| Britské listy vede a řídí neuvěřitelně produktivní korespondent Neviditelného psa z Glasgowa Jan Čulík, jehož články můžete číst i na stránkách deníku Svobodné slovo (a asi 100 dalších českých novin a časopisů). Kdy Čulík spí není současné vědě známo. Klikněte na hlavičku nebo sem pro návrat do seznamu, klikněte na psí ikonu nebo sem k návratu na hlavní stránku. |
Motto: "Jsem z Brna. Žiju v Praze. Je mi osmadvacet let. Za ubytování platím osm tisíc korun měsíčně. Můj plat je deset tisic korun měsíčně čistého. Na živobytí mi tedy každý měsíc zbývají dva tisíce."
(Zaznamenáno v rozhovoru minulý týden v Praze. JČ)
Pri prumernem prazskem platu 10.000 Kc cisteho si na prumerny 3+1 byt v Praze v panelaku (za 1.4 mil. Kc) budete vydelavat 140 mesicu v dnesnich cenach, t.j. cca. 11 let!
Nejaky financni nastroj/produkt (jako treba hypoteka) vam muze umoznit rozlozit platby v casovem obdobi. Jenze rozkladejte 11 let napr. na 3x delsi obdobi. Dostanete se na 33 let. To je uz proste a jednoduse prilis dlouho. Navic v prostredi inflace 8-10% je riziko rozkolisani uroku prilis velike pro obe strany (veritele i dluznika), coz dale zvysuje cenu hypoteky. Efektivni doba splatky takove hypoteky (na 1/3) by mohla byt okolo 40 let! V tom Vam nepomuze zadna sebefikanejsi financni hypoteka.
Problem je v tom, ze ceny ceskeho stavebnictvi jsou financne uletle v pomeru oproti cenam jinych oboru a hlavne v pomeru ke mzdam, ktere se v nich lide mohou vydelat. Proc? Tezko rici, psal jsem, ze by to chtelo velmi podrobnou ekonomickou analyzu. Bez predpojatosti. Muze za to fakt, ze se cesky surovinovy prumysl privatizoval zapadnim firmam, ktere nyni prodavaji suroviny a material za zapadni ceny? Muze za to fakt, ze cesky prumysl je v dusledku neprilis povedene privatizace malo efektivni a produktivni? Muze za to fakt, ze ceny pozemku ve velkych mestech jsou ovlivneny poptavkou zapadnich investoru, s jejich vyhodou vymeny svych zdroju nepriznivym smennym kursem? Muze za to fakt, ze jakekoliv dlouhodobejsi sporeni (10 let) je v Cechach z principu nevyhodne a nejiste, takze obcane radeji utraci za spotrebni predmety a stavebnictvi tak chybi investicni impuls?
Slysel jsem, ze na Ukrajine, ktera je jinak synonymem hospodarske zaostalosti, se stavi velmi mnoho novych bytu :-(. Nevim co je presnou pricinou, rozhodne by ale bylo dobre, aby ceska vlada hajila zajmy svych obcanu a snazila se vytvorit takove podminky, ve kterych cesti obcane budou moci ve sve vlastni zemi i bydlet. Nevim a neverim ji, ze to dela.
Po cele generace minulych stoleti byli nasi predci schopni si vybudovat sva rodinna obydli v dobe, kdy zakladali nebo rozsirovali svou rodinu, soustredenym usilim za 1-2 roky! Nekdy s pomoci sousedu, pribuznych apod., ale v principu velmi rychle.
Nase novodoba ceska civilizace tohoto ve mestech NENI SCHOPNA DOSAHNOUT! Se vsim obrovskym zvysenim produktivity prace ve stavebnictvi napr. za poslednich 100 let. Vim, stavime slozitejsi a luxusnejsi obydli, nez nasi predci, ale narust produktivity by mel byt radove vetsi, nez narust slozitosti.
Vyjimkou je situace na venkove dnes i drive za socialismu, kdy si obcane zcela, nebo castecne stavi domy svepomoci. Casto v dobe po normalnim zamestnani, o vikendech a svych dovolenych. Cetl jsem, za 7000 hodin svepomoci si za socialismu postavil svuj rodinny dum i byvaly ministr financi Kocarnik.
Z pohledu danoveho poplatnika je takovato svepomoc nezdanenym danovym plnenim, ktere ovsem neni a nastesti jen tezko muze byt kodifikovano. Obyvatele mest ale zpravidla nemohou stavet svepomoci domy vezakoveho typu, ktere jsou ale nejlevnejsi na jednotku bytu. Pokud se pokusi ziskat nutne penize praci "prescas", nebo "druhym zamestnanim", tak jejich cinnost navic stat nejenom dani, ale dani ji navic progresivne! Moznost legalne si vydelat zvysenym usilim po 2-4 roky (dele se to da tezko vydrzet) tak opet odpada.
Mozna i proto jsou obcane ve mestech ve vetsine bytu v pronajmu, kde jsou ekonomicky schopni platit pouze "regulovane" najemne.
Z ekonomickeho hlediska nemuze byt svepomoc ani "druhe zamestnani" prilis ekonomicky efektivni. Jeden muj znamy svepomocny stavebnik tvrdil, ze je presne 3x pomalejsi, nez profesionalni zednik. Presto i po 8 letech trzniho hospodarstvi zustava na venkove ci okrajich mest svepomoc asi nejjistejsi moznosti, jak prijit k vlastnimu bydleni v dohlednem casovem horizontu.
Problem ceskeho stavebnictvi zatim bublal. Projevuje se v existencni nejistote mnoha hlavne mladych lidi a rodin, ve snizeni porodnosti a vymirani ceskeho naroda, ale i ve stale klesajici procentni podpore vladni koalice a rostouci popularite opozice.
Diky povodnim problem ceske impotence ve vystavbe bytu vyplave nyni na povrch velmi nalehave. I ti, co nezistne pomahali obetem satstvem i prispevky az okolo 1000 Kc, jen tezko pomohou s vystavbou novych domu, tedy tam, kde nejsou schopni si ani sobe sami pomoci. A obeti zaplav toto pochopitelne vedi a ke klidu jim to neprida!
Vsechny dosavadni kroky statu na reseni bytove situace byly jednim slovem SMESNE! Ostatne se domnivam, ze prima ingerence statu formou vybirani pomerne velkych dani a prerozdelovani smesnych podpor, je spise na skodu, jak je i videt z uspesnych vysledku svepomocne stavby. Ekonomove by meli analyzovat, proc CESKY TRH NEPLNI HLAVNI POPTAVKU, KTERA NA NEM EXISTUJE, co zpusobuje, ze nabidkova cena je daleko nad koupeschopnou poptavkou. Co zpusobuje, ze CESKY TRH UMOZNUJE POSTAVIT BYT ZA EKVIVALENT 11 LET PRACE?
Vazena paní,
nejprve citace Vasich slov (viz Britske listy z 18.7.):
Voda tekla i tam , kde NIKDY predtim zadna povoden nebyla...
Obcane na Morave se dopustili stejne spatneho pohledu na rizika jako Vy touto vetou.
Morava, Becva a dalsi reky, ktere se rozlily na rovinach, jiz v techto mistech tekly. V lepsi ucebnici geologie zjistite, ze cinnost rek je velmi dynamicka (z lidskeho pohledu se ale zda, ze tomu tak neni) a pokud se voda a reka rozhodne ke zmene, tak (opet z lidskeho hlediska) tuto zmenu provede velmi dynamicky a neocekavane.
V udolnich nivach a v rovinach potoky a reky tekly na mnoha mistech, v podstate vsude, a prave diky cinnosti rek a jejich meniciho se toky je na techto mistech rovina.
Voda v nekterych mistech hloubi a odnasi horniny a jinde je uklada, a tato mista se meni v case a prostoru.
Meandry, slepa ramena, zanaseni toku, podemilani brehu, to nejsou zadne staticke zalezitosti, to jsou dukazy prave one dynamiky vodni cinnosti.
Obdobne v podhorskych oblastech (Opava, Krnov, Jesenicko) zase plati, ze cim je delsi tok potoku a vetsi spadova plocha, tim je vetsi dynamika vysky hladiny potoku.
