| Britské listy vede a řídí neuvěřitelně produktivní korespondent Neviditelného psa z Glasgowa Jan Čulík, jehož články můžete číst i na stránkách deníku Svobodné slovo (a asi 100 dalších českých novin a časopisů). Kdy Čulík spí není současné vědě známo. Klikněte na hlavičku nebo sem pro návrat do seznamu, klikněte na psí ikonu nebo sem k návratu na hlavní stránku. |
30. dubna napsal WSJ, že případ televize Nova a její licence vyšetřuje česká policie. (Český překlad jsme zveřejnili v pondělních Britských listech.)
Mluvčí české police tuto informaci v úterním deníku Slovo dementovala.
Hovořil jsem s autorem článku o TV Nova, reportérem Robertem Frankem z deníku Wall Street Journal.
Zde je článek, napsaný v úterý večer pro Slovo (JČ):
Robert Frank, reportér světového hospodářského deníku Wall Street Journal, výslovně potvrdil listu Slovo, že podle jeho informací "česká policie zahájila trestní vyšetřování situace ohledně vysílací licence TV Nova a že si v této věci vyžádala odborný posudek". Uvedl to v rozsáhlém článku deník WSJ 30. dubna.
Tuto informaci poskytl listu Wall Street Journal před svědky mluvčí české policie, kterého však Robert Frank deníku Slovo odmítl identifikovat. Americký reportér zdůraznil, že za výše zmíněnou formulací deník Wall Street Journal stoprocentně stojí.
Je pravděpodobné, že jde o vyšetřování v souvislosti s žalobou Petera Kršáka, zaměřené proti prodeji podílů čtyř členů skupiny CET 21 Vladimíru Železnému. V březnu 1997 zveřejněná výroční zpráva podniku CME za rok 1996 , k dispozici na Internetu, se o ní výslovně zmiňuje a konstatuje, že soudní řízení nebylo ukončeno, i když tato žaloba podle CME prý "nemůže záporně ovlivnit činnost našeho podniku".
Výroční zpráva podniku CME také výslovně konstatuje, že firma CME získala od členů CET 21 5,2 procent podílů v ČNTS Nova a zvýšila tak své vlastnictví ČNTS NOVA na 93,2 procent (91,2 procent hlasovacího práva) tím, že na vykoupení těchto podílů poskytla Vladimíru Železnému 5,2 miliónů dolarů. CME dále ve zprávě zdůrazňuje , že má nyní má právo jmenovat pět ze sedmi členů tzv. "Výboru zástupců", kteří řídí televizi Nova.
11. března 1997 byl podepsán dodatek ke smlouvě z 1.8.1996 o výše zmíněné Železného "půjčce". Dodatek konstatuje, že Železný tuto "půjčku" už nemusí splatit, protože bylo 5,2 procent podílů v ČNTS Nova převedeno od členů skupiny CET 21 do vlastnictví podniku CME.
Z dodatku ke smlouvě o Železného "půjčce" také vyplývá, že byla zřejmě až na další pod tlakem českých sdělovacích prostředků anulována kontroverzní ustanovení smlouvy o "půjčce" Železný-CME, podle nichž musel Železný hlasovat nově získané podíly ve firmě CET 21 tak, jak nařídí CME a podle nichž měla CME ve firmě CET 21 získat při rozhodování právo veta. Naopak výroční zpráva podniku CME nyní uvádí, že odkladné právo a právo veta ohledně "některých neekonomických záležitostí týkajících se vysílací licence" má nyní představitel "držitele licence", tj. podniku CET 21. Blahodárně tady zapůsobil vliv českých sdělovacích prostředků, jemuž, jak se zdá, firma CME do určité míry ustoupila.
Vztah mezi Železným, firmou CME a podnikem CET 21 je nyní velmi nepřehledný. Je zřejmě upraven jinými dohodami, o nichž se výroční zpráva podniku CME na Internetu sice zmiňuje, ale které zůstávají v tajnosti.
