Přehled dnešního vydání:

Nedokonalý zákon o českém občanství - aktualizace

Klausule, že Češi, kteří získali americké občanství po 9.5. 1957, nesmějí mít zároveň české občanství, zachytila největší množství Čechů, kteří ze své rodné země uprchli kvůli komunismu, především vlnu kolem roku 1968. Právě tito lidé nezřídka proti komunismu v zájmu své vlasti velmi intenzívně lobbovali.

Není divu, že se mnozí z nich cítí ukřivděni, zejména když zjistili, že Česká republika sice zavedla zákon o restitucích, nikoliv však právě pro tyto Čechy, žijící ve Spojených státech (a některých jiných zemích), takže s nenávratnou platností přišli často o svůj majetek v Čechách - přitom ve světě žije celá řada Čechů, kteří pobytem v zahraničí nezbohatli. Většina z nich jsou dnes už lidé staršího věku.

Čtenáři v Čechách si mohou říct - "my tady žijeme v České republice ve zchudlé zemi a zdá se nám neférové, že lidé, kteří naši zemi opustili, a žijí si na 'luxusním Západu', se nyní domáhají návratu svých majteků. Připadá nám to vyžírkovské". Jak řekl v Praze jeden český oficiální mluvčí: "V první řadě jde vždy o majetky".

Právě proto. Jde-li v první řadě o majetky (i když, zdá se mi, že v první řadě jde Čechům, žijícím v zahraničí, aby se jejich země k nim nechovala jako macecha), je to všecko otázka spravedlnosti. Mají dále v ČR existovat účelově vytvořené zákony, jako je nedokonalý zákon o občanství, který zřejmě znevýhodňuje některé společenské skupiny v Čechách i v zahraničí?

Někteří čeští aktivisté v zahraničí, předvším Jiřina Fuchsová z Los Angeles, dále například Olga Jonášová ze Světové banky, Jan Zářický z Austrálie, usilují o nápravu nedokonalého českého zákona o občanství už léta.

Zatím je většinou české úřady ignorovaly. Až poslední dobou, zejména poté, co si na nedokonalý český zákon o občanství začali intenzívněji stěžovat někteří poslanci amerického Kongresu, především představitelé Helsinského výboru, zdá se že ve věci vzniká v české vládě určitý malý - nepříliš ochotný pohyb.

Jak upozorňují někteří čtenáři ze Spojených států, potíž je, že se o věci nezajímají české sdělovací prostředky - většinou pokud o stížnostech Helsinského výboru na nedokonalý český zákon referovaly, dělaly to převážně z hlediska českých úřadů. Málokdy se obrátily s prosbou o názor přímo na americké kongresmany.

Minulý pátek jsme zveřejnili v Neviditelném psu otevřený dopis předsedů Helsinského výboru D'Amata a Smithe premiéru Václavu Klausovi, poukazující na to, že český zákon o občanství znevýhodňuje Romy.

Jde o to, že je-li udělení českého občanství po rozpadu Československa vázáno na čistý trestní rejstřík, je to dodatečný trest pro bývalé čs. občany se záznamem v trestním rejstříku, kteří už jednou za trestný čin, který spáchali, byli potrestáni. Tento dodatečný trest podle Helsinského výboru odporuje mezinárodním právním konvencím, které ČR podepsala.Toto je jedna z několika stížností, které Helsinský výbor na adresu české vlády opakoval už několikrát.

Zde najdete k celé věci příslušnou dokumentaci. Neviditelný pes a Britské listy o problému informují už delší dobu.

Zprávu o zákonu o českém občanství zde nalézt na domovské stránce Helsinského výboru a k této problematice je dále zásadní materiál v Neviditelném psu tady česky a tady anglicky a v Britských listech zde, zde a zde, dopis Helsinského výboru Alexandru Vondrovi je zde, odpověď Alexandra Vondry Helsinskému výboru je zde.

V těchto BL je zajímavý DIALOG O ČESKÉM OBČANSTVÍ. Upozorňuju dále na článek Jiřiny Fuchsové "Já nejsem žádný krajan, sakra", na reakci Josefa Schrabala k založení senátního "výboru pro krajany"a na povídku Jiřiny Fuchsové "Návrat".)

JČ

Srovnejte si ale plné znění dopisu předsedů Helsinského výboru Václavu Klausovi se zprávou, jakou o tom přinesly české noviny.

