Neviditelny pes Neviditelny pes

Britské listy vede a řídí neuvěřitelně produktivní korespondent Neviditelného psa z Glasgowa Jan Čulík, jehož články můžete číst i na stránkách deníku Svobodné slovo (a asi 100 dalších českých novin a časopisů). Kdy Čulík spí není současné vědě známo.
Klikněte na hlavičku nebo sem pro návrat do seznamu, klikněte na psí ikonu nebo sem k návratu na hlavní stránku.



25.4.1997

Chcete-li se podívat na přechozí vydání Britských listů, klikněte na ikonu Britských listů zde napravo, dostanete se do archívu.

Přehled dnešního vydání

1. Britská politická scéna: pokračování předvolební kampaně (Jan Čulík)

2. České zdravotnictví:

3. Média:


Nejasné volební vyhlídky britských politických stran

Jan Čulík

Do britských všeobecných voleb zbývá jen několik dní, málokdo by však dal krk za to, kdo ve volbách skutečně zvítězí. Uprostřed týdne dominovaly britských sdělovacím prostředkům překvapivé výsledky průzkumu veřejného mínění, provedeného pro list Guardian, v jehož důsledku prý poklesl poprvé za celou předvolební kampaň rozdíl mezi náskokem labouristů nad konzervativci z nedávných 14 na pouhých pět procent.

Konzervativní strana se nadále, bez ohledu na volební kampaň, rozdírá zevnitř konfliktem stoupenců a odpůrců další integrace Británie do Evropské unie. Analytikové po zveřejnění úterního průzkumu veřejného mínění listu Guardian dokazovali, že konzervativní půtky ohledně britského postoje k Evropské unii britským voličům vlastně nevadí. John Major podle nich v posledních dnech zaujal ostřeji euroskeptický postoj, a to právě prý britským voličům vyhovuje.

Jenže všechno je zřejmě jinak. Následovaly další průzkumy veřejného mínění, podle nichž naopak labouristé nad konzervativci nadále posilují náskok. Tak podle průzkumu společnosti MORI, pro deník Times, který byl zveřejněn ve čtvrtek, má nyní Labouristická strana nad konzervativci dosud největší náskok, a to celých 21 procent. Pro labouristy bude 1. května podle tohoto průzkumu veřejného mínění hlasovat 48 procent voličů, pro konzervativce jen 27 procent.

Analytikové i veřejnost se dívají na výsledky průzkumů veřejných mínění se značnou nedůvěrou, neboť při volbách v roce 1992 systematicky předpovídaly vítězství labouristů, volby však vyhráli konzervativci. Ukázalo se, že se voliči za podporu konzervativní strany stydí a že pracovníkům průzkumných organizací ohledně svých volebních preferencí často lhali.

V posledních dnech před volbami se boj britských politických stran zintenzívňuje. Ve středu večer se vytasili konzervativci na veřejnosti s takzvanou "Válečnou knihou" Labouristické strany, totiž důvěrným dokumentem nastiňujícím volební strategii labouristů, který kdosi vedení Konzervativní strany poslal anonymně asi před půl rokem.

Labouristická "válečná kniha" je rok stará a jejím zveřejněním chtěli konzervativci dokázat, že jsou labouristé podvodnou, cynickou a manipulativní organizací.

Dokument obsahuje důvěrné hodnocení kladů a záporů obou hlavních britských politických stran. Tak mezi slabé stránky Labouristické strany podle jejího vlastního hodnocení z doby před rokem patří otázky jako "daně", "odbory", "vztah k Evropské unii", "nezkušenost", "skryté levicové křídlo" a "jak budou financovat labouristé své vládní plány". Silou Konzervativní strany podle labouristů je, že "Major je slušný a poctivý člověk".

Ve prospěch labouristů hovoří: "schopnost labouristů vést národ", "je čas na změnu", "Tony Blair je mladý, silný a dynamický". Zranitelnými stránkami konzervativců je to, že "konzervativci jsou rozhádaní", a "Major nedokáže stranu sjednotit".

V posledních dnech předvolební kampaně se labouristé soustředí na zdůrazňování "vynikajících schopností Tonyho Blaira". V předvolebním propagačním vysílání v televizi ve čtvrtek večer vylíčili labouristé Blaira v osobním portrétu v těch nejsympatičtějších barvách.

