| Britské listy vede a řídí neuvěřitelně produktivní korespondent Neviditelného psa z Glasgowa Jan Čulík, jehož články můžete číst i na stránkách deníku Svobodné slovo (a asi 100 dalších českých novin a časopisů). Kdy Čulík spí není současné vědě známo. Klikněte sem pro návrat do seznamu materiálů roku 1996, sem na aktuální seznam, klikněte na psí ikonu nebo sem k návratu na hlavní stránku. |
Geniální myšlenkou Billa Gatese bylo podle týdeníku Observer, že proměnil osobní cíl - že by každá domácnost měla mít počítač - v komerční triumf. Gates zcela dominoval druhé počítačové éře, tak jako první dominoval podnik IBM, ten ovšem učinil fatální chybu, když se mylně domníval, že počítačová budoucnost je ve velkých mainframových strojích v podnicích, na univerzitách a ve vládních úřadech a naprosto pominul trh osobních počítačů.
Nadcházející vánoce jsou ale prý pro Microsoft posledním obdobím rozkvětu. Prodej osobních počítačů se blíží podle Observeru celosvětově saturace, i když stále roste asi o 17 procent ročně a předstihuje prodej televizních přijímačů. Potřeba mít stále novější softwarové upgrady a stále rychlejší počítače také prý nemůže jít donekonečna.
Nyní vzniká třetí počítačová éra, a Bill Gates už není na špičce, jen ji těžce dohání. Loni udělal vážný omyl ohledně počítačového jazyka Java. Obdobnou chybu udělal ohledně počítače propojeného na síť.
Monopol Microsoftu prý zlikvidují čtyři síly.
Zaprvé, Internet. zadruhé, Netscape, jehož roční podnikatelský růst dosáhl 100 procent. Třetí hrozbou je Java. Java umisťuje software na stránky na webu, což znamená, že daleko méně softwaru je zapotřebí v samotném počítači. Poslední verze Netscapu obsahuje software Java. Windows ho mají ve svém Exploreru.
Java vedla ke čtvrté hrozbě: počítači na síti. Relativně levný počítačový terminál je prostřednictvím internetového browseru propojen na ústřední sítě, které užívají Javu. Tento tzv. štíhlý počítač nepotřebuje mnoho softwaru. Nepotřebuje Intel. Dělat reklamu čipům značky Intel, řekl jeden počítačový analytik, je tak absurdní, jako snažit se prodávat automobil podle toho, jaký má výfuk.
Larry Ellison, šéf firmy Oracle, která vede na trhu podnikatelských databází, se několikrát veřejně s Gatesem pohádal. Ellison už delší dobu prohlašuje, že štíhlý počítač nahradí obézní PC. Gates na to víceméně reagoval slovy, že Ellison je hlupák. Pravdu měl ale Ellison, nikoliv Gates. Když si Gates chybu uvědomil, bleskově změnit strategii své firmy. Microsoft nyní zakládá všechno na Internetu, používá Javu, rozvíjí síťový, štíhlý počítač. Soustřeďuje se na mediální obsah počítačů, chystá se vydat celou miliardu dolarů na vytváření vzdělávacích i zábavých programů. Má časopis on-line, cestovní kancelář na Internetu, vytvořil partnerství s televizí NBC pro poskytování čtyřiadvacetihodinového zpravodajství na Internetu, a s podnikem Dreamworks Stephena Spielberga, ve snaze vytvářet dobře prodejné hry.
Potíž ale je, že většina Gatesova příjmu pochází z prodeje počítačů a softwaru a prodej těchto výrobků prý už bude končit. Microsoft může ohrozit pokles hodnoty jeho akcií, protože jeho zaměstnanci dostávají menší plat, než nabízí obecně trh, a mají ho doplněn podíly na akciích. Pokud by akciová hodnota Microsoftu poklesla, není vyloučeno, že by jeho zaměstnanci houfně nezačali odcházet ke konkurenci.
Vážnou hrozbou, jak už jsme v těchto Britských listech referovali, je také příchod digitální televize a mezinárodní mediální impérium Ruperta Murdocha, který plánuje ve Spojených státech zavést 200 digitálních televizních okruhů.
Pokud budou mezi sebou bojovat o světový trh Gates a Murdoch na základě boje o obsah, tj. o zábavné i vzdělávací pořady, a nikoliv tedy o technické systémy, prý vyhraje Murdoch. Naproti tomu někteří pozorovatelé konstatují, že si Bill Gates už všechny své předchozí chyby uvědomil a jeho firma nyní velmi intenzívně pracuje na prosazování nové strategie, takže asi zvítězí on.
