Letní provoz Britských listů

AAR Project - Edition Zeracchi: Los Angeles, San Francisco, Seattle

Publikace obrazů invalidních umělců

Nakladatelství Edition Zeracchi v Los Angeles se obrátilo na Britské listy s prosbou a rozšíření informací ve střední Evropě o Projektu AAR, který je realizován ve spolupráci s institucemi AU International (Japonsko), Pasona Sunrise (Tokio) a Creative Growth Art Center (Oakland, California).

Nakladatelství Editions Zeracchi připravuje série knižních publikací, obsahujících reprodukce invalidních umělců z celého světa Během přibližně 5-7 let má celkem vyjít asi 100 publikací. Projekt je otevřeným fórem pro komunikaci a výměnu myšlenkem pro přispívající umělce. Organizátoři mají velký zájem o účast invalidních tvůrců i ze střední Evropy.

Dotazy posílejte e-mailem na tyto adresy:

Evropští ministři vyvolali v úterý konflikt se Spojenými státy, tím, že požadují neomezené užívání šifrovací technologie, aby byla posílena spotřebitelská důvěra, že transakce na globálních informačních sítích jsou skutečně důvěrné.

Ministři Evropské unie vydali po dvoudenním jednání v Bonnu společné prohlášení, jímž podporují myšlenku "svobodné volby" šifrovacího softwaru. Tím se přímo postavili proti názoru Spojených států.

Spojené státy se obávají, že by mohly globální informační sítě využívat mezinárodní a teroristické organizace. Amerika usiluje o omezení mezinárodního obchodu s nejsložitějším šifrovacím softwarem. Washington si také přeje, aby měly bezpečnostní složky možnost v omezeném množství případů dešifrovat informace, přenášené internetem.

Kontroverze ochromuje společné úsilí Evropy a Ameriky vytvořit globální normy pro sítě jako je internet.

Americký ministr obchodu William Daley konstatoval, že americká vláda i evropské vlády se v podstatě shodují ve výchozím bodě v této věci, totiž že má stát dohlížet na internet jen minimálním způsobem.

Nynější bonnská deklarace v podstatě opakuje postoje amerického "rámce pro globální elektronický obchod", který minulý týden zveřejnil v Americe Bill Clinton. Požadoval, aby zaujal soukromý sektor vůdčí postavení v ochraně spotřebitelských zájmů a etických norem.

Bonnská deklarace se také shodovala s americkým prohlášením v tom, že by se neměly uvalovat žádné další daně na obchodní transakce, uskutečněné prostřednictvím globálních elektronických sítí. Guenter Rexrodt, německý ministr hospodářství, dokonce navrhl, aby byl obchod s výrobky a službami specificky spojovanými s užíváním internetu osvobozen od daní.

Co se týče šifrovací technologie, americký ministr obchodu Daley ale trvá na tom, že "existují určité legitimní oblasti, kde vlády musejí mít možnost zasáhnout". Šifrovacích technik by se mělo užívat k tomu, aby nebylo možno číst čísla úvěrových karet či podrobnosti obchodních smluv. Ministr však pokračoval: "Musíme také zajistit, aby byla chráněna národní bezpečnost. Tato pravidla musíme realizovat rozumně, aby nemohli potenciální teroristé a jiní rafinovaní zločinci skrývat své činy."

Guenter Rexrodt naznačil, že evropští ministři považují americký postoj vůči vývozu šifrovací technologie za diskriminační.

Upravují se sítě, aby byly schopny přenášet informace až 1000 krát rychleji

Financial Times 9.7.1997

Internet2 - intelektuální dítě konsorcia více než jednoho sta amerických univerzit - zamýšlí komunikovat informace sto až tisíckrát rychleji než dnešní internet. Internet2 je budován tak, aby bylo možno používat množství širokopásmových aplikací, včetně společného výzkumu online, vzdáleného vyučování a videokonferencí. Nová síť propojí účastnické univerzity rychlostí větší než 600 Mbitů (miliónů bitů) za sekundu. To je rychlost, jíž je možno přenést třicetisvazkovou encyklopedii za méně než jednu vteřinu.

Internet2 bude vybudován v následujících dvou letech a nakonec bude přenášet informace rychlostí až 2,4 miliard bitů, tedy 2,4 gigabitů za vteřinu. Nyní jsou nejrychlejší modemy schopny přenášet pouhých 56 000 bitů za vteřinu.

Mezitím zahájila provoz v Evropě síť TEN-34, financovaná Evropskou unií a uvedená do provozu konsorciem evropských národních výzkumných sítí. Zpočátku přenáší síť informace rychlostí 34 Mbitů za vteřinu, později dosáhne rychlosti 155 Mbitů za vteřinu.

Prvotním účelem obou projektů je zlepšit přístup na internet pro univerzitní pracovníky, ale systém bude k dispozici i ostatním uživatelům.

I když je co se týče šířky pásma evropský projekt TEN-34 méně ambiciózní než Internet2, poprvé umožní evropským univerzitním pracovníkům užívat multimediální aplikace - jako videokonference a multimediální vysílání - v reálném čase, a to po celé západní Evropě.

Součástí projektu Internet 2 však není pouze rychlost. Jedním jejím cílem je vybudovat nové vysokorychlostní "gigapops" (vstupy na internet s gigabitovou kapacitou), které by byly schopny navigovat balíky informací po síti rychleji. Proto začne od podzimu prodávat firma Cisco Systems nový gigabitový router, který má být schopen fungovat při rychlostech až 2,4 gigabitů za vteřinu.

