| Britské listy vede a řídí neuvěřitelně produktivní korespondent Neviditelného psa z Glasgowa Jan Čulík, jehož články můžete číst i na stránkách deníku Svobodné slovo (a asi 100 dalších českých novin a časopisů). Kdy Čulík spí není současné vědě známo. Klikněte sem pro návrat do seznamu materiálů roku 1996, sem na aktuální seznam, klikněte na psí ikonu nebo sem k návratu na hlavní stránku. |
Jaroslav Veis napsal včera ve Psu v příspěvku na obranu komentátorky Jílkové z ČT, že kdyby vyhazoval Vladimír Železný z NOVY Jana Vávru, nemohl by to kritizovat, protože v NOVĚ nevlastní akcie. Představa, že komerční televize, na rozdíl od veřejnoprávní, si smí dělat, co chce, je nesprávná. I komerční televizní stanice musejí dodržovat určité civilizační zásady, dané parlamentem, zejména princip politické a hospodářské nestrannosti.
Proč? V každé zemi existuje jen velmi omezené množství celoplošných terestriálních televizních okruhů. V komerčním terestriálním televizním vysílání tedy neexistuje volný trh. Ani já, ani vy, si nemůžeme zítra v ČR otevřít jen tak vlastní komerční TV stanici, která by konkurovala NOVĚ, i kdybychom na to měli či chtěli na to ty peníze vydat.
Udělení koncesí ke komerčnímu pozemnímu televiznímu vysílání je tedy velké privilegium. Proto musejí dodržovat i komerční broadcasteři civilizační normy, které stanoví parament. Tak to alespoň funguje v Británii. Takto mi to vysvětlila tisková mluvčí Independent Television Commission. Rozhovor s ní na toto téma vyšel ve Svobodném slově 17. října 1996 (a tou dobou také v těchto Britských listech)
Zajímavé napřílad je, že se britská komerční televize ITV už léta bezvýsledně snaží získat svolení vlády a parlamentu k tomu, aby přesunula své hlavní zpravodajství (půlhodinové televizní noviny) ze 22.00 hodin na 21.00 hodin. (V Británii se většinu pracuje od devíti, či od půl desáté, a proto se chodí podstatně později spát než v ČR. Mimochodem, v Čechách se prý pracuje od časných ranních hodin kvůli císaří Františku Josefovi. Trpěl nespavostí a donutil své státní úředníky, aby chodili do práce od sedmi ráno. Zvyklost se kupodivu udržela až dodnes.)
To zpravodajství ve 22.00 hodin televizi ITV vadí proto, že nemohou dost dobře vysílat celovečerní filmy. Vysílat je od osmi je příliš brzo - v domácnostech zlobí děti, píšou se úkoly, večeří se. Televize ITV by je chtěla vysílat od 21.00 hodin, jako to dělá BBC2 nebo Channel Four (a i BBC 1 může vysílat celovečerní film hned po zprávách v 21.00, tedy od 21.30.) ITV ale ne.
A John Major televizi ITV výslovně zakázal přesunout zprávy na 21.00, kdy zprávy vysílá BBC 1. Argument, který k tomu použil, je velmi zajímavý i pro ČR: V dobř fungující demokracii musejí mít občané přístup k alternativním, pluralitním zdrojům informací. Kdyby se vysílaly hlavní televizní zprávy v tutéž dobu na veřejnoprávní i na komerční televizi, lidi by je neměli možnost srovnávat. Proto teď ITV vysílá vztekle a demonstrativně celovečerní filmy od devíti, v deset večer je přeruší, odvysílá nenáviděné zprávy a ve vysílání celovečerního filmu pokračuje od 22.30.
To byl velký titulek na první straně čtvrtečního deníku Independent. Jenže u toho byla hvězdička, a níže na stránce titulek jakoby pod čarou pokračoval: "Jenže kolegové Davida Willetse si o něm vždycky myslili, že je nějaký divný". O co jde? Ve středu rezignoval hlavní pokladník britského ministerstva financí, konzervativní poslanec David Willets. Vyšlo totiž najevo, že napsal nepravdivou zprávu. Když ho v té věci vyšetřoval příslušný parlamentní výbor, Willets svůj případ ještě zhoršil dalším lhaním.
Při vyšetřování se ukázalo, že konzervativní poslanec David Willets se nepravdivými tvrzeními pokusil podvrátit parlamentní vyšetřování případu jiného konzervativního poslance Hamiltona, který je obviňován, že si nechával za interepelace v parlamentě platit.
Jeden čtenář mě tady na Fóru kritizuje, že jsem zaujatý. Napadám prý Klause, že se nechává soukromě platit za veřejné projevy, když zastává funkci premiéra (to se v civilizovaných zemích premiéři ve funkci skutečně nedělají) - ale případ sociálně demokratické pseudoposlankyně Noveské , která voličům lhala ohledně svého právnického vzdělání, které neměla, mě prý nechává chladným.
Myslím, že z předchozího jasně vyplývá, že lže-li v Británii jakýkoliv poslanec na veřejnosti, je z toho velký, ale skutečně velký průšvih a poslanec je nadlouho znemožněn. Zdálo se mi to banální zdůrazňovat, že paní "poslankyně" Noveská nemá jinou možnost, než okamžitě na funkci rezignovat a odebrat se do vesnice, z níž přišla.
Sociální demokrati by to měli bezpodmínečně požadovat. Žádná strana totiž nemůže mít ve svých řadách poslance, o který se ví, že veřejně lžou. Snad sociální demokrati vědí, že existence paní poslankyně Noveské zpochybňuje jejich důvěryhodnost.
Ve středu otevřel britský premiér John Major dveře své rezidence v Downings Street uživatelům Internetu. (Na své domovské stránce má mimochodem i odkaz na domovskou stránku opozičních labouristů!)
Britské deníky to kvitovaly se zájmem - Majorovy stránky informují o historii Downing Street, která je sídlem britských premiérů od roku 1735 a předvádějí, co v Downing Street č. 10 vlastně je. Je to prý docela zábavné, i když je na stránkách Downing Street dost málo interaktivity. (Kdo chce, může si stáhnout z Internetu Majorovo slovní uvítání do Downing Street) Naproti tomu např. list Times kritizuje, že na rozdíl od amerického prezidenta není možno Majorovi přímo e-mailovat. Kdo chce, může si srovnat stránky Downing Street a Clintonova Bílého domu.
varuje čelný britský epidemiolog. Podle nových statistik se totiž dramaticky zvýšily počty mladých žen, které kouří. Vinu za to má především kult supermodelek, které jsou velmi štíhlé. Mnoho mladých dívek kouří, aby zhubly - nikotin omezuje chuť k jídlu - a také, aby se zbavily stresu.
V letech 1994 - 1996 stoupl počet britských mladých žen, které kouří, o pět procent. Přibližně třicet procent britských žen ve věku od 16 do 24 let začíná kouřit po dosažení věku 16 let. Tradičně ženy přestávají kouřit, když otěhotní. Podle statistik však nyní v Británii kouří až 30 procent těhotných žen.
Profesor Richard Doll, britský vědec, který poprvé dokázal, že existuje souvislost mezi kouřením a rakovinou plic, poukázal na to, že výrazně roste počet žen umírajících na rakovinu plic. Navzdory rozsáhlým oficiálním protikuřáckým kampaním kouří stále více žen. Sir Richard Doll varoval, že na kouření bude umírat více než než na rakovinu prsu. Tak už tomu nyní je v některých (převážně dělnických) britských městech, jako je Glasgow či Liverpool.