Poukazovat na porušování lidských práv v Číně, protože by to mohlo ohrozit česko-čínské kontrakty, zakazuje novinářům nejen český premiér Václav Klaus. Obdobnou taktiku nyní užívá i televize BBC. Na rozdíl od praktik Václava Klause je vša obdobný přístup televize BBC okamžitě veřejně pranýřován.
Informované kruhy v BBC upozornily novináře, že hlavní večerní zpravodajství BBC odvolalo plánovanou cestu svého televizního týmu do Číny, který tam měl natočit reportáž o tom, jak levné hračky, vyráběné za nelidských pracovních podmínek v Číně, zaplavují britský předvánoční trh. Prestižní pořad Newsnight, který vysílá každý den tři patnáctiminutové reportáže na aktuální témata, měl velký zájem o exkluzívní záběry domova tibetského Panchen Lamy, které natočil jeden reportér BBC, odměněný za svou práci mezinárodními cenami.
Podle kritiků nechce BBC rozhněvat Peking, který zaujímá vůči všem novinářským institucím velmi tvrdou linii, protože má s komunistickou Čínou nyní velmi dobré podnikatelské styky a vyjednává znovu o umístění mezinárodního televizního zpravodajského vysílání okruhu BBC World na satelity, vysílající do Číny. Zpravodajský okruh BBC ze svého čínského satelitu vykázal před časem na přání čínských komunistů Rupert Murdoch, protože prý byl protičínský. Šéf zahraniční redakce televize BBC John Simpson, známý novinář, cestuje v prosinci do Číny. Přislíbil čínským úřadům, že tam nebude nic tajně natáčet o lidských právech.
Jak mnozí mezinárodně následují příklad Václava Klause!
Starosta města Quimper v Bretani nařídil minulý týden, aby byly z města odstraněny čtyři bysty, inspirované Brigitte Bardotovou, protože prý pošpiňují vzpomínky na revoluční minulost Francie. Jde o bysty Marianne, symbolické ženské postavy znázorňující francouzskou republiku, které jsou umístěny na radnicích po celé zemi. Bysty byly modelovány podle poprsí Brigitt Bardot.
Bernard Poignant, socialistický starosta města Quimper, přiznává, že jsou bysty atraktivní. Brigitte Bardot kdysi zosobňovala svobodu, drzost a krásu. Člověk ale nemůže představovat francouzskou republiku a podporovat zároveň politickou stranu, která diskriminuje určité vrstvy obyvatelstva, uvedl.
Bardotová se začala odcizovat francouzskému národu letos na jaře, kdy napsala dopis do deníku Figaro, v němž si stěžovala, že Francie je obětí invaze cizinců, zejména muslimů. Bardotová bojuje za práva zvířat a přistěhovalci jí vadí, že prý trápí zvířata.
Po zveřejnění dopisu pohnala Bardotovou k soudu jedna francouzská protirasistická organizace. Bardotová se v prosinci bude muset u soudu hájit před obviněními z vyvolávání rasové nesnášenlivosti. Očekává se, že právníci budou poukazovat na její memoáry, v nichž herečka otevřeně vyjadřuje obdiv Jeanu-Marie Le Penovi, šéfovi francouzské rasistické Národní fronty.
Bardotová je nyní provdána za Bernarda d´Ormala, čelného člena Národní fronty a blízkého Le Penova poradce. Sice se s ním strašně hádá a několikrát musela být do jejího domu kvůli hádkám s manželem volána policie.
Nicméně d´Ormale stále s Bardotovou žije. Ještě tady jsem, informoval telefonicky novináře minulý týden a vyhrožoval, že každého, kdo by napsal, že se s Bardotovou rozvádí, okamžitě zažaluje.
Ludvík Vaculík to má na rozdíl od Bardotky dobré. On je sice taky proti cizincům, nikdo však v ČR proti tomu (moc) neprotestuje
Podle informací týdeníku Sunday Times navrhne příští měsíc britská opoziční Labouristická strana radikální snížení daní pro britské střední vrstvy.
Stínový labouristický ministr financí Gordon Brown je rozhodnut, že britští občané, kteří vydělávají mezi 30 000 a 35 000 librami ročně (to je v přepočtu mezi 100 000 až 116 000 Kč měsíčně) by už neměli být zatěžováni čtyřicetiprocentní daní z příjmu.
