| Britské listy vede a řídí neuvěřitelně produktivní korespondent Neviditelného psa z Glasgowa Jan Čulík, jehož články můžete číst i na stránkách deníku Svobodné slovo (a asi 100 dalších českých novin a časopisů). Kdy Čulík spí není současné vědě známo. Klikněte na hlavičku nebo sem pro návrat do seznamu, klikněte na psí ikonu nebo sem k návratu na hlavní stránku. |
Chcete-li se podívat na předchozí vydání Britských listů, klikněte na ikonu Britských listů zde napravo, dostanete se do archívu.
Vědci zjistili, že často v anglosaských zemích užívaná potočnice lékařská, neboli řeřicha jako salát (watercress) obsahuje chemickou látu, která neutralizuje rakovinu způsobující vlastnosti tabáku, píše Sunday Times.
Ukazuje se, že jíte-li denně velký hrnec řeřichového salátu, rozkládá to nebezpečné karcinogenní součásti tabáku.
Je to poprvé v historii, co zjistili vědci, že existuje zelenina, která dokáže neutralizovat nebezpečí rakoviny plic. Vzhledem k tomu, že by se toho řeřichového salátu muselo pořád jíst velké množství, vědci nyní pracují na tom, aby se z příslušné protikarcinogenní látky začaly vyrábět pilulky. Látka se jmenuje anglicky phenetyl isothiocyanate.
The Journal of Accounting, Ethics & Public Policy is looking for articles on THE ETHICS OF TAX EVASION written from various religious, sociological, philosophical and secular perspectives. We are especially interested in publishing at least one paper that incorporates Eastern European sociological and philosophical insights. Prospective authors contact:
Robert W. McGee, editor
Journal of Accounting, Ethics & Public Policy
236 Johnson Avenue
Dumont, NJ 07628 USA
bob@dumontinst.com
PLEASE SPREAD THE WORD ABOUT THIS PUBLISHING OPPORTUNITY
V pátek 14.3. se na Glasgow University konal český den - konference pod názvem What is going on in the Czech Republic. Myslím, že byla docela zajímavá. Dva příspěvky z této konference - v angličtině - jsou umístěny na mé glasgowské stránce. Je to mé vlastní shrnutí politického vývoje v ČR (asi půlhodinová přednáška) a dále ekonomická analýza situace v ČR od Martina Myanta z Paisley University.
Budu-li mít čas, přeložím tyto texty pro BL do češtiny- myslím, že zajímavější než můj text, je pro české čtenáře ekonomická analýza Martina Myanta- to, co jsem napsal anglicky já, každý v ČR ví. (Pokud by chtěl však s překladem pomoci kdokoliv jiný, iniciativě se meze nekladou.)
V týdeníku Respekt vyšel článek o nové knize Karla Bartoška, českého historika žijícího v Francii, který obviňuje francouzské komunisty z bezostyšné spolupráce s českými stalinisty. Uvádí také (nepříliš překvapivě) , že ruští komunisté prostřednictvím komunistů českých v padesátých letech francouzskou komunistickou stranu rozsáhlým způsobem financovali tvrdou měnou. Kniha podle Respektu vyvolala ve Francii značnou pozornost.
Často když čtu v českých novinách články, napadají mě při to otázky, na které bych velmi rád znal odpověď. Hledám je v příslušném článku, ale ono to tam nikdy není. Je to velmi frustrující.
Totéž se týká článku o knize Karla Bartoška. Respekt se zmiňuje jednou větou, že knihu "odmítli i [bývalí čeští komunisté] Jiří Pelikán, A.J.Liehm a Ivo Fleischmann.
To se mi zdá na článku v Respektu nejzajímavější. Rád bych věděl, jak si lidé jako Pelikán, Liehm a Fleischmann mohou hájit proti tvrdým Bartoškovým obviněním. Profesionálního novináře by okamžitě napadlo udělat s těmito lidmi rozhovor a Bartoškovými obviněními je tlačit ke zdi. Respekt však nikoliv, takže tyto otázky zůstávají nezodpovězeny.
