| Britské listy vede a řídí neuvěřitelně produktivní korespondent Neviditelného psa z Glasgowa Jan Čulík, jehož články můžete číst i na stránkách deníku Svobodné slovo (a asi 100 dalších českých novin a časopisů). Kdy Čulík spí není současné vědě známo. Klikněte na hlavičku nebo sem pro návrat do seznamu, klikněte na psí ikonu nebo sem k návratu na hlavní stránku. |
V minulém vydání Britských listů jsem se ptal, co by se asi stalo, kdyby George Soros přišel se svým článkem do Mladé Fronty dnes, že by ho jistě hnali, protože není dostatečně povrchní.
Jsem velmi rád, že jsem se ve své sarkastické poznámce trochu mýlil a že se situace snad v českých novinách přece jen trochu mění. Článek George Sorose totiž vyšel, sice ve zkrácené verzi o víkendu ve Středoevropských novinách, příloze Lidových novin, s titulkem že byl psán přímo pro ně, což nemůže být pravda, ale ať.
Jediná kompletní verze, v níž se neškrtalo, je však přístupná zatím jen zde na Internetu, v minulém vydání Britských listů.
Omlouvám se, že se zase musím vracet k případu NOVA. Je to velmi důležité pro českou demokracii. Koho to už nebaví, ať to všechno přeskočí. V dnešních BL se zabýváme i jinými náměty.
Anglický překlad celé řady nejnovějších materiálů k případu TV NOVA, včetně transkriptu pořadu Volejte řediteli z 1. února, bude od pondělka 3.2. k dispozici na mé Home Page na Glasgow University.
Podle informací listu Právo z 31. ledna varoval Vladimír Železný ve čtvrtek při jednání parlamentní komise pro sdělovací prostředky, že by se Američané mohli vyjádřit proti útokům na "jeho" televizi i diplomatickou cestou.
Novináři z listu Právo bohužel neprokázali dostatečnou míru soudnosti, aby okamžitě zatelefonovali na americké velvyslanectví v Praze a zeptali se, zda je to skutečně možné. Připomíná to drzost Michaela Dingmana, viz článek Piráti z Prahy v mezinárodním ekonomickém časopise Fortune z 23. prosince loňského roku, který po příjezdu do Prahy požádal americkou velvyslankyni, aby pro něho uspořádala recepci. Jaksi zapomněl, že se z daňových důvodů vzdal amerického občanství.
Firma CME, která vlastní televizi NOVA, není americkou firmou. Pouze získala na americkém kapitálovém trhu NASDAQ určitou míru investic. Je registrována na britských Bermudských ostrovech, na holandských Antilách a v Holandsku.
Jaroslav Plesl píše v nejnovějším vydání časopisu Týden znovu o Nově. Říká tam, že byly dvě možnosti, buď vysílací licenci vydražit a nechat pak komerčního majitele, aby si vysílal co chce. Nebo ji dát provozovateli zadarmo a pak dohlížet na to, aby stanice dodržovala zásady kvality. Potíž je, zdůrazňuje Plesl, že se v ČR obojí řešení spojilo: Nova dostala licenci zadarmo a zásady kvality nedodržuje .
Jaroslav Plesl se mýlí, když konstatuje, že by po vydražení licence měl mít komerční provozovatel právo dělat si s vysíláním, co chce. Jak dokazuje níže uvedený rozhovor s mluvčí britské Rady pro komerční TV vysílání, i po vydražení licence je nutno dohlížet na plnění kvalitativních podmínek.
Je totiž třeba rozlišovat mezi zájmem provozovatele a zájmem diváka.
Zde je přepis nejnovějších nehorázných výroků Vladimíra Železného v pořadu Volejte řediteli z 1.2.1997.
V Lidových novinách z 31.1. otiskl glosu o Nově František Kostlán. Stále ještě podstatu případu dost dobře nechápe - měl by si k tomu přečíst níže uvedený rozhovor s mluvčí britské Rady pro komerční TV, což ale asi nebude moci učinit, neboť mám velmi silný dojem, že redaktoři Lidových novin nejsou na Internetu - v žádném případě nemají osobní e-mailové adresy, tuhle jsem je bezvýsledně sháněl, na Internetu list inzeruje jen - zastaralý - redakční fax, který stejně jen vyzvání a nereaguje (informační stránka LN na Internetu byla naposledy aktualizována někdy v červenci 1996.)
