| Britské listy vede a řídí neuvěřitelně produktivní korespondent Neviditelného psa z Glasgowa Jan Čulík, jehož články můžete číst i na stránkách deníku Svobodné slovo (a asi 100 dalších českých novin a časopisů). Kdy Čulík spí není současné vědě známo. Klikněte na hlavičku nebo sem pro návrat do seznamu, klikněte na psí ikonu nebo sem k návratu na hlavní stránku. |
18.7.1997
Chcete-li se podívat na předchozí vydání Britských listů, klikněte na ikonu Britských listů zde napravo, dostanete se do archívu.
Zemřel bohužel další významný znalec české kultury a její popularizátor v anglosaském světě.
(Předchozími, nedávno zemřelými osobnostmi, kteří se vynikajícím způsobem zasloužili o pověst české kultury ve světě a které v ČR dnes málokdo zná, byli například Ernest Gellner, Ladislav Holý, Sir Cecil Parrot, Igor Hájek či J.P. Stern. O prvních dvou jsme psali v Britských listech - najděte si to s pomocí vyhledávajícího nástroje na titulní stránce Neviditelného psa.
Tento nekrolog jsme dostali z Austrálie. JČ.)
Tuto dráhu přerušil v letech 1938 - 39, kdy vyučoval angličtinu na Karlově univerzitě. Během pobytu v Praze se oženil s Češkou a započal systematické studium českého jazyka a komparativní slovanské filologie. V Praze take zažil vpád německých vojsk. (Za zmínku stojí, že při své návštěvě Prahy v roce 1968 zažil také okupaci vojsky sovětskými.)
Po návratu do Anglie sloužil French v britské armádě, později jako styčný dustojník mezi štábem generála Montgomeryho a českou brigádou v Tobruku. Tuto funkci vykonával do konce války. Po demobilizaci se s rodinou vystěhoval do Austrálie, kde působil na univerzitě v Adelaidě jako profesor řečtiny a latiny do konce sedumdesátých let, a jako čestný docent až do své smrti.
Frenchova obsáhlá literární a akademická činnost spadá do několika sdružených oborů. Jako klasicista je autorem často citované knihy, a řady článků, o athénském politickém a národohospodářském zřízení. Jeho filologické práce zahrnují nejenom klasické jazyky ale též odborné studie, zabývající se určitými aspekty slovanské jazykovědy.
K propagaci české literatury v anglicky mluvícím světě přispěl French jako překladatel a literární historik. Přeložil a vydal několik antologií české poesie, které vyšly v Austrálii, Anglii a Spojených státech. Jako literární historik se zabýval především studiem české avantgardní literatury. V roce 1982 vydal v Austrálii důležitou knihu "Čeští spisovatelé a politika v letech 1945 až 1969". Jeho poslední dílo, ukončené avšak dosud nepublikované, je literární biografie Jiřího Muchy. Metoděj Polášek
(Anglosaští studenti české literatury používají ke studiu Frenchovu knihu The Poets of Prague, velmi dobrou analýzu české meziválečné básnické avantgardy, s podrobnými ukázkami v originále i v překladech. JČ)
Jako literarni historik se French zabyval predevsim studiem ceske avantgardni literatury. V roce 1982 vydal dulezitou a rozsahlou knihu Czech Writers and Politics: Cesti spisovatele a politika v letech 1945 az 1969, je zakladni analyza role, jakou hrali cesti spisovatele v politickem vyvoji, ktery vyvrcholil Prazskym jarem r. 1968 a jeho porazkou.
Frenchovo posledni dilo, ukoncene avsak dosud nepublikovane, je literarni zivotopis Jiriho Muchy.
Vice informaci mozno obdrzet na adrese Jaroslava Kovaricka
Czech humanitarian relief fund in the USA
Please read this paragraph, and
spread the news or publish as
possible
(Český překlad viz níže. JČ)
Dear Sir/Madam,
In the first half of July, the Czech Republic has undergone flooding
which is now being called the worst natural disaster in the nation's
history. One-third of the republic, particularly northern Moravia and
eastern Bohemia has experienced flooding, causing death to dozens of
people, and tens of thousands of people to lose their homes. Loss and
damage to property have been estimated at over one billion dollars. Any
financial contribution to help the flood victims can be made by sending a
check payable to Czech Center New York, 1109 Madison Avenue, New York, NY 10028 with a note at the memo line: Flood Relief Fund. Czech Center New
York guarantees the transfer of this contribution to the humanitarian
account in the Czech Republic.
Note: this contribution is not tax deductible!