Napsal k tomu Jan Vincent :

Podival jsem se do pondelniho Slova, je tam stejny clanek jako na CTK (dopis D'Amata a Smithe Klausovi). Ta divenka (CTK) v New Yorku vi, jak veci "osetrit". Totez udelala 13.5. s verejnym licenim KBSE.

Jan Vincent

Kongresmani žádají Klause o revizi zákona o občanství

Slovo 25.8.97

WASHINGTON/PRAHA - Český premiér by měl usilovat o zrušení některých výjimečných prvků českého zákona o občanství, které mají nepřiměřený dopad na romskou menšinu, uvádí se v dopise adresovaném Václavu Klausovi, jehož text o víkendu ve Washingtonu zveřejnil kongresový výbor pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (helsinský výbor). List je podepsán senátorem Alfonsem D'Amatem a členem Sněmovny reprezentantů Christopherem H. Smithem.

Romové jsou jasně motivováni předsudky, diskriminací a rasistickým násilím, kterému jsou v ČR vystaveni, uvádí se v listu. Domníváme se, že současný český zákon o občanství významně přispívá ke klimatu netolerance vůči romské menšině, píší D'Amato a Smith, kteří naléhají na odstranění výjimečných prvků ze zákona na důkaz přání české vlády zapojit Romy plněji do české společnosti. Romové, kteří přišli do Čech za komunistické éry ze Slovenska, jsou podle zákona "cizinci" a v ČR mohou zůstat, když splní podmínky, které se nekladly etnickým Čechům. V důsledku této skutečnosti ministerstvo zahraničí USA, Rada Evropy a Vysoký komisariát OSN pro uprchlíky (UNHCR) nadále zákon o občanství kritizují.

Dopis se odvolává na zprávu ministerstva zahraničí USA, podle které průzkumy veřejného mínění ukazují, že 35 procent Čechů je pro "soustředění a izolování Romů" a 45 procent podporuje vystěhování Romů, pokud je to možné. D'Amato a Smith oceňují, že se Václav Klaus sešel s příslušníky romské komunity.

(Další informace na str. 12)

Způsob, jímž dopis předsedů Helsinského výboru "zpracovala" newyorská zpravodajka ČTK, mi velmi připomenul práci této tiskové kanceláře, jak ji už před desítkami let parodoval Karel Čapek.

Vzpomínáte na jeho "román-fejeton" Továrna na absolutno? Pojednává o epochálním vynálezu karburátoru, který rozkládá hmotu a produkuje obrovské množství energie. Bohužel zároveň vzniká vedlejší produkt - absolutno, náboženské fluidum, Bůh. Stoupenci různých karburátorů a tedy různých nově vzniklých náboženských věr se spolu dostanou do konfliktu. Čapek knihou paroduje české politické a kulturní poměry za první republiky. Jako novinář, vidím, znal dobře své Pappenheimské i v ČTK. Na uvedení pražského karburátoru do provozu, které skončilo náboženskou orgií, reagovala podle Karla Čapka v Továrně na absolutno ČTK takto. Nepřípomíná vám to způsob práce ČTK dodnes (účelové zkreslování zpráv, chození kolem horké kaše, vynechávání informací):

Karel Čapek píše:

Po několika dnech přinesla ČTK tento nejasný výrobek:

"Oproti zprávám jednoho domácího listu, citovaného také za hranicemi, sdělujeme z nejlépe zpravených míst, že při slavnostním otevření Karburátorové centrály nepřihodily se žádné nedůstojné úkazy. V souvislosti s nimi složil starosta Velké Prahy svůj úřad a odebral se na léčení. Velvyslanec Billington je naopak zdráv a čilý. Pravdou toliko jest, že všichni přítomní prohlásili, že tak mohutného dojmu dosud nezažili. Padnout na zem a klaněti se Bohu je právem každého občana, a konání zázraků není v rozporu s jakýmkoliv úředním postavením v demokratickém státě. Rozhodně pak je nevhodno vměšovati hlavu státu do politováníhodných událostí, zaviněných jen nedostatečnou ventilací a nervovým přepracováním."

Ať už je tomu jakkoliv, k určitému malému posunu v postojích českých úřadů a sdělovacích prostředků vůči problému zákona o českém občanství přece jen snad dochází.

Toto například napsal nedávno týdeník Mladý svět:

"Okolnostmi vynucene prijeti obcanstvi jednoho a zreknuti se druheho stejne tak jako ostatni nesmyslne pozadavky pro udeleni ceskeho obcanstvi povazuji nekteri lide za nejodpornejsi poruseni lidskych prav od zrodu samostatne Ceske republiky..."

Judita Bednarova, MLADY SVET, 9.VII. 1997

Ohlas na clanek od Jana Zarickeho z Australie:

Jirina Fuchsova, MEZINARODNI ASOCIACE CECHU PRO DVOJI OBCANSTVI, RESTITUCE A VOLEBNI PRAVO, Los Angeles, Kalifornie, USA, 21. srpna 1997

Dr. Jaroslava Moserova podekovala na pude parlamentu americkym Cechum , ze sbiraji penize pro obeti zaplav zaroven prohlasila, ze je treba diskutovat jak ve vlade tak v parlamentu o dvojim obcanstvi a volebnim pravu pro Cechy v zahranici.

(Jiřina Fuchsová, 14.8.1997)

Nežádoucí osoba: Pozvánky na českou konferenci velvyslanectví ČR ve Washingtonu

České velvyslanectví ve Washingtonu organizuje na 18. a 19. října 1997 ve Washingtonu dvoudenní konferenci na téma "Česká republika a Čechoameričané na cestě ke společné budoucnosti". Ve zvacím dopise píše český velvyslanec v USA Alexandr Vondra, že

"přátelské a vzájemně prospěšné vztahy mezi Čechy ve 'staré vlasti' a těmi, kdo zemi opustili, (...) se nemohou rozvíjet bez pochopení našeho vzájemného úsilí, cílů a tužeb. Nejlepším způsobem, jak posílit naše dobré vztahy je setkat se a poskytnout si čas, abychom si mohli navzájem pohovořit a navzájem se poslouchat."

Pozvání českého velvyslanectví dostala mj. i Olga Jonášová, činitelka organizace The Free Czechoslovakia Fund.

Jiřina Fuchsová však na konferenci pozvána nebyla, přestože velvyslanectví bylo upozorněno, že by na konferenci pozvána být asi měla.

Dokumentace:

Z korespondence s českými úřady

Olga B. Jonáš

Vážená paní Jonášová,

(výňatky)

Sděluji vám, že pokud jde o Vámi podporované zrušení úmluvy o naturalizaci, uzavřené v r. 1926 mezi Československem a USA, jednáí se intenzívně o ukončení její platnosti dohodou obou zúčastněných stran a v brzké době lze očekávat konečné rozhodnutí.

K otázce umožnění dvojího občanství bývalým i současným občanům ČR, kteří žijí v cizině a nabyli nebo nabudou na vlastní žádost cizí státní občanství, uvádím, že ČR nepřipravuje novelu zákona o státním občanství.

(...) K Vašim výhradám k paragrafu 17 zákona o státním občanství odkazují na preambuli nyní projednávaného návrhu Evropské úmluvy o státním občanství a vojenské povinnosti v případě vícenásobného státního občanství, v níž se stanoví:

"Berouce na vědomí rozdílný přístup států k otázce vícenásobného státního občanství a uznávajíce právo každého státu rozhodnout, jestli dovolí svým státním občanům mít jedno nebo více dalších státních občanství, " (...) účastnický stát nesmí zakotvit ve svých vnitřních zákonech a nařízeních ztrátu státního občanství ze zákona (...) s výjimkou dobrovolného nabytí jiného státního občanství.

Státoobčanská právní úprava platná v ČR je tedy v souladu s normou Rady Evropy.

Zákon č. 40/1993 Sb. (...) je tak v souladu s evropským trendem a neodporuje ani Ústavě České republiky, která zakazuje zbavení občanství České republiky proti vůli osoby. Takovou formu pozbytí státního občanství český právní řád nezná. Občanství České republiky se nyní pozbývá, pokud občan nabude cizí státní občanství na vlastní žádost. (...)

Jan Ruml

ministr vnitra České republiky

ministr vnitra

Ministerstvo vnitra ČR

Nad štolou 3

170 00 Praha 7

2. května 1997

Re: Diskriminace bývalých uprchlíků v USA

Vážený pane ministře,

přikládám návrh novely zákona č. 40/1993 Sb. o občanství, kterou je nutno prosadit schválit zároveň nebo co nejdříve po formálním zrušení Úmluvy o naturalizaci z roku 1928 (kterou vláda USA od roku 1967 neuplatňovala a byla to tedy po většinu doby své existence smlouva jednostranná). Jenom přijetí této nebo podobné novely pomůže alespoň dodatečně napravit špatný stav v zákonech, týkajících se občanství bývalých uprchlíků, kteří po 7. květnu 1957 získali naturalizací občanství v USA.

