských listů je zde.
  • Upozornění autorům: Prosím, posílejte pokud možno své příspěvky do BL uložené ve formátu html. Díky. JČ

    Co je nového v České republice

    Pozoruhodné svědectví o skutečném průběhu revoluce v roce 1989, jak ho zaznamenal Jan Čulík koncem minulého týdne na pražské konferenci jejích svědků a účastníků, včetně kontroverze týkající se údajné tajné dohody Havel - Dubček o kandidatuře na prezidentský úřad, kterou Havel nesplnil, najdete v pondělním vydání Britských listů.

  • Potíž s absolutním dobrem. Napsala Juliana:

    Havel si svuj osud predpovedel v Pokouseni. Podle jeho her je clovek ztracen, pokud udela byt jen krucek ke "zlu". Obycejni lide vedi, ze jsou smesi dobra i zla. Pokud nekdo chape svet manichejsky, musi byt dobry absolutne, a tak pri sebemensi chybe zacne zatloukat, zatloukat, zatloukat, a pak se uz automaticky nabaluji dalsi polopravdy a lzi.


  • V úterý bude Rada pro rozhlasové a televizní vysílání rozhodovat o změně majetkových poměrů v televizi Nova. Sněmovní mediální komise radu nedávno po kritice její údajné pasivity v průběhu sporu o Novu vyzvala, aby zabránila "nevratným krokům v rámci současných majetkových poměrů" v CET 21. (Dřevěnému jazyku poslanců není dost dobře rozumět, ale asi tím myslí, aby Rada neschválila to, že Železný se chce zbavit svých podílů v CET 21 v rámci navýšení jmění v této společnosti.) Rada bude v úterý jednat o žádosti CET 21 o navýšení základního jmění v CET 21 , v jejichž rámci by Železný - alespoň podle dřívějšího rozhodnutí - přišel o svůj většinový podíl v CET 21 a vlastnil by dále jen jeho minimální zlomek. CET 21 požádala Radu, aby schválila majetkové změny v CET 21 25. srpna a Radě vyprší již na přelomu týdne šedesátidenní zákonná lhůta na reakci. Od členů rady chtěli poslanci neúspěšně slyšet ujištění, že požadované změny neschválí. Rada ovšem původně konstatovala, že se k věci vyjadřovat nebude, dokud nebude vyřešen soudní spor Železný CME (nebylo řečeno který). Zamítnutí žádosti by uvítala i Česká nezávislá televizní společnost (ČNTS), kterou Železný v létě odpojil od vysílání a vytvořil si vlastní televizi Nova, na úkor amerických investorů, kteří původní Novu společně s CET 21 založili a sami ji financovali.

  • Vláda včera valorizovala vyměřovací základ pro výpočet dávek nemocenského pojištění. Vyměřovací základ se vypočítává z denního průměru mzdy, přičemž v plné výši se do základu započítává 360 korun. Z částky od 360 korun do 540 korun se do základu započítává 60 procent. Z takto vypočítaného základu dostává nemocný první tři dny polovinu a v dalších dnech 69 procent. Ministři zvýšili částku 360 korun na 400 korun a 540 korun na 590 korun.

  • Zákony, kterými chce ministerstvo spravedlnosti uskutečnit změny v českém soudnictví, ještě neprošly parlamentem, a tak letošní posudek Evropské komise nemohl zaznamenat výrazný pokrok, řekl ministr spravedlnosti Otakar Motejl. Hezké, přesvědčivé, typicky domácí vysvětlení proč nic nejde. Ale proč dosud tyto zákony v ČR parlamentem neprošly a v jiných zemích ano? Není to šlendrián, pane Motejle?

  • V Jeseníkách napadl sníh.

  • Famous last words. (=To jsme tedy zvědavi.) Úřad pro státní informační systém tvrdí, že všechny resorty ČR a naprostá většina hlavních podniků, na kterých jsou čeští občané závislí, jsou v podstatě připraveny na  příchod takzvané "počítačové chyby tisíciletí", při níž počítače nejsou schopny vyrovnat se s letopočtem 2000.

  • Jak Češi myslí. K desátému výročí pádu komunismu vychází pětisetstránkový výbor z  Britských listů pod názvem Jak Češi myslí. Zahrnuje patnáct tematických oddílů, zabývajících se aktuálními problémy v České republice. Kniha vyjde v nakladatelství Milenium Publishing, Chomutov kolem 20. listopadu 1999. Jan Čulík bude tou dobou v České republice a kdo má zájem, může si s ním domluvit k této věci interview či veřejnou besedu. Bližší informace vyšly v BL na tomto místě.

  • Praha 1989-1999: Kostlivci na oslavě. Článek o skutečném významu československé revoluce z roku 1989, na základě zkušenosti z nedávné pražské konference historiků na toto téma, zveřejněný česky v pondělním vydání BL, vyšel zároveň anglicky v aktuálním vydání časopisu Central Europe Review na tomto místě.

  • Ožebračené české intelektuální elity. O ožebračení českých elit, včetně lékařů, píše v  časopisu Central Europe Review anglicky Jan Čulík.

  • Česká literatura bez témat o čem psát. K desátému výročí pádu komunismu zveřejnila BBC na svých anglických stránkách feature o roli českých spisovatelů a literatury za komunismu a nyní. Anglické zpravodajské stránky BBC obsahují i odkazy na Britské listy a  Central Europe Review.

  • Demonstrace proti rasismu v ČR. Iniciativa proti rasismu plánuje demonstraci proti českým neonacistům. Další informace na adrese http://go.to/ipra.

  • Článek tohoto čtvrtletí. Byl na něj nominován tento text: Tvorba bohatství: Nová pravidla pro jednotlivce, společnosti a státy (L.C.Thurow, The Atlantic Monthly, přeložil Jiří Zlatuška)

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Na adrese http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_fr.html je ve zkusebnim provozu Mertlikem slibovany registr ekonomickych subjektu. Zde si muzete potencialniho obchodniho partnera proklepnout podstatne lepe, nez dosud na http://www.justice.cz. Mimo jine novy registr zahrnuje i podnikajici fyzicke osoby (=zivnostniky).

  • Nepřípustná reklama v českém vysílání BBC. Napsala Juliana:

    Vazeny pane Culiku,

    domnivala jsem se, ze upozorneni o nepripustne reklame na BBC je v BL zbytecne dlouho, ale dnes (16. 8.) me tato stanice presvedcila o jeho stale aktualnosti. V glose o nezamestnanosti (redaktor rekl inflaci) byl Petr Holub uveden priblizne takto: "Zeptali jsme se na nazor P. H., sefredaktora Respektu, kteremu o teto problematice vychazi dnes v tomto casopise clanek."

    Respekt si nekoupim. Za prve je mi tento zpusob reklamy protivny, za druhe nerekl Petr Holub nic, co uz bych neslysela alespon padesatkrat.

    Neni mi zcela jasne, proc se o nezamestnanosti bavi novinar z BBC s novinarem z Respektu - proc se BBC radeji nezepta nejakeho sociologa nebo lidi z uradu prace.

  • Skrytá reklama v českém vysílání BBC. Přišel tento dopis:

    Vazeny pane Culiku,

    kdysi jste psal o nepripustné reklame. Ceske vysilani BBC nyni jiz nekolikrat uvedlo neco ve stylu: Ivan Kytka bude o teto problematice mluvit za dva tydny. Ale jiz tento tyden si muzete o problemu precist v jeho clanku, ktery vyjde v tydeniku Respekt. Je to skryta reklama nebo ne? Treba jim Respekt neco plati za to, ze ho inzeruji, anebo publikuje jejich vysilaci cas, nevim. Bylo by dobre, kdyby se alespon BBC drzela pravidel.

    V Producers' Guidelines BBC se mj praví:

    Výrobek nebo služba se nikdy nesmí vyskytovat v obraze ani ve zvuku oplátkou za peníze, služby či cokoliv jiného.

    Třeba české vysílání BBC vysvětlí, jaký postoj zaujímá vůči těmto předpisům.


