| Britské listy vede a řídí neuvěřitelně produktivní korespondent Neviditelného psa z Glasgowa Jan Čulík, jehož články můžete číst i na stránkách deníku Svobodné slovo (a asi 100 dalších českých novin a časopisů). Kdy Čulík spí není současné vědě známo. Klikněte na hlavičku nebo sem pro návrat do seznamu, klikněte na psí ikonu nebo sem k návratu na hlavní stránku. |
Chcete-li se podívat na předchozí vydání Britských listů, klikněte na ikonu Britských listů zde napravo, dostanete se do archívu.
Bývalý britský premiér John Major oznámil, že odstupuje z vedení Konzervativní strany a odešel s manželkou na odpolední kriketový zápas.
Nejdrtivější volební porážka konzervativců od roku 1832
Liberální demokraté zaznamenali podstatné zisky. Skotská nacionální strana zdvojnásobila ve Skotsku počet svých křesel.
Ve volebním okrsku Tatton byl na hlavu poražen korupční konzervativní poslanec Neil Hamilton nezávislým volebním kandidátem, bývalým válečným reportérem BBC ze Sarajeva Martinem Bellem, který se stává prvním skutečně nezávislým poslancem za mnoho desetiletí.
Rozsah volebního vítězství byl větší než i její vlastní nejoptimističtější předpovědi. Překonal i její obrovské historické volební vítězství nad Winstonem Churchillem v roce 1945.
V pátek dopoledne chyběly volební výsledky ještě asi z třiceti okrsků a předpokládaná většina labouristů je 179 křesel.
Pro konzervativce jsou volební výsledky nejhorší porážkou od třicátých let minulého století. Šest ministrů přišlo o křesla, ve Skotsku nemají konzervativci žádného poslance, drtivě byli poraženi i ve Walesu.
Liberální demokraté zdvojnásobili počet svých poslanců. Budou mít přibližně 45 křesel.
Labouristé zvítězili v mnoha oblastech Británie, do nichž dosud Labouristická strana nikdy nepronikla. V pátek dopoledne se setkal Tony Blair s britskou královnou a byl jmenován ministerským předsedou.
Na triumfálním shromáždění, oslavující labouristické volební vítězství, v Londýně v Royal Festival Hall a na řeky Temže, řekl Blair svým stoupencům v časných ranních hodinách toto:
Vznikne obnovená Británie. Prostřednictvím vzdělání, technologie a podnikavosti vybavíme naši zemi pro budoucnost v novém hospodářském světě. Vytvoříme sjednocený národ, se společným cílem, sdílenými hodnotami. Nikdo nebude vyloučen.
Blair přednesl za úsvitu vysoce emocionální řeč, v níž přislíbil, že labouristé budou stranou pro obyčejné lidi a že splní ideál veřejné služby politiků občanům.
Dále Blair řekl:
"Britští občané nám dali důvěru. Je to zážitek, který nás dojímá a naplňuje nás pokorou. Velikost naší většiny nám dává obrovskou odpovědnost. Byli jsme zvoleni jako nová Labouristická strana a budeme taky vládnout jako nová Labouristická strana." Blair zdůraznil, že labouristé splní své sliby rozšíření vzdělávacích příležitostí pro občany a regenerace státního zdravotnictví.
John Major přiznal porážku asi v půl čtvrté ráno, když vyhrál své křeslo ve volebním okrsku Huntingdon:
Dnes jsme byli rozsáhlým způsobem poraženi. Budeme naslouchat hlasu voličů. Budeme uvažovat o tom, co nám sdělili. Budeme to muset rozebrat. A až to učiníme, začneme se připravovat znovu na onen den, doufám, že nebude příliš vzdálený, kdy se moje strana bude moci opět vrátit k vládě, aby mohla této zemi sloužit.
Potenciální nástupci Johna Majora ve vedení Konzervativní strany, jako náměstek Michael Heseltine a někdejší jeho euroskeptický vyzyvatel John Redwood, se za Majora postavili. Po nejhorší konzervativní porážce od roku 1832 však Major možná dlouho ve vedení strany nezůstane. Jeden z hlavních konkurentů Johna Majora, ministr obrany Michael Portillo, přišel však o své parlamentní křeslo a tak je nyní mimo parlamentní konzervativní stranu.
Liberální demokraté zaznamenali také triumfální zisky. Mají nyní největší parlamentní zastoupení od doby Lloyda George ve dvacátých letech. Porazili celou řadu čelných konzervativců, včetně bývalého konzervativního ministra financí Normana Lamonta v Harrogate.
