Britské listy vede a řídí neuvěřitelně produktivní korespondent Neviditelného psa z Glasgowa Jan Čulík, jehož články můžete číst i na stránkách deníku Svobodné slovo (a asi 100 dalších českých novin a časopisů). Kdy Čulík spí není současné vědě známo. Klikněte na hlavičku nebo sem pro návrat do seznamu, klikněte na psí ikonu nebo sem k návratu na hlavní stránku. |
Chcete-li se podívat na předchozí vydání Britských listů, klikněte na ikonu Britských listů zde napravo, dostanete se do archívu.
Inž. Václav Žák, známý analytik, počítačový odborník a politický komentátor, se vrátil po několika týdnech z pobytu na českém venkově. Napsal mi k tomu několik alarmujících slov: "Tak jsem se konecne vratil do civilizace. S pripojenim na Internet to dopadlo blede: potom, co jsem si predelal zasuvky na chodbe, abych se mohl pripojit, jsem zjistil, ze poruchovost linek je v tom zapadlem konci sveta takova, ze jsem se vubec nedokazal pripojit.
Tak jsem byl 28 dni bez posty, chodil jsem po horach, navstevoval schuze mistni samospravy v okoli - to byla sila. Zajimave bylo sedet u televize ve spolecnosti 20 lidi a divat se, jak reaguji na argumenty diskutujicich. Smutek, smutek. Racionalita veskera zadna, ciste emoce.
To otraveni lidi a jejich neschopnost racionalne premyslet je dane nekolika faktory:
1. verejnost nema zakladni ekonomicke vzdelani, ktere by bylo porovnatelne se Zapadem. To plati i pro politiky a zurnalisty. Politicka ekonomie prednasena na univerzite byla mlacenim slamy a nikoho nezajimala.
2. Klaus nepresvedcil verejnost argumenty. Presvedcil je nasazenim, commitment. Byl pro ne ztelesnenim nadeje. Proste je na svou podporu mobilizoval. To byl jeden z hlavnich predmetu sporu mezi nami (OH, pozn. JČ) a Klausem: co bude potom, az se ukaze, ze ocekavani verejnosti se nesplni? Program "SVOBODA A PROSPERITA" je proste splnit nemohl.
3. Dnes lidi Klause nenavidi, zejmena ti, kteri se stydi za to, ze naleteli. A upinaji se na Zemana, ktery je nutne take zklame. A co potom? To je dnes vazna otazka.
Co s tim? Psat pravdu, ze to nebude tak jednoduche. Podle dopisu, ktere dostavam, jsem optimista: lidi dostali hodne "za vyucenou", ale nastesti fasisticke nalady jsou stale okrajove."
(Jestlipak by nemohla v této věci pomoci Česká televize. Neměla to udělat už dávno? Nedal by se vymyslet zábavný, pravidelný řekněme desetiminutový ekonomický pořad, vysílaný třeba před hlavními večerními zprávami nebo po nich, kde by se na konkrétních reportážích o konkrétních událostech ze života lidem systematicky objasňovaly základní ekonomické informace?
Nesmělo by to být nezáživné. Seriál by měl mít promyšlenou strukturu (že by postupně pokryl všechny důležité ekonomické pojmy) - ale divákovi by se to nemělo vnucovat jako kurs. Hlavně aby to nepůsobilo pedagogicky, povýšeně a zašmodrchaně - někteří čeští vědci rádi prezentují svou vědu co nejsložitěji. Ti by v tom seriálu vystupovat neměli. Vlastně by v něm neměli vystupovat žádní vědci, jednotlivé problémy by uváděli reportéři na příkladech, aniž by bylo divákovi zjevné, že jde o ekonomické poučování. )
Bylo by to potřeba pořádně zaplatit.
Jindřich Ginter mě k včerejšímu bloku poslal ještě ve středu aktuální noticku, kterou jsem už nestačil zařadit.