Každou hodinu umírá v Británii na kouření nyní pět žen. Ročně umírá na kouření v Británii nyní 42 500 žen. Od roku 1991 se počet zvýšil o 11 000. Mužských kuřáků v Británii ročně umírá 77 500. Celkově nyní umírá v Británii na nemoci způsobované kouřením ročně 120 000 lidí. Od roku 1991 stoupl tento počet úmrtí ročně o 10 000 osob. Molly Flanders - nový rekord v počtu televizních souloží
Velmi populární byl v minulých dnech v britské komerční televizi ITV nový čtyřdílný historický seriál ze 17. století, podle knihy Daniela Defoa , Moll Flandersová. Film, který se vysílal minulý týden a tento týden v neděli a v pondělí, sledovalo v Británii celých 13 miliónů diváků.
V poslední době vznikla móda historických seriálů z jemného a gentlemansky distinguovaného devatenáctého století. Zejména televizní adaptace románů Jane Austenové (Emma) byly velmi populární v Británii i v Americe natolik, že hollywoodští producenti litovali, že nenapsala Austenová těch románů víc, a chtěli, aby američtí scénáristé její styl začali napodobovat.
Moll Flandersová je však něco úplně jiného. Je to příběh hrdinky, která se pětkrát ožení (jednou s vlastním bratrem), živí se kapsářstvím a nakonec je vyhoštěna se svým milencem a manželem - místo trestu smrti - do kolonií v Americe. V miniseriálu bylo na obrazovce rekordních 17 souloží. Film, jak se zdálo, argumentoval, že chudák Moll nemohla dodržovat žádné morální normy, protože by jinak umřela hladem. V Americe se pak z Moll a jejího manžela stali distinguovaní bohatí manželé, kteří "právem zapoměli na svou pochybnou historii v domovské zemi". Je to vznik nového trendu v anglosaských televizních inscenacích? Obrovská popularita Moll Flandersové by tomu nasvědčovala.
V minulých dnech došlo ve středním Skotsku, v oblasti měst Wishaw a Aidrie, k největší epidemii otravy potravinami, jakou kdy Velká Británie zaznamenala. Z jednoho řeznického obchodu v městě Wishaw se rozšířilo špatně uvařené hovězí maso, které obsahovalo nebezpečný druh běžné bakterie, nacházející se v lidských střevech, jménem Escherichia coli. Nové verze bakterie vylučuje toxin, který napadá ledviny. Na nákazu zemřelo ve Skotsku do čtvrtka jedenáct penzistů. Několik malých dětí zůstává na jednotkách intenzívní péče. Celkem bylo epidemií postiženo více než 380 osob.
Američtí vědci zjistili, jak je možné, že bakterie Escherichia coli, přítomná v lidských střevech, dokáže najednou zabíjet. Výsledky jejich výzkumu ukazují, že se v podobné zabijáky zřejmě budou umět přeměnit i jiné bakterie, například salmonela.
Stovky různých druhů bakterie Escherichia coli žijí v tlustém střevě savců. Tyto bakterie jsou přítomny v obrovských počtech - jediný gram lidské stolice jich obsahuje miliardu. Avšak s výjimkou případů malých dětí málokdy způsobují otravu potravinami.
Situace se však radikálně změnila, když vznikl druh bakterie Escherichia coli, který je označován číslem 0157. Bakterie získala genetickou výměnou s jinou bakterií schopnost vylučovat jed, který vážně poškozuje ledviny. Zařadila se tak mezi takové zhoubné bakterie, jako ty, které vyvolávají záškrt, tetanus a botulismus.
Existence bakterie Escherichia coli 0157 byla poprvé zaznamenána v roce 1982, vědci však nevylučují, že se nový druh vyskytoval už předtím. Poprvé byl popsán hemolytický urémický syndrom (selhání ledvin, které bakterie způsobuje) v roce 1955. Je charakterizován průjmem, pak dochází k roztrhání červených krvinek a vytváření krevních chuchvalců v ledvinách. Většinou jsou tímto syndromem postihovány děti. V Británii se syndrom stal nejčastější příčinou akutní nemoci ledvin u dětí.
