Britské listy vede a řídí neuvěřitelně produktivní korespondent Neviditelného psa z Glasgowa Jan Čulík, jehož články můžete číst i na stránkách deníku Svobodné slovo (a asi 100 dalších českých novin a časopisů). Kdy Čulík spí není současné vědě známo. Klikněte sem pro návrat do seznamu materiálů roku 1996, sem na aktuální seznam, klikněte na psí ikonu nebo sem k návratu na hlavní stránku. |
Nejtišší a nejuzavřenější univerzitní pracovníci na Škole slovanských a východoevropských studií Londýnské univerzity byli skandalizováni v pátek seminářem Olgy Keltošové, činitelky ze slovenského ministerstva práce.
Předpokládalo se, že seminář bude nudný. Po určitou dobu se toto očekávání také plnilo. Keltošová hovořila v Londýně slovensky o reformách systému sociálního zabezpečení v její zemi. Její překladatel to lámaně převáděl do angličtiny. Avšak ospalá atmosféra se rychle rozptýlila, když se Olgy Keltošové kdosi zeptal na půl miliónu cikánů, kteří žijí na Slovensku. Neradi pracují, řekla. Někteří z nich prostě pracovat nechtějí. Dala najevo, nejen, že se vyhýbají zaměstnání, ale že jsou to také zloději, kteří kradou sociální zabezpečení, určené jejich dětem.
Po několika stoletích pronásledování zahynulo v nacistických koncentračních táborech asi 400 000 evropských cikánů, protože nacisté rozhodli, že to jsou zločinci a že se chovají protispolečensky. Dnes se proto v kultivovaných evropských kruzích považuje hovor o vrozené lenosti cikánů za nechutný. Obecenstvo na semináři Londýnské univerzity žádalo Olgu Keltošovou, aby své výroky vzala zpět. Odmítla to.
Podle měřítek střední a východní Evropy je Olga Keltošová umírněná. V roce 1993 požadoval Vladimír Mečiar, slovenský premiér, aby byly sníženy přídavky na děti, vyplácené cikánům, aby se "omezilo rozmnožování sociálně nepřizpůsobivých a mentálně zaostalých lidí?. Slovenské vesnice uvalily na cikány zákaz vycházení. Proti cikánům dochází k množství útoků. Letos v červenci byl zaživa upálen jeden sedmnáctiletý cikánský mladík.
O šest měsíců předtím postavil kdosi v Rakousku cikánům posměšný náhrobní kámen nedaleko bývalého koncentračního tábora v Lackenbachu, kde byli cikáni vězněni, než byli odesláni na smrt do Osvětimi. Na náhrobním kameni byla výzva, aby se cikáni vrátili do Indie. Když se čtyři cikáni pokusili náhrobní kámen odstranit, vybuchla bomba a všichni zahynuli. Skinheadi zmlátili pozůstalé, kteří se shromáždili na místě výbuchu bomby. Policie nezasáhla.
V Maďarsku zpívá heavymetalová hvězda o své touze zabít každého cikána, velkého či malého, a píseň se stala hitem. István Csurka, náměstek předsedy Maďarského demokratického fóra, vyjádřil názor, že některé problémy Maďarska jsou důsledkem genetiky cikánů. Na shromážděních v bulharské Sofii se objevily transparenty s nápisy Udělejte z cikánů mýdlo. Cikáni jsou vyháněni z bulharských vesnic, jejich domovy jsou zapalovány a údajně jsou i mučeni na bulharských policejních stanicích. Ve městě Raitkova přišli loni čtyři cikáni o život a patnáct jich bylo zbito, když na ně koordinovaně zaútočila ozbrojená bulharská policie a místní obyvatelstvo.
Deprimující podrobnosti o tom, jak by mnoho zemí přivítalo vyhoštění cikánů ze svého území, obsahuje rozsáhlá zpráva, kterou tento týden vydává londýnská organizace Jewish Policy Research (Výzkumné středisko politiky vůči Židům). Analýza srovnává nynější postoje vůči cikánům s postoji, jaké svět zaujímal vůči Židům ve třicátých letech našeho století.