Konzervativci naopak hodlají zdůrazňovat, že pod jejich vedením kvete britské hospodářství a varovat před začleňováním Británie do Evropské unie

Jan Čulík


Včera jsme tu měli případ z britské nemocnice, dnes máme jeden z české. (JČ)

Činnost šéfa chirurgie v motolské nemocnici prověřují speciální komise

Jindřich Ginter (Slovo), Marta Selicharová (ČTI)

Aby nemocný syn neležel na chodbě, zaplatili jsme lékařům 1700 korun denně, konstatují rodiče.

Vyprávění rodičů sedmnáctiletého Jana Mergla z Prahy o průběhu jeho hospitalizace na chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Motol je otřesné. Byl objednán na předem plánovaný zákrok. Když ale přišel do nemocnice, nenašlo se pro něho místo, a tak ho zdravotníci umístili na nouzovou postel - na chodbu pod oknem, kam chodí někteří pacienti kouřit. To se podle našich zjištění v nemocnicích občas stává, ale....

"Z toho, co ho čekalo, se nervově zhroutil. Po konzultaci s pracovníky oddělení jsem požádal o nadstandardní pokoj. Cena za jeden den pobytu byla šokující - 1700 korun," popisuje otec, Vladimír Mergl. Přitom v jiných nemocnicích se za lepší pokoje platí od 300 do 600 korun za den.

Rodina tedy zaslala stížnost ředitelství nemocnice. To bylo kupodivu šokované také. "Zjistili jsme, že na odělení působí Družstvo chirurgů, které v roce 1993 uzavřelo s dřívějším ředitelem nemocnice Krylem smlouvu o nadstandardních pokojích. Lékaři jich asi šet na vlastní náklady vybavili a poskytovali zde ubytování. To považuji za střet zájmů. Od přednosty oddělení, jenž je členem družstva, jsem se nemohla dozvědět, kolik su účtují. Ve smlouvě to není. Za elektřinu a další výdaje platí družstvo nemocnici pouze korunu ročně," říká ředitelka Fakultní nemocnice Motol Helena Roegnerová.

Pacienti zřejmě ani netušili, že nekřesťanské peníze po nich nechce nemocnice, ale přímo samotní chirurgové. O zajímavém podnikání lékařů kupodivu dlouho nevěděla ani sama Roegnerová, i když zde působí téměř rok. V současnosti smlouvu vypověděla. Důvod: je nevýhodná, tak jako řada dalších smluv, o nichž se ví spíše z doslechu. Roegnerová považuje chování lékařů za neetické.

Podle ní je to jeden z důvodů, proč navrhla odvolat z funkce přednostu chirirgického oddělení Josefa Dvořáka, což vyvolalo ostrý nesouhlas Lékařského odborového klubu a dalších skupin. Ti považují přednostu za vynikajícího lékaře a učitele. LOK vyhlásil kvůli případnému odvolání Dvořáka v Motole stávkovou pohotovost. "Není vyloučeno, že budeme žádat odstoupení managementu nemocnice," říká předseda klubu David Rath.

"K návrhu na odvolání přednosty jsem přistoupila na základě nejhorších hospodářských výsledků kliniky ve srovnání s jinými nemocnicemi. Špatně se zde vede kniha o spotřebě opiátů, v nepořádku je zdravotnická dokumentace. Z deseti stížností pacientů, které přišly za posledních osm měsíců, se šest týkalo chirurgie," reaguje Roegnerová.

Rath oponuje, že její argumenty o špatném vedení kliniky jsou nepodložené a stížnosti neověřené. V současnosti se celou kauzou zabývá speciální komise ministerstva zdravotnictví a školství. Ministři Stráský a Pilip zatím o odvolání přednosty Dvořáka nerozhodli.

Někteří pozorovatelé se domnívají, že se jedná o mocenský boj mezi lékařskými šéfy v souvislosti se stěhováním klinik ze Všeobecné fakultní nemocnice právě do Motola. Ne všichni pak totiž najdou uplatnění. "Ještě nikdo neodvolal přednostu. Pokud však bude mít větší imunitu než poslanec, pak se těžko podaří nemocnice restrukturalizovat," míní Roegnerová.

Jindřich Ginter, Slovo

Marta Selicharová, ČTI


K financování zdravotnictví v ČR

From: "Zdenek Novotny" znovo@beba.cesnet.cz

Date: Mon, 14 Apr 1997 03:35:03 +0300

Nebudu unavovat dlouhymi rozklady - ostatne - nejsem k nim oficialne kvalifikovan. Jsem pouze lekar pracujici 9 let na univerzitni klnice, a trochu in medias res....