Při brouzdání stránkami světového ekonomického deníku Wall Street Journal jsem přišel na celou stránku, věnovanou problému roku 2000 a počítačů.
Znovu se tam píše, že problém roku 2000 bude stát celosvětově firmy přibližně 600 miliard dolarů a že ještě nákladnější bude nečinnost. Konstatuje to firma analytiků Garter Group
Stránka upozorňuje na články jako Dominový efekt skrytých problémů roku 2000, Tři základní životní fakta: smrt, daně a rok 2000 či Mimo informační technologii: problém roku 2000 ovlivní všechno a další články.
Omluvte mne pane Culiku, ale diky tomu, ze jste muj mail zverejnil, sesypala se na mne spousta reakci. Neda mi to, abych nereagoval.
Srdecne zdravi J.V.
Pichl jsem nepekne do motolskeho vosiho hnizda. Misto vapna je to spise email, ve kterem prave plavu. Na te rozhorcene poste elektronicke jsou ale zajimave dve veci:
Nejsem lekar, nemam se zdravotnictvim nic spolecneho, pana Dvoraka jsem v zivote nevidel a motolskou nemocnici znam jen coby barak zvenku. Lekarskeho stavu si vysoce vazim, mam mezi lekari dobre pratele, doktorinu humanni i veterinarni povazuji za vysostne poslani, ktereho neni schopen jen tak nekdo.
Vysvetlete mi ale prosim, jak je mozne ze pan dr.Kubicek a dr. Skalova reknou verejne do radia, ze chirurgicka klinika nemuze bez pana Dvoraka "garantovat uroven odborne pece" a ze jsou ohrozeni pacienti? Pro mne je to uz silna kava, pacienti jako rukojmi. Copak jsou na klinice krom sefa uz jen sami idioti?
A to kulantni okoli. Pan profesor byl odvolan pro chyby v rizeni. Pro jistotu tam ale ministerstvo posle komisi, aby jako zjistila, jestli se pan ministr nahodou nezmylil. A vsichni chteji hloubkovou kontrolu, aby se to jaksi ukazalo, ze oni s tim nemaji nic spolecneho. Asi dobre vedi, ze zadna kontrola nikdy nebude. Radio a televize poradaji hon na personal spitalu, soty a reportaze, investigativni parno, krom osvedceneho Winkelbauera uz zadna vetsi bomba na obzoru.
1. Na chirugii do Motola nechodte, jsou i jine kliniky. V Motole nemaji odbornou uroven, sami to rekli.
2. Ministerstvo zdravotnictvi je opravdu nekompetentni (velmi mirne receno), jestlize dopustilo existenci druzstva chirurgu ve statni nemocnici za statni penize, melo by to logicky nekoho stat misto. Pan dr. Dvorak byl rekneme tak otevreny (racte si prosim podle chuti doplnit jine adjektivum) ze uz ani nepovazoval za nutne se s tim tajit (ostatne, kdovi kolik takovych aktivit po republice je). A to je prosim panem ministrem ekonom. Pan dr. Dvorak asi dobre vi co dela a hlavne, co delat muze. Je to opravdu nejspise schopny muz.
3. Neberte radio nebo televizi vazne, jsou zivi z toho, ze najdou senzaci a skandal za kazdou cenu. Chcete-li se dozvedet jak to bylo, musite poslouchat respondenty. Jinak se v kazdych zpravach dozvite, co vsechno je tesne pred zhroucenim.
A hlavne. Meli bychom uz konecne nazyvat veci pravymi jmeny, nebo se nikdy nevyhrabeme z balastu potizi. Mluvime-li o nasem Lidovem dome, ktery vlastne neni nas a o prijmech za najemne, ktere vlastne vybirame neopravnene, sami zadne neplatime o danich z prijmu ani nemluve, jestlize chceme vyuzivat vseobjimajicich vyhod socialistickeho zdravotnictvi a volame po koncepci, privatizaci, vyssich platech a ze statnich penez koupime kdejakou blbost za dvojnasobek obvykle ceny a podmazeme dodavatele leku, na pracovisti ukradneme rucnik a zarovky a pak jdeme stavkovat, aby nam neodvolali hodneho sefa, prohlasime, ze jednu nemocnici zrusime a za dva dny nato rekne nas mluvci do radia, ze to vlada tak nemyslela....