Letos v listopadu vysvětlili vědci z amerického vládního Úřadu pro potraviny a léčiva, jak přesně získala bakterie 0157 svou schopnost vylučovat jed. Objevili takzvané "mutátory? - tedy bakterie, které mají schopnost směnit své genetické složení. Předpokládali, že jich bude ve střevech savců jen jedna ku 10 000, zjistili však s překvapením, že jich je jedno až šest procent.
Tato práce "má velice dalekosáhlé důsledky a je dokonce trošku hrůzostrašná," sdělil časopisu Science Philip Hanawant, odborník na opravy kyseliny dezoxiribonukleové, základu genetické struktury lidí i zvířat. Vysoký výskyt bakterií, které mají schopnost se měnit, je prý pravděpododně vysvětlením, proč se po světě nyní rychle rozšiřuje odolnost vůči antibiotikům v bakteriích salmonelózy, Escherichia coli a proč se mnohé dosud nevinné bakterie proměňují ve způsobovatele smrtelných a nevyléčitelných chorob.
Nové výzkumy také vyvolávají značné pochybnosti o tom, nakolik jsou různé druhy potravin skutečně bezpečné. Bylo zjištěno, že vážné onemocnění dokáže způsobit přítomnost pouhého jednoho sta buněk bakterie 0157. Studie amerického ministerstva zemědělství z roku 1975 dokázala, že typický hamburger obsahuje v každém gramu své hmoty jeden milión mikroorganismů. (Nákazou Escherichia coli také byli dosud postihováni především konzumenti hamburgerů.) Zdrojem nákazy však nemusí být jen maso, ale i ovocný džus či voda.
Ve všech případech pochází nákaza od krav, v jejichž těle bakterie žijí, aniž by jim působily jakékoliv obtíže.
Američané nyní naléhají, aby Evropa začala dovážet geneticky pozměněnou kukuřici, do níž byl včleněn gen, který má odolnost proti antibiotikům. Způsobuje to, že kukuřice je odolná vůči škůdcům. Britská ministerstva životního prostředí a zemědělství se však obávají, že by krmení dobytka touto kukuřicí mohlo vést v jejich střevech ke vzniku nových druhů bakterií Escherichia coli, odolných vůči antibiotikům. Organizace Greenpeace varuje, že k výrobě potravin se v současnosti stále běžněji užívají nenápadně geneticky pozměněné zemědělské produkty, aniž by o tom byli zákazníci zpraveni. Nikdo neví, jaké to může mít pro lidské konzumenty těchto potravin dlouhodobé důsledky
Kanadští vědci vyvinuli protilátku proti mikrobu Escherichia coli, který způsobuje selhání ledvin. Protilátka váže toxiny, které mikrob vylučuje a zabraňuje mu tak v poškozování ledvin. Vynálezce protilátky, Glen Armstrong profesor mikrobiologie na University of Alberta v kanadském Edmontonu konstatoval, že zkoušky nové protilátky jsou už v poslední klinické fázi.
Děsivých případů výskytu nezvládnutelných bakterií, imunních vůči antibiotikům, je v současnosti stále více. Časopis britských lékařů The Lancet informoval v minulých dnech o tom, že lékaři v londýnské nemocnici St. George?s Hospital operovali letos v únoru šedesátiletého muže, který měl zraněný jícen. Po operaci se muž stal obětí infekce, kterou nebylo možné vyléčit. Jedním z původců infekce byla bakterie enterococcus faecium. Lékaři se jí pokusili zlikvidovat antibiotikem jménem vancomycin. Ukázalo se, nejen že je bakterie vůči tomuto antibiotiku zcela imunní, ale že ho její nová forma dokonce využívá jako potravu a materiál pro vlastní růst a rozvoj.
