| Britské listy vede a řídí neuvěřitelně produktivní korespondent Neviditelného psa z Glasgowa Jan Čulík, jehož články můžete číst i na stránkách deníku Svobodné slovo (a asi 100 dalších českých novin a časopisů). Kdy Čulík spí není současné vědě známo. Klikněte na hlavičku nebo sem pro návrat do seznamu, klikněte na psí ikonu nebo sem k návratu na hlavní stránku. |
Chcete-li se podívat na předchozí vydání Britských listů, klikněte na ikonu Britských listů zde napravo, dostanete se do archívu.
Podle výsledků průzkumu veřejného mínění Gallupova ústavu, které zveřejnil v úterý Daily Telegraph, by nynější podpora britských voličů Labouristické straně Tonyho Blaira znamenala naprosto drtivé volební vítězství. Labouristé by získali v Dolní sněmovně téměř 500 křesel a měli by nad konzervativci převahu více než 300 křesel. Konzervativní strana, která získala ve volbách v roce 1992 336 křesel, by měla v novém parlamentě jen 150 křesel. Podle nynějších průzkumů veřejného mínění je náskok labouristů nad konzervativci naprosto rekordní. Labouristé mají teď voličskou podporu 56,5 procenta občanů, konzervativci 28,5 procenta.
Pro nezúčastněného pozorovatele jsou tyto volební preference dost nepochopitelné. Podtrhl to nedávno komentátor listu Financial Times Michael Prowse, který se do Británie vrátil po šesti letech života ve Spojených státech. Proč jdou lidem v Británii nyní John Major a jeho strana tak strašně na nervy? Britská ekonomika vzkvétá, hospodářství se rozvíjí, přijmy Britů rostou, inflace je na mizivé úrovni kolem 2,5 procenta ročně, kvalita vzdělání obyvatelstva se zvyšuje, nezaměstnanost klesá a je podstatně menší než v jiných západních zemích, infrastruktura země je moderní a dále se na její modernizaci pracuje, občané přijali provedené privatizační programy za své, veřejné úřady a instituce jsou efektivní, fungují kvalitně a jejich zaměstnanci jsou zdvořilí - což nebývalo. Paradoxní je, že Johna Majora a jeho vládu za tyto úspěchy nikdo nechválí. Proč?
Kromě toho, že v Británii vládnou konzervativci už osmnáct let, a mnozí se docela vážně obávají, že by jejich novým vítězstvím ve všeobecných volbách byly nepřípustně posíleny tendence směrem ke vzniku politického režimu jediné strany (málokdo si v Británii už dnes vůbec pamatuje, jaké to bylo, když tam vládli labouristé), zakopaný pes bude zřejmě navzdory všem úspěchům především v ekonomice.
Žít v zemi s téměř nulovou inflací je tvrdé. Podniky ani vláda totiž nemají výmluvu pro zvyšování cen a poplatků v důsledku své neefektivnosti. V britské průmyslové sféře naopak nyní dosti často dochází k cenovým válkám (např. mezi deníky nebo mezi telekomunikačními společnostmi), takže ceny pro veřejnost klesají. Někde se to projevit musí. A projevuje se to propouštěním, tzv. "downsizing". Jistě, propouští se nyní často méně lidí, než kolik jich získává nové zaměstnání. Nová zaměstnání jsou však bez existenčních záruk.
Britové mají strach ze ztráty místa. V zemi došlo k radikální hospodářské restrukturalizaci. Koncept zaručeného zaměstnání na celý život nenávratně zmizel. Všechny občany bez rozdílu dnes postihuje existenční nejistota. Lidem se to nelíbí. Je to důsledkem měnícího se mezinárodního hospodářského klimatu, globalizace světové ekonomiky, která bezpochyby postihne i Českou republiku. Britští občané z těchto změn viní Johna Majora. Jejich obavy z nezaměstnanosti jsou možná hlavním faktorem, proč budou zřejmě hlasovat v nadcházejících všeobecných volbách pro opozici. Nevím však, jak dokáže Tony Blair jejich strach rozptýlit.
