Jak asi zapoli s hlukem obyvatele ceskych, zvukove spatne izolovanych, panelaku?
GLOBALNI TEROR A HROZBA NARODNIMU STATU
Atlanta neni jedinym mistem, ktere v poslednich mesicich utrpelo
teroristicky utok, zamereny na civilisty. Stejne byly postizeny Manchester,
Barcelona, Bastia a Islamabad, nemluve o 230 cestujicich, kteri zahynuli v
letadle firmy TWA cestou z New Yorku do Parize.
Narodni stat zacina byt stale mene efektivni pri zajistovani bezpecnosti
svych obcanu. Pritom tato schopnost byla jednim z hlavnich duvodu jeho
vzniku, vedle schopnosti vest valku a vybudovat narodni hospodarstvi.
I tyto schopnosti narodniho statu jsou nyni stale vice ochromovany.
Dokonce i Spojene staty nyni priznavaji, ze nejsou schopny jen tak
vyhlasit valku, jak to bylo mozne treba v devatenactem stoleti. Situace v
ekonomice je dobre znama: Multinacionalni spolecnosti a globalni kapitalove
trhy uz temer uplne zlikvidovaly vliv narodnich statu na narodni
hospodarstvi.
Upada vliv nacionalniho statu, nadnarodni organizace, ktere by mely byt
schopny ho nahradit, vsak nezaujimaji tuto novou roli. Evropska unie nema
prilis velke schopnosti prosazovat se proti silnym narodnim zajmum. OSN
trpi financni krizi. Prostredky Mezinarodniho menoveho fondu a Svetove
banky jsou omezeny.
Narodni stat je v dnesni dobe na ustupu a s nim i sit mezinarodnich
vztahu, ktere vytvorily svetovy diplomaticky a obchodni poradek. V dusledku
toho vznika anarchie, kdy stare modely prestavaji fungovat.
Tyto procesy jsou vsudypritomne. Neprojevuji se jen terorismem. Jsou
napriklad zrejme i v tom, jak dosavadni statni ci verejnopravni, narodni
televizni stanice jsou na ustupu pred vitezici satelitni televizi. Nebo je
neobycejne nalehave, aby se prestaly drancovat ryby v morich - Evropska
unie je bezmocna, nedokaze prosadit v teto veci jednotnou politiku, kterou
by rybolovne firmy respektovaly.
Dokonce i to, co byvalo hlavnim pravem narodniho statu, totiz vybirat
dane, je nyni ohrozeno. Objem vybranych dani klesa, protoze firmy se
ukryvaji sve zisky v zemich, kde je nemuseji zdanovat.
Profesor David Held argumentuje v dulezite, nedavno vydane knize
Democracy and the Global Order (Demokracie a svetovy poradek),
nakladatelstvi Polity Press, ze vznik narodnich demokratickych svobod byl
dusledkem nejen usili statu ziskat v ocich obcanu legitimitu a loajalitu,
ale i ustupek obycejnym lidem, kteri vyzadovali obcanska prava. Jinymi
slovy, silny stat, politicka komunita a demokraticka vlad jsou tesne
spojeny. Slabe staty jsou vetsinou neschopne udrzet demokracii - viz
zkusenost Jizni Ameriky.
Held argumentuje, ze nacionalni stat je uz veci minulosti. Musime dnes
vybudovat nadnarodni instituce a s nimi daleko kosmopolitnejsi demokracii.
Pokud to neucinime, ztratime kontrolu nad svetem a s tim i nedokonalou
demokracii, ktere se tesime dnes.
Will Hutton, Observer, 28.7.96
(Will Hutton, autor ekonomicke analyzy stavu dnesni Britanie, The
State We Are In, ktera je uz radu mesicu v Britanii bestsellerem.)
OLYMPIJSKE HRY V TELEVIZI
Zahajovaci ceremonie olympijskych her v Atlante byla az chronicky trapna -
dosahlo to hodnoty osm na Richterove skale: cernossky boxer, ktery byl
uveznen, protoze odmitl zlikvidovat vietnamsky malorazni tym, stal ve
svetle bodoveho reflektoru ve meste, ktere pred puldruhym stoletim muselo
byt vypaleno, aby se zabranilo jeho obyvatelum kupovat a prodavat jeho
predky. V Atlante by se mely rozdavat ctyri druhy medaili: zlato, stribro,
bronz a dale medaile za ironii.