Czech Center New York
1109 Madison Ave.
New York, NY 10028
Phone: 212-288 08 30
Fax: 212 - 288 09 71
NALÉHAVÁ INFORMACE:
Vážení přátelé,
V první polovině měsíce července utrpěla Česká republika záplavy, které se nyní považují za největší přírodní katastrofu v dějinách toho národa. Třetina České republiky, především severní Morava a východní Čechy, byly postiženy povodněmi, v nichž zahynuly desítky osob a desetitisíce lidí přišlo o domovy. Škody dosahují částky vyšší než jedna miliarda dolarů.
Prosím, posílejte pomoc obětem povodně šekem, splatným na Czech Center New York, 1109 Madison Avenue, New York, NY 10028, s poznámkou na místě pro zprávu: Flood Relief Fund. Czech Center New York zaručuje převedení těchto příspěvků na humanitární konto v České republice.
Prosím pozor, tento dar není odečitatelný od daní!
Czech Center New York
1109 Madison Ave.
New York, NY 10028
Phone: 212-288 08 30
Fax: 212 - 288 09 71
Dovolil bych si nekolik poznamek k nasledujicimu prispevku, ktery vysel v Britskych listech ve stredu 16.7.
(Uvodem podotykam, ze s clankem souhlasim, jen jej povazuji za neuplny.)
Proč byly důsledky povodní na Moravě tak katastrofální?
Názor nejmenované pražské ekologické odbornice
Důsledky povodní byly podle nejmenované pražské odbornice, která se problematikou krajiny zabývá mnoho let, tyto:
Kopce v Čechách a na Moravě byly velmi často zbaveny lesů. V důsledku toho se voda nezadržuje a rychle odtéká do údolí.
To sem nepatri. Vodu by dostatecne zbrzdily i krovinami porostle meze, pokud by vedly po vrstevnici. Lesy maji jinou funkci - udrzuji v krajine vlahu a zvysuji vlhkost vzduchu. Nejefektivneji ji ovsem plni male remizky.
Příliš intenzívní využívání těžké zemědělské techniky na polích (traktorů) vedlo k tomu, mže zemina je na většíně českých a moravských polí tvrdě udusána a voda se velmi těžko vsakuje.
Problemem neni vaha traktoru. V nasich zemepisnych sirkach ma vypadat zemedelstvi trochu jinak - pole osete obilim ma poskytnout velkou zasobu slamy, kterou se podestyla dobytek (zejmena kravy) a ziskany hnuj se pak zaorava (na podzim) do poli. Tim vznika puda, po ktere voda (alespon ze zacatku) nesteka, ale vsakava se. Faktem je, ze druzstevni zemedelci tak cinili jen velmi malo. Mimochodem, nejsem ekolog a nemam nic proti umelym hnojivum, ale musi byt pouzity soucasne a ne jako nahrazka hnoje.
Zejména za komunistického režimu byla narovnána a vybetonována koryta mnohých potoků a řek, často na horních tocích, v kopcích a v horách. Zmizelo jejich přirozené meandrování, travnaté, písčité, případně pološtěrkovité břehy, které umožňovaly rozlévání povodňové vody do polí a luk a její relativně rychlé vsakování.
Sice i s timto nazorem souhlasim, ale myslim si, ze nejak se reky regulovat musi. Na Morave se podarilo nechte (tusim pred Hodoninem) zadrzet vodu pomoci zeleznicniho naspu, ktery byl napric vodnimu toku. Voda se sice rozlila, ale tekla pomalu, takze neborila. Navic se rozlila pred mestem. Je otazka, zda by ochrana pred povodnemi nemohla vypadat prave takto.
(Poznamka. Jezy a podobne hraze jsou potreba, aby nedochazelo k odplavovani bahna. Ovsem zachycene kaly se musi pravidelne vybirat a do toho se uz nikomu nechce. Dalsim problemem je, ze dnes do reky lide vypusti kde co, a tak ricni (a rybnikove) bahno jiz neni tim kvalitnim hnojivem, jako tomu bylo pred sto lety).
Soukromí majitelé, kteří převzali péči nad poli, si často neuvědomují, že je jejich povinností udržovat i melioraci na polích. Ta má sice přebytečnou vodu z polí odvádět, ale takovým způsobem, aby se voda na příhodných místech neškodně a meandrujících korytech vsakovala do země. Zanedbání péče o melioraci v posledních cca 8 letech (mnozí noví soukromí majíitelé polí ani dost dobře nevědí, kudy meliorace prochází) také přispělo ke škodlivému dopadu povodní.
(Prosim nerikat "novi" majitele. To nejsou novi, ale stari (puvodni).)
Meliorace nemaji na polich co delat. Problem zamokrenych pozemku nejlepe vyresili Rozmberkove v jiznich Cechach. Pred takovou plochu se postavi hraz, trochu se prohloubi a mame rybnik. Ten je sice trochu narocnejsi na udrzbu nez pole, ale o to by mel mit vyssi vynos. Rybniky ovsem nelze budovat v zaplavovych oblastech rek, takze tam asi budou muset zustat ty meliorace, nebo je muzeme treba zalesnit (to by ovsem za ne musel stat nabidnout nejakou nahradu, treba pozemky, ktere se ted chysta privatisovat).
Posledni, co v prispevku neni, je skutecnost, na kterou upozornoval pan ministr Skalicky. V uplynulych padesati letech se totiz obcas stavely domy i v oblastech, kde jiz drive byly zaplavy (s tim, ze stoleta voda se jiz nejspis nebude opakovat - nebo podle hesla "po nas potopa" ?). Pokud v nekterych mistech chcete stavet, mel by dum byt pevne (napriklad piloty) uchycen do zeme a mel by byt tak pevny (napriklad z monolitickeho betonu), aby pripadnou pohromu vydrzel. Dalsi moznosti je stavet domy na zpevnenem naspu (cele prazske Stare Mesto je asi o dva metry vyse, nez byl puvodni teren).
S pozdravem
Vazeny pane, si vam unika smysl pritomnosti holandskych kraloven ci britske panovnice pri rozsahlejsich povodnich nez je tato. Vezte, ze tam nejsou proto, ze by snad "meli vzit kybl a vylejvat vodu"?
(To se psalo v nedávném komentáři Ondřeje Neffa na titulní straně Psa, pozn. JČ.)
Jsou tam proto, aby se na miste presvedcili o organisovanosti praci k zabezpeceni majetku a zmenseni nasledku katastrofy. Ty skody, vinou neschopnosti na ridicich mistech, zaplatite i vy, vas skutecne nedojalo, jak si chudaci lide daji tu 3 pytle s piskem, tam 8 pytlu, aby si zabezpecili vchody, misto aby armada s zenijni technikou postavila aspon 3m hraze na nejohrozenejsich mistech? Hraze na Zitnem ostrove v roce 1965 byly vybudovany petimetrove.
(Michaela Erbenová, česká vláda)
Vazeny pane Culiku,
nemohu si odpustit kratkou reakci na Vas dnesni prispevek v Britskych
listech (viz nize). Vase prispevky ctu rada a pravidelne, ale neni to
poprve kdy mam pocit, ze hledate zavineni zlovolnych ceskych uredniku,
zakonodarcu a politiku (ci koho) i tam, kde zadne neni. Ono to zni jako
klise a vymluva, ale velmi casto je pravda, ze duvodem onech
nepravosti, kterymi se pomery u nas lisi od civilizovanych zemi, jsou
skutecne desetileti abnormalnich pomeru, ktere vladly v teto zemi!
(Ano, ale už je to přece jen osm let, takže by se věci mohly více měnit. Jsem netrpělivý? JČ)
Tedy: hypoteky jsou sice normalni v Britanii, ale existuji v tomto state
- mohu se plest v presnych datech v radu mesicu - cca 2 roky. Vzhledem k
tomu, ze mame vysoke urokove miry, vetsina obcanu relativne (k cene
novych domu) nizke prijmy, hypotecni zastavni listy nejsou
obchodovatelnym papirem a hypoteky poskytuje je jenom par ustavu, ktere
si tudiz nijak ostre nekonkuruje, nepatri tento nastroj financovani
bydleni mezi masove rozsirene.
(Můj komentář ve včerejších BL přece nepsal, že by mnoho lidí v ČR vlastnilo domy na hypotéku. Nechci dělat chytrého, ale neměl se systém hypoték vypracovat trochu promyšleněji, aby byl dostupný obyčejným občanům? Vím, je to nesrovnatelné, ale kdyby existoval v Británii takto nedostupný systém hypoték, bylo by to pro vládu neobyčejně riskantní, protože by prohrála kvůli nekompetenci volby. (JČ) Prave naopak. Stavebni sporeni existuje
trochu dele, ale aby si ucastnik mohl vzit pujcku, musi si nejdriv neco
nasporit, coz take chvili trva. Tudiz si dovolim si aprioristicke
tvrzeni, ze naprosta vetsina poskozenych a znicenych domu nebyla
postavena ani z penez ziskanych uverem od stavebni sporitelny, ani s
pomoci hypotecniho uveru. Drive se unas domy stavely z vlastnich uspor,
casto svepomoci, atd. Ty domy, ktere spadly v Troubkam, byly z
nepalenych cihel a asi HODNE stare...