Problem ceskeho zdravotnictvi je v podstate jeden jediny. Funguje - zatim - na zaklade vnitrnich rezerv.

Maly priklad: kdyz si pozvete zednika, instalatera, nebo objednate taxi - co zaplatite ? Prime naklady (material, pohonne hmoty, amortizaci, etc.), mzdu obsluhy + ziskovou polozku provozovatele.

V ceskem zdravotnictvi ( presneji v nemocnici, privatni sferu neznam) je nemocny obslouzen, ale zdravotnickemu zarizeni je vyplaceno 0,62 koruny ceske za korunu z roku 1991 ( a od te doby inflace pres 50 % !!!), kdy byly naklady stanoveny. Naklady byly tehdy navic stanovovany velmi podivne - vetsinou byly pocitany jen naklady za spotrebovany material, mzdy, a event. amortizaci pristroju. Naklady na amortizaci budov, vodne, stocne, vytapeni - nebyly vetsinou brany v uvahu. I amortizace pristroju je pochybna - byla pocitana z dovozovych cen za komunistu, kdy napr. 1 USD = 13 Kc.... ( no, nekupte to za tu cenu, ale koupite dneska za ni ...??, ale amortizace je z ni odvozena....). Ze zdrav. pojisteni tedy neni hrazena suma primych nakladu + amortizace + event. ziskova polozka, ale fiktivni castka spocitana (spatne) v r. 1991, navic jen 62% z ni, a jeste znehodnoceno vice nez 50% inflaci od te doby. Napr. 1 hodina prace lekare byla v puvodnim sazebniku hodnocena 36 Kc... To automechanik u BMW uctuje mnohonasobky...(cca 30 x vice).

Kazdy podnikatel, ktery by takto podnikal, by nutne zkrachoval. Aluzkova zdravotnicka zarizeni, ktera dlouho zila "z podstaty", jsou na tom stejne. Chvastava Nemocnice Na Homolce na tom nic nemeni. Figlem je nulova rajonni povinnost a vhodny vyber pacientu, takze ziji zejmena z ambulantne provadenych vykonu. Na luzka prijimaji k provedeni ruznych dg. a th. vykonu - ale nemaji povinnost ujmout se cloveka s mozkovou mrtvici, bez perspektivy navratu domu, na rozdil od nasi kliniky, kde je to denni chleb vezdejsi.... Za radu veci se v nemocnici Na Homolce plati... Takze - stanovene pojistne na zdrav. peci nekryje naklady na zdrav. peci vynakladane. To je ta zakladni pravda.

Zednik, taxikar, kvetinarka, restaurater - vsichni uctuji realne provozni naklady + ziskovou polozku. Zdravotnicke zarizeni je povinno poskytnout peci na urovni soucasnych vedeckych poznatku v danem oboru za ceny let davno minulych. Na skutecne vynalozene naklady se nikdo nepta..., nikdo je nechce videt !!! Lekovy pausal je cca 80 Kc/den, coz je na 1 lahev nosneho infusniho roztoku + infusni set. Ale na leky jiz nic nezbyva. Denni davka do zily podavaneho antibiotika prijde na 500 - 10 000 Kc...

Nema smysl pokracovat v jednotlivostech. Zakladem krize ve zdravotnictvi je, ze pojistne neni schopno kryt ani prime naklady, natoz amortizaci, a to uz vubec nemluvim o ziskove polozce. Nase vlada se totiz pokousi udrzet socialisticke zdravotnictvi (kdy vsem bylo vse dostupne, ale jen ti rovnejsi toho mohli vyuzivat...) v kapitalismu, kdy mnohe je dostupne, ale nejsou na to penize...., tekze to nakonec stejne dostupne neni.

A tento rozdil pochazi z vyrazne nizsi vykonnosti nasi ekonomiky vuci vyspelym evropskym zemim. Nedavna tvrzeni o tom, ze uz jsme na tom jako Rakousko, etc, se mi jevi hrubou lzi...

MUDr. Z. Novotny, III. interni klinika VFN a 1. LF UK, U nemocnice 1, 128 08 Praha 2

Tento prispevek je nazorem mym, a nemusi vyjadrovat stanovisko meho vedouciho, vedeni VFN, ani 1. LF UK (ZN)

Má mít politik právo si předem určovat, o čem a s kým bude v televizi debatovat?