  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Poznámky k deseti poznámkám Petra Štěpánka

    Milan Šmíd

    Úvodem prohlášení: souhlasím s tím, když v článku "Deset poznámek k Lauderově žalobě na ČR" zveřejněném v Lidových novinách v pondělí 11.10 Petr Štěpánek odmítá "Lauderovo tvrzení, že za jeho potíže nese zodpovědnost Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen "Rada")." V Britských listech je o tom už jeden můj materiál, jak americký investor pláče na špatném hrobě.

    K některým jednotlivým poznámkám však mám výhrady a dodávám:

    Štěpánek: V roce 1992 udělila tehdejší Korteho rada licenci společnosti CET 21. Do této společnosti posléze se souhlasem rady vstoupily podílem 1,25 procenta oba investoři nové televize Česká spořitelna a Lauderova CEDC (pozn. 1 - na tomto stavu se dodnes nic nezměnilo).

    Komentář Šmíd: Licence byla udělena v roce 1993 (1992 je zřejmě překlep). Ano, získala ji CET-21, ovšem s podmínkou že vytvoří "komerční subjekt" společně s CEDC. V licenci se výslovně říká, že "podkladem pro rozhodnutí...byly písemné doklady a skutečnosti přednesené... CET 21... a jeho smluvním partnerem CEDC".

    Jedním z takových písemných dokladů, které předcházely vyhotovení licence 9.února 1993, byl i doklad "Základní struktura nového Českého komerčního televizního subjektu", který byl předložen Radě a podepsali ho 5.února 1993 Josef Alan za CET 21 a Fertig a Palmer za CEDC. Článek 2 tohoto dokumentu například výslovně uvádí: "CET21 uznává že nemá oprávnění provádět vysílání bez přímé účasti CEDC."

    Z hlediska právního je možné, že tyto dokumenty byly překonány uzavřením Společenské smlouvy. Nicméně tvrdit, že ve hře byla od samého začátku pouze a jedině CET 21, neodpovídá historické pravdě. Důkaz viz další poznámka.

    Štěpánek: Vedle CET 21 vznikla tehdy ještě servisní společnosti ČNTS. Vlastní techniku, vyrábí a nakupuje programy, zaměstnává lidi. Vztah CET 21 a ČNTS upravovala jejich vzájemná smlouva ( - toto uspořádání není výmyslem rady, ta s ním tehdy pouze vyslovila souhlas, rada není garantem těchto smluv).

    Komentář Šmíd: Podle mého názoru pan Štěpánek zde poněkud mlží. Ano, dnes sice Rada již není garantem těchto smluv, ale v roce 1993 tímto garantem byla, a to až do přelomu roku 1996/1997, kdy na žádost CET 21 byla zrušena licenční podmínka č. 17, která zněla:

    "že jakékoli změny právnické osoby, která je držitelem licence, skladby kapitálu investorů, vedoucí ke změně kontroly nad jejich činností, a ustanovení společenské smlouvy mezi držitelem licence a investory předloží předem ke schválení Radě. Tato společenská smlouva je součástí podmínek licence. Účastníky této společenské smlouvy jsou držitel licence, CEDC a Česká spořitelna, a to v rozsahu a za podmínek stanovených touto společenskou smlouvou."

    Tato citace tudíž opět vyvrací názor, že licenci dostávala CET 21 sama o sobě bez ohledu na partnera. Podle mého názoru Rada se touto podmínkou snažila zajistit stabilitu partnerských vztahů a kontrolu licence. Tato podmínka je dalším důkazem toho, že CET 21 nebyla při udělování licence žádným solitérem.

    Štěpánek: Hlavním investorem v ČNTS (66 %) se však záhy nestala společnost CEDC, což by zajišťovalo vlastnickou provázanost s CET 21, nýbrž jiná firma, bermudská CME. Američané dnes tvrdí, že CME je následnickou firmou CEDC (pozn. 3 - není to pravda, jedná se o dvě různé společnosti).

    Komentář Šmíd: Vezmeme-li v úvahu, že CEDC nebyla jednotlivou firmou, ale konsorciem firem, mezi něž patřila i CME, uvidíme, že věci nejsou tak jednoduché, jak se nám snaží představit pan Štěpánek, stejně jako jeho tvrzení, že investorem se stala bermudská CME. Ta bermudská CME je jakousi střechou pro všechny ostatní firmy a partnerem CET 21 a investorem pro další léta se stala CME B.V. inkorporovaná v Nizozemsku, tedy nikoli bermudská firma.

    Na druhé straně tady je první slabé místo Lauderovy CME. Když se z investičního konsorcia CEDC v roce 1993 vyčlenila společnost pro mediální aktivity CME, která v roce 1994 vydala své akcie na americké burze, namísto aby v dokumentech s licencí spojených byla tato nová situace zohledněna, neustále v nich figurovala CEDC (1,25% v CET 21, v podmínkách licence, ve společenské smlouvě). To, že partnerem a financiérem ČNTS se stala CME, bylo zřejmě zapracováno až při novelizaci společenské smlouvy a v doplňujících servisních smlouvách.

    O převedení 1.25 podílu v CET 21 na CME se CEDC pokusila až v roce 1998. Pokud je mi známo, tak vzhledem k nejasnostem podání se toto převedení neuskutečnilo, Rada ho neschválila, protože CET 21, která o něj na jaře požádala, nedostatky podání neodstranila a v průběhu roku o splnění tohoto požadavku ztratila zájem. (Dnes už víme proč.)

    Takže ano, jsou tady dvě různé společnosti, nicméně bych si netroufl tak rezolutně tvrdit, že tu žádné spojení mezi nimi neexistovalo. Není vyloučeno, že to nástupnictví CEDC-CME Lauderovi právníci dokážou.

    Štěpánek: 1. ledna 1996 vstupuje v platnost novela zákona o vysílání 301/95 Sb., která de facto ruší platnost některých licenčních podmínek (pozn. 4 - zrušením licenční podmínky č. 17 ztrácí rada jakoukoli možnost kontroly nad změnami v servisní ČNTS).

    Komentář Šmíd: Tady pan Štěpánek nemá pravdu - a nejde jenom o způsob prezentace faktu (použitím pojmu de facto). Novela 301/95 Sb. totiž automaticky nic neruší, ani "de facto platnost některých licenčních podmínek". Nechci unavovat a znovu citovat zákon. Ta novela pouze vytvořila možnost zrušení licenčních podmínek, čehož CET 21 za souhlasu CME a pana Fertiga okamžitě využila. Zákon nerušil podmínky, rušili si je sami provozovatelé, když jim byly nepohodlné, neboť jim Rada ze zákona musela vyhovět.

    O podmínku číslo 17 se "válčilo" téměř celý rok. A právě tady učinila CME první kardinální chybu, když si chtěla od ní uvolnit ruce, netušíc, že to byla vlastně hlavní garance jejího vztahu s držitelem licence, kterou státní správa CME mohla poskytnout. Touto garancí CME však opovrhla a dala přednost dvoustranným smlouvám s CET 21a jejími majiteli.

    Štěpánek: CME toho obratem využívá a postupně navyšuje svůj podíl v ČNTS až na dnešních 99 procent (pozn. 5 - tyto změny již nepodléhají regulaci rady).

    Komentář Šmíd: V zásadě má pan Štěpánek pravdu, jen ten slovesný čas poznámky (tyto změny již nepodléhají...atd.) nesouhlasí. To, co on říká, platilo v přesně vymezeném časovém limitu ohraničeném zrušením podmínky číslo 17 a přijetím novely zákona č. 135/97 Sb., která opět dala Radě pravomoc schvalování změn vlastnických poměrů u držitelů licence. Ta věta by platila i v přítomném čase, kdyby se skutečně jednalo jen o ČNTS a o CME. Pan Štěpánek ovšem taktně (qui bono?) opomíjí fakt, že to navyšování CME v ČNTS vycházelo ze změn vlastnických vztahů u držitele licence CET 21, tj. takových vztahů, které od července 1997 opět podléhají schvalování Rady (také o tom jsem v Britských listech psal a citací zákonů dokladoval).

