Zatímco ve čtvrtek a pátek jsem na konferenci potkával spoustu českých známých, v sobotu dopoledne v sále se mnou seděli už jenom někteří členové Rady a Úřadu rady ČR pro R a TV vysílání. Jinak publikum tvořila pouze mezinárodní komunita. Ano, byla přece sobota.
Panelová diskuse 6. zasedání ETFF, 4. prosince 1999
11th European Television and Film Forum
Účastníci diskuse:
Jo Groebel, ředitel Evropského ústavu pro média (EIM), moderátor debaty
Jürgen Büssow, šéf regionální samosprávy oblasti Düsseldorf
Ingrid Hammová, oddělení pro média Bertelsmannova nadace
Ivan Hodač, náměstek ředitele pobočky Time-Warner v Bruselu
Michael O'Keeffe, šéf irské Nezávislé R a TV komise
Greger Lindberg, šéf Švédské vysílací komise
Pavol Rusko, generální ředitel slovenské televize Markíza
Boleslaw Sulik, poradce polské televize TVP
Lindberg: Jako soudce jsem zastával zásadu - nejdříve je třeba problém identifikovat a vymezit a teprve pak ho můžeme řešit, nesouhlasím s tím aby směrnice EU "Televize bez hranic" (TBH) byla aplikována i na nové služby (internet, digitální AV služby na vyžádání), jak žádá Francie; dejme novým službám šanci, ať ukážou, co umějí, pak se uvidí, zda a jak regulovat.
Hodač: Není pravda, že chceme zničit evropský AV průmysl, naopak, těší nás, když prosperuje, jako například v Česku, ve Francii. Kdybych chtěl podpořit evropskou tvorbu, vytvořil bych tyto čtyři podmínky: daňové úlevy, školení profesionálů pro AV průmysl, vybudování infrastruktury AV průmyslu a ochranu duševního vlastnictví.
Sulik: Regulace není jen politickou záležitostí, ona ovlivňuje i budování AV průmyslu, my ho musíme budovat od začátku a proto je regulace nutná, prostá liberalizace věci neřeší. Věřím ve vzájemný kontakt a spolupráci regulátorů, který musí řešit problém, jak udělat z Evropy fungující trh, když hodnota tohoto trhu - rozmanitost kultur - je zároveň předností i zátěží.
O'Keeffe: Pokud mají být regulovány standardy, souhlasím, pokud jde o regulaci vysílaného obsahu, nesouhlasím. Je tu řada jednotlivých problémů regulace - programové kvóty, zda a jak přerušovat pořady reklamou atd. Ale ten hlavní problém je, zda regulovat jen lehce (light touch) nebo důkladně (heavy touch).
Rusko: Když slyším slovo regulace, naskakuje mi husí kůže, na jedné straně se preferuje svobodný trh, na straně druhé se reguluje, samozřejmě, něco se regulovat musí (souhlasím s rasismem, věci kolem reklam), ale měly by to být výjimky, které nezničí celý systém. Vztah k Americe - CME do nás investovala a nikdy nám nezadala žádné úkoly, nedala kvóty. Jsme to my, kteří se vracíme k domácí tvorbě, pět večerů dnes začínáme vlastní tvorbou - zábava, soutěže, talkshow. Mediální legislativa je špatná, není zabezpečeno financování celého televizního systému, který je ročně minusový 500 miliónů korun, veřejnoprávní televize je zadlužená. Stát nemá mediální politiku, pořád chtějí něco regulovat, ale nevědí vlastně co.
Büssow: Hlavní otázka zní, jak zachovat pluralitu v systému vysílání, což znamená také pluralitu v produkční oblasti. Reklamní průmysl stále volá - nepřeregulujte. Ale nejde o regulaci pro regulaci, jde o kontrolu veřejnosti nad nezávislostí obsahu, o ochranu spotřebitele, mládeže. Podobná pravidla platí i pro nová média, která budou licencovaná zřejmě jen tam, kde budou mít masový rozsah a dopad. Možná že pravidla přijatá pro e-commerce budou mít větší vliv na veřejnost než regulace vysílání.