Meli bychom se divat na prenosy z Olympijskych her jako by to byla jedna
dlouha epizoda poradu X-files. Jsou opravdu podivne, bizarni. Za prve,
jsme svedky veskere te neobycejne intenzivni spotreby energie, casu a
zdroju. Olympijske hry jsou snad nejvetsim jednorazovym odcerpanim
fyzickych, mentalnich a hospdoarskych zdroju naseho sveta. Neprodukuji nic,
nez ctrnact dni televize, mnozstvi natrzenych svalu, cely plavecky bazen
slz a tisice medaili, ktere by meli nosit jen tanecnici na diskotekach v
italske Sicilii. (Nedavny dokumentarni proad britske televize dokazal, ze
vetsina sportovcu pri olympijskych hrach stejne pouziva zakazany doping.
Poznamka JC.)
Nikdy jsem nikoho neslysel, ze by verejne vyslovil otazku, zda Olympijske
hry vubec stoji za to, aby se konaly, treba i z moralniho hlediska.
(V Britanii se nyni dosti debatuje o nove knize o Leni Riefenstahnlove,
nemecke filmarce, ktere je ted94 let, ktera glorifikovala Hitleruv rezim ve
tricatych letech svym "spartakiadnim" filmem Triumf vule. Poznamka JC.)
Rekordy prichazeji a odchazeji, ale jeden zustava neprekonan uz 60 let.
Leni Riefenstahlova vytvorila standard, jak filmovat Olympijske hry, uz v
roce 1936. At uz si myslime o nacistech cokoli, sportovni den zorganizovat
umeli. Vetsinou je dodnes sport filmovan a prezentovan verjnosti tak, ze
je to primou poctou Riefenstahlove.
Sport, svou samou podstatou, je fasisticky. Vsechny ty kecy o tom, jak
se mladi lide sdruzuji v duchu zdrave soutezivosti, jsou nesmysl. Sport je
valka, vedena jinymi prostredky. Svedci o tom i uvodni titulky televize BBC
pro prenosy z nynejsich Olympijskych her. Castecne je to opet pocta
Riefenstahlove, je v tom i trochu erotickeho neoklasicismu , trochu z filmu
Gone with the Wind (Odvato s vetrem), dale Jesse Owens a Martin Luther
King, trochu z reklamy na auta a trochu z americkeho kriminalniho serialu
LA Law. Ty titulky jsou velmi postmoderni a velmi elegantni. Je to kulturni
eintopf vseobecne prijatych myslenek a vizualnich motivu. Mely by dostat
tu nejvyznamnejsi olympijskou madaili za ironii.
Televizni recenzent A.A.Gill v tydeniku Sunday Times, 28.7.96
K REKLAME NA PRESERVATIVY
SE NEBUDE POUZIVAT FOTOGRAFIE
CHARLESE A DIANY
Britska rada pro bezpecnost (British Safety Council) se rozhodla stahnout z
obehu plakat s princem Charlesem a princeznou Dianou, inzerujici pouzivani
prezervativu, pote co nahle zemrel energicky, ctyriasdmdesatilety reditel
teto instituce James Tye, jehoz byl plakat duchovnim ditetem.
Velky plakat mel byt vylepen po cele Britanii v ramci tzv. National Condom
Week (celonarodniho tydne pro uzivani prezervativu). Na plakatu je
fotografie prince Charlese a princezny Diany, jak se libaji na balkone
Buckinghamskeho palace v Londyne.
Napis na plakatu zni: "Zdani klame. Pouzivejte prezervativu."
Plakat zacal byt v britskych ulicich vylepovan asi pred tydnem. Hned jak se
objevil, Buckinghamsky palac si na nej stezoval instituci Advertising
Standards Authority, ktera dohlizi na pripustnost a pravdivost britskych
reklam, ale Britska rada pro bezpecnost plakat odmitla zcenzurovat. Mluvci
Rady kosntatoval: "Na plakat si nam stezovalo jen pet lidi, ale stovky
obcanu telefonovaly, ze se jim velmi libi."
Po nahlem umrti Jamese Tye se vsak vedeni Rady nyni rozhodlo plakat
stahnout z obehu.
DOBRY DEN, TAK JA SI JDU
PRO TU STIHACKU
V americke televizi se uz par mesicu opakovane vysila reklama na pepsi
kolu, o niz sefove teto firmy na limonadu prohlasuji, ze tvrzeni v ni
obsazena nejsou myslena vazne, ze je to jen bezvadny vtip.
Reklama upozornuje, ze zakaznici mohou shromazdovat nakupem limonady pepsi
body, a pakza ne od firmy Pepsi Cola ziskat ruzne reklamni zbozi. Tty body
si mohou lide od firmy Pepsi rovnou i koupit.