Paddy Ashdown konstatoval: "Jsem přesvědčen, že v novém parlamentě bude velká většina pro zavedení ústavních změn, proporčního zastoupení a moderního systému vlády. Vznikne tak nová éra, kdy politika v Británii bude daleko více v kontaktu s voliči."
(Liberální demokraté usilují o proporční zastoupení, protože jako menší strana nemohou nikdy získat dostatečně velké množství poslanců v parlamentě s ohledem na počet voličů, kteří pro ně hlasují. V těchto všeobecných volbách se jim však podařilo získat velké množství nových křesel v důsledku velmi pečlivě vypracované strategie taktického hlasování v jednotlivých, přesně zacílených volebních okrscích.)
Skotští nacionalisté zdvojnásobili počet svých křesel ve Skotsku a mají tam nyní šest poslanců, zatímco konzervativci přišli o všechna křesla ve Skotsku. Šéf Skotské nacionální strany Alex Salmond konstatoval, že při pravidelných skotských interpelacích v parlamentě nebude hrát Konzervativní strana vůbec žádnou roli a roli opozice při nich budou muset plnit liberální demokraté spolu se skotskými nacionalisty.
Bývalý válečný korespondent BBC z Bosny Martin Bell vyhrál pozoruhodné vítězství ve volebním okrsku Tatton nad konzervativním kandidátem Neilem Hamiltonem, který byl obviněn z korupce, odmítl však stáhnout svou kandidaturu. Bell, který byl požádán, aby proti Hamiltonovi kandidoval jako nezávislý, nepolitický kandidát s čistým štítem, získal obrovskou většinu 11 000 hlasů.
Martin Bell při svém zvolení konstatoval:
Domnívám se, že jste tím, že jste mě zvolili, zapálili pochodeň, která prozáří mnohé tmavé kouty a prosvítí i samotnou Matku parlamentů. Je to silný signál celé Británii, a lidi si toho povšimnou.
Martin Bell je prvním skutečně nezávislým poslancem od padesátých let.
V pátek v 10 hodin středoevropského času nebyly známy výsledky jen z 31 volebních okrsků.
Konzervativci: 160 křesel
Liberální demokraté: 40 křesel
Skotská nacionální strana: 6 křesel
a velšská národní strana: 4.
Očekává se, že labouristé budou mít parlamentní většinu 179 křesel.
Labouristé získali 45 procent všech hlasů, konzervativci 31 procent, liberální demokraté 17 procent a ostatní strany 7 procent.
Britští voliči se od posledních všobecných voleb odklonili od konzervativců směrem k labouristům v průměru o 10,5 procenta.
Britských všeobecných voleb se účastnilo 71 procent voličů. V roce 1992 to bylo 77 procent. (Mnozí konzervativní voliči k volbám vůbec nešli.)
John Major má formálně oznámit britské královně svou rezignaci v pátek ve 12. 30 středoevropského času. Po něm do Buckinghamského paláce pojede Tony Blair. Královna ho požádá, aby utvořil novou vládu.
Není jasné, co bude dále dělat John Major. Tony Blair se okamžitě věnuje vládním záležitostem.
Obrovské volební vítězství labouristů většinu politologů ve všech stranách překvapilo. Konzervativní strategové soukromě konstatovali, že jsou volby prohrané už před hlasováním, ale nečekali tak obrovský krach. Velkou ranou pro konzervativce je ztráta Michaela Portilla, který byl pro pravicové křídlo Konzervativní strany velkou nadějí jako možný nástupce Johna Majora.
Vzhledem k tomu, že se John Major nevyjádřil o své další budoucnosti, dá se očekávat, že po určitou dobu setrvá ve vedení Konzervativní strany. Hovořil o důležité, počestné roli opozice a o potřebě analýzy porážky.
Důvody, proč byli konzervativci poraženi, jsou nyní podle pozorovatelů docela jasné. Největší ranou bylo zřejmě, když v září 1992 vypadla britská libra z Evropského směnného mechanismu a devalvovala skoro o dvacet procent. Z toho se pověst konzervativců nikdy nezotavila. Byli od té doby veřejností považováni za ekonomicky nekompetentní. Když se jim pak podařilo hospodářství podstatně oživit, britští voliči už jim tuto zásluhu nepřiznali.
Krize britské libry v roce 1992 také podstatně posílila kauzu euroskeptiků. Konzervatici se vůči Evropě rozštěpili a ztratili jednotu. Pak začalo přicházet množství zpráv o korupčnosti konzervativců, postupně přišli konzervativci v parlamentě o většinu a lidé v Británii začali silně toužit po změně. Tony Blairovi se podařilo představit veřejnosti zreformované labouristy jako úplně novou stranu. Tak se stala porážka konzervativců rozdrcením.
