Britské listy


čtvrtek 15. února

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Sčítání lidu:
  • Stanovisko Českého statistického úřadu: Vyhodili jsme Milana Aleše (ale tím asi bezpečnost dat nezajistíme)
  • Jak vládní poradce poskytl za velkou finanční částku "nezávislý posudek" pro vládní projekt Česká společnost a český stát:
  • Nejdříve je třeba mít stát, který stojí za to bránit (Jan Kyncl) Sdělovací prostředky:
  • Co dělat proti falešnému obrazu světa v televizi (Petr Sládeček) Postavení žen:
  • Odlisna pohlavi a ne/stejne schopnosti (Václav Pinkava) Týdeník Reflex:
  • Definitivní konec veřejnoprávní televize v ČR (Jan Čulík) O České televizi:
  • Televizní "stávka" skončila - a co? (Miloslav Navrátil)
  • Lidé bděte, Česká televize se vám omlouvá! (Jan Paul) Sčítání lidu:
  • Dalajlámovy rady na harmonický život, co se dotazníků týče
  • Balamuti z Invalidovny (Tomáš Pecina)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Nejdříve je třeba mít stát, který stojí za to bránit

    Jan Kyncl

    Protože jsem si již zvykl, že čtenáři BL v reakcích na moje příspěvky argumentují často ad personam a chci jim ušetřit některé spekulace, uvedu, že jsem spokojený, mám výbornou práci, tým studentů, doktorandů, ve kterém řešíme zajímavé věci, s platem jsem v podstatě spokojený, v osobním životě mám krásný vztah a dobré vztahy s příbuzenstvem. Ve svém malém světě, kam jsem v podstatě emigroval, si žiji spokojeně. Jak jsem se jednou již zmínil, mám rád krajinu, hodně lidí a s tímto malým světem se identifikuji, mám pocit "náležení k němu".

    Nemám ani trochu pocit příslušnosti k tomuto státu. Pokusím se naznačit proč. Informace, které uvedu, jsou bez záruky: mám je z médií. Kdykoli jsem se sám účastnil něčeho, o čem pak některé médium "informovalo", nevěřil jsem svým uším nebo očím a uším zároveň. Možná jsou naše média postižená střípkem z kouzelného zrcadla a vše krásné se mění v ošklivé; to nemohu vyloučit. Za pravděpodobnější ale považuji, že ošklivé se v médiích mění jen v hloupě a zaujatě popsané ošklivé.

    Se svým pocitem z tohoto státu bych vás neobtěžoval, kdyby to byl pocit jen můj. Je to ale pocit téměř celého mého okolí; většinou jde o vysokoškoláky mezi dvacítkou a pětatřicítkou věku.

    Nedávno jsem se byl projet na kole po svém rodném městě a jeho okolí. Nevím, jak někdo jednou popíše "architekturu" devadesátých let. Podle mě odpovídá tomu, kdo se stal v té době "elitou" - tím je míněno, kdo získal peníze a s nimi i  povolení stavět tam, kde ani průměrný komunistický prominent okresního formátu povolení nedostal. Perníkové chaloupky vedle sci-fi staveb, kompozice načinčané a nevkusné, ukázka toho, jak se dá metoda vaření dortu vynalezená pejskem a  kočičkou aplikovat na stavbu rodinného domu. Rozhlížel jsem se kolem sebe, vzpomínal, jestli jsem někde v zahraničí viděl něco podobně odpudivého; divil jsem se, že ačkoli ne, přesto mi to vše nějak povědomé. A pak mi došlo, že mi to připomíná "politicko-společenské reálie" dnešní České republiky.

    V té době bylo tématem "dodržet zákon, nebo jeho ducha". Politici hřímali, že zákon je zákon, dodržet se musí, v příštích volbách si zvolte někoho, kdo ho zruší, ale do té doby se jede podle něj.

    Náš parlament /sorry, odmítám používat velké začáteční písmeno/ je "utrženej ze  řetězu". Občas sleduji zasedání a vůbec bych se nedivil, kdyby vyšel ve sbírce zákonů zákon o absolutním zákazu souložení. A počkejte si do příštích voleb, haj hou!

    Že existuje něco jako přirozené právo poslancům nedochází.

    Dlouhá léta jsem jezdil na dětské tábory jako vedoucí. Jestli něco děti milují, je to noční bojovka nebo stezka odvahy. Jestli na něco vzpomínají, tak na to, jak nás chytil na výletě déšť. Poslanci tomu odzvonili, neboť výlety se nesmějí dělat "za špatného počasí nebo za snížené viditelnosti". Dodržím zákon, řeknu dětem /kdy bude stezka odvahy se ptají od začátku tábora/, že nic, zákon je zákon?

    Myslivec zastřelí člověka a je odsouzen k tomu, aby zaplatil matce mrtvého 3470 Kč. Dívčina vypěstuje tři rostliny marihuany a  je odsouzena k nepodmíněnému vězení. Fanatické oči poslance Severy asi zazáří nadšením - mně je z toho jen smutno.

    Dost poslanců provozuje myslivost. Asi málo jich pěstuje marihuanu. Haj hou!