PRAHA - Potíže s dodávkami léčiv do nemocnic, způsobené tlakem distributorů na zaplacení pohledávek, by měly skončit v pátek odpoledne. Na tento den pozval ministr Stráský zástupce Asociace velkodistributorů léčiv (AVEL), aby s nimi jednal o návrzích dohody. Předseda asociace Pavel Suchý uvedl, že zítra předloží Stráskému návrh, který bude respektovat ministrova stanoviska.
Firmy souhlasí s tím, že do konce června bude splacena polovina dluhu a do konce roku zbytek. V dohodě by měly být závazné termíny plateb a výše částek, které se věřitelům z řad AVEL uhradí. Spokojí se s ministrovou garancí, závazky dalších subjektů už nechtějí. V případě Fakultní nemocnice Motol a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se pohledávky budou splácet podle zvláštního režimu.
Ze zdejšího Fóra
Organizace: ZNNH OSTRAVA adresa: ZNNH@vsb.cz"
došlo 10/04/1997 v 12:00:57 hodin k tematu "zdravotnictvi "
RUSENI NEMOCNIC / MF DNES 10.4.97
Ruseni nemocnic se boji lekari, ale take pacienti.
Argumenty namestka Miroslava Cerbaka jsou obdivuhodne " spital bez CT, bez slusneho ultrazvuku uz je dnes menecenny."
Videl jsem v zapadnim Berline, jak urady pristupuji na ruseni jedne nemocnice a splynuti dvou nemocnic / nemocnice CHarlotte ( ost zone) a nemocnice Klinikum Wirchov do jedne universitni nemocnice : podstatne bylo, ze s nemeckou dukladnosti byly popsany 4 knihy, kde byl popsan casovy harmonogram, co s majetekem, co s lidmi, rozdeleny do 4 let.
Vedelo se presne, co se chce, kolik to bude stat, kolik se usetri a presne kde.
Amaterismus ministra a jeho namestku je zhoubny : improvizuji nejen se statnim majetkem, nejen s lekari a zdravotniky, ale hlavne s pacientem.
Ruseni ma nejmene tri aspekty : 1. prvnim by mel by byt pacient. U nas je vsak na poslednim miste. Z hlediska mediciny by melo namestka Cerbaka zajimat, zda pacient s akutnim IM vydrzi prevoz 50 km do nejblizsi vetsi okresni nemocnice, zda dusici se dite nebo rodici zena to prezije? Argumentu by mohlo moci byt vice. Tak zrusime ty male nemocnice a nechame okresni.
2. Schazi ekonomicka rozvaha, zda to skutecne ekonomicky efekt prinese. to znamena, ze premena jednoho interniho luzka na socialni luzko nam usetri x Kc. To se pouze namestci domnivaji, ze by to tak / snad / mohlo byt.
DR. Nemec tvrdi, ze tomu tak neni a ze uspory jsou nepodstat-- ne. Co kdyz tomu tak nebude a nemocnice jiz nebude existovat ?
3. Ministrovi Straskemu i namestkum je jedno, co bude se zdravot. pracovniky, s lekari, s laboranty, co bude s vnitrnim vybavenim? Prakticky je dnes za hotove penize absolutne neprodejne. Zadluzene nemocnice nemaji na koupi pristroju, ktere by potrebovaly, ale nejsou penize. Uvaha o tom, ze lekari se uplatni jako praktici, je nesmysl. Je smutne, ze takovy nesmysl tvrdi ministr a namestek, vzdyt mista jsou obsazena praktiky s plnou kvalifikaci. Mame skutecne nadbytek kvalifiko- vanych lekaru nebo jimi muzeme plytvat?
4. Nemocnice se snadno takovym amaterskym zpusobem ( rozhodnutim z centra) rychle zrusi, ale velmi tezko se jiz pak nekdy obnovi. Profesionalnejsi je zpusob, kdy se nenavaze smlouva s pojistovnou.
Vyrok namestka Cerbaka ( ac humpolecti lecili statniky, hrozi jim zanik , MF DNES 10.4.97,str.3 ) " nemuzeme rozlisovat, zda je nemocnice statni nebo privatni ", je zvlast pikantni, kdy tato vlada, ODA a ODS privatisaci nemocnic prosazovaly a dnes - po nekolika mesicich - je tyto strany a jejich namestci budou rusit. Co si myslet o koncepci, o duvere lidi, o duvere v tuto stranu ? Muzete jim verit, ze jejich kroky neco vyresi ?
Je to zde, clanek byl na server umisten 25.3.97, otisten byl ve vydani ze 7.4. Vim ze jste mel v pondeli potize s nalezenim toho clanku na webu a tusim, ze podobne potize by mohli mit ctenari.
Muži, kterým už nyní hrozí, že budou odsunuti stranou, protože se lidský rod bude zřejmě moci rozmnožovat klonováním, bez přičinění mužů, nyní zřejmě ztratí úplně veškerý význam, neboť vznikne pilulka, která ženám přivodí automatický orgasmus, napsal deník Times.
Dva vědci z Rutgers University v New Jersey objevili tělesnou látku, která vysílá informace o sexuálním vzrušení do ženského mozku. Do dvanácti let bude prý možná tento vasoaktivní střevní peptid k dispozici jako pilulka.
Beverly Whipplová a Barry Komisaruk zjistili, že orgasmus je přenášen do mozku nejen míchou, ale i bloudivým nervem širokého dosahu. Studovali skupinu žen, které jsou paralyzovány v důsledku zranění zad.
Lékaři se dosud domnívali, že oběti poškození míchy nemohou mít orgasmus, ale vědci z Rutgers University zjistili, že to není pravda. "Navzdory tomu, co si lidé myslí, jsme zjistili, že ženy v naší studii, které byly paralyzovány a nic necítily od pasu dolů, byly schopny orgasmu, nevázaného na pohlavní orgány," řekl profesor Komisaruk.
Orgasmus je způsobován u těchto paralyzovaných žen vasoaktivním střevním peptidem. Profesor Komisaruk, psycholog, konstatoval, že by bylo možno vyrobit z této chemické látky pilulku, nejen pro vyvolávání orgasmu, ale také jako prostředek pro utišování bolesti. Během sexuálního vzrušení totiž mozek často nezaznamenává bolest.
Profesorka Whipplová, která v roce 1982 napsala velmi dobře přijatou knihu The G-Spot and Other Recent Discoveries about Human Sexuality, konstatovala, že by tento výzkum mohl pomoci ženám s neurologickými problémy vést normální sexuální život.
Firma Microsoft zaplatila 425 miliónů dolarů za podnik WebTV, malou začínající společnost, která prodává zařízení, umožňující televizním divákům napojit se na Internet prostřednictvím televizního přijímače.
Koupě firmy WebTV je co do ceny relativně nevýznamná, ale považuje se za velmi důležitou z celé řady jiných hledisek. Je signálem, že je Bill Gates připraven vévodit očekávanému vývoji - totiž že dojde během několika let ke sloučení domácích počítačů, televizních přijímačů a Internetu.
Zároveň to znamená, že se Microsoft dostává do samého ohniska bojů o určení nových norem pro digitální televizní vysílání, které nahradí tradiční analogové vysílání. Spory musejí být vyřešeny do roku 2006, kdy bude podle rozhodnutí americké vlády ve Spojených státech zahájeno digitální televizní vysílání.
Koupě firmy WebTV dokazuje, že Gates je už přesvědčen o důležitosti Internetu. Dlouho se Microsoft o Internet příliš nezajímal, až se najednou octl v situaci, kdy ho začala v této oblasti ohrožovat konkurenční firma Netscape.
Koupě podniku WebTV je největší transakcí týkající se Internetu, kterou v poslední době uzavřel Microsoft. Internet Explorer Microsoftu a operační systém Windows CE pro kapesní počítače se stanou součástí výrobků firmy WebTV.