V předminulých Britských listech jsem se pozastavoval nad tím, že si Václav Klaus minulou neděli odmítl sednout před televizní kameru s ekonomem Zeleným. Přišly k tomu tyto dopisy:

Date: Wed, 23 Apr 1997 08:35:40 +0200 (METDST)
From: Dolezal Zdenek dolezal@hp01.troja.mff.cuni.cz

Vazeny pane Culiku,
V dnesnich Britskych listech jsem se docetl o Vasem udivu nad tim, ze si nas pan premier diktuje, s kym si sedne pred televizni kamery. Me to tak neudivuje - ziju v nasich pomerech a vim, ze pan premier pomeruje unosnost svych vyroku a cinu (Ekologie neni veda, atd.) moznym ohrozenim, ktere mu tyto vyroky a ciny prinese ve forme ztraty popularity ci negativnich reakci pro nej dulezitych subjektu. Mira rizika spojeneho s temito vyroky a ciny je samozrejme vyrazne nizsi nez na zapad od nasich hranic, umerne proto roste i Klausova (a zdaleka nejen jeho) "troufalost". Nutno ovsem podotknout, ze na vychod od nasich hranic se hranice tolerovatelneho dostava jeste nize.

Tim nechci rici, ze me to nestve!!! Navic bych chtel upozornit jeste na jeden fakt: Mnohokrat citovana Klausova arogance vuci jinym nazorum neni jen vysledkem jeho kalkulu o tom, co si jeste muze dovolit, ale bohuzel i jistym populismem: Klaus, (hlavne pred par lety) IMPONOVAL mnohym lidem prave svou aroganci a predstavoval pro ne NOVY ZADOUCI IMAGE, zvlaste ve srovnani s nerozhodnymi intelektualy tehdejsiho OF, ci OH. S timto nazorem jsem se zhusta setkaval i v akademickem prostredi, v nemz se pohybuji. Znovu podotykam, ze vetsine byvalych priznivcu jiz dnes Klaus jde pekne na nervy. Tento efekt vsak porad funguje napr. na Slovensku: Meciar svymi kovbojskymi zpusoby popularitu nejenze neztraci, on ji ziskava.

Zdenek Dolezal


Date: Wed, 23 Apr 1997 11:05:21 +0200
From: Jiri Knebl jknebl@amos.cz

Dobry den, pane Culiku.
Trochu se mi nelibi zjednodusujici ton Vaseho dnesniho clanku. Myslim, ze by bylo vhodnejsi nejdrive uvest duvody, proc si pan Klaus sve partnery pro televizni diskuzi vybiral. V danou chvili ( tykalo se to jak Sedmicky na Nove 13/4/97 , tak Debaty na CT1 20/4/97 ) neslo o medialni klani mezi zastanci ruznych pohledu na soucasny stav, ale v prvni rade o uvodni vysvetlujici vystoupeni predstavitelu vlady k " balicku ".

Kdyz vezmeme v uvahu utoky opozice a pana Zemana zvlaste, je pochopitelne, a podle meho nazoru i spravne, ze pro tento ucel zvolil pan Klaus prave tento postup. Nemyslim, ze by se to jakkoli dotykalo pravidel demokraticke diskuze.

Navic jsem toho nazoru, ze ma-li mit kazdy pravo svobodne vyjadrit sve nazory, pak ma mit i pravo svobodne se rozhodnout s kym tyto nazory bude diskutovat - podle toho ( a samozrejme nejen podle toho ) necht jsou jeho nazory ostatnimi prijaty. Kdyz pouziji extremniho prikladu : dovedete si predstavit jak usedaji k jednomu medialnimu stolu pan Klaus a pan Sladek a konstruktivne diskutuji o vladnim programu ?

Jiri Knebl

K dopisu pana Knebla bych chtěl dodat: Premiér nebo ministr nebo poslanec nejsou obyčejnými občany. Jsou služebníky voličů, jimž se musejí ze své činnosti odpovídat. Hovoří-li tedy o své činnosti, musí být přitom podrobování kompetentní a nezávislé kritické analýze. Je známo, že bez toho se politikové uchylují k nepokryté propagandě (viz například pravidelné články Václava Klause v Lidových novinách).