Tito Češi a Češky byli a jsou dosud diskriminováni, neboť se na ně nevztahoval zákon č. 88/1990 Sb., schválený dne 28. března 1990 podle kteréhosi mohli všichni bývalí uprchlíci kdekoliv na světě - kromě těch, kteří byli naturalizováni v USA po 7.5.1957 - bezpodmínečně zažádat o obnovení svého českého bčanství do 31.12.1993. Zřejmě se tak stalo, aby byli Čechoameričané obráni o příležitost dostat zpět svůj ukradený majetek, což je hanebné a navíc to postihlo i lidi zcela nemajetné.

Tento návrh byl připraven před rokem a půl za asistence právních odborníků a jistě bude dále vyplešpěn odborníky ministerstva vnitra a ministerstva zahraničních věcí. Je ostatně delší čas za tímo účelem na odboru MZV pro nevládní styky, přírodní katastrofy a "krajany" (Ing. Plíšek). Je jasné, že právních formulací se najde tucet, hned jak k tomuto správnému a spravedlivému kroku bude "politická vůle". Dovolujeme si upozornit, že je nesprávné omlouvat současný přístup české vlády dlouhá léta projednávaným a v dohledné době nedoprojednaným návrhem "Evropské úmluvy o státním občanství a vojenské povinnosti", který ostatně nikterak nedoporučuje nebo nepožaduje od členských států to, co bylo zlovolně uzákoněno v par. 17 zákona č. 40/1993 Sb.

Pokud máte jakékoliv připomínky nebo dotazy, prosím neváhejte se na mne obrátit.

S pozdravem,

Olga B. Jonáš

Češi na stránkách Los Angeles Times

Jiřina Fuchsová

11. srpna 1997

Na titulni strance dnesnich LA TIMES je snimek ulice Na trzisti s radou ceskych obcanu cekajicich na visum do Ameriky...

V clanku se hovori o tom, jak mladi Cesi, nekteri jiz zcestovali celou Evropu, by se radi podivali do Ameriky. Musi prespat celou noc pred americkym velvyslanectvim aby se na ne dostala rada na pohovor. Je mi jich lito...

Kdyby panovaly normalni okolnosti, mela bych dnes, a se mnou dalsich dvacet tisic americkych Cechu, sve ceske obcanstvi, pravo na restituci toho, co SNB po mem uteku zabavila a co stat CR protipravne drzi do dneska, a mohla bych u nasi pani konzulky Ing. Ivanky Hlavsove na ceskem konzulate v Los Angeles volit v ceskych vobach... Potom bych take ihned vzala pero a napsala svemu kongresmanovi a senatorovi zadost, aby zaridili, ze jestlize je nejaky mlady Cech pozvan na Amerikou plne placenou pracovni zkusenou do treba Silikonoveho udoli, nemel by spat v noci v desti pred moji americkou ambasadou v Praze, ze je to ostuda...

Ovsem, realita je takova, ze rodili Cesi dnes zijici v Americe SVE CESKE OBCANSTVI NEMAJI, tudiz ani pravo restituovat maji-li co, ani pravo volit na ceskych/svych??? zastupitelskych uradech v zahranici. I kdybych nakrasne PRESPALA TISIC NOCI pred uradem Ivanky Hlavsove na schodech jejiho konzulatu, CESKE OBCANSTVI NEDOSTANU, nebot pan Zieleniec ji naridil MNE a TAKOVYM JAKO JSEM JA OSVEDCENI O CESKEM OBCANSTVI NEVYDAT!

Jirina Fuchsova

Jirina Fuchsova

Zaslal Karel Kostrouch

Pokud tomu dobre rozumim, tak ceske noviny o techto problemech nepisi protoze to nikoho nezajima a nikoho to nezajima protoze o tom (jak pise pan Pavlik nize) nikdo nevi protoze o tom ceske noviny nepisi. A tak dal dokola. Jak to tak sleduji, tak ceske noviny misto toho zamerne siri dezinformace fabrikovane ministerstvem vnitra (napr. mluvci Milan Kriz ve Svobodnem Slovu 24.5.1997).