Firma WebTV vyvinula technologii černé krabičky, která připojí televizní přijmač na Internet prostřednictvím telefonní linky. Krabice je velikostí podobná konvertoru pro kabelovou televizi. Stojí asi 300 dolarů. Umožňuje prostřednictvím dálkového ovladače uživatelům televizorů surfovat po Internetu a posílat a přijímat e-mail .
Microsoft je přesvědčen, že bude cenu internetového konvertoru pro televizní přijímače možno snížit na padesát dolarů a že výrobci televizních přijímačů ho začnou brzo montovat přímo dovniř televizorů.
Počítače dosud pronikly ve Spojených státech "jen" asi do jedné třetiny domácností a v Evropě a v Japonsku jen do asi deseti procent domácností. Televizi však vlastní ve Spojených státech 98 procent domácností, takže si Microsoft slibuje, že pronikne daleko do více domovů než dosud.
V britské televizi má občas sérii úsměvných pořadů o výstředních aspektech života ve Spojených státech známá americká televizní osobnost - nevím za ho lze nazvat komikem, spíše je to společenský komentátor, využívající absurdity a sarkasmu - Michael Moore. Jeho humor je často sžíravý a velmi kritický. Michael Moore se specializuje na zesměšňování a ztrapňování mocných, zejména velých podnikatelů, kteří se chovají nemorálně.
V posledním pořadu, který se vysílal před několika dny, cestoval Michael Moore po Spojených státech a dělal reklamu své nové knize, jménem Downsize This! ("Downsize" znamená "zredukovat počet zaměstnanců, je to eufemismus pro "propouštění", podnikatelský žargon.)
Kamera ho sledovala, jak se snažil mnohokrát bez ohlášení proniknout do hlavních úřadoven velkých korporací. Jeden velký podnik v Milwaukee oznámil předchozího dne, že propouští na hodinu všech svých tři tisíce zaměstnanců a továrna se stěhuje do levnějšího Mexika. Není jasné, proč to vedení podniku nemohlo zaměstnancům říct dřív. Na to se právě Moore ptal před běžící kamerou velmi ztrapňovaných činitelů podniku. Firmě věnoval osobní šek na osmdesát pět centů, což bude hodinová mzda nových zaměstnanců v Mexiku, protože, jak řekl, chce upřímně přispět k rozvoji korporace. Taky chtěl opakovaně ve velkých firmách vědět, proč je tak strašně nutné, lidi propouštět, když ty korporace vydělávají obrovské zisky. Dával jim svůj vlastní diplom nejhrabivějších firem roku. Tak v ČR dobře známá firma na prací prášky (dostala Rakovnickou Rakonu, navzdory jejím domácím majitelům) Procter and Gamble vydělala za posledních asi pět let asi šest miliard dolarů, a přitom za tutéž dobu propustila několik tisíc zaměstnanců. Je to skutečně nutné, stále maximalizovat více a více už tak obrovské zisky? Moorovi se vždy dostalo velmi vyhýbavé a koktavé odpovědi.
Ale proč o tom všem píšu. Moorovi se podařilo proniknout jen k jedinému nejvyššímu řediteli amerického velkopodniku, k šéfovi a majiteli mezinárodní firmy na tenisky Nike. Tento miliardář boty vůbec ve Spojených státech nevyrábí, vyrábějí je pro něho špatně placení zaměstnanci v manufakturách v jedné tvrdé východoasijské diktatuře. Moore se ředitele firmy Nike snažil přesvědčit, aby otevřel jednu továrnu přímo v americkém městě, kde sídlí jeho firma. Našel mu s pomocí televizních stanic několik tisíc lidí, kteří byli ochotni v nové továrně okamžitě začít pracovat, a tak dokázal, že je nesmysl ředitelovo tvrzení, že Američané nechtějí vyrábět boty. Marně. Ředitel se nenechal přesvědčit.
