| Britské listy vede a řídí neuvěřitelně produktivní korespondent Neviditelného psa z Glasgowa Jan Čulík, jehož články můžete číst i na stránkách deníku Svobodné slovo (a asi 100 dalších českých novin a časopisů). Kdy Čulík spí není současné vědě známo. Klikněte na hlavičku nebo sem pro návrat do seznamu, klikněte na psí ikonu nebo sem k návratu na hlavní stránku. |
Chcete-li se podívat na předchozí vydání Britských listů, klikněte na ikonu Britských listů zde napravo, dostanete se do archívu.
Včera jsem zde zaznamenal svůj údiv, že čeští občané a čeští novináři si pasívně nechají vládou vnutit daň z přidané hodnoty na domácí spotřebu energie. Je dosti necivilizované nakládat toto břemeno bez diferenciace i na chudé a staré občany, zejména proto, že staří občané jsou na životě ohroženi při nedostatku vytápění v zimě hypotermií. (Úměrně s poklesem teploty roste počet úmrtí starých lidí - kdo to v ČR zaznamenává a veřejně na to poukazuje.)
Česká republika i svět jistě zbytečně plýtvá zdroji energie. Proto je asi ekologicky vhodné zvyšovat její ceny. (K tomu příspěvek Aleše Muellera, viz níže.) Máme však řešit ekologické problémy na úkor nejslabších členů společnosti?
K mé včerejší poznámce jsem dostal tento dopis od pana Lipšanského z České televize: Vazeny pane, v souvislosti s Vasim dnesnim clankem "Proc obcane CR dovoli, aby vlada zvysila DPH?" Vam chci napsat jednu osobni zkusenost:
1. Nasel jsem si na internetu stranku Vlady CR. NIKDE tam neni e-mailova adresa, a dokonce ani na zadneho z odpovednych cinitelu.
2. Tak jsem si nasel na internetu stranky ODS a na jejich emajlovou adresu info@ods.cz jsem napsal asi 5 e-mailu s ruznymi dotazy, pricemz v dalsich jsem ty nezodpovezene zopakoval. Ptal jsem se napr. na to, co vlada hodla delat v souvislosti s nepravdami v TV NOVA, proc vlada zvysuje DPH za energii, kdyz to neni potreba atd. Dodnes jsem nedostal byt jedinou reakci. Pro uplnost - prvni tento dotaz jsem poslal 11. ledna, dalsi vzdy o tyden pozdeji.
Co ma obcan delat, kdyz je vladou ignorovan? jan.lipsansky@czech-tv.cz http://www.geocities.com/Hollywood/Hills/2765/jan.html
To, že politikové a úřady v ČR ignorují řadové občany, je obscénní. Má to myslím souvislost s tím, že v ČR si dosud lidé (vláda?) nezvykli na pojem loajální opozice. Podívejte se na to, jak mnozí zde hněvivě reagují na zveřejnění každého názoru, který se trochu odlišuje od přijímaného stereotypu. Jinými slovy: v ČR "pravda vítězí", musí to být ta jediná, nejlépe oficiální pravda. Zastánci jiných názorů jsou šílenci. To je škodlivé, protože se tak uzavíráme před novými myšlenkami.
To je myslím podstatou vládní arogance vůči občanům. My, co vládneme, jsme ti hoši, co spolu mluvíme, my problémům rozumíme nejlépe, a ti, kdo nám do toho chtějí mluvit, zejména z řad obyčejných občanů, a mají na věc třeba jiný názor, jsou blázni, které je možno ignorovat, věc by stejně jenom plkáním rozmělnili. Ještě tak je užitečné využívat jejich hlasů při průzkumech veřejného mínění, někdy zmanipulovaných sugestivní otázkou (viz průzkum ministerstva zahraničních věcí o vstupu ČR do NATO).
Tento názor v ČR zřejmě vládne obecněji. Vladimír Železný z TV Nova nedávno vysvětloval v deníku Slovo, proč dává jeho televize především prostor vládní koalici, popř. hlavní opoziční straně. Názory těchto politiků, konstatoval, jsou podpořeny voličským mandátem, proto jsou zajímavé. Názory bez odpovědnosti podle Železného zajímavé nejsou. Ten, kdo nemá mandát, by si v televizi mohl nezávazně kecat, co chce.
To je přece naprosté nepochopení demokratické diskuse. To znamená, že názory, které mohou být zajímavé, ale přednesou je lidi, kteří nejsou součástí vládnoucích struktur, budou v ČR vždy pomíjeny?