O tom, jaký politik má diskutovat na obrazovce s kým na jaké téma musí rozhodnout nezávislý, profesionální novinář, který pořad organizuje, v žádném případě o tom nesmí rozhodovat sám politik.

Jistě je pravda, že se tuto základní demokratickou zásadu - na škodu demokracie - snaží porušovat politikové ve všech zemích, zejména například v předvolební kampani, která právě probíhá v Británii. K tomu článek ze středečního Independentu, o tom, jaký nátlak činí britští politikové na pravidelný ranní, silně poslouchaný, živý publicistický pořad BBC Radio 4, "Today", který se vysílá od 6.30 do 8.45. (JČ)

Proč mají politikové starosti ohledně pořadu "Today"

Independent, 23. dubna 1997

Je úterý osm hodin ráno a devět minut (tato doba, těsně po zprávách v 8.00, je nejposlouchanější částí pořadu Today a vysílají se v ní nejzávažnější materiály, pozn. JČ.) a stínový labouristický ministr financí Gordon Brown je vážně znepokojen.

"Velmi mnoho času jsme strávili shromažďováním těchto hospodářských údajů," vysvětluje Brown naléhavě šéfredaktorovi pořadu "Today", Johnu Bartonovi, těsně před zahájením živého rozhovoru. "Velmi by mě mrzelo, kdyby se to do vysílání nedostalo."

Gordon Brown hovoří o zprávě OECD, která prý - jak tvrdí labouristé - dovozuje, že hospodářská výkonnost Británie za vlády konzervativců silně poklesla.

Pracovníci pořadu Today dobře vědí, že je Gordon Brown znepokojen. Jeho tiskový mluvčí Charlie Whelan telefonoval už předchozího dne, aby zajistil, že zpráva organizace OECD bude v živém rozhovoru s Gordonem Brownem v nejdůležitějším čase programu Today v 8.10 hlavním tématem.

A ukazuje se, že je Gordon Brown znepokojen zcela oprávněně. Při přípravě pořadu Today v noci z pondělí na úterý redakční tým rozhodl, že Gordon Brown bude interviewován na úplně jiné téma. Reportér se ho bude dotazovat na postoj labouristů vůči pondělní londýnské kritice euroskeptiků od Jacquese Santera.

Celý rozhovor Gordona Browna se známým reportérem Johnem Humphrysem je věnován tomu, že se Humphrys snaží z Browna dostat názor labouristů na jednotnou evropskou měnu. O zprávě OECD o britské hospodářské nevýkonnosti v rozhovoru vůbec nepadne zmínka.

Někteří politikové ale umějí i zkušené novináře manipulovat. Mezi ně patří například konzervativní ministr vnitra Michael Howard. Dojednal si rozhovor v pořadu Today, že prý chce hovořit o "významné nové iniciativě ministerstva vnitra týkající se zločinnosti". Jakmile John Humphrys s ním živý rozhovor zahájí, ukáže se, že Howard opakuje jen prázdné fráze. "Takže tedy dnes s žádnou novou iniciativou ministerstva vnitra vůbec nepřicházíte," reaguje na to ve vysílání John Humphrys.

Ukáže se, že "nová iniciativa ministerstva vnitra" byla pro Howarda jen záminkou dostat se do vysílání a využít času k otevřené kritice Jacquese Santera, který si předchozího večera v Londýně veřejně dovolil kritizovat britské euroskeptiky. Michael Howard je totiž euroskeptik. Ilustruje to, proč má Howard v britské vládě pověst obávaného a efektivního manipulátora. Dokazuje to, že se pracovníci BBC v jeho případě musejí ještě mnohé naučit, aby mu zabránili manipulovat jejich vysílání, jak on chce.

Nicméně, konstatují novináři z BBC, Michael Howard rozhovorem poskytl pořadu solidní a nosné téma o pokračujícím konfliktu mezi eurofoby a eurofily. "Gordon Brown naproti tomu chtěl ve vysílání mlátit konzervativce po hlavě svazkem pochybných statistik," konstatuje na závěr dne reportér John Humphrys.


Britská komise pro televizní vysílání ostře kritizovala komerční televizní stanice

Tuto informaci přinesly na čelných místech všechny seriózní britské listy. Deník Times dokonce na titulní straně jako hlavní zprávu dne. Dokazuje to, jak velký význam se v Británii dává sledování role televize. JČ. Cituji:

Britská komise pro televizní vysílání Independent Television Commission důrazně kritizovala 16 britských komerčních televizních stanic, které celkem vytvářejí celoplošný okruh ITV (žádná nesmí mít větší sledovanost než 15 procent britské divácké obce), že zaplňují vysílací čas stále více seriály a dramatickými inscenacemi. Komise varovala britské komerční televizní stanice, že "tento úpadek musí skončit".