Dnešní Britské listy jsou opět plné čtenářských reakcí. Zde je jedna z nich, reakce na včerejší vydání, napsal ji pan PP z Brna:
Rad ctu Britske listy a libi se mi prispevky, ktere pise Andrew Stroehlein. V souvislosti s clankem k americke demokracii se Andrew zminuje o Noam Chomskem. Odkazuje ctenare na jeho clanky, ktere lze najit i na WWW. Pro pripad, ze byste nekdy chtel pro ctenare tuto informaci upresnit, posilam Vam odkaz na "The Noam Chomsky Archive"
Videl jsem zminovany dokumentarni film o Noam Chomskem a libil se mi, protoze rikal i veci, na ktere se v soucasnosti u nas nepoukazuje (konkretne Amerika a demokracie). Ne ze bych si pral navrat starych poradku -- sympatizuji s postojem Andrew Stroehleina v tom smyslu, ze by se clovek nemel nechat vzdy unaset oficialnim proudem a mel by myslet i vlastni hlavou. Pri cteni Vasich clanku, clanku pana Nepila, Andrew Stroehleina a dalsich si uvedomuji, ze neni jednoduche presvedcit se o tom, ze neci nazor je spravny ci chybny (vlastni nazor nevyjimaje). Jak na tom jsou ostatni lide u nas nedovedu posoudit, ale ve svetle vasich clanku vidim, ze i na Zapade s tim maji mnozi problemy (coz jiste neni prekvapujici -- vsude jsou lide myslici a nemyslici).
PP, Brno
Březnové číslo Softwarových novin pokračuje ve velmi osvícené, nedávno zahájené praxi, uveřejňování zápisníku Jaroslava Veise na naprosto netechnická, závažná společensko politická témata širokého významu a dopadu. Jsou to témata tak důležitá, že jsou pro normální novináře neviditelná, a tak se o nich jinde než v Softwarových novinách v zápisníku Jaroslava Veise pořádně nedočtete.
Veis se mj. vrací k případu Vladimíra Železného, společnosti CME a televize Nova a auditorských dokumentů (včetně pozoruhodné smlouvy o půjčce pěti miliónů dolarů, uzavřené mezi firmou CME a Železným) zpřístupněným prostřednictvím amerického burzovního inspekčního úřadu Security and Exchange Commission. Veis podotýká, že "smlouva je to krajně nudná, jak už smlouvy bývají, až na dvě maličkosti: zaprvé se Železný zavázal, že až bude mít ve společnosti CET 21 většinu, bude hlasovat podle přání společnosti CME. Za druhé měla smlouva vstoupit v platnost teprve, až česká Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zruší podmínky, na jejichž základě byla udělena."
No, mně se ale ta smlouva zas tak nudná nezdá. Naopak bych řekl, že je dramatičtější než nejlepší detektivní bestseller. Je totiž neobyčejně kompetetní a promyšlená. Psali ji právníci, kteří jsou nejen dokonalými profesionály v mezinárodním právu, ale perfektně si prostudovali i nedokonalé české zákony a vynikajícím způsobem využili všech jejich primitivností, v neprospěch českého veřejného zájmu. Velmi zajímavé a napínavé je, jak se smlouva neustále pohybuje těsně až na hraně legality: nikde zákon neporušuje, velmi často však využívá jeho nedokonalostí a dvojznačností.
Jen jeden konkrétní příklad:
Český zákon o rozhlasovém a televizním vysílání konstatuje, že jednou udělená smlouva pro televizní či rozhlasové komerční vysílání je nepřevoditelná.
Jenže: co to znamená? Licence byla udělena skupině slovenských a českých intelektuálů, kteří nyní, o několik let později zcela zjevně na vysílání televize, která vznikla, už vůbec nemají vliv. Jim samotným to nevadí, oni byli zkorumpováni penězi: umlčeni balíky peněz, které jim nepřísluší, protože licence byla jejich skupině nesmyslně udělena zadarmo.
Licenci dále formálně vlastní tzv. společnost CET 21, v ní však získala bermudská společnost CME velmi šikovnou strategií prostřednictvím Železného právo veta. V odstavci smlouvy 8.4.(c) se Železný zavazuje, že zajistí, aby byly pozměněny zakládací listiny podniku CET 21 s.r.o. v tom smyslu - a má to být zapsáno do českého obchodního rejstříku - že firma CME musí mít právo veta při jakomkoliv rozhodování ve společnosti CET 21, v držiteli licence pro vysílání televize Nova.
