Britské listy vede a řídí neuvěřitelně produktivní korespondent Neviditelného psa z Glasgowa Jan Čulík, jehož články můžete číst i na stránkách deníku Svobodné slovo (a asi 100 dalších českých novin a časopisů). Kdy Čulík spí není současné vědě známo. Klikněte na hlavičku nebo sem pro návrat do seznamu, klikněte na psí ikonu nebo sem k návratu na hlavní stránku. |
Za týden se proto bude konat druhé kolo voleb šéfa britských konzervativců. Pro Clarka hlasovalo 49 konzervativních poslanců, bývalý konzervativní ministr pro Wales, osmatřicetiletý William Hague získal překvapivě 41 poslaneckých hlasů, pravicový euroskeptik John Redwood dostal 27 hlasů, jiný pravicový kandidát, bývalý ministr sociální péče Peter Lilley získal 24 a bývalý, dosti kontroverzní konzervativní ministr vnitra Michel Howard dostal jednadvacet hlasů. Pokud bude i to druhé hlasování nerozhodné, bude se hlasovat ještě i potřetí.
Podle komentátorů by byl Kenneth Clarke zřejmě nejefektivnějším šéfem konzervativní opozice, protože - jak už jsem se zmínil v těchto Britských listech - se ho labouristé nejvíce bojí. Už jsem napsal, že je Clarke chytrý jak opice. Clarke však zastává relativně proevropské stanovisko, a proto byl v předvolební kampani terčem zuřivé nenávisti zavilých euroskeptiků. Nedovolili mu, aby se před volbami profiloval výrazněji, a to zjevně přispělo k volební konzervativní prohře.
Uvažoval jsem, zda vůbec o těchto volbách nového šéfa britské Konzervativní strany psát, protože se v Británii nyní konzervativci zdají být nadlouho zcela irelevantní stranou. Jak píše známý sociolog Ralph Dahrendorf (viz níže), není v současnosti, v nové éře zrychlujícího se technologického pokroku vůbec lehké vymyslet novou konzervativní ideologii.
Potíž také je, že konzervativci byli tak dlouho u moci, že už jen jména bývalých konzervativních ministrů vyřčená na veřejnosti vyvolávají u lidí smích. Povšiml jsem si toho v sobotu při poslechu jednoho rozhlasového komediálního programu, který se nahrával před publikem. Prostě stačí, aby komik jenom řekl "Portillo" (bývalý, ostře euroskeptický ministr obrany) nebo "Howard" (ministr vnitra, na kterého v minulých dnech tvrdě zaútočila v souvislosti s někdejším propuštěním šéfa vězeňské služby bývalá jeho konzervativní náměstkyně, Ann Widdicombová) a lidi propukají v salvy smíchu. (Asi jako kdyby se někde v divadle v ČR řeklo "Macek" - nebo "odborník na nemocnice - Stráský"..., nebo "odborník na ochranu bank - Kočárník"...?)
Labouristé dosud mají "period of grace" - líbánky s veřejností, konzervativci jsou zesměšněni a unaveni a budou muset hodně pracovat, aby ze své organizace udělali zase realistickou volební stranu.
Jinak je také dosti pozoruhodné, že nového šéfa konzervativců volí jen konzervativní poslanci a strana jako taková po celé zemi - tedy členská základna - do toho nemá co mluvit. Prý nebyl čas na reformu. I když v průzkumu veřejného mínění mezi členstvem Konzervativní strany vyhrál Kenneth Clarke nad ostatními kandidáty podstatnou většinou.
Týdeník Observer přinesl o víkendu na čtvrt velké stránky kreslený vtip, v němž předznamenává nadcházející volby konzervativního šéfa a celkem dosti výstižně shrnuje to, co si voliči myslí o nejvyšších představitelích této strany.
Na obrázku je u barového pultu Konzervativního hostince poslední šance pět smutných postav. Více než polovinu obrázku zabírá zády o pult ležerně opřený groteskně tlustý Kenneth Clarke (ano, on je dost tlustý), pokuřující doutník a popíjející z půlitru pivo s nápisem "Nejlepší je sjednocený národ". Ten tedy působí navzdory tloušťce lidově a rozumně. U nohou se mu krčí mrňous ve školní uniformě - "Tory Boy" William Haig, který popíjí mírně alkoholický nápoj pro děti(!) Alcopop (poslední dobou značně kontroverzní to drink, právě kvůli tomu alkoholu). Vedle stojí v hávu Drákuly s ostrými řezáky a výrazem paranoika bývalý ministr vnitra Michael Howard. V ruce má křivuli s nápisem "Krev eurofilů". (Ano, jeho náměstkyně se vyjádřila, že Howard prý skutečně má v sobě "cosi nočního".)
Euroskeptik John Redwood, bývalý ministr pro Wales, který se před dvěma lety odvážil kandidovat z protievropské pozice na funkci šéfa konzervativců proti Johnu Majorovi, je obecně vysmíván jako mimozemšťan - (z planety Vulkán) - on totiž tak skutečně vypadá. Běžně se mu také přezdívalo Vulkán. Na obrázku v Observeru má uši do špičky jako známá postava Startreku Dr. Spock a také popíjí Spock's Loon Juice - Spockův džus pro šílence. Poslední kandidát, bývalý konzervativní ministr sociálních věcí Peter Lilley, který chtěl omezit sociální podporu pro svobodné matky, je oblečen v okovaných botách, v těsných kožených kalhotech a bundě s četnými řetězy a popíjí drink nazvaný Single Mothers Ruin - Zkáza svobodných matek.
Nejprve Británie, pak Francie - kde dál udeří evropská levice? Sociální demokraté nyní převzali moc po celé (západní) Evropě. V Evropské unii jsou jen dvě země, kde sociální demokraté nevládnou, Španělsko a Německo. Španělská vláda José Maria Aznara nahradila sociálně demokratického premiéra, který byl léta u moci, a není jasné, zda se španělští socialisté zotavili natolik, aby získali většinu alespoň v průzkumech veřejného mínění. V Německu se koalice Helmuta Kohla zcela zjevně blíží konci svého prakticky použitelného života.
Je to pro sociální demokracii nový začátek? Nebylo by velkomyslné odepřít sociálně demokratickým vedoucím představitelům, kteří se minulý týden sešli ve Švédsku, jejich chvíli triumfu. Ale je zapotřebí vznést několik tvrdých otázek.
V Británii i ve Francii zveličil obrovským způsobem užívaný volební systém úspěch stran, které zvítězily ve volbách. Dramatické vítězství Tonyho Blaira je založeno na voličské podpoře pouhých 42,4 procent hlasů a Lionel Jospin získal méně než 40 procent, i když jejich parlamentní většiny, ať vznikly jakkoliv, platí.
Voliči ve Francii i v Británii ukázali. že jsou nyní ideologicky nespolehliví. Nejde o trvalý posud doleva. Blair ví - stejně jako si je toho vědom i Jospin - že na základě podpory, kterou získal v roce 1997, nemůže vybudovat stabilní a spolehlivou většinu. Právem už nyní velmi přemýšlí o příštích všeobecných volbách.
Británie a Francie však jsou v nejnovějším období svědky rozkladu ideologické pravice. Gaullismus konečně ve Francii zemřel, a stejným způsobem je v Británii mrtvý thatcherismus. Bezpochyby přijdou postgaullisté a postthatcheristé, ale původní ideologie je nyní mrtva. Pravice si musí najít novou filozofii, nový projekt, a zjišťuje, že to vůbec není lehké.
Většina všeobecných voleb je svou podstatou negativní. Obecně vzato, voliči hlasují proti vládnoucí straně, nikoliv pro politický program opoziční strany. Nicméně měly volby v Británii i ve Francii i své pozitivní rysy. Voliči si nepříjemně uvědomili, že výlučný důraz na hospodářství - liberalizace podnikaní prostřednictvím deregulace a škrtů ve státním rozpočtu - je ohrožuje. Ohrožuje obecnou společenskou soudržnost, ale z bezprostředního hlediska to ohrožuje jejich "entitlements", to, co považují za své právo a o čem se domnívají, že na to mají nárok. Sociální stát totiž konec konců užívají stejně hojně střední vrstvy jako chudí občané. Důležité části společnosti mají nyní dojem, že přicházejí o to, co jim patří, a tak dávají přednost stranám, které jim slibují - třeba jen formálně - že prokáží více porozumění pro jejich potřeby než "neoliberální" pravice, která nemilosrdně propouští, škrtá v rozpočtech a zdůrazňuje zásady individualismu.
V Británii a ve Francii se přesunulo kyvadlo zprava doleva, ale v obou těchto zemích je naprosto odlišná situace. V Británii se thatcherovské revoluce konkurenceschopnosti opravdu uskutečnila. Nová Labouristická strana je nová právě proto, že to uznává a snaží se pokračovat od toho bodu, kde skončila thatcherovská revoluce. Noví britští labouristé využívají jako klíčových poradců čelné britské podnikatele, jako například sira Davida Simona, ředitele podniku BP, a Martina Taylora, z banky Barclays. Nevracejí se ke klasickým socialistickým receptům.