Při posledních britských všeobecných volbách v roce 1992 nešlo k volebním urnám v důsledku deziluze z politického procesu více než 9,5 miliónů dospělých Britů. Není vyloučeno, že i letošní květnové všeobecné volby budou mnozí Britové ignorovat. Přitom však komentátoři poukazují na to, že blížící se britské volby budou mít tentokrát obrovský význam. Přivodí do Británie úplně novou éru.
Labouristé, ve spolupráci s druhou, menší britskou opoziční stranou liberálních demokratů, totiž plánují podstatné ústavní změny. Pokud by labouristé volby nevyhráli, i to by podle komentátorů znamenalo hlubinné změny v domácí britské politické struktuře. Znamenalo by to, že by konzervativci vládli v Británii nepřetržitě po dvacet let, a tím by došlo bezpochyby k posílení tendencí ke vzniku státní struktury, založené na existenci a vládě jediné strany.
Labouristé se ale v posledních letech stali velmi efektivní politickou silou.
Jak napsal deník Daily Telegraph, do roku 1979, byla dlouho tajnou volební zbraní britských konzervativců sama Labouristická strana. Vezměme třeba její absurdní program jednostranného jaderného odzbrojení vůči Sovětskému svazu, začátkem osmdesátých let. Kdykoliv se stali britští konzervativci obětí nějakého skandálu, anebo se dostali do politických obtíží, vždycky stačilo říct, "Prosím vás, podívejte se na ty amatéry labouristy. To přece nemůžete myslet vážně, že byste hlasovali pro ně."
Tony Blair si tohoto stavu byl dobře vědom a skoncoval s ním. Právě jeho zásluhou přestala být Labouristická strana terčem vtipů a stala se seriózním, vážným soupeřem vládnoucích konzervativců. Obrovský náskok, který mají už dlouho ve volebních preferencích labouristé nad konzervativci, dokazuje, že jsou britští voliči nyní přesvědčeni, že by měli převzít vládu labouristé.
Mezi radikální změny, které se zřejmě chystá provést Labouristická strana společně s liberálními demokraty, patří zrušení nynějšího většinového volebního systému a zavedení proporčního systému, jaký se používá pro volby do parlamentu v ČR. Znamenalo by to, varuje deník Daily Telegraph, že by už britští občané nevolili v každém volebním okrsku přímo a konkrétně jednoho kandidáta, kterému poskytují osobní mandát a poslanec je jim pak za své činy osobně odpovědný - takže si například nemůže dovolit členovi veřejnosti neodpovědět na dopis. Zavedením proporčního volebního systému by ve volbách hlasovali občané obecně pro hromadnou kandidátku a zvolení poslanci by nepociťovali vůči obyvatelům svých volebních okrsků konkrétní, osobní odpovědnost.
Labouristé také uvažují o podstatné decentralizaci Velké Británie a o poskytnutí značné míry samosprávy Skotsku a Walesu. Tím by byl radikálně pozměněna historická vládní struktura Velké Británie. Británie nemá dosud psanou ústatu, nemá Listinu základních práv a svobod. Mnozí britští občané jsou s tím velmi nespokojeni. Labouristé slibují, že vytvoří nově všechny tyto ústavní dokumenty a uvedou je v platnost. Tradicionalističtější Britové varují, že tím bude zlikvidován historický systém anglických (a skotských) svobod a nahrazen systémem abstraktních kontinentálních práv.
Labouristická strana zastává vstřícné stanovisko k Evropské unii. Je zcela nesporné, že po jejím případném volebním vítězství dojde k daleko těsnějšímu podstatnějšímu začlenění Británie do Evropské unie. Labouristé chtějí přijmout sociální kapitolu maastrichtských dohod a zavést v Británii minimální mzdu, což konzervativci odmítají.