    Štěpánek: Vladimír Železný v téže době vykupuje podíly některých společníků a navyšuje svůj podíl v CET 21 na 60 procent (pozn. 6- půjčka od CME, za kterou Železný podíly vykoupil, je jeho soukromá věc, rada s ní nemá nic společného).

    Komentář Šmíd: Nemám, co bych dodal. Právě touto půjčkou, kterou poskytla CME Železnému pro získání většinového podílu v CET 21, si CME "zavařila", zde je jedna z dalších příčin jejích dnešních problémů. Jenom mne překvapuje, jak snadno pan Štěpánek dnes tuto smlouvu o půjčce (která v době platnosti podmínky číslo 17 byla předmětem zájmu Rady a speciálně pana Štěpánka, za což si vysloužil od Železného označení tajtrlíka) tak snadno a jednoznačně odsunuje do sféry soukromého právního vztahu. Ta smlouva o půjčce, kterou Vladimír Železný a CME regulačnímu orgánu v roce 1996 zatajili, by měla být i dnes brána v úvahu, nehledě na to, že dodnes není jisté, jakým způsobem byla pak realizována. Na jedné straně Železný říká "Smlouva nebyla konzumována", na druhé straně těch 5 milionů dolarů dostal a 60 procent vlastnictví CET 21 získal.

    Štěpánek: 23. 7. 1996 zahajuje rada správní řízení o neoprávněném provozování proti ČNTS. Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že se množí případy, kdy soudy v různých kauzách nejsou schopny přesně rozlišit, kdo vlastně vysílá, zda CET 21, či ČNTS, a kdo tedy nese za vysílání Novy právní odpovědnost. Výsledkem zdlouhavého řízení jsou především tyto změny: smlouvy s ochrannými autorskými organizacemi a radiokomunikacemi se posouvají k CET 21, šéfredaktory zpravodajství a publicistiky jmenuje CET 21, ČNTS si nechává vymazat v obchodním rejstříku provozování celoplošné televize jako předmět podnikání. (pozn. 7 - toto správní řízení nijak neovlivnilo hodnotu Lauderových investic, naopak ve stejném období se stala cena akcií CME nejrychleji rostoucí mediální strukturou na americkém trhu, silnější než Viacom, Time Warner nebo Disney. Datum 23. 7. přitom označuje Lauder v žalobě za počátek svých problémů v ČR).

    Komentář Šmíd: Tady je klíčové jádro sporu, ve kterém bych si netroufal dělat soudce. Proti sobě totiž stojí dva názory. Lauder tvrdí: Rada mne vmanipulovala do změny smluv mezi CET 21 a ČNTS a právě tyto smlouvy dnes umožnily Železnému, aby moje investice znehodnotil, proto s tím musí Rada něco udělat.

    Kdybych byl členem Rady, odpověděl bych: Pane Laudere, problém vztahů CET 21a ČNTS se vynořil právě v souvislosti s požadovaným rušením podmínky číslo 17. Vy jste zažádali o rušení podmínky, kterou byl vztah mezi držitelem licence a servisní organizací definován, protože jste chtěli zvyšovat podíly v ČNTS (vedlo to k růstu ceny akcií) a také jste do toho zvyšování investovali. Když však tato podmínka měla ztratit platnost, museli jsme dbát na dodržení zákona, který tvrdí, že licence je nepřevoditelná. Proto jsme trvali na tom, aby CET 21 převzala na sebe činnosti spojené s provozováním licence (smlouva s radiokomunikacemi, s ochrannými autorskými organizacemi). Měl jste být Vaším partnerem o tomto vývoji informován a podle toho přizpůsobit svoji investiční politiku. Tak bych odpověděl já a vyčkal bych stanoviska soudu.

    Štěpánek: Zatímco zisky z Novy stále stoupají, CME postupně krachuje v Maďarsku, Polsku a Německu. Uvnitř Novy postupně narůstá konflikt o míru reinvestic plynoucích zpět do televize. Na podzim roku 1998 Železný sonduje mezi členy rady, zda by souhlasili se spojením CET 21 a ČNTS do jedné firmy, kde by čeští podílníci měli vlastnickou většinu, drtivá většina zisku by i nadále plynula Lauderově CME. Počátkem tohoto roku však CME oznamuje fúzi s jinou americkou společností SBS (pozn. 8 - z výroků pana Linskoga z SBS vyplývá důvodné podezření, že součástí obchodu měla být i licence Novy. To znamená, že CME nabízela k odprodeji něco, co jí nepatří a nikdy nepatřilo).

    Komentář Šmíd: Ta poznámka pana Štěpánka zavání podezíráním z podvodu, které by - kdyby na to přišlo - těžko CME dokazoval. Ti obchodníci nejsou žádná ořezávátka, stačí se podívat do smlouvy o fúzi SBS/CME, která je na www.sec.gov k dispozici. Pan Lindskog (nikoli Linskog) a jeho partneři dobře věděli, do čeho jdou, proto se také jistili různými doložkami, které dneska nabývají platnosti. Já bych si takovou poznámku netroufal vyslovit, protože vím, že i když mezi obchodníky vždycky existují nějaké vyjednávací taktiky, ve sférách seriózního byznysu se nefixluje a dodržují se alespoň některé základní standardy. O tom svědčí například ten fakt, že SBS ještě stále drží s CME basu. Kdyby to byl český podnikatel, samozřejmě by oslabenou CME spíše ještě trochu přidusil a přišlápl k zemi, SBS naproti tomu poskytla CME šanci ještě dalších šesti měsíců, jakýsi pakt o neútočení, který vyprší v březnu 2000.

    Štěpánek: V dubnu je Železný odvolán z funkce ředitele ČNTS. Konflikt mezi CET 21 a ČNTS vrcholí 5. srpna, kdy CET 21 odstupuje od smlouvy s ČNTS a zahajuje vlastní vysílní z Barrandova (pozn. 9 - až do 5. srpna plynuly všechny zisky Novy Lauderově CME).

    Komentář Šmíd: není co dodávat, to jsou holá fakta.

    Štěpánek: Za přerušení penězovodu z České republiky na Bermudy a za katastrofální pokles akcií CME si může pan Lauder sám, neboť bylo jeho svobodným rozhodnutím, zda půjde do riskantního konfliktu s majoritním vlastníkem licence. Rada pro vysílání není garantem smluv mezi CET 21 a ČNTS. Tyto smlouvy ji vždy zajímaly jen z toho pohledu, zda neodporují našim mediálním zákonům. Spory CET 21 a ČNTS musí rozhodnout soud, rada k tomu nemá kompetence. Investorem v ČNTS je navíc z čistě právního hlediska úplně jiný subjekt CME, než o kterém se zmiňuje původní projekt CEDC. Lajdácké opomenutí dát tento rozpor v průběhu minulých let do pořádku padá jen a jen na hlavy Lauderových lidí (pozn. 10 - majetek CME nemovitosti, technika, knihovna zůstává nedotčen. Česká republika jej ani nezcizila, ani nevyvlastnila, ani neznárodnila. Stalo se pouze to, že jedna soukromá firma se po dvou letech sporů rozhodla, že nebude nadále spolupracovat s jinou soukromou firmou).

    Komentář Šmíd: Ano, i já si myslím, že za řadu potíží si Lauder a jeho lidé mohou sami. Vědomě využívali legislativních omylů našich poslanců v letech 1996-1997 ve svůj vlastní prospěch, příliš důvěřovali jednomu člověku, se kterým uzavřeli řadu smluv mimo rámec pravomocí Rady. Ano, to porušování smluv musí trestat soudy, ne Rada.

    Na druhé straně se domnívám, že Rada se tak snadno ze své odpovědnosti vyvléknout nemůže. Odhlédneme-li od jakési morální odpovědnosti, neboť licenci skutečně nedostával nějaký pan Železný a izolovaná CET 21, ale český subjekt spojený s danými zcela přesně specifikovanými konkrétními investory, na nichž Rada jmenovitě a výslovně trvala (i když odpovědnosti hlídat toto spojení byla Rada zbavena českými poslanci a jejich novelou 301/95), je tady řada skutečností, které jsou přímo výzvou pro Radu, aby si prověřila, zda zákon 468/91 Sb. v současném znění není přece jen společností CET 21 porušován.