Struktura britských daní z příjmu nyní vypadá takto: Ze základního ročního příjmu 4045 liber ročně (cca 13500 Kč měsíčně) se neplatí žádné daně. Příjem mezi 4045 a 4100 librami ročně je zdaňován 20 procenty, příjem mezi 4100 a 26 100 librami ročně (tj. 87 000 Kč měsíčně) je zdaňován takzvanou základní daňovou sazbou 23 procent (konzervativní ministr financí Kenneth Clarke ji nyní předvolebně snížil o jedno procento z 24 procent) a příjmy nad 26 100 liber ročně jsou zdaňovány 40 procenty.
Pro úplnost: Britové kromě toho platí státu sdružené sociální, základní starobní a zdravotní pojištění ve výši cca 10 procent platu, zaměstnavatel platí nadto také 10 procent jejich hrubého platu na sdruženém pojištění státu.
Labourističtí činitelé jsou překvapeni, že v důsledku nynější finanční politiky vládnoucí Konzervativní strany je nuceno platit zvýšené daně ve výši 40 procent přibližně 2 milióny 100 000 britských občanů. Labouristický stínový ministr financí Brown se chystá zaútočit na konzervativní vládu, že "uvalila na středostavovskou Anglii nejvyšší zdanění?. V roce 1979, kdy byli britští labouristé naposledy u moci, platilo vyšší než základní daňovou sazbu jen 763 000 občanů. Za vlády konzervativců stoupl tento počet na nynější 2,1 miliónu lidí.
Gordon Brown argumentuje, že snížení daní bohatším občanům nezatíží státní rozpočet, protože bude kompenzováno jinými změnami v britské daňové struktuře. Pro občany s nízkými platy chtějí labouristé zavést nové daňové pásmo ve výši 10 a 15 procent a zároveň zrušit některé daňové úlevy a některé sociální podpory. Šéf labouristů Tony Blair zastává názor, že by Labouristická strana měla voličům slíbit, že nezvýší žádné daně.
Adventní kalendář - screen saver - si můžete z Internetu přímo stáhnout do počítače na adrese firmy Orange.
Záhadným a paranormálním událostecm, jako přenášení lidí prostorem a časem, zmizení lidí, podivná úmrtí či předpověď zkázy Titanicu, je věnována tato stránka.
Kdo má zájem o opery, měl by se podívat na tuto stránku. Obsahuje obrovskou databázi o operních divadlech po celém světě. Můžete si do opery koupit i lístky, databáze obsahuje i program mnoha operních divadel na příští rok.
(Vladimír)
Vsimnete si, ze CSSD zacala jit nahoru az kdyz Milos Zeman zacal potlacovat svoje bonmoty. On byl totiz kvuli jednomu bonmotu schopnej zcela opustit vaznou koncepci a na to jsou tady lidi haklivi. Fakticky se vlastne vybonmotoval ze vsech stran az do socialni demokracie. Na jare se dost snazil, ale ted uz zase dela ukrivdene obliceje a hloupe vtipy. Myslim si, ze pokud se neco vazneho nestane, tak pro ODS bude nejhorsi problem, az bude Zeman kvuli hloupym vtipum nucen odejit a nove vedeni s Machovcem a dalsimi nasadi vice "technokratickou" socialni demokracii. CSSD v tom momente zustanou levicovi volici z dneska a pro nektere volice ODS tak konecne vznikne realna alternativa z unavy arogance ODS. On je taky bonmot a bonmot. Nutno rici, ze jak Zeman tak Klaus delaji spis zle zesmesnujici vtipy, nez vtipy jako treba John Major.
(Milan Šmíd, Fakulta sociálních věd UK, aktedra žurnalistiky, Praha)
K článku Petr Pithart o počátcích české ekonomické reformy, viz zde v archívu.
Hlavni bitva se odehrala jiz v roce 1990, na coz obcas vzpomina i Vaclav Klaus, kdyz napriklad hovori: "razance, s jakou jsem na jare 1990 bojoval za cenovou liberalizaci, vyrovnanost rozpoctu, makroekonomickou stabilitu a zejmena privatizaci..." nebo "zasadne odmitavy postoj, ktery jsem zaujal proti gradualistickemu projektu ekonomicke reformy (reprezentovanemu zejmena V. Komarkem, M.Zemanem ci F. Vlasakem)..." - oba citaty ze clanku "Revolucni dogmatismus a netrivialita prakticke politiky" z 24.1.1994 v LN.