Podle konzervativních stoupenců vyřešila Británie průkopnicky hlavní hospodářské problémy konce dvacátého století. Flirtovat s tzv. "sociální tržní ekonomikou" podle německého vzoru, což prý budou do určité míry chtít dělat labouristé, je podle konzervativců nesmírně nebezpečné: vždyť Německo má nyní více než 4,5 miliónu nezaměstnaných a v jiných zemích Evropské unie, které se za vlády labouristů prý bude Británie snažit napodobovat, je to ještě podstatně horší.
Jenže Tony Blair posunul politiku své strany natolik směrem ke konzervativcům, že bude zřejmě po případném volebním vítězství provádět uměřenou centristickou politiku, velmi podobnou té, jakou praktikoval John Major. Podle některých komentátorů je možná škoda, prohrají-li konzervativci volby - mnozí konzervativní ministři mají dnes totiž takový politický program, že by se s ním stejně dobře uplatnili i v Blairově Labouristické straně. Je prý škoda, že z politických důvodů nebude Blairova vláda moci těchto zkušených odborníků ve své vládě využít, i když by se s nimi filozoficky a ideologicky soukromě zcela shodla.
Vazeny pane Culiku,
musim predem rici, ze Vase prispevky do Neviditelneho Psa byly jistym ozivenim nekdy prilis poklidnych hladin nekterych tabuizovanych temat. Proto jsem si Vase veci hrozne rad cetl a take Vam docela fandil. Zvlaste v poslednich dvou mesicich, kdy jsem byl kvuli pretrzene achilovce zavisly prevazne na informacnim servisu NP. Tema NOVA, prohlaseni slavneho Demetera (afera BIS), dokumenty o Amiccim (kauza Klausuv vrchni nohsled Vychodil) atd. - ty byly dobre veci, s nimiz se da dale pracovat, ackoli o informacnim mustku Neff- otec a Neff-syn-MFD si nedelam zadne iluze.
Nejsou ale udalostmi jedinymi, ktere zatezuji nas zivot, a ktere si ctenar rad precte. A zde je zrejme bod zlomu, kdy Vas zacinam mit dost. Totiz Vase mentorstvi zacina prerustat i Vasi jedinecnost a hrozi Vas spolknout jako malinu. Nevim kolikrat jste psal ve svych Britskych listech o tech nejzakladnejsich profesnich pravidlech novinarske prace, z nichz si myslite, ze minimalne polovina tem ceskym zurnalum chybi.
Asi by mi to bylo putna, kdybych nebyl prave z tech Lidovych novin, do nichz se casto pravem navazite a neznal pozadi nekterych veci. I ja znam zdejsi pomery, ale jste cvok, kdyz napisete, ze Sorosuv esej vysel v tuzemsku pouze v LN a nikde jinde a to ve zkracene verzi, coz svedci o cenzure. Vazne chcete byt tak prostoduchy, byt pritom vzorem novinarske objektivity a zaroven vypoustet neco tak vnitrne rozporneho?
Vas vztah k LN zacina byt prilis osobni, uvedomujete si to pane novinari. Neotiskli Vam zde zasadni analyzu TV NOVA. Svedci to o tom, ze LN kopou za NOVU? Ale jdete. Ono mit profesni spor je trochu neco jineho, nez roznaset o nekom drby, tak jak to cinite Vy pane novinari. Nebo snad chcete rici, ze tvrzeni [zde citoval autor můj výrok o jednom redaktorovi LN, který jsem slyšel na několika místech v Praze a zmínil jsem se o něm neuváženě bez ověření komusi v soukromém e-mailu, stalo se to záminkou, proč LN - přesně řečeno paní Alice Šimonová - potlačila můj shrnující materiál o případu TV Nova, který přirozeně nemá s Čulíkem nic společného, jeho otištění je ve veřejném zájmu a vychází nyní v rozšířené verzi jinde, viz starší vydání BL, pozn. JČ] lze vyargumentovat ctenari NP slovy - rika se to.