V Británii, ve Francii a Německu se musejí cikáni potýkat s dvěma silami, které jsou hluboce nepřátelské vůči jejich nomádskému způsobu života. Zaprvé je to sjednocovací proces v Evropě, zadruhé zrychlující se proměna západoevropského venkova v příměstské čtvrti.
Evropská unie sice vyjadřuje znepokojení nad tím, jak je s cikány zacházeno na Východě, nechce však, aby cestovali po území sjednocené Evropy.
Německo, které dosud neposkytlo cikánům žádné odškodnění za nacistické sterilizační programy, zpočátku reagovalo na vlnu cikánských uprchlíků před násilím na Východě velmi tvrdě. Cikáni byli nuceni žít bez přístřeší v Rostocku, kde je opakovaně bili neofašističtí násilníci. Německo se ale rychle rozhodlo, že žádné cikánské žadatele o asyl nechce. Asi čtyřicet až padesát tisíc Romů bylo od roku 1992 z Německa vyhoštěno. Někteří jistě hledali v bohatém Německu práci, ale jiní byli bezpochyby autentickými uprchlíky. Německo však neposkytlo asylové právo jedinému cikánskému uprchlíkovi.
Británie také považuje cikány za falešné žadatele o asyl. Zákon z roku 1994 v podstatě úplně zakázal domácím britským cikánům kočovat po zemi. Podle tohoto zákona už totiž nemají britské komunální úřady povinnost poskytovat cikánům pozemek, na němž mohou parkovat své maringotky. Zároveň se podle něho považuje shluk více než šesti vozidel na poli, v lese či na kraji silnice za trestný čin, za který je možno odsoudit pachatele až na tři měsíce do vězení.
Evropský soudní dvůr pro lidská práva nyní schválil rozhodnutí komunálního úřadu anglického hrabství South Cambridgeshire, že tamější cikánka, Jane Buckleyová, nesmí bydlet v maringotce, kterou zaparkovala na svém vlastním pozemku. Jsme svědky snah, konstatuje Peter Mercer, vedoucí představitel britských cikánů, zlikvidovat naši kulturu a všechno, co cikáni dělají.
Používání termínu cikán je ovšem politicky nekorektní. Říká se jim Romové, Sinti, Kalderdaš, Lovari a Vlach. Jmen je tolik, že se jeden deník nedávno dotazoval: Kdo jsou to ti cikáni? Deprimující odpověď je, že jsou to oběti největšího evropského skandálu, týkajícího se potlačování lidských práv, o nějž se sdělovací prostředky skoro vůbec nezajímají.
Analýza situace Romů v Evropě se jmenuje The Roma/Gypsies of Europe a lze ji objednat z organizace Jewish Policy Research, 79 Wimpole Street, London W1M 7DD, Great Britain.
Firma Volkswagen, největší evropská automobilka, utrpěla koncem minulého týdne těžkou ránu své prestiži. Z podniku musel totiž odejít jeden jeho velmi vysoce postavený pracovník, ředitel nákupu, José Ignacio Lopez. Lopez je obviňován z průmyslové špionáže ve prospěch Volkswagenu. Je už tři roky v ohnisku trpkého právního sporu mezi Volkswagenem a automobilkou General Motors, která mimo jiné vlastní i německý podnik Opel.
Podniky General Motors i Opel přivítaly Lopezovu rezignaci, i když obě firmy konstatovaly, že měl odejít už dávno. Opel požaduje od Volkswagenu mnohé další ústupky, má-li být ochoten uvažovat v tomto dlouhém sporu o mimosoudní dohodě.
Ve Spojených státech se fima Opel soudí s automobilkou Volkswagen o odškodné za údajnou průmyslovou špionáž. Požaduje, aby Volkswagen vyplatil blíže nespecifikované odškodné, aby se veřejně za průmyslovou špionáž omluvil, a zřejmě také, aby z podniku odešli další jeho čelní představitelé.
Podle obvinění měli Lopéz a další bývalí zaměstnanci podniku General Motors ukrást před odchodem od GM k Volkswagenu v roce 1993 větší množství důvěrných dokumentů. Mimo jiné šlo o informace, týkající se cen součástek a podrobností o novém voze podniku GM a o jeho nové automobilce.