Prave staticky pohled na prirodni deje, jako je skryt ve Vasi vete, je pricinou postupne degenerace prirody lidskymi zasahy, ktere se projevuji pohormou mensich i vetsich meritek, jako je tato.
Napriklad malo kdo vi, ze v minulem stoleni se Berounka vlevala do Vltavy pod zbraslavskzm zamkem a po jedne povodni zmenila koryto reky v delce asi 6 km a vleva se dnes o dva km severneji. Na to vetsina chataru u Berounky zapomela a jednoho dne se budou divit.
Takovymto zmenam nejde temer zabranit.
Pro zasmani: I ve Vasem panelaku 15 km od Vltavy, byla voda, a to sice pred 200 miliony lety, vidite i zde nelze pouzit slovicko NIKDY.
A hadanka pro Vas i p. Culika: jake malo pravdepodobne katastrofy Vam hrozi ve Vasem bydlisti ?
U sebe jsem jich napocital sedm.
Na druhou stranu,
nechapu, jak si nekdo mohl v Troubkach jit lehnout v pondeli do postele a nic nedelat, kdyz jiz v nedeli ve Valaskem Mezirici vyhlasili povodnovy stupen c.3 a vsechny noviny o tom psaly (nebo psali ?). A pod oknem jim tece Becva v malinkem recisti, ktera se loni se rozvodnila.
Tady si myslim, ze obvinovat vladu a statni struktury z necinost neni na miste a je to falesne volani (jak rika premier).
PS.
Mne take nikdo nebude varovat, az nejake pitome letadlo zabloudi z leteckeho koridoru a napere to meho 10. patra.
- by sám o sobě nebyl zkázou, pokud by na většině míst nezačínal prudkou bouřkou. Dlouhodobý mírný déšť nevyvolává povodně, ovšem za předpokladu, že se voda stačí vsáknout do země, v takovémto případě naprostá většina srážek prochází mělčími, nebo hlubokými spodními vodami a odtok srážek je výrazně zpomalen.
V takovém případě jsme svědky dlouhotrvajícího vysokého stavu vodních toků. Při prukdé dešťové přeháňce dojde k velmi negativními efektu - povrch země se pokryje vrstvou bláta, které nedovolí vodě, aby se vsakovala do země a naprostá většina srážek zůstává na povrchu a stéká do vodních toků.
Profil povrchu je následující: hodně povrchové vody, která stéká do vodních toků, několik centimetrů bláta, které nepropouští vodu, suchá hornina a nedoplňující se spodní vody.
Ironií osudu jsou spodní vody i po této dešťové kalamitě málo nasycené. Ekologie není ideologie ale věda, jejíž nerespektování znamená ekonomické náklady.
Za dob totality bylo hlavním úkolem občany- otroky nasytit, a proto byl veden velký tlak na zemědělskou výrobu, bohužel tento tlak vedl extenzivnímu způsobu hospodaření. vysušování mokrých luk, meliorace - narovnávání malých vodních toků - likvidace zátopových území.
(Např. hrubou kapacitu mokré louky můžeme odhadnout na 10.000 m3 vody - což je asi dvacet vteřin povodně v Ostravě. Takže jedna jediná malá loučka o rozměrech 100 x 100 metrů je schopna na dvacet vteřin zabránit povodni v Ostravě. Kolik luk bylo vysušeno v povodí Ostravice za posledních padesát let ?)
Narovnávání malých vodních toků - protože malé povodně většinou vadily místním obyvatelům, malé říčky byly narovnávány a regulovány. Výsledkem těchto zásahů je malá kapacita horních toků a rychlé odvedení vody do velkého toku.
Což sice v případě malé lokální krize (lokální bouřka) nikomu nevadí, potok se nerozvodní, nic nezaleje, ale v případě dešťů na velkém území dochází k rychlému a mohutnému odovdu vody z horních poloh do hlavních řek, která není schopna pojmout takové velké množství.