To jsou ty prostredky novinarske prace, o nichz vypravite studentum zurnalistiky? Chce to trochu sebekorekce a budete zas tim podnetnym Culikem, jenz dokaze Vovku Zelezneho prinutit v sobotu dopoledne k magickym taneckum. Jinak se proflaknete jako prilis spjaty s tim o cem pisete a lide Vas prestanou brat Vazne. S pozdravem a uctou se tesim na budouci spolupraci (...) redaktor LN
Nikdy jsem netvrdil, že Lidové noviny kryjí televizi Nova. Naopak vím, že postoj redakce LN je k TV Nova prý spíše kritický. Vyjádřil jsem názor, že potlačení analýzy případu TV Nova pod výše uvedenou záminkou je proti veřejnému zájmu a profesionální list měl analýzu otisknout - jeho redaktoři měli poznat, že je to důležité, a ještě nejlépe, měli zmíněná fakta najít a zveřejnit sami, neměli čekat na nějakého Čulíka, Šmída či Neffa, jejichž prací tohle vůbec nemá být.
(A vůbec, proč se v ČR tak cudně mlčí o "profesních konfliktech" v novinářské oblasti - i když v tomto případě, zdůrazňuji, o něj nejde a k LN mám stejný vztah jako řekněme k MFD. Sdělovací prostředky jsou příliš důležitou velmocí ve společnosti na to, aby se o změnách a konfliktech v jejich zákulisí mlčelo. )
Dále, bylo by velmi smutné, kdyby jediným důsledkem všeho, co bylo zveřejněno ohledně TV Nova, bylo "přinutit Vovku Železného v sobotu dopoledne k magickým tanečkům". Snad jde o trochu něco jiného, ne?
K Sorosovi. Citoval jsem volně Jaroslava Veise a jeho Zápisník, který vyšel v březnových Softwarových novinách. Znovu opakuji, že úvahy Jaroslava Veise jsou vynikající a je velmi smutné, že je tiskne technický časopis s relativně úzkým zaměřením a ne "list českých vzdělanců" Lidové noviny - ten raději dává přednost primitivismům Ladislava Jakla. (Karel Čapek by se v hrobě obracel.)
Včera jsem zde napsal toto, omlouvám se za nutnost opakovat. Protože mi připadá, že tyto mé včerejší výroky výše uvedený dopis zkresluje:
"Ještě jednu poznámku k zápisníku Jaroslava Veise v Softwarových novinách. Píše tam o významném Sorosově eseji Kapitalistická hrozba, který vyšel letos v únoru v celé řadě čelných západních periodik, v ČR ve víkendové příloze Lidových novin, ale jak je symptomatické pro toto trapné periodikum, v Lidovkách vyšel text pouze v podstatně zkrácené (zcenzurované?) verzi.!"
(Toto je volná parafráze komentáře Jaroslava Veise v Softwarových novinách, nemá to tedy nic společného s mou údajnou osobní antipatií k LN. Nejlevnějším způsobem, jak něčí kritiku bagatelizovat, je přece říci, že je ten člověk proti terči kritiky osobně zaujatý. Text včera dále pokračoval:)
"Jaroslav Veis je snad jediný český komentátor, který se seriózněji zabýval tímto nesmírně významným Sorosovým esejem. Když jsem esej pro Britské listy přeložil do češtiny, dostal jsem několik e-mailů od čtenářů ze Západu, kteří byli velmi potěšeni tím, že byla tato argumentace zpřístupněna lidem v ČR. Od lidí v ČR však nepřišla vůbec žádná reakce. Jeden americký čtenář nad tím vyjádřil podiv. Konstatoval, že na amerických a dokonce i maďarských debatních fórech na Internetu se o Sorosově eseji velmi živě diskutuje. Proč ne v ČR? Není to mlčení skutečně zajímavé?"