Volkswagen obvinění popírá, avšak za poslední měsíc utrpěl celou řadu právních proher. Minulý týden rozhodl americký okresní soud v Detroitu, že podnik General Motor smí zahájit civilní při proti firmě Volkswagen podle drakonického amerického zákona Racketeer Influenced and Corrupt Organisations Act.
Aféra nabyla ve vedení obou podniků velmi osobního rázu. V automobilce General Motors pociťují vůči Lopezovi úplně patologickou nenávist. Budou i nadále od Volkwagenu chtít svou libru masa a budou Volkswagen dál tlačit ke zdi, řekl jeden analytik mezinárodního trhu s automobily.
Před nadcházejícími parlamentními volbami vzniká v Británii nová politická strana, útočící proti umělým přerušením těhotenství. Je součástí sílícího hnutí, které usiluje proměnit otázku potratů v tak závažné předvolební téma, jakým je ve Spojených státech. Výzvě nové strany bude čelit ve svých volebních okrscích alespoň 50 nynějších poslanců britského parlamentu, včetně Tonyho Blaira, šéfa hlavní britské opoziční Labouristické strany.
Takzvaná Aliance pro život plánuje postavit pro všeobecné volby tolik kandidátů, aby jí to opravňovalo k získání práva na předvolební televizní vysílání. Během svého předvolebního politického pořadu chce ukázat na televizní obrazovce záběry potraceného lidského plodu. Protipotratoví aktivisté zamýšlejí intenzívně mobilizovat veřejné mínění v Británii proti umělým přerušením těhotenství. Ve Spojených státech může v důsledku veřejně vyjádřených názorů na potraty prohrát politik ve volbách. V Británii dosud nebylo považováno umělé přerušení těhotenství za vážné politické téma pro všeobecné volby.
Novou stranu zakládá rodina Quintavallů z londýnské čtvrti Chelsea. Její členové bojují proti potratům už delší dobu. Hlavním zakladatelem nové strany je pětadvacetiletý Bruno Quintavalle, absolvent studia filozofie a teologie a syn hraběnky Josephiny Quintavallové, čelné aktivistky v protipotratové skupině Life. Hraběnka Quintavallová založila v roce 1994 Výbor pro etiku porodnosti a pokusila se tehdy přesvědčit jednu anglickou matku, aby si nenechala vzít jedno ze svých nenarozených dvojčat. Nabídla jí apanáž ve výši 140 liber (5600 Kč) týdně, pokud porodí obě děti.
"Chceme lidem ukázat, že se ročně usmrcuje 170 000 dětí. Je to násilí, které je obklopeno zdí mlčení. Naše strana nechce, aby její předvolební politické vysílání obsahovalo drastické scény, avšak musíme ukázat veřejnosti, co se při umělém přerušení těhotenství skutečně děje, a proto na obrazovce ukážeme potracený plod," vysvětluje hraběnka Josephina Quintavallová.
Nová strana je především organizací mladých lidí, absolventů univerzit v Oxfordu, v Cambridgi a v Durhamu. Její zakladatelé jsou většinou velmi vzdělaní občané, vědci, biologové a teologové. Bruno Quintavallovi radí američtí aktivisté proti umělému přerušení těhotenství.
Hnutí proti umělému přerušení těhotenství sílí v Británii v důsledku kontroverze, trvající už půl roku. V červenci vzniklo velké rozhořčení, když bylo zničeno 2500 zmrzlých lidských embryí, v rámci nového zákona o lidském oplodňování a o embryologii. Zuří i další spory, týkající se problematiky potratů.
Stoupenci tzv. pro-choice lobby, kteří podporují právo ženy rozhodnout se, zda chce potrat, označili zvýšenou aktivitu protipotratových bojovníků za cynismus. David Nolan, mluvčí organizace Birth Control Trust, konstatoval: "Veřejnost nepovažuje umělé přerušení těhotenství za vraždu, takže aktivisté bojující proti potratům chtějí vyvolat dojem, že je to velmi drastické. Prohráli normální argumentaci, tak chtějí lidi šokovat. Chtějí odvysílat záběry pozdního potratu. Ano, to je drastické, ale každá operace vypadá drasticky. Je to jen groteskní trik."
Dva američtí historikové zahájili minulý týden revoluci v interpretaci příčin americké války o nezávislost, jíž se britské kolonie v roce 1776 odtrhly od Británie, argumentací, že tuto válku způsobilo stejnou měrou špatné počasí jako arogantní britská koloniální správa a vysoké britské daně.