Stěsnávání velkých toků do malého prostoru - ruší se meandry, regulují břehy, zmenšuje zátopové pásmo - malá kapacita tohoto území vede k vysoké volatilitě hladiny. Špatné zpevňování vodních břehů - malý průsak do spodních vod nulová údržba o malé rybníčky - jsou zaneseny bahnem a jejich kapaicita je téměř nulová.
Zanášení vodních toků odpadem (odpadky, popel, stavební bouračky) - zvyšování dna toků vede k malé kapacitě (kdo nevěří, ať porovná staré fotografie vodních toků z poč. tohoto století s dnešním stavem - obvykle bývá dno potoka, nebo říčky značně výš, dokonce jsou případy i metrových rozdílů.
Neexistence zátopových oblastí tzv. polderů - což jsou velké oblasti s pevnými hrázemi, do kterých se v případě nutnosti obrátí vodní tok a zde se rozlije do velké šířky.
Tyto poldery jsou náročné na vybudování, na údržbu a mnoho let nejsou zapotřebí, většinou se jedná o pole a další kvalitní zemědělské pozemky.
Na řekách, které nejsou vodohodpodářsky stabilní, je tyto zátopové oblasti nutno budovat, i za cenu že dojde k poškození např. úrody, dlouhodobému nevyužití a pod.
Pokud nechci někde povodeň, tak nějakou musím někde vyvolat či povolit - smyslem zásahů by mělo být zvyšování kapacity toků a existence zátopových území. Tato zátopová území byla sice malá, ale bylo jich vemi mnoho.
1. Musím zadržet vodu na všch místech, od horních toků do dolních, a pomalu ji pouštět do toků, podle jejich kapacity - tolik kolik řeka snese, aniž by se katastrofálně rozlila.
2. jinde vyvolat či povolit - zátopová území, krizové nádrže apod.
3. Smyslem průsaku do spodních vod, zvyšování nádrží zpomalování odtoku
Jinými slovy, na svých zásazích do přírody jsme těžce prodělali. - ostaně jako je téměř pravidlem. A škody budou vždy větší, než přínosy, dokud nezačneme ekologii uznávat jako vědu nikoliv jako ideologii, což není výčitka premiérovi, ale nám všem.
Jsem zvědav na návrhy, podobným které budou jistě mnohými vyřčeny a předkládány veřejnosti jako lék, se této situace se uchopí lobistické skupiny superhráze), ale jak málo návrhů bude směřovat do těchto „malých staveb.
V podstatě je vše dáno dvěmi parametry - zádržná schopnost území a rychlost odtoku vody z území. Psychický parametr - lidé se domnívali, že je všechno v pořádku, až se nic nemůže stát. (Otázka pro každého z nás - jaké nebezpečí přírodních, živelných, průmyslových a dalších katastrof hrozí vám a jak je toto nebezpečí velké ?).
Z různých zdrojů sestavil a komentáři opatřil
V podstatě je vše dáno dvěmi parametry - zádržná schopnost území a rychlost odtoku vody z území. Psychický parametr - lidé se domnívali, že je všechno v pořádku, až se nic nemůže stát. (Otázka pro každého z nás - jaké nebezpečí přírodních, živelných, průmyslových a dalších katastrof hrozí vám a jak je toto nebezpečí velké ?).
Z iniciativy Ceskeho a Slovenskeho sdruzeni v Kanade a za podpory mandatu dalsich 12 krajanskych organizaci z celeho sveta se delegace Cechu ze zahranici dne 19. cervna 1997 sesla v dvou separatnich setkanich s Podvyborem Zahranicniho vyboru Poslanecke snemovny pro styky s krajany a Stalou komisi Senatu pro krajany zijici v zahranici. Bylo to historicky poprve, kdy se reprezentanti Cechu ze zahranici sesli s predstaviteli ceskeho Parlamentu, aby si pohovorili o spolupraci, podpore Ceske republice a reseni nekterych problemu krajanu.
V delegaci Cechu ze zahranici byli predstavitele krajanskych organizaci (Otta Koutny z Rakouska, Jiri Napravnik ze Svycarska, Stanislav Kalkus z USA, Blanka Rohnova a Milos Suchma z Kanady a Mojmir Kovar ze Slovenska).