Za zminku stoji i citat z knihy K.Hvizdaly "Prvni zprava" (1992, str.65), kde Klaus uvadi: "Od 10. prosince 1989 existoval nepretrzity, zasadni, naprosto fundamentalni ideovy spor o elementarni zaklad nasi zeme, nasi budoucnosti, s pany, jako je pan Dienstbier, pan Rychetsky, pan Jicinsky, pan Kucera, pan Komarek... Slo o strety nazorove a ja se s nimi z principialnich duvodu domluvit nemohl a k nicemu by to nevedlo. Svadet to na neschopnost dohodnout se s jinou osobou je opravdu mylnym vykladem skutecnosti..."
Ale k veci: Scenar ekonomicke reformy, kterou pripravila federalni vlada pod vedenim "Klausovcu", byl otisten 4.9.1990 v HN. O tyden pozdeji, 11.9.1990 tytez HN uverejnily material "Alternativni pristupy ke scenari prechodu k trzni ekonomice", ktery pochazel z dilny Prognostickeho ustavu CSAV, a ktery s vladnim navrhem polemizoval, napr. odmital kuponovou privatizaci.
Omlouvam se za svoji nepresnost, kdyz jsem tvrdil, ze byl zverejnen alternativni scenar ceske vlady. Nebyl, pokud za nej nepokladame vyse uvedeny alternativni scenar Prognostickeho ustavu, byt maji mnohe spolecneho. Takovy scenar vsak zrejme existoval, nebot o tom 29.3.1991 psal v HN Zdislav Sulc v clanku "Dilemata hospodarske politiky vlad":
"Rizika strategie reformy, na ktera jeji oponenti upozornovali a dokladali je ciselnymi analyzami, se realizuji v rozmerech jeste zavaznejsich, nez se tehdy zdalo. Zastanci zvolene strategie jakekoli kvantifikace kategoricky odmitali a oznacovali je za zbytecne straseni. Tvrdili, ze jina alternativa neexistuje. Nebyla to pravda. Tato druha alternativa, reprezentovana zejmena scenarem expertu ceske vlady, se od prvni nelisila cilem, k nemuz smerovala. Lisila se vsak tim, ze obe klicove operace (tj. liberalizace cen, privatizace) navrhovala uskutecnit ve dvou krocich..."
Zdislav Sulc tenkrat jeste dodal: "Tento alterantivni scenar samozrejme nemohl slibovat a nesliboval bezbolestny a bezproblemovy prechod k trzni ekonomice... Vuz reformy ve zvolene variante vsak uz byl dotlacen za vrchol kopce a nyni se riti vpred samospadem. Do druheho vozu jiz prestoupit nelze... Rozhorleni, ze pasazeri se nechovaji podle ucebnicovych predstav, v nicem nepomuze.."
Vec se mela tak, ze Vaclav Klaus musel celit opozici nejen ze strany ceske vlady, kde alternativni stanoviska reprezentoval predevsim Frantisek Vlasak (tedy nikoliv nejaci anonymni pravnici, o kterych dnes mluvi Petr Pithart, ja osobne pochybuji o tom, zda Petr Pithart vubec vedel, co se v jeho vlade deje, zvlaste v ekonomicke oblasti), ale i ve vlade federalni, kde jediny, kdo byl schopen Klausovi kvalifikovane oponovat, byl Vaclav Vales. Kdyz se Klausovi nepodarilo eliminovat ho odborne, Vales byl zlikvidovan politicky, vytahlo se jeho jmeno z prastareho seznamu spolupracovniku StB a Vaclav Vales abdikoval. Potom uz Klausovi a jeho lidem nestalo nic v ceste, jenom realita, se kterou se museli potykat a neustale se snazit vytvaret dojem, ze jsou to oni, kteri vladnou udalostmi a nikoliv naopak, ze vyvoj udalosti je tlaci do nekterych kroku, jez se tak casto lisi od teorii a ucebnic.
Neni bez zajimavosti pripomenout si jednu epizodu z roku 1991. Financni rada CSFR tehdy uvolnila 37 miliard na oddluzeni podniku pote, co Klausovci na verejnosti tvrde odmitali jakekoli zasahy statu do ekonomiky volneho trhu. Aby vysvetlil rozpor mezi predchozimi slovy a soucasnymi ciny, Klaus prispechal se zduvodnenim v clanku "o rekapitalizaci bank a oddluzovani" otistenem v HN 11.10.1991, kde tvrdi, ze vlastne vsechno je OK, a ze "reseni se pohybuje v ramci trzni konformity".