Nicméně pochopil František Kostlán už mnohé. Napsal:
Na výhrady k Nově reaguje Železný v pořadu Volejte řediteli. Nova však už nedá možnost reakce těm, o nichž zde Železný hovořil. Ne vždy se tento postup shoduje se zněním zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, který
vyžaduje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů . Skutečnost, že si Železný ve svém pořadu dovolil nazvat Petra Štěpánka tajtrlíkem, navíc svědčí o jeho aroganci, která plyne z pocitu beztrestnosti. Ředitel Novy na svou úterní přednášku pozval vybrané novináře (rozuměj ty, kteří Novu nepomlouvají ), nevpustil na ni novináře znepřátelené (ČT, časopis Týden, deník Práce). Ani v pořadu Volejte řediteli, ani zde Železný nemusí čelit dotazům, které by eventuálně mohly být nepříjemné. Například: Jak je možné, pane řediteli, že ve svém pořadu jednostranně komentujete tu a tu konkrétní záležitost a druhá strana nemá možnost vašim divákům sdělit svůj názor? Nebo: Považujete urážku místopředsedy rady za něco slučující se s etikou? Jinými slovy: Otevřenost, s níž Železný hájí Novu proti demagogickým útokům, nahrazuje v tomto případě ředitel Novy selekcí novinářů. Dočkáme se k tomuto tématu tiskové konference, na niž budou mít přístup všichni?
V Mladé frontě dnes z 31.1. otiskl Martin Přibáň, poslanec za ODS, člen parlamentní komise pro sdělovací prostředky, trochu zmatený článek o problematice Novy.
Nicméně poslanec uvedl jednu důležitou věc. Podle jeho tvrzení prý nevadí, že byla zrušena Podmínka 17 z původních 31 licenčních podmínek, jimiž měl být regulován provoz Novy. Podmínka 17 dávala podle Přibáně Radě pro rozhlasové a televizní vysílání právo být předem informována o majtekových změnách ve společnosti CET 21. Podle Přibáně stanovuje tuto povinnosti i zákon a stanovuje dokonce i sankce za nedodržení: od pokuty po odnětí licence.
Pokud tomu tak je, proč proboha nebyl zákon v tomto smyslu už dávno uplatněn a držitel licence NOVY nebyl podle zákona potrestán?
(psáno pro deník Slovo)
V sobotním pořadu Volejte řediteli v TV Nova ignoroval ředitel Vladimír Železný varování Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, že jeho stanice porušuje zásady novinářské nestrannosti, a znovu naplnil pořad nehoráznými a zavádějícími tvrzeními, čímž opět porušil zákon ČR o rozhlasovém a televizním vysílání.
Není pravda, jak tvrdil Železný, že je Nova pronásledována kampaní, podobnou té, jakou komunistický režim rozpoutal v roce 1977 proti Chartě 77. Cílem kritiků Novy je dosáhnout dodržování zásad slušnosti, otevřenosti, plurality a zákonnosti, jaké musejí platit v civilizované demokracii.
Není pravda, jak řekl Železný, že podnikatelské podrobnosti o Nově, s nimiž Slovo seznámilo českou veřejnost, "jsme na Internet umístili my". Jde o podnikatelské zprávy, které podle amerických zákonů je nucen podnik CME podávat americkým úřadům. Americké úřady je pak dávají na Internet. Výroky Železného přímo odporují mnoha faktům, uvedeným v těchto oficiálních dokumentech. Železný zdůrazňuje svou otevřenost, ale přitom minulý týden vyloučil ze své tiskové konference novináře, kteří o něm psali kriticky. Železný konstatoval, že nepustil na své "setkání s novináři" kameru České televize, protože informace na setkání sdělované novinářům, nebyly určeny k publikování, "tak, jak je říkáme". Nešlo o podnikatelská tajemství, byla to subjektivní verze známých skutečností.
Není pravda, jak uvedl Železný, v pořadu Volejte řediteli , že je "absurdní", pokud on sám vyjádří na obrazovce svůj názor, aby by měl napadený protivník dostat v jeho televizi právo na odpověď, buď přímo v jeho nebo v jiném pořadu. Železný řekl, že "to se neděje v žádné televizi na světě, ani té nejsvobodnější". V Británii by se jediným pořadem Volejte řediteli Vladimír Železný znemožnil tak, že by musel odejít z veřejné scény.