Mají-li být na internetu použitelné multimediální aplikace, je nutno zajistit určitou prioritu určitým balíkům informací - zvuk a obraz musejí být synchronizovány. Proto bude Internet2 schopen rozlišovat mezi informačními balíky pro multimediální aplikace, které bude posílat rychlou cestou, a balíky e-mailů, které půjdou pomalou cestou.

Internetoví uživatelé také budou mít možnost si předem zamluvit "zaručený" blok internetové šířky pásma.

Rozšiřování NATO a americká etnická lobby

Deník Washington Post poukázal na důležitou roli "etnických lobby" v procesu ratifikace rozšiřování NATO. 8.7. napsal jeho hlavní diplomatický redaktor, Michael Dobbs, z Madridu:

"Pro Clintonovu vládu znamená madridská vrcholná schůzka začátek velkého úsilí přesvědčit americké občany a Senát o potřebě rozšířit NATO. Vládní činitelé jsou rozhořčeni, když se jim poukáže, že prohrávají válku public relations ohledně východního rozšiřování dosud šestnáctičlenné aliance. Zároveň přiznávají, že budou příští rok čelit tvrdé bitvě, mají-li získat pro ratifikaci změn v Severoatlantické smlouvě z roku 1949 dvoutřetinovou většinu v Senátu.

Američtí stoupenci rozšiřování NATO vastupovali v Evropě tento týden velmi energicky. Kongres vyslal šestičlennou pozorovatelskou skupinu, vedenou senátory Williamem V. Rothem juniorem a Josephem R. Bidenem, juniorem. Jiná šestičlená delegace ze Senátu, v jejímž čele stojí šéf republikánské většiny Trent Lott, cestuje po východní Evropě a navštěvuje země, které byly přizvány do NATO.

Lott je citlivý na obvinění, že si členové kongresu jezdí na výlety na státní útraty, a tak v Budapešti velmi silně zdůrazňoval vážnost své mise a historické svazky mezi Spojenými státy a Maďarskem. "Necestovali jsme to Hongkongu, nezůstali jsme na Wimbledon," řekl novinářům . "Přijeli jsme do Budapešti, abychom ukázali, že oceňujeme Maďarsko a zajímáme se o to, co děláte."

Klíčem k tomu, bude-li v Senátu rozšiřování NATO ratifikováno, jsou etnické lobby ve Spojených státech, které jsou soustředěny v průmyslových státech podél východního pobřeží USA a které dokáží rozhodovat o výsledcích prezidentských voleb. Polsko-americkou a česko-americkou komunitu zastupovaly v Madridu dvě ženy: senátorka Barbara A. Mikulski a ministryně zahraničních věcí Madeleine K. Albright.

Albrightová, jejíž rodiče uprchli z Prahy po komunistickém puči v roce 1948, řekla na shromáždění na americké velvyslanectví, že je ráda, že byly do NATO přizvány Polsko a Maďarsko. Ale dodala, že má zvlášť hřejivý pocit, protože byla to NATO přizvána Česká republika. "Mám z toho dojem, že se stanu součástí historie," uvedla.

Albrightová nyní poprvé navštíví Prahu od doby, kdy se stala americkou ministryní zahraničních věcí.

Barbara Mikulski, která je polského původu, vzpomínala, že její prababička obrátila portrét prezidenta Roosevelta ke zdi, poté co Spojené státy "zradily" Polsko na jaltské konferenci v roce 1945. Rozšíření NATO pomůže napravit tuto historickou nespravedlnost a pomůže proměnit bývalé disidenty v demokraty."

Názor první: informovaný čtenář:

Pani Fuchsova.....

Jeji a pana Kostroucha volani po : zdvojeni obcanstvi, (sic) restituci majetku, a po strane touha po politickem vlivu, i ktera tak nejak je ze vseho citit, dela jim vic skody nezli uzitku!

Odvolavani se na senatora D'Amata je naivni a detinske! - Vim co rikam.

NATO rozsireni ci nerozsireni, neovlivni ani jeden ani druhy. A neovlivni jej ani sokolska organizace v NY, ci Chigagu!

Rozsireni NATO je klicovy svornik teto administrativy U.S.A. Rizeny pani Albrightovou, a jedine nejaky nepredpokladany krok, ze strany NATO spojencu muze privodit atmosferu ochlazeni v kongresu ( GAO rozpocet ) atd. Planovaci oddeleni DIA se jiz ted zabyva predpoklady za jakych podminek se bude U.S.A "vmesovat, ci nevmesovat" do zalezitosti Evropy. Rovnez kamuflazovani vydaju je jiz davno v pohybu.

Proc, Vam to mily Jene rikam? Lidi jako pani Fuchsova neni v USA zase tolik, aby se ucházeli o ceske obcanstvi, ci meli pocit ukrivdeni, z duvodu zprivatizovani trafiky na namesti ve Znojme. Z jednoho milionu Cechu ( odhad americkeho statistickeho uradu) snad par, maximalne nekolik desitek tisic.

Pani Fuchsova by se na to bud mela vybodnout, ci zaclenit se do nejake mistni LA "grassroots" politicke cinnosti a odtamtud zacit pusobit "step by step", postupne.

Posilani faxu tomu a onomu ma asi stejny vysledek jako hulakani v CR po hospodach.

Znam lidi z politickych vyboru a vim, kudy jde vitr - idealy museji byt podlozeny peneznimi lobby!