    Jsou tu změny CET 21 v obchodním rejstříku, které - pokud vím - Rada neprojednala a neschválila, jsou tu zákulisní tahy ve věci obchodních smluv, za něž musely být poskytnuty přece nějaké garance (nebo je to snad zcela normální, že chudý intelektuál, který se zbavil svého majetku , dostává jen tak bez ničeho stamilionové úvěry?), je tu obrovská netransparentnost nových partnerů. To jsou věci, které by stály za to alespoň zahájit správní řízení. Ne proto, aby se odebrala licence, ale aby se pročistil vzduch, aby bylo jasno a transparentno.

    Jenomže jestliže člen nezávislého orgánu státní správy sui generis, kterým Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání je, ve svých veřejných vystoupeních se zřetelně staví na jednu stranu sporu a používá k tomu zkreslených, ne-li přímo falešných argumentů (ta poznámka 10 tomu skutečně dává korunu - tvrzení, že majetek CME, speciálně knihovna nakoupených a vyrobených pořadů zůstal současným vývojem nedotčen, je argumentem hodným pořadu Volejte řediteli), pak se nedivme, že pan Lauder a jeho lidé mohou dojít k názoru, že v České republice a především v Radě není přece jenom něco v pořádku.

    Copyright 1999 Milan Šmíd

    Další použití a citace pouze se svolením Britských listů.

    P.S. Přiznám se, že k psaní na internet mne vedou dva podněty: jednak mne baví psát bez ohledu na požadovaný formát, když mohu nechat volně plynout proud svých myšlenek. Činím tak jedině tehdy, když mě něco "nadzvedne", když mám "hnutí mysli" a potřebuji se odreagovat.

    Před týdnem tuto potřebu odnesl pan Kruml, když se mi zdálo, že v MF DNES zbytečně otevírá diskusi a prostor k fámám o druhém programu ČT. Já se mu tímto veřejně omlouvám jednak za svoji útočnost (nebyla funkční ani potřebná) a jednak za to, že jsem ho obvinil z toho, že nenastudoval evropskou mediální legislativu, což - jak jsem se přesvědčil - není pravda.

    K tomu, abych tratil svůj cenný čas touto zdlouhavou polemikou, mne vedlo poznání získané uplynulý týden ve styku se sociálně pestrým vzorkem obyvatelstva, z něhož překvapivě velká část se "štěpánkovsky" postavila na Železného stranu (svým způsobem není divu, jestliže se spor Železný vs. CME podařilo převést na lidsky srozumitelnější rovinu Železný vs. Vávra, kde to Železný svým intelektem a komunikační schopností zákonitě musí vyhrávat).

    Zároveň výslovně žádám obě PR agentury znesvářených stran, aby si všimli copyrightu uvedeného u mého jména. Ta značka podle mezinárodní úmluvy o copyrightu znamená, že to, co jsem napsal, je moje autorské dílo a já si vyhrazuji právo s tímto dílem nakládat. Nesmí se opakovat, aby se příspěvky v Britských listech dostávaly v obálkách do redakcí českých periodik bez mého vědomí.


    Přemlynářováno: Kamarádšoft Romana Proroka?

    Jaroslav Plesl, týdeník POINT

    Jestli mají lidé ve vedení České televize pocit, že politici v poslední době útočí na nezávislost jejich instituce, pak by si měli dát pozor především na objektivitu vlastních pořadů. Vysílání majora Zemana jistě není dostatečným důvodem k odvolání Rady ČT. Jinak je tomu ovšem v případě zpravodajství a publicistiky. Zajímavé je v tomto směru ohlédnutí za letošními jednotlivými díly hlavního debatního pořadu veřejnoprávní televize V pravé poledne.

    Stačí zalistovat archivem ČTK a z přehledu avizovaných hostů vypsat jména. Ze statistiky potom vyplývá, že ve sledovaném období 1.1.1999 až 17.10.99 byl nejčastěji hostem moderátora Romana Proroka poslanec Vladimír Mlynář (místopředseda Unie Svobody), a to celkem pětkrát. Viz tabulka.

    Účast v pořadu V pravé poledne v roce 1999*)

    Jméno

    Mlynář, Vladimír

    Bělohradský, Václav

    Gross, Stanislav

    Hartl, Jan

    Holub, Petr

    Kasal, Jan **)

    Kühnl, Karel

    Langer, Ivan

    Mitrofanov, Alexander

    Špidla, Vladimír

    Zámečník, Miroslav

    Zeman, Miloš

    *) seznam hostů z 2.5.1999 není v databázi ČTK k dispozici

    **) hostem pořadu z 30.5.1999 měl být nový předseda KDU. Databáze ČTK však neobsahuje zprávu, z níž by bylo možné potvrdit, že se Kasal debaty opravdu zúčastnil.

    Počet účastí

    5

    3

    3

    3

    3

    3

    3

    3

    3

    3

    3

    3

     

    Mlynář je tedy letos rekordmanem, ačkoli ani v exekutivě, ani v parlamentu nezastává žádnou důležitou funkci. Celkem třikrát se v debatě objevilo jedenáct hostů, z nich šest politiků (premiér, dva místopředsedové parlamentu, místopředseda vlády, dva významní členové nekomunistických opozičních stran), dva novináři (Respekt, Právo), jeden filosof, jeden sociolog a jeden ekonom.

    Velmi překvapivá je hojnost zastoupení redakce týdeníku Respekt v osobě bývalého a současného šéfredaktora (Mlynář, respektive jeho někdejší podřízený Holub). Týdeník Respekt takto letos vystupoval v pořadu V pravé poledne celkem osmkrát!!. V této souvislosti je jistě zajímavé podívat se na článek, který ve svém 42 čísle (11.10.1999) zveřejnil týdeník Respekt pod názvem Česká televize na hraně a s podtitulkem Poslanci kritizují práci veřejnoprávní televize. Autor Erik Tabery v něm konstatuje, že příčinou útoků na ČT ve skutečnosti není major Zeman, ale debatní pořady: "Právě ty (diskusní pořady ČT - pozn. JP) a nikoli zemanovský cyklus jsou totiž poslancům nejvíce trnem v oku." A o kus dále dodává, "Nejvíce poslancům pije krev, že si televize zve do diskusních pořadů, koho chce, a nedává přednost stoupencům právě jejich strany či názoru".

    Ve světle výše uvedené statistiky nezbývá než konstatovat, že poslanci mají pravdu a samotný Respekt je toho nejlepším důkazem. Předseda rady ČT Jan Jirák by si měl brzy promluvit s Jakubem Puchalským, a ten zase s Romanem Prorokem. Jako když babička s dědečkem tahali řepu. Bylo by totiž smutné přijít o nezávislost České televize jen proto, že se jeden moderátor skamarádil s jedním bývalým novinářem.

    Poznámka JČ: Nechceme ovšem vytvářet dojem, že by měli České televizi určovat poslanci či politické strany, koho si má zvát do studia. Televize musí mít nezávislost úsudku, koho k "debatám" zvát, ovšem jak píše Jaroslav Plesl, pokud si moderátor Pravého poledne začne zvát do studia opakovaně svého kamaráda, Českou televizi to může jen dále zdiskreditovat. Veřejnost by však měla sledovat, aby poslanci a politické strany nedostaly právo si určovat, kdo má mít možnost chodit do televize.


    Rasismus Františka Ročka

    Petr Uhl, vládní zmocněnec pro lidská práva

    Při náhodném setkání s Janem Čulíkem jsem se ho zeptal, zda je vydavatelem Britských listů, a vyjádřil jsem nespokojenost nad tím, že v nich zveřejňuje články Františka Ročka z Ústí nad Labem, plné nepravdivých informací o Romech a zdi v Matiční.

    Jan Čulík mě vyzval k polemice. Tu jsem odmítl, ale pochopil jsem, že můj výrok, že bych se reagováním na páně Ročkovy články umazal, bych měl čtenářům Britských listů (které až na Ročkovy články, jež mi přistávají v tzv. monitorinku v elektronické poště, neznám) svůj postoj vysvětlit.

