Slepí uživatelé internetu hledají mezinárodní kontakty

Povodeň, Ostromo a ekologické škody

Pane Čulíku,

tohle je zajímavá kauza.

Zvláště tížívá je situace v Ostravě, kde přetrvávají následky ekologické katastrofy. Nastala, když se provalily nádrže s ropnými produkty v podniku Ostramo, který míval vždy špatnou pověst. Jeho majítel pan Vlček je terčem kritiky. Byl to prý snad jediný člověk o Ostravě, který nevěděl, že se povodňová vlna blízí - a jeho vinou se dostalo na 500 tun ropných produktů do vody. Pan Vlček se brání, že nebyl včas varován.

Nevím, co vedlo majitele Ostrama k tomu, skladovat ropné produkty v otevřených nádržích. Možná se ale jednalo o nějaké odkalovací nádrže, které zdědil jako věcné břemeno při koupi podn ik. Snad to novináři vysvětlí.

Nerad bych ale předpokládal, že využil povodně k tomu, aby se obsahu těch nádrží zbavil. Nekteří novopečení majitelé jsou v Čechách schopni ledasčehos.

(Autor uvedl jméno i adresu. JČ)

Ve středečním vydání Neviditelného psa mě dost šokoval tento příspěvek Ivana Latečky, který si dovolím znovu ocitovat celý:

Dovoluji si prispet svym postrehem z povodnove katastrofy. Nevim zda jste v pondeli nahodou nevidel porad Romale na CT2 v 19.00 h. Cely se venoval situaci Romu pri povodni v Prerove, konkretne ve Skodove ulici (zv. Skodovka). Tato ulice je z 99 % obydlena Romy. No a prave zde je jadro celeho problemu. Po celou dobu kdy byla ulice pod vodou a nasledne i po opadnuti vody , nedorazila az do prijezdu TV stabu jedina lahev pitne vody, jedina plinka, jedina krabice Sunaru, jedina krabicka leku. Cely Prerov byl pokryt humanitarni pomoci - ovsem krome Skodovy ulice. Podle svedectvi mistnich byly vojenske transportery, cluny s pomoci vzdy nablizku, ovsem na zoufale volani o pomoc proste nereagovali. Po opadnuti vody se navic Romove setkali s podivuhodnou reakci uradu. Vodu pry mohou pit z Bezvy a krome toho - kdyby cela Skodovka zmizela pod vodou, bylo by to jedine dobre. Kdo zna situaci v Prerove prave vidi i druhou stranku veci. Tato ulice je Harlem Prerova. Pouze silne a odvazne natury se odvazi do teto ulice vstoupit nebot tu totiz jde doslova a do pismene o zivot. Tak ted mam v dusi zmatek. Citim s kazdym kdo trpi a dotyka se mne kazde lidske nestesti. Zaroven si rikam - maji, co chteli. Ne, nemam v tom jasno.

Lidi, představte si pro názornost tuto situaci: řekněme, že by hořelo ve věznici. Požár by zasáhl i křídlo, kde jsou vězněni nejtěžší zločinci: vrahové, pedofilové, násilníci.

Myslíte, že by vedení věznice mělo právo říci: tyto vězně nevyvedeme, ať uhoří, "mají, co chtěli"?

Vidíte, že když aplikují výše popsané chování na lidi, kteří nejsou Romy, ať jsou to největší společenští provinilci, pokud se rasově neodlišují, je okamžitě zcela zjevné, že by bylo zločinem tyto provinilce v krizové situaci dál trestat.

Pomoc člověku v nouzi se přece v žádném případě nemůže odměřovat podle jeho chování či předchozího provinění. Myslím, že je velmi pravděpodobné, že pokud byli o pomoc zoufale volající Romové v Přerově skutečně humanitárními pracovníky ignorováni, jde o trestný čin, který by měl být řádně vyšetřen a potrestán.

Na zdejším Fóru zveřejnila čtenářka paní Milena z Vizovic velmi konkrétní reportáž, která si také zaslouží být citována:

Pokud jde o povodně, skutečnost je mnohem více šokující, než záběry v televizi. Mám příbuzné v Otrokovicích a od nich vím, že lidé - ač byli varováni - absolutně nečekali tolik vody. Domy, kde vodu očekávali ve sklepích nebo maximálně v přízemí, byly zaplaveny po střechu nebo úplně zmizely pod vodou. Tam, kde vodu vůbec nečekali, je voda někde na úrovni oken.