Autor výše zmíněného dopisu mi sice nadává, nevysvětlil však,proč že Sorosův esej vyšel ve Středoevropských novinách (v příloze LN) v tak radikálně zkrácené verzi. Zajímavé také je, jak uvádí Jaroslav Veis, že prý Středoevropské noviny financuje Soros, není to v nich ale uvedeno. Je to pravda? Pokud ano, proč tomu tak je?
schrabal@columbia.edu Ja si myslim, ze Guardian tu VELICE dulezitou pasaz, o ktere jsem vam psal, vynechal NE nahodou a NE z nedostatku mista, ale cenzurou. Prosim, prectete si tu pasaz a sam usudte. Tech nekolik vynechanych vet je podstatou cele eseje. Srovnani fasismu s komunismem, co maji spolecneho. (Musim se priznat, ze jsem puvodne podeziral vas, ze jste to but umyslne - nebo nahodou, vynechal.)
zdravi js
Požádal jsem pana Schrabala, aby tu pasáž našel, že ji dopřeložím a dodám do textu.
diky za vyjadreni k N. Chomskemu. Byl jsem to ja, kdo o nej zadal.
K vasemu clanku v Britskych listech ze 17.3.97 :
Na okraj: Trochu se me az dotklo, ze mel pan Culik potrebu na vas clanek tak opatrne ctenare pripravovat v uvodu. Po precteni uvodu jsem totiz cekal kontroverzni provokaci -kterou jsem nenasel. Vas svetovy nazor (presny, byt marxisticky, termin) je mi blizky.
Stejne jako v clanku o ceske povaze s vami spise souhlasim. V dalsim textu komentuji hlavni body vasi uvahy a pokladam i vyzyvam k diskuzi.
K hlavni myslence: S tezi o narodnim zajmu souhlasim. Mam-li mluvit jen za sebe, tak iluzi o tom, ze mi nejaky subjekt, snad krome vlastnich rodicu bude jakkoliv pomahat, aniz by mu to neco vynaselo, at uz materialniho nebo i jen poteseni, jsem ztratil kolem 20. roku.
A kazdemu kdo podobnou iluzi jeste trpi doporucuji prostudovat myslenky socioekonoma Garry S. Beckera, vyznamenaneho pozdeji Nobelovou cenou.
K clanku mam tyto komentare: ad Mytus americke demokracie Myslim ze stat dvou konkurencnich stran je mnohem lepsi nez stat jedne strany. Zarucuje totiz _konkurenci_nazoru_- nutnost se lisit jako kolektivni pud sebezachovy clenu jedne z tech dvou stran. Tak tento system zarucuje svobodu slova.
ad Americke "pomahani" demokracii Tvrdim, ze Americanum nejde o sireni demokracie, ale, a presneji, sve _kultury_. Cim vice lidi se podari vmestnat do nove globalni kultury, tim vetsi bude trh pro produkty, ktere tuto kulturu provazeji. A ty jsou dobrym exportnim artiklem americkych podniku: fastfood, knihy Jak zbohatnout pres noc, Disneyovy comicsy, výpočetní technika, osobni automobily, ... Internet ve sve nynejsi podobe je pak tim prijemnejsim vedlejsim produktem globalizace.
Jestlize Americane podporovali Causeskuv rezim, pak to bud bylo z naivity, ale spise z _vypocitavosti_. Rika se ze retez je jen tak pevny, jak pevny je jeho nejslabsi clanek. Mozna spolehali na to, ze se jim casem podari svou podporou Rumunsku rozdmychat zavist nebo nejake jine emoce ve vychodnim bloku. Slo jim spis o rozestvani vychodniho bloku. Proc z toho nebylo nic? Mozna proto, ze Americane do toho malo investovali- at uz penez nebo energie.