Prestoze se v minule Snemovne utvorila Komise pro styky s krajany, tato se nikdy se zastupci krajanu formalne nesesla. Az teprve novy Zahranicni vybor Snemovny v unoru 1997 vytvoril Podvybor Zahranicniho vyboru Snemovny pro styk s krajany v tomto 13-ti clennem slozeni: Michal Frankl (ODS), predseda, Petr Sulak (CSSD), mistopredseda a clenove Vavrinec Fojcik (ODS), Tomas Kvetak (ODS), Jiri Payne (ODS), Josef Hojdar (CSSD), Michal Kunes (CSSD), Ludek Polasek (CSSD), Rudolf Tomicek (CSSD), Radim Turek (CSSD), Cestmir Hofhanzl (ODA), Miloslav Ransdorf (KSCM) a Milan Loukota (SPR-RSC).
Stala komise Senatu pro krajany zijici v zahranici se utvorila dva dny pred setkanim s krajanskou delegaci v tomto 12- ti clennem slozeni senatoru: Milan Spacek (KDU-CSL), predseda, Zdenek Klausner (ODS), Frantisek Konecny (ODS), Irena Ondrova (ODS), Vladimir Oplt (ODS), Vladimir Zeman (ODS), Zdenek Babka (CSSD), Egon Lansky (CSSD), Jaroslav Musial (CSSD), Vera Vasinkova (CSSD), Jaroslav Petrik (KDU-CSL) a Jaroslava Moserova (ODA). Stala komise Senatu pro krajany zijici v zahranici byla vytvorena z iniciativy senatora Jiriho Senkyre (KDU-CSL).
Senator Senkyr ve svem navrhu pred Senatem mimo jine uvedl: "Mimo uzemi Ceske republiky zije rada lidi, kteri citi sounalezitost s nasi republikou. Co maji tito lide spolecneho? Maji spolecne koreny v Ceske republice a citi sounalezitost s nasi republikou. Predkladany navrh na zrizeni Stale komise pro krajany zijici v zahranici si klade za cil vytvorit na pude Senatu instituci, ktera by byla svym zpusobem nejvyssim mistem setkavani nasich krajanu s Ceskou republikou."
Vstricny a podpurny byl take projev mistopredsedkyne Senatu Jaroslavy Moserove, byvale velvyslankyne v Australii, ktera ve svem projevu mj. rekla: "Dejiny nasich zemi nas opakovane privedly do situace, kdy nasi krajane byli nuceni zemi opustit, aby si zachranili zivot, svobodu, nabozenstvi, presvedceni, aby mohli ve sve vire vychovat sve deti ke svobodnemu zivotu. Ve vsech onech smutnych historickych etapach nekdo v nasi zemi zustat musel, nekdo setrvat nemohl. Osudy tech, co odesli, nebyly nekdy lehke. Nasi krajane jsou roztrouseni po celem svete a cini nam cest, ze vsude se tesi dobre povesti. Krajany s nami a navzajem spojuje pocit sounalezitosti se zememi koruny ceske i to, ze jim zalezi na budoucnosti teto zeme. Komise by mela slouzit k tomu, aby s nasimi krajany mela co nejuzsi vztah, abychom jim dokazali naslouchat, abychom umeli prijmout jejich pomocnou ruku, a kde je treba, pomocnou ruku podat. Nase porozumeni, nasi pozornost si zaslouzi vsichni, zejmena pak ti, kteri se stali obeti nedavnych dejin, ktere z domova vypudilo bezpravi a zrudnost rezimu, ktery nasi zemi za leta ochromil. Je treba, abychom lepe chapali situaci nasich krajanu a aby oni lepe chapali nas se vsemi nasimi nedostatky. Ti, co zustali, byli ochuzeni o svobodu, ti co odesli, o vlast. Vsichni jsme ztratili na mnoho let kus sebe sama. Verim, ze komise pomuze zahojit bolesti minulosti a prispeje k vzajemnemu porozumeni a spolupraci ve prospech nasi spolecne vlasti."
Je prijemne podotknout, ze delegace Cechu ze zahranici byla jak Podvyborem snemovny Parlamentu, tak i Stalou komisi Senatu prijata velmi srdecne a ze jednani se vyznacovala vecnosti, uprimnosti a respektem.