    Na rozdíl od USA a částečně i Velké Británie platí na evropském kontinentě, který zažil genocidu vyvolanou rasovou nesnášenlivostí a teorií rasové nadřazenosti (mimochodem i genocidu Romů) přímé zákony, omezující svobodu slova zákazem rozšiřování nenávisti vůči příslušníkům nějaké etnické skupiny a zákazem výzev k omezování jejich práv. Články Františka Ročka jsou nepochybně za hranicí tohoto zákazu a moje účast na polemice s nimi by mohla autora podnítit k dalším protiromským výpadům.

    Uplatňuju tak jen svou dávnou zásadu, že diskutovat mohu jen s lidmi, kteří nepřekročili určitou mez lidské slušnosti. Zbývá posoudit odpovědnost vydavatele, tedy pana Čulíka, který zastává zjevně ultraliberální stanovisko, že svoboda slova je prakticky bezbřehá.

    Případná polemika s Janem Čulíkem na téma svobody slova a jejích omezení mi ovšem na rozdíl od polemiky s Františkem Ročkem žádný problém nedělá.

    Petr Uhl


    Všichni občané by měli dodržovat základní civilizační normy

    Oldřich Madera

    Souhlasim, ze Romove celosvetove maji jinou identitu, jiny puvod, jiny zivotni styl. Znam cikany z vypraveni svych rodicu jako kocujici spolecenstvi za prvni republiky, ktereho se obavaly jednotlive vesnice tak, ze jim znemoznovaly utaborit se pri prujezdu jejich vozu na delsi dobu nez na jednu noc.

    Pres vsechny vyhrady vuci Romum, ktere mam i ja sam, tomu tak jiz dnes neni.

    Za dve, tri generace se Romove usadili a jiz nekocuji. V mistech kde ziji, pusobi vetsinou velke problemy - viz Chanov u Mostu. Dokazi "vybydlet" cele domy, ulice a ctvrti a zanechat za sebou spoust. Rusi sve spoluobcany, krici do noci, vyhazuji odpadky z oken. Jejich deti kradou, cmaraji po domech a delaji ruzne jine neplechy. Poburujici je skutecnost, ze znacna cast Romu nepracuje, pobira ruzne socialni a invalidni duchody a parazituje tak na ostatni populaci.

    Na druhe strane znam Romy, kteri maji stredni i vysoke skoly, jsou inteligentni, sporadani, normalne pracuji a uplne zapadli do nasi soucasne spolecnosti. Z me zkusenosti vim, ze v techto pripadech se ostatni lide k nim chovaji naprosto normalne, nemaji vuci nim zadne predsudky, ba naopak je svym zpusobem podporuji. To je nejlepsim dukazem toho, ze integrace Romu do spolecnosti je mozna.

    Na jedne strane musim napriklad souhlasit s pravem lidi v Maticni ulici v Usti nad Labem na stavbu plotu, ktery alespon castecne ochrani jejich domy od hluku a spiny jejich romskych spoluobcanu. Panu Uhlovi bych doporucil, aby sehnal patricny pocet jemu podobnych, vykoupili od tech "bilych" nestastniku, co bydli v Maticni ulici jejich domy, a pak spolecne s okolnimi Romy zborili ten nenavideny plot. Financne by jim mohl pomoci Evropsky parlament, ktery se o ten plot tak zive zajima.

    Na druhe strane postradam po leta od statu nejaky solidni uceleny program integrace Romu do spolecnosti. To by mela byt parketa statnich uredniku a ne lamentace nad plotem. Podobne cela Evropska unie by mohla pomoci financovanim vzdelavacich programu, ktere navrhuji dale, a ne se snazit zasahovat do vnitrnich veci mesta Usti nad Labem.

    Dulezitym neuralgickym bodem z pohledu "bile" spolecnosti jsou podle mne socialni davky a invalidni duchody, ktere Romove pobiraji. Ostatni obcane jsou nuceni tvrde pracovat, aby si vydelali na zivobyti. Romum po leta stacily na pohodlny zivot bez prace socialni davky, pridavky na deti, invalidni duchody a drobne kradeze. Dnes, kdy se prudce zvysily ceny vseho, vcetne bydleni, uz jim tyto jejich prijmy nepostacuji na bezpracny zivot. Jsou nuceni platit za byt, elektrinu, topeni apod. jako ostatni spoluobcane. To si myslim je hlavnim duvodem jejich emigrace do zapadni Evropy. To, ze je nechce nikdo zamestnavat neni z duvodu rasismu, jak se snazi Romove tvrdit pri sve emigraci. Je to tim, ze nemaji vzdelani, nejsou vyuceni, nejsou spolehlivi pracovnici a vetsinou ani pracovat nechteji.

    Myslim si, ze okamzitym odebranim vsech davek by Romove upadli do bidy, ktera by je kriminalizovala a ucinila jeste vice neprizpusobitelnymi. Castecne k tomu dochazi jiz nyni. Na druhe strane je tento system dávek z pohledu "bile" vetsiny do budoucna neudrzitelny, protoze ji diskriminuje. Drive nebo pozdeji budou muset byt vsechny davky a duchody romskych rodin znovu provereny a ty, ktere pobiraji neopravnene jim musi byt odebrany.

    Brno je jedno z mest, kde zije Romu nekolik tisic, mozna i desitek tisic. Tim, ze se drive zeni a vdavaji a maji vice deti nez normalni rodiny, poroste do budoucna jejich podil v celkovem poctu obyvatel mesta. Postradam program mesta, kraje, statu, popr. i Evropske unie, ktery by s touto situaci neco udelal.

    Jako spravne reseni vidim priklad USA, Britanie a ostatnich zapadnich demokracii. Jsi cernoch, Indian, Cinan, Turek nebo Rom? Na prvnim miste jsi American, Brit. Musis se naucit anglicky. Musis dodrzovat zakony. Pak si delej co chces, pokud tim nerusis prava jinych. Mas samozrejme stejna prava jako ostatni obcane, ale mas take stejne povinnosti. Tve deti napriklad musi chodit do skoly, musis se sporadane zivit, platit dane atd.

    Chapu, ze se me to pekne mluvi, ale dostat romske deti do skol neni vubec lehke. Navic v rodine, kde neni poradek, cistota, denni rezim a podpora rodicu pri uceni, neni mozne dosahnout u deti nejakeho vysledku. Rodice casto doma mluvi romsky a deti v prvni tride s bidou uciteli rozumi. V Cechach konci ve valne vetsine romske deti v pomocnych skolach bez sance dalsiho vzdelani, bez vyuceni, bez sance uplatnit se. Neni to vinou statu, ale prevazne jejich rodicu. Deti u svych rodicu nevidi, ze by museli pracovat, proto samy povazuji za normalni nepracovat a neucit se.

    Znam nekolik "bilych" rodin, ktere adoptovaly romske deti. Systematickym pusobenim rodiny a skoly z nich vyrostli sporadani obcane. Proc by to neslo udelat i u jinych romskych deti?

    Tim samozrejme nemyslim Romum odebrat deti a dat je na prevychovu. Optimalni by asi byl system tydennich internatnich skol, kde by se deti ucily nejen ucivo ve skole, ale ziskaly by i normalni navyky do zivota. Tyto skoly by mely byt deseti a vice lete, aby z nich vychazeli bud vyuceni s maturitou nebo stredoskolaci. Romske deti by mely zacinat o rok drive nultou tridou. Tam by se naucily poradne cesky a pripravily se na skolu podobne jako jejich vrstevnici z normalnich rodin v materske skole. Dobre by bylo, kdyby tyto skoly byly vyberove a 50% zaku by bylo z normalnich "bilych" rodin.

    Nevim co by na tento model rekli sami Romove. Domnivam se, ze by ho asi prijali bez potizi. Tento system bude vsak nesmirne drahy a Romove ani stat ho sami nezaplati. Nepujde to udelat urcite celoplosne. Navic by to asi diskriminovalo "bilou" populaci, kde skolstvi take silne pokulhava.