Prava jmena jsou rozkradani, podvod, nekala soutez, neplneni pracovnich povinnosti, sireni poplasne zpravy a jine tituly z trestniho zakona, prislusne usi jsou pak ty, ktere patri statnim zastupcum, policemanum a vnitroministerskym sefum popripade vlade. Doposud jen jediny lekar, dr. Trka se na Foru ohradil proti tomu, ze se dozvedel ze stavkuje, kdyz prisel do sluzby a ze se ho na jeho mineni nikdo neptal. Hip hip. Cosi mi to ale pripomina. Skoda, ze ja na ty verejne stranicke schuze nechodil.
A vubec, vite kolik je vlastne v Praze nemocnic? Podival jsem se do telefonniho seznamu a napocital devatenact tech vetsich, z toho ctyri fakultni, to je asi tak 30.000 zamestnancu. Kam se na nas hrabe mesto Viden se svymi utrapenymi tremi miliony obyvatel. A to mame take specialni nemocnici vojenskou a policejni, nevim nac ty resorty museji mit svoje leharny, kdyz tam jsou stejne civilove (prinejmensim rodinni prislusnici). A proc treba Thomayerka uz nejsou zase davno Masarykovy domovy ? Nebo Thomayerovy.
A uz vubec mi neni jasne, proc stavkuji studenti LF, kteri (ac si jiste prof. Dvoraka vazi) maji jeste tri dalsi nemocnice pro praktika. Ze by jich hodne jeste nemelo zapocet ? A neni to prilis pruhledna manipulace ?
Je to moc otazniku. Je asi nasnade vyzvat vsechny stavkujici zdravotniky a studenty k dalsim cinum, ze ano. Tedy: Vypracujte nekdo ihned lepsi koncepci zdravotnictvi nez ma pan Macek (pan Kasal pry stejne nic nema) a dejte ji do vlady prostrednictvim nejblizsiho poslance. Schopne lidi, jak je videt, mate. Odvolani ministra je nanic, mate uz pateho, jestli se nepletu, o kazdem jste hlasali, ze je to blbec. Jeden z tech byvalych ted sam s vami stavkuje proti tomu co sam drive delal. Rozhodnete se, jestli ma pravdu nynejsi pan ministr nebo ciperny prof. Dvorak, tj. jestli chcete zdravotni system statni, drahy, s malymi mzdami a mnoha zamestnanci, kde z niceho krom pacienta krev netece anebo soukromy, efektivni, kdy mozna prijdete o misto ale pokud ne, budete mit velmi dobry plat, zalezi jen na vas. Oboji dohromady nelze, to je rozkradacka, at uz je to na klinice nebo v pojistovne. Byla by to nase znama trochu tehotna divka. A vice penez proste nebude.
A neberte prosim nas, eventuelni pacienty za rukojmi. Nic jsme vam neudelali. Za socialismu jste meli za ukol vratit pracujiciho delnika, ozubene kolo to petiletek, co nejrychleji do pracovniho procesu (popripade do zivocisne vyroby). Doufam, ze dnes uz opet zijeme jako lide (a pripadne zvirata), to jest jedinci, kteri maji svobodnou dusi. Koneckoncu i vy se muzete stat snadno pacienty. Prilezitostne rad reprodukuji, co soudi jeden vyznamny chirurg o peci, ktere se nedavno jemu samotnemu dostalo na chirurgii, kdyz ho stihla dvojita fraktura nohy.
Pane Culiku, tak se mi zda, ze se nam to skutinovske vapno jeste ponekud hasi. Co rikate ?