Kdyz tehdejsi redaktorka HN (dnes mluvci Komercni banky) Marcela Doleckova okamzite "vystartovala" na Klause, zda dochazi ke korekturam reformy (HN 21.10.1991), Klaus razne odpovedel "Reforma nepotrebuje korekturu" a na pochyby o tom, zda banky budou tim spravnym rozhodovacim centrem, Klaus opakoval svoji znamou tezi o tom, ze komercni banker je lepsi spravce majetku nez statni urednik, nebot ma pry motivaci. Doslova: "Je v zajmu bank, aby mohly dale prezit, aby je nezatezovaly neresitelne dluhy a aby se sektor komercnich bank nepolozil po retezovem bankrotu nekterych velkych dluzniku." Tolik citace. Jak to nakonec dopadlo a jak se banky skutecne chovaly a chovaji, vidime dnes sami.
Tehdy jeste citil Klaus nutkani ci moralni povinnost neco vysvetlovat. Po volbach v roce 1992 se jiz s necim takovym vubec nezatezoval a tak dochazelo k onomu rozporu thatcherovske retoriky a v podstate ochranarske praxe (bytova politika, regulovane ceny, danova politika). A tak jsme dospeli k situaci, kdy onen tolik odsuzovany "gradualisticky projekt ekonomicke reformy" se nahle stal necim akceptovatelnym - viz soucasny postoj k privatizaci bank.
A jsme-li u tech citaci, pak jeste mohu pripomenout clanek "Co (ne)zmuze novelizace zakona o bankrotech" otisteny v HN 30.3.1993, kde docent Sulc se taze, kdo ponese naklady upadku. Na tuto otazku pak odpovida: "Z hlediska soucasne situace statu je to chytre... Z hlediska radoveho obcana je to vsak neprijemne. Nebot stat, ktery svymi zakony umoznil, aby na trhy zbozi a sluzeb pri zahajeni transformace vstoupily podniky bez zavazneho vymezeni sveho startovniho kapitalu, ktery po vice nez dva roky nejen nemusely rozmnozovat, ale beztrestne dale zadluzovat a prohospodarovat, nyni dalsimi zakony nuti sve obcany, aby platili za jejich hrichy."
Tolik citat z brezna 1993. Dnes, v roce 1996, tvrdi vlada, ze miliardy, ktere byly prosustrovany a chybeji v bankach, byly nezbytnou dani, kterou bylo treba zaplatit za reformu. Bylo tomu skutecne tak? Byla ta vyse ztrat skutecne nezbytna? Ja o tom ponekud pochybuji. Je jasne, ze asi nebylo mozne prolezt kominem a zustat beloskvoucne cisty - a kominem se prolezt jednou muselo. Ale na druhe strane, tvarit se: ja nic, ja muzikant, a neprijmout odpovednost a kritiku za sve minule ciny neni podle meho nazoru fair a je to nehodne opravdoveho muze.
Ze vsechno je vzdycky trochu jinak, o tom svedci i clanky Lubomira Mlcocha, ktere pod nazvem: "Jiny pohled na ekonomickou transformaci" byly otisteny v Literarnich novinach a v LN cislo 40/1995, a jejichz nektere poznatky se pak objevily i v predvolebni retorice politiku ODA. (Ten clanek v LN by se mozna dal najit i on-line.)
Nejak moc jsem se rozepsal, ale je to tim, ze jsem chtel pripomenout fakta, ktera se dnes "nahle" a "nove" objevuji. Nechtel bych vsak, aby to vyznelo jako jednostranna kritika ci osocovani Klause. Veci se dely tak, jak se dely, nikoli jen proto, ze se nejaky pan Klaus rozhodl a sve nazory prosadil, ale take proto, ze pro tyto nazory ziskal vetsinovou podporu, a ze za nim stala nemala cast naroda a v podstate i veskera dulezita media. Je to tataz cast naroda (a medii), ktera dnes, kdy se objevuji nejen plusy, ale i minusy zvoleneho zpusobu reformy (prave ty minusy, na ktere bylo upozornovano, ale nebyla zde ochota tyto pripominky brat v uvahu), by se rada sve spoluodpovednosti zbavila a nejradsi by to vse svalila jenom na vladu a na Klause.
