Britské listy vede a řídí neuvěřitelně produktivní korespondent Neviditelného psa z Glasgowa Jan Čulík, jehož články můžete číst i na stránkách deníku Svobodné slovo (a asi 100 dalších českých novin a časopisů). Kdy Čulík spí není současné vědě známo. |
V diskusi ohledně kladenské Poldovky a kolik peněz má vrátit česká vláda Stehlíkovi seniorovi se nakonec víceméně ustálilo mínění, že by snad byla vláda ochotna Stehlíkovi zaplatit 150 miliónů korun, protože tolik vládě za tu Poldovku zaplatil on.
Jenže Roman Češka k tomu správně poznamenal: "Jak to: přece nebudeme Stehlíkovi vracet peníze, když přece vládě zaplatil za Poldovku z majetku Poldovky."
Chtěl bych velmi pochválit toto pronikavé Češkovo porozumění hospodářské problematice.
Když jsme před několika lety poukazovali na to, že úplně stejným způsobem zaplatila za mladoboleslavskou Škodovku české vládě německá firma Volkswagen - dostala podnik, odhadovaný firmou Price Waterhouse na 2000 miliónů marek, a zaplatila za něj české vládě pouhých 200 miliónů marek, a to ještě pod podmínkou, že z toho česká vláda uhradí ekologické škody, způsobené Škodovkou (viz dodatek ke smlouvě Volkswagen-Škoda z konce roku 1994), a že si Škodovka v německých rukou vypůjčí investice na další hospodářský rozvoj od západních bank proti záruce vlastního mladoboleslavského jmění, nikdo to v ČR nebyl schopen pochopit.
Téměř polovina britských dospělých občanů vě věku od 16 do 65 let nemá základní gramotnost, aby se dokázali vyrovnat s každodenními úkoly běžného života. Vyplývá to z nové rozsáhlé studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, která však bude zřejmě zveřejněna v Británii až v létě. Britský statistický úřad ji totiž zamýšlí zveřejnit až po nadcházejících všeobecných volbách, aby to neohrozilo šance konzervativců na znovuzvolení. Labouristé naproti tomu požadují, aby byla analýza zveřejněna okamžitě, aby mohli občané posoudit, jak "úspěšní" byli konzervativci v otázce školství.
OECD testovalo více než 40 000 dospělých ve 14 zemích světa. Nevím, zda byl průzkum prováděn i v ČR. Výsledky pro prvních sedm zemí byly zveřejněny před dvěma lety a průzkum druhých sedmi zemí, včetně Velké Británie, byl proveden loni.
Účastníci analýzy se podrobili pohovoru a měli plnit úkoly, podle nichž se usuzovalo na jejich gramotnost. Podle výsledků se umístili na jednom z pěti stupnů. Lidé na nejnižším stupni - číslo jedna - neuměli přečíst ani nálepku na lahvičce s aspirínem. Lidé dosahující stupně tři se nedokázali orientovat v autobusovém jízdním řádu a zjistit, například, kdy odjíždí poslední autobus v sobotu večer do určitého místa.
Odborníci zdůrazňují, že na to, aby se člověk dokázal vyrovnat s normálními požadavky moderního života, musí dosáhnout gramotnosti úrovně tři. Téměř padesát procent dospělých Britů však této úrovně nedosáhlo. Při analýze prováděné před dvěma lety v prvních sedmi zemích Evropy se nejlépe umístilo Švédsko, v kteréžto zemi nedosáhlo úrovně tři jen asi pětadvacet procent obyvatelstva. Následovalo Holandsko, kde nedosáhlo úrovně tři třicet procent obyvatelstva. V Německu to bylo čtyřicet procent a ve Spojených státech to bylo těsně pod padesát procent.
Nejhůře dopadlo Polsko, kde nebylo schopno celých sedmdesát procent dospělých vykonat úkoly, spojené s úrovní tři. Francouzské vládě byla první dílčí zjištění z tohoto průzkumu tak katastrofálně trapná, že raději průzkum zrušila a vystoupila z něho.
Výsledky a žebříček pro všech čtrnáct zemí dokončuje pro OECD organizace Statistics Canada. Mají být k dispozici do šesti týdnů.
Britská ministryně školství Gillian Shephardová minulý týden přislíbila celou řadu nových iniciativ, jak zlepšit základní gramotnost mladých lidí.
America Online, největší světový poskytovatel přístupu na Internet, odpojila z Internetu své předplatitele v Rusku, protože na síť pronikli podvodníci s ukradenými úvěrovými kartami bez placení.
Deník Financial Times poukazuje na to, že je to poprvé, kdy velká západní firma uvalila obchodní embargo na celou zemi. Ukazuje to prý, jak velká jsou rizika západních firem, které se snaží poskytovat úvěry zákazníkům v Rusku a v některých jiných postkomunistických zemích. Podvádění a neplacení účtů jsou v Rusku tak časté, že některé firmy, poskytující služby mobilních telefonů, volají zákazníkům, když jejich účet dosáhl určité výše.
Firma America Online má celosvětově 7 miliónů zákazníků, ale v Rusku jen 2000 zákazníků. Podnik nicméně přiznal, že jeho nynější opatření ochromí jeho úsilí napojit v Rusku na Internet více normálních lidí.
Britská Komise pro komerční televizní vysílání (ITC) zahájí vyšetřování více než dvouhodinové debaty o budoucnosti monarchie, kterou vysílala celoplošná komerční televizní stanice ITV v hlavní vysílací čas v pondělí večer.
Komerční televize se stala terčem ostré kritiky, že prý byla debata bulvární, že se nedalo o ničem konkrétnějším mluvit a že to všechno rychle degenerovalo v hospodskou hádku.
Mnozí si také stěžovali, že se při telefonním hlasování o tom, zda by měla být v Británii monarchie zachována či nikoliv, na příslušné číslo nemohli dovolat.
Tom Sackville, činitel britského ministerstva vnitra, konstatoval: Carlton Television, které debatu uspořádala, opět dokázala, že je naprosto nevhodné, aby byla držitele televizní licence.
Velmi ostře kritizovaly profesionální instituce pro průzkum veřejného mínění telefonní volbu, v níž měla veřejnost určit, zda chce monarchii nebo ne (Tato kritika se velmi aktuálně týká i telefonního hlasování pořadu České televize Aréna.)
"Při telefonním hlasování existuje obrovský prostor pro zkreslení údajů," uvedl Adrian Smith, předseda britské Královské statistické společnosti. "Dáte-li totiž lidem vybrat, aby hlasovali ano či ne, znamená to, že zcela ignorujete osmdesát procent z nich, které celá věc vůbec nezajímá. Lidé, kteří hlasují prostřednictvím telefonu, se sami k tomu vybrali a mohou hlasovat tolikrát, kolikrát chtějí."
Carlton Television se hájila tím, že pořad sledovalo v podstatě po celé dvě hodiny více než 8 miliónů diváků, což je pro v podstatě nezábavný, diskusní pořad bezprecedentní. Ještě ve 23.10 se na pořad dívalo 7,6 miliónů diváků, což je pro tu noční dobu naprosto neobvyklé.
Tato touha odráží jejich rozčarování s omezenou, nepravidelnou a většinou pasívní rolí, jakou hraje volič v tradiční zastupitelské demokracii. Model demokracie, s nímž jsou Britové dobře seznámeni, vznikl ve své moderní formě asi před sto lety. Připustil, aby elity v zemi a existující instituce, jako monarchie a parlament, vládly zemi v podstatě změněným, ale většinou důsledně stejným způsobem.
Součinnost nových, mocných sociálních trendů a nových technlogických prostředků způsobil, že tento status quo je nyní zpochybňován. Je velmi pravděpodobné, že občanů už brzo nebudou ochotni dávat svůj politický mandát zprostředkovatelům, jako jsou členové parlamentu. Je naprosto absurdní, že tím, že volič hlasuje ve všeobecných volbách jednou za čtyři roky, schválí tím všechny politické návrhy obsažené v předvolebním manifestu strany, pro kterou hlasuje. Není divu, že občané chtějí svůj vliv rozšířit. Některé země, jako třeba Francie, proto dovolují pouliční nepokoje, které fungují jako bezpečnostní záklopka. V jiných zemích je takovou bezpečnostní záklopkou stále více tzv. "talk radio" a elektronická referenda.
Jde ovšem o několik velmi vážných věcí.
Nicméně by bylo velkou chybou, kdyby politikové touhu občanů po přímější demokracii ignorovali. Před sto lety se Británii podařilo přejít k moderní formě demokracii s překvapivým úspěchem. Britský systém dobře odolal silám extrémismu, které v meziválečném období ovládly značné části Evropy. Dnes se britská vláda snaží předstírat, že není zapotřebí zreformovat britskou ústavu. Máme-li se ale vyvarovat nejhorším formám referenda na stisknutí knoflíku, ústavní reformu právě potřebujeme. Monarchie není jedinou institucí, která se musí přizpůsobit moderní době.