Píšu o tom proto, že mě fascinoval způsob jednání tohoto ředitele. Velké bohatství vám dává neobyčejnou aroganci. Může vám být naprosto jedno, co se o vás říká v televizi, nebo že děláte nemorální věci. Když jste skutečně velmi bohatý, morálka může jít úplně stranou. Vy si totiž sám určujete vlastní morálku, ostatním vás zajímat nemusí.
V přátelském přístupu ředitele firmy Nike jsem vyciťoval tuto železnou tvrdost, nezájem a neústupnost.
Možná je v tom trochu odpověď na to, proč stál za úvahu ekologický esej amerického autora T.Z.Harmathyho, reagujícího na článek George Sorose Kapitalistická hrozba (viz Britské listy z 21.3.1997), za který mi posléze jeden čtenář velmi ostře vynadal. Autor se v článku zasazoval o to, že by měl existovat limit na bohatství. Že by člověk možná mohl vlastnit milión dolarů, musí ale nutně vlastnit deset miliard dolarů? Neodlidšťuje to takového člověka a nedává mu to nad námi všemi nepřípustný vliv?
Možná jsou to ale všechno jen velmi idealistické úvahy. Jak asi dokazuje nová kniha, o níž referuji níže. (JČ)
Shodou okolností přesně v době, kdy premiér Václav Klaus zveřejnil v Lidových novinách článek, v němž projevil pozoruhodné neporozumění a politováníhodnou nepřipravenost vůči tomu, jak rychle pokračující počítačová revoluce mění svět, vyšla v Londýně další z mnoha analýz, která celou problematiku zajímavě osvětluje.
"Stojíme na prahu nejrozsáhlejší a nejdramatičtější revoluce v historii," píší v knize Suverénní jednotlivec (The Sovereign Individual, nakladatelství Macmillan, Londýn 1997, cena 20 liber) její autoři James Dale Davidson a William Rees-Mogg. Rees-Mogg je známý politický komentátor a bývalý šéfredaktor listu Times. "Rychleji než si to dovedeme představit, zlikviduje počítačová revoluce národní státy. Dojde k nové formě společenské organizace. Vznikne tzv.informační společnost," zdůrazňují Davidson a Rees-Mogg.
Rozsáhlá informační revoluce poskytne jednotlivci obrovské množství svobody, konstatují dále autoři. Poprvé v historii budou moci ti, kdo jsou schopni se sami vzdělávat, vytvořit si svou vlastní práci a využívat volně jejích plodů. Lidský génius bude osvobozen.
Už dnes vzniká společnost, v níž budou největším zdrojem bohatství myšlenky, které má člověk v hlavě, a nikoliv fyzický kapitál. Ten, kdo bude schopen jasně myslet, bude potenciálně bohatý, bez ohledu na svůj etnický nebo rasový původ. Informační éra bude obrovskou příležitostí pro přechod do vyšších společenských vrstev pro miliardy lidí v těch částech světa, které neměly možnost se podílet na prosperitě končícího průmyslového věku. Nejinteligentnější, nejschopnější a nejctižádostivější jedinci se stanou naprosto svobodnými a samostatnými osobnostmi, které budou působit v dimenzi bez hmotné existence, která se však do třiceti let stane největší světovou ekonomikou. Do roku 2025 se budou na práci v oblasti kybernetické ekonomie podílet milióny lidí. Někteří z nich budou tak bohatí jako americký počítačový miliardář, ředitel společnosti Microsoft, Bill Gates, řádově budou vlastnit desítky miliónů dolarů. "Chudí" kybernetičtí pracovníci budou mít příjem menší než 200 000 dolarů ročně. V kybernetické ekonomice nebude existovat sociální zabezpečení, nebudou se v ní vybírat daně a nebude tam existovat žádná vláda. Vznik kybernetické společnosti bude nejvýraznějším hospodářským jevem nadcházejících třiceti let.