Oba vědci studovali 20 let zápisky a záznamy farmářů a dospěli k závěru, že americkou válku o nezávislost vyvolala série několika špatných sklizní za sebou.
Počasí bylo poslední kapkou, konstatoval William Baron, profesor historické klimatologie z Univerzity v Severní Arizoně. Kdyby nebylo špatného počasí, britské kolonie v Americe by se neosamostatnily tak brzo. Asi by k válce o nezávislost došlo až po francouzské revoluci.
Během 37 let před americkou revolucí zaznamenali farmáři 15 velmi špatných let a jen 7 dobrých sklizní. Tlak špatných sklizní a zvyšující se britské daně způsobily, že protibritské cítění nabylo až revoluční intenzity, argumentují američtí profesoři.
(Zní mi to ale nějak podezřele marxisticky: ekonomická základna ovlivňuje myšlenkovou a politickou nadstavbu. Ale možná holt je to pravda??)
Kolem Země v sobotu ráno proletěl relativně velmi blízko asteroid Toutatis, pojmenovaný po jednom galském Bohu, o velikosti přibližně 5 x 2,5 km. Proletěl kolem Země ve vzdálenosti asi 5,3 miliónů kilometrů, neboli čtrnáctinásobku vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Roku 2004 proletí ještě podstatně blíže, ve vzdálenosti jen 4x větší než je Měsíc od Země.
Astronomové tvrdí, že se nemůže nic stát, že asteroid do Země nenarazí. Avšak je známo, že oběžnou dráhu asteroidů může pozměnit gravitace jiných planet, a tak není zaručeno, co se stane v budoucnosti.
Kdyby narazil asteroid Toutatis na Zemi, důsledky by byly katastrofální, jako kdyby explodoval najednou veškerý pozemský jaderný potenciál. Podle astronomů se pohybuje v nedaleké blízkosti Země více než 100 000 asteroidů, větších než je fotbalové hřiště. Vážněji se v poslední době mluví o tom, že by se Země měla před nebezpečím asteroidů nějak bránit, případnou modifikací systému Hvězdných válek.
Dyslexii, tedy neschopnost číst, protože se člověku shlukují písmena do nesmyslných skupin, a jednu nemoc, způsobující neobratnost u dětí, lze prý vyléčit pilulkami, které obsahují tři tukové kyseliny. Konstatují to výzkumníci z Royal Postgraduate Medical School v nemocnici v londýnské čtvrti Hammersmith. Dokázali, že mozek dyslektiků trpí nenormálním chemickým prostředím, které lze napravit, prostřednictvím tuků.
Vědci dokázali, že směs oleje z tuňáka, z rostliny jménem pupalka dvouletá, vitamínu E a tymiánového oleje způsobuje zlepšenou komunikaci mezi očima a mozkem.
Samostatná studie jiných vědců, z University v Surrey, dokazuje, že se podstatněji zlepšila situace dětí trpící takzvanou dyspraxií, neboli syndromem neohrabaného dítěte, když jim byly podávány tukové kyseliny.
V pátečních (a čtvrtečních) Britských listech jsem extrapoloval jeden statistický údaj, který může být zavádějící. Chci věc upřesnit. Napsal jsem, že ze současné české populace zemře na kouření 20 procent mužů, tedy jeden milión osob. Slova ze současná česká populace byla asi nedosti přesně vztažena k údaji jeden milión osob . Z informací, které mám k dispozici, není jasné, za jak dlouho zemře v ČR na kouření tento jeden milión mužů.
Nicméně údaj, že ze současné české populace (kuřáků a nekuřáků) zemře na kouření celých dvacet procent mužů je, ač šokující, správný. Podle jednoho z největších světových odborníků na kouření a rakovinu plic, profesora Richarda Peto z Oxfordské univerzity, kouří dnes v ČR 48 procent mužů. Na kouření umírá každý druhý kuřák. Kouříte-li, existuje padesátiprocentní pravděpodobnost, že na to umřete. Z konzervativního odhadu tedy vyplývá, že zemře-li na kouření 50 procent kuřáků, bude to přibližně 20 procent všech českých mužů.