Odborníci poukazují na to, že celosvětově rostoucí odolnost bakterií vůči antibiotikům vyvolává v současnosti vážné problémy. Hrozí, že vzniknou nevyléčitelné choroby. Už nyní dochází k případům, kdy v nemocnicích umírají pacienti na nevyléčitelnou nákazu bakteriemi, odolnými vůči antibiotikům. O tragickém osudu své manželky svědčil nedávno v britské Horní sněmovně při debatě na toto téma bývalý irský poslanec Gerry Fitt, nyní lord Fitt. Jeho devětačtyřicetiletá žena trpěla astmatem a byla proto přijata na několik dní do nemocnice. Tam se nakazila "superbakterií? staphylococus aureus, kterou nebylo možno žádnými antibiotiky zlikvidovat, a následkem toho zemřela. Potíž je, že v nemocnicích se antibiotika užívají velmi běžně u pacientů nemocných rakovinou, chorobou AIDS i u osob v postoperačním stadiu. Právě v nemocničním prostředí tedy jsou ideální podmínky, aby tam vznikaly bakterie, imunní vůči antibiotikům. Obecně povzbuzuje vznik těchto bakterií neodpovědné užívání antibiotik. Začnete-li brát penicilín a nedoberete-li předepsaný kurs léků, znamená to, že si bakterie ve vašem těle, kterou měl penicilín zničit, na antibiotikum zvykne a začne být vůči němu odolná. V mnohých východoevropských zemích se nyní prodávají antibiotika bez lékařského předpisu, volně přes pult. "Proč bych měl vyžadovat předpis, když mě zajímá jen prodej léků,? řekl zpravodaji britského listu Observer jeden moskevský lékárník. V třetím světě vznikají nyní v důsledku volného, nekontrolovaného prodeje a užívání antibiotik vlny neléčitelných chorob - zápalu plic, meningitidy a septicémie.
"Rychlý a lehký" způsob modernizace české armády byl odmítnut Anthony Robinson
Silná pohraniční opevnění a dobrá armáda, podporovaná mocným zbrojařským průmyslem nezabrátily Hitlerovi, aby koncem třicátých let neokupoval Československo bez jediného výstřelu. Členství ve Varšavské smlouvě nebylo obranou v roce 1968 před invazí z Moskvy, která zlikvidovala Pražské jaro a znovu nastolila komunistickou ortodoxii.
Češi a Slováci se museli poučit velmi traumatickým způsobem o tom, že diplomatické události a politické poměry, na něž oni sami nemohou mít vliv, rozhodují o osudu malých zemí ve střední Evropě. Intenzívní touha zabránit opakování takových traumatických událostí je podstatou jejich žádosti o včlenění do rozšířené Evropské unie a o plné členství Severoatlantického společenství.
Podle současného časového rozvrhu dojde k rozšíření NATO před rozšířením EU. ČR bude do NATO přijata dříve než Slovensko, i když obě země byly před "sametovým rozvodem" v roce 1993 součástí téhož federálního celku.
Petr Nečas, velmi schopný mladý předseda českého parlamentního výboru pro obranu, vyjadřuje politování nad odložením přijetí Slovenska do NATO. Je to v důsledku autoritářských praktik Vladimíra Mečiara. "Je v našem národním zájmu, aby byli všichni naši sousedi v téže alianci," konstatuje Nečas. Je ale také jasné, že Česká republika přikládá velký význam brzkému přičlenění k rozšířenému NATO a uvažuje vážně o praktických i finančních důsledcích vstupu do NATO. "Vstupní procesy pro NATO a EU se od sebe odlišují,? konstatuje Nečas. "Hlavním důvodem pro vstup do NATO je jasná politická vůle na obou stranách, kdežto vstup do EU vyžaduje přesné splnění mnoha právních a technických podmínek".
Prvním důkazem politické vůle někdejšího Československa bylo v roce 1989 propuštění všech vojenských důstojníků, z kvalifikací od Varšavského paktu, a podobná čistka ve státní bezpečnosti. Ruku v ruce s tím šlo původně rozhodnutí podstatně omezit velký československý zbrojní průmysl a téměř úplně zastavit vývoz zbraní, což velmi těžce postihlo Slovensko.