Hodač: Regulace internetu je nutná. Například internet ohrožuje zavedené distribuční postupy (zde měl IH zřejmě na mysli případy, kdy se pirátská nahrávka filmu v digitální podobě rozšíří do světa současně s premiérou v kinech). Co se týče evropského filmu, chybí mu marketing. Problém je v tom, že v Evropě, když je film hotov, tak práce skončila, v USA naopak práce s filmem teprve začíná. Souhlasím s P.Ruskem, že nejúspěšnější je lokální produkt. Znovu apeluji na regulátory, aby chránili intelektuální vlastnictví. V Řecku sice mají krásné zákony na jeho ochranu, ale zcela neefektivní a chcete- li je prosadit, potřebujete bodyguarda.
Sulik: Souhlasím s Hodačem jen částečně. Ano, je tady poptávka po domácím produktu, ale dnes je situace taková, že reklamní průmysl podporuje jen takovou domácí produkci, která má nikoli polský, ale hollywoodský formát.
Lindberg: Nedělejme si iluze, reklamní průmysl si bude na regulaci stěžovat vždycky, i na tu dobrou i na tu špatnou. Není dobrý francouzský postoj, který je ochranářský. Není třeba domácí trh chránit, ale je třeba domácí produkci podporovat.
Rusko: Regulátoři jsou úředníci, kteří dávají pokuty, o kterých rozhoduje 10 lidí. Co se týče formátů, nedovolíme si nakoupit nekvalitní americkou produkci. Kdyby byla nekvalitní, lidé ji odmítnou, ať rozhodne trh. A kromě toho Manuela, Jednoduše Marie atd. nejsou americké produkty a jsou úspěšné.
Büssow: Kulturní rozmanitost musí být podporována v regionech, to nemá nic společného s kvótami. Je třeba regulací podporovat export a import evropské tvorby.
Hammová: Hollywood je spíše světovou kulturou než americkou kulturou, oni vědí, co hýbe lidmi na celém světě. Regulátoři by měli zůstat při vývoji nových médií co možná nejdéle mimo. Teprve, až budou o to požádáni, měli by vstoupit do hry a nabídnout účinná řešení. Ti, kteří brojí proti regulaci, si neuvědomují, že žádný systém se bez určité regulace neobejde. Vždyť i copyright nebo daně jsou už regulací. U standardů vysílání je to samozřejmě složitější.
Francouzka z pléna, zřejmě z CSA, francouzské "rady": Direktiva TBH není francouzským výmyslem. V CSA jsou dnes kvóty liberálnější než v direktivě. Kvótování vysílané hudby zavedené v roce 1994 mělo pozitivní vliv na rozmanitost nabídky. Francie nikdy neřekla, že chce kvótovat internet, jenom se o tom diskutovalo.
Hodač: Time-Warner má dobré vztahy s Francií, koprodukoval zde tři filmy, určité kulturní filmy by měly mít nárok na dotaci. Není pravda, že kvóty v TBH nezavinili Francouzi. Názory na kvóty jsou v EU rozporné a byla to francouzská strana, která je prosadila i při revizi směrnice v roce 1997. Nelze směšovat pomeranče a mandarinky, hudba a film jsou dvě rozdílné věci, proti kvótování hudby nikdo nikdy neprotestoval.
Jiný Francouz z pléna: Reaguji na pana Hodače - regulace není jen ochrana producentů, je to také ochrana konzumentů, aby měli zachovanou možnost výběru. Francie udělala před deseti lety chybu, přehnala kvótování, ale to se už změnilo a dnešní systém je mnohem otevřenější.
Ital z pléna: Většina kvótování pochází od vlády, ne od regulátorů, jsou to politická rozhodnutí. To by mělo však rozlišovat mezi televizní a filmovou produkcí. Domácí televizní produkce není ohrožena, publikum si ji žádá, je úspěšnější a reklamní zadavatelé ji podporují.
Karol Jakubowicz z pléna (mediální expert, bývalý poradce polské vlády): Diskuse by neměla být vedena, zda regulace je nutná či ne. Bez regulace se každý systém - i svobodného trhu - rozpadne. Jde o obsah regulace. Nedávno se konalo zasedání UNESCO v Paříži k novým médiím. Ukazuje se, že nelze jednoduše vzít pravidla pro vysílání a přenést je na internet. Ve věci důkladné (heavy touch) a lehké (light touch) regulace by se mělo postupovat tak, že silnější regulace by se měla postupně uvolňovat, a nikoli naopak. Různé země mají různé podmínky a různé potřeby. Polsko má potřebu vybudovat vlastní AV průmysl, proto placená TV (Canal+) má v licenčních podmínkách povinnosti vůči polské produkci. Ovšem HBO vysílá do Polska z jiných zemí a podmínkám se vyhýbá. Není jedna odpověď na danou otázku, vždy bude více odpovědí podle daných podmínek.
