| Britské listy vede a řídí neuvěřitelně produktivní korespondent Neviditelného psa z Glasgowa Jan Čulík, jehož články můžete číst i na stránkách deníku Svobodné slovo (a asi 100 dalších českých novin a časopisů). Kdy Čulík spí není současné vědě známo. Klikněte na hlavičku nebo sem pro návrat do seznamu, klikněte na psí ikonu nebo sem k návratu na hlavní stránku. |
Jak uvádí čtvrtletní finanční a podnikatelská zpráva firmy Central European Media Enterprises k 30. září 1996 na straně 18, 1. srpna 1996 odkoupil podnik CME od České spořitelny jejích 22 procent akcií ČNTS NOVA za jednu miliardu Kč (37,1 miliónů dolarů), to jest v ceně 45 miliónů korun za jedno procento akcií.
Z internetových zpráv společnosti CME se dále dovídáme, že 1. července 1996 uzavřel ředitel televize NOVA Vladimír Železný dohody se čtyřmi členy konsorcia CET 21, Fedorem Gálem, Josefem Alanem, Peterem Hučíkem a Vlastimilem Venclíkem, že odkoupí jejich 43,33 procent akcií v podniku CET 21 (a tedy 5,2 procent akcií v ČNTS NOVA) celkem za 4,7 miliónů dolarů, tj. 126,6 miliónů korun to jest v ceně 24,35 miliónů korun za jedno procento akcií.
Informaci, že za své akcie mají čtyři členové skupiny CET 21 obdržet celkem 4,7 miliónů dolarů, mi potvrdil v neděli telefonním rozhovoru Fedor Gál. Fedor Gál také uvedl, že když podpisovali s Železným dohodu o tom, že vykoupí jejich akcie, nevěděl, že Česká spořitelna má za své akcie dostat od CME zhruba dvojnásobnou cenu než oni.
Zdá se mi podivné, že je v ČR přípustné kupovat akcie skoro v tutéž dobu za rozdílné ceny. 1. července uzavřel Vladimír Železný dohody o koupi podílů v ČNTS NOVA od čtyř členů konsorcia CET 21 za cenu přibližně o padesát procent nižší, než za jakou vykoupila akcie ČNTS NOVA od České spořitelny jen o měsíc později sama společnost CME.
Odkoupení akcií od členu skupiny CET 21 však může být realizováno teprve v těchto dnech, poté, co Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zrušila velmi důležitou podmínku č. 17 vysílací koncese, která byla pro NOVU v roce 1993 udělena skupině CET 21. Podle této, nyní zrušené podmínky, měla Rada právo schvalovat či odmítat vlastnické změny v ČNTS NOVA.
Zrušením této podmínky (což prý Rada musela udělat, podle novelizovaného zákona č. 468/1991 o rozhlasovém a televizním vysílání, který nabyl platnosti 1. ledna 1996) připravili česká vláda a český parlament z hlouposti české daňové poplatníky o mnoho desítek miliónů dolarů, nemluvě o ztrátě vlivu na televizní stanici, která je pro své vlastníky zlatým dolem a jejíž vysílání má v ČR obrovský dopad. Je nevysvětlitelné, jak mohl český parlament něco takového schválit. Dost tím poškodil české daňové poplatníky. (Bylo by dobré, kdyby byli ministři a poslanci osobně odpovědni za finanční škody, které svou hloupostí napáchali.)
Ve Velká Británii prodává konzervativní vláda vysílací licence komerčních televizních stanic v zájmu daňových poplatníků ve veřejné dražbě tomu, kdo za ni nabídne nejvíc. V ČR dostávají majitelé ČNTS NOVA vysílací licenci od české vlády zadarmo.
Televize NOVA porušovala a porušuje mnohé z jednatřiceti podmínek vysílací koncese. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání jí koncesi mohla v té chvíli odejmout a vydražit ji na mezinárodních trzích, jakmile bylo jasné, že televize NOVA je zlatý důl, z něhož budou jeho američtí majitelé financovat rozvoj dalších svých televizních stanic ve střední a východní Evropě. Česká vláda by viděla, jak rychle a intenzívně se o ni vedle podniku CME ucházejí i jiní mezinárodní broadcasteři a kolik by se na prodeji licence dalo vydělat.
Vzhledem k tomu, že česká vláda vydala vysílací licenci pro televizi NOVA majitelům této stanice zadarmo, nabudou nyní původní držitelé licence, společníci v konsorciu CET 21, prodejem svých vysoce hodnotných akcií značně velkých finančních prostředků. Dalo by se argumentovat, že tyto peníze dostávají z kapes českých daňových poplatníků.