ad. pan Palmer: _Osobnostni_typy_ jsou vsude stejne. Nekterym osobam zalezi vice na kariere nez na podminkach ve kterych ji delaji. A mezinarodni politika je vysoka hra, ve ktere jde o to aby nebyla valka a aby prosperovala narodni ekonomika.
ad. Mexikanizace Tak tohle tema je pro me nove. A zajimave. Zvysovani mezd v Mexiku nebo Madarsku je rizeno nabidkou na trhu prace. Jestlize nejsou ostatni ekonomicke subjekty schopne trh prace vytezit, pak se proste za vyznamnou cast odmeny povazuje uz jen ten fakt, ze zamestnanec vubec nejakou praci ma. Coz je samozrejme na ukor penezni slozky. A dále. Kvalitne rizene firmy kalkuluji na zisk. Az uznaji zavedeni trhu sveho zbozi v Madarsku za ekon. vyhodne, pak ho tam otevrou. Nezapominejte ze i lidi je treba na produkty pripravit, i _do_tvorby_ _trhu_ se musi investovat. Nejprve je treba vytvorit logistickou a informacni infrastrukturu atd. atd.
Ad. schopnost a ochota postavit se autorite Schopnost postavit se verejne autorite nemuzeme cekat od generaci uvyklych totalitnimu rezimu. Ani v Cechac, natoz v Rusku. Je to jen silny kulturni vliv Zapadniho Nemecka co Cechy odrazuje od _navratu_ k_socialismu_.
Ten si ale na svem kratkem vyletu do demokracie asi demokraticky zvoli napr. Albanie nebo mozna Rumunsko. Lide nebudou volit toho, kdo jim zaruci svobodu slova, ale toho kdo jim naplni zaludky a nebude po nich vyzadovat bolestive zmeny.
Ad. Pochybujte o Chomskem To ze o Chomskem pochybuji bylo i duvodem, proc jsem zadal pana Culika o vyjadreni. Pokud jste docetl az sem, diky za cas ktery jste mi venoval. Ocenil bych, kdyby mohla debata nejak pokracovat. Marek Housa
Reakce čtenáře, jehož jméno známe, ale chce zůstat v anonymitě. (Není z SPT Telekom.)
Snad už bychom mohli tuto diskusi ukončit? (JČ.)
Pan Gawlik mlzi ve svuj prospech.
Bylo by pochopitelne zajimave vedet presne nakladove kalkulace na jednotlive dalkove spoje SPT Telecom, jejich soucasne skutecne vytizeni atd., ktere by bylo potreba mit, abychom dokazali panu Gawlikovi jednotlive argumentovat presne proti jeho tvrzenim, ty nam vsak Telecom tezko da k dispozici. Je ale divne, pokud by je mel mit a znat pan Gawlik, ktery na jejich zaklade argumentuje, tezko je muze znat nekdo mimo top management Telecomu...
Zakladni protiargument je tento: "Jestlize by SPT Telecom poskytoval rekneme 6000 soucasnych telefonnich spojeni na Internet, na centralni bod do Prahy, za treba 2Kc/6min pausalne z cele CR, pak by musel poskytovat za stejnou cenu i jakekoliv jine telefonni volani odkudkoliv kamkoliv v ramci cele Ceske republiky, pro JAKEKOLIV TELEFONNI HLASOVE VOLANI ODKUDKOLIV KAMKOLIV.
Neni mozne politicky ci jinak zduvodnovat jakousi preferenci volani na Internet oproti beznemu telefonickemu volani, pokud obsazuji a vyuzivam stejne zdroje, t.j. 1 cely telefonni kanal mezimestskeho spojeni". Pokud je pro Telecom skutecne vyhodne vytizit "predimenzovane dalkove spoje" tim, ze bude pres ne poustet telefonni volani z jakehokoliv mista na jakekoliv jine, za tarify, ktere dosud odpovidaly mistnimu volani, je s podivem, ze takoveto jasne popularni opatreni, ktere by jiste vedlo k vyssi intenzite telefonniho volani po CR (a tedy podle logiky pana Gawlika k celkove vyssim prijmum Telecomu), Telecom zatim po dohode s CTU nezavedl.