Podle deníku Právo varoval Železný při čtvrtečním zasedání parlamentní komise pro sdělovací prostředky, že by Američané mohli proti údajným útokům proti jeho stanici protestovat v ČR i diplomatickou cestou. Je velmi nepravděpodobné, že by americká vláda zasahovala diplomatickou nótou proti kritice, vyvolané tím, že nějaká firma v ČR porušuje zákon. Kromě toho, podnik Central European Media Enterprises, který vlastní TV Nova, není americká firma, takže by v její prospěch americká vláda těžko zasahovala. CME je kótována na americké burze, kde získala kapitál, ale je to několik firem, které jsou registrovány na britských Bermudských ostrovech, na holandských Antilách a v Holandsku. Podle některých pozorovatelů západních kapitálových trhů se na Bermudských ostrovech a na holandských Antillách registrují firmy, které se chtějí vyhnout placení daní.
Není pravda, jak prohlásil Železný na zasedání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, že smlouva mezi ním a firmou CME o půjčce téměř 4,7 miliónů dolarů k vykoupení podílů společníků skupiny CET 21, s.r.o. se týká jen nově ustavené společnost CET 21 a.s. Ve smlouvě jsou uvedeny obě firmy. Kupuje-li údajně akcie společníků CET 21 Železný pro sebe, proč dostává od CME za to honorář ve výši 100 000 dolarů?
Citáty z telefonátů veřejnosti v pořadu Volejte řediteli jsou tak sugestivní a psychologicky manipulující, že by si měli čeští novináři ověřit, zda tito diváci skutečně existují.
Jak dlouho bude Radě pro rozhlasové a televizní vysílání trvat, než efektivně zasáhne, aby pořad Volejte řediteli dodržoval základní zásady civilizované novinářské práce a zpravodajství Novy zásady objektivity, které požaduje zákon?
Společnost CME by si měla uvědomit, že ji podnikatelsky diskredituje, stojí-li v čele TV Nova osoba, který systematicky veřejně říká nepravdu a mystifikuje českou veřejnost výroky, které jsou v přímém protikladu s oficiálními zprávami CME, podanými podle zákona americkým úřadům.
Co je úkolem britské Independent Television Commission, Komise pro komerční televizní vysílání?
Naše komise byla ustavena podle Zákona o rozhlasovém a televizním vysílání z roku 1990. Vydáváme vysílací licence všem britským komerčním televizním stanicím a regulujeme jejich činnost. Je to všech šestnáct samostatných regionálních komerčních televizních stanic, které dohromady tvoří celoplošný komerční okruh ITV, Independent Television, dále regulujeme komerční kulturní celoplošný okruh Channel Four, budeme dohlížet na budoucí komerční pozemní okruh Channel Five, který začne vysílat v roce 1997, dohlížíme na kabelové stanice a satelitní televizní vysílání.
Kdo jsou členové vaší komise?
V současnosti je jich osm. Může jich být až dvanáct. Členové komise jsou jmenováni na dva roky, ale jejich mandát může být prodloužen. Jmenuje je britský ministr kultury. Pocházejí z různých vrstev společnosti, ze školství, z průmyslu, z médií. Nejsou to politikové. Jakmile je ministr jmenuje, jsou naprosto nezávislí. Naši komisi totiž nefinancuje vláda, naši práci financují samy komerční televizní stanice penězi, které platí za poskytování vysílací licence. Naše komise je tedy zcela nezávislá na vládě.
Jakým způsobem prodává britská konzervativní vláda licence pro komerční televizní vysílání?
Licence pro terestriální společnosti, které vysílají na celoplošném zábavném komerčním okruhu ITV a licence pro budoucí Channel 5 byly vydraženy. Pokud žadatel splnil celou řadu kvalitativních podmínek, prodali jsme licenci tomu, kdo nabídl nejvíc. Podmínky vyžadují, aby stanice dodržovaly vysokou kvalitu pořadů, jejich řádnou tematickou a žánrovou rozrůzněnost. Schvalujeme také podnikatelské plány jednotlivých žadatelů o licence. Kulturní komerční stanice Channel Four má trochu jiný statut. Je to nezávislá, veřejná, nevýdělečná organizace.Úkolem Channel Four je vyrábět pořady které se výrazně odlišují od pořadů ostatních komerčních stanic. Veškeré zisky, které Channel Four na reklamách vydělá, musejí být investovány do vysílání. Channel Four nemá žádné akcionáře a nevyplácí dividendy.