Ve Francii byla liberální revoluce zastavena, aniž by řádně proběhla. Jospin musel vytvořit koalici s komunistickými tradicionalisty. Podobně i v Itálii je Demokratická strana levice klíčovým způsobem závislá na ideologických komunistech z Rifondazione Comunista. Ukáže se asi, že nová politika v těchto zemích bude starou politikou - sociálně demokratické vlády se budou snažit zachránit staré sociální výsady namísto toho, aby vymysleli novou verzi sociálního státu.
A to je přesně dilema německé sociální demokracie. Oskar Lafontaine, nynější šéf německé SPD, má blízko k Jospinovi. Lafontaine brání staré odborářské zájmy. Snaží se ochránit lidi před globální ekonomikou, namísto aby usiloval o to sloučit novou konkurenceschopnost se sociální soudržností. Na druhé straně nejpopulárnější německý sociální demokrati, Gerhard Schröder, se snaží spojit smysl pro společenskou solidaritu s úsilím o zvyšování konkurenceschopnosti. Schröder si intenzívně uvědomuje, že Německo se musí stát magnetem pro zahraniční kapitál. Schröder je možná populární, ale není ještě kandidátem své strany pro německé všeobecné volby, které se mají konat příští rok.
To vše má významné důsledky pro Evropu. Ať už říkají francouzský prezident a jeho nový premiér cokoliv, Jospinova vláda směřuje nevyhnutelně ke konfliktu s Evropou maastrichtských dohod. Jospinova vláda nebude ochotna zrušit sociální výhody francouzských zaměstnanců pro jakási abstraktní měřítka, jejichž splnění se požaduje pro zavedené jednotné evropské měny. Celá francouzská politická třída ví, že francouzští voliči chtějí, aby byla jednotná evropská měna odložena.
Nálada v Německu je velmi podobná. Totéž platí o Itálii. Proto bude buď jednotná evropská měna násilím prosazena centrem a jižní Evropou - v kterémžto případě se projekt brzo po zavedení rozloží - anebo bude měnová unie odložena a západoevropské vlády se soustředí na politiku, která dokáže zvýšit evropskou konkurenceschopnost, ale nezhorší příliš sociální postavení svých občanů.
Tony Blair je nyní ve velmi silném postavení a měl by být schopen hrát v Evropě čelnou roli. Blairova vláda uznává, že je důležité zvýšit konkurenceschopnost, je si také vědoma významu společenské soudržnosti a není zatížena břemenem žádného ideologického haraburdí. Proto by mohli Evropu vyvést britští politikové ze slepé uličky, do níž ji zavedl německý kancléř a dva francouzští prezidenti. Blairova páteční řeč v Malmö na téma "jestliže nebudeme modernizovat, zemřeme" je krok správným směrem.
Je ale možné, že Evropa nebude chtít jít touto rozumnou cestou. Vzheldem k tomu, že sociální demokraté na evropském kontinentě zastávají značně obojaké postoje, není vyloučeno, že zvítězí ti z nich, kteří chtějí chránit ty sociální skupiny, které v dnešní době ztrácejí na významu. To je hlavní význam komunistů ve Francii a v Itálii.
Pokud tito lidé zvítězí, Evropa půjde ochranářským směrem. (...) Je nutno udělat jasnou čáru mezi populismem a demokracií. Mnoho bude záviset na nových ústavních experimentech, které nové sociálně demokratické vlády (včetně Británie) zahájily ve svých zemích. Jestliže se nebudou úzkostlivě přidržovat způsobů slušné vlády, která naslouchá voličům a přiznává, že se jim musí ve všech svých krocích zodpovídat, mohly by trvale poškodit demokracii i zákonnost.
(Lord Dahrendorf je známý sociolog a politolog, mimo jiné byl ředitelem East European Publishing Project, který financoval publikaci podnětných knih pro země střední a východní Evropy. Koncem šedesátých let byl v Německu členem vlády Willyho Brandta. Je prezidentem St Anthony's College, Oxford a náměstkem rektora Oxford University. Zájemci si mohou přečíst např. jeho přednášku Prosperity, Civility and Liberty: Can We Square the Circle?)
(Článek o tom, jak nehledat práci v USA, zveřejnil Danny Novotný na tomto místě.)
Na me Amerika pusobi, ze prekrocila nejakou hranici demokracie a pomalu se blizi k systemu volnejsi diktatury. Zakazuje se stale vice veci, televize bezne prostrihava filmy, zabranuji nekterym lidem pronaset nazory v televizi a podobne.
Proste pomaly navrat k cenzure, diktature a omezovani osobni svobody. Lide zde moc neznaji, co to v praxi znamena a tak jim na tom nepripada nic divneho. Kdo prozil v podobnem rezimu vetsinu zivota, na toho jde doslova des. Nedokazi posoudit miru demokracie v jinych zemich, ale presto mam pocit,ze treba Evropa je na tom celkove daleko lip. Ale Amerika jako symbol svobody je stale v ocich Evropanu na prvnim miste.