V pátek ráno mírně poklesla hodnota britské libry vůči německé marce (o dva feniky) a vůči dolaru (o půldruhého centu). Očekává se také, že trochu poklesnou ceny akcií na londýnské burze.
Vítězství Tonyho Blaira přivítal německý kancléř Kohl, který konstatoval, že se prý britským voličům nelíbila kampaň konzervativců proti Evropské unii. Neočekává se však, že bude labouristická vláda Tonyho Blaira vůči EU ve všem svolná, i když jeden čelný politik v Bruselu soukromě vyjádřil naději, že by se prý Tony Blair mohl stát novým Johnem Kennedym pro Evropu.
Konzervativci: 162
Liberální demokraté: 54
Ostatní: 28
Konzervativci: 31 procent
Liberální demokraté: 17 procent
Ostatní: 7 procent
Tony Blair bude teprve pátým labouristickým ministerským předsedou v tomto století.
Liberální demokraté získávají kolem padesáti křesel poprvé od dvacátých let tohoto století
"Labouristické straně se podařilo ovládnout centristické území v politice."
"Lidé se rozhodli hlasovat pro labouristy už v letech 1992 - 93, po tehdejších hospodářských chybách britské vlády, a jejich rozhodnutí jen posílilo, když se dostal Tony Blair do čela Labouristické strany."
"Konzervativní strana se brala sama vážněji, než zemi. My jsme tím kdysi taky po určitou dobu trpěli, a tak jsme prohrávali." (bývalý labouristický šéf Neil Kinnock.)
"Velké parlamentní většiny jsou pro vládnoucí stranu nepříjemné. Dává to totiž prostor extremističtějším řadovým poslancům, kteří nemusejí dodržovat disciplínu."
"Kdyby se v předvolební kampani hovořilo více o ekonomice a méně o vztahu Británie k Evropské unii a méně o morálních problémech Konzervativní strany, vyhráli bychom." (Kenneth Clarke, odstupující konzervativní ministr financí)
"Konzervativci prohráli proto, jak se chovali u moci." (Profesor politogie Anthony King)
"Nahradili jsme konzervativce jako skutečně profesionální strana." (Blairův tiskový mluvčí Alistair Campbell)
"Měli jsme odmítnout jednotnou evropskou měnu. Naše porážka by bývala byla menší." (Hlasy z ústředí Konzervativní strany.)
"Více moci bude v rukách voličů a méně v rukách politického establishmentu, a to musí být dobré pro demokracii." (Paddy Ashdown, šéf liberálních demokratů)
"Blairova volební kampaň byla vynikající. Působil jako velmi dobrý šéf konzervativní strany." (poražený konzervativní poslanec)
"Nic si z toho nedělejte. Já jsem také jednou kandidoval v pro mě naprosto beznadějném volebním okrsku s obrovskou konzervativní většinou a podívejte se, kam jsem se až dostal." (Tony Blair po vyhlášení jeho vítězství mladé konzervativní soupeřce ve svém volebním okrsku.)
"Pociťuji hlubokou pokoru. Ujišťuju vás, že vás nezklamu. Když jste hlasovali pro Labouristickou stranu, nehlasovali jste pro zastaralé dogma, ale hlasovali jste pro ukončení konfliktů v naší společnosti, pro slušné, poctivé a společné hodnoty. Jsem hrdý na to, že se nám podařilo vytvořit takovou Labouristickou stranu, která je schopna vypořádat se s problémy naší země." (Tony Blair po vyhlášení jeho volebního vítězství v jeho domácím okrsku.)
Konzervativci: 29 procent
Liberální demokraté 18 procent Jsou to však jen exit polls.
Počasí bylo celý den po celé Británi velmi teplé a slunečné - byl to druhý nejteplejší volební den od druhé světové války - a předpokládá se, že to vyvolalo vysokou volební účast. Ve volbách mělo právo hlasovat 44 miliónů britských občanů. V mnoha oblastech byla už během dne zaznamenána vysoká volební účast.
Jak řekl jeden občan ve večerních zprávách televize BBC "Jsem starý člověk, ale k volbám musím jít - jinak by nebyla demokracie."
Očekává se, že polovina národa dnes v noci nepůjde spát a bude sledovat postupné vyhlašování volebních výsledků ve volebním maratonu v rozhlase a v televizi.
První výsledky budou k dispozici nedlouho po půlnoci středoevropského času.
Deník Independent dnes přinesl na první straně velký titulek:
V Británii je dnes, prvního máje, rekordně nejteplejší den v letošním roce (18 až 22 stupňů) a podle pozorovatelů to prý zřejmě vyláká velké množství lidí k volebním urnám.