Nikdo, ani ti nejstarší pamětníci, totiž něco podobného nepamatuje a proto si to nikdo předem nedokázal představit. Někteří si z výzev k evakuaci dokonce dělali legraci. Nějaký člověk postavil v garáži auto na špalky, aby je uchránil před vodou. Vodní hladina byla nakonec nad úrovní celé garáže.

Jiní prý nevyužili nabídky, aby své počítače převezli do bytu ve vyšším patře paneláku na opačném konci města. Prý postačí, když je vynesou do patra rodinného domku. Ten domek byl nakonec prakticky celý pod vodou. Největší tragédie je, že spousta menších firem nebyla proti povodni pojištěna, nikoho nenapadlo, že by se něco tak katastrofálního mohlo stát, když se po desítky (možná stovky?) let nic takového nestalo. Některé firmy možná zaniknou, a tím se značně zhorší i možnosti výdělku pro jejich zaměstnance, kteří právě teď potřebují peníze na opravy svého domu a nákup nových věcí.

Já osobně jsem sice už povodeň kdysi zažila, ale to byla lokální a hlavně krátkodobá záležitost - vše se odehrálo během jediné noci, během dopoledne pak voda opadla a zůstalo po ní sice velká, ale relativně "čistá" vrstva bláta, bez chemikálií a bez rozkládajících se zdechlin, protože uhynulá drůbež byla okamžitě odklizena. I tak to bylo něco, co bych si rozhodně nepřála zažít znovu. Dnes je to však něco zcela jiného, je to voda, která vypláchla snad všechny žumpy z celé Moravy, ve které se rozkládají mrtvoly zvířat a chemické látky vyplavené jak z firem, tak sklepů a garáží. Navíc ta voda opadává velmi zvolna, a domy zůstávají zaplaveny mnoho dní.

Proč nebyli lidé v jižnějších částech Moravy varováni tak efektivně, aby si uvědomili, že skutečně dojde k obrovským záplavám několikametrové vodní hloubky? Kdo za to nese odpovědnost? Hrozila-li tak obrovská povodeň, lidem to mělo být řečeno JASNĚ A ZCELA JEDNOZNAČNĚ. Vinu za špatně sdělenou zprávu má v každém případě její nositel, nikoliv příjemce.

V Británii by bylo v podstatě nemyslitelné, aby existoval podnik či dům a byt bez havarijního pojištění. Myslím, že by to ani stavební spořitelny, u nichž si lidé splácejí půjčky nedovolili. Stavební spořitelny by vám prostě neposkytla hypotéku, kdybyste neměl byt, který si chcete s penězi od ní koupit, pojištěný tak, aby při případné přírodní katastrofě bylo k dispozici tolik finančních prostředků, aby bylo lze dům či byt úplně znovu od základů postavit.

Mělo by se zkoumat, proč to nefunguje v ČR a jak zajistit, aby to tu fungovalo.

Že by to bylo především nedůvěrou občanů v pojišťovny?

(JČ)

V úterý večer mě v Praze s dětmi vzala rodina přátel - také s dětmi - na představení britské rockové opery Jesus Christ Superstar od Andrew Lloyd Webbera, jejíž česká verze se předvádí na pražském výstavišti v divadle Spirála už tři roky. Ve čtvrtek 18. července se na výstavišti hraje tisící představení. Pak má být inscenace mírně inovována a od srpna 1997 se má Jesus Christ Superstar hrát znovu.

Mí přátelé dlouho na tuto rockovou operu nechtěli jít, neboť vůči ní měli podezření, že je to prý trochu komerční podružnost.

Ano, hudba je to vlastně asi jen střední proud. Nic příliš nového ani dramaticky tvůrčího. Nejde o představení, které by člověk sledoval s mrazením v zádech, které by bylo zážitkem, které by mu proměnilo život. (Kromě toho, v Praze je ta inscenace jaksi trochu rozostřená - myslím, že vím proč - viz níže.)

V Praze, kde se Webberova skladba inscenuje až po mnoha letech - pochází ze sedmdesátých let, viděl jsem ji v Londýně v divadle Palace na Shaftsbury Avenue někdy v roce 1975, jako student, v Británii krátce návštěvou na potupný devizový příslib. Jde tedy o skladbu, která je už vlastně v mnoha ohledech pasé - jenže lidé v ČR asi musejí projít vším a zažít si všechno, co měl svět, když to tady bylo zakázáno - včetně televizních seriálů typu Dallas.

V divadle Palace v Londýně se Jesus Christ Superstar hrál velmi dlouhou dobu - byla to taková trvalá atrakce pro turisty.