    Myslim si, ze je zde idealni prostor pro soukrome nadace financovane z ruznych prostredku. Urcite by se na tom mela podilet, mesta, obce, stat, popripade by mohly pomoci i zeme, ktere pali emigrace Romu. Mela by byt takto vytvorena v jedne generaci alespon uzka romska elita, na kterou by se pak nabalovaly dalsi, treba i pocetnejsi generace vzdelanych romskych deti, ktere by zpetne pusobily na sve rodiny a "tahly" je vzhuru. Sanci vidim v romske rodinne a klanove samosprave, ktera kupodivu funguje. Romove sami by to urcite prijali kladne a dokonce by mozna tuto akci podporili.

    Na zaver mi dovolte, abych se jeste dotkl romske identity jako mensiny v ceske a moravske spolecnosti. Urcite maji pravo na vyuku v romstine, na ucebnice v romstine, na romskou televizi a co ja vim jeste. Neznemozni jim to ale ze zacatku uplatneni ve vetsinove spolecnosti? Nebude to az programem prave tech pristich romskych elit? Vsiml jsem si, ze ve Svycarsku vsichni mluvi svym rodnym jazykem, pokud ale svycarsky Francouz pracuje v nemecky mluvici firme, musi mluvit take nemecky. Podobne tomu je s Indiany v Americe, podobne mozna s puvodnimi obyvateli Australie.

    Poznámka JČ: Rasismus je uplatňování kolektivní viny, tedy argumentace jako "Romové (jako celek) kradou", atd. Je nutno posuzovat každého člověka individuálně. Zda je či není někdo Rom, by při reakci úřadů či veřejnosti asi vůbec nemělo hrát žádnou roli. Jsi v prvé řadě občan a jde o to, zda se chováš přijatelně pro soužití s ostatními občany. Je nepřípustné přenášet chování jednoho občana, či skupiny občanů automaticky na lidi jiné, jen protože vypadají podobně.


    Otázka týdne

    Jan Čulík, Radiožurnál, neděle 17. října, 9. 10 ráno

    Tento tyden byla zveřjněna kritická zpráva Evropské komise o stavu příprav ČR na  vstup do Evropské unie. V če, je podle vás základní problém České republiky v přibližování se Evropské unii?

    Problém zdá se není jen v hašteření českých politiků, ale úplně základní věcí je nedostatečnost a neprofesionalita české státní správy.

    Václav Klaus nechal po roce 1992 všechno na pospas tržnímu mechanismu a celou záležitost zanedbal: měl naléhat na země Evropské unie, aby pomohly vypracovat efektivní kvalifikační kursy pro novou třídu českých státních úředníků.

    Nová, moderní, úslužná a vzdělaná státní správa mohla na posledních deset let v ČR vzniknout. I kdyby byla nynější Zemanova vláda géniové, což nejsou, bez dobré státní správy se přibližování Evropské unii prosazuje velmi těžko.

    Věci nenapomáhá, že alespoň na jednom ministerstvu se jak se zdá konají pohovory pro přijímání nových úředníků pro práci s Evropskou unií jen naoko a ve skutečnosti se přijímají - jak je v ČR neblahým zvykem - kamarádi a zaměstnanců, kteří už na ministerstvu jsou. Tedy: razantně zlepšovat státní správu a nedovolit kamarádšofty a protekci.

    Jiným problémem je vztah Evropské unie vůči problém v Matiční ulici. Matiční ulice nabyla trochu zjednodušeného významu a Brusel reaguje stereotypně a pokrytecky - jako by v západoevropských zemích nebyl rasismus, jako by v Americe nebyly celé soukromé čtvrtě bohatých lidí izolovány od normálního světa ostnatým drátem.

    Doufám, že čeští politikové nebudou v této věci vůči Bruselu jen v uctivém předklonu a přimějí Brusel, aby namísto levitů pomohl České republice problém aktivně řešit.

    Jeden čtenář Britských listů z Kanady napsal: Videli jsme v casopise Kvety fotografie z Matiční ulice. V Kanadě by policie netrpěla takovy svincik a nasla by nekolik vaznych duvodu k postihu nezodpovenych obcanu, jako je treba hygienicke, pozarni a jine ohrozeni, hluk, pozivani alkoholu atd. A sklidila by vdecnost nejen majitelu rodinnych domku ale i vsech slusnych obyvatel v te ulici. Jak se bude řešit to, co EU nevidi - totiz jak v tech domech Romove ziji, zdali tam nejsou deti vystaveny infekci, zneuzivani atd.

    Jinými slovy: všichni občané musejí dodržovat určitý standard. Nikdo z toho není pro barvu pleti, původ či chování vyčleněn.


    Jakou vládu?

    Ivan Hoffman, Český rozhlas, Radiožurnál

    Návrh sestavit vládní koalici, ve které by se na moci podílely čtyři z pěti parlamentních stran, je tak originální, že hned zkraje vyvolal mezi politiky téměř paniku.

    Od podezření, že se za vším skrývá nějaká finta, se odvinuly předběžné podmínky a ty zas oživily stará podezření.

    Jinak to ovšem nemohlo dopadnout. Má-li se totiž dospět k originálnímu řešení, je třeba k němu i směřovat originálně. Je například jasné, že taková koalice není možná bez ideologického odzbrojení.

    Na úvod by tedy mělo být originálně řečeno: Nebudeme praví ani leví. Tento politický luxus si napříště dovolíme až ve chvíli, kdy oživíme hospodářství, snížíme nezaměstnanost, zvýšíme reálné mzdy a sladíme krok s prosperující Evropou.

    Hned v zápětí mělo zaznít: Protože to je nadlidský a nadstranický úkol, vláda nebude sestavena ze zasloužilých straníků, ale zcela originálně ji budou tvořit nezpochybnitelní profesionálové. Ty pak budeme společně podporovat.

    Vláda jako tým špičkových manažerů by dostala jasné zadání a manažerské smlouvy by ministrům originálně zajistily plat spíše symbolický. Odměna, o jaké se nesní ani bankéřům, by byla vyplacena na základě zdárně odvedené práce.

    Občan, který pocítí, že se jeho životní úroveň, životní prostředí a životní perspektivy zlepšují, partajím rád odpustí, že si nejdou teatrálně po krku.

    Kdyby byl plán supervelké koalice takto navržen, těžko by se odmítal. Vyvolal by pravda otázku, za co by pak byli placeni poslanci a senátoři, kdyby nevládli a pouze rutinně odhlasovávali vládou předložené návrhy zákonů?

    I zde by se ale našlo originální řešení. Odměněni by byli za to, že stranické prapory hlídají svinuté a v televizi že neprovolávají hesla. Do příštích voleb by pak supervelká koalice mohla jít se společnou kandidátkou.

    Vysílalo se v pondělí 18. října.

    Znamená to tedy, že stranická demokracie, založená na sváření vládnoucích a opozičních stran, v ČR definitivně zklamala? Anebo budou přece jen tu opozici hrát komunisté? Znamená to tedy, že až i se svými odborníky celá superkoalice zklame, volby vyhraje jediná strana, která do toho všeho nebyla namočena, totiž KSČM?


    Studie o pražských ženách od Trnkové a Heitlingerové není reprezentativní

    Marek Houša

    Poznámka k tomuto článku Jana Čulíka.

    Pane Čulíku, Ze studie zaměřené na pražské mladé ženy nelze odvozovat všeobecné závěry. I když v tomto případě mohou být totožné.

    Ženy také mají jiné vnímání světa než muži. Jsou více zaměřeny na skutečný spotřebovatelný a okamžitý užitek. Pro většinu žen není důležitá získaná svoboda slova, ale zlepšení spotřebních možností, které po revoluci nastalo.

    Stejně tak je na cestování do zahraničí nezajímá např. tamní politické zřízení, ale pozlacená věžička zámku na Loiře, galerie nebo luxusní obchod.

    Ale já jim to nevyčítám! Chápu to a líbí se mi to na nich.

    Hlavní důvod "nepochopitelných" odpovědí lidí z posttotalitních zemí je v tom, že mají léty účelové propagandy zcela změněný hodnotový žebříček. V zemích, kde byl relativní dostatek byli záměrně orientováni na spotřebu.