Peter Rogers, ředitel Nezávislé komise pro televizní vysílání, vyjádřil politování nad skutečností, že v podvečer vysílají stanice ITV v současnosti převážně zábavné seriály. Přiznal, že většina televizních inscenací a filmů, které vyrábějí a vysílají stanice okruhu ITV, jsou vysoké kvality, ale že tento druh pořadu vytlačuje z obrazovky jiné druhy programů, zábavné pořady jako komedie a intelektuálně náročnější materiál.

Televizní studia okruhu ITV by se měla více zaměřit na kulturu, na dokumentární filmy a na inscenace pro děti. Britské komerční televizní společnosti neplní všechny kvalitativní povinnosti, dané podmínkami jejich televizních licencí.

Jestliže situace nebude urychleně napravena, varovala britská komise pro televizní vysílání, komerční televizní studia budou potrestána.

Britský tisk připomíná, že Britská rada pro komerční televizní vysílání ITC má právo pokutovat komerční televizní společnosti milióny liber a má jim právo odebrat vysílací licenci, pokud poruší její podmínky.

Zpráva Rady konstatuje, že komerční televizi ITV se s některými filmy podařilo dosáhnout rekordní sledovanosti. Tak původní seriál A Touch of Frost (Dotek mrazu) sledovalo v Británii 17 miliónů diváků nebo více, na seriály Heartbeat a London's Burning se v neděli večer dívalo pravidelně 16 miliónů diváků a více. "Není překvapující," konstatovala Rada, že se studia ITV snaží tyto úspěchy opakovat. Celkově však podíl sledovanosti ITV klesá a roste podíl sledovanosti veřejnoprávních okruhů BBC a komerčního kulturního Channel Four, které mají inovativnější programy.

Rada kritizovala studia ITV, že vysílací čas, věnovaný dokumentárním filmům, poklesl od roku 1995 do roku 1996 o třetinu, na pouhých 40 minut týdně, kulturních pořadů odvysílaly jen 31 minut týdně a původní inscenace pro děti poklesly na 70 minut týdně. "Podíl těchto druhů pořadů na vysílání stanic okruhu ITV musí bezpodmínečně do roku 1998 zase stoupnout na původní, nesníženou úroveň.

Šéf britské Rady pro televizní vysílání konstatoval, že je nesmírně důležité, aby byla zachována kvalita terestrického televizního vysílání. "Chceme, aby komerční televizní stanice stoprocentně dodržovaly podmínky vysílací licence, k nimž se dobrovolně zavázaly, když o udělení licence žádaly."

Představitelé televizních studií okruhu ITV vyjádřili se zprávou nespokojenost a konstatovali, "35 miliónů diváků, kteří pravidelně sledují naše seriály a naše původní inscenace, se přece ve své volbě nemýlí".

Rada však také pochválila televizní studia ITV, že financuje rozsáhlé a nákladné původní historické filmy, jde především o zfilmování klasických literárních děl, vyzdvihla hodnotu dokumentárního seriálu Lights, Camera, Action o historii kinematografie a další pořady.

Podrobná zpráva Independent Television Commission pod názvem ITC Performance Reviews je k dispozici na této adrese: ITC Information Office, 33 Foley Street, London W1P 7LB, telefon 00 44 171 255 3000


Rok 2000 a rodná čísla

From: "Jaromir Vicari" vicari@czn.cz

Ferda Šedivák nedávno správně poukázal v Britských listech na to, že naše rodná čísla nejsou připravena na přechod do 21. století. Zajímal jsem se tedy na ministerstvu vnitra, pod jehož pravomoc spadají matriky a vydávání rodných čísel, zda se s tímto problémem něco dělá.

Pavlína Rumplová z tiskového oddělení ministerstva mi řekla, že se připravuje nový zákon o matrikách a rodných číslech, který má problém vyřešit. Zákon musí vejít v platnost na začátku roku 1999, takže musí v aprlamentu projít v roce 1998.

Musíme tedy doufat, že se programátorům podaří za cca půldruhéhoroku upravit všechny databáze lidí na nově vydávaná rodná čísla. Jak budou tato čísla vypadat, se ještě neví, "je na to příliš brzy", uvedla Rumplová.