Andrew Lloyd Webber je v Británii úspěšným autorem komerčních rockových oper středního proudu, které příliš nezatěžují divákův mozek. Přesto, když člověk skladbu znovu poslouchá, je napsána velmi kompetentně. (Škoda, říká si člověk - jsem proto nacionalista? - že se po světě neinscenuje něco, co by bylo současným dílem českých autorů.) Pro západní turisty je tedy pražský Jesus Christ Superstar nošením dříví do lesa - ČR jim nabízí něco nepůvodního a zastaralého, jen ve velmi tenkém etnickém hávu, i když čeští herci zpívají velmi dobře. Bohužel to potvrzuje to, co o české kultuře občas v západním tisku tvrdí Američané žijící v Praze - i když to není snad pravda - že totiž současná česká kultura je prý odvozená, imituje Západ a sama nic nového nenabízí.

Je symptomatické pro anarchický duch Británie, že Andrew Lloyd Webber je pro své opery v té zemi ve sdělovacích prostředcích veřejným vtipem. (Možná je to nefér, že si dělají sdělovací prostředky legraci z úspěšných lidí, bohatnoucích na nenáročných kulturních dílech středního proudu?)

V Praze - pokud to bylo možno posoudit - sledovali čeští diváci představení relativně zbožně.

Bylo by ale nespravedlivé rockovou operu úplně zatracovat. Hudba i příběh je inteligentní, svým způsobem poskytuje materiál k přemýšlení. V dávné minulosti jsem se operou Jesus Christ Superstar velmi podrobně zabýval. Pomáhal jsem ji překládat do češtiny někdy v polovině sedmdesátých let, takže jsem ji znal slovo od slova nazpaměť. V normalizačním Československu působila tato rocková opera explozívně podvratným dojmem.

Posuďte sami: jde o příběh malého národa, který je zotročen velkým (římským) impériem. Domácí judejští místodržící ještě úplně stoprocentně neztratili sounáležitost s okupovaným národem a nechtějí učinit nic, co by mohlo vyvolat vztek impéria a existenci národa ohrozit. To raději potlačí veškerý disent.

V této atmosféře vznikne nekontrolovatelná, v téměř hippířská "sekta" Ježíšových stoupenců. Její člen, Jidáš, obviňuje Krista z neodpovědnosti a ze snahy arogantně pro sebe získat světskou moc. Tím, bojí se Jidáš, Kristus hazarduje a ohrozí národ. Proto, údajně v zájmu národa, Jidáš Krista moci zradí. Pak si uvědomí, že udělal omyl a spáchá sebevraždu.

V textu i v hudbě rockové opery bylo v sedmdesátých letech pro studenty několik dalších - ne nutně příliš náročných - témat, nicméně to byla témata, která mohla posloužit k určitému zamyšlení. Nevím, do jaké míry tato témata dnes oslovují pražské publikum v divadle Spirála.

Jedna moje přítelkyně anglistka, v sedmdesátých letech podnikla téměř konspirativní akci. V časopise Melodie otiskla nenápadný inzerát, že tento překlad existuje a že zájemcům zašle za určitý minimální poplatek český překlad opery Jesus Christ Superstar. Zájemců se vyskytlo tolik, že kamarádka vydělala na rozesílání překladů mnoho desítek tisíc korun a za našetřené peníze pak snad jela do Ameriky. (Kde nakonec zůstala a žila přes jedenáct let.)

Ale abych se dostal k lingvistickému jádru věci této kulturně historické poznámky.

Myslím, že velkým problémem nynější české verze rockové opery Jesus Christ Superstar je její český překlad. Ale on je asi kompetentní překlad hudební skladby nemožný.

Lze vůbec rockové texty převádět do češtiny? Angličtina je opeře Jesus Christ Superstar nesmírně hard-hitting, konkrétní, věcný, pádný jazyk. Do češtiny to překládáme NEOBRATNĚ - množstvím dlouhých, mnohoslabičných, často mlžně metaforických slov. (Pražský kamarád konstatoval, že jeho Jesus Christ Superstar v sedmdesátých letech nezaujal, právě protože byl anglický text prý příliš JEDNODUCHÝ, až prý banální, nebyly v něm z hlediska pražských estétů žádné stylistické experimentace. Jak říká Josef Škvorecký, parafrázuju po paměti: "oni v Praze mými knihami trochu vždycky pohrdali, že jsou tak čtivé, že to není žádná experimentální Věra Linhartová.")