V některých oblastech se už účastnilo voleb podstatné množství voličů, v jiných jen málo. Šéfové všech hlavních britských politických stran už odvolili. Šli s manželkami k volebním urnám v pěkném počasí pěšky. Paddyho Ashdowna, šéfa liberálně demokratické strany, cestou napadl jakýsi pes.
Fotografie, jaké šéfové britských politických stran volí, jsou na výše zmíněných stránkách BBC.
Volební místnosti se v Británii otevřely v 7 hodin ráno (v osm hodin středoevropského času). Hlasovat se bude až do 22 hodin večer (23 hodin středoevropského času). Výrazně byla posílena bezpečnostní opatření, neboť není vyloučeno, že by proti volebním místnostem mohla zaútočit Irská republikánská armáda.
Poté, co vedoucí představitelé všech tří hlavní britských politických stran urazili v Británii v rámci předvolební kampaně doslova tisíce kilometrů, setrvávají dnes ve svých volebních okrscích.
Hlasuje se o budoucnosti 659 poslanců britské Dolní sněmovny, to je o osm poslanců více než v roce 1992, v důsledku hraničních změn ve volebních okrscích. Nově zvolená Dolní sněmovna bude největší od dvacátých let našeho století.
V dnešních všeobecných volbách kandiduje 3717 kandidátů, více než kdy předtím. Z nich 685 - také rekordní počet - jsou ženy.
Ve volbách nekandidují pouze zavedené politické strany, ale velké množství alternativních organizací. 13 politických stran má více než 50 kandidátů, což jim dalo právo na alespoň jedno předvolební politické vysílání.
Zároveň se také v některých částech Británie hlasuje v komunálních volbách , do 34 obecních úřadů v Anglii.
Pracovnící 45 000 volebních místností po celé zemi jsou připraveni na jakoukoliv hrozbu Irské republikánské armády. V minulých dnech se organizaci IRA podařilo rozsáhlým způsobem vyvolat chaos na britských dálnicích, které musely být opakovaně uzavřeny po telefonickém varování od IRA, že se na nich nacházejí výbušniny. (Většinou to nebylo pravda.) Voliči musejí být připraveni, že jim bude v některých případech policie prohledávat tašky a kabelky. Pokud by bylo nutno uzavřít volební místnost pro hrozbu útoku IRA, hlasování by muselo být prodlouženo v této volební místnosti až do pátku.
Vedoucí představitelé tří hlavních britských politických stran strávili poslední den dlouhé předvolební kampaně apely na dosud nerozhodné voliče, aby hlasovali pro jejich stranu. Nerozhodní voliči v marginálních volebních okrscích (tzn. v okrscích s vyrovnanou volební podporou) - těchto voličů je asi 100 000 až 150 000 - zřejmě určí výsledky britských všeobecných voleb.
Ve středu večer se navrátili šéfové všech tří hlavních britských politických stran do svých volebních okrsků, kde budou zítra hlasovat.
John Major znovu apeloval na voliče, aby nepromarnili to, co bylo vybudováno za posledních osmnáct let a charakterizoval labouristickou volební kampaň jako "nic jiného než dobře zabalený marketingový podvod".
V živém rozhovoru v hlavních večerních zprávách televize BBC v úterý večer ostře napadl Major Tonyho Blaira za údajné "lži", že prý labouristé lživě tvrdí, že konzervativci chtějí zrušit státní důchodové zabezpečení a uvalit daň z přidané hodnoty na potraviny. Major konstatoval, že bylo prý velmi neférové, že ve snaze zvítězit ve volbách labouristé zbytečně způsobili obavy nejzranitelnějším členům společnosti, totiž chudým důchodcům.
Reportér se ho posléze zeptal jaký má Major osobní vztah k Tonymu Blairovi, zda ho nenávidí. Major odpověděl: "Ne, vůbec ne. Jsme kolegové. Jen se naše názory na to, jak nejlépe pracovat pro tuto zemi, od sebe odlišují."
Ve městě Stevenage se ve středu octl John Major uprostřed davu, skládajícího se ze stoupenců Labouristické strany i Konzervativní strany. Výsledkem byla skutečná vřava, nejdramatičtější scéna předvolební kampaně. "Už jenom jeden den," skandovali labourističtí demonstranti, "Ještě pět dalších let," skandovali do toho stoupenci Konzervativní strany. Zdálo se, že se Major ve vřavě vyžívá. Kdosi po něm hodil vajíčkem, které se rozprsklo na střeše jeho automobilu. Na dotaz, co si myslí o přítomných demonstrantech, vysvětlil reportérům, pokud se mu podařilo překřičet hluk: "Tohle je skutečná tvář Labouristické strany. Tady nic neskrývají. Nenechte se zmást hřejivými slovy o nové Labouristické straně, které se k vám linou na labouristických tiskových konferencích. Toto je zcela stará Labouristická strana, které chce vysoké státní výdaje, znárodnit průmysl, demonstrovat. podporovat odbory."