Netvrdim, ze to neni mozny technicky stav, ale je nutne se ptat PROC SE TO NESTALO, kdyz by to bylo udajne pro samotny Telecom vyhodne! Proto o teto hypoteze "VOLNYCH LEVNYCH dalkovych kapacit" velmi pochybuji. V USA pochopitelne "carriers" dalkovych okruhu vitaji jakykoliv provoz, protoze se jim za nej plati vice nez jsou jejich naklady v mistnich podminkach USA. Pokud existuji volne levne dalkove okruhy, je tarifni struktura Telecomu spatna, a Telecom by ihned mel dramaticky zlevnit vsechna mezimestska volani.
Pak by si ovsem jednotny pristupovy bod v Praze pro Internet mohla zridit UPLNE KAZDA NAPRIKLAD POCITACOVA FIRMA a pan Gawlik by celil konkurenci desitek az stovek takovychto flexibilnich malych provideru. To by nebylo spatne :-)! Pro laicke ctenare doporucuji knizku od Christiana Huitemy: "A Buh stvoril Internet", ktera vysla i v ceskem prekladu. Huitema (mimochodem jinak predseda IETF) v ni jednoduse vysvetluje, jak byl vlastne Internet vymyslen presne v protikladu k "telefonnim" resenim spojovani okruhu - jako sit s prepojovanim paketu. Vysledkem je, ze efektivita spojovani pocitacu pres Internet je v zavislosti na aplikacich cca. 5-50x vyssi, nez tomu je u telefonnich spojeni, t.j. staci jim 5-50 mensi sirka prenosoveho pasma. Proto je mozne browsovat po americkych www serverech za zlomek ceny, co by nas stalo napriklad telefonni spojeni do USA.
Internet dokonce prenasi efektivneji i samotnou hlasovou komunikaci, nez telefonni sit, protoze nemusi prenaset ticho (v dialogu zpravidla mluvi pouze 1 telefonujici, znamena to minimalne 50% usporu) a navic je mozne vyuzit ruznych stupnu komprimace reci, takze Internet muze pri maximalni komprimaci s plechovym zvukem prenaset rec az s 20x mensim prenosovym pasmem, nez klasicka telefonni sit, ktera i v moderni digitalni podobe pro hovor alokuje a prenasi behem celeho hovoru pevnou stalou sirku digitalniho pasma umoznujici prenos frekvencniho pasma 3kHz obema smery zaroven!
"Telefonni" reseni pana Gawlika se snazi vyuzit relativne drahych kapacit telefonni site, aby se temito neefektivnimi kanaly tuneloval efektivni Internet. Vysledkem by bylo, ze by poskytovani sluzby Internet bylo ekonomicky velmi drahe, zakryt by se to dalo pouze dotovanim z jinych sluzeb SPT Telecom, ktere by zaplatili jini jeho zakaznici. Pan Gawlik svym resenim nakonec _podporuje_ zajmy Telecomu na vyuziti jeho drahych telefonnich okruhu, namisto toho, aby si ruzni ISP mohli vybudovat sve celorepublikove paterni site Internet, ktery by umoznily radove efektivnejsi komunikaci, radove efektivnejsi vyuziti dalkovych prenosovych kapacit. Takovy backbone si musi kazdy poradny ISP tak jako tak vytvorit, protoze pochopitelne budou existovat i jini zakaznici pro pripojeni, nez pres dial-up po modemu a telefonni lince. Investicne vyjde budovani 1 velkeho pristupoveho uzlu nebo mnoha mensich pristupovych uzlu, zejmena pokud se veme do uvahy nutnost jejich tvorby z duvody obsluhy pripojeni zakazniku s pevnymi linkami, obdobne.