Potíž s touto rockovou operou je, že hudba potřebuje, aby byla pevně zakotvena jasným, srozumitelným a konkrétním textem. To její nynější český překlad neumožňuje. Divák, který tuto rockovou operu zná - nebo kdysi ji znal v angličtině doslova nazpaměť - je zvědavý na českou verzi. Je zklamán, když se ukáže, že texty písní se proměňují v ústech českých zpěváků v podivnou směsici většinou nesrozumitelných souhlásek.

V závěru představení zpívá Jidáš klíčovou píseň, která se snaží Ježíšův příběh jaksi zhodnotit v celé jeho rozpornosti s dnešního politicky kulturního hlediska. Aniž bych chtěl celé představení přeceňovat, tato píseň je pro porozumění celé inscenaci dost důležitá. Zpívá se dokonce dvakrát. V podání českého zpěváka - i když má velmi dobrý hlas - je její text nesrozumitelný.

Mimo to, překlad originálu je skutečně svou jasností a prostotou do češtiny asi nepřevoditelný.

Už jen tato maličkost: v jedné písni se praví, zcela nebombasticky a jednoduše:

"Try not to get worried,

try not to turn onto

problems that upset you ...

Everything's all right,

everything's fine...."

Český překlad této předposlední řádky?

"Vše je jak má být."

Vím, je to těžké to přeložit, ale obdivuju každého zpěváka, že se tou směsicí souhlásek j, k, b, beznadějně nezakoktá. A takových příkladů je v představení bezpočet. Český překlad prostě původní hudbě většinou nesedí.

Opakuji, je to těžké. Jak přeložíte verše z Kristova monologické písně, v předvečer ukřižování, kdy mluví se svým Otcem a bojí se smrti:

"Let them hit me, hate me, hurt me, nail me to their tree..."

Ale mívali jsme v české literatuře velké básníky, kteří se s takovými problémy dokázali vypořádat...

(JČ)

Mnozí považují naši éru za počítačový věk.Ve skutečnosti však nebudou naši potomci vzpomínat na konec dvacátého století jako na éru, kdy došlo k bouřlivému rozvoji počítačů. K daleko dramatičtějšímu vědeckému pokroku totiž dochází v naší době na poli genetiky.

Britští vědci nalezli způsob, jak geneticky pozměnit olejnatou řepku, aby tato plodina obsahovala místo oleje v listí a především v semenech umělou hmotu. Tu je po sklizni možno z plodiny vyjmout a použít ji k výrobě v průmyslu podobně jako olej z tradiční řepky.

Umělá hmota, kterou produkuje geneticky pozměněná řepka, je rozložitelná působením mikroorganismů. Zakopáte-li ji do země, do šesti měsíců ze rozloží na kysličník uhličitý a vodu. Odborníci se tedy domnívají, že po tomto ekologicky velmi přijatelném PVC bude velká poptávka.

Ke genetickému pozměnění byla vybrána právě řepka, protože její semena se už dnes využívají průmyslově k výrobě rostlinného oleje. Očekává se, že za několik let budou zemědělci pěstovat umělou hmotu běžně na polích.

Řepku upravili geneticky vědci z univerzit v Durhamu, v Manchesteru a v Londýně ve spolupráci s velkou americkou chemickou firmou Monsanto.

Dr. Kieran Elborough z univerzity v Durhamu konstatoval: "Přimět rostlinu, aby produkovala umělou hmotu, není zase tak těžké. Obtížnější je dosáhnout toho, aby plodina produkovala tolik umělé hmoty, aby to bylo komerčně využitelné. Semena musejí obsahovat alespoň dvacet procent umělé hmoty. Ta to jsme se soustřeďovali v poslední době a to se nám nyní podařilo."

Bude-li možné pěstovat umělou hmotu na polích, znamená to, že nebude už zapotřebí nákladných továren na PVC a rafinerií, které produkují především biologicky nerozložitelné PVC.

Mikroorganismy rozložitelná umělá hmota, jménem Biopol, se už dnes vyrábí, prostřednictvím mikrobu, který produkuje plastové polymery přirozenou cestou. Jenže tato umělá hmota stojí desetkrát více než tradiční PVC.

Britští vědci vyňali z výše zmíněného mikrobu tři geny, které jsou spochny produkovat umělou hmotu, a umístili je do genového systému olejnaté řepky. Nyní pracují na rozšiřování sortimentu umělé hmoty, kterou budou různé druhy geneticky pozměněné řepky schopné plodit. Zároveň se v Durhamu pracuje na genetické úpravě olejnaté řepky tak, aby produkovala kakao. Do tří let prý bude Británie schopna vyrábět čokoládu z vlastních kakaových semen, sklizených z řepky.