Televize BBC a obří, donedávna státní, nyní zprivatizovaná a velmi mocná letecká společnost British Airways, se octly v ohnisku pozoruhodné kontroverze. Jde o zásadní princip svobody projevu ve sdělovacích prostředcích a o podivné chování ředitelů velkých korporací, kterým, jak se zdá, někdy moc stoupne natolik do hlavy, že se domnívají, že stojí mimo zákon.
O kontroverzi napsal do týdeníku Observer a posléze i do deníku Guardian rozsáhlé články televizní reportér, Martyn Gregory, který se už několik let zabývá skandály spojenými s leteckou společností British Airways. Natočil o nich pro prestižní publicistický pořad televize BBC Newsnight tři filmy. První z nich BBC v srpnu 1994 odvysílala, druhý však, na nátlak společnosti British Airways v září 1996 potlačila a natáčení třetího, o konfliktu mezi leteckými společnostmi Virgin a British Airways, téměř na konci práce zrušila.
Velmi silné postavení firmy British Airways na britském trhu letů mezi Británií a Spojenými státy narušila začátkem devadesátých let konkureční britská firma Virgin Atlantic, kterou vlastní známý a populární podnikatel Richard Branson, majitel velkého nakladatelství gramofonových desek Virgin Records. Letecká společnost British Airways začala bojovat proti Bransonově konkurenci nekalými metodami. Patřilo mezi ně například i to, že pracovníci firmy British Airways ve Spojených státech obtelefonovávali cestující, kteří si koupili letenky od konkurenční firmy Virgin. Zaměstnanci BA předstírali, že jsou pracovníky firmy Virgin Atlantic, nepravdivě zákazníkům sdělovali, že prý byl jejich let od firmy Virgin Airlines zrušen a doporučovali jim náhradní let od jiné firmy. Takto se British Airways pokoušela Bransonovu firmu zničit, podobně, jako byl přiveden zavedenými leteckými společnostmi ke krachu v osmdesátých letech Sir Freddie Laker, který začal provozovat velmi levné lety mezi Evropou a Amerikou a tím je ohrozil.
Richard Branson pohnal leteckou společnost British Airways nákladem mnoha miliónů dolarů k soudu. Proces firma British Airways prohrála.
Začátkem roku 1993 došlo na palubě jednoho z letadel společnosti British Airways k nepříjemnému incidentu. Týkal se Johna Gormana, bývalého britského policisty, předčasně penzionovaného ze zdravotních důvodů. Gorman pracoval jako člen speciálních protiteroristických jednotek a byl penzionován , protože se při likvidaci následků bombového atentátu na Margaret Thatcherovou, při němž byl zničen brightonský hotel, v němž Thatcherová nocovala, nadýchal asbestu.
V lednu 1993 dostal Gorman během letu se společností British Airways z Londýna do New Yorku v první třídě (tzv. Club Class) od letušky sklenici koňaku s koka kolou. Napil se a zjistil, že jsou ve sklenici úlomky skla. Začalo mu krvácet z úst a v New Yorku se musel podrobit lékařskému ošetření, protože si pořezal jícen.
Po návratu do Londýna v únoru 1993 si Gorman na incident písemně stěžoval ředitelství podniku British Airways a požadoval odškodné. Letecká společnost, která se tou dobou těžce vyrovnávala s prohrou v soudním procesu s Richardem Bransonem a s poškozením své pověsti, reagovala na Gormanovu stížnost neobvykle a hystericky. Obvinila Gormana, že je prý "provokatér od firmy Virgin Atlantic?. Doporučila mu, ať si létá "letadly svého kamaráda Bransona? a odškodné mu dát odmítla. Gorman přitom Bransona vůbec neznal.
Usiloval dále o získání odškodného a pečlivě si dokumentoval veškerou korespondenci s firmou British Airways. Zároveň si nahrával i všechny telefonní rozhovory. Jak však napsal Martyn Gregory v titulku článku v týdeníku Obsever: "Zbili ho, vykradli mu byt a tři roky mu systematicky vyhrožují. Proč? Stěžoval si, že měl ve sklenici v letadle společnosti British Airways sklo.?
14. května 1993 se Gorman stal ve svém bytě obětí útoku osmi mužů, o nichž se nejprve domníval, že jde o teroristy z Irské republikánské armády, tak byl útok drastický. Byli to však policisté z policejní stanice na londýnském letišti Heathrow. Gormanovi zkonfiskovali dokumentaci jeho sporu s firmou British Airways, odvezli ho na letiště a celý den ho tam drželi ve vazbě. Posléze ho obvinili, že se snaží "podvodně vylákat od firmy British Airways odškodné?.
K fyzickému útoku na Gormana pěstmi a slzným plynem došlo v jeho bytě 17. června 1994. Jeden z útočníků na Gormana přitom křičel: "Tohle se ti děje proto, že ses postavil do cesty podniku British Airways!? Od února 1993 se Gorman stal terčem nesčetných výhrůžných anonymních telefonátů, o nichž bylo zjištěno, že pocházely z úřadoven podniku British Airways, a dalších neuvěřitelných akcí. 29. září přinesl z pera reportéra Martyna Gregoryho dokumentaci celé složité tříleté historie zastrašování Johna Gormana týdeník Observer. Z článku je zřejmé, že zastrašovací kampaň proti Gormanovi byla vedena s vědomím vedoucích pracovníků podniku British Airways.