Sulik: Souhlasím s Jakubowiczem, nezjednodušujme rozhodování na to, že něco musí platit všude. Čelíme agresivnímu americkému marketingu.
Büssow: Souhlasím s Jakubowiczem, je třeba začít u silnější regulace a tu pak uvolňovat. Je třeba zakomponovat evropskou produkci do rámce globálních programů, např. systémem vyhrazených "oken" ve vysílání. Arte/La Sept může být příkladem.
Rusko: Máme 51 procent evropské produkce v licenční podmínce. To ovšem není podpora národní identity, my to naplňujeme španělskými telenovelami, Komisařem Rexem atd. Vždyť dáváme 10 miliónů US dolarů na domácí tvorbu. Národní identitu nelze podpořit příkazy a zákazy. Nezakazujme luďom pozerat na to, čo je dobré.
Groebel: Pochybuji, že dotovaný Arte/La Sept (reakce na Büssowa) je řešením. Ale věnujme se teď digitální televizi, internetu.
Lindberg: Mluvím za sebe, ne za regulační orgán. Za hlavní problém dnes nepokládám dětskou pornografii - ta je ilegální a trestná tak jako tak. Větší problém vidím v ochraně soukromí v digitálním prostředí, kde každý může být producentem a vysílatelem. Je tu už řada negativních příkladů. Hlavní problém regulace zní: kdo je odpovědný za obsah, za sdělení? Editor? Poskytovatel internetové služby (provider)? V Německu již odsoudili poskytovatele.
O'Keeffe: Digitální rozhlas a digitální televize by měly být regulovány jen lehce (light touch). Je zřejmé, že regulace rozhlasu a televize půjde jinou cestou než regulace internetu. (Jaká by ta regulace internetu měla být, O'Keeffe nenaznačil.)
Hodač: Protože Internet je globální, jakýkoli typ regulace nebo samoregulace musí být globální, jinak bude neúčinný. Dále: Proč má být východní Evropa papežštější než papež, proč se to od ní z Bruselu žádá?
Sulik: Tak se věci nemají, nikdo nic neporoučí, o věcech se diskutuje. Tradiční regulace by měla být aplikována jen na tradiční média, i když budou v digitální podobě.
Rusko: Doufám, že regulátorů bude čím dál tím méně, aby se podpořila globalizace a podpořila Evropa. Prostor, který potřebujeme, je třeba vytvářet podle globálních pravidel.
Güssow: Máme zákony, které jsou aplikovatelné i na internet, ale je problém jak je aplikovat (např. trestní zákon). Na internetu bude třeba prosazovat ochranu spotřebitelů a transparentnost autorů obsahu. Internet je dosud nejdemokratičtějším interaktivním médiem a naší povinností je, aby takovým zůstal.
Hammová: Regulace má usilovat o rozmanitost a o soutěž (konkurenci). Jestliže internet dává sbohem tradiční regulaci, neznamená to, že by neměla být žádná regulace - je zde autorské právo, právo na soukromí, ochrana spotřebitelů. Co se týče globalizace internetu, je třeba spoléhat se na seberegulaci globálních účastníků.
Groebel: (uzavírá diskusi) Je třeba usilovat o dosahování rovnováhy ve třech oblastech. Jde o:
- rovnováhu mezi zábavným a informativní obsahem médií;
- rovnováhu mezi tradičními a novými médii (tradiční média nezaniknou, velká část lidí nežádá interaktivitu, chtějí i nadále sledovat příběhy);
- rovnováhu mezi globálním a lokálním.
Uživatel musí mit právo volit nejen obsah, ale také rozsah nabízeného obsahu. Kromě toho musí mít právo zvolit si, zda informace o něm v digitální komunikaci bude veřejná či soukromá.
P.S. Snažil jsem se z jednotlivých vystoupení nestranně vybírat to podstatné. Pokud jsem stručností a výběrem svých poznámek vystoupení dotyčných osob zkreslil, pak to není výsledek nějakého úmyslu, ale důsledek vlastní nedostatečnosti a nedokonalosti.
K článku "O čem dnes přemýšlí otec českého
kapitalismu?"