Demokracie je složitá, obtížná, namáhavá struktura. Život a činnost v ní je v mnoha ohledech vlastně těžší než život v ideologií zjednodušené diktatuře. To ideologické zjednodušení diktatury a její negace přirozené skutečnosti ovšem nakonec vede ke katastrofě. Jen skromnost, vědomí omylnosti a otevřenost novým názorům nás zachrání - vede to k tomu, že neustále, znovu a znovu, aproximujeme k přirozené skutečnosti - i když ji stoprocentně nikdy nemůžee poznat. Je to ovšem, opakuji, namáhavé.
Televize by měla vyhledávat podnětné a provokativní názory, které vedou k zamyšlení, ne jen nechat donekonečna opakovat vládu a opozici svou omletou propagandu.
Někteří poukazují na to, že velkou chybou prý bylo zavedení proporčního volebního systému v ČR. Kdyby se bývali volili poslanci většinovou metodou, každý z nich by byl jmenovitě odpovědný za svou činnost ve svém volebním okrsku - když by s ním nebyli občani spokojeni, odstranili by ho.
Nynější proporční volební systém v parlamentě takto nefunguje - je možno psát jen neosobní straně či úřadu. Jenže odpovědnost maji jednotlivci.
Znovu opakuji, že arogance úřadů, které se neobtěžují ani lidem, kteří jim dali mandát, zdvořile odepsat, je naprosto nepřípustná.
Co se proti tomu dá dělat?
Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International vede své členy a stoupence k tomu, aby hromadně posílali na obranu života vězňů svědomí v různých zemích světa na adresu diktátorů v těch zemích pohlednice, se žádostí, aby dotyčná nespravedlivě vězněná osoba byla propuštěna. AI má zjištěno, že i u těch nejdrsnějších diktátorů takováto "lidová akce funguje". Možná, že bychom měli zkusit totéž i u ODS. Kdo chce, ať jim napíše, že se domníváte, že je nepřípustné neodpovídat občanům na dopisy - že to porušuje základní zásady slušnosti a že doufáte, že se situace změní.
Dnes jsem studentům vykládal na univerzitě o Ludvíku Vaculíkovi a o manifestu 2000 slov, z roku 1968. Je podivné, jak je to všechno pořád aktuální. V tomto "ultrakontrarevolučním dokumentu", který zřejmě vyvolal invazi Varšavské smlouvy 21. srpna 1968, se praví:
Požadujme veřejná zasedání národních výborů. K otázkám, které nechce nikdo znát, ustavujme vlastní občanské výbory a komise. Je to prosté: sejde se několik lidí, zvolí předsedu, vedou řádně zápis, publikují svůj nález, nedají se zakřiknout.
(Jak je možné, že komise českého parlamentu jednají za zavřenými dveřmi?)
Jsem přesvědčen, že by se za accountability politiků a úřadů řadovým občanům měl především začít veřejně zasazovat prezident Havel. Mohl by v této věci udělat hodně. Právě on sám by mohl veřejným poukazováním na neslýchanou zkušenost, že úřady a politikové neodpovídají na dopisy veřejnosti, tento základní civilizační nedostatek v ČR podstatně zlepšit.
Víme, že pracovníci Havlova úřadu pravidelně čtou Neviditelného psa. Jen přes první březnový víkend (v sobotu 1.3., v neděli 2.3. a v pondělí 3.3.) si Neviditelného psa otevřeli na Pražském hradě (v doméně Hrad.cz) dvěstědvakrát.
Mohli by nás informovat, co hodlá prezident Havel dělat s tímto závažným problémem. Anebo by nám mohli napsat, co jiného navrhují, že by se mělo dělat.
Anebo nechají tuto výzvu taky bez odpovědi?
Reaguji na Vasi zkusenost s neotistenim clanku v LN zminenou v Britskych listech Neviditelneho psa. Je smutnou skutecnosti, ze se bohuzel Lidove noviny se cim dal tim vice stavaji listem, ktery s puvodnimi Lidovkami nemaji nic spolecneho. Z puvodne kritickeho a proreformniho periodika se staly hlasnou troubou ODS. Ja jako obycejny ctenar (a zcela nezavisle i spousty mych kolegu) jsem na to reagoval jedinym moznym zpusobem. Redakci jsem poslal rozhorceny dopis a LN od te doby nekupuji. Pro zakladni informace si prectu (MF) Dnes a pokud se chci dozvedet zajimave nazory inteligentnich lidi, prectu si Neviditelneho psa a pridruzene internetovske zdroje. SL, VŠCHT Praha
Reaguji na Vas clanek o ceskych denicich. Bohuzel, ackoliv vybizite na
sve strance k _nesouhlasnemu_ reagovani na Vase clanky, zarmoucen musimjen a jen souhlasit s nazorem, ze uroven je priserna. Lidove Noviny sice nectu, zato vsak ctu (snad) nejctenejsi denik Dnes. Bavi me totiz
pozorovat "kdo s kym vyje". Vyjma naprosto extremniho pripadu Marka
Stonise (asi mu posledni dobou prece jenom doporucili trochu se mirnit)
je tam cela rada "komentatoru" u nichz s napetim lustim, kdo je asi plati
a proc.