Od té doby však zaujala česká a slovenská vláda jinou politiku vůči modernizaci své armády. Slovensko, spolu s Maďarskem, přijalo nabídku Moskvy několika nových letadel typu MIG 29 a dalšího moderního vojenského zařízení oplátkou za odepsání sovětského obchodního dluhu. Praha odmítla to, co Nečas charakterizuje jako "levnou a lehkou" alternativu zmodernizovat českou armádu, která má 60 000 vojáků. Namísto toho se česká vláda rozhodla vybavit českou armádu západní výzbrojí. Zároveň ale usiluje česká vláda zajistit, aby budoucí modernizační vlny pomohly integrovat český zbrojní průmysl do rychle se měnícího světa multinacionálních zbrojove.
"Naší první prioritou je modernizovat velicí a komunikační systémy," konstatuje Nečas. "Také musíme nakoupit trojrozměrný radar a nové střely země vzduch. Nemyslíme si ale, že by bylo rozumné nyní kupovat nová letadla."
Do ČR nabízejí svá letadla firmy McDonnel Douglas a Lockheed ze Spojených států, Dassault z Francie a Saab ze Švédska. Avšak Češi si chtějí v současné době jen pár letadel pronajmout. "Nové stihačky jsou jen jedním pilířem naší nákupní strategie. Nejprve musíme vycvičit pozemní personál i letecké posádky a vybudovat naši infrastrukturu pro údržbu. Letadla budeme pronajímat pro cvičné účely. Nová letadla nakoupíme až v příštím století," vysvětluje Nečas.
Konečné rozhodnutí, co koupit, bude záviset na podnikatelských dohodách. Jedním z hlavních cílů je zabezpečit budoucnost pro Aero Vodochody, které vyrábělo cvičná a lehká útočná letdla pro země RVHP a pro zahraniční trhy jako Thajsko a Egypt.
Aero Vodochody očekává velkou státní zakázku nových lehkých stihaček L-159 a cvičných letadel, které se mají stát páteří českého letectva.
Rozpočet na rok 1997 dává k dispozici 32 miliard korun na obranu, to jsou asi 2 procenta HNP. Ale vláda přislíbila, že tuto částku bude každoročně zvyšovat asi o 0,1 procenta po dobu čtyř let, takže pro roce 2000 by měly být české výdaje na obranu asi 2,4 procenta HNP, což je přibližně evropský průměr.
Není zapotřebí jen modernizovat výzbroj české armády. Dědictvím Varšavské smlouvy je, že velké množství českých armádních jednotek je koncentrováno podél rakouských a německých hranic. Existuje příliš velké množství důstojníků střední kategorie.
Cílem je vytvořil profesionálnější a mobilnější armádu, která by byla racionálněji rozmístěna po celé zemi. Přesunování jednotek je ale nákladné. Není ani lehké najít v zemi s nízkou nezaměstnaností a s vysokými platy pro talentované lidi s jazykovými znalostmi.
Většinu české armády nyní tvoří vojáci povinné základní služby, kteří slouží 12 měsíců. and 27 000 ze 60 000 českých vojáků jsou bývalí profesioálové. Jeden pluk 1000 mužů v současnosti slouží jako součást mírových jednotek IFOR v Bosně pod velením NATO.
"Stále ještě debatujeme o tom, zda máme uchovat velkou armádu vojáků povinné základní služby, anebo vytvořit profesionální armádu,? říká Nečas. "Rozhodnutí bude politické a bude nutno vzít v úvahu budoucí požadavky NATO. Potřebujeme lepší mobilitu a přijmeme závazek po vstupu do NATO bránit naše budoucí spojence."
Debata asi rozhodne ve prospěch povinné vojenské služby a víceméně občanské armády. I tak se však systém bude muset radikálně změnit. V současnosti by totiž armáda v případě mobilizace vzrostla jen asi třikrát či čtyřikrát, ale v zemích jako Norsko až osmkrát a ve Finsku jedenáctkrát.