Srdecne zdravi Jenda Vichr.
P.S. Pred hodinou jsem mel delsi rozhovor s mym pritelem chirurgem. Rekl mi, ze pan profesor Dvorak, u nehoz studoval, je skvely clovek a vyborny odbornik, a ze ho pry pramalo zajima ekonomie. Zije pro chirurgii, a proto prijal system, jak v nemocnici delat neco navic. Hlavne z tohoto duvodu pry za nim stoji vetsina odborne lekarske verejnosti. Ja proti tomu nic nenamitam, neznam pana profesora a soudim jen z toho, co zdravotnici sami zverejnili. Jakkoliv ma muj pritel lekar pravdu, ze vina za existenci firmy ve firme za statni penize je na strane vedeni nemocnice (a ministerstva dodavam ja), je pan profesor jako prednosta kliniky soucasti tohoto vedeni a ma tedy prinejmensim tu odpovednost take. Nebo se mylim? Nerad bych ublizoval. J.V.
Vazeny pane Culiku,
pokud by jste mel zajem, muzete zverejnit moji odpoved panu Vichrovi, ktera se v zaveru "zvrhla" v trochu komplexnejsi kritiku vladni zdravotni politiky. (PJ).
JV: Pan Mergl tam polozil syna na operaci, a protoze nechtel platit 1700 Kc denne za luzko, dali mu syna na chodbu. I vzteknul se ten otec, a stezoval si, je prece normalne pojisteny. V ten moment vznikla lavina.
PJ: Tady je treba si uvedomit, situace nebyla takova, ze kdyz otec nechtel zaplatit, tak dali syna na chodbu, ale nebylo misto nez na chodbe nebo na nadstandartnim pokoji.
JV:I reditelka nemocnice uz pochopila ze jde do tuheho a mileho pana MUDra vyhodila.
PJ: Reditelka nerozhoduje vzdy pro dobro veci, ale podle toho, jak si to preje ten, kdo ji na jeji misto dosadil. Je pochopitelne, ze tak se tam nejdele udrzi.
JV:Investigativni zurnalistka TV se pak laskyplne zeptala, kdo bude delat ty narocne operace temer zadarmo, kdyz pana profesora chteji vyhodit a nikdo jiny to neumi.
PJ: Cas od casu nekdo takove operace potrebuje a je jen ostuda naseho zdravotnickeho systemu, ze je neni schopen a ani ochoten zaplatit.
JV:Ale dnes vecer hned tri televize daly na prvni misto toho vinika, jakoze proc hned vyhazov a zbrunatnely tribun vsech felcaru, pan Dr. Rath vyzval do stavky.
PJ: Jaka ironie, ze dr. Rath vedle lekaru bojuje i za pacienty a ti ho odmitaji, ovlivneni vladni propagandou o jeho hyenismu. Dr. Rath bojuje za pacienty proto, ze z vlastni zkusenosti vi, jaky je hrozny pocit, kdyz doktor nemuze pomoci pacientovi, protoze je omezen ekonomicky, a pokud by nebyl, tak by jeho pacient prezil. Tento pocit ti, kteri tvori koncepce naseho zdravotnictvi, neznaji. Lekari (vcetne dr. Ratha) bojuji, aby vas mohli lecit a nemuseli se starat, o to, jestli na to mate. Ne vlada. Ta vam, az vazne onemocnite, rekne,ze jsme v trznim hospodarstvi tak si tu lecbu zaplatte. Mimochodem trzni filozofie by zde sla uplatnit tak, ze ti kdo si nevydelaji na svou lecbu, si nezaslouzi, aby prezili. Nejsou totiz dostatecne silni.
JV:Dal bych naopak misto vyhazovu panu Dvorakovi celou motolskou za jednu korunu do pronajmu i s lidmi, at ukaze, co umi.Stat by pravda nevydelal, ale usetril by tu strasnou ekonomickou ztratu, kterou ta nemocnice ma.