Dále, není jasné, proč akcie od konsorcia CET 21 kupuje Vladimír Železný a nikoliv rovnou CME. Bylo by dobré, kdyby to objasnil.
Ze smlouvy o poskytnutí částky 4,7 miliónů dolarů od podniku CME Vladimíru Železnému pro vykoupení podílů čtyř členů konsorcia CET 21 v ČNTS NOVA totiž vyplývá, pokud text interpretujeme správně,
že Železný sice akcie kupuje, nebude však z nich mít nic (kromě poplatku za zprostředkování transakce ve výši 100 000 dolarů, viz odst. 9.3. (iv) smlouvy). Jakmile totiž za zapůjčenou částku 4,7 miliónů dolarů Železný od podílníků CET 21 jejich akcie v ČNTS NOVA získá, musí přislíbit, že je předá společnosti CME (odst. 9.2. smlouvy).
Železný se zavazuje, že po dobu platnosti smlouvy o půjčce bude jménem nově získaných akcií hlasovat tak, jak nařídí CME ("as directed by the Lender", odst. 8.3. smlouvy), a zároveň se zavazuje, že "formou úroku" bude během doby půjčky odvádět podniku CME veškeré dividendy i zisky, plynoucí z akcií, odkoupených od společníků firmy CET 21.
V odstavci 9.3. (a) a (b) smlouvy se praví, že akcie ČNTS NOVA, odkoupené od společníků firmy CET 21, i jejich akcie v konsorciu CET 21, budou převedeny do vlastnictví podniku CME a toto bude řádně zaneseno do českého obchodního rejstříku.
Tak co bude Vladimír Železný z této podivné transakce mít, kromě toho, že bude muset po dobu pěti let nést riziko půjčky 4,7 miliónů dolarů? Odměna 100 000 dolarů je v porovnání s tímto rizikem značně malá. A proč vůbec nevykupuje CME akcie ČNTS NOVA od Fedora Gála a jeho společníků rovnou a dělá to přes Železného?
Britská firma Orbis Books vyhlašuje ve spolupráci s Britskou asociací pro slovanská a východoevropská studia (BASEES) výroční cenu pro dílo z oblasti českých a slovenských studií. Cena ve výši 600 liber bude udělena původnímu akademickému dílu z oblasti českých nebo slovenských studií, které vyšlo v angličtině, a to kdekoliv na světě. Nominovaná díla by měla být monografiemi, ale k ceně je možno přihlásit i sborníky, pokud jsou celkově vynikající kvality. Přednost se bude dávat dílům mladších vědců, kteří dosud nevydali knižní publikaci. Nominovat své práce mohou autoři, nakladatelé, knihovníci nebo vědečtí pracovníci. Nominace na díla, která vyšla během roku 1996, posílejte předsedovi poroty (viz adresa níže) do 31. ledna 1997. Podrobné podmínky pro udělení ceny rozešle porota na požádání. Očekává se, že udělení ceny bude zveřejněno na výroční konferenci BASEES v březnu 1997. Máte-li zájem o další informace, spojte se s předsedou poroty, na adrese:
Dr. Gregory Walker
Bodleian Library,
Broad Street
Oxford OX1 3BG
Velká Británie
tel: -44-1865 277 066
FAX: - 44-1865 277 182
Od roku 1990 mají Romové několik časopisů (Roman ľil, Amaro lav, Romano kurko) a několik drobných, většinou dvojjazyčných knížek bylo vydáno nakladelstvím Romaňi čhib, Apeiron, Společenstvím Romů na Moravě. Bohužel se však většinou tyto dvojjazyčné knížky nedostaly do distribuce, píše v časopise Babylon Veronika Kamenická.
Opíšu vám tady dvě romské básně od dr. Vladimíra Oláha, v překladu Jana Červenky. Velmi silně jsou prodchnuty romským viděním skutečnosti - emocionálním, až naivistickým. Dovedu si velmi dobře představit, jak se lidé s touto mentalitou ostře střetávají se společenstvím věcných (cynických?) Čechů:
Básně jsou ze sbírky Khamori luluďi - Slunečnice, kterou vydalo na podzim 1996 pražské nakladatelství M M M .
Jak se díváte na postavení disidentů v dnešní společnosti?