Jaromír Vicari


Je to humbuk

Michael Jedelský

jedelsky@dcse.fee.vutbr.cz

(Mírně zkráceno)

Sleduji celou diskusi o problemech s rokem 2000 a rekl bych, ze se jedna, nejde-li o zert, o veliky humbuk. Jiste je, ze na neinformovanosti lidi se da vydelavat. Diskutoval jsem o problemu z nekolika lidmi z meho okoli. Ja sam jsem vystudoval techniku v Brne, obor automatizace a regulace. Snad se tedy mohu pokladat za cloveka znaleho.

Je zcela jiste, ze automaticke pracky, mikrovlnne trouby a jine domaci spotrebice budou fungovat bez problemu i po roku 2000. Cipy pouzivane v techto zarizenich nejsou zavisle na case, natozpak roku, i kdyz maji nektere z nich zabudovane hodiny, nic jim nebrani v tom, aby nefungovaly i nadale.

Pocitace - je mozne, ze nektere archaicke stroje skutecne maji v BIOSu ulozeny rok pouze dvouciferne. Zkouseli pocitac s jednou z prvnich i486 a tam to funguje nasledovne. Rok zadany dvoumistne plati jako 19.. Navic je mozno zadat dvoumistny rok pouze od 80 nahoru. Pokud chci jit za rok 2000 musim zadat rok cely (napr. 2005). Vse tedy funguje. S hardware na bazi PC tedy problemy nebudou. (Navic maji vsechny PC s pentiem tzv. flash BIOSy, ktere se daji softwareove prehrat) Cena vyvoje a vyroby takoveho programku je radove nula nula nic.

Jediny realny problem je u softwaru a databazi. U softwaru je vsak celkem v pozadi, protoze jeho inovace je velmi rychla a jestlize nekdo pouziva archaicky software, mel se uz davno zamyslet, jestli neni dobre cas od casu poridit si novou verzi. Navic u vetsiny programu neni rok kritickou hodnotou, ktera by mohla ovlivnit jeho funkci.

Skutecnym problemem zustavaji tedy databaze a programy s nimi pracujici. Ano to je jedina oblast, ktera si muze vyzadat nejake naklady, protoze pokud nejsou databaze a s nimi pracujici programy na eventualitu, jakou je prechod stoleti, pripraveny musi se prepracovat.

Je to vsak skutecne tragicka situace? Jak uz jsem zminil rozumne firmy stejne cas od casu software inovuji, porizuji si novejsi verse. Naklady s prechodem stoleti tedy budou, stejne jsem ale presvedcen, ze v uvedene cene jsou i nezanedvatelne castky, ktere by firmy stejne na inovaci vylozili... avsak vzhledem k tomu, ze neznam konkretni data nemuzu to jednoznacne tvrdit.

Armada je specificka oblast. Dokud nikdo rozumny nerekne jaka je skutecna situace, neda se nic overit. Navic je armada stihomamnou organizaci (same tajne informace a tak) a ten kdo by skutecne informace poskytl by mohl byt nejak postizen... no tak uz to chodi. Jestli nema Stat takove mechanismy, aby zjistil skutecnou situaci zaplati (zaplatime tedy my vsichni).

Obcas jsem rad, ze jsme tech 40 let ten socialismus budovali a nepovedlo se to (zatimco v kontinentalni Evrope ho nebudovali, ale maji ho). Pocitace u nas jsou jenom nove, moderni techniky je pomalu a nejake velke pocitacove databaze snad ani nejsou.

s pozdravem
"S optimismem k novemu tisicileti"
Michael Jedelsky

Možná že by bylo dobré, kdyby se někdo uvolil recenzovat zmíněnou knihu The Millenium Bomb a další obdobné alarmující informace, třeba z Internetu. Když se někdo přihlásí, rád mu tu knihu koupím a pošlu, pod podmínkou, že ji pro Psa zrecenzuje. JČ.


Obrátili se na mě z redakce listu Nové Přerovsko, regionálního týdeníku středomoravského okresu Přerov, abych dal internetový odkaz na jejich časopis na svou glasgowskou stránku českých zdrojů. Stalo se, takže kdo chce, může si tam přečíst nejnovější informace ze střední Moravy. http://www.arts.gla.ac.uk/Slavonic/staff/JanCulikHome.html