Předtím na tiskové konferenci v ústředí Konzervativní strany konstatoval John Major, že čtvrtek bude pro Velkou Británii historickým dnem. Nerozhodným voličům vzkázal: "Nenechte se zmást tím marketingovým podvodem. Váš jediný křížek na volebním lístku na špatném místě by mohl zlikvidovat vše, co jsme tak dlouho budovali."
Tony Blair navštívil ve středu Skotsko, severovýchodní Anglii a večer se vrátil do svého volebního okrsku v jižní Anglii. Blair konstatoval, že se voliči musejí rozhodnout mezi stranou minulosti a stranou budoucnosti.
"Dokážeme vytvořit lepší školy, lepší nemocnice a lepší budoucnost, jakou naše země potřebuje," opakoval už asi posté během svých vystoupení po Británii ve středu Blair, a dodal: "ale nedokážeme to bez vaší pomoci".
Labouristé zaznamenali ve své volební kampani určité chyby, když se dostal začátkem kampaně do značných obtíží Tony Blair právě ve Skotsku v otázce decentralizace pro Skotsko, dále pak vznikl určitý zmatek ohledně jejich politiky vůči privatizaci a naposledy byli obviňováni z nekalých praktik, že vyvolávají v lidech zbytečný strach ohledně možného zrušení starobních penzí konzervativci. Celkově však labourističtí stratégové konstatují, že kampaň byla úspěšná.
Ani do poslední chvíle nemluví labouristé veřejně o svém volebním vítězství. Ještě ve čtvrtek bude půl miliónu stoupenců Labouristické strany přesvědčovat voliče, aby hlasovali pro labouristy.
Paddy Ashdown, šéf třetí britské politické strany liberálních demokratů, strávil den ve volebních okrscích na jihozápadě Anglie. Zdůrazňoval politiku své strany, podle níž je jen jeho strana jedinou možnou radikální alternativou. Strana liberálních demokratů odeslala ještě ve středu osobní dopis od Ashdowna adresovaný 2 miliónům dosud nerozhodných voličů, obsahují apel, aby hlasovali pro něho.
"Konzervativní vláda v posledních pěti letech zradila své volební sliby," řekl Ashdown. "Nevládnou efektivně a bojují mezi sebou. Zlikvidovali desetitisíce, možná statisíce pracovních příležitostí. Proto je načase, aby i oni přišli o místo."
Hlavní politický komentátor televize BBC vzpomenul tří nejzajímavějších momentů v celé předvolební kampani:
Prvním z nich byla ona chvíle, kdy se John Major dověděl, že více než 100 kandidátů jeho vlastní strany prohlásilo, že nikdy nepřijme jednotnou evropskou měnu. Major velmi upřímně a naléhavě promluvil extempore na tiskové konferenci o výhodách jednotné evropské měny, o tom, že je nutno počkat, jak bude situace vypadat, a apeloval úpěnlivě na svou stranu, aby mu nesvazovala ruce. Byl to elektrizující moment.
Jiným zajímavým momentem byla chvíle, kdy Tony Blair na začátku volební kampaně představil novinářům volební manifest své strany. Byl při tom překvapivě nervózní. Říkal si soukromě: jestliže se mi podaří přesvědčit lidi, že skutečně existuje nová Labouristická strana, strana změny, tak pak můžeme dosáhnout vítězství. A od té chvíle to začalo fungovat.
A třetí pozoruhodnou epizodou byla tisková konference liberálních demokratů, na níž Paddy Ashdown představoval program své strany. Konala se v místnosti, o níž se ukázalo, že se do ní novináři vůbec nevejdou. Desítky lidí čekaly na chodbě. A Paddy Ashdown si uvědomil, že i jeho stranu najednou začali novináři i veřejnost brát ve volební kampani vážně.
Soukromě konstatují představitelé všech tří hlavních britských politických stran, že volby vyhrají labouristé.
Americke ministerstvo zahranici, U.S. State Department, zverejnilo svoji pravidelnou zpravu o Human Rights Practices 1996. Urcite musi byt nekde i na Internetu.
Ta zprava se zabyva i medii, pricemz v pasazi venovane Cesku se pravi:
By year's end, Parliament had not yet voted on two long-delayed media laws: one for print and one for broadcast media. New laws are needed because the print law on the books dates from 1966 and the current broadcast law, dating from 1991, did not envision private media!!!!!!!
