Britské nedělníky celou věc náležitě rozmázly. Už v neděli dopoledne se vysílal v BBC v předvečer výročního sjezdu konzervativců rozhovor s Johnm Majorem, který při zmínce o Hamiltonovi bušil ve studiu do stolu. Sliboval, že celou aféru poslance Hamiltona i lobbysty Greera vyšetří parlamentní obmudsman Sir Gordon Downey, a to rychle. (Downey k tomu pak veřejně konstatoval, že rychle to tedy nebude.)

Jak jsem už psal (dovolte mi stručně rekapitulovat), deník Guardian dostal před procesem, jímž jej Hamilton a lobbysta Ian Greer chtěli žalovat o odškodné 10 milión liber, k dispozici tajný vládní dokument, který však list nesmí zveřejnit a vzhledem k tomu, že se plánovaný proces nebude konat, má ho zase odevzdat vládě. Dokument však prý dokazuje, že "čelní konzervativci uzavřeli spiknutí ve snaze potlačit řádné parlamentní šetření případu Neila Hamiltona?. Podle tajného dokumentu se konzervativní strana v roce 1994 rozhodla využít své většiny v parlamentním výboru, který vyšetřuje přestupky poslanců proti zásadám o přijímání soukromých honorářů, a vyšetřování korupčního skandálu týkajícího se Neila Hamiltona ve výboru potlačit. Guardian rozeslal dokument třem předsedům všech hlavních britských politických stran a předsedkyni parlamentu.

Britské nedělníky přinesly rozsáhlé podrobnosti o činnosti Greerovy lobbystické firmy. Je to poradenská firma s padesáti (!) zaměstnanci, která přijímá od britských podniků velké finanční částky za to, že jím umožní přístup do parlamentu a k jednotlivým ministrům a poskytuje část těchto peněz poslancům a politickým stranám, hlavně na volební výdaje. Touto činností se zabývá už léta. Neilu Hamiltonovi proplatila osobní honorář 10 000 liber, Johnu Majorovi krátkodobě zapůjčila automobil Jaguár a dokonce s ní byl nepřímo spojen i šéf labouristické strany Tony Blair. V pondělí se na titulní straně Timesů přiznal z velké fotografie se smějící lobbysta Greer, že sehnal pro konzervativní stranu příspěvky ve výši 750 000 liber. To konzervativce při nadcházejícím sjezdu moc nepotěší, píší Times.

Z Horní sněmovny musela minulý týden pod tlakem vedení Labouristické strany rezignovat bývalá odborářka, nyní baronka Turnerová, když se vyjádřila v televizi, že na Greerově činnosti není nic špatného a že jeho finanční podpora politických stran a poslanců je velmi podobná finanční podpoře, kterou Labouristické straně v minulosti poskytovaly odbory. Většina britské veřejnosti se však na tyto finanční machinace v Dolní sněmovně dívá s odporem. Jen 7 procent britských voličů souhlasí, že je přijatelné, aby poslanci brali peníze za parlamentní pomoc soukromým firmám.

Bývalý pracovník britské zpravodajské služby MI6 vydírá tuto službu hrozbou, že zveřejní na Internetu knihu, obsahující podrobné informace o aktivních britských špiónech v mnoha zemích světa. Vytvořil složitý systém, který se rovná počítačové časované bombě. Tato bomba bude postupně vybuchovat, bude-li agent zatčen.

Bývalý pracovník MI6, známý z bezpečnostních důvodů pouze pod značkou Agent T, byl propuštěn před několika týdny. Usiluje o slyšení u soudu pro spory mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, protože obviňuje MI6, že byl propuštěn nespravedlivě a bezdůvodně. Toto slyšení však zakázal britský ministr obrany Malcom Rifkind.

Z úkrytu ve Španělsku napsal tento bývalý špión 14. září svým zaměstnavatelům, že napsal podrobnou zprávu o své činnosti u britské rozvědky. Šéfy MI6 varoval, že pokud se mu nedostane příslušného slyšení o zaměstnaneckéh tribunálu, jeho kniha bude postupně zveřejněna na Internetu a odeslána e-mailem čelným světových deníkům a tiskovým agenturám.

Před zatčením se agent pojistil tím, že umístil elektronické kopie své knihy na dva různé počítače na druhé straně světa. Počítače jsou naprogramovány k tomu, aby postupně zveřejňovaly agentovu knihu na Internetu, pokud každý týden její autor počítačům nevyšle tajný kód, čímž by se tomu zamezilo.

Podle informací z MI6 pracoval tento agent tajně na Blízkém Východě, v Moskvě a v různých evropských zemích. Existují vážné obavy, že zveřejnění jeho knihy by mohlo ohrozit bezpečnost špiónů MI6 v různých částech světa.

"Má nálepku z padesátých let, vyrábí ho státní podnik ve východní Evropě, nepodporuje ho skoro vůbec žádná reklama, přesto však se toto pivo právě dostalo do žebříčku jednoho sta nejlepších alkoholických nápojů v Británii, který uveřejňuje časopis Checkout," napsal týdeník Independent on Sunday.

V prodeji mimo restaurace, tedy ve specializovaných britských obchodech s alkoholickými nápoji, je nyní Budvar desátým nejprodávanějším pivem. Roční objem prodeje Budvaru má hodnotu 8,5 miliónu liber (340 miliónu korun). Růst popularity Budvaru v Británii je fenomenální. Během posledních pěti let roste objem jeho prodeje každoročně o 25 procent. V roce 1984 se prodalo 10 000 bas Budvaru, v roce 1995 už 1 milión. Přitom na Budvar v Británii skoro vůbec není reklama: Britská dovozní firma BB Supplies vydala loni jen 125 000 liber na krátkodobou billboardovou kampaň v londýnském metru.

Soupeř podniku Budvar, americký pivovar Anheuser Bush je v Británii druhým nejprodávanějším pivem, s ročním odbytem v hodnotě 50 miliónů liber. Anheuser Busch ovšem ročně vydává na reklamu v Británii 5,5 miliónu liber.

Další materiál o sporu Budweiser-Budvar je v INFORMATORIU

Situace je zvlášť drastická v Rusku. Z právě zveřejněných demografických dat pro Moskvu vyplývá, že za první pololetí roku 1996 se v hlavním městě Ruska narodilo 34 356 dětí, za stejné období však zemřelo 66 586 Moskvanů. Obdobná situace vládne i všude jinde v Rusku. Nikde jinde na světě v době míru neumírá z populace dvakrát tolik lidí, než kolik se rodí, zdůrazňují ruští demografové. Rusové dnes hromadně umírají, v důsledku vážného znečištění životního prostředí, rozkladu státního zdravotnictví, chudoby a stresu, které způsobil divoký přechod k tržní ekonomice, války v Čečensku, jídla plného tuků, kouření a alkoholismu.

Jan Čulík