Uvedu vam priklad z meho zamestnani na rozdil pohledu meho a americanu na svobodu. Mame novou neco jako kolektivni smlouvu. Pri predlozeni jsme dostali tyden na prostudovani (cca 10 stranek). Kdy byl vyplatni den, meli jsme donest tuto smlouvu a podepsat ji pred notarem,ktery byl pozvan na tento den. Jsou to spise obecna pravidla, jak se oblekat, co muzeme mit na sobe, kde se muze kourit (coz je zde nevidane, protoze valka proti kurakum je tady v plnem proudu) kdy ma clovek narok na dovolenou,na zvednuti platu etc.
Proste normalni zakladni veci.Nekde to zachazi do doslovnych detailu. V den podpisu se strhla boure nevole a tento dokument byl odmitnut. Duvod byl jeden hlavni. Je tam veta, ze v pripade podezreni na kradez muze vam firma, respektive vicepresident ci president prohledat auto. Toto bylo povazovano vsemi za nepristupnou vec. Ja na tom nevidel nic divneho. Nekradu a kdyz bude mit nekdo zajem, muze me auto prohledat. Vsichni se divili, ze mi to nevadi, protoze to je zasah do meho soukromi. Je, to nepopiram, ale nemam duvod to nerespektovat.
Policie to zde dela bezne pri podezreni. Mi tam spise vadilo, ale jen tak okrajove, ze je tam veta, ze v pripade odchodu nesmim delat v podobnem zamestnani v okoli 150 mil, pokud mam pristup k seznamu klientu, ci fakturacim a znam tedy ceny, za ktere prodavame. Nebo ze veskere informace jsou tajne po cely zivot a jejich zverejneni, nebo zneuziti bude soudne postihovano. To nevadi naopak nikomu. Mam k temto vecem pristup, delam grafika a mam tedy pristup pres svuj computer na klientelu. No ale proc bych nemohl jit delat ke konkurenci,kdyz mi nabidne lepsi podminky? Logicky musim znat klienty, protoze jim predkladam navrhy na jejich zakazku, pripadne probiram detaily zakazky.
Podobne je to v beznem zivote. O strihu filmu jsem psal. Dalsi je, ze Americane jsou snad nejtlustsi narod na svete. Proto se zde prosadil zakon o zakazu noseni vykrojenych dvoudilnych damskych plavek. Tedy zase na "public beach", verejne plazi. Tady je v beznem zivote zaveden strach mluvit. Nemluvi se o tolika vecech ze strachu pred soudy, ze je to nevidane. Kdyz jsem hledal asistentku pro svou firmu (jsem fotograf a mam malou agenturu), nesmel jsem specifikovat podminky pro prijeti ve veku, barve a podobne. Proste musel jsem projit rozhovory s kazdym kdo mel zajem, byt jsem vedel ze ho neprijmu. Byla by to diskriminace. Proc? Chtel jsem jen nekoho do 35 a na urcitem stupni vzdelani a hlavne se zajmem o tuto praci.
Je toho strasne moc,co zde nechapu. Hodne lidi se mi divi, proc zde ziji. To ale neni kritika Ameriky, ale spise kritika smeru, kam se to zde zene. Prave protoze jsem zil v komunismu a vim co je to zit pod nesmyslnym diktatem a Americane to tak radi kritizuji. A je prave v nas Evropanech nejaka nutnost stale kopirovat Ameriku. Chci jen poukazat na to v cem se ta Amerika nebezpecne priblizuje te komunisticke diktature, byt trosku v jinem svetle.
Prave z vasich prispevku citim tu hrdost na Anglii. Ne nejak prehnanou,ale proste na poukazovani obecnych veci v rozumnem meritku.
Dostavam spoustu mailu s prosbou o pomoc pri prichodu do USA. Ti lidi mi neveri, kdyz jim napisi, ze v Evrope sezenou dobrou praci daleko rychleji nez zde a ze to tady je nesmirne tvrde se vubec prosadit v obycejnem zivote. Porad vidi jen ten dolar jako lakadlo a na me maily reaguji podrazdene, ze jsem nafuka a nechci jim pomoci, at se maji dobre a vydelaji si nejake $$$$$ a pak se s nimi muzou vratit. Pisi:"sam jsi za vodou (financne) a nechces pomoci krajanum a tobe urcite emigranti pomahali". Nepomahali-okradli me a nemit zdravy rozum, tak jsem tady dopadnul jako sedlaci u Chlumce. Mistni emigranti jsou jako supove a doslova se tresou na korist v podobe vyjeveneho krajana. Hlavne pokud neumi anglicky (coz je 99%) Ja neprijel sam, ale se svou holkou a navic na pozvani od firmy, ktera me chtela a zamestnala. Napalit jsem se nechal jen pri koupi auta prave od krajana. Ja sice anglicky neumel, ale ma holka jo, a tak jsem nemusel se obracet na jejich pomoc. (Preklad u ridicaku=400$ap.)