V překladu:
Do konce roku 1996 český parlament ještě nehlasoval o dvou dlouho odkládaných mediálních zákonech: o zákonech pro tisk a pro rozhlas a televizi. Je zapotřebí nových zákonů, protože platný tiskový zákon pochází z roku 1966 a současný zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, z roku 1991 nepředpokládal vznik soukromých rozhlasů a televizí. (sic)
Zakon o provozovani rozhlasoveho a televizniho vysilani z roku 1991 na rozdil od nazoru zpravy prave UMOZNIL vysilani soukromych rozhlasovych a televiznich stanic. Neni tudiz pravda, ze tento zakon "did not envision private media". Jak by asi pak vysilala Nova a Prima, ktere zprava v jinych odstavcich vzpomina???
Kdyby ta zprava byla psana od psaciho stolu ve Washingtonu, pak by me to nechalo klidnym. Ale ze zdroje, ze ktereho cerpam - Post-Soviet Media Law & Policy Newsletter cislo 36 z 20.dubna 1997 - vsak vyplyva, ze podklady pro zpravu pripravovaly zastupitelske urady v danych zemich. Jestli jsou takhle "presne" informovani vsichni urednici na US ambasade, pak nevim, nevim.
Mily Jane,
ja bych se to pokusil formovat jinak: neukazuje informace, kterou uvadi pan Smid na stupen (ne)zajmu U.S.A. o jakekoliv deni ve Fidlovacce? (míní tím ČR, pozn. JČ)
Lze pochopitelne diskutovat o tom, jak blbe omezEni jsou U.S. ouradove na velvyslanectvich globalne - viz cachry pplk Cukra a bri Vychodilu, problem je v tom ze my - myslim Cesi, se nedokazeme (ci nechceme) zbavit sve zoufale provincialnosti a protlacit svou vec na svetlo sveta.
Tradicne nam staci, dohadovat se z Bonnem, Vidni, Brusselem a obcas Parizi. Vzdyt i Londyn je vetsine prazskych cinitelu stejne vzdaleny jako Washington D.C.
Podle mne Izrael, je velmi vzdalena od jakychkoliv globalne dulezitych akcnich radiusu vesnice na Potomacu (tj. Washingtonu), a dokazala svuj problem VNUTIT nejen doposud kazde americke administrative, ale i legislative.
To my Cesi/ rozumprdove - ja jsem take jeden z nich NEDOKAZEME!
Mily pane Culiku,
uprimne se podivuji tomu, ze do svych Britskych listu v Neviditelnem Psu zarazujete o motolske stavce zpravu pana Gintera, a neodkazujete na primarni zdroj informaci o studentske stavce, kterym je tato adresa - o tomto zdroji Psa behem vcerejska studenti informovali.
Vazim si publikovaneho stanoviska dr. Trky, nicmene za stejne vhodna k reprodukovani povazuji stanoviska akademickeho senatu (protoze ten je VOLENYM telesem), dekana a jeho kolegia, shromazdeni prednostu klinik a ustavu, atd. Pokud vim, dostal Pes z motolske fakulty i jine zpravy, nez dopis dr. Trky. Selekce informaci je jiste Vasim pravem. Ja s Vasim vyberem mohu souhlasit ci nesouhlasit - v tomto pripade si ale nejsem jisty jeho etikou.
Je-li to mozne, prosim Vas o zverejneni stanoviska 2. LF UK, napr. prave odkazem na fakultni web.
V ucte Vas
Stavka probíhá klidně. Žádné stížnosti v této souvislosti ani nespokojenost pacientů nebyla podle našich informací zaznamenána. O tom, kolik lidí se ke stávce připojilo, neexistují zcela přesné údaje.
Podle středečních informací ředitelství nemocnice nedostane mzdu za prostávkovaný čas asi 200 zaměstnanců, především lékařů. Celkem v nemocnici působí kolem 500 doktorů. "Dětská i dospělá klinika ušní, nosní, krční a ortopedie oznámily, že provádějí pouze akutní ošetření. Šestnáct pracovišť nestávkuje. Na novorozeneckém oddělení se vzdali nároku na mzdu, ale pracují podle běžného režimu všedního dne. Pro pacienty znamená stávka především psychickou nejistotu, zda budou ošetřeni. Odmítnutí jsme zatím nezachytili," řekla Slovu ve středu ředitelka nemocnice Helena Roegnerová. Zároveň požádala ministerstvo zdravotnictví o vyslání zástupce pro vyjednávání s organizátory stávky - Lékařským odborovým klubem (LOK). "Shodli jsme se s Klubem, že většina požadavků je směrována na ministerstvo. MUDr. Rath, předseda LOK, se chce dohodnout a ukončit stávku co nejdříve," dodala.