Distribuovane reseni ovsem ma radove MENSI PROVOZNI NAKLADY na vyuziti prenosove kapacity a bude proto nakonec radove levnejsi. Vyzaduje, pravda, ponekud vice know-how o Internetu.
Na zaver si neodpustim poznamku, ze 200tis. zamyslenych uzivatelu jsou pouha 2% obyvatelstva CR a hovorit tudiz o reseni pristupu na Internet pro celou CR je ryzim populismem. Pokud by to bylo "skoro zadarmo", bylo by to zrejme dotovano temi 98% zbytku populace, ktera by si toho zrejme nevsimla. Dale, pokud by bylo umozneno pouze 6000 soucasnych pripojeni pro 200tis. uzivatelu, znamenalo by to take, ze v dobe spicky behem dne by sluzba byla pravdepodobne casto obsazena a jednalo by se O NIZKOU KVALITU SLUZBY pristupu na Internet, s nizkou "availability".
Navic by spolehlivost Internetu byla ovlivnena silne spolehlivosti telefonni site SPT Telecomu, coz by znamenalo, ze by v pripade vypadku telefonnich ustreden pobliz uzlu v Praze nefungovalo nikomu nic. Takova centralizovana reseni by rovnez byla snadnejsi pro mocenskou kontrolu, politickou cenzuru, v pripade hypotetickeho puce aj. mocenskych politickych otresu.
From: "Oskera Miroslav"cmzrb@cmzrb.anet.cz
Problém privatizace bytů je naprosto neřešitelný. Byl jsem při příprvě vyhlášky k privatizaci bytů v Mělníku (kde bydlím) a vzniklo několik zásadních problémů:
- město na byty doplácí, proto se jich chce co nejrychleji zbavit
-v městských bytech bydlí asi třetina obyvatel, z této třetiny je množství lidí slušně zaopatřených (zaparkovaná auta světových značek)
-bytový fond je nesmírně nekvalitní a do budoucna bude vyžadovat extrémní náklady na opravu a údržbu
- nájemníci si vůbec neuvědomují, co to znamená starat se o dům
- lidi bydlící v městských bytech mají představu, že by se byt měl prodávat asi za 10.000 Kč a větší částka je vydřidušství města
-lidi, kteří nebydlí, nechápou, proč by ti první měli dostat byt za méně, než několik set tisíc, za kolik se prodávají družstevní byty
A teď babo raď. V každém případě někoho naštvete.
Přijaté schéma rozděluje domy do několika kategorií podle výšky (do 4 pater, do 10 a nad 10) podle materiálu (panel, cihla) Je vypracován odhad metodou ceny materiálu (nevím, jak se to přesně jmenuje, ale sčítají se střechy, panely, okna, a zisk z pronájmu. Odhady jsou zprůměrovány, sníženy podle stáří a podle kategorií se urší první splátka. Byt vychází na 100 až 250 000. Je pravda, že to není mnoho (pro někoho) a pro jiné je to neřešitelná částka.
From: Zoltanova zolt@utia.cas.cz
Moc toho nevim, mohu popsat jen pripad svych rodicu a nekolika podobnych. V Radotine, coz je okrajova cast Prahy, za byt 2+1 2.kat. stary asi 40 roku maji zaplatit 250 tis. Kc. Jedna se o dum o ctyrech bytovych jednotkach, ve vsech bydli duchodci. Nikdo z nich zadne velke uspory nema, takze si byt nekupuji. Takove domy jsou tri, postavene v podnikove vystavbe. Zamestnanci museli odpracovat 10 let v podniku, aby byt ziskali. Ja rodicum take nepomohu, protoze ze sveho platu 8 tis.Kc hrubeho v Akademii ved (po 14 letech), coz je nejvic, kolik tady mohu vydelat, mam co delat, abych zaplatila najem ve svem byte. http://www.arts.gla.ac.uk/Slavonic/staff/JanCulikHome.html