    Například přežírání se Čechů masnými výrobky a nadměrná spotřeba piva.

    Tam kde nebyl dostatek, propagovaly se nespotřební hodnoty jako vlastenectví.

    Viz. Rusko nebo bývalá Jugoslávie.

    Jenže touha konzumovat je tak jako tak jedním z hlavních motorů naší kultury. Takže řada "měkkých" vymožeností, které přineslo osvobození od totality, je pro většinu lidí zde žijících méně významná, než by si intelektuál přál.

    Ale! Domnívám se, že by nás nepříjemně překvapily výsledky podobného průzkumu v západních zemích, který by se občanů ptal, např. zda má pro ně větší cenu laciné zboží než svoboda slova.

    Takové průzkumy se ale asi nedělají.

    Poznámka JČ: Milý pane Houšo, máte pozoruhodně rasistický názor na tzv. "ženskou mentalitu". Obávám se, že byste se u dívek vašeho věku třeba v Británii stal rychle terčem posměchu.

    Kdyby se ptali ve veřejném mínění občanů tradičních západních demokracií, zda by dali přednost bohatství v zotročení anebo bídě ve svobodě, mám pocit, že by asi mnoho z nich volilo spíš tu svobodu, jako příležitost, a asi by namítali, že v zotročení nemůže existovat dlouhodobé bohatství.

    Proti citaci ze studie Trnkové a Heitlingerové vystoupila na konferenci českých historiků ostře Jiřina Šiklová a namítala, že vzhledem k tomu, že autorky zkoumaly, sice velmi podrobně, názory jen jediné absolventské třídy zdravotních sester, není to reprezentativní. Protestovala, stejně jako v dopise Milan Šmíd, proti citaci nereprezentativního internetového průzkumu veřejného mínění na stránkách ČTK. Omlouvám se, pokud jsem se vyjádřil nepřesně: necitoval jsem obě informace jako všeobsáhlý závěr, že VŠICHNI lidi v ČR toto pociťují, ale jako sondy.

    Naproti tomu, a to jsem také řekl v odpovědi Jiřině Šiklové na konferenci: pokud existují přesvědčivé, rozsáhlé spolehlivé sociologické průzkumy, dokazující, že v ČR nevládne antikomunismus, občané nejsou rozděleni podle stereotypních, černobílých ideologických představ a občané mají pocit že plně vládnou v dnešní ČR svým osudem a plně užívají k naprosté spokojenosti jako vzpřímení a samostatní občané své svobody, ať je prosím cituje. Už se k tomu dál nevyjádřila.


    Cítím se plně svobodná

    Jana Zimová

    Poznámka k tomuto článku Jana Čulíka.

    Studie jak se zdá ukazuje, co potvrzují současné průzkumy veřejného mínění v České republice: obyčejní lidé v ČR jsou většinou odcizeni od politiky a nemají pocit, že mohou do politiky mluvit. Mnoho z nich se o politiku nezajímá. Pro autorky studie bylo velmi překvapivé, když zjistily, že většina interviewovaných žen konstatovala, že pád komunismu nijak neovlivnil jejich život. Považují "sametovou" revoluci za něco, co se odehrálo mimo ně. Stejně se skoro nikdo nezmiňoval o pojmu svobody. Nikdo z žen se nezmínil o tom, že po pádu komunismu je v ČR větší přístup k informacím ze západu. Ženy hovořily především o možnosti cestovat do zahraničí, mají-li na to peníze, popřípadě o možnost "obdivovat" (ne kupovat) "hezké věci v pražských obchodech".

    Neda mi to a musim si rict svoje. Nerozumim sociologickym pruzkumum, fakt je, ze ja velice silne pocituji, ze pad komunismu ovlivnil muj zivot, mam uzasny pocit svobody,. Svoboda cestovat je asi ta nejviditelnejsi, ale co svoboda studovat, deti se mohou hlasit kam chteji, mohou studovat v zahranici, moznost studia uz neni omezena vekem, mohu si vybrat lekare, v obchodech mame lepsi vyber zbozi, nez napr. TESCO v Anglii, to vim od sve holandske kamaradky. Svoboda nam dava tolik moznosti, ze je ani nevyuzijeme, nekdy proto, ze se bojime, nekdy proto, ze to neumime nebo nechceme vyuzit.

    Dam priklad:. soudni stani je na 9.00, ale soudkyne prijde v 9.15. Svedek se dostavil presne, ale netroufne si protestovat, zatim...

    Nebo:

    Cedulka na dverich ordinace lekare je uvedena doba ordinace, napr. 7.00-11.30. Ale jeste v 7,.30 lekarka neprijima, ackoli jsem objednana na 7.15.

    Muzu se pokusit neco rict? Ano, ale bojim se. Ale udelam neco jineho. Reknu to pri odchodu a uz tam vickrat nejdu.

    Bohuzel se me nikdo nevyptaval, snad si na me Alena Heitlinger a Susanna Trnka vzpomenou priste.


    Bylo by dobré seriózně vysvětlovat, v čem je Major Zeman lživý

    Vlastimil Cích

    Pod dojmem článků Jana Čulíka a Vladimíra Durce jsem včera (14.10.) pozorně sledoval celý večer věnovaný majoru Zemanovi a všemu tomu okolo. Nemohu souhlasit se srovnáním doprovodných programů složených ze střihových dokumentů a občasných besed s "nastavováním zrcadel" před západními filmy uváděnými za komunistů v televizi.

    Je tu totiž jeden zásadní rozdíl. Ze Spojených států se tehdy na naše obrazovky žádné primitivní propagandistické dílo dostat nemohlo (a že jich jistě bylo natočeno požehnaně - za všechny bych chtěl připomenout proslulé Zelené barety). Takže vysvětlování a dokazování "pokrokovosti" vysílaného filmu nutně působilo směšně a bylo právě tou primitivně ideologickou součástí celého programu. Mimochodem, tento přísný výběr americké produkce paradoxně způsobil, že se nám americká filmová a televizní produkce tehdy jevila mnohem kvalitnější než dnes.

    Jinak je tomu v případně tak navýsost propagandistického díla, jako je 30 případů majora Zemana, které bylo natočeno v době a o době, ve které český a slovenský občan neměl přístup k informacím. Nejen to, některé informace o zmíněné době se dostávají na veřejnost až nyní. Proto si myslím, že doprovodit zemanovské taškařice solidním historickým výkladem by nemuselo být vůbec pošetilé.

    Úskalí je však právě v té úrovni. Nemyslím si, že má smysl ve striktně vyhrazeném čase zaznamenávat svědectví očitých svědků. To by mělo být součástí práce historiků. V tomto případě bych uvítal věcná a fakty podepřená vystoupení historiků, k čemuž dochází jen částečně. Kapitolou samou pro sebe jsou ty občasné besedy. Ohlášení diskutující ve včerejší besedě sice konečně slibovali, že by mohla mít dobrou úroveň, způsob jejího moderování mi však připomínal spíše Peříčko.


    Manipulace občany prostřednictvím televize

    (Opět mi není jasné, kdo je autor. Prosím uvádějte své jméno a e-mail i na závěr příspěvků, které přicházejí samostatně jako attachment.)

    Při sledování televizních zpráv v poslední době jsem si nemohl nevšimnout jedné věci. Neustále se v nich zdůrazňuje, jak je na tom Česká republika špatně, co se týče případného vstupu do Evropské unie. Na tomto "faktu" se shodly jak veřejnoprávní tak i komerční televize. Kladu si ovšem otázku, jaké mohou být dopady této zprávy.

    Dopad první - Zakázané ovoce nejvíce chutná. Toto přísloví bych trochu vylepšil a to sice - Obtížněji získané ovoce chutná lépe. Pokud bych aplikoval tuto formulaci na vysílání zpráv, napadá mne jediné. Snahou je, aby lidé neustálým posloucháním apokalyptických zpráv o případném nepřijetí ČR do EU změnili svůj postoj a chtěli se do těchto struktur dostat. Na veřejnosti totiž neexistuje diskuse na téma, jestli opravdu chceme jít do EU a co nám to přinese. Slyšíme pouze jediné, jak na cestě do EU máme čím dál větší potíže, že bude zázrak, že tam vůbec doklopýtáme. S tímto souvisí druhý dopad.