Aniž bych se vyslovoval k onomu otcovskému titulu, o který asi nestojí ani sám pan Klaus, také definici českého kapitalizmu nechám těm, kteří ještě věří, že něco takového vůbec existuje. Jen musím přiznat, že některé citáty z pana Klause mě překvapily, asi jako kdyby někdo po šesti stech letech znovu objevil Ameriku.
Je potěšující jeho poznání, že - "V ideálním světě či v laboratoři sociálního inženýra by všechno sice mohlo vypadat úplně jinak, ale ve složité realitě otevřené, pluralistické, navýsost demokratické společnosti to jinak bohužel vypadat nemůže" - teda že to poznání konečně došlo tam, kam mělo ( i když tak asi o deset let později, než mělo).
I to slůvko "bohužel" tam sedí velice správně. Teď ještě přijít na to, že sebelepší bankovní systém nenahradí dobré hospodaření a že ČR nezhohatne samotnou privatizací (t.j. reverzací znárodnění), ale že může zbohatnout jedině vývozem své práce a své know-how. A možná, že pak bude možno nějaký ten promarněný rok dohnat.
Jenže, jak se dovídáme dále, nebude. Je tu totiž ještě globální spiknutí. Nu, što paděláješ?
Poměrně slabá je také obrana "Ať si o těchto zemích (míněny tranzitní, lépe řečeno vývojové země východní Evropy, pozn. j.h.) myslíme cokoli, jejich míra nezralosti a nedokonalosti se v čase, to znamená v průběhu tohoto desetiletí, snižuje."
Jenže, jak se říká tady v Kanadě: někdo získá časem sto zkušeností, jiný jednu zkušenost stokrát. Míra zkušeností roste s časem, ano, a chybami se učíme - jenže kolik chyb je třeba udělat, než se někdo konečně poučí?
A přijít na to, že sebelepší systém nebude fungovat, když nebudou zákonité záruky, jak zabránit spekulantům, když nebude dost iniciativy, aby lidé začli pracovat "na svém", protože - podobně jako jinde ve světě - hlavní tíha výroby (a tudíž hlavního zdroje příjmů) je na malých podnikatelích, atd.atd. Pravda, to vše se dočteme na západě v denním tisku, ale kdo by počítal?
Ano, to je malou násobilkou pro občany tady na Západě - jenže v Čechách to chce vyjít ze skleníku (vytáhnout ne tedy už železnou, ale skleněnou oponu, pořád ještě dost začouzenou ze studené války) a podívat se dobře kolem.
Hrdost českých ekonomů, kteří - asi coby dědictví "vševědoucího" socializmu - věřili, že přinesou kapitalistickému světu něco lepšího, něco, o čem se mu po jeho dvěstěletých zkušenostech ani nesnilo, ta hrdost už jak vidno už značně poklesla.
Je ovšem typické, že se pořád ještě hledá viník všude jinde. A mělo by být už jasné, že se tím problém nevyřeší. Ukazuje to jen další panickou nezkušenost českých kapitánů ekonomického Titaniku, že se ve "zhýralém vykořisťovatelském světě" nemohli sexuálně orientovat. A deflorace byla proklatě bolestivá.
Připomíná mi to tvrzení jednoho pseudoekonoma, který propagoval v 68 roce jistou ekonomickou reformu - obzvláště jeho výraz, že "předem nastavíme nějaké to procento úroku, ono se to samo zreguluje".
To je naivita opravdu rozveselující, když si člověk představí, že pár procent může klidně položit vlády. J
e to asi takový nesmysl, jako když si někdo myslí, že demokracie znamená, že si každý může dělat co chce.
Podobně volný trh není vůbec "volný". Má své zákony, které platí, ať už naříkáme, jak chceme.
Konkurence je jenom další důkaz Darwinovy teorie přežití, bohužel. Anebo možná bohudík, jinak by západ ve studené válce nikdy nevyhrál a demokracie by nepřežila.
Takže máme dalšího staronového bubáka - tentokrát globálního. No prosím, jenže ten už tu je z doby kolonialismu, nic nového pod sluncem. Pokud si odmyslíme to, že podobnou propagandu šířili také komunisté.
Teď, v době, kdy už jsme mohli být na úrovni Švýcarska, znovu vytahujeme staré argumenty. Kdy pochopíme, že tohle je jediný svět, ve kterém žijeme?