Formalne byl parlamentnimu podvyboru i komisi predlozen pisemny "Navrh spoluprace, podpory Ceske republiky a reseni nekterych problemu krajanu", na ktery se ocekava od Parlamentu pisemna odpoved. Z jednani na zadost delegace byly porizovany zapisy a byla dohodnuta nasledna jednani. Co bylo predmetem prezentace krajanske delegace?
Delegace zduraznila, ze vztahy byly dlouhou dobu zanedbany a ze doba si neodkladne vyzaduje, aby spoluprace, podpora CR i krajanske problemy byly urychlene iniciovany a doreseny. Je potesitelne, ze v posledni dobe i z rad poslancu a senatoru zazniva volani po spolupraci a vytvoreni prirozenych a pratelskych vztahu. Bylo predevsim zdurazneno, ze se delegace obraci na Parlament proto, ze je prostrednictvim svych zastupcu reprezentantem ceskych obcanu a ma tudiz zakonodarnou pravomoc. Domnniva se, ze navrhy prispivaji k odstraneni pravni nejistoty a zpevneni pravniho radu Ceske republiky. Pevny pravni rad zejmena v ramci integrace Ceske republiky do Evropske unie je a bude zarukou stabilizace ceskeho hospodarstvi. Pevny pravni rad a stabilizovane hospodarstvi jsou pak zarukou duvery v Ceskou republiku v ramci politicke a obchodni spoluprace a duverou v investovani v Ceske republice.
Pokud se jedna o vzajemnou spolupraci, bylo konstatovano, ze dobra spoluprace jiz probiha s Odborem kulturnich a krajanskych vztahu Ministerstva zahranicnich veci, kde v posledni dobe doslo ke spojeni dvou odboru. Tento rozsireny odbor je koordinatorem, nema vsak politicke a zakonodarne pravomoce, kde prave role Parlamentu je nezastupitelna.
V ramci teto spoluprace se delegace domniva, ze by melo dochazet k pravidelnym setkanim reprezentantu zahranicnich Cechu s Podvyborem Parlamentni snemovny i Komisi Senatu a ze by krajane meli byt pravidelne informovani predem o uvazovanych novych zakonech ci jejich zmenach, ktere se jich tykaji, jakoz i o priprave mezinarodnich smluv, ktere se tykaji zemi jejich pobytu v zahranici. Velmi dobrym prikladem takove spoluprace byla napr. jednani o zruseni vizoveho styku mezi Ceskou republikou a Kanadou. Obdobne, Americane ceskeho puvodu ve Spojenych statech by mohli sehrat dulezitou roli i pri zruseni vizoveho pozadavku Spojenymi staty.
Vzhledem k tomu, ze podle statistik je ve svete na 1.7 milionu tech, kteri se hlasi k ceskemu puvodu je zde velky potencial ceskeho lobby, ktere muze byt velmi prospesne Ceske republice, zvlaste pokud bude motivovano a organizacne podchyceno.
Vyreseni nekterych krajanskych problemu k tomu muze prispet a proces urychlit. Jako priklad podpory politickych zajmu Ceske republiky je napr. podpora zadosti o prijeti do NATO, v cemz se krajane v mnoha zemich angazovali.
Obdobne dulezita bude podpora ceskeho lobby pro vstup Ceske republiky do Evropske unie, kde rovnez pomoc pri integraci tohoto vstupu by mohla byt nezanedbatelna (bude napr. treba pomoci pri harmonizaci ceskeho prava s evropskym a bude treba prelozit mnozstvi dokumentu).
Pomoc v ekonomicke oblasti skyta velke moznosti zejmena po odstraneni nekterych restitucnich barier, ktere znevyhodnuji Cechy zijici v zahranici, zejmena v USA a kteri jsou touto situaci znacne zatrpkli. Tato pomoc se jiz v nekterych zemich presto jiz uskutecnuje napr. zakladanim smisenych obchodnich komor, ktere prispivaji v navazovani obchodnich kontaktu a tim i k zvyseni potrebne exportni aktivity Ceske republiky.
V navrhu reseni krajanskych problemu za nejschudnejsi cestu delegace povazuje formu parlamentni iniciativy k Ustavnimu soudu: poslanecke inciativy 41 poslancu nebo senatorske iniciativy 17 poslancu. Jedna se hlavne o vyreseni techto problemu:
V soucasne dobe prevazna vetsina Cechu zijicich v zahranici po 1. 1. 1993 dvoji obcanstvi jiz ma, tudiz pro ty, kterym je v obcanstvi zabranovano je diskriminanci a dukaz nerovnosti pred zakonem. Jedna se hlavne o Americany ceskeho puvodu, kteri byli z dvojiho obcanstvi eliminovani hlavne trvanim na archaicke smlouve o naturalizaci z roku 1928 mezi tehdejsim Ceskoslovenskem a Spojenymi staty. Zda se, ze neaktivitou ceske strany bylo zpusobeno, ze vetsina Americanu ceskeho puvodu a puvodnich ceskych obcanu byla z moznosti dvojiho obcanstvi eliminovana a rovnez tak prosly jejich restitucni lhuty, vazane na ceske obcanstvi.
V navrhu Parlamentu delegace predlozila navrhy na reseni teto situace, ale zaroven zduraznila, ze netrva na techto navrzich, pokud Podvybor Parlamentni snemovny ci Komise Senatu navrhnou jine moznosti resici stejny problem.
Neni pochyb o tom, ze Ustava Ceske republiky jasne stanovi bez jakychkoliv uvozujich podminek, ze "Nikdo nemuze byt proti sve vuli zbaven statniho obcanstvi".
To, ze nekdo, kdo se narodil jako Cech muze byt administrativne zbaven obcanstvi je absurdni a Ceska republika se zbavuje moznosti toho, ze obcane s dvojim obcanstvim by mohli byt pro Ceskou republiku prinosem (viz Madeleine Albrigtova) a zaroven by ukazala svetu liberalizacni pristup v teto otazce obdobne jako rada statu, ktere umoznuji dvoji nebo vicero obcanstvi (napr. USA, Svycarsko, Francie, Velka Britanie, Holandsko, Kanada, Svedsko, Australie, Japonsko, Madarsko, Polsko, Slovensko a mnoho dalsich zemi).
Cesti obcane zijici trvale ci prechodne v zahranici nemaji v soucasne dobe moznost se podilet na volbach v Ceske republice, s vyjimkou, ze se osobne zucastni techto voleb v predepsanych terminech na uzemi Ceske republiky.
Bylo by tedy velmi zadouci, aby temto obcanum bylo umozneno, aby mohli volit v zahranici a aby tim bylo splneno jejich politicke pravo, ktere maji obcane mnoha statu na svete. Z alternativ, ktere se nabizeji, to je moznost volby na zastupitelskych uradech nebo korespondencne, se jevi jednoznacne praktictejsi moznost volby korespondencni. Volba na zastupitelskych uradech by byla velmi neschudna pro znacne vzdalenosti ve vetsine zemi.
Ceska verejnost s uspokojenim prijala uzakoneni zakona 119/1990 Sb. o soudni rehabilitaci s odkazem, ze "zvlastni zakon upravi podminky uplatnovani naroku vyplyvajicich ze zrusenych vyroku o trestu propadnuti majetku, propadnuti veci nebo zabrani veci, jakoz i zpusob nahrady a rozsah techto naroku".
Timto "zvlastnim zakonem" byl pozdeji vydany zakon 87/1991 Sb. o mimosoudnich rehabilitacich a zakon 229/1991 Sb. o uprave vlastnickych vztahu k pude a jinemu zemedelskemu majetku. Zel, tyto zakony podminky uplatnovani naroku stanovily tak, ze paradoxne se staly v mnohych pripadech zakony konfiskacnimi.
Za hlavni nedostatky zakona 87/1991 Sb. a 229/1991 Sb. je mozno povazovat podminku ceskeho obcanstvi (zabaveny majetek by se mel vratit bez ohledu na obcanstvi tak jak je to obvykle ve vsech demokratickych statech) a zvyhodneni osob a nemoznost dokazat podminku, ze osoby nabyly vec bud v rozporu s tehdy platnymi predpisy, nebo na zaklade protipravniho zvyhodneni osoby nabyvatele.