Takže je to jako u blbých: formálně nebyla licence přenesena na nikoho jiného, jejím vlastníkem zůstává skořápka CET 21, všechno rozhodování však činí bermudská společnost CME. To není porušení zákona? To není přenesení licence na někoho jiného? V českých podmínkách zřejmě ne.
Takovýchhle kliček je ve smlouvě Železný - CME bezpočet. Zase ti Američané na ty Čechy vyzráli. Proto se mi, Jaroslave, ta smlouva vůbec nezdá nudná - připadá mi to jak detektivka s Philem Marlowem...
Poslední poznámku k této věci na závěr: Týdeník Central European Business Weekly přinesl ve svém čísle na 14. - 20. března 1997 na titulní straně velmi dobrou přehlednou analýzu případu CME a TV Nova od Briana Kenetyho, pod titulem "CME enters Hungarian TV bid amidst Czech controversy".
Na článku se mi zdá nejzajímavější poslední odstavec. Praví se v něm:
"Ron Lauder, ředitel společnosti CME, nám odmítl poskytnout interview týkající se případného [zahraničního] "diplomatického tlaku" [na pomoc televizi Nova], avšak společnost Estée Lauder, jejímž je Ron Lauder také jedním ředitelem, nedávno uvažovala o tom, že najme manželku budoucího pravděpodobného českého velvyslance ve Spojených státech [Alexandra Vondry] jako placenou poradkyni, sdělil nám zdroj, který se vyjednávání účastnil."
Reportéři z listu Central European Business Weekly se spojili s Alexandrem Vondrou a požádali ho o vysvětlení. Věc popřel a odmítl o ní dále hovořit.
Kompletní anglický text článku o CME a TV Nova v Central European Business Weekly je k dispozici zde na mé glasgowské stránce. Budu-li mít čas, přeložím ho pro Psa do češtiny - anebo by v tom byl ochoten pomoci některý náš čtenář, třeba student? Tatáž prosba se týká podrobnější hospodářské analýzy ČR od Martina Myanta.
Ještě jednu poznámku k zápisníku Jaroslava Veise v Softwarových novinách. Píše tam o významném Sorosově eseji Kapitalistická hrozba, který vyšel letos v únoru v celé řadě čelných západních periodik, v ČR ve víkendové příloze Lidových novin, ale jak je symptomatické pro toto trapné periodikum, v Lidovkách vyšel text pouze v podstatně zkrácené (zcenzurované?) verzi.
Jaroslav Veis je snad jediný český komentátor, který se seriózněji zabýval tímto nesmírně významným Sorosovým esejem. Když jsem esej pro Britské listy přeložil do češtiny, dostal jsem několik e-mailů od čtenářů ze Západu, kteří byli velmi potěšeni tím, že byla tato argumentace zpřístupněna lidem v ČR. Od lidí v ČR však nepřišla vůbec žádná reakce. Jeden americký čtenář nad tím vyjádřil podiv. Konstatoval, že na amerických a dokonce i maďarských debatních fórech na Internetu se o Sorosově eseji velmi živě diskutuje. Proč ne v ČR? Není to mlčení skutečně zajímavé?
Technické upřesnění: Veis konstatuje, že plný překlad Sorosovy úvahy je prý k dispozici na mé glasgovské stránce. To je malá chyba - text byl dosud umístěn pouze v Britských listech Neviditelného psa, ale když už ho Jaroslav Veis dal na mou glasgowskou stránku, udělal jsem to nyní také.
Dále, ještě jedno upřesnění. Můj český překlad vychází z textu, který byl otištěn v listě Guardian. Pan Josef Schrabal mě upozornil, že ve srovnání z originálem v Atlantic Monthly chybí v textu v Guardianu několik odstavců. Pochybuju, že jde o cenzuru, spíše se to do deníku už celé nevešlo. Nicméně upozorňuju, jak obrovskou (rozsahem) esej jsou kvalitní britské deníky ochotny otisknout, jde-li o zásadní věc.