PJ: To, ze spickove pracoviste (kterym FN Motol bezesporu je) na sebe nevydela, neni chyba ani jeho managementu ani jeho lekaru. Je to pekna demonstrace na hlavu postavene zdravotnicke politiky soucasne vlady, ktera dopusti, aby takovato nemocnice (funcni a bez nutnych zasadnich investic) prodelavala katastrofalni sumy. Pokud si uvedomite, ze v nekterych zemich takoveto nemocnice nejenze vydelavaji, ale dokonce jsou schopny pokryt i naklady na svoji amortizace, melo by vam dojit, ze to neni chyba FN Motol. Pokud u nas kolem 90%nemocnic hospodari se ztratou, chyba asi nebude v nemocnicich.
A demagogicke reci MZ o novem motolskem bloku a jeho spadove oblasti az k Mnichovu nesmite brat vazne, jde o demagogii a neni to pravda. Pokud byste argumentoval tim, ze nektere nemocnice vydelavaji (napr. Homolka), tak to je jen iluze. Homolka by na normalnim zdravotnim trhu, kde se pohybuji ostatni nemocnice, nikdy nevydelala. S trochou nadsazky (ale jen malinkou) by se dalo rici, ze takovato zarizeni parazituji na prodelecnych nemocnicich.
Situace uvnitr naseho zdravotnictvi je podstatne horsi, nez se zda zvenci. Pro pacienta nepredstavitelna moznost (ktere ani ve snu neveri), ze umiraji pacienti pro ekonomicke prekazky v lecbe, je pro zdravotniky STALE beznejsi realitou. To je to co lekarum, krome malych platu, opravdu vadi. Neni prijemne, kdyz umira clovek,a jeste neprijemnejsi, kdyz vite ze by umrit nemusel.
Vsimnete si, jak je v nove koncepci zdravotnictvi (Macek) neustale zduraznovano, ze obcan muze mit bezplatnou jen takovou peci,na jakou stat ma. A podle mych odhadu stat v soucasne dobe pri nynejsi zdravotni politice ma opravdu jen na to, aby pacienti lezeli na chodbach. To je, koneckoncu dnes v nekterych jiz celkem bezny jev, a co teprve po slibovane tricetiprocentni redukci akutnich luzek.Zasadni problem spociva v tom, co prohlasime za nezbytnou peci.
Ted se dopustim vyrazneho zjednoduseni. Kdyz nekoho boli zada (napr. vyhrezla plotenka) lze to prohlasit za vazny stav a odoperovat, lze to vsaktake oznacit za kosmeticky defekt, kdy bolest zad (ktera vas koneckoncu jen obtezuje) neni duvod k bezplatnemu operativnimu osetreni, protoze neni nezbytne nutne. To bude az tehdy, kdyz se vlivem tohoto stavu zacnou projevovat neurologicke poruchy z postizeni michy a nervu. Ale pak uz casto byva pozde, ale ne vzdy. A stejne tak tento stav (vyhrezla meziobratlova plotenka) muze zustat u toho,ze jen obtezuje bolestmi zad.
Vize naseho budouciho zdravotnictvi se nebezpecne blizi tomu, kdy vetsina techto onemocneni bude oznacena za neurgentni a ne nezbytne nutna a jako takova budou provadena jen "za priplatek". Proc by dite nemohlo cekat na pripadnou operaci vyjmuti krcnich mandli treba deset let a nekdo jiny na operaci zlucniku treba pet?
K redukci Vseobecne fakultni nemocnice a pripadnemu odprodeji nekterych nemovitosti je treba si uvedomit, ze jde o ruseni obrovskych hodnot, ktere by soucasna vlada nezainvestovala, ani kdyby chtela, a navic penize takto utrzene nepouzije na zlepseni kvality stavajici zdravotnicke pece, ale zalepi jimi diry, ktere pred tim vytvorila svou nekompetentnosti. A tyto prostredky budou nenavratne ztraceny. MZ (vlada) nici majetek a hodnoty, ktere mu byly svereny do opatrovani ale nejsou jeho, jsou statni, tedy nas.Tak si to vsichni uvedomte.
Rozprodejem VFN (i castecnym) se dostaveme do situace, ze ktere jiz neni navratu (resp. je, ale potrebne penize na znovuobnoveni zrusenych provozu jiz nikdo neda dohromady). Domnivam se, ze ministerstvo zdravotnictvi nema pravo (moralni ani jine), ktere by ho opravnovalo takovy rozprodej uskutecnit, a pokud tak presto ucini, odpovedni za toto rozhodnuti by meli byt stihani soudne.
A jeste k posledni "hlasce" V. Klause, o tom, ze po te co dekan 1.Lekarske fakulty UK P. Hach prirovnal vladni postup ve zdravotnictvi k nacistickym zakrokum v 1939 a komunistickym cistkam v1948, se mu bude ve zdravotnictvi skrtat o mnoho lepe (Klausovi), bych uvedl, ze pan dekan to osobne nemyslel, ale Klaus to zrejme osobne vzal. Tak paranoia se v nasich krajich nejak rozmaha. Tim, ze zrusi nejake nemocnice prece pana dekana nepotresta.Vzdyt je jasne, ze pan dekan rozumi tomu co se deje ve zdravotnictvi podstatne lepe nez ekonom Klaus, ktery se navic ani v (makro)ekonomii neosvedcil.
Ladislav Holý byl autorem pozoruhodné sociologické studie Malý český a velký český národ (1996), kterou pro Britské listy recenzoval 21.2.97 Andrew Stroehlein a vyvolal tím v následujících číslech velmi bouřlivou debatu.
Po nedávném úmrtí věnoval profesoru Holému deník Independent rozsáhlý nekrolog, který překládám.
Jak si váží Čechy svých synů a dcer, kteří prosluli v zahraničí? Nijak. Ani o nich neví. V kolika českých novinách vyšel o úmrtí profesora Holého nekrolog? (JČ)
Během Pražského jara roku 1968 byl Ladislav Holý na pracovním pobytu z Československé akademie věd v Livingstonově muzeu v Zambii. V roce 1972, když vypršela jeho zambijská smlouva, se Holý odmítl vrátit do Československa a usadil se v Británii. Jeho následující slavná kariéra jako sociálního antropologa měla mnoho společného s Holého frustrací s doktrinářským marxismem a totalitarismem, které ovlivnily jeho život jako mladého univerzitního pracovníka v padesátých letech a začátkem šedesátých let. Vyvolaly také jeho intelektuální odvahu, s níž proti doktrinářskému marxismu a totalitarismu bojoval.
Holý vystudoval na Karlově univerzitě archeologii a antropologii a získal tam také doktorát. Spolužačkou mu tam byla Alice Sučíková, s kterou se posléze oženil a s níž podnikl četné výpravy do terénu v Africe. Spolužákem byl Milan Stuchlík, s nímž Holý dlouho spolupracoval až do Stuchlíkovy smrti v roce 1981.
(Jaroslava Stuchlíková, vdova po Milanu Stuchlíkovi, nyní žije v Belfastu a občas píše do českých novin, nyní do Slova, poté co zjistila, že z Lidových novin, pro něž psávala se stal už ne tak dobrý deník. V osmdesátých letech napsala paní Stuchlíková velmi zajímavou autobiografii o pobytu svém a jejího manžela v Chile v sedmdesátých letech. Pozn. JČ.)
Formativním vlivem v první etapě Holého kariéry bylo, když přijal britskou sociální antropologii, a to v době, kdy uprostřed šedesátých let navštívili Československo někteří její významní exponenti, zejména Meyer Fortes, který tehdy byl profesorem na Cambridžské univerzitě. To vedlo k tomu, že Holý přijal v podstatě strukturalisticko-funkcionalistickou metodu analýzy a k tomu, že ve spolupráci s Milanem Stuchlíkem vydali svazek Social Stratification in Tribal Africa, Sociální stratifikace v kmenové Africe (1968), který vzbudil na Západě značný zájem, neboť vycházel velmi odvážně se sociálně-vědeckého myšlení, které většinou přímo odporovalo marxismu.
V letech 1961 a 1965 navštívil Holý na dosti dlouhou dobu Súdán, aby tam v terénu studoval národ Berti z Darfurské provincie. Během pětadvaceti let tento národ celkem navštívil šestkrát. Výsledkem byla v roce 1973 monografie Neighbours and Kinsmen, Sousedé a příbuzní, v níž autor začal ustupovat od strukturálního funkcionalismu, který zdůrazňuje sociální procesy a význam společenských vztahů spíše než význam příbuzenských pout.
Důsledkem této práce byl u Holého celoživotní zájem o studia příbuzenských vztahů. Během let Holý přehodnotil samy pojmy příbuznosti a původu, což bylo důsledkem vydání velmi významné publikace Anthropological Perspectives on Kinship Antropologické perspektivy příbuznosti (1996). Holý také podnikal terénní výzkum, v letech 1968 - 72 u národa Toka v Zambii. Tento národ Holý studoval občas jako ředitel Livingstonova muzea. Výsledky svých studií zveřejnil v monografii Strategies and norms in a changing Matrilineal society, Strategie a normy v měnící se matrilineární společnosti (1986). V důsledku ispireace svým terénním vázkumem národa Berti vydal Holý v roce 1989 publikaci s názvem Kinship, Honour and Solidarity, Příbuzenství, čest a solidarita, teoretickou monografii o manželských svazcích mezi bratranci a sestřenicemi na Blízkém východě, která odrážela jeho rostoucí zájem o problémy, tákající se srovnávání lidských společností.
Když se v roce 1972 Holý rozhodl nevrátit se do Československa, kde bylo zřejmé, že bude nemarxistické intelektuální úsilí nemožné, stal se Holý na doporučení Mayera Fortese členem katedry sociální antropologie na Queen's University v Belfastu, kterou tehdy vedl John blacking, věhlasný afrikanista a etnomuzikolog. O rok později byl přijat na Queen's University také Milan Stuchlík. Tak se belfastská katedra stala svědkem vzniku imponujícího intelektuálního partnerství, které vykrystalizovalo v charakteristický teoretický přístup, jehož základním důrazem byla konceptualizace studovaných národů přímo v rámci jejich původního prostředí. To vedlo k vydání (po Stuchlíkově smrti) jejich společné vlivné knihy Actions, Norms and Representations, Činy, normy a obrazy, 1983 a k dalšímu zdokonalení analytického pohledu na lidský společenský život, což silně ovlivnilo Holého pozdější dílo.
V roce 1979 jmenovala University of St. Andrews Holého jakožto readera pro obor sociální antropologie. Bylo to na této univerzitě první jmenování v tomto oboru. Pod Holého vedením a ve velmi obtížném období pro britské univerzity (jejich financování omezovala Margaret Thatcherová, poznámka, JČ.) nakonec v St. Andrews vznikla velká a úspěšná katedra. Holý byl v roce 1987 povýšen na profesora.
Pozoruhodným rysem tohoto období bylo velké množství návštěvníků z Británie i z celého světa, kteří cestovali do St. Andrews a které Holý s kolegy zval na tematické konference zabývající se např. otázkami "moci", "násilí", "trhu". Následné zveřejnění práce těchto konferencí se stalo velmi významnou součástí antropologického výzkumu.
Během tohoto období také Holý zveřejnil svou druhou monografii o národfu Berti, Religion and Custom in a Muslim Society, Náboženství a zvyky v muslimské společnosti,(1991), které dokazovala, že existuje distinktivní africká forma islámské praxe.
Holý také otiskl důležité články, v nichž popisoval dopad sucha, k němuž došlo v severovýchodní Africe v polovině osmdesátých let a které Ladislav Holý a jeho manželka k osobní újmě zažili na vlastní kůži. Na základě svých teerénních výzkumů dostal v roce 1992 Ladislav Holý vyznamenání Královského antropologického ústavu, totiž jeho prestižní Rivers Memorial Medal.
Koncem osmdesátých let se Holý vrátil k začátkům své akademické karieéry studií českého nacionalismu, která vyšla těsně před jeho smrtí, pod názvem The Little Czech and the Great Czech Nation, Malý český a velký český národ, 1996).
Toto dílo má absolutní význam proto, že terénní výzkum byl zahájen víceméně tajne ještě před sametovou revolucí roku 1989, takže když k revoluci došlo, Holý byl schopen sledovat její průběh z teoretického hlediska velmi informovaným způsobem. Soustředil se na symbolické pojmy v české kultuře, které podle jeho názoru byly významně přispěly k tomu, že revoluce roku 1989 byla sametová. Holého manželka, s níž Holý vytvořil na pozemcích svého skotského domova nádhernou zahradu, bohužel zemřela těsně po revoluci.
Ladislav Holý byl člověk s impozantní a charismatickou osobností, která hluboce ovlivnila všechny, kdo ho znali. Jeho zkušenosti vycházely z životní praxe v Československu před Pražským jarem, a tak velmi otevřeně pohrdal autoritářským vedením a byrokracií. Věřil, že hlavními nástroji pokroku je racionální argumentace a usilovná práce. Holý nebyl arogantní, nebál se však žádných myšlenek ani osob. U kolegů a studentů někdy vyvolával bázeň, zejména pokud byli ostýchaví. Ti studenti, kteří se však nevzdali, objevili vlídného a nápomocného vědce, který je přivedl k tomu, aby začali pohlížet na svůj materiál úplně novým způsobem. Během posledních šesti let žil Holý velmi šťastně se svou druhou manželkou, Kate, s kterou se oženil pouhých několik měsíců před smrtí.
Ladislav Holý, sociální antropolog, narodil se v Praze 4. dubna 1933, náměstek kurátora Náprstkova musea, Praha, 1954-56, výzkumný pracovník, ČSAV, 1956-65, vedoucí oddělení pro Afriku 1965-1968, ředitel Livingstonova muzea v Zambii, 1968-72, Lecturer v oboru sociální antropologie, Queen's University, Belfast, 1973-75, Senior Lecturer, 1975-79, Reader, 1979, Reader in Social Antrhopology, University of St. Andrews, 1979-87, profesor sociální antropologie, 1987-97, oženil se v roce 1956 s Alicí Sučíkovou (zemřela 1990), v roce 1996 s Kate Mortimerovou (jeden nevlastní syn, jedna nevlastní dcera), zemřel ve vesnici Kingsbarns, Fife, 13. dubna 1997.
Okruh BBC World je přístupný ze satelitu Eutelsat,13 stupňů východně. Kupte si satelitní talíř, snad nestojí více než cca 10 000 Kč. Vím, všechny ostatní, nejsledovanější satelitní televizní okruhy, jsou na Astře. Je však možno koupit si zařízení s dvěma LNB (čidly), každé namířené pod trochu jiným úhlem na jediný talíř, takže je možno zároveň přijímat Eutelsat i Astru.
Televize BBC má po celém světě cca 250 trvalých zahraničních zpravodajů. (ČTK jich má, pokud vím, asi 7.) Už proto stojí za to sledovat toto vysílání.
BBC World je lepší než CNN, protože nepřináší jen povrchní reportáže, ale hloubkové analýzy. Je lepší než Sky news, jednak kvůli těm hloubkovým analýzám, jednak protože má celosvětový, globální záběr, kdežto Sky news jsou čistě britské zprávy.
BBC World vysílá 24 hodin denně na satelitu Eutelsat 13 stupňů východně, frekvence 11 619 Ghz, vertikální polarizace. (JČ)