V důsledku nové organizace společnosti však budou muset být lidé sami za sebe daleko více odpovědni, než tomu bylo dosud. Schopnost národních států přerozdělovat vybrané příjmy se totiž rozloží. V budoucnosti budete moci vydělávat milióny odkudkoli na světě - odstěhujete se tedy tam, kde se neplatí daně. Vlády, které se pokusí vybírat od pracovníků kybernetické ekonomiky daně, je jen přimějí, aby se odstěhovali jinam. Už dnes unikají západním vládám v důsledku mezinárodních obchodních transakcí uskutečněných prostřednictvím Internetu ročně milióny dolarů na nezaplacených daních.
Nadcházející změny, které zlikvidují moc nynějších vlád, budou znepokojující a destabilizující. Vlády se budou snažit všemi prostředky, nevyjímaje ani násilí, vrátit hodiny zpět. Nakonec však budou muset ustoupit svobodným osobnostem, jejichž bohatství a zdroje nebudou moci ovládat.
V důsledku informační revoluce vznikne pro vlády finanční krize a dojde k rozkladu veškerých velkých struktur. Ve dvacátém století přestalo existovat čtrnáct impérií. Je to součástí procesu, v jehož důsledku odmuře národní stát. Schopnost vlád vybírat daně poklesne o padesát až sedmdesát procent. Přežijí tedy jen malé celky. Inteligentní vlády připraví pro pracovníky kybernetické ekonomiky co nejvýhodnější podmínky, aby je nalákaly do enkláv ekonomického rozvoje na svém území. Nikdo neví, co se stane s lidmi, kteří závisejí na sociální podpoře státu, který přijde o většinu svých prostředků.
Autoři nové knihy, jedné z četných předpovědí, co se bude na světě dít v nadcházejících desetiletích, jejichž vize se od sebe příliš neodlišují, varují, že počínající rozklad národního státu bude nyní doprovázen vzrůstem moci moderních barbarů. Zločinecké skupiny, jako je ruská mafie, jsou mikroparazity, kteří se živí už odmírajícími státními strukturami. Tyto násilné organizace používají technik států, ale v menším měřítku. Jejich rostoucí vliv a moc je součástí rozkladu tradiční politiky.
Vzestup suverénní jednotlivé osobnosti nepřijmou lidé s velkým nadšením, ani ti z nich, kteří z tohoto vývoje budou mít největší prospěch. Mnoho lidí bude pohrdat novotami, které ochromí územní národní stát. Není vyloučeno, že dojde k násilným konfliktům. K souboji mezi starým a novým dojde v prvních několika letech nového tisíciletí. Bude to velmi nebezpečná doba. "Očekáváme radikální restrukturalizaci pojmu suverenity a likvidaci tradiční politiky," píší autoři. Téměř všechny služby, které nyní poskytují vlády, budou zprivatizovány.
Vzniknou asociace podnikatelů a bohatých jednotlivců, kteří budou mít obrovskou moc, skoro jako někdejší panovníci. Tito lidé se budou snažit v chaosu při vznikání nového pořádku poskytovat lidem ochranu.
Iluze sociálně demokratické ideologie o tom, že se společnosti mohou vyvíjet tak, jak si přejí jejich vlády, podle nátlaku veřejného mínění, se prokáží jako zcela falešné. Politikové ztratí veškeré schopnosti ovlivňovat vývoj společnosti. Už nyní se to děje. Společnosti budou tvrdě restrukturalizovány pod nátlakem tržních sil, způsobem, který veřejné mínění odmítne a nepochopí, ale vůči tlaku vývoje bude bezmocné, uzavírají autoři nové analýzy.
Jsem hluboce přesvědčen, že rozklad komunismu nebyl koncem jedné éry, ale naopak začátkem nové éry, éry informační společnosti, jejíž přesný tvar dosud nevidíme, ale je životně důležité se na ni začít připravovat.