Kdybych na to mel, napisi o tom knihu. Vzdy se smeju, kdyz tady nekdo prozije tri tydny a pak napise knihu o Americe. Tim se pak vytvari ten "krasny"obraz o Americe. A lidi sili po americkem snu.
Jeste o tom koureni. Jsem kurak a proto mam samozrejme jiny pohled nez nekurak, ale tolerantnost je prece umeni ustupku na obou stranach. Prave v tomto je firma velmi tolerantni pro obe strany. Nesmi se kourit v budove tiskarny-cele. Prece jen to pasivni koureni a poskozovani zdravi je prave otazka mistnosti. Proto jsou vymezena dve mista venku, kde si muzeme sednout a zapalit. Navic trpime jako kuraci i tim, ze musime "punch out time sheet". To znamena,ze kurak treba prijde denne o jednu hodinu (1 cigareta=10 min.). Jenze jine firmy (vetsina) udela zakaz koureni a hotovo. Kurak je clovek jako kazdy jiny a cigarety jsou zde dost dlouho, navic tabak je dar "Ameriky" svetu. Proste jsem proti "represim" v cemkoliv. Pak vznikaji situace, kdy hromada lidi z velkych budov vybiha ven na chodnik a tam hromadne kouri a utikaji zpet.
Pritom staci na kazdem patre vymezit pro ne prostor a je to. Jinak se pak situace otoci a diskriminujeme lidi, kteri kouri. Cigarety jsou prece legalni a proc me ma nekdo omezovat? (takhle se da argumentovat-spatne) Proste v tomto je firma vic nez tolerantni.(na zdejsi pomery)
Ona loajalita k firme neni mozna to prave slovo. Bouri se lide hlavne z provozu. Tam je loajalita dost nizka, i kdyz urcita hrdost na firmu je ve vsech zamestnancich. Prece jen je to nejlepsi tiskarna na Floride a je pro hodne lidi cest v ni pracovat. Viz lidi ,kteri zde pracuji deset a vice let. (V Americe se meni povolani vic nez bydleni.)
Nejvic asi slo o strach z "buzerace" z pocitu podradnosti, kdy si muze nekdo kdykoliv se mu zachce prokopavat me auto.Coz neni tolik pravda, protoze v te smlouve je vyslovene uvedeno" pri podezreni" a zde kdyby me nekdo dvakrat bezduvodne podezrival z kradeze (tedy ji nedokazal) tak je to okamzite na soud a to firma vi, proto by si nedovolil nikdo pozadat o kontrolu vozidla, pokud si neni takrka 100% jisty ,ze tam najde usvedcujici dukaz. To plati obecne. V obchodech vam nikdo neprojde osobni veci, pokud vas vyslovene nechyti za ruku, kdyz kradete.
Zaloby jsou zde "narodnim sportem" a toto je sance, jak si pomoci k penezum. Proto mozna je muj pohled jiny. Me by to proste nenapadlo, ze by toho nekdo zneuzival. V CR hlavne v minulosti, urcite. V jistem smeru mate pravdu o duvere a loajalite k firme a k informacim, ktere mi firma sveri-odchod a zneuziti. Jenze co kdyz mi jina firma nabidne prave lepsi podminky treba k odbornemu rustu? Dejme tomu mi zaplati drahe skoleni, mam vice moznosti pracovat na lepsich computerech a vubec se zdokonalovat v oboru?
Prece to neni porusovani loajality .To je ma prirozena touha a pravo na vzdelani a nase informace ktere vim, nemuseji tu firmu vubec zajimat. Pak je to otazka hrdosti me a urcite davky charakteru. Proste o tech informacich mluvit nebudu. To neni jen v tom,"ze se to NEDELA" ale je to zase urcita forma vlastnictvi - to je v mem pohledu daleko horsi nez prohlidka auta. Nejsem prece otrok.
Je to proste otazka strachu-nic vic. Kazdy se zde boji mluvit o cernosske komunite, o vyznani viry, o cemkoliv, co lze nejak postihnout.Treba sexual harassment.
To je zde doslova prokleti.To je feministicky vyplod zrovnopravneni a ma efekt strachu. Treba pripad MIKE TYSON-boxer. Dostal sest let za neco,co prece neni znasilneni. Pokud by dotycna byla nejak fyzicky donucena,nebo jinak prinucena k soulozi,prosim to je trestny cin. Ovsem dovolavat se znasilneni po dobrovolne noci. To je na hlavu. Soud to pojal jako odstrasujici pripad a bylo. Dneska se seznamit s nekym, prozit s nim noc a pak se bat, zda si dotycna nerozmysli vas zalovat. Ty plavky to byl extrem, ale plati zde.Treba na te MISS UNIVERSE bylo uz prave podle plavek poznat, kdo je odkud. Evropanky mely plavky dvoudilne.Ty dostaly zdarma v ramci sponzora, kazda si mohla vybrat dle libosti.
Jiste v pohledu mistnich to muze byt prekonani "primitivnich" obecnych pravidel.V jinem uhlu pohledu (mem) je to prave primitivni zakon, asi mi moc pripomina nasi komunistickou eru. Tenkrat bylo takovych zakonu u nas pozehnane. A Amerika to tvrde kritizovala a delala si z toho srandu.
Pokus o spravedlnost pri vyberu zamestnance. Mozna zase je v tom kus pravdy a proc predem vyloucit nekoho jen proto, ze treba nema odpovidajici vek. Jenze stejne se to nakonec podari a pokud bych to specifikoval uz v inzeratu, tak se vyhnu rozhovorum s sedesatiletou pani, ktera navic nema vubec tuseni o co jde, ale ma zajem o to misto. Duvod? Hleda nejakou nenarocnou praci k privydelani a zdalo se ji ,ze by to mohlo byt ono.Ale ma appointment jeste asi na dalsich sest mist, tak zase ji moc nevadi, kdyz to u me nevyjde. A ja ji nesmim rici, ze duvod je jeji vek, ci nevzdelani, proc ji neprijmu. Slibim ji,ze pokud budeme mit zajem, tak zavolam. Tuto vetu kdyz slysite pri jakemkoliv pokusu o zamestnani, tak je vam jasne na 99,673%, ze se neozvou. Protoze pokud ten zajem maji-berou vas vesmes hned.
Treba vubec nechapu,jak firma, v ktere pracuji obesla zakon o nucenem zamestnavani cernochu a Asijcu a proste jinych narodnosti. Je takovy zakon (neznam ho presne,ale je. Mam ho nekde v zakonech k prijimani zamestnancu do firmy) ze pokud zamestnavate urcity pocet lidi (minimum je myslim dvacet). Tak nad tento limit musite zamestnat prave nekoho z jine narodnostni skupiny. Zase nechapu proc. Pokud je to kdokoliv a je dobry, barva kuze ci puvodu prece nehraje roli. Ja vim ze to je od doby kdy se Amerika snazila vyresit diskriminacni problem, ale naopak to nefunguje.Tedy firmy kde je majitel cernoch, tak tam malokdy vidite treba belocha. Nase firma ma cca 50 zamestnancu a jediny cizinec jsem tam ja. Asi jsem "rasista", to nedokazu sam posoudit, protoze ja osobne proti temto lidem nic nemam, ale proc bych pro ne mel umele vytvaret pracovni misto jen abych dodrzel nejaky zakon?
Proste je toho moc, co nechci kritizovat a zatracovat, ale spise na to poukazat, jak se to jevi z pohledu Vychodoevropana. A je toho opravdu hodne, muzu jmenovat skolstvi, kulturu a dalsi obory, kde jsou ruzna omezeni a zvyhodnovani, ktere proste nechapu.
Protoze jste jeden z mala, ktery ma na to svuj pohled a je ochoten se o tom bavit (Americane se zasadne nebavi o negativnich vecech, byt se mnou souhlasi) vedu tuhle polemickou korespondenci.
Zda z toho casem postavite neco do BL o pohledu mem na ameriku,nemam nic proti. Mozna se pak k tomu vyjadri lidi kteri zde ziji dele, Cesi, a dodaji k tomu svuj nazor.