Pane Pavliku, zeptal jste se, proc jsou diskriminovani uprchlici pred nacisty a komunisty, kteri se poamerictili po 7.V.1957. Velice ocenuji Vas zajem. To datum bylo urcene rozhodnutim Ministerstva vnitra CSSR v roce 1980. Meli pro to sve duvody. Nynejsi rezim toto rozhodnuti plne respektuje. Proc tak cini? To se budete muset zeptat zodpovednych cinitelu...... Ale az si prectete vysvetleni, tak se prosim nevahejte ptat dale. Okolnosti kolem urceni data 7.V.1957 jsou vysvetleny v clanku v Nove pritomnosti z prosince 1996 na teto adrese. O tom jak soucasna politika (od roku 1993) trvani na jednom obcanstvi poskozuje Ceskou republiku se muzete docist v clanku v NY Listech (puvodne v Polygonu) na teto adrese. Dopady celkoveho pristupu ceskych polistopadovych uradu jsou dobre shrnuty v rozhodnuti, ktere vydala Komise OSN pro lidska prava v cervenci 1995 a to je zde.

Jak ceska vlada, tak cesky tisk toto rozhodnuti uplne ignorovaly. Je vsak jiste, ze o tom rozhodnuti vedi vsichni postizeni, tzn. asi 30000 ceskych uprchliku v USA a ti si to nenechaji pro sebe, kdyz se zacne za par mesicu Amerika zajimat, kdo to vlastne jsou a jak se dnes vlastne chovaji tihle nasi novi exoticti potencialni spojenci na vychode Evropy.

Odpověď Milana Pavlíka:

Vazeny pane Kostrouchu,

diky za informace. Musim priznat, ze jsem si nebyl tak zcela vedom rozsahu cele problematiky dvojiho obcanstvi a restitucnich naroku z nich plynoucich, historicko-pravnich nasledku, ani detailnich dopadu cele situace, a v dusledku toho jsem zalezitost ponekud podcenil. Posuzoval jsem tento problem jen na obecnem zaklade beznych vedomosti prumerneho obcana teto zeme, a jak jste se mohl presvedcit z nazoru svych oponentu, nejsou Vami uvadena fakta (aniz znalost tech historicko-pravnich souvislosti) v obecnem podvedomi siroke ceske verejnosti. Pokud jsem se tedy pred casem negativne vyjadril k Vasemu boji za vyseuvedene, prosim, abyste me omluvil. S ohledem na situaci a dodatecne informace, bych Vas rad ujistil, ze s Vasimi nazory na dvoji obcanstvi nyni do znacne miry souhlasim. Soudim, ze je to skutecne z hlediska zakonu dosti unfair odmitat casti emigrace, postizene byvalym rezimem, udeleni statniho obcanstvi, byt by tim doslo k u mnoha obcanu k obcanstvi dvojimu.

Ciste privatne: obcanstvi je jen jedna slozka problemu, a lze se domnivat, (jak uz jsem pred casem podotkl), ze postupem doby a integraci do Evropskych struktur, dojde k presunu pravni slozky tohoto problemu na slozku ciste administrativni. Je to sice dlouhodoba zalezitost, ale konecnym dusledkem bude (dle obecne odvoditelnych trendu) zrejme po urcite dobe to, ze pojem 'obcanstvi' ztrati pravni navaznost na zakony, a stane se jen soucasti administrativniho popisu obcana EU. Druha slozka problemu - restituce, je slozitejsi. Predne tim, ze za soucasne platne pravni upravy je podminena existenci prvni slozky.

Za druhe tim, ze z hlediska nasich mistne-soucasnych podminek a problemu je na okraji zajmu verejnosti. Verejnost neni dostatecne informovana nejen o restitucnich zakonech, ale ani o souvislostech s temito zakony spojenymi. Nic moc o tom nevi, ad hoc: nejevi o to zajem, a politikove tento nezajem jen tise kopiruji.

Neni divu: jednak zde existuje velice ekonomicky svalnata lobby zastupcu managementu ruznych statnich i 'zprivatizovanych' podniku, (kdysi znacne podporovana napriklad Dlouhym - co ja vim, rika se jim pejorativne 'mlada garda byvalych namestku') jimz by se dalsi majetkove zmeny na zaklade dodatecnych restituci silne nelibily, protoze by mohly podryt jejich soucasnou posici a ekonomicke moznosti, a pak jsou zde obavy celnych politickych osobnosti o obecnou budoucnost.