    K té marihuaně trošičku podrobněji. Trend ve světě je legalizace (Belgie, Nizozemí, Francie), trend u nás je zostření represe. Není ani jeden případ, kdy by člověk zemřel na předávkování marihuanou. Je mnoho případů otrav alkoholem a  lidí co oslepli po požití domácího destilátu. Někteří z těch, kdo berou tvrdé drogy, předtím kouřili marihuanu. Všichni pili pivo a jedli chleba. Kromě hlouposti a populismu poslanců je tu problém, že opojení marihuanou není zdaněno a že se lidé po jejím požití smějí.

    Léta devadesátá také charakterizuje návrat ke křesťanství a to ve dvou nejlepších křesťanských tradicích: touze po majetku a represi menšin.

    Jedním z argumentů při zamítnutí zákona o registrovaném partnerství /moji milí křesťanští politici/ bylo, že adopce dětí sice v tomto návrhu zákona nejsou, ale časem by je chtěli a dítě potřebuje matku i otce, mužský i ženský vzor.

    Přibližně v té době byli vyhnáni pěstouni z SOS dětských vesniček. Tam asi děti mužský a ženský vzor nepotřebují. Haj hou!

    Zákoník práce v kontextu vysoké školy je také pěkně vypečená věc. Řada mých kolegů jsou nadšení vědci: jsou nuceni podvádět, protože limit přesčasových hodin by překročili někdy v únoru. Asi by měli být z laboratoří a od počítačů vyháněni: zákon je přeci zákon, za pár let si zvolte někoho a - tuhle písničku dobře známe, ne?

    Moje maminka má soukromou pediatrickou praxi. Občas špatně zaokrouhlí dávky sociálního a důchodového zabezpečení. "Do tehdy a tehdy doplaťte dlužnou částku 0.46 Kč, v opačném případě Vám může být udělena pokuta ve výši 10 000,- Kč plus úroky z dlužné částky, případně Vám hrozí trest ve výši"... Po jistých problémech (zkuste poslat složenkou 0.46 Kč) stát získá dlužnou částku za cenu doporučeného dopisu, papíru, obálky a práce příslušné úřednice. A kolik dluží velké podniky? Haj hou!

    Copak to, 0.46 Kč ještě nějak zaplatit lze. U cla je to horší: jeden můj kolega dostal ze zahraničí darem odbornou literaturu a bylo mu vyměřeno clo ve výši 0,- Kč. Tu nulu korun ovšem bylo nutno zaplatit. Schválně někdo zkuste poslat složenkou 0,- Kč.

    Zákon je zákon a právo je právo? Před několika lety prý vydala Komerční banka tuším obligace (jsem ekonomicky negramotný a tak to možná byly jiné cenné papíry) na dobu od 1.1. do 31.12. příslušného roku. Ovšem inflace byla nižší, než se čekalo a tak KB chtěla obligace vypovědět dříve. Na Právnické fakultě jí vypracovali odborný posudek, že jde o cenné papíry na dobu neurčitou, protože na  nich není výslovně uvedeno, že jde o dobu určitou. Tak jsem se alespoň dočetl v  novinách. Žiji ve státě, kde konkrétní kalendářní rok od Nového roku do Silvestra je doba neurčitá. Právně je asi skutečně neurčitá, v dnešních zákonech se jde těžko vyznat. Napsal jsem ??prý vydala?? ze dvou důvodů: trošičku doufám, že to není pravda a normálně se bojím odvety KB. Haj hou!

    Poslankyně Petra Buzková se vyjádřila, že nenavštíví staveniště Temelína, protože nechce ohrozit své nenarozené dítě. Bylo to v době, kdy nebyl ještě do budoucí elektrárny dovezen ani gram jaderného paliva. Je paní poslankyně tak hloupá, nebo využije všeho, co jí může zvýšit popularitu? A která z těch dvou variant je pro občana lepší?

    Devadesátá léta charakterizují dva zákony: zákon absolutní hodnoty a zákon zalití do betonu.

    Zákon absolutní hodnoty říká, že u dostatečně velké částky je jedno, jestli ji mám, nebo ji dlužím. Ten, kdo 100 milionů má, jezdí ve stejném autě, jako ten, kdo 100 milionů dluží.

    Zákon zalití do betonu říká, že jde-li v nějaké akci o tak velké peníze, že za  desetinu částky je možno všechny odpůrce nechat zabít a zalít do betonu, není žádná možnost oné akci zabránit.

    Mohl bych pokračovat dlouho: psát o to, že inženýrský a doktorský diplom z  Elektrofakulty nestačí k povolení v elektrotechnice podnikat, ale maturitní vysvědčení ano, že podle zákona musíte mít mlhovku, ale zákon už neříká, že ji máte zapnout atd. atd. Asi mám střípek kouzelného zrcadla v oku, že vidím politiku a zákony jako směs populismu, účelovosti a hlouposti.

    S několika kolegy jsme nedávno diskutovali na téma "koupit či nekoupit stíhačky". Podle mého je třeba mít nejdříve stát, který stojí za to bránit. Pro mě osobně tím státem Česká republika není. A krajina zastavěná perníkovými chaloupkami dnešních elit pomalu také přestává být.


    Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|