SAMOZREJME, ze standardnim pozadavkem pri hypotecnim uveru i v Ceske
republice techto dni je pojistka, a to nejenom domu (bytu), ale i
zivotni. Stejne je tomu i u uveru pro ucastniky stavebniho sporeni.
Jenomze to tak nebylo v Absudristanu....
Toto je velmi zajímavé: (JČ)
Navic: Standardni pojistna smlouva - pokud se nemylim - pojisteni proti
povodni neobsahuje. Moje pojistka tedy urcite ne (bydlim v 5. patre
panelaku, ktery je od Vltavy cca 15 kilometru... :-)..). Bylo by dobre
se zeptat odborniku, ale zda se mi, ze pojisteni proti povodni musi byt
extra. No a na Morave se udala katastrofa, ktera nema v historii nasi
zeme obdoby. Voda tekla i tam , kde NIKDY predtim zadna povoden
nebyla... Proto mam pocit, ze absence pojisteni nema nic spolecneho s
duverou ci neduverou nasich obcanu v pojistovny, jak temne neznacujete.
Zdravim a preji hezky den,
Neměla by tedy konečně česká vláda vpustit na český trh pořádné mezinárodní pojišťovny, které by byly schopny lidem poskytnout skutečně profesionální služby, včetně pojištění před povodněmi? (JČ)
The Fund Against Censorship is an initiative coordinated by the World Press Freedom Committee (WPFC) in cooperation with eight other press freedom organizations, including the Committee to Protect Journalists (CPJ), the Inter American Press Association (IAPA), the International Press Institute (IPI), and the World Association of Newspapers (FIEJ).
The purpose of the Fund Against Censorship, says WPFC, is to assist journalists and news media facing legal action aimed at silencing or intimidating them. The Fund provides legal assis- tance grants which go primarily to help pay local lawyers where this is needed. Investigatory or protest missions, as well as friend-of-the-court briefs or appearances, also are within the
Fund's purposes, says WPFC.
Fond proti cenzuře je iniciativa, kterou koordinuje World Press Freedom Committee, Světový výbor pro svobodu tisku, ve spolupráci s osmi dalšími organizacemi na obranu svobody tisku, včetně Výboru na ochranu novinářů , Meziamerické tiskové asociace, Mezinárodního tiskového ústavu a Světové asociace tisku.
Účelem Fondu proti cenzuře, konstatuje Světový výbor na ochranu svobody tisku, je pomáhat novinářům a sdělovacím prostředkům, které čelí soudním sporům, jejichž účelem je tato média zastrašit či umlčet.. Fond poskytuje finanční prostředky na financování místních právníků, v případech, kde je to zapotřebí. Cílem Fondu je také vysílat vyšetřovací či protestní mise, stejně jako vstoupení během soudních přelíčení.
Další podrobnosti jsou k dispozici na adrese:
For further information, contact:
World Press Freedom Committee
11690-C Sunrise Valley Drive
Reston, VA 20191 U.S.A.
Tel: +1 703 715 9811
Fax: +1 703 620 6790
Kdy se zmohou novináři v ČR na organizaci, která by dohlížela, že není omezována jejich svoboda projevu? (JČ)
URGENT INFORMATION:
Petr Polednak, Director
e-mail:polednak@ny.czech.cz
Petr Poledňák, ředitel
e-mail:polednak@ny.czech.cz
Proč byly důsledky povodní na Moravě tak katastrofální - Upřesnění
Vladimír Hlaváč
Vladimir Hlavac
Poznámka ke komentáři Ondřeje Neffa
(Zkráceno)
oracle@fis.cvut.cz
Povodně a pojištění
Michaela Erbenova
Povodně a Romové
Přišla celá řada reakcí od lidí, které iritovalo, že jsem se ve včerejších BL postavil za zásadu, že lidem se musí pomáhat v krizové situaci, kdy jde o život, bez ohledu na to, zda jsou to zločinci či zda jednají patologicky. Můj příměr o tom, že kdyby hořelo ve věznici, správce věznice by taky nenechal uhořet těžké zločince, jako vrahy a pedofily, protože "mají, co chtějí", zcela selhal: asi pět lidí mi totiž napsalo, že "vrahy a pedofily je třeba věšet". Ještě se k těm reakcím vrátím. (JČ)
Proticenzurní fond poskytuje právní pomoc pronásledovaným novinářům
Fund Against Censorship Provides Legal Assistance to Journalists in Distress
(Český překlad viz níže. JČ.) E-mail: freepress@wpfc.org