Podle jakých pravidel řídí vaše komise britské komerční televizní společnosti?
Všechny britské komerční televizní stanice musejí dodržovat předpisy týkající reklamy, sponsorství a kvality pořadů. Kromě toho musejí plnit výslovné konkrétní programové požadavky. Jejich zpravodajství musí být objektivní a nezávislé. Jsou povinny například ročně odvysílat určité množství publicistických pořadů, pořadů pro děti, sportovních přenosů, atd. Musejí divákům poskytovat široký sortiment kvalitních pořadů všech žánrů. My systematicky monitorujeme, co stanice vysílají, a televizní stanice nám musejí podávat pravidelné zprávy o činnosti, například zda si objednaly výrobu určitého pevně daného procenta pořadů od domácích nezávislých televizních studií a odvysílaly je. Každý rok podrobně hodnotíme činnost všech komerčních televizních stanic. Zjišťujeme, zda stanice po celý rok přesně dodržovaly podmínky vysílací licence. Uznáváme, že pozemní komerční televizní stanice musejí vydělávat peníze, jsme však přesvědčeni, že to mohou činit vysíláním pořadů vysoké kvality a velké žánrové a tematické rozrůzněnosti. Jejich komerční úspěchy navzdory našim omezením dokazují, že je to možné.
Satelitní a kabelové televizní stanice nepodléhají podle zákona těmto kvalitativním požadavkům, protože těm se nedostalo výsadního práva udělení terestriální vysílací licence, kterých je v zemi jen velmi omezené množství. Satelitních a kabelových televizních kmitočtů je v podstatě neomezené množství, a tak tam může na rozdíl od tradičního pozemního televizního vysílání fungovat tržní mechanismus. Ani satelitní a kabelové televizní stanice však nesmějí mít podle mediálního zákona nic společného s žádnou politickou stranou ani například s nějakou reklamní agenturou.
Kritikové ze vznikajících demokracií středovýchodní Evropy by vás asi obvinili, že tím, že vnucujete britským komerčním televizním stanicím kvalitativní podmínky, prosazujete extrémně levicové názory.
(Smích.) To jsou zásady, které platí pro britskou komerční televizi od roku 1955, takže jsou už dávno prozkoušené a prověřené praxí. Víte, dosavadní terestriální komerční okruhy jsou lidem přístupné bez poplatku, a tak ty stanice musíme donucovat, aby divákům poskytovaly kvalitní vysílání. V roce 1997 budou moci dosavadní televizní stanice začít vysílat i nové digitální okruhy na základě subskripčních poplatků, a tam ta kvalitativní omezení nebudou. Digitální okruh, který nebude poskytovat pořady vysoké kvality, prostě zbankrotuje.
Od příštího roku budou mít lidé v Británii v každém domě a bytě k dispozici třicet televizních okruhů, pokud si koupí adaptér velikosti přibližně malé čokoládové bononiéry za méně než 9000 Kč. Příjem nových televizních okruhů bude možný prostřednictvím tradičních televizních antén, umístěných na střechách domů. Nebude zapotřebí satelitních talířů ani kabelové televize.
31. ledna v poledne vypršela lhůta, do níž se měly podat britské Independent Television Commission žádosti o digitální televizní licence. Podnikatelský zájem o tyto licence je tak obrovský, že někteří mediální analytikové předpovídají konec satelitní t elevizi.
Rupert Murdoch, který vlastní 40 procent akcií v obří satelitní televizní společnosti British Sky Broadcasting, ovládl výrobu konvertorů pro terestriální i satelitní digitální vysílání. British Sky Broadcasting se spojilo s největšími britskými pozemními komerčními televizními stanicemi, Carlton, Granada a veřejnoprávní BBC. Společně budou žádat o udělení licence pro šest digitálních "multiplexů" (skupin frekvencí), které jsou k dispozici. Vznikne tak obří nová skupina jménem British Digital Broadcasting, která bude britským televizním divákům nabízet existující pozemní celoplošné televizní okruhy, další celoplošné okruhy zadarmo a 15 televizních okruhů na subskripci. BDB chce do nové technologie investovat 300 miliónů liber, 13,5 miliard českých korun.