Amerika zavadi stale nova opatreni proti prilivu emigrantu, misto selekce, kdo z nich muze byt uzitecny. Pak si nikdo nevsimne takove malickosti, ze se zde pomalu protlacuje spanelstina.To zase treba vidim ja, protoze anglicky se ucim porad a kdyz jsem prijel pred dvemi lety,tak jsem umel jen pozdravit-spatne. A kdyz uz pozoruji nejaky pokrok, navic jsem liny, tak se mi stane to, ze prijedu na Miami na MISS UNIVERSE a mam problem se domluvit, protoze to je dnes spanelska oblast. Nebyt organizatoru, tak se asi ani nedostanu k tomu, proc jsem tam byl poslan. Kdyz jsem se o tom zminil pred Trumpem, tak se smal a rikal ze to je jen zdani, ze anglictina bude vzdy prioritni. No ja mam pocit, ze do deseti let to uz asi moc platit nebude. Pomaha tomu prave Clinton svym zvyhodnovanim lidi ze spanelsky mluvicich zemi. Kam to povede-uvidime v kratkem case. Je to na hlavu ,protoze nikdo jiny ustupky a vyhody nema a prece pokud zde chteji tito lide zit, je pro ne nutne se naucit zdejsi jazyk. Navic je to zde dost tolerantni zem a ani sebevetsi prizvuk nikomu nevadi. Kdyz jsem slysel poprve mluvit mistni cechy a slovaky anglicky-sel jsem do kolen. A to zde ziji X let a maji treba americanky za manzelky.Na mou vetu, ze prave v Anglii by se asi nedomluvili se jen divne divali.
Jeste k te spanelstine. Ona je ta nevedomost mezi nekterymi lidmi, ze se spanelstina siri, mozna zavinena tim pocitem americanu ze neovladaji jiny jazyk nez anglictinu. Hodne lidi tim trpi, zejmena vuci Evropanum, kteri bezne hovori vice jazyky. Oni nemaji sanci poznat, ze treba cestina, polstina, rustina a slovenstina jsou si velmi podobne jazyky a udivuje je jen ten pocet (vlastni zazitek-pokud nekomu k temto jazykum jeste reknu ze ovladam trosku nemcinu a pak vlastne to, ze s nim hovorim anglicky je pro nej dukaz me abnormality) spanelstina je udajne pomerne lehka rec-aspon zaklady
Americani vedi, ze je zde spanelstina skoro druhy jazyk, presto se k tomuto faktu stavi neutralne. Jiste,Trump a spol mluvi anglicky porad, spanelstina neni v kruzich velkopodnikatelu vubec videt a to, ze jsou vsude dvojjazycne napisy (letiste, urady ap.) berou jako solidaritu, jenze jednoho dne se stane, ze se najednou nedomluvi.
Skoro vsude maji nejake omezovani pro pristehovalce. To je porusovani zakladni listiny lidskych prav. Mam mit narok zit tam, kde chci.
K tomu chovani k cizincum. Na druhou stranu je treba se podivat jak zde imigracni pracuje. Zasadne nedela zatahy na mista kde treba pracuji mexicti lide a delaji praci, kterou by zde zadny American nedelal. Skoro vsechny hotely maji na tu nejhorsi praci zamestnane prave tyto lidi. (Dishwasher ap.) Zameruji se hlavne na prace,ktere lze obsadit mistnim obyvatelstvem. Kdo by zde chtel delat treba na plantazi a cesat pomerance za 3$ na hodinu? Nikdo-proto se najimaji tito lide, kteri jsou bez povoleni. Kd by majitel zamestnal Americana a musel mu dat treba 7-8$ tak zvedne cenu anebo udela bankrot. A tech mist je cela rada, kde je prave vyuzivana tato skupina lidi. Pres mexickou hranici dene prcha do USA tisice lidi.Pro ne je absolutni pokrok delat zde za 3$ nez doma za 0,25$ v prepoctu na hodinu. Kdyz jsem zde delal kratce cisnika v restauraci, tak byla plna kuchyn prave techto lidi. Majitel si s nimi delal, co chtel, a oni ochotne mu zobali z ruky. To je dle meho nazoru jeden z duvodu, proc se Amerika tak tvrde brani prilivu legalnich zamestnancu. Doslo by k velkemu zdrazeni vseho. Tito lide by museli treba dostat jen tu minimalni stanovenou mzdu (Od 1.8. na Floride 5,25$ na hodinu) a to by se promitlo okamzite do cen a vseho. Neni to jen ochrana pred nezamestnanosti vlastnich lidi. To by se dalo resit, ale k celkove naklady a zdrazeni se resit neda.To by bylo nevyhnutelne. Postihy za "cerne" pracovniky jsou dosti vysoke od financnich pokut az po zakaz podnikani. Nejvetsi ulovek byl zde zaznamenan ve firme TROPICANA, nejvetsi vyrobce dzusu na svete(asi) 200 ilegalnich zamestnancu stalo tuto firmu 20 000 000 $. Presto i dnes vim, ze tam znovu pracuje hodne lidi bez povoleni (znam tri) A toto musi byt jasne imigracni policii, ale pokud ta hranice nepresahne unosnou mez, delaji ze nevidi.
Radeji desi a dusi na letistich turisty.