Vtip je v tom, že naivita totiž vůbec není globální, ta je v tomto případě pouze místní.
On the Eve of the New Millennium
A Message from SVU President
As we are rapidly approaching the new era, it is appropriate that we do some
reflecting on where we are and where we are going. The Czechoslovak Society
of Arts and Sciences, or SVU, as we all call it, has been in existence for
over forty years. Since its inception in 1958, the Society has grown into a
respected international organization with membership throughout the world.
Although the Society initially functioned almost exclusively in the West,
ever since the 1989 Velvet Revolution, it has expanded its activities to
Czechoslovakia and its successor states, the Czech and the Slovak Republics.
The Society was officially organized in 1958, at the initiative of Czech and
Slovak intellectuals living abroad, at a time when the communist regime in
Czechoslovakia had repudiated the country's historical traditions and
suppressed free expression. The SVU wanted to provide a forum for free
development of Czechoslovak culture in exile and make the world aware of the
Czech and Slovak cultural traditions which date back more than a millennium.
Its activities, as outlined in the original bylaws, consisted of supporting
and coordinating the educational, scholarly, literary and artistic endeavors
of the Czechoslovak intelligentsia abroad. However, the Society was
subsequently broadened into an organization open to all individuals
interested in fostering Slovak and / or Czech culture, regardless of ethnic
origin.
Following the end of the communist regime in 1989, the SVU's functions
greatly expanded. Now, in addition to its original mission, the Society has
become a bridge between Czech and Slovak professionals and those in other
countries. It allows scholars abroad to benefit from contact with their
Slovak and Czech colleagues, as well as helping to reintegrate the
intellectual life of these two nations into the mainstream of world science,
arts and letters, from which they were separated by political barriers for so
long.
As the newly established democracies in both Czech and Slovak Republics
mature, and the Czech and Slovak professionals and their institutions form
worldwide linkages with their counterparts, the role of our Society as a
facilitator will naturally lessen. Although SVU still can play a role in
promoting the good name of Czech and Slovak culture abroad, and to give a
hand to our colleagues in the old homeland, the time has come to refocus some
of our attention to the problems and issues facing the Czechs and Slovaks
abroad. It is in this spirit that in April 1999 we held a special conference
in Minneapolis on "Czech and Slovak America: Quo Vadis?" on the occasion of
President Vaclav Havel's visit to America. With the assistance of the newly
established National Heritage Commission, comprised of our major ethnic
organizations in America, the Society has embarked on a new program of
surveying historic sites, monuments, and archival material that have bearing
on the life and cultural output of Czech and Slovak immigrants and their
descendants. Our hope is that this joint effort may also lead to
revitalization of our communities abroad. In this connection I would also
like to bring the attention to the recently published SVU monograph, entitled
Czech-Americans in Transition, based on the SVU Conference in Texas in 1997.
The SVU highest short-term priority is the organization of the SVU World
Congress, 20th in number, to be held in the year 2000 in Washington, DC, at
American University from August 9 to 13. This will be the pivotal event for
the Czechs and Slovaks abroad in year. For the central theme we have chosen
"Civil Society and Democracy into the New Millennium." The core of the
program will be several plenary sessions, one retrospective, focusing on the
last 1000 years and depicting Czech and Slovak personalities who made the
difference. The second plenary session will be prospective with the look at
the new millennium, with the participation of leading personalities concerned
with Czech and Slovak matters. In concert with the central theme of the
congress a special session is planned on the role of Czechs and Slovaks in
the development of the democratic and humanistic thought throughout history.
We look to our membership for ideas regarding potential speakers and
suggestions for specific sub-themes. Apart from these emphases, the academic
program will include the usual panel discussions, topical symposia and
sessions arranged by various disciplines, and we call for papers, not only
from our members, but also from the academic community as a whole. Exciting
social and cultural events will complement the versatile academic program.
Among our long-term priorities, the SVU publication program is clearly most
important. Above all, the Executive Board will make every effort to improve
the management of its English periodical Kosmas, to assure its timely
publication and restore the confidence of its readers. Furthermore, plans
are under way toward publication of a new SVU monographic series. Specific
suggestions from members on this matter are welcome.
As we approach the new century, SVU is making every to involve young people
in its affairs and its activities, not only to revitalize its ranks but also
with the hope that they will soon take over the leadership roles in managing
the Society. Toward this end, we look for concrete suggestions and new ideas
from our members, and would welcome any volunteers from our younger people.