Ale tak uz to v politice chodi.
(Jakub Moc, český student v britském Cardiffu, k článku z Observeru z 1. prosince 1996, viz Britské listy 2.12.)
V CR tvori tzv "romska", tj. cikanska kriminalita az 70 procent tzv. bagatelni kriminality, jako jsou kradeze, kapesni kradeze atd. atd. Faktem je, ze se cikanska otazka u nas asi neresila. Pravda je, ze Cikani (vetsina) proste nepracuji, v minulosti zneuzivali institutu invalidnich duchodu a zneuzivaji ho dodnes. Programove zneuzivaji socialniho zabezpeceni, ktere jim slouzi k opijeni se v hospodach, nakupu cigaret, utraceni na hracich automatech, a deti posilaji krast na ulici, do samoobsluh apod.
Pane Culiku, verte mi, ze vim, o cem mluvim, me samotneho cikanske deti okradly asi trikrat, z toho jednou se mi povedene potomky podarilo chytit a odvest na policii - tam si je vyzvedli rodice a odvedli domu. Policie je naprosto bezmocna, deti jsou nezletile a rodicum to, ze je ve skutecnosti posilaji krast oni, nikdy neprokazi. 13-15 lete cikanske divky stoji na E55 a nabizeji sve sluzby projizdejicim obcanum prevazne nemecke narodnosti. Napsal jste :"Někteří cikáni jistě hledali v bohatém Německu práci, ale jiní byli bezpochyby autentickými uprchlíky. " Pane Culiku, to myslite vazne? Autenticti uprchlici odkud? Z Rumunska? Ale pane Culiku, to jsou ze 100 procent uprchlici ekonomicti. Cikani jsou vyhaneni z bulharskych vesnic? Zamysli se nekdo nad tim, PROC? Z pouheho rasismu? Neverim tomu - jednou jsem navstivil Rumunsko autobusem - kdykoliv jsme zastavili v nejake vesnici, sebehly se okolo nas cikanske deti a zebraly o penize a bonbony, Kdyz nic nedostaly, zacaly hazet kameni. Nemyslite, ze alespon z casti je negativni postoj necikanskeho obyvatelstva vuci Cikanum odrazem pachani kriminality ze strany Cikanu? Ono je to proste tak, ze zakony plati pro vsechny.
Pane Culiku, ja jiste chapu, ze Cikani maji odlisnou kulturu, zvyky a dalsi veci. Nicmene pokud chteji zit v danem state, musi respektovat jeho zakony.
Moje reakce:
Doufám, že pan Moc vážně neargumentuje, že Romové jsou geneticky uzpůsobení k tomu, aby to všechno špatné, co popisuje, dělali. Pokud tomu tak není, musíme se ptát, proč se chovají tak, jak to pan Moc popisuje. Obavam se, ze by se v obdobne situaci takto chovala jakakoliv etnicka skupina pod tlakem - cikani se chovani presne podle takzvane "otrocke mentality". Tuto mentalitu (naproste pohrdani zakony, snaha prislusniky cizich etnickych skupin jen podvest) najdete i mnoha prislusniku narodu z Tretiho sveta, zde v Britanii - je to vyraz lidi ve stresu. Nejaci mali cikani byli pred casem z Cech adoptovani do Svedska a vyrostli tam z nich uplne normalni lidi, unvierzitne vzdelani.
Mimochodem, slozitost je v tom, ze my asi nemuzeme vnucovat jine komunite normy vlastni komunity. Ale asi to oznacite za bezbrehy liberalismus. Myslite si , ze pravo na existenci v CR maji jen ty narodnostni mensiny, ktere opusti svuj zivotni styl?
Na nedávném Londýnském filmovém festivalu se čtyři dny promítal před přeplněným publikem celovečerní film mladého českého režiséra o romské problematice, podávané se všemi aspekty, ale vůči Romům sympaticky. Autor nemůže najít v ČR distributora, který by se film odvážil dát do kin. Nemůže najít mezi svými vrstevníky a kolegy nikoho, o němž by se o těchto věcech dalo hovořit. Když s ním natočil Ivan Kytka z České televize v Londýně rozhovor, ČT ho odvysílala (nikoliv ze zlé vůle, ale z nevědomosti, že jde o zásadní téma) v šest hodin ráno!
K námětu se ještě vrátím.