Disidenti jsou neoblíbení ve všech postkomunistických zemích. Někteří si svým chováním sami zapříčinili, že je lidé neberou moc vážně. Hlubší důvod je ovšem v tom, že svojí existencí disidenti příliš připomínají minulost a chování většiny lidí za totality. Pro tuto většinu je samozřejmě pohodlnější odpůrce režimu nevidět, příliš je netlačit na veřejnou scénu. Předpokládám, že generace, která přijde po nás, se na komunismus bude ptát, a tehdy dojde k vážné diskusi
Věřite tedy tomu, že v budoucnosti bude kolaborace s komunismem jednoznačněji odsouzena?
Čtete noviny? Jste s nimi spokojen?
Čtu, ale moc nadšený nejsem. Pořád musím číst hodně cizojazyčných novin, abych si korigoval zprávy, týkající se světové politiky. Zároveň sledují v cizím tisku vnitřní politiku těch kterých států, abych věděl, jak se o určitých věcech mluví. U nás postrádám kvalitní komentáře i solidní zpravodajství, které se mi zdá omezené jen na zdroje z nejvyšších politických míst. Stále znovu jsou citováni pan Lux, pan Klaus, pan Kalvoda, pan Zeman, každý den. Jako kdyby u nás neexistovali dosti chytří lidé, ať už v politických stranách, nebo nezávislí a odborníci. V tisku několik stejných lidí opakuje totéž a vytváří se tak dojem, že těch pár lidí rozhoduje o celé tváři společnosti, což podle mne není pravda. Nejsem spokojen ani s úrovní komentářů, často šitých horkou jehlou. Mně s nelíbí ani mldý profil jednotlivých novin. Buď se straní jedné politické straně nebo se nadbíhá vládě. Přitom solidní noviny by si měly zakládat na tom, že překračují stranickost.
Je pravda, že se po své více než dvacetileté existenci významného exilového periodika postavily Listy na politické škále doma v Čechách někde mírně nalevo od politického středu.
Mně osobně připadají tradiční levicové politické slogany připadají směšné a i západoevropská sociálně demokratická politická linie se mi zdá zastaralá a nepružná, nereagující na rychle se měnící světovou politickou i hospodářskou situaci. Levicovost mě prostě nudí. Časopis Listy se mi však nudný nezdá.
Vždycky jsem si na něm cenil jeho neobyčejně otevřené mysli. Listy prostě tisknou podnětné myšlenky, o záležitostech, o nichž se v ČR moc neví. Od své emigrantské minulosti má časopis dosti značné čtenářské i přispěvatelské zázemí v zahraničí, a tak ve větší míře než mnohá česká periodika zasazuje české zkušenosti do světového kontextu.
Myslím, že vysoká kvalita časopisu je zásluhou především jeho nynějšího hlavního editora, historika Jiřího Vančury, inteligentního muže ze staré školy který je prostě - jak to říci jedním slovem - gentleman.
V minulém ročníku psaly Listy na mnohá témata: o parlamentních volbách 1996, analyzovaly historii ČR od pádu komunismu, zabývaly se privatizací, ekonomickými otázkami, zdravotnictvím, ekologií, vztahy církve a státu, lidskými právy, kulturou a sdělovacími prostředy, česko-slovenskými vztahy a historií disentu a exilu. Množství článku uveřejnily také na závažná zahraničně-politická témata.
Myslím si, že je to časopis, který by lidi měli podpořit. Dověděli by se z něho mnoho zajímavého. Bez něho by byla v české myšlenkové aréně docela politováníhodná mezera.
Adresa Listů je Václavské náměstí 17, 112 85 Praha 1, pasáž Práce, II. schodiště, 3. poschodí, telefon 242 262 87, 2400 9575, fax 232 0989. Můžete si tam zařídit jejich předplatné i objednat předchozí čísla.
Dvojměsíčník Listy prý na pokraji bankrotu, bude ale vycházet dál.
19. října 1996 otiskl jako Poslední slovo v Lidových novinách spisovatel Ivan Klíma pár řádků o tom, že dvojměsíčník Listy je podle jejich vydavatele, Jiřího Pelikána, před zánikem. Dvojměsíčník charakterizoval jako "bojovně politický" až kuriózní, a v podstatě napsal, že by bylo dobré, aby Listy přežily, prý jako odstrašující příklad. Citoval z nich jeden marxistický čtenářský dopis, který byl v časopise skutečně otištěn, ale spíše jako ojedinělý příklad rozsáhlé škály názorů, jimž Listy poskytují prostor, než jako typický vzorek linie Listu.