Podle Ratha stávkuje sedmdesát procent lékařů, tedy asi 350. "Ne všichni přijdou o mzdu. Ti, co jsou ve službě, se ke stávce taky připojili, ale pracují, takže peníze dostanou. Z třiceti velkých klinik se stávkou souhlasí 25. Někteří také odmítli ředitelku o své účasti ve stávce informovat s tím, že jí do toho nic není, když je namířena proti ní. Takto postupovalo asi deset až třicet procent klinik," tvrdí Rath.
Zaměstnanci jsou však bez ohledu na stávku značně nervózní z plánovaného stěhování Všeobecné fakultní nemocnice do FN Motol. Ve středu například škodoval studenty II. lékařské fakulty její děkan Martin Bojar tvrzením, že ministerské záměry údajně počítají naopak s přesuny některých klinik z Motola do VFN. Na řadu spekulací, které kolem stěhování VFN do Motola probíhají, reagovala pobouřeně vláda. Premiéra Klause uráží, že snahy redukovat VFN a naplnit Motol přirovnávají někteří lékaři k zavření vysokých škol německými okupanty a ke komunistickým čistkám. Vláda vůbec neví, jak dojem o likvidaci VFN vznikl, uvedl Klaus. Ministr Stráský podle své mluvčí Markéty Soukupové bojuje proti návrhům jiných ministrů na zrušení VFN a chce omezit počet lůžek ve všech pražských nemocnicích o 1300 postelí.
Je tedy patrné, že skutečně o zrušení Všeobecné fakultní nemocnice někteří ministři uvažují!! Jak je to vůbec může napadnout? Jsou to naprostí hlupci? Od minista Stráského je žádoucí, aby řekl, kteří ministři tak uvažují a jak přesně své myšlenky ve vládě formulovali. Zároveň by měl předstoupit před zaměstnance VFN, FN Motol a poslance a vysvětlit své postoje. Namísto toho tají závěry ministerské kontroly o činnosti profesora Dvořáka na chirurgii FN Motol a vypouští nešťastné, poplašné zprávy o rušení VFN.
Místo toho byl ve středu poslancům předložen materiál vlády o restrukturalizaci nemocnic, který byl v zásadě vypracován za exnáměstka Pečenky a který už dávno pozorovatelé (například odborový svaz zdravotnictví ) označili za naprosto špatný - nebere ohled na skutečnost, že některá zařízení, která mají být redukována, mají nadregionální charakter, neřeší, co s "přebytečnými" lékaři a jak se seženou další ošetřovatelé a sestry, kteří budou tvořit hlavní personální pilíř v restrukturalizovaných zařízeních.
Pokud by byl Stráský skutečně dobrým politikem, tak zvolí ve vztahu k lidem otevřenou komunikaci. Takhle si větev podřezává sama pod sebou ODS. Ať se pak vláda a Klaus nediví, kde se berou dojmy o rušení VFN a o naprosté neschopnosti ministerstva a vlády něco vyřešit.
Nedá se nic dělat, vláda musí více komunikovat se svými občany. Pokud tak neučiní, budou stávky A neobstojí utěšování, že to dělá pouze LOK a Rath. Oni sice provokují, ale už tento fakt svědčí o tom, že by vláda měla alespoň lépe "prodávat" svou politiku. Obavy zaměstnanců nejsou tak neoprávněné, jak se zdá.
PRAHA - (jig) Většina studentů II. lékařské fakulty University Karlovy v Praze stávkuje. Důvodem protestu je způsob, jakám byl odvolán přednosta chirurgie Fakultní nemocnice Motol Josef Dvořák.
Ke stávce, tedy přerušení výuky do příští středy, se připojilo podpisem 410 studentů z celkového počtu 640. "Nespekulujeme, zda je pan profesor Dvořák vinen či nikoliv, zda vedl nebo nevedl svou kliniku špatně. Stejně tak to nemá souvislost s Lékařským odborovým klubem, který stávkuje v motolské nemocnici. Pouze nesouhlasíme, za jakých okolností byl přednosta odvolán. Může to totiž být precedens pro další případy," řekl nám člen stávkového výboru a student pátého ročníku Milan Smejkal.
V oficiálním prohlášení studentů se praví, že se "cítí ohroženi diktaturou úřednické moci". Fakulta žádá sestavení komise, kde budou její zástupci, a prošetření celé kauzy, která spustila stávku motolských lékařů. Ministerstvo zdravotnictví sice kontrolu o působení profesora Dvořáka v čele kliniky provedlo, ale ministr Stráský si nepřeje výsledky zveřejňovat, což nechápou ani někteří jeho kolegové.