Byva zvykem, ze se v redakcich na e-maily ctenaru odpovida?
Jak v pripade LN tak u MFD jsem totiz nikdy nedostal odpoved, vyjma
urazene-ironickeho vysmechu autora clanku o statistice opatreni proti
prani spinavych penez. Jelikoz jsem v zamestnani za tuto problematiku
castecne odpovedny, dovolil jsem si upozornit na nektere terminologicke
zmatky jak v ceskem zakone (vs. anglicka terminologie) tak v onom
clanku. Pan autor mi naznacil, ze chci byt asi dulezity, a abych mu tedy
dal vedet co by se v dane problematice dalo upresnit. Kdyz jsem tak
ucinil, odpovedi jsem se nedockal.
JV
Vzkaz panu JV: Možná bychom měli jmenovitě zveřejnit, kdo konkrétně se v MFD chová takto nepřípustným způsobem.
Na první pohled se nezdá, že to bude zrovna nejúspěšnější soudní pře. Saddám Husajn, po celém světě známý jako masový vrah, diktátor a násilník, v pondělí v Paříži zažalovat francouzský časopis Le Nouvel Observateur za pomluvu jeho osoby.
Iráckého prezidenta, o němž se jednou vyslovil americký prezident Bush, že je "horší než Hitler", urazilo, že o něm loni v září napsal francouzský časopis, že je Saddám "naprostý kretén". Také Husajnovi vadí, že ho Le Nouvel Observateur popsal jako "kata", "vraha", "tyrana" a "zrůdu".
Saddamův právník, Patrick Brunot, konstatoval, že je připraven předvést soudu celou řadu svědků, kteří budou vypovídat o dobrých kvalitách Saddáma Husajna. Po předběžném slyšení se bude rozhodovat o tom, zda soudní pře v této věci bude vůbec konat, 1. dubna.
Právníci zastupující časopis Le Nouvel Observateur požadují, aby byla žaloba odmítnuta, podle zákona o pomluvě z roku 1881, který dovoluje novinářům volně kritizovat politickou práci politiků. Podle jiného francouzského zákona by býval Saddám mohl žalovat Le Nouvel Observateur za to, že psal časopis urážlivě o "hlavě státu" - jenže to nemůže udělat, neboť Francie nemá s Irákem diplomatické styky.
Novinářská svoboda vůči politikům je velmi závažnou věcí. Koncem roku 1996 psal v časopise Respekt Jan Macháček o tom, že v ČR tato svoboda dosud není zajištěna ani pro novináře, ani pro řadové občany. Podobně jako hospodský Palivec ve Švejkovi, dodnes může být kdokoliv ČR odsouzen za výrok, že na "prezidentům portrét sraly mouchy".
Šéf firmy Microsoft Bill Gates je v Indii, která se poslední dobou dává velmi dramatickým způsobem na počítačovou technologii. V důsledku láce tamějších pracovních sil nyní pracuje velké množství Indů v podnicích, specializujících se na "distance data processing", vzdálené zpracování dat pro firmy z Evropy, z Asie a ze Spojených států.
V hypermoderním počítačovém prostředí jako z jednadvacátého století zpracovávají Indové data z rozvinutého světa. Pro Microsoft je Indie nesmírně perspektivní zemí. Každý rok tam vychází z vysokých škol přes padesát tisíc programátorů, kteří se okamžitě zařazují mezi světovou špičku.
Indie plánuje přeskočit rozsáhlé etapy vývoje a ze zaostalé země třetího světa se rovnou stát hypermoderní zemí z jednadvacátého století. V britské televizi uvedl v pondělí večer v této souvislosti indický ministr pro technologii ve školství, že Indie zamýšlí zavést počítače do všech základních indických škol a od útlého věku s nimi naučit zacházet indické děti.
Evropská komise se dostala pod palbu ostré kritiky za to, že chce zavést kontroverzní předpis na harmonizaci vlastnictví sdělovacích prostře, podle něhož by žádná rozhlasová či televizní stanice v zemích EU nesměla dosáhnout větší sledovanosti než 30 procent diváků v dané zemi.
Kontroverzní návrh, který předkládá Mario Monti, komisař pro jednotný trh, také obsahuje předpis, podle něhož by žádná mulltimediální firma nesměl ovládnou větší kombinovaný trh televize, rozhlasu a tisku, než 10 procent populace.
K návrhu zákona byla v posledních dnech přičleněna mírnější verze, podle níž by daná televizní společnost si směla udržet větší než třicetiprocentní podíl divácké obce v domovské zemi, nesměla by ho ale mít v zahraničí.