V televizni reklame vystupuje mladik, ktery si postupne zkousi ruzne
reklamni zbozi firmy Pepsi Cola. V reklame bylo take oznameno, ze za 7
milionu bodu dostane zajemce britskou hypermoderni vojenskou stihacku
Harrier jump jet (to je stihacka, ktera dokaze startovat kolmo, bez
rozjezdu).
Na konci reklamy pristane pred mladikovou skolou stihacka Harrier a mladik,
ktery predtim zkouselruzne jine reklamni zbozi firmy Pepsi Cola, vyleze z
kukane a konstatuje: "Je daleko lepsi litat timhle do skoly nez sem jezdit
autobusem."
Jednadvacetilety americky student John Leonard a jeho pet spolecniku
zaslali firme Pepsi Cola sek na 700 000 dolaru (v hodnote inzerovanych 7
milionu bodu). Pozaduji britskou vojenskou stihacku Harrier, jak bylo
prislibeno v reklame.
Stihacka ovsem stoji 24 milionu dolaru.
Koncern Pepsi okamzite oznamil, ze nabidka stihacky Harrier nebyla v
reklame myslena vazne, ze to byl jenom vtip.
Pravnici studenta Johna Leonarda to vsak odmitli. "Je to vazna vec. Jde o
pravdomluvnost pri televizni reklame. Firma Pepsi v televizi slibovala
stihacku Harrier za sedm milionu bodu, nas klient ji body poslal, tak musi
dostat stihacku."
"Je to pitomost," konstatoval mluvci firmy Pepsi Cola. "Cely narod tu
reklamu videl a vsichni se ji srdecne zasmali. Tenhle clovek si ale najal
pravnika."
POZOR NA ZNASILNENI
Britsti vojaci ve sluzbe v byvale Jugoslavii byli oficialne varovani, aby
si davali zvlast velky pozor pred hrozbou homosexualniho znasilneni. Podle
zprav totiz bylo v chorvatskem pristavu Split homosexualne znasilneno
nekolik britskych vojaku.
Soucasti standardnich instrukci pro nove prijizdejici britske jednotky do
Splitu je nyni i oficialni varovani, aby byli britsti vojaci ve strehu pred
moznostmi prepadu a homosexualniho zneuziti a aby neodchazeli z vojenske
zakladny veceer, kdyz maji volno, jednotlive.
Informaci prinesl v sobotu britsky denik Guardian.
SOUDNI RIZENI TYKAJICI SE PREHRADY V GABCIKOVU SE MA KONAT V UNORU 97
Dlouhodoby konflikt mezi Slovenskem a Madarskem ohledne prehrady na Dunaji
u Gabcikova zrejme rozhodne Meiznarodni soudni dvur v Haagu. Soud nyni
urcil, ze "verbalni etapa" rizeni tykajici kontroverzi hydroelektrarny v
Gabcikovu, bude zahajena17. unora 1997. Ocekava se, ze soudni slyseni
potrvaji tri az pet tydnu a verdikt by mel nasledovat o nekolik tydnu
pozdeji, rekl Gyorgy Szenasi, sef oddeleni madarskeho MZD pro mezinarodni
pravo. Soud rozhodne o Gabcikovu v principu a obe svarejici se strany budou
muset se do sesti mesicu dohodnout, jak toto principialni rozhodnuti
realizovat.
V kvetnu 1993 pozadaly Madarsko a Slovensko Mezinarodni soudni dvur, aby
rozhodl o ctyrech otazkach:
1. Bylo legalni, ze Slovensko jednostranne vybudovalo tzv. variantu C prehrady?
2. Bylo legalni, ze Slovensko odklonilo vodu Dunaje?
3. Prestala platit ceskoslovensko-madarska dohoda z r. 1977 o spolecnych
investicich do Gabcikova pote, co ji Madarsko vypovedelo?
4. Bylo Madarsko opravnene zastavit r. 1989 stavbu v Nagymarosi r. 1989?
THE HUNGARY REPORT, 27th July, 1996
Also available on the World Wide Web http://www.isys.hu/hrep
AMERICKY KONGRES SCHVALIL
FINANCNI PODPORU VE VYSI
60 MILIONU DOLARU
PRO
STREDOEVROPSKE ZEME
Americky Kongres schvalil 25.7.96 castku 60 milionu dolaru vojenske pomoci
pro Madarsko, Polsko a CR. Cilem je pomoci temto trem zemim splnit podminky
vstupu do NATO. Zpravodajove z Kongresu podotykaji, ze financi podpora byla
schvaleno pro to, ze je ve Spojenych statech letosek rokem volem a
republikany ovladany Kongres chce ukazat, ze se zajima o osud Polska,
Madarska a CR, aby Republikani ziskali hlasy velke polske, madarske a ceske
mensiny, zijici v USA.