Politikove si zvykli na klidnou, 'sametovou' cestu, ocenuji prednosti faktu, ze na rozdil od jinych postkomunistickych zemi se verejnost jaksi 'preorientovala' bez zvlastnich socialnich a politickych otresu, a nehodlaji tedy riskovat celkove zhorseni mistnich podminek tim, ze by podporili (byt moralne opravnene) pozadavky relativne male a v mistnich podminkach, v soucasnosti, prakticky nevyznamne skupinky emigrantu, zadajicich restitucni prava. Nehodlaji uvadet soucasny stat do varu.

V zaplave hospodarskych a politickych problemu se vzdy ciste pragmaticky resi jen to nejnalehavejsi. Ne vzdy kvalitne, ale resi se to. Vzdy jde ale o problemy s co nejvetsim kladnym dopadem na verejnost. Verejnost proste musi dostat svoje. Paralela na rimske 'Panem et Circenses' je evidentni, a z hlediska profesionalnich politiku vice nez duvodna. Kdo je zivi? Komu maji odpovidat? Kdo je muze zlikvidovat? Vzdy je to obecne nazor verejnosti. Popis setkani JUDr. Andela s Havlem je v tom smeru symptomaticky. Kdyby byl byval pan Andel politicky informovanejsi, mohl si to zklamani usetrit. Pan Andel spolehal na Havlovo image, a pominul, ze Havel je predevsim president tohoto statu. Tedy politik. Ze mu jde o konsensus na celostatni urovni, ne pouze a jen o moralni pravo celkem nevyznamne skupiny. Ze tedy bude hajit ten tezce vydobity relativni klid pro budoucnost, ten konsensus na jehoz vytvareni se podilel, a rozhodne nepodpori v soucasnosti nic, co by narusovalo dany, neprilis stabilni 'status quo'.

Tim nechci tvrdit, ze bych s pravnim hodnocenim JUDr. Andela nesouhlasil. Ma pravdu. Ale nevyzna se v lidech, v soucasne zdejsi situaci, ani v politice. Proto je jeho stranka jen takovy osamely vykrik. Pan Andel si o Havlovi muze myslet cokoli, ale znate nejakeho jineho presidenta, ktery by jednal proti zajmum vlastniho statu? Ja nikoli. A klid je prece prave to, co tato zeme momentalne nejvice potrebuje. Haji-li tedy Havel klid a stabilitu, byt dle svych predstav, nelze mu to vytykat. I kdyz pri tom treba nekomu ublizi. Nemyslim totiz, ze by to delal schvalne a nepromyslene. Zaverem: domnivam se, ze by nebylo do veci, pane Kostrouch, zmenit ponekud styl Vasi 'krizacke vypravy'? Mnohem uspesnejsi by asi bylo zacit ve vetsi mire informovat a presvedcovat verejnost. A s ohledem na situaci se verejne vzdat jakychkoli restitucnich naroku.

To dvoji obcanstvi by pak asi mohlo byt pruchodne. Dodatkove restituce ovsem momentalne nejsou, a pravdepodobne uz nikdy politicky pruchodne nebudou. Zarukou stability, o niz verejnost stoji, je totiz i stabilita soucasnych majetkovych vztahu.

Verejnosti je totiz celkem jedno, kdo je ceho vlastnikem (to je kdekoli na svete pokladano za zcela individualni zalezitost), ale neni ji jedno, zacnou-li se na mistni politicke scene jednotlive frakce navzajem mlatit kvuli moralce majetkovych naroku casti emigrace.

Proto v tom ohledu neocekavejte podporu pro dodatecne restituce, byt by i moralni pravo bylo na Vasi strane. Nema to nic spolecneho s moralkou, jen s tim, ze my tu zijeme a musime zit. Resime vlastni problemy a o situaci casti emigrace se zajimame jen okrajove. Je to normalni a lidske.

(O tom, jak musí být majetkové vlastnictví založeno na spravedlnosti, jinak to není ekonomicky efektivní, viz tento článek Františka Nepila z Londýna. JČ)

Dopisy Jiřině

Jirina Fuchsova

Čulíkova stránka v Británii