Prestoze vetsina opravnenych osob v terminech (vcetne nasledneho odstraneni podminky trvaleho pobytu Ustavnim soudem) sve naroky uplatnila a majetky bud dostala ci nedostala nebo jejich naroky jsou v soudnim rizeni, jina je situace u Americanu ceskeho puvodu. Tito jak jiz bylo receno byli z restituci v mnoha pripadech eliminovani, protoze jim nebylo v terminech umozneno ziskat ceske obcanstvi, stav, ktery ostatne trva do soucasnosti. Na tuto skutecnost Ceska republika byla upozornena Komisi Spojenych narodu pro lidska prava i americkym Kongresem, protoze tito americti obcane jsou diskriminovani. Neni pochyb o tom, ze kritika v tomto smeru bude pokracovat vcetne pokracujiciho roztrpceni americkych obcanu ceskeho puvodu.
Delegace ve veci dokonceni restituci osobnich majetku predlozila rozklad tohoto problemu, jakoz i navrhy na reseni. Je potesitelne, ze na setkani pritomny poslanec Jiri Karas (KDU-CSL), vedouci stale delegace Poslanecke snemovny do Parlamentniho shromazdeni OBSE slibil, ze jeste v zari 1997 predlozi Parlamentu navrh zmeny zakona 87/1991 Sb.
Urcita cast starsich a nemajetnych krajanu se chtela po listopadu 1989 vratit do vlasti, ale tito krajane az na male vyjimky nemaji vlastne kam, protoze jejich byty a domy jim nebyly vraceny.
Bylo by tedy zadouci, aby krajanske organizace ve spolupraci s Parlamentem a s pomoci ceskych uradu vyresily tento problem napr. vybudovanim domovu pro starsi a existencne nedostatecne zabezpecene krajany. Delegace take vyjadrila nazor, ze zakon 155/1995 Sb. o duchodovem pojisteni by mel byt zmenen v tom smyslu, aby kazdy obcan dostaval umerny duchod odvisly od poctu odpracovanych let bez ohledu na dobu minimalniho pojisteni 15-ti let, jak je stanoveno soucasnym zakonem.
Neni pochyb o tom, ze ustanoveni Podvyboru Zahranicniho vyboru Poslanecke snemovny pro styky s krajany a Stale komise Senatu pro krajany zijici v zahranici je vstricnym krokem a pocatkem formalni i neformalni spoluprace. Poslanci a senatori prislibili, ze se podanim krajanske delegace budou zabyvat na jejich prvnich schuzich podvyboru a komise v cervenci 1997 a ze krajanske delegaci zaslou pisemna vyjadreni. Skutecnost, ze delegace zahranicnich Cechu s mandatem 13 organizaci formulovala navrhy spoluprace, podpory Ceske republiky a reseni problemu krajanu predlozenim teto agendy na stul reprezentantu nejvyssich zakonodarnych sboru Ceske republiky je pocatkem dialogu, ktery je formalne zahajen. Neni take pochyb o tom, ze Parlament i reprezentanti Cechu zijicich v zahranici si uvedomuji, ze nepujde jen o spolecenskou zalezitost a formalitu, ale o zahajeni procesu, jehoz cilem jsou ocekavane vysledky, o kterych bude siroka verejnost pravidelne informovana.
Reakce na dopis paní Erbenové z úřadu české vlády
Aleš Mueller
S pozdravem ALES MULLER
Proč jsou povodně problémem
Aleš Mueller
Dlouhotrvající déšť
Zemědělská socialistická velkovýroba
Vodohospodářské chyby
Jak tedy zabraňovat povodním ?
Kanadští Češi v českém parlamentě
Miloš Šuchma
Psáno pro časopis Polygon, který vychází ve Švýcarsku
1. Dvoji obcanstvi
2. Korespondencni volebni pravo
3. Dokonceni restituci osobnich majetku
4. Usnadnit navrat krajanu do vlasti
Miloš Šuchma