Co je nového v České republice

Zeptal jsem se členky Rady České televize Jany Dědečkové (která v BL ostře kritizovala Romana Proroka), jak se jí líbil nový moderátor Antonín Zelenka.

Jana Dědečková: "Je vidět, že pan Zelenka přišel z rozhlasu a teprve se učí. Rozhodně se mi ale nelíbilo, jak moderátor pořad ukončil: to působilo jako fráze. Debata byla nekofliktní, spíš taková beseda. Mnohem zajímavější by bylo do debaty pozvat třeba učitele, kteří učili za totality a učí i dnes, a ti by měli vysvětlit, proč se děti ve škole nic nedozvědí o Miladě Horákové. Ale myslím, že na takové diskusi, jako byla ta dnešní, se kvality pana Zelenky nedají ověřit; důležité bude, jak si poradí s politickými tématy."

V rámci své nové, den ode dne oficióznější a úslužnější linie, přinesly nedělní Události ČT obsáhlý příspěvek z tzv. "ideové" konference Občanské demokratické strany. Obávám se, že je to podobný případ, jako kdyby mi v restauraci místo jídelního lístku přinesli záznam z porady zaměstnanců kuchyně. Veřejnoprávní televizi/televizi veřejné služby si neplatí ani politici, ani inzerenti (aspoň ne z větší části), ale občané České republiky, a jejich zájmům musí televize primárně sloužit a o jejich problémy se musí především zajímat.

Je pochopitelné, že každá politická strana se bude snažit proniknout do zpravodajství co nejčastěji a pokud možno v pozitivních souvislostech, a je pravda, že i renomované televizní stanice se občas nechají unést a věnují nepřiměřenou pozornost věcem, které jsou v podstatě marginální (viz např. nedávné narození syna Cherie a Tonyho Blairových, perfektně mediálně "podchycené" labouristickými image-makery). Nicméně máme-li věřit tomu, že předchozí Rada ČT byla po právu odvolána, protože veřejnoprávní televize neplnila své poslání, a nová Rada podobné chyby nepřipustí, je naší povinností na tyto evidentní přehmaty upozorňovat.

Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

Vydání Mein Kampfu i KATOna je zcela rovnocenné a s kauzou Shaylera a Wrighta těžko srovnatelné. Oni dva ctihodní pánové napsali články a knihy, které vyzrazovaly vojenská nebo zpravodajská tajemství demokratické země, ne už deset let neexistujícího totalitního režimu, a navíc svazek KATO je už řadu let mezi novináři běžně k mání. Kdo by se mohl u soudu domáhat odškodnění, je jedině sám Jan Kavan, ale ten to zřejmě neudělá, protože knižní vydání jeho svazku ho z obvinění z vědomé a závažné spolupráce s StB naopak očistilo. Ubezpečuji Vás, že kdyby tam bylo cokoli, co by Kavana inkriminovalo, byl bych první, kdo by začal křičet a domáhat se od něj vysvětlení.

Pokud policie skutečně míní Vachalovského a Boka vyšetřovat a stíhat, je to naprostá nehoráznost (stejně jako je nehorázné stíhání Zítka).

Právě jsem mluvil s Františkem Mikšem. Řekl mi (téměř doslova) toto:

"Voláte pozdě. Já jsem si mezitím stačil ty vaše Britské listy přečíst a řeknu Vám, že něco tak špatně napsaného, neobjektivního a zaujatého si nedokážu představit. A jestli si myslíte, že s vámi budu ztrácet čas, tak jste na omylu!"

Prosím, publikujte, to má stejnou cenu jako celostránkový rozhovor. (T.P.)

Výběr textů z posledních dní: