| Britské listy vede a řídí neuvěřitelně produktivní korespondent Neviditelného psa z Glasgowa Jan Čulík, jehož články můžete číst i na stránkách deníku Svobodné slovo (a asi 100 dalších českých novin a časopisů). Kdy Čulík spí není současné vědě známo. Klikněte na hlavičku nebo sem pro návrat do seznamu, klikněte na psí ikonu nebo sem k návratu na hlavní stránku. |
Chcete-li se podívat na předchozí vydání Britských listů, klikněte na ikonu Britských listů zde napravo, dostanete se do archívu.
V reakci na článek Danny Neumanna z Floridy (čtvrteční Neviditelný pes, Home Page), který z vlastní zkušenosti zjistil, že dva lidé kolem něho v americkém podniku, kde pracuje, byli postiženi AIDS, uvádím základní informace o této nemoci.
Danny Neumann v článku konstatuje, že na AIDS není žádný lék. Zdá se, že už to není tak stoprocentně pravda, i když je léčba nesmírně nákladná a skoro nikdo si ji na nejpostiženějším kontinentu, totiž v Africe, nemůže dovolit. Informace jsou vybrány z nedávného vydání britského časopisu Focus. (JČ)
Tyto nové léky se jmenují proteázové inhibitory. Blokují enzym, který zpracovává bílkoviny HIV. Bez těchto bílkovin se nespojí nové virové částice. Na trhu jsou tři proteázové inhibitory. Saquinavir, ritonavir a indinavir. Působí nejlépe, když jsou podávány v kombinaci s jinými léky, jako je AZT. Kombinovanou terapií se zvyšuje počet buněk typu C a snižuje se virové zatížení. Z jedné klinické zkoušky vyplynulo, že koktajl indinaviru, AZT a příbuzného léku jménem 3TC snížil HIV na tak nízkou úroveň, že byla přístroji nezaznamenatelná u 90 procent pacientů na dobu delší než jednoho roku. Dosud však nikdo nehovoří o absolutní možnosti vyléčení.
Většina lidí dostala infekci HIV prostřednictvím sexuálního styku. Krev, chám (tekutina obsahující spermie) a vaginální a děložní tekutina mohou obsahovat dostatečně vysoké koncentrace HIV, takže může dojít k nakažení. Veškeré sexuální aktivity, v nichž přicházíme do styku s těmito tekutinami, přinášejí riziko.
Nejnebezpečnější je anální sex. Stěny rekta jsou velmi jemné a během sexuálního styku mohou být poškozeny. Tak se může dostat krev do styku s chámem.
Druhým největším rizikem - pro ženy - je vaginální sex. Riziko vaginálního sexu pro muže je menší (dvakrát menší), protože vaginální tekutina je daleko méně nakažlivější než chám.
Orální sex je méně rizikovější, protože sliny neobsahují dostatečné množství HIV, takže nemohou partnera infikovat. Rizikovější je přijímat chám do úst, zejména, pokud má partnerka v ústech oděrky.
Jiné činnosti - líbání, masturbace, lesbický sex - jsou daleko méně rizikovější. Bezpečnější sex znamená používání kvalitních prezervativů pro rizikovější sexuální aktivitu, nebo nahrazení rizikovější sexuální aktivity méně rizikovou. Nejbezpečnější sex je lesbický sex...
Ne. Množství viru HIV ve slinách je tak malé, že dávno zahyne, než dostanete dopis.
Všechny infekční organismy - viry, houby a bakterie - jsou schopny se rychle proměňovat v nové verze, které jsou odolné vůči lékům, které by je normálně zlikvidovaly.
Totéž platí o HIV. Používáte-li jen jeden lék, jakmile si virus HIV proti němu vytvoří odolnost, lék začne být neúčinný. Kombinační terapie se tomu vyhýbá, protože je velmi neobvyklé, aby si virus vyvinul odolnost vůči dvěma nebo více lékům najednou. Tentýž princip byl úspěšně užit při léčení jiných infekčních nemocí, jako je tuberkulóza.
Kombinační terapie - typicky proteázový inhibitor, AZT a jeden starší lék proti HIV - stojí pro jednoho pacienta ročně asi 10 000 liber (asi půl miliónu korun). To je asi dvacetkrát až třicetkrát více než průměrný příjem lidí v Africe, kde žije více než polovina lidí s infekcí HIV.
Kdyby se touto kombinační terapií léčili v Británii všichni, komu by to mohlo pomocí, celkové náklady by dosáhly asi 40 miliónů liber. Naproti tomu by se ale ušetřily podstatné náklady péče o pacienta s rozvinutou HIV, pokud pacient zůstane bez příznaků. Proto je nová léčba HIV z hlediska financí efektivnější, než mnohé závažné operace, například koronární operace. Zatím není jasné, do jaké míry budou finanční omezení limitovat užívání těchto léků proti HIV.
Ze dvou důvodů: HIV, ve srovnání s jinými viry se proměňuje neobyčejně rychle. Proto je to z hlediska případné vakcíny pohyblivý cíl. Vakcína by byla účinná jen do té doby, než by se virus HIV znovu proměnil - tedy jen po dobu několika týdnů. Dále není jasné, jak by vakcína před HIV chránila. Většina tradičních vakcín funguje tak, že vytváří v pacientově těle protilátky, které neutralizují infekci, když se vyskytne.
Protilátky HIV ale nejsou pro HIV příliš efektivní. Vakcína, účinná proti HIV by asi měla hlavně podpořit činnost bílých krvinek v imunitním systému - je ale nepravděpodobné, že bude taková očkovací látka vyvinuta před koncem našeho století.
U dvou mužů, kteří nedostali HIV, i když byli viru opakovaně vystaveni, bylo zjištěno, že maji pozměněný gen, který produkuje bílkovinu jménme CCR5. Tato bílkovina se normálně nachází na povrchu buněk typu T (to je druh bílých krvinek) a funguje jako "odrazový můstek" pro HIV - umožňuje viru HIV vstoupit do buňky. Dojde-li k mutaci v genu CCR5, zastaví to výrobu bílkoviny CCR5, takže virus HIV "nemá klíč" k tomu, aby pronikl do buněk a infikoval je.
Neexistují žádné potvrzené případy, že by lidé byli takto infikováni.
To je špatná hygiena, ale HIV se takto dostat nedá.
Když je člověk infikován HIV, většinou to není doprovázeno žádnými příznaky a testy na HIV jsou negativní. Někteří lidé dostanou tři až šest týdnů po infikování akutní jakoby chřipkové onemocnění. Za další asi měsíc dva pak lze nalézt v krvi pacienta protilátky proti HIV - v této etapě je pacient HIV pozitivní. Takže je možné, že je člověk infikován a přesto mohou být testy (po určitou dobu) negativní. A když je člověk HIV pozitivní, může stále ještě být zcela zdravý a fit. Jak se infekce šíří, je postupně ochromován imunitní systém. Pacient se stává obětí "oportunistických infekcí", proti nimž by bylo za normálních okolností, s plně fungujícím imunitním systémem, tělo odolné. V tomto případě se říká, že má pacient plně rozvinuté AIDS.
V některých případech dochází k této etapě až deset nebo více let po původní infekci.
Existuje mnoho lidí, kteří žijí s HIV od začátku osmdesátých let. Podle nedávného průzkumu mužů, kteří jsou HIV pozitivní alespoň deset let, nezvnikla dosud etapa plně rozvinuté AIDS u třetiny z nich.
Koncem září 1996 bylo v Británii celkem 27 845 lidí s infekcí HIV, a to 23 566 mužů a 4218 žen. (Británie má 55 miliónů obyvatel, tedy je to 0,0005 procenta.) Během dvanácti měsíců do června 1996 bylo zaznamenáno 2180 nových případů infekce HIV u mužů (vzrůst šesti procent) a 530 u žen (vzrůst méně než jednoho procenta). Tyto údaje však nutně neodrážejí skutečné rozšíření nemoci, protože někteří lidé se nenechávají na HIV testovat.
Většina případů HIV (61 procent) se vyskytuje u mužů, kteří praktikují sex s jinými muži. V posledních několika letech došlo k největšímu vzrůstu infekce HIV u žen, prostřednictvím heterosexuálního pohlavního styku (194 případů v roce 1990 a 430 případů v roce 1995). Většina těchto žen byla infikována v zahraničí. Počet případů HIV mezi narkomany je v Británii téměř nejnižší v Evropě v důsledku toho, že od roku 1988 funguje v Británii pro narkomany systém výměny injekčních jehel.
Od začátku registrace v lednu 1982 bylo diagnostikováno s AIDS 13 394 lidí. 71 procent z nich už zemřelo. 69 procent lidí s AIDS žili či žijí v Londýně.
Existují soupravy, jejichž prostřednictvím je možno provést test moči na protilátky HIV, ale v Británii nebyl jejich prodej dosud povolen.
To je velmi efektivní způsob přenosu AIDS. Podle jedné studie z 220 lidí, kteří přijali kontaminovanou krev dostalo HIV 165 osob. V Británii se však darovaná krev od roku 1985 testuje na AIDS.
To by byla velmi nebezpečná spekulace. V Británii klesá počet homosexuálních mužů, nakažených HIV, ale roste počet žen. Globálně je dopad AIDS stále ještě obrovský. Podle nedávných informací nabývá virus HIV na síle. Jeho verze, která se šíří v Thajsku mezi heterosexuály, je neobyčejně virulentní.
Odhaduje se, že je to 21,8 miliónů lidí (0,5 procenta světové populace), 12,2 miliónů je mužského pohlaví, 8,8 žen a 0,8 dětí. Každou minutu je infikováno šest nových lidí a odhaduje se, že od začátku epidemie na AIDS zemřelo 5,8 miliónů lidí.
Buňky typu T jsou druh bílých krvinek a jsou základní součástí imunitního systému. Existují dva druhy buňky T: CD4 neboli "pomahačské" buňky T a CD8, neboli "zabijácké" buňky T. (CD4 a CD 8 jsou názvy bílkoviných molekul, které jsou na povrchu obou druhů buněk).
HIV napadá buňky CD4T a likviduje je - obyčejně to trvá řadu let. Průměrný počet buněk CD4 u zdravého člověka je 1000 buněk typu T na kubický militer krve. Pacient s infekcí HIV s více než 500 buňkami typu T většinou neprojevuje žádné příznaky AIDS. Poklesne-li počet na 500 až 250, přicházejí infekce jako tuberkulóza. Mezi 200 a 150 přichází Kaposiho sarkoma - což se obyčejně považuje za příznak AIDS - a pod 150 smrtelné infekce jako cytomegalovirus.
Dne 24.3.1997 podala společnost Central European Media Enterprises Ltd. (CME) celoroční hlášení dozoru nad americkým kapitálovým trhem SEC. Více než stostránkový dokument nejen naplňuje literu amerického zákona, ale je koncipován i jako poselství, vysílané směrem k současným i potenciálním akcionářům CME s tímto obsahem: "Rosteme, rozvíjíme se, jsme dnes největším provozovatelem komerčního televizního vysílání ve střední a východní Evropě."
(Uživatelům internetu je zpráva přístupná na adrese: www.sec.gov/Archives/edgar/data/925645/0000889812-97- 000745.txt.)
CME Ltd., bermudská společnost s ručením omezeným, dnes zahrnuje rozsáhlý komplex firem plně či částečně vlastněných firmou. Výroční zpráva jich uvádí 33, z nichž osm má písmena CME ve svém názvu.
Nejdůležitějšími z dceřiných společností jsou CME B.V. se sídlem v Holandsku a CME N.V. založená v Nizozemských Antilách. Zatímco CME B.V. je bezprostředním účastníkem všech operací se zahraničními partnery, např. také s ČNTS, účel antilské pobočky CME N.V. není ve zprávě nikde objasněn, někteří odborníci však soudí, že slouží k ošetření finančních toků.
Hlavním a rozhodujícím vlastníkem CME je Ronald S. Lauder, spolumajitel známého kosmetického koncernu Estee Lauder, jehož majetek se odhaduje na jednu miliardu dolarů. Poté, co CME od roku 1994 vydala více než 13 miliónů akcií, nominální podíl Ronalda Laudera se zmenšil na 25 procent, ovšem díky vlastnictví akcií třídy B s vyšším hlasovacím právem si Ronald Lauder stále udržuje v CME rozhodovací většinu 56,3% hlasů.
Celkově management CME ovládá 67,5% hlasů a připočteme-li k tomu 15,5 procent hlasů Lauderova bratra Leonarda, pak zjistíme, že společnost je solidně zabezpečená proti ztrátě kontroly, kterou by mohly způsobit vlastnické přesuny na burze.
CME je společností, která zatím nevyplácí dividendy. Pokud někdo její akcie nakoupí, investuje buď do daleké budoucnosti - to v případě dividend - nebo do budoucnosti kratší - to v případě příznivého pohybu ceny akcií.
A právě k tomu u akcií CME dochází. Zatímco první série v roce 1994 se prodávala za 14 USD, o rok později to bylo za 23 USD a třetí, loňská emise akcií se již nabízela za 27,50 USD.
Letos v lednu cena akcií CME pronikavě stoupla až do výše 37 USD a dodneška se drží nad hranicí 30 dolarů. Takže pokud někdo koupil akcie v březnu 1996 za 20 USD (nejnižší loňská cena), mohl letos v lednu při jejich prodeji za 37 USD (letošní nejvyšší cena) inkasovat 80tiprocentní zisk.
Vzhledem k rozsáhlým investicím je hospodaření CME každý rok v mínusu, byť její příjmy průběžně rostou. Rok 1996 byl rekordní nejen v čistých příjmech - 136 miliónů USD (srovnání: 1995 - 99 miliónů USD, 1994 - 53 milióny USD), ale také ve ztrátách - 30 miliónů USD (srovnání: 1995 - 18,7 miliónů USD, 1994 - 20,5 miliónů USD).
Na druhé straně tento deficit účetní bilance reprezentuje investice, jež slouží k rozšiřování operací, které v budoucnu mohou přinášet zisk, nehledě na to, že právě díky jim hodnota aktiv CME průběžně narůstá.
Ačkoliv CME v dokumentech prohlašuje, že je předním vysílatelem (leading broadcaster) ve střední a východní Evropě, který vysílá k 84,9 miliónům obyvatel v šesti zemích tohoto regionu a k dalším 9 miliónům diváků v Německu (viz tabulka), čistě z právního hlediska CME nevlastní ani jednu licenci.
Obchodní strategie CME totiž spočívá v tom, že se spojuje s těmi, kteří již licenci mají, nebo kteří o ni usilují. S těmito partnery se pak buď přímo (PULS, TV NOVA, Markíza) nebo nepřímo (POP TV, PRO TV) na vysílání podílejí. Oficiální podíly ve společných podnicích pak nemusí být totožné s ekonomickými podíly, které CME ve své tabulce uvádí.
(Tak např. oficiální obchodní podíl CME ve slovenské STS s.r.o. je 49%, přestože CME - vzhledem k investicím, které do podniku vložila - rozhoduje z 80%.)
Stanice změnila ředitele i název; někdejší IA Fernsehen se od loňského jara jmenuje TV PULS a rozhodla se zkusit štěstí s novým konceptem "total local", který se soustřeďuje na levné místní zpravodajství, publicistické magazíny, zájmové pořady a dokumenty několikrát v blocích reprízované. Za zmínku stojí, že v této koncepci našel své místo i programový formát vymyšlenýv TV NOVA - "Tabu".
Protože do této trvale prodělávající stanice (celkem 127 miliónů DEM ztrát) dodávala v posledních letech kapitál pouze CME, její vlastnický podíl se z někdejší čtvrtiny vyšplhal až na 58 procent. CME to však nijak netěší a usilovně hledá kupce, který by se s ní buď o ztráty podělil, nebo který by se zapojil do pokusu o zřetězení lokálních stanic v syndikovanou síť podle amerického vzoru.
Součástí tohoto pokusu je účast CME na místních lokálních iniciativách. K dosavadnímu partnerství s Dietmarem Straubem v FFF Nuernberg přibyla v roce 1996 účast na lokálním vysílání Leipzig Fernsehen a Dresden Fernsehen (vysílání od května 1966). Z hlediska podílu investic i zisků jde však zatím o projekty marginální.
Klenotem a perlou impéria CME je i nadále TV NOVA, která i v loňském roce byla v podstatě jedinou stanicí, na kterou se nemuselo doplácet. Její příjmy opět vzrostly - z předloňských 98 miliónů USD na 109 miliónů USD v roce 1996, což v českých korunách představuje téměř rovné 3 miliardy Kč (vloni ČNTS deklarovala 2,7 miliardy Kč)
Podle zprávy CME však vzrostly rovněž náklady, což ovšem nezabránilo růstu nezdaněného zisku na 45 miliónů USD, tedy na cca 1,2 miliardy Kč.
Hlavními událostmi roku bylo odkoupení prakticky celého podílu České spořitelny v ČNTS a získání majority Vladimíra Železného ve společnosti CET-21 na základě půjčky od CME. Obé směřovalo k úplnému ekonomickému ovládnutí ČNTS firmou CME a v obou případech se CME setkala na české straně se vstřícným postojem.
ČS poskytla CME na odkup svého 22procentního podílu úvěr, příznivé platební podmínky a dokonce se vzdala i svých dividend se zpětnou platností. Dvě procenta hlasovacích práv si ČS dočasně ponechala jen z důvodů obejití licenční podmínky č. 17, podle které by tuto vlastnickou změnu musela předem schválit Rada ČR pro R a TV vysílání.
Jestliže Vladimír Železný ještě v lednu 1997 veřejně prohlašoval, že nakupuje podíly svých společníků pouze pro sebe, pak výroční zpráva CME to říká zcela jasně: "V březnu 1997 společnost (CME) získala dalších 5,2 procent podílu v Nova TV (ČNTS) prostřednictvím likvidace půjčky 5,2 miliónů USD výměnou za tento podíl."
Tomu, aby Markíza dosáhla výrazně většinovýpodíl na slovenském televizním trhu, brání nejen nekompletní pokrytí signálem a maďarská menšina ladící Budapešť, ale paradoxně také česká TV NOVA, která své sestřenici výrazně konkuruje na celém území západního Slovenska, kde ji "ubírá" až 10% sledovanosti.
Zpráva CME uvádí za čtyři měsíce činnosti příjem 7 462 000 USD, což na slovenské poměry, kde se trh televizní reklamy v roce 1995 odhadoval na 25-30 miliónů USD, není špatný výsledek. Zatím byl provoz Markízy ztrátový, přestože její vedení v listopadu tvrdilo, že si na svůj provoz již vydělá. Účetní výkazy zatím tuto skutečnost popírají, což nevylučuje možnost, že již v blízké budoucnosti se Markíza dostane do plusu. Pak ovšem přijde na řadu splácení dluhů.
CME uvádí, že na Slovensku investovala - především do výstavby supermoderního televizního komplexu Záhorská Bystrica, který je dnes v jejím vlastnictví - celkem 38 323 000 USD.
Rovněž v Rumunsku se komerční program PRO TV, společný podnik CME s majiteli licencí Adrianem Sarbu a bankéřem Ionem Tiriacem (vysílá od 1. prosince 1995), dostal na první místo ve sledovanosti všude tam, kde je k mání (síť místních komerčních stanic, kabelová TV). Programový recept byl stejnýjako v ČR, Slovinsku nebo na Slovensku - pravidelné nasazování amerických populárních seriálů, atraktivní filmy a vlastní zpravodajství, alternativní ve formě i obsahu ke zprávám veřejnoprávní televize.
Signál PRO TV však pokrývá pouze 30% území, což údajně představuje 48% populace, kromě toho má PRO TV v zemi ještě dva komerční konkurenty - Antena 1 a Tele7ABC. Kapacita rumunského trhu televizní reklamy je podobná, ne-li menší, než u čtyřikrát menšího Slovenska, tj. cca 25 miliónů USD ročně. Z tohoto hlediska je roční příjem 15,8 miliónů USD úspěchem, navíc ve 4. čtvrtletí se PRO TV dostala do situace, kdy její příjmy začaly pokrývat provozní náklady.
Ačkoli by se Rumunsko, zvláště na pozadí nedávných politických změn (liberalizace, snaha o zrychlení privatizace), teoreticky mohlo stát místem, kde by CME mohla zopakovat svůj úspěšný scénář s TV NOVA, zatím tomu brání omezená konvertibilita rumunské měny a stále nedostatečný reklamní trh.
Kromě toho CME u svých partnerů nemůže počítat s takovou vstřícností jako v ČR. Tiriac a Sarbu rozhodně nebudou své podíly prodávat, naopak - drží si opci, na jejímž základě letos v říjnu mohou svůj podíl v PRO TV navýšit ze čtvrtiny na třetinu, nehledě na to, že jejich společnost SRL, která soustřeďuje většinu licencí, si stále drží CME od těla.
Jestliže objem televizní reklamy ve Slovinsku se odhadoval na 35 miliónů USD, pak loňskýpříjem POP TV ve výši 9,080 000 USD názorně ukazuje jeho menšinové postavení na slovinském televizním trhu, který stále dominantně ovládá veřejnoprávní televize a v němž si divák může vybírat z vícekanálové nabídky silného kabelového trhu a přesahů ze zahraničí.
POP TV je název televizního programu, který zahájil vysílání v prosinci 1995. CME se na něm podílí prostřednictvím firmy Produkcija Plus, v níž se spojil s místními držiteli licencí MMTV Ljubljana a Tele 59 Maribor. Produkcija Plus organizuje pro tyto stanice program a a prodává jejich reklamu. V loňském roce se CME pokusila zakoupit i někdejší nejsilnější komerční stanici Kanal A, kterou POP TV ve sledovanosti mezitím snadno překonal. Tuto transakci však zablokoval žalobou konkurent SBS (Scandinavian Broadcasting System) a o případu se stále jedná.
Z hlediska rentability je POP TV prodělkovým podnikem, provozní náklady stále převyšují příjmy a CME bude muset zřejmě i v budoucnosti tento podnik dotovat úvěry.
Ačkoliv CME již dlouhou dobu usilovala o podíl na vysílání v kvantitativně největším východoevropském trhu televizní reklamy (přes 300 miliónůUSD), podařilo se jí to až v loňském roce - jednak tím, že společnost TVN, v níž má CME 33%, se zakoupila 49% podílem do regionálního vysílání TV Wisla pokrývajícího jih Polska (vysílá od prosince 1995), a dále tím, že tatáž společnost TVN získala nedávno licenci k regionálnímu vysílání na severu Polska, a lokálně též ve Varšavě a Lodži.
Až do loňského roku narážela CME v Polsku na licenční politiku preferující domácí subjekty s přísnou regulací vlastnických vztahů. Tato politika se však v minulém roce změnila, neboť politici prý začali usilovat o to, aby dva programy veřejnoprávní televize TVP jako dominantní prvek polského televizního trhu (66% podílu) dostaly plnohodnotný komerční protipól, když jediná celoplošná komerční televize POLSAT tuto funkci nebyla schopna splnit (22% podílu na trhu).
Proto nyní polská Národní R a TV rada dokonce podporuje, aby držitelé tří regionálních televizí (TV Wisla, TVN, a Nasza Telewizja) se spolu navzájem propojili a spolupracovali. CME ovšem musí počítat pouze s menšinovým podílem. Polský zákon totiž omezuje účast zahraničních subjektů v televizním vysílání hranicí 33 procent.
Již v roce 1995 se CME rozhodla spojit se se skupinou Studio 1+1, která v tehdejší době umísťovala své pořady - převážně dabovaný import - na první program státní televize UT1 s tím, že si náklady na jejich výrobu uhradí prodejem reklamního času.
Od ledna 1997 skupina Studio 1+1 první program UT1 opustila, protože získala licenci k vysílání na druhém programu UT2 (63 hodiny týdně), na němž si státní televize ponechala pouze 4 hodiny vzdělávacích pořadů denně.
Zatímco ukrajinskýtrh byl ještě v roce 1995 oceňován na 9 miliónů USD, CME tvrdí, že potenciál televizní reklamy na Ukrajině vzrostl v roce 1996 na 20 miliónů USD.
Zpráva CME neuvádí žádné ekonomické výsledky, přičemž uspořádání s místními partnery je spletité a nepřehledné. Tak například exkluzívní právo na prodej reklam má společnost Innova se sídlem v Německu, která sublicencuje své právo pro Ukrajinu kyjevské společnosti Prioritet. Do toho je smluvně zakomponovaná bermudská firma International Media Services, přičemž úloha pobočky CME Ukraine se sídlem v Rakousku není vůbec vysvětlena, stejně jako existence firmy Nova Mova.
Nedávno se v New York Times objevily zprávy o spojení CME s podezřelým ukrajinským milionářem Vadimem Rabinovičem (podle dokumentův SEC má například předkupní právo na podíl ve společnosti Innova). CME si také drží 30% majetkového podílu v kyjevské televizní firmě Gravis, jejíž bývalý šéf Viktor Leshyk se vloni v listopadu stal ředitelem ukrajinské státní televize.
Letos v dubnu skončila lhůta na podávání žádostí o licence pro dva celoplošné terestrické TV programy, které mají být privatizovány podle nedávno přijatého maďarského mediálního zákona. Žadatel musí být složen z ne méně než ze tří partnerů, přičemž žádný z nich nesmí vlastnit více než 49% podílu a 26% podílu je vyhrazeno pro maďarskýsubjekt.
Želízkem CME v maďarském ohni byla už několik let firma 2002, ve které je menšinovým partnerem CME známá maďarská televizní osobnost Gyorgy Baló (5%). Již před dvěma lety v dubnu 1995 získala 2002 ne příliš významnou licenci pro kabelové vysílání. V loňském roce tato firma vyhrála privatizační soupeření o dabingové kapacity studia Videovox. CME posléze studio Videovox od firmy 2002 odkoupila a počítá s tím, že jeho budovy by se měly stát hlavním sídlem nové televizní stanice.
Pro žádost o licenci se CME spojila se třemi maďarskými partnery Intercom (distributor filmůa videa), Media Com (telekomunikace, elektronická média) a DDTV (Gyorgy Baló) a stvořila projekt televizní stanice IRISZ TV. O tom, zda žádost CME uspěje, se dozvíme až koncem června.
Maďarské licence se budou dražit a počítá se s tím, že za udělení desetileté licence bude třeba zaplatit něco mezi 60 a 100 milióny USD. Tato částka by znamenala pro CME dosti značné sousto.
Ve srovnání s neprůhledností našeho kapitálového trhu je transparentnost americké burzy neporovnatelná. Nicméně i u zdejších informací platí heslo: důvěřuj, ale prověřuj. Často důležitější než to, co ve zprávách je (vysloveně lhát si tady nikdo příliš nedovolí) je spíše to, co ve zprávách chybí, co je opomenuto, případně uvedeno tak, že to může nezasvěceného člověka zmást.
Poté, co byly nedávno v českém tisku diskutovány údaje ze zpráv CME, které se výrazně lišily od faktů předkládaných české veřejnosti generálním ředitelem Novy, poslední výroční zpráva se ve vztahu k české realitě změnila. Formulace se staly opatrnějšími, některé údaje zmizely, jiné nové se naopak objevily.
Tak například na straně 60 v kolonce Nova TV chybí vyčíslení majetkových a finančních závazků a vše je odbyto větou "CME nepředpokládá, že TV NOVA bude potřebovat zajištění dalšího financování," ačkoliv u všech ostatních zahraničních partnerství se dosavadní investice podrobně uvádějí.
Výši dividendy, kterou CME za rok 1995 z ČNTS obdržela, uvádí výroční zpráva CME zcela v rozporu s předchozími informacemi. Zatímco prospekt ještě v říjnu 1996 "přesně" věděl, že to bylo 12 066 000 USD, pak výroční zpráva hovoří už o "přibližných" 8 447 000 USD. Tři a půl miliónů se kamsi ztrácí, o dividendách za rok 1996 se mlčí.
Na druhé straně se zde poprvé objevuje informace o soudním sporu, kterýve věci předkupního práva vůči svým partnerům vede jeden z podílníků držitele licence TV NOVA, společnosti CET-21, Peter Kršák. Poprvé je zde i zmínka o správním řízení, kterýpo celý rok vedla s držitelem licence Rada ČR pro R a TV vysílání.
Současná strategie CME je jasná: expandovat, využívat každou příležitost k rozšiřování operací dle zásady: čím větší rozsah podnikání, tím více šancí na případný zisk a na přežití dílčích neúspěchů. K expanzi jsou však třeba peníze. Základní kapitál poskytl osobní majetek Lauderovy rodiny, který dnes už nestačí. Proto je třeba nových a nových akcionářů. Také proto 2. dubna ohlásila CME svůj záměr získat dalších 125 miliónů USD vydáním dluhopisů konvertibilních v akcie CME a splatných v roce 2004.
Aby investoři kupovali akcie CME do svého portfolia, je třeba získávat jejich důvěru. A právě v tomto ohledu sehrává TV Nova nezastupitelnou roli důkazu, roli, která je pro CME možná cennější než všechny zisky TV Nova plynoucí do pokladny CME.
Investorům se - obrazně řečeno - slibuje: tam na Východě je nevyužitá panenská půda, zásoby surovin. Důvěřujte nám, svěřte nám své peníze, my pro vás otevřeme nové zlaté doly. Problém je však v tom, že výnosnost nových ložisek zatím stále ještě není definitivně potvrzena. A kromě toho, ne každý zámořský investor je schopen rozpoznat, že otevření zlatého dolu v Praze bylo událostí výjimečnou a v regionu střední Evropy již neopakovatelnou.
Je budování mediálního impéria na Východě Evropy dlouhodobou či krátkodobou záležitostí? Hodlá si CME získaná aktiva ponechat, nebo je v příhodné době prodá se ziskem jiným zájemcům? To jsou otázky, které si odborníci na média často kladou.
Nebylo by ničím neobvyklým, kdyby si CME od zavedených mediálních koncernů nechala zaplatit za svoji užitečnou práci průzkumníka, kterýse nebál vstoupit na riskantní půdu, a otevřel zde pro ně nové příležitosti mediálního podnikání.
Ovšem v době, kdy mediální giganti mají starosti, jak financovat přechod na digitální technologie, je tato otázka předčasná. V rámci globálního mediálního podnikání je totiž CME sice ne už zanedbatelnou, ale přece jen stále ještě víceméně okrajovou záležitostí.
TV stanice území mil. obyvatel hospod.podíl ------------------------------------------------------------ Nova TV Česká republika 10,2 93,2% PRO TV Rumunsko 12,5 77,5% POP TV Slovinsko 1,6 85,3% Markíza TV Slovenská republika 4,3 80,0% Studio 1+1 Group Ukrajina 48,5 50,0% TV Wisla Polsko 7,8 16,2% PULS Berlín-Braniborsko 6,0 58,0% TV Norimberk Norimberk 1,2 37,4% TV Lipsko Sasko 0,7 16,7% TV Drážďany Sasko 1,1 16,7% ------------------------------------------------------------ Celkem 93,9 miliónů zdroj: výroční zpráva CME 1996http://www.arts.gla.ac.uk/Slavonic/staff/JanCulikHome.html