Martyn Gregory zpočátku nechtěl Gormanovu svědectví věřit, přesvědčila ho však hora velmi pečlivě shromážděného dokumentačního materiálu. O případu natočil dvacetiminutovou reportáž, kterou odvysílal publicistický pořad televize BBC Newsnight 30. srpna 1994. Film obsahoval záznamy výhrůžných telefonátů od firmy British Airways a od londýnské policie Johnu Gormanovi, ukázky výhružných dopisů, zasílaných Gormanovi anonymně na papíře s hlavičkou firmy British Airways a rekonstrukci výše zmíněného útoku na Gormana několika muži v jeho bytě.
Pak si od něho objednala televize BBC druhý dokumentární film, který byl natočen v období březen 1995 - září 1966, a to značnými náklady v Londýně, v Tel Avivu, v Atlantě a v New Yorku. Film dokumentoval pokračování zastrašovací kampaně podniku British Airways proti Johnu Gormanovi. Třetí film Gregoryho film pro BBC, analyzující podstatu konfliktu mezi podniky British Airways a Virgin Atlantic, se natáčel v Los Angeles, v Atlantě, v New Yorku, na Bahamských ostrovech a v Británii po dobu 14 měsíců. Tento třetí film obsahuje nové důkazy o nekalých praktikách firmy British Airways, například o tom, že BA ve Spojených státech ilegálně vstupovala do počítače konkurenční letecké společnosti American Airlines, ve snaze jí přetáhnout cestující. Druhý a třetí Gregoryho film pro BBC, na jejichž výrobu BBC celkem vydala více než 100 000 liber (4 milióny Kč), se však nyní BBC rozhodla nevysílat.
Reportér Martyn Gregory argumentuje, že to je možná proto, že generální ředitel BBC John Birt je přítelem ředitele podniku British Airways Roberta Aylinga. V každém případě však "John Birt vytvořil v BBC atmosféru zbabělosti, takže nyní britská veřejnoprávní televize rychle ustupuje nátlaku podnikatelských firem.?
Jakmile se podnik British Airways dověděl, že BBC připravuje dva nové filmy o jeho údajných nekalých praktikách, vyvinul na vedoucí pracovníky televize BBC velký tlak, aby byly filmy potlačeny. Martyn Gregory napsal o pozoruhodném konfliktu mezi podniky Virgin Atlantic a British Airways knihu, se zvláštní kapitolou o pronásledování Johna Gormana (Dirty Tricks: British Airways Secret War Aganst Virgin Atlantic), která právě vyšla v britském nakladatelství Warner Books.
Součástí strategie firmy Volkswagen je podle listu Financial Times z 1.10. 96 vytvořit ze Škodovky svou levnou značku. Nová Oktávie se bude v Německu prodávat jen za DM 22 950. Má to být hlavní nástroj Volkswagenu v boji proti levným automobilům z Asie. Německá cena Oktávie je totiž nižší než cena srovnatelných, ale zastaralých korejských vozů, a je také nižší než cena japonských automobilů. "Nabízíme evropskou technologii za asijské ceny," řekl listu Financial Times Detlef Wittig, šéf odbytu a marketingu firmy Škoda.
Witting očekává, že by do roku 1998 měla výroba Oktávie zvednout produkci v Mladé Boleslavi až na 400 000 jednotek ročně. Většina vozů bude určena k prodeji ve střední a východní Evropě. Vůz se bude také montovat v Polsku, v Minsku na Bělorusku a ve Smolensku, v budoucnosti také v Indii, v Egyptě a v Číně. (Nehrozí nebezpečí, že pokud si Škodovka neudrží dlouhodobě vůči všem těmto budoucím zahraničním provozům dostatečně nízké náklady, mohl by být celý provoz továrny v Mladé Boleslavi převeden do "levnějších" zemí?)
Po Slovensku je Německo druhým největším dovozcem automobilů Škoda. Wittig doufá, že nová Oktávie pomůže Škodovce, aby zvýšila svůj podíl na západoevropském automobilovém trhu z nynějším 0,7 procent na 1 až 1,5 procenta.
Strategie podniku Volkswagen pro integraci a rozšiřování Škodovky se zdá být rozumná, avšak hrozí dvěrizika, poznamenává Financial Times.
První riziko je spojeno se zavedenou praxí koncernu Volkswagen, který má ve zvyku drasticky omezovat počet základních výrobních továren (takzvaných platforem), které používají jeho čtyři automobilky.
To, že Škoda může pro výrobu svých vozů používat stejných "platforem", jako automobily VW, Audi a Seat, je pro Volkswagen ekonomicky výhodné. Celému koncernu Volkswagen to umožní velmi výrazně snižovat ceny. Sdílení základních výrobních továren však nejvíce vyhovuje nejdražším továrnám koncernu, totiž provozům, které vyrábějí značky Volkswagen a Audi. Pro Škodovku je to však nevýhodné, protože téměř polovina součástek pro Oktavii, která byla vyvinuta na stejné platformě jako nový vůz Audi A3 a budoucí Volkswagen Golf, je německých. Tyto německé součástky jsou daleko dražší, než kdyby byly vyráběny v ČR. Domácí čeští výrobci by mohli vyrábět tyto součástky sami levněji jen potud, jen pokud by je dodávali všem automobilkám v celém koncernu VW, a to většinou nejsou schopni.
Druhým nebezpečím je podle listu Volkwagen to, že pokud se budou zlepšovat automobily firmy Škoda, mohlo by to ohrozit prodej samotných volkswagenů. Uvědomí-li si zákazníci, že Oktávie je v podstatě tentýž vůz jako Audi či Volkswagen, jenom je levnější, nebudou kupovat západní značky koncernu. To může vést k poklesu jeho zisků, míní Financial Times.