Původní název eseje je "Kapitalistická hrozba". To je trochu bombastický, neúderný titul, který nezapře Sorosův středoevropský původ. Guardian otiskl Sorosův text pod elegantním vlastním titulkem Capital crimes.
To je něco tak složitého, že se to prostě nedá přeložit. Pouhá dvě pádná slova mají hned několik podtextů. Vyvolává to asociace na capital punishment, což znamená trest smrti. Dále na Crime and Punishment, Dostojevského román Zločin a trest. Takže jsem to přeložil jako Kapitálové zločiny, ve skutečnosti jsou to však zároveň zločiny, za něž se platí trestem smrti... Jak se s tím vším vyrovnat? Vrátit se k původnímu nudnému středoevropskému názvu Kapitalistická hrozba?
From: gawlik@firstnet.cz
Subject: mezimestske spoje a Internet
Reakce BL na můj předchozí příspěvek:
Tento vyrok je hloupost, i kdyby se te vete melo rozumet ve smyslu jen "skoro bez nakladu", upozornuje jeden ctenar. Varuje take, ze navrh pana Gawlika, aby byl vsem uzivatelum v CR zpristupnen Internet prostrednictvim jedineho, levneho cisla, by totalne pretizil mezimestske site v CR, protoze na Internet jsou lide pripojeni po dlouhou dobu, zatimco telefonni linky byly puvodne delany jen na nekolikaminutove hovory. (To se uz skutecne v nekterych mistech Spojenych statu, kde jsou mistni hovory, a tedy napojeni na Internet, zdarma, uz deje.)
Vazeny pane Čulík,
rád bych napřed odpověděl stručně pro publikaci mému anonymnímu odpůrci, pak se pro Vaši informaci trochu rozepsal.Takže podstatné body: Veřejná telefonní (a datová) síť dokončovaná u nás patří k nejmodernějším na světě. Na úrovni dálkových spojení nelze hovořit o riziku přetížení. Na místní úrovni je riziko přetížení místních telefonních ústředen staršího typu. Tento problém poprvé nastal v USA v Silicon Valley, tam je ovšem až 60% domácností připojeno k internetu.V USA si provozovatelé místních telefonních sítí stěžují na přetížení místních ústředen. Neslyšel jsem, že by si stěžoval nějaký provozovatel dálkových sítí.
Telefonní poplatky u nás nejsou na rozdíl od USA paušální. Vzhledem k tomu, že nárůst uživatelů je pozvolný, není nic těžšího, než posílit za vybrané peníze kritická místa (rozuměj přechod na digitálními síť, což se stejně děje).
Studie, na níž uvádím odkaz (viz níže) ukazuje že i v USA budou náklady na toto posílení minimální.
P.S. Samozřejmě jsem měl napsat, že přístup na Internet v ČR může být "skoro bez nákladů", měl jsem na mysli porovnání nákladů SPT a nezávislého providera.
Technický komentář:
1. Problémem mohou být místní ústředny, nikoliv "meziměstské linky". Ve skutečnosti takzvané "meziměstské linky" jsou čerstvě dobudované optické linky, které spojují jednotlivé ústředny a naopak v zájmu SPT je jejich co největší vytížení. Tyto optické linky jsou předimenzované. V současné době každý provozovatel usiluje o co největši vytížení dálkových okruhu.
2. Zajímalo by mne, kolik pak SPT počítá, že bude mít zákazníků pro svoji službu Internet On-line. Pokud by od začátku věděl, že nebude schopen uspokojit poptávku, stěží by tuto službu zaváděl. Jelikož bude nárust uživatelu pozvolný, není problém se připravit na možné připojení dokonce všech domácnosti v ČR, tento proces bude muset stejně nastat. Cena za tyto služby bude muset odpovídat cenám světovým tj. cca $20 Internet +$20 s tím spojené telefonní poplatky.
Bylo by paradoxní, aby si vydavatel novin stěžoval, že jeho noviny kupuje mnoho lidí a Telecom, že se hodně telefonuje. Dále je zde jednoduchá kalkulace - 200000 uživatelů internetu znamená cca 6.000 současných spojení. Tato spojení jsou rozprostřená po celé ČR a jejich počet přesně kopíruje hustotu osídlení.Není tedy problém spočítat,kolik na každou ústřednu připadne hovorů. Otázkou je pouze, zda SPT bude poskytovatelem přístupu a služby budou poskytovat jiné firmy nebo bude SPT monopolním poskytovatelem všech typu služeb.