Do dvou let bude digitální technologie zabudována přímo do nových televizních příjimačů a odborníci očekávají, že to bude znamenat konec dosavadního analogového televizního vysílání.
Konkurenční skupinou usilující o licenci pro digitální vysílání, je Digital Television Network. Je součástí Američany vlastněné telekomunikační společnosti NTL/CableTel a nabízí britské veřejnosti vstup do digitálního věku za minimální výdaje. Kromě nových televizních okruhů jim chce poskytnou i celou řadu interaktivních služeb, jako je nakupování z domova a přístup na Internet.
Analytikové jsou nejistí ohledně toho, co to bude znamenat pro dosavadní pluralitní britský televizní systém. Dosud vládly obavy, že televizní magnát Rupert Murdoch bude chtít britskou televizi digitální technologií zcela ovládnout. Měl totiž nad konkurenty obrovský náskok.
Murdoch minulý týden překvapil své kritiky, když oznámil, že svou technologii dává k dispozici svým dosavadním konkurentům a dokonce se s BBC a s pozemními komerčními televizními stanicemi dohodl utvořit společnou firmu.
"Je to brilantní strategie," napsal 2.2. 97 Independent on Sunday. "Murdoch rozptýlil obavy, že má monopolistické ambice, a zároveň získal přístup k pozemnímu britskému televiznímu vysílání, to znamená, že bude moci nyní nabízet své dosud jen satelitní TV okruhy i těm Britům, kteří si nebyli ochotni koupit satelitní talíř. Carlton, Granada a BBC si také mohou tento víkend gratulovat. Nemusejí totiž investovat rozsáhlé finance do vývoje vlastní digitální technologie, aby mohly Murdochovi konkurovat. Namísto toho vznikne jednotná celostátní digitální norma, a i když to bude Murdochův systém, zajistí to pluralitní budoucnost digitální televize v Británii.
Náhlé rozhodnutí vytvořit společnou firmu British Digital Broadcasting uspokojí oficiální inspekční úřady i britskou vládu. Toto rozhodnutí se zdá být odpovědné. Je moudré z podnikatelského hlediska a zajistí pevně budoucnost vynikající britské veřejnoprávní televize BBC."
Dosud existovaly v Británii jen čtyři celoplošné televizní stanice, dva okruhy byly veřejnoprávní a dva byly komerční. Zanedlouho začne vysílat na komerční bází pátý terestriální kanál.
Do dvou let bude k dispozici 150 digitálních satelitních televizních okruhů a 30 digitálních terestriálních televizních okruhů.
"Znamená to, že dojde k obrovským změnám v televizní kultuře. Jednotlivé televizní okruhy bezpochyby ztratí svou identitu a dojde k poklesu dosavadní vysoké úrovně některých okruhů. Budeme televizi považovat za daleko méně významný jev než dosud, stane se spíše jakousi výkladní skříní, kde budeme občas tu a tam volit nějaký pořad. Zcela jistě zavalí Británii přílivová vlna americké kultury. To samo o sobě nemusí být špatné, nutně to ale ohrozí identitu britské kultury, která byla dosud hlavní charakteristikou britského televizního vysílání.
Lidé, kteří připravují digitální televizní revoluci, hovoří daleko více o úsporách a ziscích a daleko méně než dosud o potřebě vyrábět vynikající pořady.
Je nesporné, že firmy Carlton, Granada a BBC budou muset v budoucnu svádět s Murdochem obrovské bitvy, má-li se jim podařit, aby zůstaly s ním rovným partnerem. BBC se pokusila Murdochovi důvěřovat už jednou v minulosti, kdy mu svěřila svůj zpravodajský okruh pro vysílání do komunistické Číny. Když Peking vyjádřil nelibost nad údajně příliš kritickým zpravodajstvím BBC, Murdoch zpravodajský okruh BBC ze svého asijského satelitu odstranil.
V současnosti se zdá, že chce Murdoch s ostatními spolupracovat, nemělo by se mu však důvěřovat," uzavírá Independent on Sunday.