Ja nemit doporuceni prave KODAKU z Anglie, tak mel muj zamestnavatel (prvni) velky problem me sem dostat .Byla to cele "komedie" a humbuk,ale v globale to nemelo zadne racionalni duvody. Proste jsou zde nesmyslne podminky a komplikuji jen celou situaci. Asi by se to dalo cele zjednodusit a vyresit jinak, jenze neni zajem z americke strany. Tento stav vyhovuje jak ekonomice, tak politicke garniture. Prave Republikani vzdy po volbach prezidenta (vyhranych) vyhlasili "amnestii" pro ilegalni obyvatele a ziskavali tak do budoucna potencionalni volice. Clinton byl prvni, ktery to neudelal. Uz pri prvnim zvoleni. Neudelal to ani pri druhem, navic prosadil zprisnujici dodatky k zakonu o udeleni povoleni k pobytu.
To mi pripomina mou prvni cestu do Anglie na jare roku 1990.Kamarad ktery pracoval na sachte me ukecal at jedu s nimi do Anglie,ze to je autobusem a porada to sachta pro horniky za pakatel.Bylo to na 15 dni.Kdyz jsme prijeli az na hranice po vylodeni,tak nas okamzite zdeseni imigracni pracovnici odstavili bokem,protoze autobus plny haviru a nikdo neumel anglicky,jen pruvodce a to jeste blbe. On spatne pochopil otazku a rekl misto ze jedeme se podivat na nejaky dul,ktery byl s dolem v Ostrave v druzbe,ze jedeme pracovat na ten dul. No nastesti asi po peti hodinach prijeli zastupci z toho dolu a nakonec jsme se dostali stastne do Anglie. Pral bych vam videt to zdeseni,kdyz jim bezelstne ten tlumocnik odpovedel ze vsech 35 lidi jede pracovat! Jo jo to byl ten nejhezci porevolucni cas.
Je zajimave,kolik lidi zde nema absolutne prehled, co to je a byl komunismus. Prumerna vzdelanost zde je katastrofalni, ale v ocich lidi byl komunismus zly v tom, ze si lidi nemohli koupit dum nebo auto jako tady. Kdyz jsem mel s jednim celkem vzdelanym clovekem velkou debatu na toto tema a popsal mu, v cem byl ten komunismus vlastne spatny, ale na druhou stranu mel zdarma vzdelani a zdravotnictvi a dalsi ty "socialisticke" vyhody, nechtel tomu verit.
Oni maji pod timto pojmem diktaturu pod armadou-jak to vidi v Libanonu a podobne. Nakonec to chtel ukoncit vetou,ze jsme nemohli cestovat.To je sice pravda,ale vetsina Americanu neopustila Spojene staty a hodne ani stat, kde ziji. Zase ta svoboda cestovani je pro ne neco,o cem vi ze muzou, ale zivotni podminky jim stejne nedovoli nikam vycestovat.
Pritom kolik lidi u nas jezdilo pravidelne k mori, byt jen do Bulharska, kolik melo chaty a pekne vilky, proste to oni vubec nevi. Jejich nazor je, ze jsme tam meli snad stanove tabory a v tech jsme pod dohledem Rusu zili.
Josef Schrabal dále připomíná, že na konferenci Freedom Forum v prosinci 1995 přednesl keynote speech český velvyslanec Michael Žantovský.
Prave jsem zaslechl na radiu (BBC) malou zpravicku:
Britska vlada vyslovila vaznou obavu ohledne uniku vetsiny danovych prijmu z transakci na financnich trzich, ktere by mohly byt preneseny pomoci Internetu do 'danovych nebes'. Zatimco dnes je pouhych 13 procent techto transakci na Internetu, ocekavaji, ze do konce roku 1999 tam bude az 80-90 procent.
Ze by neco takoveho - jako unik danovych prijmu v dusledku internetoveho prenosu vynosnych financnich trhu (i tech 'bez privlastku') mimo dosah vlady - mohlo Klause konecne presvedcit?
Zajimavym referencnim materialem v oblasti ekonomiky jsou prace Hermana E. Dalyho.
Doporucuju:
Herman E. Daly & John B. Cobb: "FOR THE COMMON GOOD", podtitulek je "Redirecting the Economy toward Community, the Environment, and a Sustainable Future", druhe vydani, Beacon Press, Boston, 1994 - muj paperback 2. vydani byl k dispozici zde .
Doporucuju to hlavne kvuli strucnosti, efektivnosti a intelektualni jasnosti se kterou Daly predklada slozite koncepty sveho oboru a take pro to jak se on se svym kritickym postrehem diva na ekonomy a ekonomii jako takovou. Ale varuju, je tu nebezpeci prekvapeni, obzvlaste v odpovedi na otazku: Kdo to vlastne potrebuje urychlene vylepsit ekonomicke vzdelani?