    Politici, kteří dovedou zemi do EU, získají obdiv přívrženců EU, protože oni nás tam přes všechny problémy dovedli. Dá se tedy očekávat, že tato skutečnost se projeví také na volebních preferencích. Politici, kteří budou v době přijetí u moci, jednoznačně budou z toho profitovat. Tento druhý aspekt potvrzuje také vývoj politické situace v ČR.

    Je hodně naivní se domnívat, že politikům záleží na osudu lidí. Lidé politiky zajímají pouze jako voliči a to pouze jednou za celé volební období - v době, kdy se blíží nové volby. Z tohoto důvodu vidím ve snaze vypovědět opoziční smlouvu ze strany ODS pouze pokus o dostání se k moci. Lidé z ODS, kteří by se dostali k moci v případě zvržení jednobarevné vlády sociální demokracie by mohli tvrdit, že případný vstup do EU v roce 2003 proběhl pouze jejich zásluhou. V čas totiž odstranili tu "pro ČR tak škodlivou" vládu sociální demokracie.

    Z výše uvedeného textu lze vyvodit jednoduché ponaučení - Lidé bděte. Neznamená totiž, že pádem komunistického systému automaticky zanikla praxe manipulace s davem.


    Darwinismus, neodarwinismus, důkazy a urážky

    Pavel Kočička

    K článku Ondřeje Kadlece "Darwinova evoluční teorie není v rozporu s biblí" (LN 9.10., příloha Orientace) a reakci Juliany v Britských listech "Lidove noviny: exponencialne rostouci stupidita?" mám otázku: Proč tolik emocí ze strany Juliany?

    Darwinismus říká, že moderní druhy vznikají postupným historickým vývojem. Vývoj se odehrává hromaděním drobných modifikací, přičemž přírodní výběr zajišťuje prosazení těch nově vzniklých druhů, které jsou lépe vybaveny pro přežití. Tato teorie neodráží skutečné procesy v přírodě. Fosilní nálezy nepodporují předpoklad postupných změn. Nové druhy se ve fosilních nálezech objevují náhle, a přechodné články vedoucí k předkům nalezeným ve starších horninách téže oblasti neexistují. Vznikla tedy nová teorie - neodarwinismus.

    Ten říká, že nové druhy vznikají relativně rychle, v malé populaci, na základě prudkých genetických změn - mutací. Vzniká model přerušovaných rovnováh. Vývojové linie se po velkou většinu svého trvání nemění, přičemž tento poklid je čas od času přerušen rychlou speciací - kvalitativní změnou k lepšímu vyššímu druhu. To fosilním nálezům odpovídá .

    Fosilním nálezům ovšem stejně dobře odpovídá zpráva o stvoření v bibli. (Věřící ve stvořitele musí ovšem předpokládat, že stvořitelský den netrvá 24 hodin. Ale proč by to nemohli předpokládat?)

    Pokud tedy nechce věda zůstat u argumentu typu 'pravdu má neodarwinismus, protože je ideologicky nepřijatelné aby Bůh tvořil' musí zkoumat jinou rovinu důkazů než jenom fosilie.

    Tou je genetika. Vyjímám z článku Juliany pozoruhodnou část. Co genetika nevysvětlila, tedy, co věda nemůže ověřit experimentem: "Presne se nevi, jake bylo slozeni a podminky praoceanu, v nemz se patrne vyvinuly prvni protogenomy, tvorene RNA. ...  evoluce pohlavi take neni dosud dostatecne vysvetlena, vznik altruismu ...) K tomuto krátkému výčtu problémů by se bohužel daly přidávat další, naprosto zásadní. Např. ten, že vztahy mezi DNA, RNA a bílkovinami jsou tak komplexní a propojené, že život je možný jen tehdy, když všechny tyto elementy existují současně. Jaké síly by musely způsobit, aby se tak nepředstavitelně organizované struktury objevily  na zemi najednou? Náhodná genetická mutace a přírodní výběr?

    Dostáváme se k jádru pudla. Přijme-li někdo ten či onen názor na vznik života a jeho obrovské rozrůznění, je to vždycky otázka víry. Věř ve stvoření, věř v darwinismus, věř v neodarwinismus, věř si čemu chceš, ale netvď, že pro svou víru máš nezvratné vědecké důkazy. 

    A jestliže nemáš nezvratné vědecké důkazy, kde bereš právo obviňovat někoho ze stupidity? Nebo je internet takovým médiem, které už v názvu článku dovoluje urážet jenom proto, aby si článku někdo všimnul, abych byl zajímavý? To platí nejen pro Julianu, to platí obecně.

    Předpokládám, že pan Kadlec ví, co je neodarwinismus. Ve svém článku se mimo jiné zaměřuje na historické důvody, proč byla na začátku našeho století všeobecně přijata za skutečnost teorie jménem darwinismus a proč tato myšlenka dodnes sice mlhavě, ale pevně a 'tradičně' přetrvává v myslích lidí (Juliana: "Pres tyto nezodpovezene otazky malokdo pochybuje o tom, ze evoluce probiha")

    S jednou výhradou ale Juliany souhlasím. Kde přišel článek pana Kadlece ke svému názvu? Slovo "bible" se v textu nevyskytuje, název je v porovnání s obsahem článku vyložený protimluv. Napsal pan Kadlec svůj příspěvek bez názvu a název doplnil někdo jiný?

    Pavel Kočička

    Poznámka JČ: Titulek byl redakční.


    Zemřel jeden z posledních tvůrců české monumentální keramické plastiky

    V neděli 17. 10. 1999 zemřel v Praze po těžké nemoci ve věku 67 let ak. soch. Štěpán Kotrba, představitel českého realistického sochařství sedmdesátých a osmdesátých let.

    Rodák z jihočeského Přeborova (*1. 5. 1932) absolvoval keramickou školu v Bechyni a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze u profesora Jana Kavana. Vedle prací keramických, z nichž některé realizoval již v době studií od r. 1950, se věnoval intenzivně volné sochařské tvorbě a klasickému figurálnímu sochařství.

    Více než čtvrtstoletí vyučoval na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického (ČVUT). Stovky českých architektů poznávaly pod jeho vedením základy prostorové kompozice, sochařské tvorby či zásady propojení výtvarného díla a architektury.

    Jeho sochařská tvorba zasáhla i do šperkařství - vytvořil rektorské žezlo ČVUT či insignie FA a FS ČVUT (1967). Naprostá preciznost řemeslného zpracování, dokonalost sochařského výrazu i bohatost výtvarné invence mu byly vlastní. Toho jsou důkazem i portréty předních osobností historie české architektury a techniky.

    Spolu se svou manželkou vytvářel po desetiletí monumentální keramické plastiky, které našly uplatnění v řadě exteriérů i interiérů českých měst.

    Jako vzpomínku na rodiště vytvořil v druhé polovině devadesátých let z glazované kameniny sochu dívky, obklady a jardiniery pro radnici v Milevsku (1988). Byl autorem řady realizací v Pardubicích - busty Bedřicha Smetany (bronz 1978), monumentální pískovcové sochy Matky (1981), plastik Živly (pískovec 1984, Dubina) či keramické plastiky Slunce (1977). Na tradice barokního sochařství navázal i sochou Sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku (pískovec, 1992).

    Pro Ústí nad Labem vytvořil monumentální kameninovou fontánu pro sídliště Severní terasa. Plastiky Květ (1984) či Mořská perla (1984, hotel Murom, Most) patří svými unikátními rozměry k největším monolitickým keramickým plastikám na světě.

    Kameninové fontány, jardiniery, plasiky či reliefy lze najít ve Znojmě, Vimperku, Chrudimi, Chomutově, Semilech, Žatci i v Praze. Realizoval je již od studií převážně v Poštorenských keramických závodech v Břeclavi.

    Svá díla vystavoval v řadě českých i světových výstavních síní, svými plastikami je zastoupen ve sbírce moderního umění Národní galerie, v českých a evropských galeriích i v soukromých sbírkách.

    (pan)


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|