3.V USA si provozovatelé místních telefonních sítí stěžují na přetížení místních ústředen. Neslyšel jsem, že by si stěžoval nějaký provozovatel dálkových sítí, ti naopak dálkový provoz vítají. Problém v USA je zaostřen paušálním poplatkem za místní hovory, takže někteří uživatelé opravdu jsou připojeni velmi dlouho a telefonní společnosti z toho nemají žádný dodatečný příjem. Proto se pokoušely navrhnout, aby místní hovory "na Internet" byly účtovány v závislosti od času (jako u nás všechny hovory).To vzbudilo velkou bouři nevole. FCC se problémem zabývala, v současné době tyto snahy "Baby Bells" odmítla.
Dále bych rád upozornil na nezávislou americkou studii, která upozorňuje, že stesky místních telefonních společností jsou neopodstatněné. U nás bych si dovolil problém bagatelizovat, protože jak místní poplatky, tak tarif 2Kč/300sec neb. 2Kč/150sec přináší Telecomu příjmy v závislosti na provolané době, jednak tyto tarify vedou učasníky k nižší zátěži sítě. Dále si dovoluji upozornit, že problem nastal pouze v těch místech USA jako je Kalifornie, kde až 60% domácnosti ma dial-in připojení na Internet.
4.Cenová struktura telefonních hovoru se může změnit stejně dobře jako se změnila cenová struktura dálkových propojek (X25 učtované dle přenesených dat a času spojení frame relay za paušál). De facto je současný způsob učtování odvozený od architektury telefonních sítí založených na manuálně obsluhovaných ústřednách ve kterých počet fyzických měděných vodičů v kabelu mezi ustřednami určoval počet uskutečnitelných meziměstských hovorů. Ve Spojených Státech se začinají nabízet nové druhy služeb - nejen místní hovory a internet za paušál ale i meziměstské hovory za paušál. informace zde .
Příloha článek z wired news: celá studie je zde
Reakce od čtenáře, jehož adresa je známá, ale z osobních důvodů si nepřeje být jmenován:
Dobry den,
ja Vam rikal, ze bytova problematika bude zajimava. Zasnu a odpovidam a reaguji:
Financni podminky: prodava se za odhadni cenu stanovenou znalcem a v moci OU je tuto cenu snizit podle stari a stavu domu az o 80%.
Soudni odhad znalce je jaka cena? Cena trzni? Cena ucetni? Cena, ktera reflektuje technicky stav domu, anebo trzni cena domu jako by dum byl v idealnim technickem stavu?
Pak vyjde i 3+1 o cca 65 m2 (sice ve 30 let starem panelaku) pod 100 tisic bez pozemku - jeho velikost odpovida zastavene plose deleno poctem bytu - ten je dlouhodobe pronajmut za relativne levny peniz. Koupe i s pozemkem na nejz je predkupni pravo, pak vychazi mirne nad 100 tis., ale pozemek v pripade koupe se musi zaplatit hotove cely.
Cili, pokud znalec stanovil trzni hodnotu bytu 1+1 napr. na 500 tis. Kc (neumim si predstavit, ze by byt v Praze, pokud domu primo nepraskaji obvodove zdi, mohl mit soucasnou trzni cenu pod 500tis. Kc, i kdyz v dome je treba vymenit stoupacky apod.), OU vsak najemnikovi odpustil az 80%, tak vlastne najemnik takoveho bytu ziskal tahem pera
... obvodniho uredniho majetkovy prospech 400tis. Kc. Je-li byt vetsi, tak i vetsi prospech, napr. 800 tis. Kc. Rekneme, ze je to vlastne forma "privatizace" bytu, cimz, jak jsem psal minule, stat vraci obcanovi A nezaplacenou praci vynucenou za socialismu povinnosti pracovat. Vyber domu do privatizace je veci OU (nektere domy, vetsinou ty v dobrem stavu si radnice nechava)
Pokud vsak obcan B bydli v dome, jenz si OU ponechava (z jakehokoliv duvodu), anebo obcan C bydli v dome restituovanem puvodnimu soukromemy majiteli, tak tito zvyhodneny nakup neziskaji. Zatimco obcan A ziskava majetkovy prospech 400 tis. Kc, pak obcane B a C majetkovy prospech neziskavaji, zato jim je druhym tahem pera uredniho vladniho nyni zvysen najem!