We want you to get involved, we need your help.
One area where the younger folks would be especially helpful is with our Home
Page. Although I am pleased to say that we have had our own Home Page for
over a year, it is essentially a static page. I would like to have an
interactive page which could allow us to make additions and other changes,
whenever needed, where we could include our news and other announcements and
allow interaction with members. Can someone out there help us with this?
Organizationally, we have made some strides toward revitalization of some of
our local chapters, especially in the US and Canada but not to the degree we
would like. The difficulty is that our membership ranks, which have consisted
primarily of exiles, are not replenished by younger blood. Although we have
had quite an influx of new members in the US, including younger people, these
new members are individualistically inclined, too disperse and don't
associate with local chapters. Realistically speaking, unless the aging
population in our local chapters is replaced by younger generation, these
chapters sooner or later will naturally phase out. These trends are even more
pronounced in western Europe where we have not gained a single new member in
the last six years. Some people explain this by the fact that it is
relatively simple for Europeans to travel to and from the Czech and Slovak
Republics which considerably lessens the role of local chapters which they
once had. Nevertheless, in the US there are still "virgin or unploughed"
areas, where Czechs and Slovaks immigrated at the turn of the last century,
in states like Nebraska, Oklahoma, Wisconsin, Dakotas, etc., which offer
great potential for recruiting new members and establishing new chapters. The
recently established chapter in Texas, comprised almost entirely of American
natives with Czech or Slovak roots, is an excellent example. As has been
shown by the success of the newly organized SVU chapter in Japan, there are
also good possibilities for organizing new chapters in Asia, Africa and Latin
America. In the Czech and the Slovak Republics, whose chapters in many ways
have not followed the pattern of a typical chapter abroad, the situation is
quite different from the rest of Europe, and, for that matter, from the rest
of the world, and consequently we have been gaining new members there without
much recruitment effort on our part. We are delighted about this and look
forward to increased mutual cooperation with them.
Generally speaking, the Society has come a long way since the times of
uncertainty in the early nineties, when voices were heard that SVU, having
fulfilled its mission, should cease and desist.The SVU leadership wisely
resisted this pressure, put the SVU finances on sound basis, "recharged its
batteries," and made a concerted effort to bring the Society to higher
horizons. Since then we have held four extremely successful SVU World
Congresses, two in Prague, and one each in Brno and Bratislava, as well as
several memorable conferences, particularly in Kosice, Texas and Minneapolis.
Looking at the local trends and considering how to make a real impact it is
becoming abundantly clear that one needs critical mass and that the most
effective impact the Society can make is when it acts as a whole. There are,
of course, many other ways we could make an impact. Apart from holding joint
conferences, joint publication programs come foremost to mind. There is a
paucity of English publications on Czech or Slovak culture and it seems that
in the two Republics themselves fewer English titles appear now in print
than during the communist era. To make matters worse, the books that have
been published are written in poor non-idiomatic English. There is a need for
authoritative books on Czech and Slovak history, literature, music, arts,
etc., in world languages.
Personally, I look forward with great anticipation and optimism toward the
new era. With respect to our old homeland, it is my fervent wish that both
Czech and Slovak Republics return to the ideals of Masaryk's First
Czechoslovak Republic and that today's uncontested varnished image of the two
Republics, as portrayed by foreign press, be corrected by words as well as by
deeds. SVU is ready to do its part toward bringing the prestige of Czechs and
Slovaks in the world to the level they once enjoyed during the brief
inter-war period.
SVU has clearly still an important role to play in the future. We are always
open to new ideas and innovative suggestions, and welcome new members and
volunteers to help us with our large agenda, especially the younger
generation. We also look to the younger generation for future officers.
Interested individuals should come forward!
Please send me your comments at: 1703 Mark Lane, Rockville, MD 20852; Phone:
(301) 881-7222; FAX: (301) 881-9667; e-mail: rechcigl@aol.com
Míla Rechcígl
SVU President
Jak Češi myslí: Výbor z Britských listů.
K desátému výročí pádu komunismu vyšel pětisetstránkový výbor z Britských listů pod názvem Jak Češi myslí. Zahrnuje patnáct tematických oddílů, zabývajících se aktuálními problémy v České republice. Bližší informace vyšly v BL na 