V pondělí nařídil inspekční úřad britské vlády Oftel obří britské, před několika lety zprivatizované telekomunikační firmě British Telecom, aby zrušila svou nynější propagační kampaň, v hodnotě 2,6 miliónu liber, jejímž cílem je získat zpět pro BT zákazníky, kteří odešli ke konkurenčním kabelovým společnostem.
Úřad Oftel konstatoval, že se BT úmyslně zaměřil na přetahování zákazníků od jiných firem a že v důsledku , které zákazníkám v nynějším čtvrtletí firma BT nabídla, poskytuje veřejnosti BT služby za menší než režijní ceny.
"Zasáhli jsme proti BT velmi tvrdě, protože reklamní kampaň BT nebla založena na spravedlivém konkurenčním boji," konstatoval mluvčí inspekčního úřadu Oftel.
Je to za posledního půlroku už potřetí, co úřad Oftel proti podniku BT zasáhl.
Nynější kampaň firmy BT, která začala 3. února a měla běžet až do 15. března, nabízela zákazníkům, kteří v minulém čtvrtletí firmu BT opustili, anebo nikdy předtím neměli telefon firmy BT, že jim po dobu tří měsíců bude BT poskytovat na všechny hovory pětadvacetiprocentní slevu.
Firma BT splní tento příslib všem zákazníkům, které se jim prostřednictvím kampaně podařilo do včerejška naverbovat, ale s okamžitou platností další průběh reklamní kampaně ruší.
A závěrem ještě k ekologii. Ozval se Aleš Mueller: ( amis@icom.cz )
V Čechách se plýtvá. Se vším. A vzdělávat lidi plakátky (ČEZ a stát) či mravoučnými kázáními (Greeenpeace) je marné.
Jediné čemu lidé vždy a dobře rozumějí, jsou jejich přímé, osobní, bezprostřední zisky a ztráty, nejlépe vyjádřené ve formě peněžních. Píšete: Proc dopousteji cesti obcane, aby vlada uvalila zvysenou DPH na domaci spotrebu energie?
Každé zvyšování jakékoliv ceny, či daně je nepříjemné. Stávající způsob vybírání daní se postupně vyvíjel v?uplynulé historii a je spíše orientován na minulost, a ne aby respektoval předpokládané problémy blízké, či vzdálené budoucnosti.
Globálními problémy 21. století budou biodiverzivita přírody, potraviny, voda, energie a v?menší míře neobnovitelné suroviny. Chybou evropské civilizace, která bude brzo zásadním problémem vyspělých států, je podivná struktura daní a principů danění.
Lidská práce je daněna procentně nejvyšší sazbou (přímé daně, daň ze zisku), spotřeba jakéhokoliv produktu je výrazně nižší (sazba DPH), a hodnoty přírody, nebo zdrojů mají jen cenu úměrnou nákladům na jejich vytěžení a transformaci (a DPH). (Pomiňme spotřební daně u uhlíkatých paliv, která nejsou snahou o šetření zdrojů, ale možnost státu zde dobře a snadno danit).
To nutí lidi k jednoznačnému chování: lidská práce je drahá a proto ji musíme minimalizovat, spotřeba ať již účelná či neúčelná je levnější, a mrhání přírodními zdroji je velmi levné. Příroda a její zdroje jsou levnější než lidská práce. To vede k?exploataci přírodních zdrojů a nevyužívání lidských sil a možností.
V?ekonomické teorii je dostatečně propracována teorie ceny substitutu. Jakou cenu by měl barel nafty pro naše předky za 10 let, 50, let, za sto let ? Máme právo neefektivně zlikvidovat něco, co si budoucí generace budou zoufale přát mít k?dispozici ?
Neměli bychom nějakým neutrálním způsobem bránit tyto zdroje? Z?tohoto pohledu je zvýšení DPH u energií dobrý krok k?nápravě souladu technického pokroku a přírody (pohled Greenpeace), a zároveň k?zlevnění daňové zátěže přímých daní, což by mělo vést k?zlepšování na trhu práce - a využívání lidského potenciálu.
Navrhuji dokonce ještě drastičtější schéma: Snížit daně přímé a další danění s?tím spojené (zdravotní, důchodové pojistné). Zvýšit sazbu DPH. Zavést, zvýšit spotřební daň u energií, surovin a dalších přírodních zdrojů. U energií nevracet zaplacenou DPH na vstupu. Co tím získáme ?
Levnější pracovní sílu, zdražování spotřeby - konzumu, účelnější vynakládání omezených zdrojů přírody, a velmi prudké zdražení energie - což bude znamenat snížení její spotřeby, resp. snahu o úspory, alternativy.
Je naprosto jasné, že tato struktura daní má své problémy a pasti, ať již technické, tak politické a sociální, ale klady jsou lákadlem. Tento přístup je již nepatrně patrný v?navrhované struktuře daňových reforem v?Rakousku i SRN.