..Probiha to za techto obecnych podminek (ty jsou stanoveny magistratem a plati tedy pro celou Prahu)
- ale pozor, kazda radnice si konkretni podminky (hlavne zpusob zaplaceni kupni ceny) resi jinak.
Cili i podminky ruznych stastnych obcanu ze skupiny A se lisi podle toho, KDE se obcan nachazi.
Je take pravda ze radnice posledni dobou financni podminky pritvrzuje......
Cili i podminky ruznych stastnych obcanu ze skupiny A z jednoho mista se lisi podle toho, KDY se jim privatizace povede.
Chci rict, ze jelikoz privatizace obecnich bytu musi v Praze probihat za vyse popsanych pravidel mate v kazdem pripade moznost byt ziskat a nedat tak spekulantum sanci.
1. 25% zaloha ceny. Uznavam, ze cena 100tis. Kc neni vysoka, ale i z ni 25% nemusi mit kazdy duchodce k dispozici a nikdo mu nemusi pujcit. Takze privatizaci, z niz by mohl mit 400 tis. Kc prospech, musi odmitnout. Cili zalezi i na tom, zda clovek neni vyslovene chudy. Chudy se stane jeste chudsim.
ale pozemek v pripade koupe se musi zaplatit hotove cely.
Kupovat dum bez pozemku a bez jistoty, ze tento pozemek napriklad neproda obec v budoucnu nekomu jinemu, kdo z nej vymeri SPEKULATIVNI TRZNI najemne ve vysi, ktere bude napriklad 10 nasobkem bezneho najmu na byt, je hazardem. V takovem okamziku trzni cena bytu dramaticky klesne, protoze nikdo nebude mit zajem se do takoveho bytu nastehovat. Oddelovat majetkovy vztah nemovitosti od pozemku je nestastne dedictvi komunismu, kdy se statu vetsinou proste nehodilo, aby soukromnik mohl vlastnit nejaky pozemek. Jenze pozemek, jak jste uvedl, se musi platit jednorazove, bez splatek, pricemz jeho cena muze presahnout nekolik stovek tisic. Kde na to ma prumerny obcan vzit, pokud mu nepujci banka? Takze i prumerny obcan, ktery ma obavu koupit dum bez pozemku a investovat sve dalsi penize do domu, ktery stoji na pozemku, jez mu nepatri, se stava chudsim!
Ceny pozemku jsou idealni pro spekulace, protoze lze predstirat ruzne zajmy o koupi, ktere ovlivni cenu v dobe, kdy se najemnici rozhoduji pro koupi, takze ji radeji zavrhnou, pozdeji cena opadne, najemnici vsak uz ji nekoupi, protoze jejich predkupni pravo budto zaniklo, nebo nejsou jiz schopni se znovu domluvit. Staci, aby nekolik druzstevnich "majitelu" se svym rozhodovacim pravem veta na koupi pozemku spolupracovalo se spekulujicim subjektem.
Udajne nemam zobecnovat, pricemz je ale zjevne, ze obcane bydlici v najemnich bytech si ani zdaleka nejsou rovni, protoze potencialne ziskatelny prospech zavisi:
- na libovuli uredniku, podle toho KDE v kterem obvodu Prahy bydli
- na uredni libovuli, zda obecni byt bude PRIVATIZOVAN
- zda nahodou nebydli v RESTITUOVANEM bytu
- KDY se jim podari byt privatizovat
- zda ma DOST PENEZ na zakladni splatku a POZEMEK
Pardon, ale co kdyby se takto ruzne napriklad platily dane, nebo vyplacely mzdy. To by bylo kriku. Tady to prochazi, protoze se o tom mlci. Ctenari Psa - napiste panu Culikovi, jak se v ruznych castech Prahy ruzne privatizuje. http://www.arts.gla.ac.uk/Slavonic/staff/JanCulikHome.html