Stráský odvolal Dvořáka na návrh ředitelky FN Motol Heleny Roegnerové. "Nepochybuji o medicínských a učitelských kvalitách profesora Dvořáka. Nezvládal však vlastní vedení kliniky, proto jsem navrhla jeho odvolání," řekla Slovu ve středu Roegnerová. Právě fakulta jí vyčítá, že o svém záměru neinformovala děkama a vědeckou radu. "Panu Dvořákovi jsem svůj úmysl oznámila s předstihem a dala jsem mu čas na rozmyšlenou, aby buď navrhl kroky na zlepšení chodu kliniky či jiný postup, on to však medializoval. Pokud by se v budoucnu uvažovalo o odvolání jiného přednosty, tak samozřejmě až po konzultaci s fakultou," dodala ředitelka.
Ke stávce v Motolské nemocnici a odvolání profesora Dvořáka se také objevují opatrná až odmítavá stanoviska. Například MUDr. Jan Trka z II. léakřské fakulty zaslal do internetového deníku Neviditelný pes následující stanovisko: "Nestávkuji, stejně jako řada mých kolegů. Podle mne je ostuda fakulty, jak se chovalo Družstvo chirurgů (pozn. redakce: jeho členem byl i Dvořák). Ani ředitelka a management nejsou zcela kompetentní a mají máslo na hlave, ale při odvolání přednosty Dvořáka postupovali v mezích svých pravomocí. " Podle něho je argument fakulty, že jí ředitelka včas o návrhu na odvolání Dvořáka neinformovala, polopravdou. "Dvořák se o riziku odvolání dozvěděl s předstihem a on sám je proděkanem fakulty pro styk s nemocnicí," tvrdí Trka. Je nápadné, že nestávkují špičková pracoviště jako dětská onkologie, I. a II. dětská klinika a Kardiocentrum, konstatuje.
Text dr. Trky Jan.Trka@lfmotol.cuni.cz je zde, viz níže. Ve středu to byla jediná reakce na lékařskou stávku, která byla až do 9.55 ve čtvrtek ráno k dispozici Britským listům. Dopis dr. Vejvalky s odkazem na stávkovou stránku druhé lékařské fakulty jsme v BL zveřejnili do pěti minut od jeho doručení, totiž ve čtvrtek v 10.00. Do půlhodiny pak Ondřej Neff uvedl tentýž odkaz i na hlavní straně Neviditelného psa. JČ
2) jediny, kdo na 2.LF UK stavkuje, jsou studenti.
Jméno: Jan Trka, MUDr.
Organizace: 2.LF UK, Praha
došlo 30/04/1997 v 11:37:31 hodin k tematu "Stávka ve FN Motol a 2.LF UK Praha "
Pracuji na 2. lekarske fakulte v Praze. Pri prichodu do prace jsem dnes zjistil, ze jako zamestnanec 2.LF stavkuji. Nestavkuji a stavkovat nebudu, stejne jako cela rada mych kolegu z nemocnice i fakulty. Nesouhlasim totiz s tim, jak se chovalo tzv. "Druzstvo chirurgu", hlavne se mi nelibi, kdyz profesor, prednosta kliniky a prodekan fakulty participuje na "kseftiku" tohoto typu. Podle mne je to ostuda cele fakulty. Reditelka nemocnice a jeji spolupracovnici jiste nejsou zcela kompetentni k rizeni nemocnice, ale v tomto pripade postupovali v mezich svych pravomoci i kompetenci. Rad bych zde alespon trochu opravil nektere polopravdy kolujici v mediich:
1.prednosta Dvorak byl na riziko sveho odvolani upozornen predem - a on sam, nikoli reditelstvi celou zalezitost zverejnil: jeste drive, nez vubec k podani zadosti o odvolani doslo
2.fakultni funkcionare nikdo "neobesel", protoze prof. Dvorak je sam prodekanem pro styk s nemocnici (sic!). Nikdo ani nezasahuje do pravomoci fakulty a university, proste proto, ze obsazeni prednosty v techto pravomocech neni.
3.chirurgicka klinika odmitla bez diskuse jakekoli smirne reseni (napr. docasnou kontrolu hospodareni ekonomem) a stejne odmitla i zavery komise Ministerstva zdravotnictvi
4.pokud se tyka stavky - stoji za povsimnuti, ze skutecne spickova pracoviste jako Klinika detske onkologie, I. a II. detska klinika nebo Kardiocentrum nestavkuji. Neni to napadne?!
5."management" nemocnice ma samozrejme take maslo na hlave - proc toleroval takto nevyhodnou smlouvu s "Druzstvem chirurgu" jeste rok po svem nastupu?!
6.je skoda, ze za lekare opakovane mluvi pouze kriklouni typu pana kolegy Ratha - on skutecne neni vudcem vsech lekaru.