Dvojnásobný počet dětí, jejichž matky chodí do práce, propadá u závěrečných školních zkoušek GCSE, které se konají ve věku 16 let, v porovnání s dětmi, jejichž matky jsou s nimi doma. Vyplývá to ze sociologického průzkumu, jeho výsledky budou v pondělí večer zveřejněny v publicistickém pořadu televize BBC Panorama. Chlapci, jejichž matky chodí do práce, mají také problémy s chováním. Ekonomičtí odborníci na výsledky nového výzkumu reagují varováním, aby si matky rozmyslely, co je pro ně důležitější, zda kariéra anebo budoucnost jejich dítěte. "Celou debatu zneužila feministická klika, která prosazuje práva žen. Co ale práva dětí," konstatovala Patricia Morganová, z britského Institute for Economic Affairs.
Princ Charles se rozhodl, že už dál nebude tajit, že žije s Camillou Parker-Bowlesovou. Princovi je 48 let, Camille Parker-Bowlesové 49 let. Mají spolu poměr už 25 let. Zdá se jim absurdní, že by to měli dále tajit, když jsou oba rozvedeni. Je také zřejmé, že si Charles chce Camillu postupem času vzít.
Vedoucí představitelé britské anglikánské církve jsou tím šokováni. Má-li se totiž Charles stát v budoucnu britským králem, zároveň by se stal i hlavou anglikánské církve. Ozývají se varovné hlasy, že je to velice riskantní strategie, v jejímž důsledu by Charles lehce mohl přijít o trůn.
Neal Ascherson, Independent on Sunday, 2.2.1997
(výňatky)
Poválečný německý hospodářský zázrak by se býval nekonal, bez zavedení neomezeně volného tržního podnikání. Bylo k tomu však zapotřebí tří podmínek: (a) téměř naprostého zničení německého průmyslu ve válce, (b) obrovského rezervoáru nezaměstnaných kvalifikovaných pracovníků, který byl neustále doplňován přílivem uprchlíků z Východu a (c) mnoha miliard dolarů ze Spojených států.
A pak existovala ještě jedna podmínka. Vymyslel ji dlouholetý německý ministr hospodářství Ludwig Erhard. Byla to takzvaná "sociální tržní ekonomie". Znamenalo to, že vznikne partnerství mezi zaměstnanci a podnikateli, a že na toto partnerství bude dohlížet jako rozhodčí stát. Znamenalo to dohodu: podnikatelé měli právo vytvářet bohatství, ale jen potud, pokud to bylo v zájmu celého společenství. Tuto filozofii sociální tržní ekonomiky přijali němečtí sociální demokraté i němečtí křesťanští demokraté. Je to také filozofie bruselského ústředí Evropské unie. Koncem osmdesátých let však došlo k hospodářskému útlumu a sociálně tržní hospodářství vyšlo z módy.
Jak píšu tento komentář, do Davosu ve Švýcarsku přijíždějí na výroční Světové hospodářské fórum globální miliardáři a politikové. Za zavřenými dveřmi tak budou konferovat podnikatelé, kteří si mohou dovolit zaplatit konferenční poplatek ve výši 20 000 dolarů, se světovými prezidenty a ministry. Zdá se, že mají všechny otázky vyřešeny. Ale není tomu tak.
V Tiraně, v Sofii a v Soulu demonstrují lidé v ulicích, protože je neomezený kapitalismus připravil o úspory a o jejich práva. V Polsku a v Maďarsku hlasovali voliči pro neokomunistické vlády, protože nová nerovnost bez sociální odpovědnosti uráží jejich smysl pro spravedlnost.
Přicházíme na rozcestí. Všude vzniká nový pocit, že ordotoxní ideologie globálního volného tržního hospodářství se už vyčerpala a že dojde ke změně. Americký komentátor William Pfaff, který žije v Paříži a má citlivý instinkt pro změnu klimatu, napsal minulý týden v International Herald Tribune:
"Uznává se nyní, že názor, že chování na trhu, čistě ve prospěch vlastních ekonomických zájmů, automaticky povede k prospěchu všech, je jen naivní ideologií, anebo nalháváním si, ve vlastním sobeckém zájmu, že je tomu tak."
Velký tržní spekulant a světový mecenáš George Soros napsal nedávno v článku, přetištěném v mnoha časopisech světa, že zjistil, že neomezený kapitalismus ničí lidské hodnoty, společenskou kulturu, politický pořádek a nakonec i samo prostředí, které kapitalismus potřebuje pro přežití. Navracíme se k sociální tržní ekonomice Ludwiga Erharda.